Vestnik 1948 03 17

Entered as second class mall matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1822.

ROtNiK (VOL.) XXXVI.

WEST, TEXAS, ye stiedup (WEDNESDAY) 17. BiZEZNA (MARCH), 1948.

ti"SLO 12.

ZOUFALI ZAPAS 0 SA/MU ZEMI EN ZE DNE pribyva napeti v Palestine.

Tel Aviv je jedine mesto, jet zachovava D jeAte mirovy vzhled — za rozmachlYm perimetrem pevniistek a zasek. V Jerusaleme je rachot puLek a fehtani kulometti zvukem tak betnYm, te se nad nim nikdo nepozastavi, dokud se neozve v blizkosti pfilit nebezpeene.

Palestina je nepochybne dnes tit nejdfikladneji vyzbrojenou zemi na svete, pokud jde 0 tak zvand drobne zbrane vLech typii at k polnimu delostfelectvu. Pfiletitostne se vyskytla ojedinele i menLi dela; a tvrdi se, ze i tanky jsou 12 ptipraveny — zatim v skrytu, aby peekvapily pti velkem stfetnuti.

• * • Odkud pochazeji palestinske zbrane a jak se ziskavaji, je komplex otazek pfilit slotitYch a piing delikatnich, aby se dalo snadno odpovedet. Mezi Araby i u jinYch narodu na Blizkem Wchode je Gradient nosit zbrane. Putka, nilt a revolver jsou pro beduina vec prestite; tide, i kdy se ptistehovali z evropskYch zemi, kde osobni zbrari davno vyLla z mody, pfijali v Palestine zakotenenY zvyk a od dob Balfourovy deklarace se snatili ziskat vic a vic zbrani u vedomi ze se jednou s Araby stfetnou a budou odkazani hlavne na svepomoc. Stab se to za arabskYch povstani mnohokrat; a tfebas nikdy v takovem mefitku, jak se l&nflikt rYsuje dnes, byly to zkutenosti, dostatujici k podnicent ilsili vyzbrojit se. Hodne zbrani uvizlo na Blizkem VYchode z prvni svetove valky, jeke vic a druhe. V oblastech, kudy se pfehnala val.. ka v Zapadni pouSti a v Syrii, eistalo zbrani a stfeliva naseto. V zemich pod anglickou sprayou je site obchod se zbranemi pkisne regulo van; ale Palestina je se vtech stran obklopena suverennimi staty — a hranthe je misty talc() hliciat. A elovek, kterY se kdysi setkal na Ringstrasse ve Vidni nebo linter den Linden v Berline za smutne povestnYch let vyzbrojovani paravojenskYch fitvaril v Rakousku a Nemecku s obchodniky, ochotnYmi sjednat pfi Lalku derne kavy nebo nad stoukou kofiaku "obchildek" s paztii vYzbroje at k polnimu delu i s pfisluLnYm stfelivem a dnes spatli aflame tvare v telavivske nebo v jaffske kavarne, tasne nad tim, jak dovedli tito Tide zorganisovat spolehlivou a rychlou sit' dodavkovYch motnosti v zemich, zdanlive odsouzenYch k tetkopadnosti a dfimote nedostatkem dopravnich spojti. Vysledkem je tfesk vtemoinych automatickYch zbrani za najezdii a Larvatek arabskYch i tidovskYch oddilfi. Obchody se smrti jsou zracionalisovany a zjednoduteny od to doby co se uz nevyzbrojuji jednotlivci, ale cele organisace. Mladi se, cvici ve zbrani, stark must opatfit prostfedky na jejich nakup a na vydrtovani qzbrojenYch oddilii. tide tvrdi, to jsou ptipraveni na valku, ktere, se maze skondit za rok, ale potrve, mozna i ctyri, pet let.

Arabska liga, prohlaLuje, te arabskY svet je odhodlan vybojovat jednotnou arabskou Palestinu stlij co staj. Podle nazoru britskYch fitednikil mandatni spravy maji tide vic zbrani net Arabove, ale Arabove zato vetal raoinosti, net

kontrolovatelne vnejti pomoci Slabinou Araba je nedostatek stteliva. Pant, kteti dovedli ye videfiskYch kavarnach zdratit pfilbu z pub druha. Ailinku na dvanact, kdy zadala heimwehr vybirat socialne demokraticka skladiLte zbrani, a puLku na tit sta at pet set se pfirozene drii i v Palestine za.sady, ze ani kufe nehrabe darmo; od to doby, co byl vyhlaLen plan na rozdeleni Palestiny a Spojene PEED PADESATI LETY. Karel Zelensky V den stere touhy, jet se s jarem vraci a miliony ye svou narud zve, zdar pfatele, jich ruce ztvrdly praci, zdar Tobe, lide, v klidne sile Tye! Zdar 'robe hroudo, ktera, jsi, nam matkou, zdar, nitrode, jent jako bdela strat bdiL s nami verne pfitomnosti vratkou a v lepk pfati zrak svilj pozveciaL! Zdar Tobe, lidstvo! Stokrat pokoteno a pa§lapano detmi vlastnimi, ptec nezaptelo's prorokii svkch \Ten° a v pravou lidskost touZiA za nimi!

Jdem svorne s Tebou, ale ve svem Siku, jsme zcela Tvoji, praci, vuli, snem — a s Tebou vstanem v kadem okamiiku i pod svSrm starSrm deskS7m praporem!

Zdar Tobe, vlasti! Necht' se boute gene, svou sveti situ ye svem lidu vlasti, vet — ty ruce zmozolene jsou, Matko, Tvoje nejpevnejAi strati "6esky delnik" 30. dubna 1897. staty zakazaly vyvalet zbrane na Blizkk a Sttedni VSTchod, stoji naboj do pn§ky nebo do samopalu deset piastrii. Za armadni pistoli se plati ag deset tisic a za pu'sku Priblitne stejna cena. Ve velkem se kupuji o new levneji, ale vcelku vzato je i v Palestine prolevani krve drahY podnik nikoli proto, to by obchodnici se smrti se snatili timto zpilsobem podporovat vec miru. ) • 4, • z ftADU POKROK HOUSTONU. V tadne mesicni schttzi v nedeli dne 14. bfezna podaval vYbor na zmenu stanov pro pHLti sjezd sve navrhy a bylo vidno, ze sviAj fikol befou valne. 0 jejich navrzich a dobrozdani rozpfedla se Gila debata, na ktere bralo dlenstvo city podil. Ve schtlzi byl taktet bratr pfedseda Hlavni itadovny, soudce C. H. ChernoskY, jent o nekterych bodech se rozhovotil a podal sve dobrozdani. Poukazal rovnez na jiste obtite vyhovovani zneni stanov na poslednim sjezdu pfijatych a na vyhovovani znenim zakonft vztahujicim se na bohate spoleenosti. V jedne z tech klausuli je potadovano na nak Jednote, g ej ej 1 fondy musi pfinaLeti dtyk procentni ztlPfedseda tadu Pokrok lioustonu, br. Rudy aefdik se j pOcti4 vpra.vil ye sviii &ad. Je

rodeni. Toho nelze dnes tak snadno dosahnouti. Ptikladne, vladni bondy nesou nizke zirrodern a kdy jich ma Jednot y za slu,§nV pakatklek, to je ten rozdil mezi poladovan3im zurodenim fonchl Jednoty a vYnose mtech bondu dosti znaenkm. S piljekami na majetky je tea" nutno podinati si opatrne v teto inflaani dot:* Majetek, jeho2 cena die dneAni mery zda se bkti Umernou, mute hodne v nahodile depresi ztratiti tolik v eerie, ze bude miti mensi cenu nail pirjoka obna'Si, at' ji g jscu to mestske majetky neb farmy. DneSni pomery jsou mimotadne a nejiste, na burse (stock exchange) je spekulativni flunktuace a mnohe cenne papiry, akcie a podobne sklesly v eerie, neodpovidajici zisku je'a ptinaSi. Mnohe z nich vykazuji letos zvkAenej t. i zisk jak v ptedchazejicim rode. V nynejsi je skutedne teZko fondy vYhodne umistiti v cennkch papirech a pizjekach. Penez je nadbytek, jich kupni cena velice poklesla a nelze s jistotou ptedvidati, kdy peneZni trh se octne v normalnich kolejich.

Tomuto ptedmetu musi delegati na pfittim sjezdu venovati zvle.§tni peel, toti2 jak majetek Jednoty vkhodne ukladati a na zajiStenou zdruku. Mame velkk narodni dluh a v padu deprese a s tim vznikle nezamestnanosti, mohou snadno take poklesnouti ptijmy z dani. generace a to je pote gitelno, ae take ona bete 'cily podil na spolkovem Zivote. Ti stall dlenove pak mohou smele vloZiti oteZe tizeni radu ji. Sestra Hanusova, na.Se knihovni mi oznamila, ze budou case zakoupeny nove knihy pro naS1 knihovnu, ji g nyni znadne podetnou.

Sestte Hanusove patti dik, ze udrZuje nak knihovnu v tak peknem potadku.

Bratr piedseda poukazal na obetavost bratra Hilshera, kterk ochotne a zdarma zapujeuje pottebnk nabytek pro jeviS'te pro naS'e divadelni hry. Bratr Hilsher je snaZivk a podnikavk obchodnik, ptedeSlk t3 den otevtel novk pobodni obchod na severni Main street a je take jednim z obchodnikt oznamujieich ye Vestniku.

Ta,kove obchodniky je nasi povinnosti take podporovati nakupem u nich, zvlaiSte kdy dobke a levne nas obslouZi. V zaveru pied ukondenirn schuze bratr pfedseda upozornil na projektovanou divadelni hru, jeZ bude sehrana na velkonodni nedeli, 28. btezna. Je to hra v anglietine pod nazvem "Alibi Bill", pekna veselohra o ttech jednanich a je dobie obsazena vyzkouenkmi herci. Zajiste bude se libiti. Pti gti tadova schilze bude druhou nedeli v dubnu, dne 11.

S. P. StudnienY. • • Odista ve Spolku slovenskkch spisoyatelii Bratislava, (CTK) — Ak,"qai vkbor spolku Slo' venskkch spisovatelii vyloudil ze spolku redaktora Josefa Milu, red. Jos. SepaAskeho a Dr. Juraje Slavika-Neresnickeho. Universitnimu profesoru Dr. M. Piutovi bylo ptikaz.ano, aby pfedlotil osvedeeni o sve loyalite. Soudasne byl zvolen novY vYbor spolku, jemut stoji: v cele Milo Maya.

atrium

Ve steedu, dne-17.-brezna-w4s;

fJCZEDNi ORGAN SLOVANSKE PODPORUJIJI JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS REDAKTOR — FRANTA MOUCKA EDITOR Vydavatele — Publishers CECHOSLOVAK P'JEL ISHING COMPAN/ WEST, TEXAS. Pfedplathe $1.50 roe. ii;ibse..iption $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do Hi' vni etadovny vs Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veakere dopisy, peedplatne a oznamky bucrtel axtresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation or any Czechoslovak. Weekly in the South.

DOMOV V DALL Josef Nemasta.

Stesk, domove, me jima jak plavce na, stetni, ✓ snach mam Te pied oeima ✓ sluneCni Slave ini.

Vsi bile rozbehlY ✓ zit ptikrov okrovy jak na zlacene mise penove cukrovi.

Hluboko v hrud' Tvou vpity jsou moje koteny, ma krev, maj dech, me city z Tebe jsou stvoteny.

Z Tebe roste ma vira, sny foci myth i dni, Tebou me oko zird a tee ma Tebou zni.

At' za hory a doly mne vetry zavanou, srdce me rozhlaholi se v2dy jen pisni Tvou.

At' ztracen za sto chi& cizi zeme jim, pokud ma svice ✓ sobe Te nezradim.

Pankrac, v prosinci 1940.

Ze sbirky "Poesie za ) • 4.

Rekordni rok rozmachu pojitteni ye Spoj. statech udava zvlattni publikace odborneho mesieniku The Fraternal Monitor, vyclavanY v Rochester, N. Y. Finaneni vykaz zahrnuje bratrske jednoty, devadesat obchOdnich pojitt'oy en a devadesat schaiteni pro tivotni pojitteni.

Za rok 1947 vypsano bylo za $21,700,000,000 (jedenadvacet bilionu sedm set thiliont) tivotniho pojitteni, z eehot $14,500,000,000 ptipadalo na pojitteni pravidelne, $4,200,000,000 na tak zvane pramyslove pojitteni a $3,000,000,000 na pojitteni skupinove. Celkove zolohy vtech spoleenosti na tivot pojitt'ujicich odhaduji se na $45,000,000,000, celkove jrneni techto spoleenosti odhadnuto bylo na $51,500,000,000, tak to na jednu pojittenou osobu piipada $680. Vyplaty pojittenYm a dedicam v roce 1947 einily $2,960,000,000 — v roce 1945 byly $2,792,724,000 a Pied pet roky $2,402,517,000. Zcelkoveho jmeni bylo uloteno $20,225,000,000 na Upisech viady SpjoenYch statt.

Svatek nejkrisrajE lkika se, to sv. Mate] leledy seka, ale neni to vMy pravda. Videli jsme tout vicekrate a ptesvedeill jsme se o torn letos dost dakladne. To sv. Josef je patron, kterY s tim jarem nikdy nofklene. Na sv. Josef a — to ut je jaro citit y e veduchu, to Ut slunieko hteje hezky zvysoka, to IA jsou =.7 6tve stromil-piny .sva.tek ve dny, pupenct. Jake .1e to gt;,,, F,U

kdy se probouzi navy liVot se vgeml sVYmi kouzly. Josefove, Pepieky a Pepici maji nejkrasnej gi svatek. To proto, to v ten den se zadina opravdove jaro, i kdyt je to v kalendati o dva dny pozdeji. Ut proto si vtichni nati blitni to jmeno zaslouti, abychom se s nimi radovali a abychom jim v torn krasnem jaru peali zdravi, ttesti a dlouha. leta.

Mesto sletovYch iaten. Zbudovini S'aten na sletitti v Praze stalo pry vice net jedenateicet miliont KCs. Mutt jich budou mit test a tent'' jette o pal vice. Jsou to teiposchod'ove budovy pro 6000 osob — to jit tvoti male mesteeko. Pei teteni jejich stavby muselo bYt potitano s snadnenim jejich organisace a vybavenim kladnich potteb. Katde patro ma zvlattni vchody. Cvidenci budou tarn mit sve misto ptedem zajitteno na poukazky, ktere obdrti jette peed vstupem na sletitte. Jednotliva, oddeleni budou vybavena lavicemi, vetaky. Je v nich i otettovna, stanky pro obeerstveni, ruzna skladitte.

Pro odpodinek osazenstva budou sloutit volne prostory v piizemi taten. Pochopitelne, to se tatny nemohly obejit bez sprch. Jsou umisteny po cele deice katdeho patra. Pit sprchovani se poutije sprchoveho dette — hromadneho sprchoyani. I zde bude slutba, ktera chod sprchovani, zejmena ph pobytu tactva a dorostu, bude fidit v potadku a hospodarne. — Hudba na sletitti nebyla nejmenti starosti. latemYtlelo se i o jeji reprodukbi z 'Asa. Tetko slo vtak srovnat takove mnotstvi tivych cvidencil s mechanickYm zatizenim. Cvieenci musi bYt spojeni alespori duchem s dirigentem, kterY mute podle cvidenca vycitit jednotlive odstiny tempa.

Hudebnici budou vyhravat v pavodnim hudebnim payilone nad branou borca. Ptilehle mistnosti strojoven budou obstaravat zesileni a miteni hudby. Rozhlasove mikrofony budou umisteny v rtznYch skupinach nastrojt a spra y -nYmsichan lyzvukapomerkstanim nastrojiim docili se ptijemneho hudebniho poslechu. — Organisace slutby pro ztraty a nalezy bude mit zylattni slutebny v tatnich pro mute a zvlattni pro teny. Pro slutbu vetejnosti bude ptipraveno na vnejti strane tribun nekolik sberen. Hlavni ttadovna bude ye zvlattni budove v zapadnim iizemi sletitte u sportovniho stadionu. Zde bude hlavni skladitte nalez y a odbavo yani obecenstva. Tet v budove slutby pro nalezy a ztraty ph smichovske strane bude ptipraveno skladitte a yYdejna. — Podle-dosud dotlYch zprear ze tup je ke cvideni na slete ptihlateno celkem 197,083 ptislutnika mutskYch slotek. Mutt je 109,380, z toho se hlasi do pravodu ye slavnostnich krojich 33,105. Potty ptihlatenYch ptislutnic tenskYch slotek jsou mnohem vytti. Je jich vtech hodne pies 200,000 a bude nutno podet ptihlatenYch nebot' jinak by nemohly vtechny 2akyri je ytech 63,327, dorostenek chce cvidit 63,668. Tato eisla se tYkaji ovtem jen spolednYch prostnYch, v reji ten bude motno umistiti mnohem vice cvidenek a lze jich umistit asi k 90,000. Vtichni pidhlateni budou podrobeni yylueovacim zkoutkam, ph nicht bude zjitt'ovan stuperi vYc yiku, nebot' na slete mohou cviCit pouze ti, kdot nacvik piesne ovladaji. 2eny musi vyhoveti jette daltim podminkam, jako zkoutce souhry, potadovYm cvidenim a hlavne mush obstati ph zdravotni prohlidce.

Karel Klostermann, basnik 8umavy, narodil se 15. unora 1848 v hornorakouskem Haagu a jemu naletii zasluha, to objevil Ceske literatute 8umavu a Potumavi jako tteba Svetle, Jettedsko, Holedek jitni Lechy, Statek Krkonote a Novakova vYchodni kouty tech. Klostermann byl potomek rodiny, ktera ptitla z PorYni, ale v jeho krvi kolovala i sloyanska, krev, rodak z hornora,kouskeho mesteeka a synek, protivajici mladi sttidave v Ceske Sutici a pak zase v nemeckYch mestedkach tuma yskYch, student pisecke realky, kde se vyuduje po Cesku jen de'Stine a nabotenstvi, pak vysokotkolak — medik ye Vidni, kde vstoupil do deskeho akademickeho a silne vlasteneckeho spolku a ptijal spolkove jrneno Chrudot od Otavy. Potom byl domaxi uCitel 6: et-tiny a pozdeji pomocnY uditel fra,ncourttirly na nove zaloierie hernecke real-

to v Plzni a mel spory s otcem, ktery s east' rodiny se v dobe pobytu v Katperskych Horach, zda se, Upine ponemeil. Klostermanhav tivotopis je yypsanim tetkeho zapoleni jedine bytosti proti odnarodneni, pro net tu bylo peespeilg mnoho ptiletitosti a svoda. tteme-li udani, kterym ho stihali nernedti kolegove za to, to pite Cesky, a lideni, jak rakouske iffady ekolske proti nemu zakrifieovaly, nen yateme net se klonit v obdivu pied timto silnYm, nepoddajnYm a sebevedomym deskYm vlastenectvim. Nemci pochopitelne utocili vytrvale na Klostermarrna, na tuto "kuriosni hvezdu na temnem nebi Ceske literatury . . . ". A kdyt nal() jinak ho odvratit s nastoupene cesty, zesmetriovali ho. Pry chtel byt zprvu nemeckYm basnikem, ale ponevadt jeho prate' koneily yesines v redakenich kotich nemeckYch triftlajtra, Klostermann je ptekladal do dettiny a tak nabyl vehlasu v literatute, jejit slava saha jen od Caslave k Protivinu. Ubozi Gechackove s radosti poyfaili pisalka, ktery nemel fispechu mezi Nemci, mezi sve ptedni spiiovatelea Klostermann se obhajil a obhajilo ho ptedevtim jeho dilo, ktere usvedallo tyto a podobne pomluvy z nepravdy. Spor o to, byl-li Klostermann eechem Ci Nerncem, neni ut dawn° sporem. Ale ptenechme rozsudek v nein soudci jiste nejpovolanejtimu, a to je Karel Klostermann sam. Slytme jeho yyznani: "Miloval jsem svilj narod od dob ttleho mladi a miluji jej dosud ze vti duce sve nyni, kdy tediny kryji mou starou hlavu. Tato laska byla a jest mYm idealem, za nimt tihnu i dnes s neutuchajicirn zapalem a nemam vroucnejtiho ptani, net to, aby potrval mezi tivYmi vymkna, se z objeti, jet hrozi jej zadusit, aby zvetal a mohutnel " Prot se nezeptal? Basnik 8umavy, oblibenY romanopisee a plzerisky profesor Karel Klostermann, jehot stYch narozenin v ptedchazejici fivaze vzpominame, pobYval kdysi na letnim byte ye Zlivi v jitnich Cechach Lidi, jet tam poznal a s nimit se temet denne stYkal, vylhcil pak v romane "Mlhy na Blatech". Jako v jinYch syYch romanech licit i zde verne krajinu i-osoby, zejmena jejich svetle stranky. Po roce pak, kdy zase do Blat zavital, daroval po vYtisku knihy nekolika osobam, jet mu byly modelem pro postavy romanu. Byl mezi nimi take jeden chalupnik, kterY, kdyt si knihu pteeetl, ptitel panu profesorovi podekovat, a pottasaje mu pravici tekl: "Mot dobie jste nas v to knitce trefil, milostpane, jenornte nate jmena jste si trochu popletl. Prod pak jste se nas nezeptal, aby to bylo docela pravdivY?" Take rostliny mysli? BritskY profesor A. M. Low uvatuje o torn, to rostliny mysli. Kvetiny na ptiklad se obraceji ke slunci, chytaji mouthy, zaviraji kvety v noci, uvadnou, kdy se jich dotkneme atad. Jsou otklive, jedovate, hezke i voriave, eili maji vlastnost tvorti — zlo o dobro. Neda se pry mluviti o mytleni ye smyslu lidskem, ale piece tu neco takoveho existuje KaidY z nes, tvrdi dale profesor Low, pocit'uje podivny smutek nad poratenYm stromem.

Je na svete mnoho veci, ktere nezname a na ktere lidsky mozek nestadi.

TM Cs. ehirurgove, dr. Jaroslav Slavik a dr.

