Vestnik 1948 09 08

ORGAN

PODPORA

SLOVANSKE PODBRATRSTVI

PORUJICI JEDNOTY STATU TEXAS

LIDSKOST

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas under the Act of Congress of Augus t, 24th, 1922 ROtNiK (VOL.) XXXVI.

West, Texas, ve stiedu, (WEDNESDAY) 8. ZAiti (SEPTEMBER) 1948

eiSLO 37

PRESIDENT BUDOVATEL DR. BENES ZESNUL PATEK doSla z Prahy bolestna zprava, sdelujici skon druheho presidenta osvobozeneho Oeskoslovenska, presidenta-Budovatele dr. Edvarda BeneSe, jeho zdravi uz loni nebylo valne a v lete t. roku se stale horSilo, nenprosna Smrt povolala k sobe mute celYm svetem vakneho a es. narodem milovaneho.

Zdravi zesnuleho presidenta BeneSe bylo tRce podlomeno patnactiletym zapasem s nejvetSim neptitelem es. naroda a celeho lidstva, s nacistickym Nemeckem.

Jen dik energii a vytrvalosti, v niz duch poroueel telu, se nasledovnikti velkeho presidenta-Osvoboditele podatilo odeinit dilsledky Mnichova.

Dr. BeneS za prvni svetove valky po boku Masarykove a Stefanikove probojoval svobodu utiskovanYm narodfun stiedni a jihovYchodni Evropy. Po prvni sizetove valce je s jeho ideami a s jeho einnosti spjata nerozluene organisace Spoleenosti narodu, jeji vznik i jeji ptisobeni mezi °Ulna svetovymi valkami; na jeji pude se hotdevnate pokouSel o vybudovani trvaleho miru na podklade kolektivni bezpednosti. Dr. Edvardu BeneSovi i jako praktickemu statniku a politikovi bylo od poodtku zjevno poznani, ktereho se dopracoval jako peelivY student socialnich a politickYch dejin sveta: ‘Ze jedinYm poctivym nositelem a provoditelem principu noveho sveta rovnosti mezi narody a rovnosti uvnitt narodil muze bYt jen spravedlnost.

Dr. Edvard BeneS zUstane navzdy v de' jinach teskoslovenske republiky, v dejinach velkeho zapasu ds11 lidu za svobodu a nezavislost. Nebot' on neustal v zapasu o svobodu Ceskosloveriska a v zahraniei se stavi do Bela odboje proti nemeckYm okupanttim, neb pochopil, .ge z druhe svetove valky vzejde nove obrozene eskoslOvensko, ktere si vytvoii pevne zaruky, aby se jiZ" nikdy nemohl opakovat Mni-

T:Jnorove udalosti v Ceskoslovensku ztratil. oily se zasaddm a pojmilm demokracie, Presidentu dr. Edvardu Benekvi veena jak on ji chapal, pro ni cely svilj 'Zivot budiZ parnet'i ) •A•( CO NAM REKLI CECHOAMERICANE. RM. se, Ze Cechy najdeS" vgude, at' jde'S' do kterehokoliv koutu sveta. Je na tom nem* pravdy, protok opravdovY tech se skuteene jate nikdy v cizine neztratil.

Zeptali jsme se opet nekolika echoamekteti se k nam po nekolikaletem pobytu v Americe na chvilku ptijeli podivat. Jsou mezi nimi stavi, mladi, delnici i ntednici. Nekteti ptijeli lodi, nekteti letadlem, a mnozi z nich zustanou u nas nekolik mesicix' Snad Vagina z nich, pokud jsme s nimi hovotili, pkijela do Ameriky s holyma rukama a zaeinali od piky. "Byly to trpke chvile, ale vydr'Zeli jsme." Pan PUSH je v Kalifornii uz petatticet let. Piijel k nam autem. Je vyudeny krejel, ale z poeatku delal, kde co bylo. Ted' pomalu "farmati". Je v Ceskoslovensku sedm mesict a za to dobu projel temer celou republiku. "Byla to ma touha,, poznat dtikladne zem." Najezdil uz ptes '7000 mil. "Zeme je to krasna," znovu nam opakuje. "A ten lid? Tak dobrY a ustnevavY, 'le se odtud dloveku nechce pryd." Aloise Kopeckeho, kterY zije v Chicagu, na yStivili pied ropracoval. Dne 7. eervna 1948 president Be- kern naafi Sokolove, •kdy" byli v Americe. neS se vzdal iitadu a v abdikaenim liste Zna, se dobte s olympionikem Hudcem a mimo jine napSal: "Pfeji vSem s yYm dra- Frant. Hospodkou. Je stavitelem a stavil hYm spoluobeantim, jejich odpovednYin neivetSi deskou budovu v Chicagu -- sozastupctan a jejich vlade, aby republika kolovnu. Stela milion dolaril. Ptijcl k nam na Queen Mary a obe cesty pies ocean ho ztistala uSettena vkch pohrom, aby a pracovali v sna genlivosti, las- staly 576 dolaril. Pochazi z Dolniho Mece a odpouSteni, svobody ptali a svobody sta u Svetle nad Sazavou. Zeptali jsme se svedomite uzivali. Vetim v dobreho genia ho, kolik stoji v Americe dodinnY domek. nakho lidu a vetim v krasnou.budoucnost "Patnact tisic dolarti", odpovedel. Sleena Erna Skalova narodila se v Pisku a jako naai drahe republiky." petilete deveatko odjela s rodiei do AmeDobrY hospodat odekl na vednost. riky. Byla v Ceskoslovensku u2 desetkrat.

Verny spolupracovnik presidenta-Osvo- Dvakrat letadlem a osmkrat lodi. Bydli v boditele a jeho naslednik oddel pfedeas- Chicagu v Ceske etvrti nazvane Plzen. 13Ane,,jsa jenom 64 let star. Lid v eeskYch a Ze je u nas zlaty lid, male krasne chaslovenskych udolicli, nffinach a horach loupky, a vaecko takove nefal6ne, uptim110 11111dY 110Z;11)0111C1:1C, lid dobi"-c vi, kcho na „ "Proto sCm rkla :jezclim."

VA 1ft

WEST, rims

not je prY jeae mnoho takot/ch. I d f1

Ve ctiectll, One 8,

7,5m 194f

vr;k6 d voj yip6vv" pro ?i',enske clomYtleji, ze pojistka Mich ma hodnoto toku 1877 slovutny Iislims. dostal je c jen po jejich smrti, coa zajiste je ve!ky o- ) skou a napsal sivem t:;.'Lladaieli Simi myl. BYyalo tak pre(' lety, kdy brain rockovi v Berinie: to-li si je, bu z )j,th pojistka. Ma y ne na zaplaceni pohrbu. (fete jako ii set. DVOHlki AN : PODPOw Dries jsou vtak tyto stare pojistky SPJST velmi talentovany .lovel y lvtimo to cho• r)NOTY STATU TEXAS postayeny na moderni zaklad, mail svoje clY! Prosier, byste o tom uvoaoval!"

OF THE SLAVONIC Kdli oh Y, n eP oz bYtne vYhody a ocistupni rock phjal "Mora y ske dvojapevy" do hodnoty (Paid-up). Nate Slovanska Podp. klaclu a YyZadal si od ()Cho dalti Olin. By-!