TotonovskY z pratske orthopedicke kliniky (vzptimovani, rovnani tela) a dr. terveriayskk z kliniky bratisla yske zaeastnili se sjezdu akademie ortopedickYch chirurg v Chicagu, kde dr. Slavik take ptednatel. ts. methody.kostni a kloubni chirugie jsou totit vynikajici a test se vellternu zajmu i americkYch odbornika v Americe, kde chirurgie pokrodila zase v jinYch tsecich. Dr. Slavik zastane zde do Cervence; protel a jette projde vtemi hlavnimi americkymi klinikami a astavy, ph dernt je mu umotnen° zadastnit se einne i operaci u sla ynYch ameriekYch chirurga. Take chirurg dr. Viktor Hoppe, prima' zemske nemocnice pro tuberkulosni v Kotumberku, je v Spoj. statech na studijni ceste a pracuje v ptednich nemocnicich. ) • 4 • ( V ptepychovem hotelu Waldorf Astoria v Novein Yorku se seal° tisic lidi a slavili dvacate narozeniny mytIty Mickey Mouse. Blahoptali ji politikove, statnici, gu yerneti i presidentove universit, Ta,kova je jeji ;$16sa,

Ve stfedir, dne 17. Weezna 1948.

Genius — tarlatan? V fidoli Kulu — ye Stiibrnem *don — v Pandtabu, u paty velikanu, zemiel 73 let star Mikulat Roerich, umelec, badatel a dobrodruh, genius podle jednech a tarlatan v odich mnoha jinkch lidi. Jehe ctitele fain, to by mohl lidstvo smiumenim a obchodni magnat Louis L. iit Horch vlozil pies rnilion dolaru do jejich spo— ledneho projektu, stavby mrakodrapu o dvaceti deviti poschodich na manhattanske Riverside Drive, zbarveneho vtemi barvami duhy od temne purporove dole k sn'e'hobile na vrcholu. Celt' ten mrakodrap byl museem, obrazarnou, venovanou Roerichovu dilu, a viselo tam pies tisic jeho °brazil, and se tim jeho prate vyeerpaly visi celkem v dvaceti peti zemich. Vkbory spoleenosti narodu kdysi tiroce projednavaly jeho nit yrh — praporu miru s demi rudkmi koulemi v main kruhu na bilem poll, jen mel chranit ve valkach cirkevni a kulturni stavby, tak jako chrani znak Oerveneho Mite humanni instituce. Na podatku tkicatkch let dosahl Roerich — pfivodem Rus, jen odetel do ciziny za revoluce, ani se vtak se svou vlasti rozetel — vrcholu svetske slavy jako mail% basnik, znalec Asie, archeolog a filosof. V roce 1934 poslal Henry Wallace, jen byl tehdy tajemnikem zernedelstvi a naletel k jeho ctitelfim, Roericha a jeho syna, vystudovaneho orientalistu, do Asie, aby v poutti Gobi natli traviny, ktere by se uchytily v americke prattle panvi a zpevnily tak prst', net ji vitr vydie at na skalni zebra mine. Snad to byl osudnk krok. Z Asie ptichazely do Spoj. StatA znepokojive zpravy. V Mandtusku mel Roerich neptijemnosti s Japonci — obvinili ho, ze je ruskk agent. Rusove zase myslili, ze je japonskk vyzvedad, kdyt ho Japonci pustili dal. V 6ine byl podeztelk jako americkk vyzvedae. A Britove mu odepteli visum do Indie, to pry sympatisuje s Ruskem, protote se o nem zmifiuje s jistkm uznanim rusks Encyklopedie. Wallace zastavil praci vkpravy a oznamil vetejne, to nehodla, ut Roerichy zamestnavat. V obci Roerichovkch ctitelfi nastal rozkol, Horch soudne vymahal narok na musealni palac a kdyt vyhral spor, odstranil z neho Roerichovy obrazy, spolkova ffiadovna pro vkber dani talovala Roericha se zpetnou platnosti o dame a novinal' Westbrook Pegler spustil kampan fitokei na Roedricha, oznaduje ho jako tarlatana, jen se chtel stat "panem Sibife". Roerichav navrat mohl vyvolat bouii, ale Mikulat Konstantinovie (pfivodni jmeno Roedrichova) se nikdy nevratil do Spoj. state a uchklil se se tenou a synem do &loll Kulu. Upoutal ho tam pozdeji take postieh, to se v cele ()blast' nevyskytuje rakovina. Roerich chtel vyzkoumat, co je toho pkieinou — zda zpilsob tivota, strava, nebo riejaka tamnejti ptieina — zaroven se pohroutil ye studium mysterif budhistickkch chramfi, tak hatel koneene mir tarn, kde hledal hlubti ' poznani. terns kniha. Mezinarodni federace bkvalkch politickkch vezfl, v nit je zastoupeno osmnact narodu, hodla vydat Oernou knihu, jet by jako odpoved' na Hitlerovu knihu Mein Kampf vylieila skutednou Cinnost nacismu. Kniha ma vyjit v nekolika jazycich a titena v zemich nejen postitenkch nacismem, nkbrt piedevtim neutralnich, aby si v dnetni dobe mezinarodniho napeti celk svet stale uvedomoval vkznam nacistickkch nasledkfi. DaIM kniha ma ukazat, jak se jednotlivi narodove branili a jak se mezi nimi vyvinula solidarita pti spoleenem utrpeni ye vezenich a take ve valce. Zminend federace zamktli zHzeni mezinarodniho musea nacismu a hodla zavesti vkmenu piednatek mezi narody jakot i zpracovat namety, jako Nemecka na druhe svetove valce, pisidiny poeiteenich fispechti nemeckkch, methody gestapa i nemeckeho vladnuti po strance administrativni a hospodaiske, teny v odboji a konedne vylieeni dnetnich pomeril v Nemecku. tkolem mezinarodni federace bkvalkch politickkch vezfra viech narodu je pracovat pro svobodu a mir.

V'5TirIIC Narubal za tyden 120 tun uhli. Ned Greenslade, 37 lety hornik z Pontycimmeru v Jitnim Walesu, je driitelem britskeho rekordu v zavodu jednotlivct v teibe uhli. Narubal v dole "International Colliery" v Blaengarw za tkden o testi smenach 120 uhli. Je z rodiny, kde byl hornikem pradededek, dededek 1 otec. Sam gel do dole rovnou ze tkoly. Je tenat, ma elyti deti, domek a zahradku, kterou obdelava. Veder chodive, nekdy do klubu na pivo, partii kutelek nebo kuledniku, ale docela rad si i zazpiva. Nedayno si koupil auto, v nemt se dvakrat projel, nacot je dal do garate "na Apalky", protote mu — a jette tisicum daltich vlada odfiala pH del gasolinu. Nedtv vkkon zhodnocuje britskk easopis "Coal" prakticky. Ukazuje, ze za 120 tun uhli mute Velka, Britanie nakoupit 14,760 galont petroleje nebo 1,152,000 americkkch cigaret, bud' 36,000 liber cukru ze Zapadni Indie ei 9360 liber ka.vy. Sto dvacet tun uhli se da, smenit za 8280 liber kakaa z Jitni Afriky -nebo 4320 liber eaje z Indie. Malajsko docela rado doda za 120 tun uhli 8640 liber gumy, Australie by je koupila bud' za 18,000 liber hoveziho masa nebo za 5400 liber masla. Nedovkch 120 tun uhli by udrielo v chodu vlak o rychlosti 60 mil za hodinu non-stop z Londkna v piime linii at do Addis Abeby, cot je vzdalenost 4800 mil. Ze 120 tun uhli, promenenkch pfislutnkm procesem, by mohly teny mit 16,560 paril nylonek.

A koneene Nedovkch 120 tun uhli, poutitkch doma ye Walesu, by udrielo v ohni katdk plynovk vale pro pet lidi v meste o 50,000 obyvatelkch po cele etyti hodiny. To je tedy vksledek stachanovskeho vkkonu Neda Greenslade, britskeho hornika, jehot rekord se ut pokouteji pfekonat novi lido. Ale to je osud vtech rekordu, to dlouho netrvaji. A nikdo nebude radeji net sam Ned, jestlite se nekomu podaki jeho vkkon piekonat. Vtdyt' nejde o rekordy, jde o uhli, ktere Anglie tolik potiebuje, aby mohla nakupovat cigarety, 'dab gumu, maslo a maso.

0 stavbu tunelu Anglie—Francie. Parlamentni vkbor Anglie pro vybudovani tunelu mezi Francii a Velkou Britanii, vyslal do Pailze nekolik elenu, aby jednali s francouzskkmi poslanci o stavbe tunelu. Porady budou pak pokraeovat v Londkne a jestlite se dojde k dohode, budou pilslutnkm snemovnam piedloteny navrhy zakond na postaveni tunelu. Britska snemovna jit v roce 1930 projednavala navrh na zisizeni tunelu a tehdy jej nepatrnou vetZinou zamitla. Mezi temi, kdo hlasovali pro tunel, byla vettina dnetnich ministra, z dehot se usuzuje, ze vlada proti stavbe tunelu nebude.

Snahy pro vybudovani tunelu jsou ovtem mnohem start!: uz v roce 1872 byla zalotena spoleenost, ustanovena, za tim fidelem, a doposud kona rok co rok iadnou valnou hromadu. Na parlamentni pade se tunel projednava, stoleti. Neni proto divu, ze i piedbetne ptipravy pokroeily dost daleko, takte hlavni rysy ndvrhu jsou znamy. Tunel by vedl z anglickeho Folkestonu do francouzskeho Calais a byl by asi 35 mil dlouhk, z dehot skoro 24 mil by vedlo pod moiskkm dnem. Obe strany poeitaji s nakladem asi dvacet milionfi liber a odhaduji, stavba by se dokoneila v osmi az deviti letech.

Rozchazeji se vtak v nazoru na vlastni tunel.

Britove se domnivaji, to by se mel vybudovat nejprve 33 stop tirokk tunel pro auta a po ease dva stejne tiroke tunely pro teleznidni dopravu. Francouzi navrhuji jeden tunel pro vtechnu dopravu o tit'. 48 stop. Neni take jednoty v mineni, zda by tunel mel bkt ocelovk nebo cementovk a domnenku francouzsickch novin, to pfijde o tune! "atomuvzdornk", Britove nesdileji. Stavba by si nevytadala nijak velkeho poetu SU: na kaide strane by se zarnestnalo pHmo na stavbe 250 delnikil, nepHmo v dodavajicich tovarnach asi 750 delnikfi po celou dobu praci. Vice podrobnosti o na,vrzich bude zna,mo, az jedna i druha strana prostuduji vtechny dosavadni plany, stavby tunelu se tkkajici, a obnovi se porady v Londkne.

Niv§teva v redakci. Minuleho fiterka zrovna pH expedici na. eho Vestniku dojeli do West a zastavili se na chvili v redakci bratti: misto-

BMUS IP piedseda Ed. L. Marek a tajemnik John F. Chupick. Vraceli se domt z Dallas, kde v pondell veder konala se schiizka kadovkch organisatorfi Mill navttevnici s nami chvileieku porozpraveli, shledli take montovani noveho lisu tiskarny — je motnosti, ze ptitti eislo tkdeniku Oechoslovak vyjde v novem zvettenem f ormatu a pozdeji take nag Vestnik vydavan bude ye vettim formatu — a bez daltiho zdrtovani na cestu k domovu. Navtteva nos skuteene velmi •( ) DURANTOVE. A. Fischer.

O Jeanu Fardotovi vtichni vedeli, ze pie a sam o sobe prohlatoval, ze je spisovatelem. Mel vtak smfilu. 2adnou knitku mu nakladatel nevydal. Aby na sebe upozornil, chtel uspotadat vetejnou piednatku. Namet byl duchapine zvolen: 0 vlivu kecke filosofie na nate mravy.

Pfitel me nafttivit a vysvetloval: Poditam s tvou pomoci. Najal jsem si sal, kde budu piednatet. Ty mat spoledenskk oblek a bude dohlitet. 0 zisk se rozdelime. Pfijal jsem.

Musim ptiznat, to prvni piednatka mela nedekank fispech. Sal byl pink. Trochu jsme si pomohli sami. Opsali jsme jmena lidi z vekejneho adresate a poslali jim pozvanky 11spech nam trochu popletl hlavu. Byli jsme ziskuchtivi a svfij trik jsme opakovali. Tentokrat jsme si vybrali v adresaii ftechny osoby, nesouci jmeno Durant. Bylo jich tfistapadesat To by v torn byl Cert, abychom jimi nenapinili sal.

Nazith odpoledne byla piednatka a ja, vital ptichozi Same Duranty. Sem tam jsem zdvofile oslovil ptichoziho: "Pan Durant, neni-lit pravda?" Ptichozi byl samoziejme poteten, ho znam. Tak to tlo dal. Vtechno bylo v paidku.

Jen pet nebo test Durantfl me prosilo, abych si poznamenal jejich jmena, protote je pry nekdo bude motna hledat. Dobra. Vyhovel jsem a ani jsem se nesnatil zapamatovat si jejich tvate. "Kdopak by je mohl hledat," myslel jsem si.

Ut se blizil zaeatek piednatky. Sal byl naplnen. Pkitel vstoupil na scenu a chystal se k proslovu.

Vtom ptibehl udkchank mutik a hned ke mne. "Jste prosim pokadatel? Nevite, kde sedi pan Durant?" irokkm gestem jsem jej pustil dovniti. Slidivym zrakem probehl salem a na balkone objevil tlouttika. May a! na nej, posunky se ho snatil upozornit na sebe, ale kdyt vtechna jeho namaha byla mama, udelal si z dlani hlasnou troubu a vzkiikl co nejhlasiteji: "Jaiku, Durante . . . pojd'te honem dome. U vas v byte hoki ... " Lidiely, to jste men videt, co bylo.

Celt' sal, jako vymrSten Orem, se razem zvedl a vtechno se to hnalo k vkchodu. Vtichni Durantove, ktere jsme tak neopatrne pozvali, se hrnuli domft. byl zdrcen: "Ach Bote," nakikal, "prof jsme nepozvali radeji Duponty. Tech bylo v adresaii stejne jako Durantil." Jen to ho utetilo, ze nam vstupne zfistalo.

Ptelotila E. Najmanova. ) • 481 • ( Automobily znaeky "Tatra", vyhiatene pro svou ♦ytrvalost, bude se Oeskoslovensko snatit umistit v Americe. Zavody Tatra postavily novY model, kterk letos piijde na trh. Bude etyivalcovk, se spotiebou jednoho galonu na 28 mil a s rychlosti 80 mil za hodinu. Cena neni jette definitivne stanovena, ale nepiesahne 130,000 KCs, t. j. 2600 dolart, co2 je arcit' pro Ameriku piilis drahe. Auta znaeky "8koda", ktere eskoslovensko dodalo Holandsku vYmenou za slaneeky, nejdou na odbyt, protote holandtti kupci je nemohou zaplatit. Zato vtak se teti v Holandsku oblibe deskoslovenske motocykly, jicht tam beskoslovensko dovezlo loni 1000, tedy vic nee ostatni zeme dohromady (Sp. staty jen 58). Stoji $400. I americka okupaeni armada v Nemecku objednala si je vedle es. bicyklfi.

Eniraing--111-'

Oddil Dopisovatelskfr NA POMOC HLADOVICIM DETEM V tESKOSLOVENSKE REPUBLICE. Houston, Texas.

Jak si kaady bedlivY dtenat na, geho Vestniku mohi povgimnouti, naleza se mezi nami hodne tech, jim2 soucit a porozumeni nedovoli stati lhostejnYmi vudi utrpeni. jinYch. Zvlagte kde se jedna o hladem trpici deti v Republice deskoslovenske, Nemci vyloupene, zajem se stupriuje. Neni snad eloveka kterY by nechtel pomoci, ponevadi vi, 2e ne gtesti deti je nimi nezavinene: Proto vtidy kdy se hovotilo o pomoci trpielm v teskoslovensku upozornovala jsem nage lidi, aby se nebali pomoc poskytnouti. Davala jsem adresy dasopisil tech4thavala ve West a Amerikana v Chicagu, aby penize odeslali na jeden nebo druhY list. Navzdor tomu, tie sama jsern Menem zdejAi odbodky •6. N. Sdrnieni a tie i organ svaj mame, Svobodne t eskoslovensko, kde dare! kvitovani jsou — neradila jsem penize pfimo na fistfednu posilati. Nag organ odebiraji jen elenove a pfedplatitele, a v Texas neni tak rozAiien jako vYgo jmenovane listy, ktere vychazeji tydne. Nag organ jen jednou za mesic. Rozesilati stvrzenky kaidernu dare! zvla gte by nage ilsttedna nemohla, ponevad2 i za easu revolueniho ruchu pracovalo se s maliekYm procentem vydani. Z to pfidiny, aby neutratilo se nIc vice ne21i nutne tfeba bylo. Jinak to ne glo, ponevad2 na pomoc neptichazeli milionarl, nybr2 pouzi delnici z most a farem a sem tam zamo2nei gi lidumil.

Proto, a 2e vim, ere nag eechoslovak ve West, anebo Amerikan v Chicagu, fizeny jsou lidmi na ktere lze se spolehnouti a jim davetovati — odkazovala jsem vgechny, kdo se radili kam pomoc poslati — na jmenovane listy. Jak se mohi ka2dY piesvedeiti, oba listy maji pro takovY Creel misto a take mohou tim ka2deho darce ihned kvitovati, di pfijem stvrzovati.

My, kdo patfime k O.N.S., nage sbirky posilame na fistfednu jako v2dy. tNS ma dnes sve zastupce v ruznYch krajich Republiky eskoslovenske a cestu, jak se ilia, "projetou" do vgech astava pro trpici deti a ramie, oddeleni socialni Ode v zemi. Pomaha se potravou, gatstvem, lay a lekaiskYini pfistroji tak vydatne, ere i pesky kriz pomoc tuto stvrzuje uzna,nim pomoci krajanri americkYch. V nekterYch pfipadech pomohli vydatneji nal by se zdalo.

Kdo chce mule se Pfesvedditi na patfienem miste.

Malou, ale take dobte organisovanou jednotou jest (nebo jsou) Mora yske Spolky v Chicagu. Die vYkazu Sdrutieni Morayskych Spolka a dosveddeni, vykonali nagi techove z Moravy nadhernY kus pace. Pomohli 1,000,000 KC pro zbudovani siroteince ye ValagskYch Kloboukach na Morave a to pod patronaci oeske Zemske Pede o Mlade2 v Brne. To v ge vykonano bylo nezigtne a bez vYloh. Proto, kdo dal na tento fond milion korun pro stavbu siroteince ye ValaAskYch Kloboulach americkY dolar, muse bYti jist, tie na tento Adel obnos nezkracen tea dodan byl.

Rozumela-li jsem dobfe, tstiedna Mora y -skYchSpolavChicgunysbirapfevky pro astav chorYch deti na plice ve Vala gske Semici zaloienY. Za to L. N. Sdruteni pomaha trpicim v 6e chach i na Morave a kde tfeba, ponevad2 organizace tato je velikou a pracuji v ni techove ze vAech kraja vespolek. fteknu yam, co jednou se stalo. Tajemniku nag odboaky 6. N. Sdrutieni v Houstone sve doby poslal nag spolubratr M. z Kenedy, Tex. $250.00 a spoustu Aatstva pro trpici dal v Rep. Oeskoslovenske. Krajan pavodern z morayskeho kraje posila tolik pen& najednou? Povstala v slam zasedfini elenstva otazka: — Vi hr. M., Se pen.lge tiatted116 0, N. Sd.ru2erti v Chicagu,

V VI

111

IL

deslane jsou v podobe,potravin, leka a lekatskych pfistroja posilany do vAech kraja republiky, nejen na Moravu? V tomto smyslu nen byl natim tajemnikenr dotaz k li posila a ureuje celou sunrut.: N. Sdruieni.k pongiti anebo pill a pill. S. MorayskYch Spolkn tea v Chicagu? Krajan-lidumil. odpovedel: "Kdyi maji hiad a zimou trpi,. to citi toPepik v Praze zrovna tak bolestne jako Honzik v Brne! Nezaleii kde to udeli, jen kdyt to &sta.,flour Patel& tot' je prava lidumilnost. A jak br. M. se -a asi piesvedeil, pomo2eno bylo detem ve vgech deskYch krajich a vydatne, ponevadi fondu pro deti sbiranYch v ge poutiito bylo jen pro tento Creel. A hlavne pornahati -se- muselo na Morave, protoie detske nstavy byly vehni pogkozene a navzdor tomu, tie v. techach znideny byly Lidice a Leaky, piece kraj mora y -skYutrpelnjvic.Tytoeibraljsmfir hu ye schazi odbodky 6. N., Sdrutient v liour stone dne 28. prosince a' -zaroven nai; vedomi jsme vzali dinnost odbodek v jinYch dastech Sp. state a vYzvu nagi usttedny, jejiti nastupcove nedavno pied tim vratili se z Oeskoslovenska, kde vygettovali stay trpicich i pomery hospodatske. Poznatky znamenaly, aby kdo muse pomohl jegte nein lid z ran se zotavi a svou praci vyloupene zeme zasobiti bude mod vtim co 'Cloy& k 2ivobyti potiebuje. Je to price nadlidska, a pfiroda ji neodmenila dostatedne.

Proto Ustfedna vyzvedla heslo: "IVIejte srdee pro deti v teskoslovensku" a na mleanott akci ptichazi penize ze v gech strum V to schilzi jsme se usnesli, tie uspotadarne podnik ve prospech fondu pro tyto deskoslovenske deti s tou virou, ere deskomora yslca vefejnost neodepfe pomoci, kdyi ji jrnenem techto deti po2a.dame. Nejdeme tiebrati o pomoc, ponevad2 katideho jedince ye Spoj. statech je pov'edomo jakYin osobnim hrilzam trAel, kdy zde v klidu mohi jiti za svou praci a to celkem dobte placenou, ere mohi uloaiti si neco na starer Leta a eini tak dodnes. Neni krajana malo, kdo si z teto valky pomohli, zatim kdy Nemci nage pokrevence vra2dili, olupovall a je v koncentracich utraceli hroznym mudenim. Z tech pHCM nem has, a to vgechny nuti, bychom. po mohli. Vidyt' nevime co deka. na nis. A Irdyti je zie, vice znamene, kus chieba nein pytel-ziata. A jak se fed jevi, neni daleko do toho, kdy 'OW cenu miti bude ten chleb nea to zlato.

Aby kaidY daree a lidumil za kus to dobre jeho nebo jeji vale mel — dne 25. dubna 1948 nagi ochotnici sehraji divadlo, hezky kousek ze 2ivota, dobrYch lidi, a toto divadlo pfedehazeti bude pfednigka eloveka, ktery byl svedkem pomoci krajana a krajanek, kterou tito dali trpielm detem na Morave a v echich a kde jinde. Bude to nedelni odpoledni program s °bedem v perdu, ere by mezi nas zavitali haste piespolni. Obracime se k nag deskomora yske vetejnosti, aby se zudastnili na tomto podniku, kterY chceme uskutedniti za spoluprice a dohlidky naaich narodnich spolkoldch einitela v Houstonu a okoli.

Navzdor vgemu co se deje vetime, tie pomoc dojde na misto ureeni a povim vim prod.

Mame za sousedy Nernee. Jejich syn pfdil hroznou valku a po ni ocitl se v nzemi Rusy zabranem. Rodiee ztratili vSechnu nadeji, kdy od nej usIysi.. UslyAeli a koneene baliky mohli zaslati a posilali a posilaji je dodnes.

Stales se, 2e se nekterY ztratiL Dorozumeli o ztrate a syn tuto na grade oznamil. Kdya jsme o veci posledni rnluvili, Micah rime, te od te doby druhe vgechny dogly. A jako v 6eskoslovensku, nemaji tam niastnoty, ani odevin, a co dostavaji pomoc od vlady, at' bohatY nebo chudY vgichnt stejne podelovan„Wsou. Navzdor tomu, tie jsou pod ruskou kontrolou, nejsou pronasledovani ani trYzneni a celkeni jsou spokojeni, ponevad2 isou zdravi. Jenom.ie tech potravin neni take, dosyta. A zdravY Nemec?. To nemiltie se kid o tech ubohYch deteeh a tech, ktere v rtiznYch nstavech alti museji, zmrzadene, churave a siroty, o ktere se nikdo nestara stat a dobfi fide? polnUete? Ana? Nu". paatei* way na 4en 25. Otta44,12*

ye

VEreatt, DUD IT. DEVISERS LIMN:

Ptirozene, ye prospech techto deti, ptejerne si vydelati co nejvic proto, aby Vydani bylo co tadarrie o pfispavky. nektera ,dobra. sestra nebo, bratr cosi, darovati do kuchyne, necht' na mou adresu to oznami nejdele do 10. dubna, co daruji, aby na g vYbor o tolik Merle' do kuchyne zjednati moht Zaro• tiadame zdejai krajanske spolky, aby si uvidomili datum podniku pro trpici. deti 25. dubna, aby katity kdo mate a chce, mohl pfijeti na pfednigku a divadlo.

S pozdravern, Marie F. Kulhankova-Valova,,.

-209 B. 29th Ave., Houston 8, TexaS. •( j• Dallas, Texas.

Cteni bratfi a sestry! Onehdy se do-mne pu• nagi bath vyslanci do sjezdu SPJST, tie pry malo pigu do Vestniku a co pig!, ere za moc nestoji. Tak jsem si myslel, ere asi bude lepe zas new napsaf, nea se taX, do' mne daji. 0 dem mluvili jest, tie maji na mysli nektere dlanky ve stanovich pozmenit, nektere dat yen a nektere pfidat, tak ere bych to mei oznamit a pozvat vaechny nage 'deny do Pfigti schuze, ktera, bude konana v nedeli dne 21. bfezna t. r. ve 3 hod. odpaledne. Proto, bratfi a sestry nezatiomente na pfigti nedeli a piijd'te vaichni konni. moaner Oni by totiti radi meli souhlas vetAiny dleria na zmenich, ktere mysli tie by mely bYt zlepgeny. Mnozi dleni take maji dobre /lane navrhy, ktere take pfijdou k projednani.

Ptijd'te, aby bratfi vyslanci vedeli, od a jak hlasovat ve sjezde. ted jsem nekolik' dopisu ve Vestniku, jen pojednivaji o zafizeni fitulny pro stare dleny.

KterYsi dopis vyzYval fady, aby Iik maji starAich Clem, kteti by do takove atulny Aly. Doposud jsem Oak nevidel, ere, by jeden fad na tuto vYzvu odpovedel. Tak to vypada, tie ani aadnou atulnu doposud nepottebujern.

U nageho tadu mime take hezkou. " ,tadu .starrich diems. Doposud jsme o tom ye schazi uejednali, ale myslim tie by ani jeden do ntulny neAel. VetAinou zde maji odrostle deti, nejakou jinou rodinu a zname, ktefi v nejhor gim Pfipade se o nej postaraji, obzvlaAte kdy ma nejakou pojistku. Nevim jak u venkovskYch dlovek kterY jest zvyklY ye mesa a (la• ho ne venkov mezi cizi lidi a bez price, tak by , to pave nebylo pro neho pfijenine. Pro dnegek korterin s pozdravem za "'rid Pokrok Dallas Cis. Frank Vodidka.

4 84 •( )• Deists' inezi legionati Praha, (tTK) — Akeni vYbor es. obce legionitske v Bratislava usnesi se vyioudit tyto tleny: "bkv. st. tajemnika VINO, Jana Lichnera, Dr. Zibrina, •Yv. poslance, a byv. ,pfecisedu eOL na. Slovensku Bahurinskeho, dale generala Arnbru ge, J. Kristina a pet dalgich • pfedsednictva.

Distancovani posianci lidove strany Praha, (6TK) — V techto dnech se se gli poslanei lidove strany k. ustavujici schuzi. Dvanact poslaneu bylo distancovano z klubovnich praci as do konedneho rozhodriuti akenihO YSL /wiz parlamentni narodni fronty. Pfedsedou klubu byl zvolen poslanec Petr.

Wry. starosta (SOS se vzdal poslaneckeho mandatu Praha, (tTK) — V techto dnech byla, oznirneria Tesignace poslaneii Dr. Hrebika a P o -slankyeFriZmnkove.Obazstupovli dosud strany narodnich socialista. Dr. Hiebik mimo to byl starostou teskoslovenske oboe sokoLske. I teto funkce se Dr. iffebik vzdal. ) • * • ( Akeni vybory staltmi organy Praha, (tTK) -- V rozhlase udinil projev min. spravedlnosti tepieka, ktery mezi jinym prohlasil, ere Akeni vYbory jsou stalYtni „organy, tedy nikoli pfechodne povahy. Jejich rozhodnuti jsou Mania jako pro politick& strany, a jejich organy tak. _pro v gechny_instituce v obvodu jejich pasobnosti. Je tfeba dobfe rozliAovat mezi akenimi organy Narodni fronty a glittnirni organy jinymi pasobnost le oineae.. byly %staves* . pa )4 ctlaor, prg

Ve ' 'ittedu,

I:621'18.1948.

111'

it AD KAREL SONAR (SLO 28,• ir" BERNARD, TEXAS; 4 iTNORA Zpriva finanenihe ptijmu a vyclini 16a cArok 1947. Zprivu padava aisle sans vYbor tadu.

Ptfjem Na rimrti $11.'721.95 Nemoc. Pod. ita,dova 1,050.00 Nemoc. Pod. HI. fiadu 519.'75 Itadove ptispevky '708.95 DetskY odbor 1,233.55 Na Vestnik 71.00 D. I. and Pri. W. 199.61 Zmena certifikatil 4.50 6.25 1.7rok z U. S. Bondu 10.45 Na sin Z knibovny 38.00 5.02 Na American Czech relief • CelkovY ptijem 15,568.63 Ptenos z roku 1946 314.40 Celkem ptijem Vydani Na fTmrti Nemoc. Pod. Iladovou Nemoc. Pod. HI. Itad.

DetskY odbor Zmena certifikatri Na Vestnik Slugne atedniknm Pogtovne ttedni potteby S. S. Tax Na Cerveny ktig American Czech Relief Ritzne dary Dar Fire Dept.

Knihy do Knihovny Vanoeni dary dlentim Vanodni stromek Rozliene

$15,883.03:.$15.883.03 $11,320.22 810.00 497.49 1,732.83 6.75 69.25 360.00 27.96 14.00 4.20 15.00 6.02 2.50 25.00 3.50 30.00 81.90 10.00

Celkem vydani $15,016.62 $15,016.82 ZbYva. 866.41 vyrovnini nety odpoeitano 10.15 ZbYvti Hotovost 856.26 Dan° v East Bernard, dne 16. Anora 1948. ' Se srdednYm pozdravem.

Lydia Kubenova, W. J. Dockett; Ant. Kelnar jr.

•

Celoraeni zprava keditelskeho Vkborn hada za rok 1947 - zpri,vu podivit niie podepsany tieetni vybor tadut Ptijem Seyjdler, najem z budovy $1,440.00 Pogta najem z budovy 240.00 8. E. Starr, najem z budovy 48.00 RozlienY najem z budovy 59.05 Z pohyblivYch obrazkri 412.95 Z leasovani lotu 72.00 RozlienY ptijem 42.73 Ze slavnosti 4. eervence 298A4 Celkem ptijato $2.613.17 Ptenos z roku 1946 CelkorY ptijem Vydani Houston L. and P. C 66.80 Natural Gas Co. 23.38 Za vodu 24.00 Tax na majetek 227.15 Pojigteni na budovu 270.99 Pojigteni na sklo 36.22 Za venkovni schody 425.75 Zaclony na okna 165.79 Spravovani Sewey pipe 88.00 Barvu na sin 108.20 Debt na sttechu 152.81 Za prici barveni sine' 321.50 Za praci rozlienou 38.25 Za Rozliene vydani 92.06 Sluine rkboru 225.00 odevzdano do Bldg. fondu 400.00

$2;613.17 602.58 $3,215.75

-"7.

1Cekem vydani $2.665.88 $2.665.88 ZbYva na hotovosti 549.87 Dino v East Bernard dne 15. imora 1947.

S pozdravem, Lydia Kubena, W. J. Duckett, Ant. Kelner jr.

Tltft

Peily, Texas. item tedakce a etenati Vestniku! Redakce • si poiifyslf - co zase ji sem gene, ge a zase pige?

Ale povim vim to vge zkritka a hned. Jedna ptieina je to, ge 5. btezna nim zde pr gelo celY Boil den a dne 8. u g zaseprgi a tak kdyg nelze yen do zahradky kopat tak do redakce Vestniku mezi dtenite. Ovtem mezi ty, co radi etou ty mole debaty. Ale ptedem se musim vypotadat s tim brat'ko, co 4,``jak psal a mne si na mutku vzal. Milt' brat'ko, psal's do Vestniku, ge byt' ne toho, ge a mat sedm kfi gktiz na zadech. Ty a ja uz m yna math tech kti gkil tolik, go to vezine vg ecky moje prsty ty kti gky spoeitat, ale co g na torn, mladost je radost a starost, nu soma lekrace, g e jo? A tak byt' by ne tech sedm ktigkri na TvYch zadeeh, tak bysme udey e vatem od dnetka za 25 lali sazku., Midi bude asi vte fidit v Ceske teeLa ge vas fad je v-rukou dobte vytkolenYch ritednikri. 0 torn ja nepochybuji. Nu jak jsem se kdesi na jinem miste dooetla, ge jeden vas" ritednik je roam" v Oechach a druhY na Morave a tak Ty brat'ko, ja vsadim celou bedulku piva, od ted'ka za 2 roky nebude u g ten vis tad to, co je dnes, a tak pevne doufam, ge pivo bude platit Ty. Ono to neni jen u va geho tidu, ge se al beda deje zmena, ei o tom neeteme ye Vestniku, jakY malt' zajem eleni maji o ficlove schrize? Ja pattim ku tadu els. 65., ale marne je hledat y e Vestniku alespori puntik od nateho tadu. Ja jsem od na geho tadu vzdalena tak, ge do g a.dne schrize jit nemohu a stale koukam do Vestniku po nejake zprave, co se tam mele, ale potad nic, Ci snad jsem to zpravu od meho tadu pteb.ledla? Ted' ani nevim kdo jsou nati ritednici pro tento rok, anebo u g nejsou gadni?

Ono to tak vypada, ge ug pfestali byt ritedniky.

A tak Vas mils spoluses. Vlasta Marek v Crosby, Tex. prosixn, uvedornte mne na koho main ptigte posilat moje poplatky.

Tal • milY brat'ko vidig jak to jde, dokud byli ti nag i staff eleni a ritednici, tak bYvaly schri-' ze vice navgtevovany. Oni ti stall to radi rad' gli do schnzi, jednak pro pobaveni a jednak pro povinnost. A tak ty milY bratte, a g od nynejtka za 2 roky, to je budeme-li git, ja si tam k vim ptijedu to pivo vypit. mam v sizkach dobre &testi. Ja kdy g byla jette holka, ndelala jsem sazku s mojim otcem a ja; byla tak St'astria; ge jsem sazku vyhrala a b to peknY ponik.

Take jsem se zajmem detla, ge by bylo hezke dat do Hi. itadovny vysloutile vojaky, ge mail dobrou zkug enost, to se o vojacich uptit nedi, ge by nemeli dobre zku genosti, ale asi jen ye vojenskYch slutbach, ale do takove veljednoty jak je SPJST to je asi velky rozdil cleat vojenskou slutbu a &eat ritednika u g jakehokoliv.

-Vidyt' ono se to zase nejak spravi a my mall eleni pak se dovime jagaco to bylo, a jednak my a staff odejdeme do toho neznama a ti mladi at' si vge napravi jak za dobre uznaji, adkoliv se vge bude spravovat v tedi anglicke a tomu se ptedejit nedi. Jsou zdej gimi obdany a je to jejich vlast, a to by byli gpatnYmi obeany sve viasti, kdyby svou anglickou tee zavrhavali, anebo davali ptedno.st Ceske keel pied anglickou feel. Co se Oka, domova pro Hlavni ritadovnu, kdyg byl start Fayetteville dobrYm mistem po celYch 50 rokn, tak doufam, ge to tam je gte mohou druhYch X50 rokri vydrget, anebo ag do skonani.

A ted' jegte slovieko ctene parr Bolfoye od Levelland, Texas. Ctena 'pani Boifova, Vag listek jsem obdriela a dekuji Vam 1a to, jak pigete, ge rada etete moje dopisy ye yestniku 'a zaroveri yam dekuji za to, ge byste mi -poalala nejake eteni. Dopi gu yam ohledne Who ve soukromem dopisu. A co Ty Ludmilo mek tam v tom Chicago OW, ge mi neodepisujeg ? Take pani Jos. Hluchanek pti Caldwell, Tex., co delavate a nemate-li tam u vas na fume dost degte, my bysme yam trogku mohli poslat, abysme se mohli aspori trotinku toho mokra zbavit. Jak to vypada s terra sprgkama, ge asi ua kagdy na to mokro smutne kouka, ba i ja na to =utile koukam, ta na ge rend je ma-

StrantS;

la, ale ani tu nelze obdelavat pro stale date.

Pani. Marie Kalus od West, Texas, ja nine rade. etu Vage dopisy, Vy umite pekne dopisy napsat. Pani Anna 'papal, od Fayettevile, TeX., mate pravdu, 2e v malem meste se di lacineji nakoupit potraviny a jine nez ye velkem mesa a pitte zase do Vestniku.

Abych ug ptestala trapit s mym psanim, tak dam' puntik a dost.

Mily pozdrav vtem dtoucim myth dopisri.

Fannie Hamer-Bata od ptimoti. ) • 49, • ( Robstown, Texas. ✓ ptedminulem aisle Vestnik• statik Bartoau polehtal, abych take neco napsal do nageho organu. To mu chci vyhovet, ale at' neodekave, nejake dlouhe povidani. ✓ ned'eli jsme meli schrizi a za vyslance do sjezdu jsme si vyvolili br. Jaro Rektotika. Nejake dostane a g v eerynove schrizi, aby je do sjezdu nezapornel.

Ve Vestniku se debatuje nyni k vrili to nejake ritulne, zdali je ji zapottebi a jakYin'tprisobem ji postavit, aby to mot nebolelo. Ja to podavam mrij nahled a to, aby jsme ji hledeli postavit, nebot' mnohy z tech, kteti jsou ted' jeite mladi, v jich stati ji budou pottebovat.

Mnoho a mnoho mlacleho lidu se nastehovalo do !nest za lehCi praci a vettirni vYdelky. A al zas jednou ptijde a la Hoover prosperita pak by pti gla nejaka ta ritulna yen vhod.

Tak a ted' neco tomu stalikovi: Vit, me se zde, ge umim anglicky, vgak jsi eet1 i moje pteklady, ale kdy g mluvim k tern Ireaniim main vztek, ge me nechti rozumet. Vidyt' ja ptece ut hned v Houstone byl cely tYden na porote. Ty ale dobte vin, jak se prudko uCili anglietine ti, kteti bYvali v mladi na, anebo pti Fajvilu. Ja se taky nen z to Soukupove mluvnice, a co se rnluveni tyke, jsem jak ti Latinoamerikani, anglicky miuvim a g u2 musim, a to je chyba. Nechci zabirat vice mista s takovYm dtlegitYm zastojem. 0 poCasi tkoda psat, opravdu ale ut je to k Ug je to tu! Nekolikrat jsem tekl, kdy g jsem Cetl, s jakou radosti a obetavosti, ti nail SokoIfci CSR pracuji pro ptigti slet; jtr4 ,aby jim tu radost jette neco nepokazilo, a veru, ge ty posledni udalosti tam jim zprisobi velke ztraty. ✓ patek rano 25 st., slunk° .ale lug, zas sviti.

Veera zde snad poletoval i snih. ) • •. • (.

Needyille; Texas.

Draii ptatele a znanii, ja vas v geeky srdeene pozdavuji a na vedomost davam, ge jegte gift.

Mame velice, gpatne poCasi tyto dny a pfejem si, aby se zmenilo. Veera byl led na vode na venku a dnes i na pa yladi. Mnoho lidi je nemocnYch, ka glou, teg ja se citim velice gpatne.

Cetla jsem ye Vestniku, ge p. Truksa z Alvin, Texas, je hodne nemocen. Pteji mu, aby brzo pozdravel. Jeho man gelce posilam srdeenY pozdrav a .take na pani Herman Baethe v Houstonu, a jejiho mangela. Zelenina v zahradkach vypada zmrzla. Ja se nepamatuji na tak silnou zimu v mesici bteznu, dnes u g je 12. totems, a je tak silni zima. Pane redaktore, jestli jsem udelala hodne chyb, to mne to promirite, ji jsem nemela gadne Ceske tkoly, jenom co mne moje matka trochu naudila, a ti g jsem stare..

Tak ug toho musim nechat, s pozdravem na Frances Kagparek. vtecky zname. ) • 4 • ( Maso se meni v provizky. Letecka spoleenost Air France ulogila slavnemu kuchati Correzerovi, aby zorganisoval stravovkii cestujicich na zaoceanskYchlinkach spoleenosti. Jidla se ptipravuji ve . specialni kuchyni u patigskeho letigte Orly, a letadlo je s sebou dostane ye velikYch thermoskach. Pobodky Corretzerovy kuchyne budou v New Yorku a v Dakaru. Corret- • zer tike: "Jakmile se zaene cestovat substratosferou a v kajute se bude moci udr govat nejvyg ovzdugi, odpovidajici asi teem tisicrim metro, to a da vateni futku. Proto ge chleb ztvrdne v nekolika minutach, maso se promeni v osnovu provazkri, majoneza zvodnati a vejce zelenaj i."

Strata I Palacios, Texas.

Milt' bratte redaktore! Za,silim Ti dopis, liter' jsem obdrtel loriskeho roku od bratrova syna. Ja jsem ho nechtel uvetejniti as jak se yeci vyvinou. Z tohoto dopisu si mute katdy &eat risudek jak to tam u nos vypadalo. Ten dopis byl psan 20. srpna 1947 a zni takto: V Usti n. L., 20. srpna 1947.

MilovanY strYdku a ostatni: Koneene se dostavame zase ku psani po tak dlouhem mlceni. Stonal nam malt' chlapec a to vite, to nema clove na nic mytlenky. Dekujeme Vam mnohokrate za Vat tolik milk dopis a za fotografie Vatich synt, na ktere jsme i my zde hrdi, to se tolik proslavili. Na Vas vtechny ye SpojenYch statech, se my divame jako na Bohy a nernifteme Vain ani dosti podekovati za vtechny ty °bed, ktere jste pro nos piinesli a jette stale ptinatite. Chapeme, to mate take tetikY tivot, starosti pino, ale piece mil' stryeku, je u Vas situate jasnejti, net zde u rids. fete piece jen volne dYchat, neohliteti se ani vievo, majetek ktery mate vite, ze zitra jej Budete miti zase, kdetto u nas je to vte tak pochybne, ze by se elovek nejradeji rano ani neprobudil. Milovany stryeku, jiste jste hodne tetky divot, ztratil jste jiste nekolikrat vte co jste si vydiel, ale byl jste mil' strYeku volnY, nikdo Van) nidim nehrozil, d'chal jste volne a tim i *slate starosti byly lehcimi. Toto nam vtak zde chybi, prave ta hrozna nejistota, ta nas tladi k zemi. Nejsme vtichni bolteviky, nikdy jsme jimi nebyli, jsme zvykli na naprona vYchod se divaji se strachem. A vette nam tak tako neseme a nezvykneme si nikdy NebYt Vati UNRY, men by nate deti hlad a vette mi, ze 3/4 naroda v tSR sympatisuje se zapadem a na vYchod se divjai se strachem. A vette nam mil' strYeku, to my i nate deti yam toho nikdy nezapomenem, ae jste to byli Vy, kteti jste nam pomohli a ptali bychom si jen jedno, abychom se yam mohli odmeniti, odvdediti za to vtechno dobry, co jste pro nas udelali.

Je smutne, to musi elovek psati tak o svem narode, ale tu nati svobodu, kterou jsme dostali tak Cairo zpet, vykoupenou krvi tolika tisici natich lidi, davaji tak lehkomyslne v tanc.

Pisi Vam to proto, abyste Vy v Americe vedeli, to jsme Vam vtem za prokazane dobrodini a ptinesene obeti za nati svobodu vdeeni, i kdyt Vam nebylo doptano osvoboditi celou nati drahou viast.