I.: 3ENE .V )1,ENT ASSOCIATION jednota statu Texas jde s duchem Casa a in to prvni irada "SlovonskYch tauen" pit OF THE STATE OF TEXAS poskytuje pojistky moderni 'v kaadem piano na etyri race. Tot() 0ilo, osm tanct b PAN 'A MOUOKA smeru a pro :Made lidi aneb v prostred, pinych adrave, norimne a jiskrive r a da REDAKTOR, --- EDITOR atm vyclava pojistky, ktere jsou vy- sti, uainilo Dvorsiol 1/108 Hoe svetoznOplaceny v hotovosti po uplynuti 10, 15 a mym skladatelem. Dodnes ustavicne Sc Vydavatele --- Publishers 20 let a vydavaji pojistky, ktere jsou vy- braji po celem svete a sveaesti jejich ne(ECHOSLOVAK PUB. COMPANY placeny po dosaaeni 65 let veku. Nadaeni ubYva a nikdy nettbude. Jain() dio za druWEST, TEXAS a z(iplacene pojistky jsou ye skuteenosti hym nyni syetem. NeNavnej:,:A diriPredplatne $1.50 mane vYhodnYm ukladanim penez, mnohein vY- genti provadeji jeho shladi)y. One 13. dubSubscription $1.50 a year hodnejitim neali ve sporitelne, pOnevada na 1883 v Lonclynfs proveno Dyorakovo Pojitteny Olen je pri torn stale pojitten na Mater", kteZmeny adres zasilaji se do lilavni ifka- Plnyi ohnos a dokonce i na dvOjtiasobnY velkolepe oratorium "i re uchvatilo anglickoo vercjnost tab, a( dovny ye Fayetteville, Texas. obnos v pripade smrti nasledkem nette- Dvorak byl nozva.n, aby ,jo NOR. Pc Change of address must be sent to sti za nevyso•Y priplatek. teto prvni navtte ye .Dvorak byl al/an do Grand Lodge, 'Fayetteville, Texas.

Antonin Dvoi'111c. Kdyt se dile 8. ziari Anglie znovu a znovu. Do Ameriky prijel clopi s y, predplatne a oznamky 1841 narodil v Nelahozevsi nad Vltavou, 17. zali 1892 a stab se is_soitelem Nat. Conbud:tea adresovany na: V6stnik, tithe, proste obeli nedaleko Kralup, Fran- servatory of Music v New Yorku s platen) West, Texas. titku Dvoiakovi, hostinskemu a rezniku, 15,000 dolavn roene. Nap,m1 to nekolik del, prvni syn Antonin, nikdo netutil, 2. e po z niche Pater Symfonie opus 95 "Z NovoVestnik has the largest circulation of any stu a semi letech bode jeho narozenin ho Sveta" dosahla sensaeniho nspecha a Czechoslovak Weekly In the South. vzpominano po celem vzdelanem svete a dodnes je nejoblibenejti symfonii ye Spoj. ze ve vtech dilech sveita budou hrany je- statech, jsouc katdou chvill hrana symho skladby. U Antonina jit po 12. roce fonickYmi orkestry a radiovYmi rozhlasy. propukla va g niva laska k hudb y , jet iu Jeji melodic, rhytmus a sk vela bervitost Karel Koval, byla nezbytnYm aivlem at do smrti. Jako a hluboky cit a uprimnost budou ji vady KraCil sekae belovlasY ryba nemilae titi bez vody, tak Dvorak ne- dinit drahou americkemu lido. 0 druhYch k zemi sklonenY„ mohl titi bez hudby. K tomu zahy se pH- prazdninach nedal se jit Dvorak zdrteti krok za i krokem kosi klasy, pojila eeska selska houZevnatost, s kterou Americe, stesk po domo ye priiil jej ovlapotent zbrocenY. se to hudby . dovedl drZeti a s nit dovedl dal. Zajel si s rodinou zase na sve letni pracovati pie s prekaaky. Otec sidlo Vysokou u Pribrame a vratil se pak „Yak() slunce chodi slavne chtel miti a neho reznika, nebot' tato M y na treti smlo yni rok do New Yorku. V modrou oblohou, -nostdeilajponekli oeny tomto poslednim roce sho'2A1 p•ekrasnY tak jde diem nefinavne koncert h moll pro violincello. Po svem Dyorakovskem rode s otce na syna.

Ale sekac zeleznych nohou.

Antonin piece jen docilil toho, 2e otec navratu do Prahy stal sc roditelem PraaZa sekaoem starer matka, svolil, aby se syn venoval hudbe, a tak v ske konservatore. Dvor:::kk.-onal 1. kvetnava otvira, rijnu 1857 vstoupil na varhanickou tkolu na 1904. Jest spolu s Bedrichern Smetaklasy jako nemluvflatka. v Praze. Po vyjiti tkoly aivil se jako violi- nou zakladatelem moderni Ceske hudby. v snopy pobird. sta v restauraeni kapele Komzakove, kte- Skladby jeho jsou prodchnuty ryze eepak stala se orchestrem Prozatimniho skym duchem, protote 'Dvorak byl kaaPostavy se mihotaji divadla, ptedchudce Narodniho divadla clYm coulem tech. Profesor ZubatY vS7-cestou v stmivani v Praze. Vydelaval 18 zlatYch mesione, ale stffile o nem rekl: "Dvorak byl vyhraneny Rty modlitibu tepotaj: pr i torn dorna pies deset let ustayiene eesky elovek, uprimny, jadrnY, skromnY, Z y oni klekani. skla.dal, anit by co z toho bylo verejne vrele citovY. Ceiou svoji osobnost bez v9'( hrady yteilil ye sve omen:, ao nenajdete, uproyedeno. Bylo k tomu potrebi jiste Znate hodnoto §veho certiftkatn? oNe- aasne vnitisni sily a sebecluyery ye vlastni meleckYch proje yti uprimnejSich. Zacho- natl. elenoVe si naleaite neu yedornu- nadani, aby vytrval na teto draze. Kdyt val thn na veky nove rysy, charakico vlastne ye sve pojistce maji. Nezna- se v Praze 30. kvetna 1866 popr ye hrala terisuici Ceskeho eloveka, a stal se tak y Yhod sveho certifikatu pro dOlau pri- Smetanova "Prodand nevesta", Dvorak nezbytnou sloakou Ceske kultury." i nou i budouci. Kdyby tyto ivYhody hral v divadelnim orkestru prvni violu.

Od stolieky obuv/ilia Lide, kteri na to v se Sc s yYrn certifikatem ne- Sam musil eekati jette sedm let, net se maji eas a vtip, vypoeitali, to elovek, kteoodne nedovolili, aby byl na neho Stestena pousmaia. Prvnim vel- rY vat: 150 liber, vytlael concern pies sto i .,oplacenim poplatkti. Jista kym triumfem DYorakovYm bylo prove- i Um telesne vahy do bot na kaacie mile anacriCka, jednota v jejim orga7 deni jeho "Hymnu" pro smiSeny sbor a chtize. A to prnmerne elovek nachodi, od inSe, to sotva jeden ze sta Client .' jest o- orkestr na zavereene sloky basne Vit. Hal- narozeni do smrti 70,000 mil — to jest, ()loianarie ,,) s mnoha vYhodami, jet posky- ka, "Dedicove Bile Hory" na koncerte betel by dva a pidkrat zeinekouli. Teprve tovany jscat moderinilni bratrskYmi pO- praaskeho peveckeho spolku "Hlahol" One ye 14. stoleti zaeala obuv dostavat podojistkami. M, .i elicustvom bratrskYch Jed- 9. brezna 1873. Dvorak napsal rozkotne bu toho, co zname ,jako obuv dues: &iv

Ve 2tPedu, (the ii. Mil 1048.