Piisti rok je u nas v OSR sokolskY stet a ptali bychom si tolik, aby take z Vas, bude-li Vam to ovtem finanene mozne, nikdo prijel. Tieba Vy milt' strYdku sam, abyste se na nos vtechny podival. Tatinek by Vas tolik rad vide. Jiste by si dal iici a jel by s Vami do Slaviaina, aby jej take jette jednou videl. Byla by to pro Vas jedinedna ptiletitost, jiste bude i testa levnejti.

Bude-li Vam to strYeku motne, tedy pak ureite se rozejed'te. 8koda, ze jiz nebydlime v Praze, bylo by to pak slavnostnejti. Mame tam vtak ptibuzne a zname, tedy by nebyla nouze o ubytovani. Napitte nam mil' strYdku ohledne toho, zda-li by to bylo mane, tetili bychom se jit ptedem. Kdyby snad jeden z Vatich milYch synri prijel, ptijeli bychom si prori 0 do Prahy a postarali se on jak se path. Tedy nam urdite napitte.

Tatinek je. nyni trochu churavY, ma take pino starosti, neb jeho syn, mrij bratr umira na tuberkulosu a mod se trapi. Jeho chlapce mom u sebe, aby to take on nedostal. Je nan talostny pohied, ale elovek mu nemrite pomoci. Moe koutil a ye valce radeji nejedl, jen kdyti si mohl koupiti cigarety a ted' se mu to vymstilo. Nyni je u nas velike sucho a vedra a toto podasi ho ripine niai. Ma stale horeaky a mot katle. Piejeme mu jen jedno, aby si ho Pan Brih brzo vzal a nenechal ho dlouho trapit.

Celkova uroda u nos je velice Apatna, eeka, nas jen hlad a bida. At ten hlad nastane, jiste s adny dlovek, ktery by se nejak se nenajde Z hanlive vyjadfoval o takove pomoci, jako byla UNRRA. Je to trest Bo g a musi trpeti i ti ne-

isetnts Tetime se °pet na dopis od Vas a budete-li moci pfilotit Vak fotografii cele Va.§ rodiny, budeme radi, abychom Vas videli alespon na obrazku. Umi-li psati Cesky i nekterY z Vatich milych synri, tedy napitte vtichni dohromady.

Srdeene Vas zdravime a vzpominame, Vat!. vdedni 6echoslovici Josef a Botena Domoradovi.

Milk redaktore, bylo to v roku dtyticatem, kdyt ke me ptijela jedna israelski rodina z Evropy. Byla to kdysi bohata a vzdelana rodina a ie znali moji rodinu v Evrope, tak jak moje jmeno uslyseli, tak mne vyhledali. Jejich jmeno, jestli se nemylim, je Chowey a dnes bydli v Houstone. Ja jsem se ptal, co asi soudi o Rusku. Odpoved' byla: Jake je prase jedno, takove je i druhe, ale kdyby k tomu melt) dojit, tak narod prijde radi za Ruskem net za-Hitlerem. Ptam se, jestli po valce piljdou zpatky.

Pokreil rameny a povida, tarn ut nidky nebude dobte. Mili krajane, srdce se svira bolem, slzy se iinou z oei, kdyi slytim tu krasnou ale bolestnou piseri: "Chaloupky pod horami, co se to stalo s vami."0 ty muj mill dobry narode, kde naberet tak dobreho syna, ktery cell svrij tivot se o tebe staral, aby ti vydobyl lepti abys dostal vetti kousek chleba net mels posavad. Kdo se tebe dnes zastane nate krasna zemi, krvi nevinneho 'Web° dobreho lidu k nam void: Pomotte, nenechte nas zahynouti!

Kdo se nas zastarie v hodince posledni, Cest Tobe Masaryku!

Frank Domorad. )• gEDIVY TRH V ITALII. K. R. Krpata Na tvYcarske celnici yam mez tedi zasune frtadnik do pasu potravinove listky.

Vida — ieknete si — to mne nenapadlo, musim pamatovat v Italii!

Italska pohranieni stanice; vstupni formality jsou At'astne odbyty. Potadate uctive celnika o potravinove listky.

"K Cemu?" vyvali odl.

"Abych byl iv...""

"Budete i bez nich." Teeka. Vytizeno.

Potadku dbalY deskoslovenskY obean si site nedovede piedstavit, jak lze act bez potravinovYch listkri a tak trochu nejiste naseda do italskeho vladku. "Eh, co," uteti se, "za chvili jsi v Milane, tam je konsulat a na nem sami znami.

Vtak ti k listkrim dopomohou."

Opravdu — hoti z konsulatu stoji dokonce na nastupitti a tak, net jette mame obludne honosne milanske nadrati za zady, je =trio ptednest prosbu: "te mi opattite potravinove listky?"

"K Cemu?" vyvali odi.

"Abych byl tiv . . . " "Budete i bez nich." Teeka. Vytizeno.

Tak, a jsi v kak. Vtdyt' jsi Cetl o italskem dernem trhu. Tohle zfejrne znamena, to to itaisti celnici za pomoci vlastniho konsulatu vydali do sparu to nestvury!

A tak s duk pinou chmurnYch piedtuch se protloukal milanskYmi ulicemi. Ale hlad je hlad. PfekapujeS pied vchodem restaurace, odkud se vabive usmiva jidelni listek s cenami pro ty blatene, kteti maji listky, a pfemitat, jak nasobek asi zaplatit, nedaji-li to rovnou zavtit. Koneene seberet odvahu a sttemhlav se vrhnet do kalnYch vod &metro trhu.

"Nemam listky, signor cameriere," zapYtit se, protote jsi v tomto oboru zadatednik. Zavola policii?

"K eemu listky?" pta se soucitne ditnik.

"Abych byl ziv . . . " "Budete i bez nich," rozhodne a beti pro spaghetti al sugo.

Podkat? Vtak on ti to spodita pti placeni! A pomy§lenim na ceny pod rukou ti ztrpkne I Sunka, kterou pfines1 co antipasti. Ale ... proboha — padl jsem na nejakeho dobrodince, tie mi fietuje jen ceny jidelniho listku? Sotva, protole ted' by mne malem pii seitani pfipravil o padesat lir. A pomalu cizinci svita, to vkchno, vS'echno, co dosud videl ve vYkladnich skfinich, na jidelnim listku anebo na nejnIznejtich nabidlach, je jedinY obrovsk# demi" trill

Na pticle nen' v Italil rateko pra 441 a aa•

Ve stiedu, dne 17. biezna 1948. moene, v katide restauraci ho vtak dostanete, kolik vypijete. Rozdil • nikoliv nepatrny je pouze v cene. Jente ptidelova moinost je tak miziva, to s ni ut nikdo nepodita. Listky jsou opravdu jen — k smichu. Pokusite-li se koupit v trafice tabak, urdite prodavaee rozesmejete.

Neni. Ale pied nadratim v Milane a na piazze v Bologni at doterne obtetiuji prodavadi cigaret na demo. Je libo italske, tvYearske, anglieke Ci americke? Prosim, radte si vybrat, mame ode vtech nekolik druhri. Kdyby policii jen trochu na torn zaletelo, zachytila by za pril hodiny sluShe zasoby kutiva a dostala by za nespodetne smelinaiu. Toho se vAak nikdo ani ye snu neobavit. U mnohYch stankti sedi za dne male deti a dospeli je vystfidaji as za soumraku.

Italove sice sami hovoti o mercato nero, ye skutednosti vSak neni v Italii eerneho trhu v nakm slova smyslu, protote tamni Cerny obchod je statem blahovolne trpen a vribec se nekiti svetla. Neni to tedy Cerny, ale — fekneme — §edivy trh. Dovede natropit hezke veci.

Vechny ty blaznive skoky cenove hladiny takika peed vakma odima jdou na jeho vrub.

JeSte Toni to bylo docela snesitelne..Dnes se v Wane neda taktka tit. Za pokoj, za neft jsem Toni platil 350 lir, poladuji dnes 950, vedefe loni 400, dnes tisic lir.

Zeme je docela sluthe zasobena ze zamofi jak iivotnimi potfebami, tak materialem. VWde se pilne pracuje, pomerny blahobyt je na dosah ruky. Ale AedivY trh ho dini nedostupnYm Ve vetlirn venkovskem meste jsem se podivoval mnoastvi dokolady za vYklady. "Co je mi Maria," povzdechl si muj prilvodce, nik na pohied dobie situovanY, "kdyi je tak draha, k jsern ji dodnes nemohl detem koupit."

Je to vAechno nejak zmatene: jidla je dost a nejsou penize, adkoliv- kahly ma tech pomaCkan'ch hadril pine kapsy. V Maine to dodo tak daleko, .te gaZistum musi behem mesice vyplacet vyrovnavaci ptiplatky, aby se uddel krok se stoupijici drahotou.

Na konec elovek nevi, ne-li ten kclivy trh fiskoenejk eerneho. ) • 4 • ( Mt. Calm, Texas.

Bratr Jos. Vytopil v poslednim disle 6echoslovaka ma zprayu, ze ye Waxahachie pfed distriktnim soudcein byl ustanoven novy komisaf namisto odstoupleho komisafe. Ustanoveny komi:sal se vyslovil, ie on to misto pfijima, a bude sloukt a pracovat o jednu tietinu lacineji, nebude iadat celkovy plat. Br. Vytopil zmineneho komisate za to nazval bilou vranou.

Je to nemoine vtem vyhovet, ale myslim si, kdyby tech vran bilYeh bylo tolik jako dernYch, to by jsme o komunismu male. vedeli. Tech bilYch vran je tfeba mezi obchodniky, tovarniky a mezi temi nestydatYmi ptekupniky a handliii, i delniky. Teg u nati Jednoty, kdyby bylo vice obetavosti mezi pracovniky nati Jednoty a nevydirali do centu, kde se da vydtit, elenstvo by melo vetti naladu pro nati Jednotu, byla by dlenstvu Kde jsou ty Casy, co se odbYvaly sjezdy za paru stovek! Dnes to stoji tisice, a je na Case, aby se zadalo jinak poeitat, ta prosperita pomine. Ptitti sjezd by mel udelat "zmenu, tak aby sjezdy nebyly tak fitratne, zmenit stanovy, omezit podet delegatri, platit jen cestovne delegatilm a fad necht' zaplati ostatni vydani. Nekteti delegati musi miti vkchno pohodli, ktere stoji trochu vice, ale nektefi vilbec nestoji o pohodli. Na zdar!

Ed. 8napka.

) • 4, • ttyii tisice duhovVth barev. Povidani o "pa-

su sedmibarevne krasy" ve zname tikance o duze, se vyjima, jako by se skladal elovek barvoslepY, ve srovnani se zjittenim, to umelec, s alma vnimavYma pro barevne odstiny, rozezna jich na duze 0 dve ste. Ale jak primitivni je i to proti spektroskopu dr. Bruce H. Billingse z cambridgeske university v Massachutts, kterY jen v zelenem pasmu rozeznava, osm set odstinu, a eelkem od nejtmav gi eervene k

tam** Wave ad 4000 tong!.

Ve stiedu, dne 17. bkezna 194g.

ANUtE KCITENHU13ROVA:

PLANA Rta Div& ROMAN "Nevim nieeho, matinko! Nebkt tebe, snad bych dosud stala na nekterem molu. Ach, matinko, jsem At'astna, ze jsme koneene u mote!"

"Nute, da Buh, ze nas tu nic zleho nepotka, nebot' mote, jak je krasne, jest pry take velice okmetne."

"Ale matinko, co by se nam mohlo stati?" smala se berstarostne mlada divka.

Nikdy snad Lespechala Riltenka s jidlem tak Aka dnes, pies to, 2e ji matka upozornila, to tu spech nijak nepomilte, ate stejne drive neptjdou, dokud se nezvedne cela spoleenost.

"Ale pojd'me napted!" tadonila nedoekava Rritenka. "Uji6t'uji te, matinko, to zcela dobte trefim na nabteti."

"To nelze!" rozhodla pani Helena a netrpeliva mlada cestovatelka se koneene podrobila, kdy poznala, k vtile mateina nesnese odporu.

A kdy koneene maid spoleenost vfala, vznakla se Riltenka podle matky k molu, kde kotvil bile nattenk parnik "Miramare", v6ecka hotic touhou.

Zde s nedoekavosti mladistve, nadkne dirk vela na palubu a toutila, aby se parnik jit jiti rozejel po hladke plok vodni.

Povzdechla hluboce, kdy konedne zahoukla sirena a parnik podal lehce a malebne brazditi klidne, tithe mote.

Blit a bilk spel k bilemu zamku, kterk se zdal z btehu tak blizouekk a k nemut plavba rychleho parniku protahla se na celou pill hodiny.

Podle lode proletl chvilemi oAklivk, motorovk elun, jehot hukot ru give zabuAil do velebneho ticha, s jakkm plul velkk parnik a jeho druhove pc) hladine vodni.

Riltenka optena o zabradli paluby, pozorovala let bilkch racku, kteti v povlivnkch kach snakli se k vode, jakoby se v ni ponotiti chteli, jakoby s vinami la6kovali, aneb se koketne vzhliteli ye stkibtite plok obrovskeho zrcadla ptirody, a zas se vzneslli do vkk a obletovali lod' spolu s hbitkmi, motskkmi vlattovkami.

Rtienka ,zabrana v pozorovani ulekia se temet, kdy u ni ozval se vkkkik: "Bella di sirene!"

Ohledla se a spattila mladeho Itala, jent probiraje strung jemne mandoliny, vpadl krasnkm tenorem. Piseri sladkkch, sytkch tone, jednajici o sliene sirene, jejim ptivabu, earovne luznosti a libeznosti a na konec o jeji trade, nesla se nad hladinou motskou a bylo ptij emno naslouchati ji.

Riitenka vzpomnela si na bohatkrske doby, kdy rytiti s mandolinou opevovali i na pevne pude krasu a libeznost sve vyvolene.

I na rytite smutne postavy, popularniho Don Quijote de la Mancha vzpomnela, jak vytrvale zpivaval sve Dulciei.

Jako nentijemna sprcha pfisobil na ni okamtik, kdy eernookk Ital natahl k ni mechutinou popnutk louekovk pruh — bohatkr zpival 'za penize.

Pohledla nan ponekud udivene svkma darovnkma odima, pak se zardela a rychle z kabelky vytahovala tobolku, aby zpevaka odmenila.

Usmal se, podekoval a tekl cosi o "bella signorine" a jate pak s druhe strany paluby a pozdeji i z podpalubi bylo ho slfaeti zpivati. Net parnik ptistal, objevil se zpevak znovu a stanuv opodal Rtiftenky, zpival napevem u nas v echach znamou piseri: "Santa Luccia". Tentokrat Ital odmeny neiadal. Zdalo se, jakoby byl ptikl zazpivati pouze to mladistve, tmavo°ice, rusovlase cizince, nebot' pokloniv se pouze Rutence, odchazel s dilstojnkm klidem vznekneho barda s paluby.

S krajni vete zamku Miramare ziral k molu, zdobenem kamennou sfingou, mohutnk orel, jakoby dolt sleteti a•klovnouti chtel odvaIlivee, kteti ptiehozeli se obdivovati jeho sidlu.

visTalla

7

Ale sedi dale, tfebaie pestra smesice lidi hbite stoupa, vzhilru k nadherne, terasovite zahrade. Zvykl jig na toto rukni sveho klidu, jako na butheeni boute, natek i fiche SplSrehani yin, jakoi i hukotu vetrii z Krasu.

Na terase upozornil prilvodce cizince, to odtud jest nejkrasnejti pohled na malebnk terstskk ptistay. Mesta, stopeno v zlate zati krasneho, sluneeniho odpuldne, skvelo se beloskvouci eistotou svkch staveb, nebot' zde neni prachu ani koute, aby tak zahy stavby zeernaly, jak to bkva, ye velkych mestech.

HlubokO pod terasou pohraval si lehkk proud vody s tasami, kter6 tvoti na zdivu zamku do vody pohroutenem prave lesy, jet veene stejne davaji se kolebati rytmickkm pohybem yin.

Do zamku byl ptistup zaka,zan, cot bylo oftem vyjimkou a stalo se tak nepochybne proto, to byl odtud odvaten vakerk majetek stupce trunu Franti gka Ferdinanda, jent asi pted 14 dny skoneil s choti svou tofii v Saraj eye, stay se obeti atentatu.

"Kdo vi, prod to ()dud stehuji!" ozval se kdosi v zastupu slovy prorockkmi. Ovkm, nikoho tehdy nemohlo napadnouti, ze jimi skuteene jsou.

Terasovitk park nadchl pak mysle cestujicich sykrni vzacnkmi krasami tak, to je dosti od6kodnil za zklamani, jet pocitili, kdy zvedeli, to neuvidi vnittni, drahocenne zatizeni lepeho zamku.

Pani Helena, zavetena v ra.me Rtieneino, byla by nejradeji se odloudila od spoleenosti, nebot' zdalo se ji, to v krasnem torn prostkedi zvuk mnoha lidskgch hlasu pusobi velmi ve.

Rutenka Nye a radostne upozotriovala matku na katdou zvlaAtnost a prosila ji, aby nechala minouti vkchny ty lidi a aby se neoba.vala, to to zabloudi. Ale pani Helena pti sve tzkostlivosti, nechtela o torn ani slyteti a drtela se aspon z povzdali ostatni spoleenosti.

Zahrada miramarska ma velkau rozlohu a se svkmi basiny, pinkmi zlatkch a stkibrnkch rybek a nejvzacnejAi vodni kveteny, zdobenkmi umeleckkmi fontanami, jakot i nadhernkrni sochiami, jinni, bujnou, pedlive pestenou vegetaci, jest sama o sobe vzienou perlou, jednim zonech kouzelnkch mist, kde elovek svleka s dune vtecku vtednost a sta.va se poetou.

"Jak krasne by to mohlo bkt, matinko, kdybychom tu byly tak zcla samy a mohly sniti a giti v techto pilvabnkch, dui tak teskne jima7 jicich loubich, stinnkch vavtinovkch chodbach, mezi vonnkmi hajky jasminu a jitnicti listnatkch stromt!" horovala divka. sly kolem zahradni galerie, s jejit tramir splkvalo dal& temet at na hlavy kolemjdoucich, tmave krajkovi spletiteho lupeni odkvetlkch glycinii.

"Za kvetu je to asi pohled nezapomenutelne krasnk!" podotkla pani Helena.

V kavarne pod Miramarem, s jejit rozsahle terasy byl uchvacujici pohled na tire mote, v net ztapelo se dervenave zlato k zapadu se skl 'anejiciho slunce, postaeila cela spoleenost. Zde opet zpival tedivk, stark Ital, ale hlas jeho byl nemene zvuenk a lahodnk, jako onoho mlad67 ho Vlacha na lodi. — — Zamytlene, stale se obracejic, kraeela Riltenka po boku pestoundine k zakotvenemu parniku, loudic se nerada s touto nevyrovnatelne krasnou pohadkou nekonednkch diva' ptirody, sloudenkch s umenim a dfimyslem lidskkm, ktera v mysli katdeho nav6tevnika musi zanechati nesmazatelne stopy obdivu a nadkni.

"Matinko", teptala pestounce, ptitulic se k ni, vtecka rozechvena, kdy jit na palube staly a pohledem jate k zamku a jeho earovnem parku se vracely, "matinko, sem chtela bych si zajeti je6te jednou na de161 eas, abych se mohla to krasy nasytiti!"

"Kdo vi, maina, to se sem vratime dosti zahy, ale pak by musil take tatinek s nami!" slibila napolo pani Doubrayska.

Jette oka,miik poutan byl divein pohled temet mod k darovnemu sidlu, ale pak mant, za-

bloudil k vode a tu nova vec vzbudila jeji pozornost.

"Hie, tam na dne vody le2i bilk klobouk!" upozornila matku.

"Skutedne a tamhle druhY!" "0 je, matinko, je jich tu velke mno2stvi; tu, tam a tam!" 2ive ukazovala mlada, diVka, v2ecka neobydejnYm tim zjevem zaujata.

Ale u2 vzbudil tento objev pozornost ostatnich cestujicich a nalezl se take nekdo, kdo k poueeni vSech z ylaStnost tu objasnil.

Pkedmety, vyhlitejici ye vode jako bile, vzduAne klobouky, jich kas-nata, sttecha byla zdobena tmavYm, jakoby sameto yYm okolkem, byly tvory 2ivouci.

Mekky'S — zvar47 medusa, stahuje se v dobe sveho tieni ve velkYch mno2stvich ze 'Sireho more ku bkehtim, aby tu na meldinach- kladl sva vajidka.

"Klam jest skuteene obdi yuhodnY," prohodila pani Helena k Ril2ence, a kdyby medusa ojedinele hledala pobte21, zajiste by nikoho nenapadlo, 2e jest tvorem 2i youcim a se zajmem sledoval by peknY, utopenY klobouk."

K vederu ptistala lod' "Miramare" opet v Terstu a ponevad2 byl neobydejne krasnY, teply veder, povolila pani Helena prosbe RU2endine a podnikla s ni malou prochazku mestem.

"Slykla jsem doma mnoho o nedistote Terstu a pkekvapuje mne nyni jeho vzhled," podotkla pani Helena, podivujic se s Ridenkou nadhernkm stavbam hlavni tkidy, kde pied jednou restauraci hrala vojenska kapela.

"Snad je tu potadek proto, 2e, jest clues fleale!" usmala se RU2enka.

Ale kdy nahodou zabloudily ke kanalu Grande, proti kostelu sv. Antonina, ptesveddily se, 2e yypraveni o terstske nedistote. neni pouhou bajkbu. I zapach z kanalu jest tu velmi neptijemnY. Jinak dinil Terst za klidu nedelniho dojem hezkeho, lazenskeho mesta.

Pani Helena zatouLla te2 zavesti Rii2enku do obrazarny Maxmilianovy, jez ma, pry nektere, dila vza,cnejSi, net krasna obrazarna drald'anska, kterou pani teditelova jednou s mu2em navkivila, ale pokraeovani testy bylo vymeteno na zitra rano a proto nezbylo, net od planu toho upustiti.

"Zastavime se tu stejne jeak pti navratu domu a pak si neopomeneme obrazarnu prohlednouti!" slibovala sobe i schovance Helena.

Druheho dne rano pa osme hodine rozloudily se s Terstem a nastoupily cestu drahou, okliku kolem Opatie, ptes S yatY Petr, dale ku Rjece. Bylo mono podstoupiti cestu ku Rjece parnikem, ale pani teditelova, obavajic se pH degi plavbe motske nemoci, volila radeji cestu drahou.

Podel trati mihala se maid, chuda, polielta, obehnand, vzhledem k 'horske str2l, vysokymi kamennYmi ohradami.

"Jak jest mo2no, aby vydal y tato chuda, kamenita, ptida take nejakou firodu!" divila se pani Doubrayska.

"Jen same skaly, meth, bidna Mee. Och, matinko, jak 'St'astni jsme my, obyvatele 2irnYch, deskYch niv, oproti zdefSimu lidu!"

"Ano, chudY, neskonale chudY je ten kraj!"

"Ale bohatY na krasy a zvlaktnosti pkirodni!"

"Chuda, ale za to"lepa. Istrie!"Do Rjeky ptibyl vlak pied polednem. Zde na nadrati zvedely, 2e o. druhe hodine odji2di parnik "Lika" smerem k Cirkvenici. Zastavily se cestou v hotelu, kde se posilnily dobrYm obedem, nade2, vy2a.dale si u hostinskeho noside pro svoje rueni kabelky, vydaly se k molu, u ktereho "Lika" kotvila.

Zdaleka videla Rii2enka na parniku bile natkenem zatici, zlaty napis.

Na 2iroke molo, kde2 bylo neobydejne 2iyo, sletalo se stale mno2stvi holubil a Rfdenka, jet se bavila tim, ze ji mhazela drobty housky, spozorovala, 2e jeden z nich ma n.o2ky k sobe svazane, nasledkem deho2 pii chUzi znaene kulha.

Divka upozornila matku na spoutaneho nebaaka a . obe snaLly se ho pkilakati, toutice zbaviti ho pout,

VieSTNIX Dallas, Texas, 14. biezna 1948.

Sestry a bratfi: Ve vYrodni zprave bratrtt feditela nail Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas, uvefejnene ve Vestniku eislo 4. ze dne 21. ledna t. r. jest jedna polodka ve sloupci "vyclani", ktere 'si nelze nepovSimnouti, — jest to obnos $12,- • 292.62 vyplacenY pra.vnimu radci naafi Jednoty .za praci v ptijokach. Musim ale hned take Hai, tento plat na'Semu 'pravnimu radci Jednoty nikterak neoLvam ani nezdvidim, — ale, — cla 'tam to podnet ku pi•emYSleni jak by jsme za tento obnos penez, ktery jest dosti znaanY, dostali o hodne vice prace a slu2by ad toho elena, kterY tuto praci po ptietim sjezdu zastavati.. bude. A myslim, 2e by se toto dalo uskutedniti takovym zptisobem, 2e by naOe hlavni idadovna ziskala vykonne sily tam, kde ji nejvice potfebuje a k tomu je. ',.te by uS'etfila aest a2 osm tisic dolarit, — ktere by jsme mohli obratiti ve prospech elenstva v podobe sluenYch podpor skuteene telce nemocnYch a pottebnYch , To sily, kterou na§e Jednota nejvice potfebuje a potkebovala ji2 poslednich nejmene deset rokti, jest pracujici a v idadovne naafi Jednoty stale dlici piedseda naafi hlavni trfadovny. Jest ji2 ten nejsvrchovanejei Cas, aby naSe Jednota mela "tfedni hlavu Jednoty a pi'edsedu vS'ech vYborti," — jak naee stanovy o piedsedovi pravi, ale aby ji mela dorm, ye hlavni afadovne Jednoty. Snad ua si nas sjezd mute dovoliti nechat osobni pamery a ohledy na ne stranou a koneene ji2 clati Jednate pfedsedu, ktery by dlel v niiste kde se nae hlavni iltadovna naleza a utadoval stale, — a prof by to nemohl bYt nektery z tech mnohYch bratra, kteki jsou pravniky a prof by take nemohl pak takovY pravnik-piedseda — Ci — piedseda-pravnik zastavati veSkerou praci v ptjekach a zastupovati Jednotu ve veech jinYch pravnich zalektostech, — a uSetrili by jsme phi tom.

Inetfili by jsme phi torn i kdyby jsme takovemu tidedniku dali deset, — a theba i dvanact tisic dolartt platu mane. Jak si dnes v tato \Teel stojime, mame v tomto smeru nasledujici vyclani: Pravnimu radci v pujakach ji2 shora zmineny obnos $12,202.32 a pak se k tomu dru2i nasledujici vydani: — rodni gaIe pravnikovi jest $1200.00 — plat mistopfedsedovi $3600.00 mane a plat jak jej dues bratr piedseda Jecl,.;y noty ma, $1800.00 mane, co2 dela celkem ny obnos $18,892.62 a ptidate-li k tomu cestovne do tkadovny a jine menk vyclani, dosahnete snadno obnos devatenacti tisic. Devet tisic mane by byl velice pekny plat, a dvanact tisic skoro "presidentskY" plat. A jiste by takovY piedseda s radosti vykonaval hizeni nakch brajednatelii, ktere me ted' na starosti mistopfedseda. Pak by nam take phestaly ty mnohe stilnosti nakch in'ednikti hlavni itfadovny, ma pravni radce Jednoty mac lehko vyclelanY velikY plat za praci v pfljakach a jeke mesiani plat k tomu, ktere jsme ji2 po 'eta sly'Seli a slyMine obaas jeke; • a co jest nejdulektej§i, — nebyla by pfieina kritiky Statniho Odboru PoZe za praci v ptijeka.ch platime jako "komikae", co2 jaksi odporuje pojmu techto statnich zfizencti o "komiSnem, ktere dostava, itfednik Jednoty" a vyhovel by sjezd ji2 jedenkrate opetovnemu paZadavku tohoto daletiteho statniho odboru, by pravnik naafi Jednoty mel stalY plat.

Nemyslete si ale, 2e tento navrh varn paday am z nej.akYch ptibuzenskYch pfiein, — snad bych chtel miti pkibuzneho za pfedsedu Jednoty, jako se nine zeptal jeden nas bratr po rozmluve o tomto s nCkolika bratry, — povida: "Tak ty taky mad navrh na phedsedu Jednoty, — nernal taky nejakeho pfibuzneho, • ktereho bys tarn chtel taky dostat?"

Ve vestniku ze due 18. tmora bratr F. E. Hejl probira nektere zalektosti Jednoty a jest skuteene potektelne seznati, 2e si mnohYch zalektosti vaima, — ale nejen to, — vS'imaji si jich mnozi jini Cleni take. — bratr Hejl si neobte2oval svoje mined o tech vecech napsati do Vezminuje , stniku. Mezi jinYin se bratr tech dve-sta-tisicich, 7.7, 7pf:(jenS7 ch na§i hlavni

iftadovnou v &s, kdy se asi nahrnulo mnoh0 tadosti o piljeky a nebylo tolik penez Jednoty v bankach. 0 teto ptijece se jit pied tim take zminili bratti LatnovskY a GrajevskY, nernYlimli se, a po jejich dopisech se mile nekteti bratii ptali, co o tom vim a co o tom myslim. Bylo mne nadhozeno, ze "takove handle jsou mandle", ze kdy nate' jednota plati za dohazovini ptifeek komiene, banka asi take ate to nebudi daveru, kdy o tom Cleni nic nevi. Nekteti pravi, to snad by se rnohl pujeovni obchod Jednoty zatiditi tak, aby jsme se nemuseli vypujeovat na to na bance, a mezi tadky dopisu bratra Hejla se snadno da vydisti, to prvni rok na tech dve-sta-tisicich Jednota nezbohatla. Bude lepe bude-li Jednota obchodovat se s yYmi vlastnimi penezi a nejsou-li po ruce, zastaviti dohazovade pfijeek, — cot snad se take i muselo stati,— ale as jit po torn kdyt cleni se o to zaCali zajimati. Jenomte kdy se zajiMaji a jen mezi sebou mluvi, to nic dobreho jednote neptinese, lepti-je udelat jako bratti LatnovskY, GajevskY a Hejl.

Ted' yam, mili dtenati (a tim minim i sestry) povim jen malou ertu z meho tivota ye Fayetteville, kterou mne ptipomenul jeden dlanek v nakch stanovach — po ptedteni si to rozmyslate. Jest to toto: V roku 1937 jsem mel mnohe starosti a jezdeni, a tak jsem take v nedeli dne 30. kvetna hledal, jak ty starosti zahnat, a protote u "Stefaniku" v Houstonu oznamovali ochotnicke divadlo, jehot titul, "Norodil se Honza", ut sam sebou sliboval nee° zabavneho i poueneho, zajel jsem si se na toto divadlo podivat. Jelikot jsem mel na to v pondeli dne 31. kvetna velice daletite jecinani v Dallas, po divadle jsem pak jel noenim vlakem do Dallas, — kde jsem take v ten eas mel karu ye spravee. Po vytizeni sveho poslani, co2 trvalo at do sttedy dopoledne, musel jsem jette k tomu vtemu dekat at do etvrtka rano, netli jsem karu dostal. Toto prodloutene zaneprazdneni ale asi Maio mYm spolupracovnikam v fitadovne starosti, protokdyt jsem se, dle Umluvy s nimi, zastavil v tiskarne Vestniku ve etvrtek dopoledne za jistou zaletitosti, ukazali mne tam bratti vydavatel malt' listek, ktery ye dtvrtek rano, tedy asi dye hodiny pied mYm ptijezdem do tiskarny, dostali z Fayetteville, a na tom listku bylo napsano: "Hleda se ztraceny zvoleny pokladnik, odejel v sobotu a jegte se nevratil." Myslim, ae se na toto v tiskarne jette budou pamatovati. Udelal jsem chybu, to jsem Si ten listek od nich nevytadal a nezaramoval si jej.

A "jag-a-co" (diky, statidku Bartoti) toto povidani ma co delat se dlankem v natich stanovach?

Prohlitel jsem nada navrhii na opravu stanov, kterY nam byl podan ye devet-a-dvaceti listovem seSitu v Corpus Christi, a moji pozornost upoutal jistY clanek. Zveda y jak to s nim phi jednani ye snemu dopadlo sahnu do protokolu, ktery jsem mel po nice na stole, a divam se jak to bylo odhlasovane. Pak ze zvedavosti se take hned sahnu po stanovach a divam se, jak je to tam. V protokolu jest to nasledovne: "Ptedseda, tinny mistoptedseda, tajemnik a POKLADNIK maji presto, se svolenim vettiny Hlavni fitadovny ptenesti do fondu na vYlohy atd.... ," — a ye stanovach je to: "Mistoptedseda a tajemnik maji pravo atd.. . . " Koukam na to podruhe a povidam si: "Nu tak vide,, on se nam tady taky ztratil pokladnik", — ale, ted' se podivam po tteti pii psani a yidirn, to se nam ztratil i piedseda. Tak si povidam: "Tomu, te se ztratil pokladnik, se zhola nic nedivim, vtdyt se nam skoro ztratil hned ye sjezdu s jeho dve-sta-dolarovYm platem mesiene, — kdyi to porovname se tterna sto yakama nebo tti sta padesiti "dolarci", ale- ze se- z rozhodnuti sjezdu ztratil taky ptedseda Jednoty, — to se nemohu domyslet prod'. Jedna, se zde o elanek etyticet pet natich stanov. Na tohle oboji se musim poptat.

Bratrsky vat

Frank B. Steiner, 4350 Dickason, Dallas, 4, Texas.

Ve stfedu, dne 17. bfezna 1948. tad Iaromir, cis. 54., West, Texas.

Broth. a sestry! Posledni nate sehaze byla detne navetivena, ale dobre je to, to nail eleni se dali na pokani a skoro vSichni si sve fadove popiatky, po upomenuti sestrou fieetnici, jsou 3 neb vice mesict dlutni, zaplatili. Sestra udetni s tim psanim ma hodne vic prace, takte elenove se usnesli, by se ji ptidalo na platu, neb si to zaslou21. ftad je eetnY a v kahle schuzi nas ptibYve,, bud' novi nebo s pfestupni listinou. V minule schtizi jsnie pfijali do na geho fadu Adolfo. Janedku od Tourskeho iadu, kterY se ptistehoval s rodinou zpe't z New Yorku. U2 mame v fade jeho otce Simona Janeaku a bratra Joe. Ve schuzi bylo jednano o tom, aby se pozvali delegati do sjezdu z okolnich facla a probrali se v§elike otazky, o aem se bude ve sjezdu jednat, ale nebylo ujednano jeke kdy. Letos bude sjezti, ve Fort Worth.

Na listku nemocnkch se naleza ses. Pavel 8krabankova, ktera byla odvezena do Scott & White nemocnice v Temple, a Louis Horsak tat je jeke nemocnY. Pfejeme oboum hodne zdravi. Pfed tim byla dost nemocna ses. Frances (Tom) Hlavenkova, ale bylo to v dobe co byla velkt, zima a vtude blata, to se nedalo nikam jet, take ani Cleni nevedeli, 2e je na To letok podasi je k zblazneni! Zima potad, mrzne, poledovice, snih, deka', a konec biezna je tu. Pole derna, o yes zmrzl, zahraciky co kdo mel tet, broskve a jinti tea. tit asi zavatovat nebudem. My jsme si nasadili mlade ovocne stromky a jsou asi taky prye.

Je tomu 39 rokii, co jsme pfijeli ze stare vlasti sem do West. Bylo to 11. imora, a kdyi nas vlak vysypal na zdejtim nadrati, tadil tu blizard, blata vtude. Bratr Jan Knapp pro nas ptijel v otevtenem kocarku (heku) • a' my jsme se obe, maminka i ja, ttepali zimou jak rosol na misce. Bratr byl tehdy na rente u Joe Cuffa, tam. kde je nyni Tom Hlavenka. Jak jsme ptijeli k Vine Urbanovskeho fume, byl tam v rente nyni zemtely p. Filip Macha. Pi. Machova nazi dala horke kavy a nejake ptikrYyky, jelo se dale. Blizard trval asi tYden, ale letos ut . to trva 2 mesice a nechce se nikam to zima odstehovat. — Tehdy bylo jate dost lehko se dostat do Spoj. state. Dnes ut by to nealo a miltem dekovat Bohu, ae jsme tady, nebot' ti chuclaci maji to titi v to stare vlasti trpke. Co tam ut ti lido vytrpeli a ted' to bude jeSte horti. Co budou deist ti, co chteli jet na sokolskY slet?

Nebo jednotlivci?

Srdeeny pozdrav na ftecky etouci, zvlaSt na rod. Botikovu ve Valley View, jsem yak Marie Klausova. ) • dk, • ( Praha, (ftK) — Akeni vYbor advokatni komory pro Oechy se usnesl na rozpukeni ygech organti advokatni komory. Vtem mimopratskYm dleniim advokatni komory bylo uloteno, aby do 6. biezna ptedlokli vYboru potvrzeni mistnich a okresnich akonich vYboru Narodni fronty, *te neni namitek proti vYkonu advokacie. Advokati, kteti nevyhovi, nejsou od 8. biezna opravneni k vYkonu advokacie, Akeni vYbor advokatni komory se posleze usnesl, tadnY -Olen akeniho vYboru nebude poveten substituci advokata, jemut bude YYkon advokacie zastaven. Toted plati i o ptibuznYch a spoleenicich Clem akernho vYboru. ,4"

KALENDAR, 28. biezna. Anglieke divadlo "Alibi Bill" sehraje dramatickY Kroutek Hlahol v sini tadu Pokrok Houstonu Cis. 88. na Studewood. Zadatek pfesne ye 4 hod. odpoledne.

28. biezna. Divadlo "Jak se start Mak nape,v sini fadu 8tefanik Cis. 142. v Houston, Tex, Po divadle taneeni veselice.

3. dubna. Angl. divadlo "Alibi Bill" sehrano bude podruhe drain. Kroutkem "Hlahol" v sini faclu Pokrok Cis. 88. v Houston, Texas. Zaeatek v 8:15 hod. veCer. 25. dubna. PiedniSka a divadlo "Slib z fronty" ve prospech trpicich deti v aeskoslovensku potaclit houstonska odbodka v sini u S. tefaniku. Podrobnosti v oznamee na druhY mesic,

Ve stfedu; dne 17. btezna 1948.

El Campo, Texas. , ..Ctena redakce a veichni etouci Vestnik!

Neminil jsem tak brzo psat, ale pfec zas len kterousi fadedku. Pfedet1 jsem ses, P. P. Mikeskove z Caldwell ptedminulY dopis. Diva' jsem ji na nekolik prvnich odstavcri, tYkajicich se narodovstvi, pochvalu. btu dale, ale to u g bylo dle meho nahledu a pfesveddeni nesouhlas, na cog jsem odpovedel. Tak Vy, ses. P. P. M. vite lepe o detech, ktere jdou do ekoly neznajice ani slovo anglicky ne g uditelka, o ktere jsem se zmirioval v mem dopisu, ucici 11 rokri. V poslednim Vestniku etu dopis sestry Frantieky Kfemenkove z Jourdanton. tutu vetu: V poslednim V. ma dobrY a rozumnST dopis ten statidek Bartoe o to anglidtine. Tak videt, ge nektere me nahledy jsou uznavany, pro dobro nagi.mladde. Na nes stailich u g mnoho nezalegi, my ut to jaksi do to Boll smrti dokiepem, tfebas ne mnoho vedomosti, ba jo! Sestte M. nebudu vic odpovidat na jeji bezrozvahy a jen tolik ji radim, by v jejich dopisech neugivala takova sprosta, slova, pitome a hloupe, kdyi 'Se neco jako ku pfikladu sestfe tparihelove. Co si potom lido o Vas pfsfcf s rozvahou pomysli!

Nemam rad lidi, kteti jsou skoro fanatieti v nabogenstvi, jakog i v narodovstvi. Timto koneim debatovani s Vami, ses. pi. Mikeskova, at' Vami souhlas nebo nesouhlas, odpovida, jestli uzna, nekdo jinS7! — Mame zde v El Campo radiovou stanici. Muziky i zpev, 'Ceske rekordy, nektere asi ug stare, jegte oznamovane Bohemin. Ty novej gi ug deske. Prave zaealo pies radio z Houstonu vysilani krasne 'Ceske hudby se zpevem, ka gdSr veder o 9 hod., mimo soboty a nedele. Radost poslechnout rozhlas v spravne &Stine. Vypomaha, tarn oznamovani v anglicky iedi, jmeno 'Ceske, ale eesky "nosavi".

Ale tady pfec iekl gertovne, "ja mam doma kocoura", dosti eikovne to vyslovil. Pak zas 6x16. Vypada, ge pane pokraeuje. Dela to posluchaeilm zabavu, to chybne vyslovovani. Zrovna tak, jak kdysi psala ses. pi. Mikeskova z Caldwell, ge chybne vyslovovani Oecha anglicky de'1 ' la Amerieantun zabavu, ge to radi poslouchaji.

— No pelme clekuji! — Vytahuji z El Campo News. — El Campo now has 9,277 population.

Survey estimates. Melo 1900— 1025, 1910-1778, 1920-1766, 1930-2034, 1940-3906, 1948-9277, 1950-10,107, 1960-15,529. Tak vidite jak zde pokraeujem, kdysi v to gabarne. Dodavam, u2 v tomto podtu obyvatelstva je pfipoeten nag br. organisator 8enkylik. Jinak, to se vi, ge by bylo merle o neho a jeho marnu, ba jo! Delam za temito paru fadky puntik, a nazdareeky dastafidek Bartoe. yam ja, ) • 4, • (

V1

Waft a I

1,14 X i . Z

.,delanY. program: Tech mladikti a mladieekne spotteby napojA, masa. cukru, mouky a to. pies 60 roku, kterymi by chtel delat zahradkyho v geho. Do Krometige se pkihlasilo ug dnes

akru ag do 3 akril, i slepice ma v torn za-35 velkYch sjezdfl a nektere hlasi na 50 tisic 11Castnikil.

-neSene. Br. nemysli g, ge na ty stakeeky a staProgram je jedineenY, 2000 ryzich haniinky bys moc nakladal, aby se dieli dal. ckSich krojil oslavi HanackS7 rok a asi z toho V2dyt' by to byl die Tveho navrhu jen Babylon bude i rok SlovackY a ValagskY. Jenom jednani .a ne Utulna pro stare eleny Jednoty. Ja jsem se Slovenskem je pry jaksi obti gne. Zadne se take takovY mladik, kterY patki do toho cechu 20. eeryna, konec bude 22. srpna. Bude to svao kterem. Ty pigeg, ale na takovY program by tek zemedelcii, kteki prave pied 100 lety v tSri mne tam nedostal ani na g president. den ponejpry prosadili do snemu navrh na zruZe dne 3. btezna ma ve Vestniku elanek br. geni roboty. Ale 22. srpna nebude jeste konec.

Vaja od tadu 8teranik. Br. Vaja chce zas pro ty Krometigsky rok se protahne a g pies zati a listafeely a statenky jen praci. Br. Vajo, ja myjen — tehdy vyvrcholi. tstavoclarne Narodni sle', ge my statici, jak jsi Ty nebo ja, by jsme shromagdneni pkijede na 28. a 29. rijna do Krosi sii tam do toho starobince odpoeinout, ne mekige. Oslavit 30 rokil republiky a hlavne — delat, jak Ty ma'S svoje Huse. A Ty tam chce g schvalit manifestane novou ristavu Ceskoslochovat kravy, jalovice, prasata a pile, kdo by venskou. to dela', kdo by to krmil, kdo by pro to kupoPied sto lety se narodil pravY narodni givot val to krmivo, to bys chtel povesit v gechno Jeda vyrtistal z krometi gskeho snemu a prorristal note na krk? Myslim, ze jse g take kousek to se dosrdci vgech 6echil a Moravanti. V KromeJednoty tak jako ja.., ale ja, bych na takove podkik se segla cela vlada s ministry a 364 poslanminky negel, tam opatrovat kravy, jalovice a prasata. Mohla by mne nektere, krava pii doje- fei a na pokadu jednani byly veci zakladniho vYznamu, zrugeni trestu smrti, roboty, odluka ni svou oharikou opucovat nos, po ptipade shocirkve od statu ... To v gak byl jenom zaeatek. dit na zem, a kdo by mne, takoveho mladika Zadatek osviceneho givota buditelske doby. zvedal. Myslim, ge mag dobrY navrh, mohl bys V Krometigi se bude konat vYstava. Proto se bSrt asi feditelem to Utulny, mela by z toho Jedtam pracuje, proto mnoho organisatorti vSrstanota dobrST ugitek, ale ti stalled hodne dkiny.