V t strnIr.---'WES7% TEAS

Strang si nrosti smrtelnici vlastnoruenC (1..1,e11 beso. Zlinti Oct tech i'asil udelali hodne rieke pevniny. ,Tsou vet yi velkeho kincii new, co se jalei, takZ dalo vzit na nohu, z pro to, • aby se mohli vgichni tide slu g ne o- Apaeii a v predhistoricke (lobe Severni AktiZe bez si‘sti nebo. se srsti na ooze to bouvat; presto je clodites na prildad pro meriky byli polokoeovoYill Iiii vV-in nieyt or •• n v Cine nri jcii mnoliatisicilete byvatelstvem Arizony a Noveho 'klexika, dr'2'ely I:erninky. Takove e domaci opanky, venkovay ':• --•- eetak usedlym v tak zvanYeli puebleelt. Navajoeivilisaem tradici kozena obuv neco no krbee nebo jale se torou w rikalo, se prenycnoveho, • • • . - ze - se obouven ' a ;l• jeer • nou " za y e s e nikd y neusadili tak n€ nvne jako ,by'asi. malokcly prizpasobovaly tvaru nohy ; rok, obyeejno 0 Ma jitelo y 9eh narozeni- vatele pueblovYch ostd predni straZ vy-• tak, jak to .vidivne ih deer na vYjevech z inich. spele stredoamericite eivilisace; ()bas indavnYch vekti, kreslenYch romantiekYmi oil narczeni Fralitii'dta.

Kmoelia„ va II y &dollen pildu a na. slre nick). pasli Sto /et mobil. Naproti throat se vyrabela a vyrabi obuv i pro z,vitata; polarnici na, Dalokem Letos v stpriu bylo tomu sto rokti, co se v stitch, stello yali se no, lepgi pastviny, Severu dbali o mokasiny pro psy tak do- Zasmultach u Kolina narodil Franti g ek ' ktlyZ nekde byla uZ• trava spasena nebo bre, jako o sve, aby jim na nantahavYch Kmoch. Historic kapelnika Kmocha a je- vYPrabla sluncem, a ifietrvali lid, cijici v pochodech taZni psi nezehromli. V Lon- ho hudby, ktere. letos . oslavuje petasedm- pueblech. Pokryvky, jeZ vyrabeji z doitt:i -dyneosivalkt°mpodvesalw()trni,jeouspa•ck'YzPrvneiy,1jobkdgumove galoge, aby neklouzali na vihke , ta s historii kolinskeho Sokola, jehO, ka-• mAeiho pramyslu, svedel o jejleir dlaZbe. Take pro plemenne kravy se 0- pelnikem 'se Kmoch V roce 1872 stal. V ckem nadani. Pohroma pro . Na •vajelliTreiglekc,• svedeily • gumove boty. Chrani pred vlh- telidej gich dobech temer v g echny sokol_ v minulem stolen s kolonisty, laenYmi pfu kern, a take pied nakazou. Bota. bYvala site jednoty V Praze I no venkove zakla- dy• Ti zabiraii nejerodnei gi cacti zerne a symbolem autority. Ve starem Rime, bylo tkily vlastni Midebni sbory, are kolik. z vytiaeovtli Indiany ! JO PUStilly. iq se rur ae,. jejich t la i py piss zvykem hazet sandaly na svatebni prn- nich spinio nkol, jeZ S'okolstvo od nich o- di vzeb opi I i k olint ne na vYoeltavalo'?

Snad to byl jediny Sokol KoP adal Y fa rnty. lind ia 11 1. se doinnivall, '',.'•e. voct Platilo pr;( to Zenichavi el se' zapuch nebo vyaribi .--:•ttelee. TormaN g a _ linsitY, kterY pinYch. padosat roku pa_ d straho, Ze by se mohi octriout po tofiem, ale naopak jako pripominka, Ze svou budbon roku • I/ rum jiZ dal s rva.j as d r--)bYtk:Iil'i se sdruZili k obt•al.- a za ne prejima pravo na nevestou a povinnost znak, kroje a vSechnu morainl podporn . m postavita statni moo...Rolm 11163 byl starat se o M. NorimberskY Hans Sachs Kapcla, ziskavala puvest nejen demo, ny- Nava j ove pornI•oni ve •velke bitve a poz,(steZejni postava v Rich. Wagnerove ko- brZ 1 daleko so h r ani(„temi v polsku a • v deli byla pro ne yykkana reservace. V mieke zpevohre "Mistri pevci norimber- Rusku. To byla doba, kdy kolinsky Sokol race 1890 jicla bylo sedruNa•t tisic, nez za-• g ti") nebyl z tech, kdo sedavali na obuv- zastinoval svymi vYpravami 1 jednotu Cali se met zit a ztrojnasobili se, Poslall n'eke trinoke, jedinY, jehZ se zapsal do pralskou. Kmoch byl skladatelem pavod- take vYkvet s•ve mladeZe do valky; mladi literatury. William Carry z MoultOnu v nick pisni a ph tom uZil i napevti mnoha Na yajove prokazali zejmena 119, tiehoNorthamptonskem hrabstvi v Anglii zbehl narodnich pisni k pochodam. Kmochovy morskem bojiAti jako zvedove a v prepaod obuvnickeho remesla a jako misionak pisne se staly inajetkem naroda, znali a dacich oddilech vznikajici shiny, Spisov Indii se stal linguistickou (znalec teei) snail je stah. I mladi. Dovediy to i za, Ra- vatelka Alberta Hannim' vylieila jejLch autoritou. Pripravil vydani bible ve 241iwuska, kdy jeho pisne "Ceske muzika" Ci tro gickou situaei v knize Rortoe Stfibr-jazycich, sestavil mluvnice a slovinky "Podlioanska" burccvaly narodni uvedo- nek (Spin a Silver • Coin) kolem pilibehu mnoha indickYch nareei a stal se profeso- mein i za nacisticke okupace. Kmochova osmileteho Bezko gilaeka, samorostleho tirem orientalskYch jazykti. JinY g Vec, An- sokolska, pisen "Lvi snort" byla jednim ze melee, jehoZ kresby zachytily ovzclu gr, Niai thony Purver, navel v bibli misto, jeZ se signalti, jeZ•Praha v kvetim roku 1945 vy- a beznadeje arizonske pustiny kolem obmu nezdalo, a aby veci pri g el na kioub, slain do sveta k rozpoutani revoluce proti chodni stanice Wide Ruins, na na je za naueil se latinsky, hebrejsky a i'ecky. Pak nacisttim. Vzpominame parnatky Kmo• mestnan jeho otec. Klueikovi koupili barse puStil do prekladu Pisma a neZzemrel chovy spolu s jeho rodnYmi Zasmuky a vieky a sbirali obrazky, jek nyni v knike petasedmdesatiletY v roce 1777( opravdu Kolinem, v nemZ mistr Ceske lidove Aisne volaji o pochopeni a pomoc prO Bezko gipfeloM1 bibli do anglietiny. Re konci 14. proZil svaj plodny, muzikantskY Zivot. le,eka a pro jeho krajany, mezi Minh' se stoleti se zaea,ly delat fantasticke svrgky. Kolinsko uctilo ste vYroei jeho narozenin girl z bidy tuberkulosa, ktere neme, kdo Panstvosi potrpelo na strevice s dlouha- vystavou pamatek hudby za petasedmde- relit, proto ge na celou reservaci je jen tanskou ohnutou g piekou. Nektere by na- sat let jejiho trvani s odhalenim mistro- jedna nemocnice, celkem deset lekara, tuta'Zeny byly a2 dva strevice ellouhe. A take va pamatniku na DolejSim ostrove, jt-m2Z diZ jeden na rest tisic du gi, a zubni lekar material 'z nehoZ vyrabeli obuvnici v raz- pied lety byl nazvan jeho jmenem. Vzpo- dokonce jenom jeden. Pokusy mladYch, riSreh dobach, byl fantasticky pestrY; kft- miname .na prosteho Ceskeho muzikanta, yeetno valeenYch vyslouZilca, uchytit se 'Ze zpracovane koleluZsky i po donadeku jehoZ pisne pro es. narod tolik vykonaly. jako delnici v zemedelstvi, plinesly zklavyeinene, ale krome kilili nejraznej g ich •Tragedie Navajit. Ze vSech krajti, pa-. man Lonska tube, zhna zdecimovala Nassavca, take krtZe je g terei, koZky hadi, stiZenYch bidou na svete, je snad oblast, vajuin stada. Kongres, jenk tentokrat ne2raloei kfiZe a take . razne tkaniny, zdobe- obYvana v Arizon y a Novem Mexiku indi- mohi pi'eslechnout volani. 0 pomoc, odne perlami a drahokamy. Jeden z nejpro- anskYm nartidkem I NTavaja. Zde plati v hlasoval jechaorazovou vypomoc d ya :Oilasi tricet .dolarn na hlavu slulej gich diamantti, darya-i-mur, byl po pinem rozsahu Dantovo "Zancchte vegke- liony dolara — coZ byla, kapka na ZhavY kamen. gi, vely na gpiece pantofle perskYch g acha. re • nadeje vy, kteri ,sem vstupajetp," ne- a du A Popeleiny zlate pantOflieky nemusi bYt bot' tady neporidi Mc ani pile, ani pfiz- Trvale, pomoc Navajam mriZe bYt dana jen vYplodem pohadka.rovy fantasie. Sku- nive poeasi — tato zeme a jeli obyvatele zasadnim cinem --- velkorysYm pridelem teene se Maly strevieky ze stlibra i ze jsou odsouzeni. Tato east Arizony a No- pudy, nebo vyvedmim rnladee z reservaziata. Ale take z mosazi. A ze Meza — k y eti° Ivrexika je suchopar, najeZeny misty = do novYch. '/Avotnich podminek. rytifskYm brnenim, zvla g te take boty, jeZ ostruvky bodlinateho krovi. A tak, ttebas Svet jde do obdobi zemetreseni. Skupi- • nebyly obuvi, nybiz stredovekYmi muei- meri g estnact miliona akra,nnaZe uZivit na, ueencti z laboratore vysoko na svahu telskYmi nastroji. NeboZtik Toma g Bat'a, podle adaja SamotnYch spravnich in'adri Zive sopky no HavajskYch ostrovech pred- • prY rikaval, ze kaZda cesta do sveta mu jen 7,500 aZ 8,000 neradroench pastevca. P ovi da pro prigtich pet let soustavnou so- • u.kazuie. jak ObrovskY-fikol je gte 'deka rev- Ale. Navaja je kolem -g edesati tisic. Nate-- Peenou einnost a zemetreseni pa celem ce -- ze 40j.Vetgi (7;ist lidstva . .dosudc. hocil z ii k ncjstargiin.. obyvatelum • severoame- svete. Retezova reakce sPoleenYrn •vYbu-

etraua 4 provasenYch yzedmutim vin a prudkYm Sarem lavy, obejde celY svet. ftetezovon sopeenou reakci zahajila pied peti lety v Mexiku nova, sopka, ktera z eista jasna prorazila karu zemskou na Sitnem poll, rovnem jako still. Co se stab v Mexiku, maze se stat vAude jinde. Pied peti lety rolnik tam oral klidne Sitne pole. Nahie zaealo pole chrlit plameny, °hell a lavu a dnes je na nekdejSim Sitnem poli sopka vysoka, 1200 stop a o prtimeru jedne mile. it etezova sopeena reakce, ktera zaeala v Mexiku, se rosS'itila podle dobrozdani ueencti do letoSka na dvacet jinYch sopek v krajich, velmi od sebe vzdalenych. Posledni sopka, ktera se k tomu piipojila, je sopka Aso v Japonsku. Jeji lava se prodrala na povrch zemsk' loni v kvetnu. 0 tYden pozdeji zaeala soptit jilad japonska sopka — Asama. Z Japonska je to jell sopeeny skok na Javu a k padesati osmi sopkam VYchodoindickYch ostravu, ktere pravidelne vybuchuji. Na Filipinach je sopka Taal. Stadi odes na Jaye nebo v Japonsku, vzdalenem nekolik tisic mil, a Taal znovu sopti. Na HavajskYch ostrovech zaenou co nevidet soptit Manua Loa i Kilauea. Take etykicet sopek na AleutskYch ostrovech se zajiste 0hlasi v svetovem sopeenem tetezu. 'Mend z Havaje vykonali prilkopnickou praci, kdy pied ttemi lety za pomoci bombardovaciho letectva bombovali sopku Manua Loa a utiSili ji. Ueenci maji ptesne zaznamy o smeru i sile posemnich i motskYch semetteseni. Mohou na vtetinu ptesne yypoeitat, kdy se zhoubna ptivali. Nyni tvrdi, ze ptiS'tich pet let bude v sopeene einnosti velmi horkych pro cely svet.

NejstarSi prapor na Morave. Prvni sokolsky prapor telocviene jednoty Sokol v Hodonine je tak start jako jednota sama, t. j. 76 let, a je nejstar§im sokolskYm, dosud zachovanYm praporem na Morave. V dobe nemecke okupace byl sice tento prapor v dobremu akrytu, a y.Sak byl temet znieen. Nyni byl odevzdan do sokolskeho musea v Praze. Druhy prapor ma jednota z roku 1885. Po dobu nemecke okupace byl v fischove u starosty jednoty, teditele Jos. VaSka, po jeho zateeni jej pl.:el/sal do iischovy sokolnik Fr. Lysak, a po osvobozeni Hoclonina v rote 1945 jej ptedal jednote. Tteti prapor ma hodoninsky Sokol z roku 1920. V letech 1939 aS 1945 'byl ptechovavan u br. Balaka. Novy prapor, pokadirn etvrtY, vySel z umelecke dilny Boll.