Vy'stava, ktera ug vy nema pracovni'hodiny No, necham toho meho mudrovani a g do je narodni vYstavoU a bude narodni chloubou sjezdu vgem zastupcum, ti si z toho nee° vybedopadne-li tak, *Ice jsou plany a bude-li rou, nemyslite? takova, jako je nad geni, z ktereho roste. Bude Dnes nam sluneeko sviti i v Crosby a pii tom mit deset dastf, ka gda bude zachycovat jinY :ajsme veselej g. Prod by ne, dnes rano na stanisek stoleti 1848-1948. d KLEE z Houstonu v 8:30 hod. hrali takove Hlavni je vYstava historicka. Bude v arcibiskrasne polky, ge jsem musel skoeit s postele, kupskem zamku. Ug dnes se tam zaelna pomalu jak to se mnou smYkalo z kouta do kouta, no Ptipravovat — vYstavni material se sbiha a glo to od podlahy. Pa kka gdy veder na to same schazi v bezpeenem toku do Krometi ge. tINS stanici nam dava na g krajan Franta Vaviik zpracovava iisek o "Krometi gi — kolebce pal hodinky smes kr 'asnYch pisni, valdfku, kuparlamentarismu", do teto east vYstavy path Pletri, tak ge elovek i ye starem veku se rozvesei vYstavy Olomouckeho roku a Slovenskeho roli a leti vzpominkami tam do toho na geho Oeku a vYstava zru geni roboty a poddanstti a skoslovenska a vzpomind na svoje mlacli a pii hlavne — vYstava Krometigkeho roku. tom si notuje, "Kde jste se podely easy, v kteV Uditelskem ustave bude v3"7stava mora ysko/Itch jsem tak Inlad3'7 gil", atd. A dnes jsme staslerskYch mest — bude jich Meet. Stoleti tflteeky roky a kraeime take k smrti bli g. Take ceti morayskoslerskYch /nest, ktere mluvi mnOnarn zde ka gde rano z Goose Creeku hraji marho. Tteti east bude v Bene gove gumnasiu — S'e v 9:15, take pekna, muzika, pak na veder z Houstonu v 5 hodin KTRH stanice hraje deske Krometi gi narodni kultuke: kresby a grafiky prof. .17.abinkelio, prate Karla Mynate, kromevaleiky a polky, to je vge pro eechoslovaky v fiCske vftvarnictvi, hudba, veechny ostatni riTexas. Jen poslouchejte a budete jako doma u seky kulturni einnosti. Stoleti eeskeho gkolstvi muziky.

John NemY. ) • 4, e t — jina vYstava v Komenskeho ekole — stoleti 'Skolstvi jen v oechach a na Moray& ze Sloven-.

PR1PRAVY NA VELIKt ROK HANE. ka neni =gm ziskat pottebnS7 material. VSTJiti Nehne'vajsa stava bude zakladnoukestatnimu pedagogickeCelou zimu se bude v Kromeli gi pracovat. Uz mu museu, jeg ma bS7t otevteno v Brne. Stoleti roce 1945 se zadalo s jak377rnisi prvotnimi obdeske Zeny, deske i slovenske, vftoj medy a rysy narodnich oslav v roce 1948. Ale toto u g vkusu ye dvou vetvich; mestske a venkovske, bude koneena, pracovni faze, kdy se obrysy Crosby, Texas. do moderne vybaveneho bytu budoucnosti, gde ni ve skuteonosti a kdy je gkoda ztracet ka Cteni bratti a sestry! Ji g je tomu par tSidnfi, einnost geny v ruznYch jinYch fisecich givota, minuty. Kromeli g dlagdi sve namesti. KoClCl co jsem neSkrabal do Vestniku, ale vidim nejina east v-Srstavy se bude venovat prilmyslu, htbety, ktere videly historii sveta od roku 1810, kterS7ch br. a sester dopisy, ge stoji za uvageni obchodu a pen'anictvi, jina zemedelstvi, pedi o nahradi nove drobne kostky s gulovS7m, pasoa se o nich rozepsat. V poslednim Vestniku ma telesnY a zdravotni vyvoj, jina. Cast vYstavy buvy'rn etvercem uprostfed. Kromdfi g sazi strombr. Trlica od fadu KomenskY els. 20. pojedriade o narodnich odbojich v prvni i druhe valve ky — bude jich 350 a budou to stromky toho vYni kolem tech elenti, kteti jsou v jin'ch jednoa celr vYvoj armady za sto mkt'. Jina exposiznarnneho roku. Krome,f12 opravuje zameckou tach iftedniky a take jsou i rifedniky v SPJST. ce zachyti vYvoj samospravy a koneene — veg a arcibiskupskY zamek. Aby vypadal jaStanovy povidaji, ge takovST Utednik jine jedKvetnou zahradu napini zabavni a atrakeni ko kdysi a piece nove, aby do neho mobil nanoty neni volitelnS7 za zastupce do sjeZdu. Jsem vStevnici z domova i z ciziny. Vyrostou nove podniky, ktere site zrovna do vj'Tstavy nepatti, toho nahledu, 'Ze ten elanek C. 8. by mel laSrt parkove kultury a stare se zlep gi. Kvetna, zaale tak nejak lidsky ji dopini. "zrugen. Je mnoho elenri, co jsou u jinSlch jedhrada se promeni v letnich mesicich ve stkeBude to slavnY rok v Krometi gi, slavnY not a jsou dobif ritednici a pracuji pro obe jeddisko zabavniho parka, kam se u g dnes chysta proto, ge je potteba nezmerne vytrvalosti, aby noty, at' je to jakakoli jednota. V jirdrch jedna 250 rfanSich podnika. Krometi g bude mit se uskuteenil. Ze je to rok ukazkovt detovacf. _ notach to stanovy nezakazuji, prod u mei Jedznamky Maxe " vabinskeho, pou giva ug svYch liana se v nem ukazuje a ukazuje i celY oeskk noty je to zavedene? To je to, ge to zastupci donalepek s bilou ertou na tmavomodrem pozadi, givot. A vgem podava takovou piatelskou, pobe neuvagili, neb se to pti dteni 'damn stanov Kromefig nosi vYroeni odznaky, ktere se budou ctivou ruku a giroka srdce, giroke jako nekogene obydejne moc prudko a tak neni ani easu brzy prodavat po cele republice. Rozhlasovi, neene roviny toho krasneho kraje.

Cat protinavrh. Myslim, ge ten elanek v pfietim tiskovi, divadelni a vsichni ostatni kulturni ) • • I. sjezdu bude zmenen. pracovnici hanacke metropole pomahaji Ryba, 'Slicks, a sumec naAedne udici. Stalo Ve Vestniku 11. unora ma dopis br. Vaclav pravovat kulturni program. Denne je v einnosti se na VItave. Petr Bejbl z Podoli gel na ryby.

Beevar z Dime Box, ve kterem mne jmenuje, 400 Krornefigant, vedenYch 16-elennYin vYboZahodil do ieky a na udici skoeila rybka. Chyt'Ze se ke mne Jednota zachovala mace gsky. Nerem, v 'Cele s feditelem Jindfichem Spablem, la se na degt'ovku. Rybak veal, ge je to-"neco vim br. jak si to pfedstavujek ge Jednota se ke autorem oslavne knihy "At' gije snem", kterou maleho" a tak nechvatal a zapaloval si napted mne zachovala maceSsky. Jednota je nas vSech vydalo Morayske kolo spisovatelti prave k sla yklidne cigaretu. Vtom se voda rozeetila a rybclient a dIeni jsou Jednotou, tedy dle Tveho donym dnilm Kromelitie. ku pozkela i s udici dimukilova gtika. Neg se pisu by se vgichni eleni zachovali ke mne maNaklady? To bYva dillegite. otazka. 16 miliovzpamatoval, voda se zhovu rozeetila a po etice ceS'sky. Jsem Menem Jednoty 34 roky a musim nu bude stat oprava zamku. Venovalo arcibisskoeil velk3'r sumec. Proto ge bylo Indio vody, psi na moji pojistku platit tak jak vSichni dleni kupstvi. Cela vYstava ma stomilionovy rozpodafilo se i na slab gi ceduli 18-kiloveho sumce Jednoty a nikdy jsem na Jednotu nenatikal, vet. Hlavnim finanenim Ueastnikem je viada, chytit. Osm rybatil, ktekl se sebehli k iece, tak nevim, cos myslel tim slovem ma,ceSsky. republiky, organisaenim mistni Narodni vybor, jen vzpornina na minuicu sezonu a doufa, ge PrOsirn, vysvetli mne to. Pak mi Bedvat U-Ta nec else" by nebyl hotovy bez ptedpoklada,letoS'ni bude stejne bohata.

a

eiranaii

Ve stfedu, dne 17. btezna 194$.

All contributions, correspondence of. Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

Road to Afghanistan Is Rugged ET:, gewardin-r

By Serge Fliegers Chief Regional Representative of UNAC in the Middle East (Editor's Note: During February, the United Nations Appeal for Children (UNAC) began the first drives of its vorld-wide campaign to collect funds for the relief of hungry children.

One of the unexpected adventures of organizing UNAC campaigns is related in the following article by Serge Fliegers, a former Washington correspondent for newspapers in the Far East and Latin America. Mr. Fliegers joined the UNAC staff to organize drives in the Middle East and became the first United Nations representative ever to visit Afghanistan.)

Kabul, Afghanistan — It took two airplanes, a jeep, pack mules and camels which I couldnot ride to get me to this capital of mountainringed Afghanistan. But travelling the rough road from India was worth it, for my mission here on behalf of the United Nations Appeal for Children (UNAC) ended successfully when the Government of Afghanistan agreed to form a national committee to collect contributions for UNAC. • * * My mission, N.N.'s first to this Middle Eastern Kingdom, began in streamlined style in Istanbul, Turkey, when I left for Karachi, Pakistan, by plane. That was the last scheduled transportation I had on my way.

From Karachi, I found a ride northward in a Pakistan plane to Pashawar in the North West Frontier Provinces, but from there, locomotion was mainly a matter of luck. Because of the communal riots after British India was divided into the independent states of India and Pakistan, communication in and out of Peshawar had been interrupted. Towards Kabul there was no service whatever.

I finally located a jeep and a driver, who offered to take me over the Khyber and Latibond passes. There had been recent snowfalls, which blocked the upper passes, and tribesmen in the "no man's land" beyond the Khyber had been taking pot shots at travellers.

Nevertheless, I decided to start, armed only with my United Nations' laissez-passer — the U. N. "passport" — and a special letter in Pushtu, the language of Afghanistan, enjoining all officials and others to provide safe passage along the road.

My driver and I put on heavy winter clothing, wound scarves around our faces to protect us against the thick dust on the road and started to climb to the Khyber .pass, the gateway to Afghanistan.

Later we came to a party of six tribesmen with rifles slung across their shoulders. They stood in the narrow road to block our passage and told our driver that they were commandeering the car.

I showed them the U. N. laissez-passer and the letter. They couldn't read but were impressed by the colorful document, although they had never heard of U. N. When we ex., plained that U. N. was a sort of world-meeting of all the major tribes, they said they would like to send some of their chiefs to the next meeting.

We 'replied that we would tell this to the big chief of this get-together — U. N. Secretory-General Trygve Lie—and showed them his photograph. They thought Trygve Lie looked very strong. We also showed them a picture of Dr. Aake Ording, UNAC Director, and tried to explain his functions.

Then we told them that we had no place for them in the jeep and, as we sighed in relief, they waved us on, wishing us luck.

We continued our journey, finally arriving in Jalalabad, Afghanistan, a resort • where the Prime Minister has a palace.

It was really a surprise after some of the rough territory we had traversed, for just past the afghan border, the road had suddenly disappeared. There was just a glorified camel track, the same, trail, apparently, which Alexander the Great had used on his invasion of India and which Marco Polo had followed on his trek to China centuries ago.'

Jalalabad, although not luxurious, presented a complete contrast. The streets were still just sand and there was no lighting; but there was a small bazaar and electricity and running water in the PrimeMinister's palace.

The next morning we headed our jeep on to Kabul and began the climb to the lofty Latibond pass. The road now was hewn into a solid wall of rocks, with the Kabul River running in a deep ravine on our right We met scores of long camel caravans and the poor beasts, frightened by the noise of our motor, would scatter all over the road, making driving quite perilous. Often we heard the rocks crumbling as our wheels got to the edge of the abyss, but we just looked the other way and drove on.

While crossing one stream, the jeep got completely stuck. A passing caravan stopped, we loaded some of the luggage on the mules and got a few camels to pull the jeep out.

I tried to hitch a ride on one of the tall camels but slid off on the other side and nearly fell into the river. I decided to walk for a while. At last the road became good enough for our jeep and after taking our luggage from the mules, we drove off.

When we finally got to Kabul on the evening of our second day of travel—it had taken two full days to cover 183 miles—it was as if we had come into Shangrila. There were Modern cars from the United States and even a movie house.

I spoke of the contrast between Kabul and the road to the capital when I saw some government officials. They replied very frankly: "For the past few decades, Afghanistan was able to keep out of international troubles because it was practically impossible to get into the country. But today we have realized that a difficult road is not a permanent guarantee of -peace and that we cannot isolate ourselves from the rest of the world. Our only hope for peace lies in progress and intimate cooperation with the other members of the United Nations."

This sentiment was reiterated by the Foreign Minister of Afghanistan, Mr. All Mohamed Khan, who said: "We have realized that the only hope of permanent peace for the world and protection of the smaller nations, lies in successful operation of the United Nations, whether political or non-political."

The Foreign Minister, after consultation with other members of the government, agreed to form an Afghan National Committee for the United Nations Appeal for Children.

"Although our own children in Afghanistan need a lot of help," he declared, "we realize the suffering of the innocent victims of war and we will do everything in our power to help the United Nations Appeal for Children."

As to the road to Kabul, the Afghan government has just awarded a •contract to build a new, large highway that will link the capital and the rest of the United Nations.

The Xith Sokol Festival In Prague To speak of Czechoslovakia without making any mention of the gymnastic SOKOL organization is well-nigh unthinkable.

Next to its school-teachers, the Czechoslovak nation possesses in its Sokol the greatest of educators, and it was in the Sokol movement that the people's longings for , an independent State of its own were kept alive during the time of bondage.

The Sokol organization to its ranks the worthiest men and women of the Czechoslovak nation, first and foremost the two presidents of the Republic.

The Sokol movement began in Prague in 1862 as a small society of 72 enthusiasts, growing within two generations into a mighty, non-political organization the membership of which has grown to comprise. over 1,000,000 members made up of men and women (from the age of 18 years upward), boys and girls (14-18 years of age) and school children (6-14 years of age) of both sexes. They come from all sections of the Czechoslovak nation and are organized in 3,1510 Sokol units combined in the headquarters of the movement, the Czechoslovak Sokol Association in Prague.

The founder of Sokolry, Dr. Miroslav Tyr (1832-1884), Professor of Aesthetics in the an cient and renowed Charles University in Prague made use of gymnastic training as a means for the physical, moral and spiritual upbringing of the Czechoslovak nation. He created the first scientifically evolved system of gymnastics, and thought out both a natural and effective method of drilling and a democratically organized association of the people. His collaborator, Jindfich Fugner (18221865) imbued the Sokol movement with the spirit of fraternity and equality.

The Sokol system of body training thus became an indivisible and inseparable part of the great and ever-growing task of the nation's education. A survey of the development of Sokolry and its work are The Sokol Festivals in Prague which are arranged periodically, mostly at six years intervals. There have been by now ten such festivals (Slet) in all.

The first, held in 1882, was personally directed by Dr. Tyrk the bounder of Sokolry, and 720 men took part in the display. The tenth, held in 1938, aas attended by representatives of cultural bodies from all over the world, many European gymnastic organizations taking part. The gymnastic displays at the Xth Sokol Festival were given by 89,180 men, 83,740 women, 33,800 boys and girls and 49,170 Sokol pupils of both sexes, in joint performances. Unforgettable impression were left behind by the mass performance of 27,200 men in exercises without apparatus and 28,648 Sokol women in mass figure dancing.

On the occasion of the Xth Sokol Festival, the Federation Internationale de Gymnastique (F. I. G.) organized the 11th international gymnastic competition, in which the World Championship in Gymnastics was won (with 8 countries competing) by both Sokol teams (men and women), whilst in the single events, the championship of the world in men's gymnastics was won by Sokol "borec" Gajdo'S and in women's gymnastics by the Sokol competitor Dekanova.

In 1948, the jubilee year of the 600th anniversary of the founding of the Charles University in Prague, there will take place under the patronage of the President of the Re-

-!mranik

Ye Sttedu, dne 17. btezna 1948.

NATIONAL PRESStifILDING irASHINGTON, D. C.

By Anne Goode If your child turns up its nose at milk, make the glass attractive and appealing by pasting decals of flowers, fruit or something suggestive of special holidays. With such a festive partylike air, little coaxing will be necessary. * * * Here's use fof hubby's old socks. When traveling, why not pack your shoes in the'43?, * * * For the school girls whose cotton dresses just "won't" stay long enough, insert a wide girdle of eyelet embroidery, dyed a harmonizing color. Or to the hem, add a fold of material. . . .

A tip, though, when dyeing remember to use all-purpose dye which works , on any type of fabric. * * * Play safe if you favor shower baths and put a large turkish towel or rubber mat in the bottom of the tub to prevent slipping* * * Have you tried making croquettes with real mayonnaise and baking them in the oven? No binder is necessary and, of course, no deep fat. And they're ever so good! * * * A dandy ice container can be made by cutting off the top of a milk carton. They fit snugly by the ice compartment and will keep.ice frozen for almost a day.

NATIONAL PRESS BUILDING FASHINGTON, D. C. By :Anne Goode

First order of the day is margarine legislation in Congress which, if passed, would repeal, taxes on yellow margarine. So don't forget to write your congressmen in Washington, asking them to end these ridiculous, taxes. * * More coffee is on the way for breakfast tables. Almost 30 million bags (132 pounds each) from leading coffee producing countries will be exported by the end of September. * * * Here's something you'll want— a candle - and - saucer bedside lamp which lights when you pick it up. Operates on batteries and costs only $1.98. * * * Shoe officials say that footwear sales have slipped this winter because of bad weather. So though you're making your -old ones do, remember to keep them at their best with the ol' shinola. * * * If you've a pair of unattractive French doors, give them a professional decorator's touch by paneling with chintz or with a set of framed flower or bird prints. * An everyday luncheon cloth can be easily made for just a few cents. Cut a 36-inch square out of gaily patterned oilcloth.

Make an edge with plastic ricrac.

Men Prefer This

THE TIME IS NOW

By Charles Luckman (President, Lever Brothers; Chairman, President's Citizens' Food Committee; member, President's Committee on Civil Rights.)

Events in the United States have a way of making headlines all over the world. What we do in this country very often sets the pattern for action in other lands and determines the kind of leadership we are able to exert on the international scene.

This important fact highlighted the deliberations of both Presidential Committees on which I recently served—the President's Citizens' Food Committee and the President's Committee on Civil Rights. Each dealt with special problems, but the work of both was intimately tied up with international peace.

The recent war made it all too clear that when civil rights are destroyed anywhere, peace everywhere may soon die with them. That is why the United Nations is so hard at work on an International Bill of Human Rights; why the United States takes so firm a stand on the safeguarding of basic freedoms in every land. It is .one of the reasons why President Truman appointed his Committee on Civil Rights to examine the condition of our own liberties and suggest ways of making sure that our great tradition of freedom finds constant expression in the daily lives of Americans. The Committee has been gratified by the wide acceptance and growing support of the Report we submitted to the President at the end of our year-long survey. This widespread comment on the Committee's work shows that thoughtful Americans consider it increasingly urgent to fill in the gaps between our commitments under the UN charter and our actions here at home.

In its investigations the Committee found much that was shameful and shocking. It found evidence, in many instances, of discrimination in employment, housing and education; of unequal justice under the law; of mob violence and police brutality; of inhumanity on the part of some Americans towards others. But it found, also, much reason for faith

Old Favorite Revived

Charles Luckman and hope—faith in the intrinsic good will of the American people, and hope for a continuing record of improvement over the years.

There is growing public awareness that racial and religious dis crimination, with its resulting evils —slums, crime, disease and unemployment—is a costly drain on our economic well-being and a serious blot on our national record. It is obvious, too, that continuing evidence of bigotry in the United States will be distorted and exaggerated among our neighbors abroad by those who are anxious to discredit democracy in the eyes of the world.

These problems must be met and solved. If we are to continue our leadership internationally, we must show in this country complete respect for the rights of all people. The Report of the President's Committee on. Civil Rights outlines a program of education and legislation in which every American can play' a meaningful part. The whole world is waiting to see how these recommendations are received,' and how quickly we bring our actions in line with the spirit of the 'United Nations charter. The time is now

The War of the Roses was so called because the emblem of the-House of York was a white rose and that of the House of Lancaster was a red rose.

Palladium Princess , ofc:IP zee*

Prize winning wool topper selected at Cosmopolitan Magazine's Male-tested Fashion show at the Stork Club is shown above as pictured in the March issue of the magazine. It is by Nardis of Dallas. Jury of notables included Bill Williams, Lanny Ross, John Loder, Oscar Johnson, and Zachary Scott. This was the first televiaed Male-Tested Fashion Show and was done by the Swift Rom*

CHICAGO—In these days of high prices, wise women want the most food value possible out of everything they buy. And so they look with pleasure to March. Na.I tional Bread and Gravy Month.

Men and children have always. smacked their lips over a plate of bread smothered with rich, brown graVy, and homemakers not only, enjoy the delicious flavor, tut also appreciate the economy of it. It's simple, too. Just two slices of enriched bread covered with tasty, gravy. Makes a wonderful_ Sunday night stipper„7"

Because "her beauty is like that of the precious platinum metal", June Lockhart, young Broadway actress, star of "For Love or Money" is named Palladium Princess. At r o ya/ investiture, she models palladium a n d diamond brooch and ring created by Sandoz iL_Chicago jewelry,Se.

'am"

II

ye sttedu, due 17. btezna 1041.