Severy z DrahotuAi. Na jedne strane je vySit v ptekrasne Uprave sokol a heslo "Pate tuS — vlasti slut", na druhe strane je znak Sokola, vy gitY ve slate a zdoberik lipovymi listy s napisem: Tel jednota Sokol v Hodonine. Okraje praporii jsou ozdobeny statnimi barvami se vzory motivu i hodoninskYch inestskYch znahu. Na

VESTNIK -WEST, .11,XAS vySiti praporu pracovalo pet vy§ivaeek Po dobu Aesti tYdnu. Prapor je z trvanliveho materialu a dodaci firma pke ysala na nej zaruku na dobu 50 let. Prapor byl potizen z dobrovolnYch darn elenstva, ktere tak znovu prokazalo obetavost. ) • 4, • etrnaCtS7 Pied jedenacti lety easne z rana sdelil rozhlas v Pr a z e svYm posluchaeam, Z"e T. G. Masar yk zemtel. Smutek, kterY tato zprava vyvolala, nejlepe jako ticha, ozvena ukazal, jak T. G. Masaryk hluboko zasahl do Sivota eeskYch lidi, eeskeho naroda.

Kdy'S Masaryk hovotil, east° pteruAoval rozpravu slovy: Toz konkretne. Proto nam jde o to, co konkretne dnes nam kika vot a dilo T. G. Masaryka. TeSko je Sivot, napineny takovYm ruchem a tolika udalostmi, vtesnat do nekolik tadek. Ale Masaryk stale se vracel k podstate "Ceske otazky". Uvedomoval si, Se pomerne malt a nepoeetnY narod ma obtiSnejSi postaveni neZ narody jine, vetai, a Se takovy narod mute se uplatniti ye spoleeenstvi narodii jinYch jenom s ykSenim veAkereho sveho usili, zdvonasobenim einnosti kulturni, hospodatske a jine.

Masaryk nemel jenom sve ctitele, mel i odpiirce. Vznikali Casto tim, Se stale a dilrazne pobadal ke stkizlivosti. Dovedl se kriticky, stfizlive zadivati i na vlastni praci. To byl jeho realismus: divati se na veci a skuteenosti tak, jako jsou. Nenamlouvati si nieeho, echo neni, hledati skuteenost, pravdu a podle pravdy a pro pravdu pak jednati.

Masaryk hluboko zasahl do politickeho a mySlenkoveho vYvoje sveho naroda.

Kritisoval a vedl, udil a bojoval. Ale Masaryk byl take hlasatelem prace nepolitieke, kazatelem prace drobne. Prave proZiyame fidobi svetvoYch dejin, kdy se sraZ"eji mocne sily, proti nimZ sila jednotlivce neni nieim. A piece narod je Zive, rostouci spoledensvi vkch pilsluSniku naroda. , Jak tedy Sit, jak tedy pracovat?

Prace pro narod, to je poctiva prace na torn miste, na ktere nas mud a Sivot postavil. Jako bychom slySeli stale obadani Masarykovo: Nechtej reformovati svet, zaeni radeji u sebe! Je to ta g', ale je to nutne a prospeSne! Drobna prace, to je dobry Sivot v rodine, dobra sluSba v povolani, dobre jednani se vSemi, se ktedmi se setkavame. • Kdy2 byl profesor Masaryk vysokoSkolskYm uditelem, Sefredaktorem Athenea a take poslancem na ri gske rade, mival spousty korespondence, pro jeja vyrizoIrani nemel je g te Zadneho tajemnika. Aby se nesdrSoval, dal si natisknouti na (Trull* list dopisniho papiru vetSi osinerky

Ve saedu, dne 8. zati 1948 text, kterY snel asi: poneva0 jsem zamestnan mnohYmi ddleMymi pracemi nezbYva mi mnoho dasu na korespondenci, proto prosim, aby byla omluvena struCnost me odpovedi atd. Skutedne v odpovedich na to, oe byl Mclan, byl co nejstrudnejAi. Datum melo vklycky zkraceny rok na dye cislice, nebo i jednu s earkou, oslovenirn bYvala dve pismena a vlastni obsah tvotila heslovita odpoved'.

Nesmel se zdrgovat, chtel-li dokondit sve "Rusko a Evropa", nebo "Socialni otazku", "Havlielca" di celY kompled spojenY s "Oeskou otazkou", pti torn vyhovet vkm sgadostem o ptednaAky a pietist vgechny elanky, zasilane do jeho revui. Ale pii veSkere to zamestnanosti si vygettil nejednu hodinku pro sve deti i jejich hosty z detske rise. Dokonce si s nimi hraval a Cas s nimi prog'ity nepovatoval nikdy za promarnenY. Praci se naueil od mladi, v gdyt' okusil i temesla. VAichni Masarykove pracovali a dovedli si praci rozdelit, stejne otec Josef, jako druhY jeho syn Ludvik, nakladatel praci TomaS'ovYch a pozdeji vinarnik.

Masaryk kladl velkou vahu na praci kulturni. Vedel dobte, 2e malt' narod nemfde se uplattiovati svoji mod, e jeho silou je opravdove, hluboko vzdelani a vnittni kazefi. Prato take usiloval Masaryk o tekni socialnich bolesti nej girAich vrstev.

Protoge malt' narod nemfrge pfisobiti mcici, je oclkazan na spolupraci uvnitt, ale take na spolupraci s okolim. Po to strance nelze neptipomenouti, ze Masaryk stale a stale pobadal k dohode a ke spolupraci desko-nemecke.

Rozchazely se soudy o smyslu Masarykova dila v minulern stoleti, rozchazely se i nedavno. Jako elovek byl Masaryk ptikladem dloveka oddaneho my glence. jeho zivot byl sluzbou narodu. Stfizliva, Aedipoctiva prace, denni slutha; poctive jednani, to je ptiklad, ktery z 2ivota a dila T. G. Masaryka plati I dnes. ) 4

Od 2. do 14.

Ten StihIY, bily prst se nahle zdvih.

A kaZdY z nas z nas, jeho gakti ztich.

"ToS chvilku. Nutno bdit. JO odchazim."

A ptdly dni. A noci Sly. A zdfiai. zahadnY, jenS svetIST v aele On rozjasnoval. NA§ ueitel.

Je vukol temno. Velky ohen zhas.

Je v nitro jas. To hotik otde, v nas. del v boSi klid, kam veleno mu jit.

A bilY, StiblV prst nam kale: bdit.

Otakar Fisher.

sti

(1ne`I.

V

TN

WEPT, TEXAS

Strnna 5

ct1.01;n•"410 ee- itAn EVAZ ECHOSLOVANITI i"; .:o,o 92 n.uze 9, 0 Fort W4irth, Texas.

[Joinery. skeho iidu zlepSiti sve I trv l bratj'i a ,es • ' 7. 0 dejinach Texasu se vztahem inc ' nage V •edeli, One 12, ziiri eeske piistellovalce.

-adova set-laze a jako v'zidy v p 2 hod, sehaze byla slate navVlimoradna schtze tiskoveho vYboru8. 0 pokroku studenta ee gtiny, rustiny odpoledne, to br. nala se v patek 3, zari 1948 ve West, a jinYen pribuznYch ktirsti na universe Stivena i dva arednici sxihazell Koei a Joe Snad byli 11:1 nrazd x. tieelern schtize bylo ustanoveni vy- tacit v Austinu a v Houstonu.

3e 1ekd tooLW KaZdy z techto namettl da se rozebrati ninach i s rodinami mecneho redaktora pro anglickou cast ye Ploride.

Doutain '2e se Lon !stnikit a aprava vYloh na vyda.vani or y e innoha odstinech. Prikladne, spolkova a'2 nu do konce t. roku. PodrobnejSi zpra- peace SPJST zahrnuje vysvetleni 0 bratr- clobre a jsou jiZ (Ionia a le v t eio schte,,i uvidime. Prot() seer oskiv6 k vYo tan schazi prineseme pri gte, dices skein poj'iAteni, nitbory elenstva, prograzaloleni Pada a poiaveni : ejiny eeoznamujee, m Ze y Ypomocnym redak- my uvadeci, vedeni schuzi. 0 d ificiove sine, ktet'e piipada na me= exasu opravdove rem ostanoven byl bralir Stepan Valeik, skYch p iistehovalen v T , bylo odlOeno do teto Tedy, nezavadil dosud nikdo. Jen z jecine veSnii()Z prihiaSku zde uvei.ejfiujerne; n bratr i a sestry 1, ,u to vSichr Texas ,a usazeo Prague Street, Houston 7, Texas. ce na Vala gsku m ame v 3e mohlo by byte neeD V teto schnzi ujednalo.

16. srpna 1948. pies Sedesat rodin. To w'. podano mladgim elenrun slohem lehkYm, ice oslave. skovY vYbor, Sestra Aneaa Wrubel, liter {1 hedavpontavYm, s pocitern respektu k predkumr. Jos. Hornitk, preds., lio podrobila operaci na kreni nedith v pionYrtim. )11ege Station, Texas. nernocnici sv. Josefa po operaci tam elenove Tiskoveho vYborti, aby Vestnik se stal Had bych pobyla asi 5 tYdnill, naieza se i1C ve svem Die vyhlagky souteZe n misto vYpornoc° pojitkein mezi generaci, a ice jen domave a na ceste K uzdravenj, k ritdosti , -:!ho redaktora anglicke casti 'Vestniku ha postrk, "that's something what Grandsvoji rodiny a detnYch woluji si nabidnouti Vain svou pomoc. pa can't be without". Had bych videl, aby Man railam, G. F. Marsh v rayon, nim tak s reservou, 'jak shledate dale. °sin stranek anglicke eetby bylo verne Calif. narcdilo se deveatko. arieky Podminkam as Ze budu moci vyhoveti dodr;',ovano, a melo-li by se nahodou u- jsou, br, a ses V. 11likovi le i0b pi. na jydnu, tykajici se platu. Kdy2' na- brati, aby to bylo z caste, kde je vice. Had Marsh je byvala Lillie Ivnava ilafie zim dobrovolnou pornoc, nevi spra y - bych met anglickou east odpovidajici spolusestra. Dva chlapce maji, tak m, abych pomoc prodaval. JestliZ'e u- choutkam a poladavkam mlaaich lidi: maji radost z deveatka. Oratalueme, ate, Ze bych jinak mohl vyhoveti Va° lep g i ohlaveni, podobizny, snimky mia- jak rodietn, talc i stariekum a pi:ejcine ti p(Aadavkinn, odmenu za praci dych arednikti. Snad bylo by troufalosti by jirn det'atko vyrastalo k i‘adosti. echam k Va gemu rozhodnuti, a budu a neskromnosti zadati, aby anglicka east V nedell y e 3 hodiny rano zde, remkel ice spokojen. zadala na bete nebo pate strance, a neaz Petr P. Polinsky, po dlcuhe a tra,pne POZada y ky pri vedeni tYdeniku znam. Ku konci, tak aby Po Vestniku, dychtive nemoci y e stari 52 let. V titerY byl povnj , p •vni dolar dostal jsem roku 1911 sahlkaZdY z mlade generace. Had bych chovan od shanon's, 'a z kostela V'Aech, ko Oen v tiskarne Texana v Granger. docnil, aby takto vypraveny organ g el do sv., kde dp, Zachary sionil sinuteeni yl jsem sveho easu sazeeem, tiskatern, kaZde domaenosti, kde je Men SPJST. To msi sv. r poh • ebni obrady vykonal na prektorem, 1 y ypomocnYm redaktorern. jsou Bile Va.S'e, a to jsou cile me. inbitove Mt. Olivet, kde zesnuly byl poTexas Press Association.

Aby vYpomocnY redaktor byl ye styku s chovan. Zanechava. zde, 'Zalem zdreenou. em Picklady z ee g tiny do anglietiny doka,Zi. deny a mohl sledovati einnost cele veli- manZ'elku, 2 decry a syna a bratra Joe sern absolventem uditelskeho itstavu a ke rodiny, pro kterou je Vestnik vydavan, Polinskeho. V Poisku zanechal dva bras veoilast irno isnecsutryn. Pos ailaerdri do mlobjui wne2 absolventem university s akade- TiskovY vYbor inel by od redaktora (via- biyythall dsvee nv tickou hodnosti v oboru socialnich ved. stne cd obou) pob.dovati, aby se sadastnil t vgech schuzi Hlavni Smithfield, nedaleko mesta. Fort Worth.

Pokud mo2no .ylo by v gak nedostateene, kdybych se aradovny, a aby mei stale informace od Portistale iodine vyslovuji u p rimnou soueel spokojiti jen preklady, jen prelevafrn z jedne 12ice na druhou. Od univer- vsech vetgich radti. Ma-li organ bYti pro- strast a zesnulemu lehke limes Blasi radio, 'Ze Oe .-:tosiovensku .tniho absolventa se poladuje, aby tvo- pagaeniin a mluveim prostredkem, osobzemrel bYvalY pres.

Ed. Bene g, ni styk je nepostradatelnY. Prace o samo64 rostl dale, a hledal origiil od aterka v bezvedmm. Bole, te, v zakouti, nevi peace spolkova. Uvahy let. Byl elni myglenky.

Had bych videl, aby anglicka Cast vy- psane v postrani nesou vhly znamky sa- dej mu lehke odpodinuti, po' o: jeho teskem boji Zivotnim. rnotate. ikla svou literarni latkou a itrovni.

S pozdravem elenove Tiskovenete-li, vaZeni elenove Tiskoveho vYboJestli prijinete, M. Juranova, dopisovatelka. a, mou nabidku, vynasnaZ'im se, by an- ho vyboru, mou pomoc a nabidku, budul • 4, • ( licke redakeni Olanky, ba vabec vSechny Vas prosit, bych mei vMy Va ge pokyny a I itad Krasner eislo 96 lanky, plina gely vYbranou a zajimave u- Void kontrolu. Ad praci teto dal bych sve nejlep gi myglenky, vim, :2e mnohdy nebu- Cteni bratri a sestry! ,ravenou eetbu probirajici namety: ✓ nedell, dne 12. zari na g rad bude du sam se sebou spokojen. Kritika Vage, 1. Uvahy o spolkove prifici SPJST. odbYvat svoji p ravidelnou schuzi.

2. 0 rozvoji fraternali ,:mu a jeho vY- jakoZ i kritika jinych Mena, bade pro mile STatne bodasi tak to bade loktem a mirou a ye vlastni vYkonnosti. nainti iia gireni demokratickych idei. tYden 3. 0 CeskoslovenskYch spolcieli v Arne- Jen stalou Snahott po zlep geni doka2eme j,Jozdeji.