SOKOL HOUSTON.

Nazdar!

And so we all met "Tam Na, Horach" on Feb. 29th. The play was a very good one, and well played, showing that the director, Don Nezval, made a good come-back in the Czech Show World. We wish to thank all of you for the big attendance and for being so attentive and quiet to the end. You were all a very good audience to perform for.

The supper served was just what everyone wanted. It did not take very long before all the .Tatrnice were sold; in fact not long after the play, with a hustle and a bustle the whole kitchen was sold out. Thanks to the Soukups for such a good job in the kitchen, and also all those who pitched right in and gave a helping. hand.

death. The vision vanished in a moment but I could see two tears which had stolen down the wonkey's wrinkled cheeks and that shone like glittering diamonds on the dark floor. ) •4, • ( OLYMPIC WINTER GAMES AT ST. MORITZ, SWITZERLAND

preparations, and not only St. Moritz but also the whole Engadine. All are ready with less delight for the big events; even the viilages in the Lower Engadine. To make "'commuting" quite easy for those who'are quarter= ed hi the outlying villages, the Rhaetian rail-, way will run extra trains daily from DavoS to St. Moritz, thus giving guests at Davos the opportunity to attend all the events, and then return to Davos in comfort in the evening. )•*•(

"Ever faster, ever higher, ever stronger," is the motto of the Olympic Games. In 1948 these Games win be held for the fifth time.

Switzerland and St. Moritz have pleasure in - inviting you to this winter contest. The youth HOW TO HANDLE FRATERNAL.LEADS • of the world-will foregather in the Engandine Believe it or not, but some of our Field Men and, in a spirit of friendly rivalry, perform do, not know how to follow good prospect leads startling feats hi the langlauf, the ski relayand get their name on the dotted line. Some races, the down hill races and slalom contests, of the poorest selling our men do is when they in ski jumping from the towering take-off are following hot leads or prospects which have platform and in the patrol races. Riding, shootNEWS — CZECH HOUR been given them by a member. ing and fencing; skeleton, boblet, and bobA Czech Hour has been arranged over the new sleigh races promise thrilling moments—and They very often assume that the prospect, radio station, Klee in Houston. The announcer ice hockey, too. Figure-skating competitions because he has been recommended, is all ready is Frank Vavrik; the time -- every night from and skating races provide, aesthetic pleasures. to buy. They assume that he knows all about Monday through Friday. 9:00 to 9:30; the muIn fact, an altogether unique spectacle awaits our product and just what he wants. For these sic— Czech, and what a wonderful selection of you. reasons they let down, do a poor sellinejob, records have been played.

On Wednesday, December 3, the Olympic ski and some old line agent lands the business.

It is up to you Czech people all over Texas team assembled at St. Moritz for the first train Is this true in your case? Do you let good to write in to this station telling of how you ing course on snow. Answering the summons prospect leads slip through your fingers. to enjoy this program. In,drder to be able to conof the Swiss Ski Association, Switzerland's to competitors because you do not selL aS lntinue this program it will take much money, top skiers who will represent their country telligently on leads as you do when you- have but with the help of all, especially those in at the 5th' Olympic Winter Games, • came worked up a cold turkey prospect? higness, this should not be such a big task. flocking from Valais, the Bernese Oberland, Now that is important because a Field Man You men and women, who are in business, Central Switzerland, from the Toggenburg, the working with loyal Camps should get a lot of have your advertising taken care of over the Jura and Grisons; in fact from all corners of leads from the members. (In fad that may be Czech Hour program, and in that way you will the country. Up to then, snow training had where you will get most of your business.) So be helping your business and also be able to been but brief in all districts. The warm, he must know how to handle those leads relax at home, listening to good music. Why damp November weather brought us much properly. juSt the other night when the program was rain, but only a little snow, and that quickly Now that you have this wonderful lead from on the record played was a lovely lullaby, my melted. The surprise and delight of the Olyma friend to a friend, which is half the battle, little boy Butch just could not hold his little pic Ski team was therefore great when upon don't assume that the recommender has made eyes open 'any longer and finally fell asleep arrival at St. Moritz it was discovered that the sale for you. In most cases he has merely right in front of the radio. Let us hear from the Engadine had been blessed with a deep invited the prospect to become a member and you, just address your letter "Czech Hour" cover of snow during recent days. expects you to explain the whole proposition "Klee Station" Milby Hotel, Houston, Texas. • We have known and been visiting St. Moritz to him. Carry on a friendly chat with him Nazdar, for 25 years, and we can never remember a while you are getting some valuable "informaCarrie Vodehnal i • 4, • ( time when there was so much, and such good, tion from him about his needs, then begin at snow at the beginning of December as there the very beginning and make a complete sales THE TOY HORSE is in this Olympic winter of 1947-48. presentation. Then, before the prospect has , a

By George Anna Harbeson chance to say come back in two weeks, 'ask The last week in November brought a south him to sign for a sizeable certificate. You can wind to the Engadine and its first big snowI am a toy horse. For many years I have lain always come down if necessary, but you.-have fall. This heavy, damp snow already formed a =long the forgotten objects in the attic. asked him to join and you have complimented blanket about 20 inches deep. Thanks to its Above me the rafters and beams are covered him by asking him to take $5,000 or $10,000. clamp quality, it stuck well to the ground, with cobwebs and dust. Under the eaves some They will hardly ever bring you down to $1,000 forming the best possible foundation that the doves rave built their nests and I can hear but if you start with $1,000 it's hard to get skier could wish. Then the beginning of Dethem cooing even now. them above that figure. cember, it began to snow again. For almost 48 There is a little window at the end of the Since we are a great Fraternal Society and straight hours, snow-flakes poured from the attic which lets in the only light that enters. work through our Camps and members, let's deep grey sky. When it cleared on Tuesday At the other end there is a ventilator and some do a good job on the prospects our members (December 2), the whole Upper Engadine and tunes I can see the first rosy streaks of dawn give us. — Woodmen of the World Chips, pubOlympic town lay revealed in fairylike wonthrough it. Around me are old trunks and lished for field representatives. der.

On Wednesday we set out on a "reconbroken chairs — it is a ty pical attic. )• *•( naissance" tour with the President of the My only friends are the battered monkey and Olympic Games Ski Commission, Hans FeldKurt je t echem! — Nebudou lit nikdy jinael. "the eyeless zebra. We are content with our mann, and the cross country trainer of the S pkibSTvajicim krueenim v taludku neztraceji Iiie now for we have many dreams of the past Swiss ski team, Adolf Freiburghaus. We couldodsunuti Wind nic na sve drzosti. Jedna Nimto comfort us. I am not vain, but I think I'm n't get enough of. the indescribable beauty of kyne pise na pkiklad narodnimu span' ,do the handsomest of the lot. winter in the Upper Engadine. The snow was Stkekova: "Nepracujte mnoho. Stejne se viati/ am made of black and white velvet, stretthree feet deep, ensuring excellent conditions te do Prahy a my pkijdeme zase dom0. To tikached tight over straw stuffing. I have a real for all ski courses and the bob and Cresta ji vSechny nemeeke noviny a rozhlas. Dejte si rope tail and a guilded harness with two litruns. The Olympic scene •chose just the right pozor, at se Nemci vritti!

Od nes plc nedostatle bells. My eyes are glass and still very bright moment to don its festive winter dress. Our nete. Kurt je uz v Teplicieh. Ma. optovat. but those of my friend are not so. I feel sorskiers can now commence their serious snow ted' taky tech. Tak, poklona . . ." Takovi jiou ...ry for the patient zebra whose striped coat is training under conditions that could not be a nebudou ut nikdy jini. Dedictvi zasete jednim gray with dust. There are two holes where his better.

Silencem ut nezmizi! shoe button eyes used to be.

We are wishing the same 'favorable condi) • 4. • ( Sometimes I describe the sunset to him tions for all the Olympic teams, so that all may Sto milionfi Kes na letiste. Bude v Olomouci. which I can dimly see through the window. compete on an equal basis. We call you all— Jak znamo, bude v Olomouci postaveno druhoNow and theni ttall top of a tree that bends be Come to Switzerland as soon as possible, to ride evropske letitte. Mesto Olomouc se neand sways in t wind is visible and I wonthe Engandine, to St. Moritz, where prepara&Arno zavazalo postoupiti ministerstvu doprader how it fee to be in the unshine and - tions for the games are going forward with a vy pozemek velkostatku Novell° Dvora u Holifresh air. , mighty will. Whole gangs of snow shovellers ce a dag i pozemky jests vykoupiti. Jests letot The monkey t lying flat on Its back with are already at work clearing and massing the his leg doubled - p over his head: In spite of snow, and building solid snow-walls between -maji bYti provedeny ptipravne price pro vybudovani letigte. Jak se nyni dovidame, ureiloinihis uncomfortable position, he is quite a phithe sidewalk and the wide high-way. pnisterstvo dopravy zatim pro vybudovani-toholosopher and doesn't seem to mind it.

We also paid a flying visit to the Olympia to letiAte 100 milionu Kes. Stavba bude -proveLast night the moon came streaming in ski jump, and found that it was ready and dena v petiletce. Novyin letiStem ph-Val se through the window and rested in a golden waiting for the jumping training to start.

Olomouc a celST kraj vice svetu. path on the dusty floor. I saw a little darkThe snow in the big, wide level has been * * * sa.ired child coning toward us, and I caught flattened down hard and solid so that not a glimpse of wings for an instant as she 8t'asten je olovek, jehot varuje czii chyba. — only horse-drawn sleighs but also autos can stooped and tenderly kissed the old monkey.

Jan Amos KomenskSr. circulate without the slightest difficulty. velI had often heard him proudly speak of his Leheeji tepe divei ruka, od mutske The impression was certainly gained in our little owner, and how he had grieved over her ka muka. — Knetna LibuZse. visit that St. Moritz is hard at work with its

1

-

VC NUMMI 1111 C 17. 0113161131-

*.

I

rrALTE POMTISSOLINIOVSKA.

K. R. Krpata

na; same hranici docela, znienila svou tram. Kclyi jsem peed lety stanul na jeji pude p4 prva; byl v. Nemecku Hitler osobnosti zna.nagn riejvY ge v mnichovskych pivnicich, a tak Jung eelou cestu mimo strejdu, kterY s flintou na zajice peistupoval v 6eake . Kubici ttespatfili zbraft. At teprve za ranniho Sera na Brenneru. .$

Pro ^pana! V Italli se neco stab!

Cely vagon se ude g ene pitkrcil, protote y enku klepaly spe gne kroky, glehalo volani a povety, a kdyt se nejkura".tnej gi z nas, kryt zaclonton, k oknu, spattiI g iroko daleko pC:1 histuplati pu g ky, gavle a bodaky nad nepteblednym pOlem uniforem, mezi nimit ovgem eiine kogile hraly prim. Pojedeme dal? Nepojedeme?

Nedivte se teto nejistote, kdyi na talcovYhle vojenskY halas jsme u nas nebyli zvykli, ani kdyt se vylepovaly mobilisaeni vyhlaiky.

Cis se v Italii stab?

Nic vie, net ze z Rakouska peiklusal vldeek a ptipravovala se pasova a celni prohlidka. A ten regiment vojska? Buh sud', snad jen k odirane one energicke tvate, ktera, namalovand pies gabionu eernou barvou, se na nas mradila s omitky nadratni budovy. OvSem, ze Mussatin' . ..

Tedy tohle vg echno je fedeno v italske grarnatice passato remoto, Cili as v minulosti ukondeny a deskoslovenskY pfichozi kterY se po druhe valce octrie zas v italske pohranienk stanici, aby se udivil. Ticho, klid a mir * 1/Oka NenapadnY civilista bez velkeho zajmu nakoukne do zavazadel, jinY stejne nevtiravy pan vain milky vrazi do pasu razitko. A uniformy — nikde! Ani na hranicich, ani ve vnitrozemi.

Mftj italskk ptitel — &ova vzdelanY a fa gistickym re giment zle pomijenY — mi tekl, te za Mussollniho byla cela. Italie jedind kasarna.

Ktsitrna ae ptejedla a nastala imava z unifo'rem. Jen tak si vysvetlime, ze listono g i teleznitit se skromne spokojuji se slutebni eepici, te dopravni stratnik na keitovatee vyhliti jako tropickY misionat Republice bylo dovoleno znovu vytvoeit vojsko. Kde jsou pani dustojnici? Kdysi si potrpeli na zlato a vAelijake ty krumplovane cetky; talioveho operetniho tenora na 'sedivem dla g deni ptece neptehlednal Po tYdnech- hledani jsem spattil jedineho. Byl velmi jednodu g e, a Z POMOCNE AKCE V ROUSTONU.

I lirewing W ;

OL In 1111 AC Milt !IR

tak vkusne obleden, to by to na jevitti v diveich srdcich uniforrnon rieiyhral. Nechci tvrdit, ze to byl jediny dastojnik v cele Ita111; ale pak ti ostatni "chodi .v civilu. Mutstvo oV g ern takovou tvlattnosti neni, ale spokojuje Se nenapadnou a hodne obno g enou khaki a to nosi skoro stydlive. Kdyi jsem v g ak v Brisighelle zahledl na ulici statneho chlapce jen v kalhotach a Irani, zato y g ak s paskem na rameni "Guardia Ivlunicipale" amusel usel tedy vzit na vedomi, tenhie civilista. je obecni stratriik, bylo mi jasno: V Italii je odpor k uniform& Zji g teni nikoliv malicherne nebot' sklon k stejnokroji je jednou ze zevnich a neklamnYch znamek fagismu.

A piece inaliekY stinek peineslo i tohle nepopiratelne ozdraveni. Zmizeli i stall karabinieki.

Kdo jste je jednou spateil, do smrti je budeto mit peed oeima takovi fe gaci v malovanem fradku, napoleonskem klobouku, bilYch ruka.viekach a s tamer detskou;Savliekou na lesk'ern bandaliru. Chodili vidy jen v paru a proto si je bodrY Cechoslovak peeked]. vaelijak: kikaval jim dvojeata, bratei 6apkove a podobne.

Vedelo se, ze nic nemaji spoleeneho dernYmi Sami se piece peidiriovali o svou dobrou povet. Do nideho nestrkali nos. Jednou mne jejich klid dokonee pohor gil. opernim ptedstaveni y e veronske Arens se za tmy v nejvygg i fade amfiteatru poprali dva ital g ti kluci.

Uklouznout a oba mohli s rortei g tenYmi udy letet dole na narnesti Bra. Ale touhle rnyglenkou se zfejme nezatitili dva karabinieti. Stall nad kluky, nebesky se usmivali a snad Si na ty zdivoeilce nejsou. Odpor Buda jim zeme lehkou k uniformam je pohltil.

Vlastne karabinieti v Italii dosud jsou, ale nosi docela obyeejnou a hodne zvalenou khav paru a opravdtt ki bluzu, nevyskytuji se konaji slutbu. Tot, to ut nejsou oni I mava rn na rozloueenou — —Addio, vecchi carabinieri!

• )• Svet jest kolo, jet se todi, prudce chveje, hluchr zamota Ci, zvuei; kdo mu v centrum neusee, se a vypadne. — Jan Amos KomenskY. * • • Skot gti rybati Si stetuje na admiralitu, svym cvienYm bombardovanim na girem jim pla g i ryby a ty odplouvaji do jinYch konCM. Poukazuji na to, 'le admiralita dost mista na oceans a neumsi jim plait ryby u

Tyto deevene krabiely "Pozdrav z Prahy" byly ptivezeny z teskoslovenslea, a pilvodne se prodavaly po $1.50 kus. Ponevadt irstiedna jich mela znadnou zasobu a jelikot neSly dosti na odbyt, tedy se rozhodlo prodavati je za retijni cenu.

a

Temple, Texas.

Sestro Mikeskova, ja Ti vetim, ze Te Jetta den, jak se tika neptetrumfnul, kdyt mat takove dalekosahle vedomosti, kdyt Ti dopisuji z jinYch osad, ze jsou odstrkovani od Anglieand.

Ja na takove fedi mnoho dtletitosti nekladu, protog e nevim peidiny k tomu, ale vim, le 316kteil. Cesi se take sami zahazuji.

Nikdy toho nezapomenu jak moje tidat o praci, jak byly peijaty beze gi v zku5enosti a to byl Anglidan, ktery jim pomohl dat datek na jejich tivotni daze. Byla tenk.rat prese, ze mnoho nadeje nebylo dostat pad. mohu smele rici, ze jsem nevidela tadne odstrkovani 6echti. Bylo to v Dallas, kde jsentlila nekolik rok0, podle Tveho usudku jses jak pig e g , ae myslis, ze jen v osadach kde nemaji vynikajicich techti, ae Anglidani nemaji jim co zavidet, tak proto o nich nedelaji Apatite ;sof. znarriky, a v Dallas piece take mime i vynikajici Cechy, nemyslig?

Pozdeji jsem se peestehovala do Houstonu.

Zase jsem mela dosti peiletitosti pozorovat spoledensky tivot Anglieant. Tam jsem take nevidela t Adria odstrkovani a piece se nemiite tvrdit, ae v Houstonu nemame tadne vynikajie1

Cechy.

Co mile nejde do hlavy, kde vlastne budemo poteebovat Ceske tluma.de, kdyt tady nikde ani nekoupime "hamburger" v Ceske fedi. No poCkat, abych neselhala, sestro Orsakovi-Vrlovi, jests prodava hamburgry po Cesku, ale jinde motna ani ne. A politicks a obchodni jednani s Evropou? Vtdyt' tam ut take mluvi anglicky ti, co jsou v takovYch fitadech; nebylo slyget, ze by pottebovali thimaee. Ty easy jsou ut damno pry's, co se shaneli v obchodech po oeskYcti prodavadich, k vuli fedi.

Toto je moje posledni pojednini se sestrou Mikeskovou.

Pozdrav a diky statieku Barton. Radim Ti radeji nechat slovo dame, darmo bys psal, to posledni slovo Ti rieziistane.

Zdravi etenaie 8pa.nhelova. )• • Na nic by nebyl vtip, kdyby nebylo pokrmu moudroSti, jeja dava dobre knihy dobrYmi pravidly, peiklady, mravy a zakony napInene. Ony, po zpilsobu vernYch pfatel, s nami obcuji, s na mi upeimne, zfejme a bez pietvaiek rozpraveji.

— Jan Amos KomenskY. • • • Vyloueeni z lidove strany Praha, (eTK) — Akdni vYbor lidove strany vyloudil ze strany bYvale ministry Dr. Prochazku a Msgr. Dr. H.ala, Dr. Duchatka, Dr. Chuclobu, Dr. Klimka a Dr. Rozehnala.

Emil Vala, pi. K. Hejda, $3.00 J Chupick.

Vgechny dary ptispevky do51Y sveho tidelu a byly odvedeny. Na fisteedi eelkem i se elenstvirn bylo poslano s onemi $81.00 celkem $208.00 fJstfedne MOra y skYch spolka $13.00. Vgem, kteti dle motnosti ptispeli pro postitene, trpici a zmrzat'ene deti a siroty plati vtelY dik. Nezapominejme na ne ni peitomne, ale otevime "sva. srdee".

Peispevky ptijme. S pozdravy, 0. 8. Vala,, 309 E. 29th St., Houston, Tex.

Na mleenou akci pro deskoslovenske deti-siroty ptispeli na.sledujici krajane: Hedvika Lebrova k ucteni ,, pamatky jejiho mantela Rud. Lebra 82.00; mantele Jerry Baletkovi $3.00, Karla Otvrtnikova, $4.00, mantele Karel Hejdovi $11.50, Krista VolkoK pocte zemeeleho br. J. J. Kelarvo. $1.00, mantels Frank a ka na misto kvetin darovaly spolky syn Karel $7.00, Pavel Dubtak $2.50, a jednotlivci y e prospech trpicich Jar. Janidek $5.00, Marie Kulhan- deti v 6eskoslovensku "na mleko": kova, WOO, nejmenovani mantele Tel. Jed. Sokol Houston $7.50, tad $12.00: Texas ZOBJ $8.00, jednotlivci Po Nalepky "mote srdce", ye pro- $1.00: Frant. Vaviik, Jos. Kos, Karel spec-h esl. deti odkoupily spolky; Sedan, mantele Jos. Kodi, mantele mistni tad ZCBJ $2.00, Svaz Racio- John Filipek. Po $2.00, mantele Ru. nalistO $5.00, SlovanskY Vzajemne dolf Soukup, pi. a pi. Whittaker, pi. poji gt'ujici Spolek proto ohni els. 1. Carrie Vodehnalova, Ed. Kostka, Povinnost je povinnost $3.00. Mistni odboeka ONS $2.50.

Marie Kostkova. Po $3.00 mantele •- elenove onech spolku, po $1.00 odSyn a - dedic automobiloveho kraJan BilY, p. a pi. Albert Patterson koupill: Jan Kelarek, Anton BilY, $3.50, mantele Lad. Doskodil, Karla le 'Horace E._ Dodge rolad gi ptivez1 Janieek, Pavel Dubeak, Jan 6tvrtnikova a Jos. Kostka, $6.00. Po osobne nakiidni auto krocanu pro Sta r da l a, Fr. a Karel Bedanovi, Emil $5.00: F. J. 8vec, W. F. 8vec, Leslie policisty y e. Starnfordu, aby mel Vala, M. F. Valove, $1.50, Jan BilY 8ilhan, maniele Joe Tepera.,Fred katdY peislu g nik policejniho sko50c, JOS. Matela 50c, Libu g e Kovito- Lebr, 0. 8. Valovi, Jan Chladek. tel- rtt na varvace tradieniho kroeina.

S. Z5t.

Velitel stamfordske policie mu pokern ziskano $81.00.

Dtevene krabieky "Pozdra.v z dekoval za uznani a , ra.dost, kterou Prahy" J po $1.00 odkoupili: Jan Na inora yske sirot y a zmrzadele polielstum'peipraVil. Ale zarovefi Jan Chlidek, 8tep. Valdik, 2ofie deti ptispeli odkoupe nim PaMitni- mu odevzdal osatine .pokutovk Matelova, Ant. BilY, Jos. Pratak, ku, po $1.00: Krista Volkova, Jar. eek. Za parkoiani na. iniste,'kde • 41411.411‘,4104414,1ituaaa414.04., 1.1441.414. Anton 40, Jaw Otartala,. ueui dovolouo poatioat auto.