S bratrskym po zdravem ice, Inez' nimiZ je SPJST na miste dva- spoleinie askutedniti ten plan, ktery byl John iV(ar sch_ ✓ aleny sjezciem, a ktery jste nezigtne iactern.

• 4, • ( 4. 0 ptivodu eeskYch jmen a jejich prijaii za svaj akol. Dovolite-li, pomohu Vann, nebot' je to moje libastka.

LOko uchranime od hrnyzu, zvl2.ste od menach v Americe.

Uprimne a bral . .,ky Vag blech, kdy2 do neho obeas vkladme ka0 prinosti cc ,lie kultury do angloStepan Valeik. pradinove nebo orechove listi. thkeho ovzdttgi.

Strana 6 lk......0.....■00111■0

VESTNfK--'WEST,TEXAS 0■11111.MMEMN“1.04111111.41011.4

Jedli. To jsme uz byly 3 deti, ponevad g r.

1928 se narodil dal gi kiuk a prave v den stehoyani do vlastniho domu se narodil (2. 3. 1930) dali kiuk, take celkovY a ko1.931,10:1911.1•0..1.100.1.0.11.001•D.,(1 ■11.0013.00•10-0•WWW.44 neeny stay nyni je 3 kluci a 1 devee. Otec dal starou stavbu celou opravit, polovinu Wharton, Texas. ptistavit, take vypadala jako novostavVagenY bratte! ba. Netrvalo to v gak dlouho a. na dugieky Diky za uvetejneni dopisu netete Cilky. tehog 'roku 1930 to nahle zasluhou nejaObdrgel jsem od kamarada ze severni Mokeho gha,te vyhotelo a poji gtena byla jen ravy dopis„ ktery zasilarn a jestli stara, budova. Nebudu Vam popisovat site, tedy jej uvetejnete, aby zde na ge ye- tuaci, ye ktere se timto po garem tehdy tejnost vedela, jak to tam pravdiye po- otec octl. Matku opustily nervy, dostala kraeuje. Vito bratte, ze on me nel ge. Do- gloutenku a potom ruzi, take mel tata chazeji sem dopisy, ale ty nejsou pravdidve rany najednou: Bez sttechy nad hlaye. Asi pied 6 tYdny byl ve Svobode poyou a genu na smrtelne posteli. Na gtesti dobnY dopis, vystihl jsem ho a poslal moji vyhotelo jen 1. poschodi, ale piesto byla sestie, matte Cilky, ktera, nedavno uvegkoda ohromna. Dovedete Si snad piedtejneny dopis napsala. Sestra me odepsastavit, kdyg mel otec po znovuvybudova,la: Brat1e, to neni pravda co ten Oech ni vyhoteleho domu v roce 1930-1931 asi • psal. Redaktor 8eNik v torn samem eisle 120,000 Kes, t. j. dnegnich asi 2400 dolarti na ten elanek odpovedel, ze takove vymodiuhu. Matt se easem uzdravila a nastal knosti nejsou mogne. A tak sestra me novy boj o firoky a o dluh a pamatuji si, psala zpet: Ten Amerikan ma praxdu, ten ze byl skuteene te gkY. Bylo to v dobe, kdy sprayne mu odpovedel, a co ten tech vy- lids meli vgeho dost na jidlo a na gaty, ale chvaluje, to vubec pravdou neni. Tak ted' malo penez — nebyl gadnY obchod a Avidite jak mnohy ''Cech se odcizuje. Vim roky se platit musily. Dnes je tomu prase ureite, ge Vag Avakr Vam pige pravdu, die naopak, je hodne penez, ale zbo gadne, gi tohoto dopisu, co zde yam zasilam. --1 zato hodne slibfr a procent.

Diky ptedem za otisknuti. Zdravim Vas s Anton Navratil.1 Od roku 1930 byli jsme tedy uz na svem vegkerou fictou a vie glo nebo glo by klidne dal, kdyby nebyly ty dluhy. Bylo nutno bojovat na V Jedli, due 13. srpna 1948. vgech frontach, na poll, v teznictvi i hoPane Navratil! spode, starat se o nas deti, ale piece to tvodem zdravim Vas i vgechny krajany nejak glo a dluh se zmen goval. Ja jsem v USA a zaeinam psat v zastoupeni meho pak od roku 1936 studoval v Krometi gi na otce, ktery Vas rovne g co nejsrdeeneji realce, mati se ponekud zotavila a zdalo zdravi dekuje za dopis, kterY jste mu se, ze ug se bligi doba, kdy nastanou klidposlal. nej gi easy. Zaeala v gak politika, obsazeni Ujimam se 'Leto funkce, abych Vam od- Sudet Nemci a my se stall obyvateli (okr. povedel a napsal vice podrobnosti neg Zabteh) Nemecka. Celt' kraj zustal na otec, kterY dela, v gechno radeji jen svem mists, byli jsme svedky nasilneho ne psat dopisy. NemYlim-li se je to u g od ponemeovani, zavadeni nemeckYch gkol Vas druhY dopis na ten prvY jsme vgak' do ryze eeskYch vesnic, nam 6echtim dali nemohli podat odpoved', ponevad g se na vybranou tit temesla: zednik, komiztratil. nik, kovat. Slugnej gi Nemci byli brzy vyPigete otci skoro cely givotopis, tak se streeni brutalnimi fanatiky a tak se vypokusim i ja struene popsa't jeho trampo-1 stupriovala nenavist a g do krajnosti. ty od roku 1923, kdy se ° genii. Na gel si ne- 1942 jsem byl " yylorreen v Krometigi ze vestu (moji madam) az v Cotkytli a svoji gkoly (abych vstoupil k Nemcfira a studodrahu zaeinal u sveho gvakra v podnaj-; val v Nemecku), 1943 zavteno Peznictvi a mu v Pisatove Tam jsem se narodil ja na nejakY eas i hostinec a pak s1a uddlost 1924, ale lined ptigtiho roku gvakr vyho- za uddlosti. 18. Unora 1944 byli v na gi yeskel, take se octl jako vla gtovka bez laniz- nici zastteleni 2 nem. eetnici, potom nada. a skoro bez v geho. V nakupu deti vgak sledovalo gestapo a zatYkani v obci, ktere otec pokraeoval a ji g 1925 se narodila v vyvrcholilo obegenim 3 iidi v obci na poCotkytli u matelnYch rodien sestra. Kon- strach. Sebrali nam radia, abychom necem 1925 pronajal pak otec v Jedli rych- posiouchali LondYn a nebylo dne bez netu, kde met hostinee a keznictvi. Tady te- jake udalosti. Ja jsem byl po propugteni dy zaeal boj o svoji chalupu prate, pra- ze gkoly v Krometigi zamestnan na obci v ce a zase prate a sttadani koruny ke ko- kancelati a tak to vydr gel ag do konce rune, aby byla mo gnost bYt jednou syYm \t alky. Byli jsme v gichni v rodine zapojeni panem ye sve chalupe. Tento boj trval pl- do odboje a gyakrty syn z Pisatova (chive nYch 5 let a kdy byly dany dohromady byla zminka) to odnesi 20. dubna 1944 v &NOM. Uspory, mobl pak koupit hospodu pkesttelce ri Hanu govic. Byl tam zastielen keznietvim od Pavia Juranka, rovroZ v a pa gbou mu byly rozbIty 1osti. Tenkrate