CEsKt FILM

`Sabieka "

PoutavY a zajimavk dej napsala mama spisovatelka Bolen* Nemeova.

CALDWELL — ve.sttedu, dne 17. biezna o 8:20 veCer. GRANGER — ve etvrtek, dne 18. biezna o 9 a 9 hodinieh veeer.

317 It

MOM 111

Time dye libry perel a drahokamie WzkumnY iistaV pro drahokamy v Tumove podava, v segitku "Zpravy" obeas zpravy o sve tinnosti. V poslednim disle vyglo pojednani teditele iistavu doc. dr. Ka gpara o drahokamech svatovacla yske koruny v Praze, jejicht odbornou prohlidku proved' ieditel iistavu jiZ v rote 1945. Pfi ni bylo poutito vgech modernich ureovacich a prometovacich method i ptistrojil ,takte tato prohlidka byla jednou z dosud nejdokonalej gich vubec. Zaroveh byl potizen soupis drahokamO, kterY naprosto souhlasi se soupisem z r. 1948. Podle soupisu je kamenil a perel na korune celkem 116 a vb.ti asi 34 kg. Jsou to: 7 rubirra, 45 spinelii, 19 safirti, 30 smaragdil a 20 perel ;jeden kamen nemohl loSrt bezpeene ureen, ponevad2 by musel bYt vyjmut, ale ptedpoklada se, te je to kti gt'al. Drahokarneny jsou jednoduge brougeny a mnohe pouze leg teny. Nekolik kament je i pro vrtano a vgechny okolnosti svedo tom, te jich bylo pravdepodobne dtive pouZito jako soucasta jinST.ch gperkil. Pti odborne prohlidce v r. 1945 byly zhotoveny take prvni barevne fotografie kamenil.

Kanad'iti urdtali pomahaji slerskkm detem Ostrava. — Kanad gti unitati pfispivaji vecnYmi dary na udrtovani a provoz 20 detskYch domovil v oblasti expositury ZNV. Nedavno zaslali unitati slerskStm detem flanel, sadlo a mouku. Dale zaslali unitati 7 beden sugeneho mleka, vet gi poeet pytlu mouky a nekolik beden a plechovek sadla. Vgechny tyto dary byly okamtite rozdany detskYrn domovtirm Kanadki unitati jii nokolikrat zaslali slerskYm detem hodnotne dary a ani v ptitomne dobe na Slersko nezapominaji. Patti jim za to uptimnY dik.

vedene podle americkeho vzoru ohchoda "obslut se sam." Prodejna bude mit pouze dva zamestnance.

Odekava se, te obrat bude einit tYdne 50 at 60.000 Kt's. V prodejny bude vyloteno 150 druhu zboti, veetne zboti ptideloveho.

Modernisace vesnice. Ve Struhadle jdou s duchem doby. Vybudovall si to devet zdenYch a betonovych hnojigt' a. jimek. Ztizuji si i ye jamy.

Hilsher's Home Supply Co. Vale pfatelsk6 nabytkove obchody

I

J. Hanka

Privn&

Nibytek — Elektricke potfeby Cokoliy pro mei domacuost 2020 Washington Ave. IF.9742 5832 N. Main. — V 413E3 5225 Washington Ave — T. 3494 HOUSTON, TEXAS Kupujte zde — Dostanete nej lepei za mini — Hotove suet) na mime splatki

NAVST/VTE N4s NEB VOLEJTE TELEFONEM

Vase uspokojeni zarukeno Zdarma dodivita kdekoll

TEMPLE FLORAL CO. Houston, Texas ,0411■1

.1111101.1111.11111111.0.111.41•104.1111.0 ■00■<

0•11■04111■4,411110

KYLE HOTEL TEMPLE, TEXAS Telefon 4445 —5669

po4tovni objednitzky Poo* jsou rychle vytizem.

Otevieno po veZery a negate ill ojedusint.

0411•1.0....1111114

THE HLAHOL DRAMATIC CLUB

THE STATE OF TEXAS CERTIFICATE NO. 81

OF

Lodge Pokrok Houston No. 88 PRESENTS

COMPANY NO. F-845

Board of Insurance Commissioners OF THE

"ALIBI BILL" A comedy in three acts by KATHERINE KAVANAUGH Under the direction of Rudy Sefcik and Harriette Earl

EASTER SUNDAY, MARCH 28.

AT 4 P. M. and

SATURDAY NITE, APRIL 3.

AT 8:15 P. M.

At Studewood and 20th Streets., HOUSTON, TEXAS CHARACTERS: (In order of their appearance) Wilhelmina 8imeeek Jerry Ermis Birdie Hilsher Noami Kostome Rudyefeik Steve Kelly Harriette Earl Louis Hanus Ernest J. Hanka Lydia Hendricks

TIME: The Present PLACE: The living room in the Smith home.

REFRESHMENTS WILL BE TAKEN CARE OF 4111114341iNNIMO

telum okupaenich pasem bylo doporudeno omezit einnost techto bYvalYch diem), nemecke armady.

Statniho archeologickeho Ustavu, byly nalezeny je gte dva kruhovite olechove ptedmety zdobene bohatYmi ornament, krasnY prsten a fragment praveke hlinene nadoby Tento komarovskY poklad se tadi k dosavadnim bronzovYm nalezum z kotliny Tople jako novY zavaZny doklad o duletitosti tohoto Udoli, kterYm vedla jedna z hlavni obchodnich cest, spojujici horn' Potisi se Zakarpatim v dobe jeden at' dva tislce let pied Kridtem.

"Obslui se sam" Veal dozor nad Nemci LondYnske spottebni drutstvo ozNa zasedani kontrolni rady v Ber namilo, ze otevird velike prodejny, line, jehot se zireastnili mar gal Sokolovski, general Robertson, general Clay a general Koenig, dohodla ERSTVE KVETINY PRO se kontrolni rada na natlak sovetKA2DOU PRILE2ITOST skych ptedstavitelt utulit dozor nad nebezpeenYmi osobami, jet slouZiPohiebni Once a kyti ly v bYvale nemecke armade. Veli- Kytice do nemocnice Svatebni kytice Kytice k vfroal narozenin, sitatku livetiny k vfzdobe kostela neb Ernest residence

Nalez pokladd z dobu bronzove KomarovskY rolnik J. Jag nalezl pii orani v prostoru pod horou, zva-nou "Niklova", pozoruhodne bronzove g perky: dratenou spiralu a dtyil masivni naramky. Svilj nalez odevzdal arigskemu museu v Bardejove. Pti podrobnej gi mohlidce mista, kterou provedl tajemnik

Lucy, the Smith's maid Benson, the Smith's butler Aimee Smith, the wife Mrs. Kennedy, the mother-in-law Billy Smith, the husband Jimmy Robinson, the friend Daisy Montaine, the shOw girl Ned Kennedy, the brother The Cop, himself Miss Jones, the fiancee

ve strain, one .L r. urvz.44.--

LIE

State of Texas Austin, Texas, February 26, 1948 TO WHOM IT MAY CONCERN: THIS IS TO CERTIFY THAT

Slavonic Mutual Fire Insurance Association, Houston, Texas has according to sworn statement complied with the laws of Texas as conditions precedent to its doing business in this State, and I have issued to said Company a Certificate of Authority from this office entitling it to do business in this State for the year ending May 31, 1949.

Given under my hand and my seal of office at Austin, Texas, the date first above written GEORGE B. BUTLER, Chairman of the Board.

Frank J. Antinec, pleds., Houston; Frank J. Zubik, m-pteds., Bryan; Anton BilY, m-pteds., Houston; F. V. Urbish, taj., East Bernard; Jno P. Trlica, pokl., Granger; C. H. ChernoskY, pray. radce, Houston.

Will A. Nesuda, Dallas; Robert 6ervenka, West; John Kahanek, Jr Fort Worth elenove ireetniho vyboru.

F. A. BezecnY, organisator, Schulenburg.

Ve iftedu, dne 17. btezna 1948.

Nejstarii sokolska jednota na Litovelsku Sokolska, jednota konala valnou sChtizi, v niz pfehlaela vSrsledky prate v loriskem rode. Po ucteni pamatky 4 zemkelSrch Menu slotilo 92 novSTch Ilene slib. Jednota je co do podtu druhou nejsilnejti v •Zupe severomorayske a co do trvani nejstar61. Zajimavo jest, 2e ka2dSr pity Wan mesta je Sokolem. Zpravy o dinnosti byly schv6,1eny a sveddi o pilne praci. V roce 1947 pfibylo 101 &en& Jmenem t. upy proinluvi br.

ROE Podle vSrsledkii e'innosti vSrpravy byla sestavena na svete prvni mapa mokskeho dna. Bruck pk gel se svou olovnici az roku 1854.

Dvouletk uz Cell Nejmlaai etenaf sveta je pry etytletY Tommy Amies z Vancouve ru. Jeho matka tvrdi, Ze se nauCil Gist, kdy‘t mu byly dva roky. Dodnes prY ptedet1 sta kniZek detskYch, romanii z Divokeho zapadu a magazint.

L

Nevidanou konstrukci stfechy pirtimyslove budovy postavil v HST -skoveuBrnaig.Jelk z 2'elezoveho beton.0 a ma rozpeti 40 m., je tenka jen 4 a pill cm a nema nosnS7ch sloupe. Stavba je neobydejne fisporna a trva 3 mesice misto dtive obv1k1Srch dvou let.

o.

Objevy stareho hradu v Olomouci Olomouc. — V objektech chramu sv. Viclava jsou provadeny obnovovaci prate, pfi kterYch byl v techto dnech udinen objev romanske sta y -*starehoknilchoradulomouckeho. Vedle kiltove chodby je kaple sv. Jana. Nad klenbami teto kaple byly pfi stavebnich pracich odstraneny podlahy a nasypy, ktere zatkovaly a ohro2ovaly klenbu kaple. Po odstraneni nasypu bylo odhaleno romanske zdivo Stareho kniteciho hradu.

Petr Velikk vynalezcem V mezinarodni vedecke literature je povaZovan porudiik americkeho n6tnofnictva Bruck za zakladatele p'akticke oceanografie a vynalezce olovnice na meteni motskS7ch hiubin. Sovet6ti pracovnici z vy.6.61 aaticke namokni Akoly v Lennin41 gradu v S • ak zjistili, ze car Petr I. vybali ul v3'7pravu, ktera v letech 1715 a:Z. 1720 sbirala vzorky dna v Kaspickem mori, olovnici na meteni mofskSrch hiubin, jiz sam vynalezl.

SPOLEHL1VE JMENO amen° NONAT je bftnym, slovem ye mnoh.lch domacnostedi po celou generaci — aovoite aby to byk v dornacnosti vat — kdyi trpite obtasnfm pichanim nebo bolesti.

Nona R. C. MILLER as CO., Cena Nonat pattou 55c a $1.05.

Altadena, California

1111161a TN ;

Dr. Chas. J. Hollub

Dr. Thos. N. DeLaney

Ceskt Leta; a Operates' 711 Medical Arts Building

awl Ulu*

HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon fitadovny: Preston 2553

BrYle sprivne ptipravene. as die funlurf. ttadovna 3248 — Res. 2687 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

C. H. Chernosky

Rychlou, Dokfizamon

PR4VNIK

Pirijemnou

L od Zitcpy a 1 Bolesti Hlavy Zkaieneho Zaludku Nezieivnosti Nervosy Plynii a Nadfrinfini Ztrity Spanku a Chuti k Jidlu kdyi zavineny Zacpou °petite si Dra. Petra Hobokodobou vyzkougenS, poeisrovaci p r o stiedek a ialudeeni Cinnost povzbuzujici lek. Obsahuje 18 Piirody vlast. nich leeivfch korinkii, bylin a rostlin.

Pouilvejte die nevodu. Mime a bladce Hoboko piivede line streva k Cinnosti a napomilie jim, vyloueiti viznouci odpadky; pomaha vypuditi plyny, zacpy, diva ialudku onen jemmy pocit tepla. Bud'te moudrymi —pro rychlou, prijemnou, dokizanou filevu od ntrap zacpy opatrte si Hoboko dnes y e va g em sousedstvi aneb poilete si pro

DR. N. B. McNUTT Zubni Lekat ti adovna nad Canada's Drug Co. Bryan,

ttadovna • 938 Bankers Mortgage Building, ptes ulici naproti Kress budovy.

HOUSTON, TEXAS

aim= SPRAIrifil VYKONANA POHREBNIE SL132EA V hodlig 2alu zarmouceni ria1 eznou Edward Pace po'nfebni. 7astay pohotovk k sympatickemu vytizeni nezbytnfrch jed.notlivosti a k vypraveni dojemneho pohitu.

Levne ceny jsou nab! z§,sactou.

EDWARD PACE Pohiebni teditel Clen S.P.J.S.T. -- Telefon 3606 1 118 N. Fifth St. — Teniple, iyarommummonnumlinnummuumorommunignimmuirmummulimma

Barbecue

sandvide, Pivo, nomad Chili, Kava a Studene napoje

Kilnar's Barbecue Drive Inn Slukie misto pro Actyhodn4 lidL 5802 North Main St. Phone V. 2-0088 HOUSTON 9, TEXAS (8-dz.)

LAVACA CO. ABSTRACT CO. J. F. BO2HA, teditel

Zvlaitni Obezmunovaci Nabidku 11 uneovi lihev za pouhY $1.00 poslino pottovn4 vyplaceno k vaSim dvefins.

Vytizuje yeAkere soudzif

(dz- )

Vyhotovi abstrakty, vlastnicke vytizuje majetkove pojiiteni. ttadovna nad Peoples State Bank Telefon do ittadovny Zislo 5, do residence 63 VILLE, TEXAS

Odeilete tento kupon "zvIlitni nabidky "—Nynf

❑ Pfiloien jest $1.00 Po5lete tnne poitou vyplacen6 pravidelnou 11 uncovou Fahe y HOBOKO. ❑ Pallets na dobirku (C. 0. D.) (poplatek piipoCtin).

ZABAVY

Juan* •

redo

Adresa PoItovnf dfadovna

Pokrok ouston - -Syncopators

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO..

Dept. 811-37M 2301 Washington Blvd., Chicago 12, IL 236 Stanley St., Winnipeg, Man.. Can.

PikiZNAKY KASLE zpfisobeneho nachlazenim may by postaeiti k tomu, abyste okamiite zaeali brat

Severiiv Severovy Balsam proti a Tabletky proti kasli Nastuzeni Za obema nachazi se 70 let uspokojeni.

2ADETTE VE VA§i DOMACI LEKARNE. Kdyby nemeli, mohou pro vas lehce dostat z velkoskladu anebo poglete objednavku Primo na:

21. biezna - - MN

4. dubna 11. dubna

28.biezna

- J. R. Baia - J. R. Baia Ray Kienek

ADMISSION 80c TAX INCLUDED O zakusky a ob'eerstveni nav§tevnike jest vjborem naleeiti poitarino.

Zibavni Vi tor 1140 ROBBIE ST. Na doptani: 20th and North Main.

Tel V-26256

Ve stfedu, dne

Stoma 1$

17. btezna 1948.

slu. Usneseni ale je jechrotne. kdo ma zajiitene misto na pfeplavy do Evropy, toto misto neztrati. Ale povagujeme za svoji povinnoSt upozorniti, ze kaklY cestuje na svoji vlastni zodpovednost.

Uclalosti, ktere se odehraly v poPi edsednictvo Americke slednich dnech, pkimely pfedsednicsokolske obce. tvo Americke sokolske obce, aby se se'Slo k mimoradnemu jednani dne 11. hrezna 1948. Po peelive.'m projednani doglYch zprav a zvesti na rezhlasech, po projednani zalditosti prodej u jak zde ye SpojenYch statech tak i v Evrope, rozhodnuto NeWastniti se eficielne v Praze a nekenati nich vyprav k XL Sletu.

843 Waverly, H. Heights jsme se tegili, k navativime to krasTelefon V. 27725 nou zemi, kde stela kolebka tolika z nas, a bylo nesnadno rozhodovati a udiniti rozhodnuti v tomto smy

.LRLES II WOLF C,-..iskoslovenske Veiejnos uchazi se o A SOKOLSKEMU BRATRSTVU okresu

Podiveite k oznamovini

Oznamovatel

Mam na prodej listovY Burley tabak, je start a ule'ZelY, cena je 45c libra kdy poglete penize a po g -tuvyplaim.NobjednaskyCOD Pan Charles H. Wolf, dobytkal z pogtu neplatim a kdy po'Slete osobni gek tak pildejte 5 centu na vSr- Cedar Lane, oznamuje svoji kandimenu Aeku. Emil Mazanec, Portland, datku pro fdard ‘aerifa pro okres Ma(12-13p) tagorda, podlehajici rozhodnuti Rt. 1 Tenn. lieu v primarkach Unie bilych muorNa prodej: 1940 Ford V-8 I/2 v dubnu 1948.

Pan Wolf me. 39 rokil, je 2enatY, Ton Truck ofizpilsobenS7 k vozeni elenem Mason, Shriner, a path k dobytka v dobrem stavu. Ptieina prodeje je 2e vlastnim velkY truck. methodistickemu kostelu. Narozen Jest to lace. E. B. Schiller, Welcome, byl v Burnet, Texas, v mladickem Texas.

(11-14c) veku pfestehoval se do Austinu, kde graduoval z vyssi akoly na se dal zapsati do statni university v AuHleda se hone vYborne pracovni pomery — ochlazujici za- stin.

Procoval u zvlatniho atvaru tekizeni — 70 procent. Piste na: VinxaskYch Rangerti pod- velenim Adcent Wheeless, Rosenberg, Texas, Box 295.

(11 -12c) jutant Generala._ Po etyfi roky zamestnan byl mestem Austin u policejniho departmentu a pinYch gesi Stafai device hleda prazi vatit a konat jinou praci v dome. PIT- roku pasobil u statni silnieni strale je si mit svetnici. Pts- te na: Stargi Behem posledni valky pracoval devee, % Vestnik, West, Texas. (12p) munieni tovarne v McGregor. Pfe6. pet roky pis estehoval se do MataKUltATICA. . KURATKA Nejlep- gorda okresu, aby se venoval pestovani dobytka.

M jakosti... 14 druha posilame Pan Wolf pravil, 2e tento krok j( de vyplacene sto za -$15.95. Udejte Jake. si pfejete. . . Objednejte dnes jeho prvnim odvaknim se do politi• ky a k nema 26,dneho spojeni s jaHANUS HARDWARE CO. Bellmead, Texas dze koukoliv skupinou v Matagorda okresu. Citi se schopnYm piniti povinnosti afadu gerifa, protok Kryjte stiechu Aluminumem.

Posilame ho viude vyplacene za viceletou zkuaenost pri vymahan zakona, je obeznamen s nejnovefai$10.50 etveree 24 Gauge. Poilete mi zpOsoby, WivanYmi v raznYcli objednavku jeite dnes. odborech vedeckeho vyktfovani, 3'1 HANUS HARDWARE CO., Bellmead, Texas dze schopnYm a ochotnYm zavesti tyto novoty kdekoliv a kdykoliv to bude mokao.

• Pan Wolf se vyslovil, 2e bude-li zvolen do tohoto fdadu, bude sloudle svYch nejlep'Sich schopnosti k prospechu volicu, 2e jak tefgi tak men S . i pfipady budou jim peeliy e zkoumany a nemaje 2adnYch zamo 441)1,4"tiee vazka 2adne skupine, on mute, ba vlastrie je rozhodnut vykonavati povinnosti jeho fdadu spratne a bez FOGLE WEST nadrkvani. Jeho znamosti s raznYmi zakony vymahajicimi fdady ye FUNERALSERV state , jsou giroke, co2 mu usnadni 1903 McKinney rai. 1177 fdadovat fteinne a vYsledne.

"Aekoli nezbYya nano/10 dni do volby, budou zkoukt shledati se s kahlYm z vas od nynefaka, do dne primarky", fekl nakonec pan Wolf a "pfeji si take kid, 2e cokoliv mute byti udineno v muj prospeeh, toho si budu skuteene \TAM." (Pol. Adv. Pd.) OKRES MATAGORDA THOS. H. LEWIS Rukavice pro milence Za Olcrestiho Soudce Pa:EMU rukaviekffi oznamuji • novinku: rukavici pro dye ruce zaWILL'J. HICKL . t za milovanYch, ktefi se chteji dr k Za okresniho Komisate ruce v hlediati sportovniho htfate • nebo v nevytapenem biografu v ziCHARLES H. WOLF me.

Z a ierif a

Matagorda

ESKE REKORDY S. Cmelka

Houston 7. Texas

BOLESTNA VZPOMiNICA Den 4. bkezna 1948 pkinesl ram smutne vzpomiuky, odeiel nebot' tomu bylo prive jeden rok, co navidy od otec a dedeeek

Josef Valeik Jiz jeden rok tomu, kdy nastal krutY den, kterf mim zasadil ranu TvYm odchodem.

Nad hrobem Tvym vidy budem smutne stat, na Tebe, by upkimne vzporninat.

Zapadlo nam slunce zlate, zapacjilo Want do hrobu, k nemui east° s bolnYm srdcem jdeme hledat rilevu.

Spi sladce a nest nehynouci budii Tve svetle pamitce!

To Ti venuji milujici a vzpominajici: ROSIE VALOR, manielka, ditky a vnimeata„

•

Oznameni KANDIDATU

OKRES' FAYETTE R. B. 6PACEK Za statniho zestupce

4111112L717=="711MEMIW

Kacii & Leiikar

OKRES BURLESON JOE DAN PHILP za pokladpika OKRES MCLENNAN W. J. (BILL) GIRARD za okresniho komisafe, 3 preelnktu 0 znovuzvoleni • GEORGE BLOUNT Za terifa

L.

II AD DALLAS eiSLO 401, Z.e.B.J. vzdava. timto srdeene diky

TEL. JEDNOTE SOKOL Za, laskave zapiijeeni sine, jakoito viem, kteil ram jaktmkoliv., zpilsobem obetave vypornohli na naiem podniku

SOKOLOVNE, DNE 29. ONORA t. roku pokadanem. Na g Aspech byl Uinta znaene usnadnen Diky viem

Za kid Dallas tido 401 Z.t.B.J.

1

Temple, Texas

JOHN KEBRLE, tat (pd)