Oddil Dopisovatelsk

sttedu, due 8. gall /I jsme pracovali a bojovali o lepMho veka budoucnosti, aby vyrostl elovek srdcem a citem, aby elovek ctil elov( aby se yzajemne poznaval a pracoval lep gi zittek v gech. Dues je vet gina tee lidi zklamana a jig nikdy by neobeto sve zdravi v koncentracich a v mokr: bunkrech v lesich, nebot' od chvile, se odchylujem od idedlu MasarykovS kdy picebirame ideologii, ze yeena revc ce a politika je Stestim lidstva a nik kompromisni jednani pro spokojenos Atesti vgech na,rodn., kdy jedna vrs vnucuje svilj nazor druhe, kdy bojuje rod bratrovra gednY boj jako je torn, ftecku, do to doby nebude gtesti ye s tech jakehokoli typu, at' v imp. demok cii, diktatute nebo nyni v tak zvane ye demokracii. Dnes pak nastava n( boj jeden to nazYva o svetovou rove vahu, druhy o socialismus a vYsledek ho je, ge lid& hledi ne prave ril gove do 1 doucnosti, penize uz neukladaji do lx ky, utraci kde se cla a kdyby bylo co lc( pit, pak by dali z kalose i posledni korui Vgechno mime na poukazy, boty, tex maso a vtibec ve gkere potraviny..Nejhi jsme na tom s textilem po sedm rc Reichu skoro nic a nyni druhe nic a k( nam ti Amerieane nem daNaji tak to mitnem, aby si nag nekoupili! (podle yin). Nedg, se vgak ze prave u na: republice nejak givaime, ale neda se I.: ze jsou lids ye velke vetgine spokoje 1litime se z jedne novoty do druhe, c stranuji se lido schopni z mist, na kt' jini nestaei, Mail se clobre veci, ale i v ke sekance. Je jiste velikou vYhodou chudgi vrstvy, kdy dostava plat vet gi st dovaneho ingenyra ei snad doktora a j na mists, kdy dostane pfidavek na di Bylo by jiste vYhodnYm pro zemedel kdyby se mohli mechanisovat a ugetfit tak tegkou diinu, bylo by snad i vYhodi kdyby se utvoiily vet gi celky a ty se p combajnem sklidily atd. Byl by to vg tegky boj v dugi oeskeho zemedelce, ktc stfe gi kagdy sviij etver. metr pudy ja oko v hlave a myslim, ze by mohutne p klesla jeho dobrovolna pracovni moral} podobne. jako poklesla podnikatelska v , riVch odvetvich prilmyslovYch. Je chyb kagcle vlady a ka gdeho jeclnotlivee, kc si vice ceni okarn gitYch politickYch v hod a nepoCita, s ptipadnYrni pogcleigii potigenai ye vYrobe, zahranianim obch du, obehu penez a kupni silou kahleho j dince. Je tedy otazka, zda se novYm zi zenim docili to svedomitosti, aby kagi podnik prosperoval — jinak nastane di ye ci pozdeji npadek.

Nevim do jake miry se mohu zabS7v temito otazkami a do jake miry pfipadi censura to bude brat za kladnY postoi, myslizn, ze jste prave tak Oech jako z dc pruto mime pray() se i ecskou ot.

7,áfi 1948,

V A S T N I IC WEST, TEXAS

Strana 7

zabYvat. Cliceme videt vkchni oak I ta s rnanelkou a moji dcerou Violoit jell nemelo co zdrawat, ale inuZ" nemel to g teisnou Ceskou zem At'astnott . a chceme se podivat na letiSte. Tarn jsem s nimi ne- [ sti, aby dostal ty same dny dovolene, ale volme k tomul tak tojeji.testi v jejiZ pracovat, prikopachale nelek synove ee vela, neb ty aerophany pripravily meho tone stale ponoukal abych jela. A j -1 odkopnuti pro politicke syna FrantiSica. o zivot v r.

1943, jako letsrada jezdirn, zvlake tam kde ,jsemjeAte 4.10 naroda, ' svedeeni! Budou-li tyto prikopy eiste, ckeho dristojnika. Te2lco ,.je no to vzpoini- nebyla, tedy ism se nedala dloollo pobik to bode :..'itesti pro nas narod a pro nat. Zase role minul, co jsme pocnovali zet. Tentokrate jsme to vzali na. vychod a nejslark deem Marii. Bydlela, ores 20 let sever. Vyjeli jsme 22. eervenee po praci 'flarotly slovanske. ( oneim tent() dopis a ponechavam v Richmond, Tex. Zanechala mankla a dojeli jsme k roclienin FrankovYm, Valv Cameron. Castle rano vyjeli a jell kot mista pro otce, ktery y am musi 3 ditky, dcerapro yclanou v Rosenbergu. Mile se Chicago velice libilo, neb jsem ores Palestine do Texarkana; kW? jsme plat new o sve soileasne move praci.

TeZ jsme jezdily po poprve zastavili. Toto mesto je na pokraji tam mnoho ?i iiStavam s pozdravem a pike brzy! zvykne drak pres esto. mesto.

Vse je rnoc za- trech olejovYch poll a proto snad otdr'z'e3dar "eeske" Ainerice!

(Podpis neeitelnY). jimave. Dale mne velice potesilo to, ze lo jmeno Texarkana, ze olejova pole jsou jsem se tarn seSla s bratrem Florianem, v Texasu, Louisian" a Arkansas. Tam )• • ( - -ktereho jsem nevidela co jsem prijela do jsme vjeli do Arkansas a jell Vetkijou hoWeimar, Texas. clrahe vlasti roku 1905, tedy za 44 ro- rami JaZ do Hot Springs. 0 tomto west& zena redakce! kti jsme se se S : U aZ v Chicago. Bylo to ra- jsem uz irmoho slykla„jest zihatne ye ?rosim za tiverejneni tohoto dopisu, dostne shledani a nyni my to ptipacla ja- vkch statech, ponevadZ tam jsou mineb jest to innj prvni clopis do Vestniku. ko sen. Dale jsme jezdily hodne mestem ralni zridla lecive vody, jichZ poeet ma. ,cteneinu Otenarstvu, jakY s dcerti§kOu Violou, ona se dobre vyzna bYt asi 47. if2 indiani o Leto votte vedeli ,m mela hezky vylet s dcerou Violou, ye velkem meste. Byly jsme v tom nejvet- davno pied prichodem bileho eioveko. ra mela 144:lentil dovolenou; ona jest km divadle. Bylo to tam velice zajiinave, Tyto vody maji teplotu 143 stupriil. Mesto ihvedouci u Kraft Cheese Co. v Hou- neb neco takoveho jsera nikdy nevidela. Hot Springs je obklopeno etyfini kopci, al, Tex. Jely jsme do Chicaga po vlaku Pi'edstavenl v torn divadle trvalo 3 hocli- jsou v nem koupelne sanatoria a vladni .xas Chief. Jest to ryelalik, ktery ma ny. Take jsme ky,nakupovat do toho nej- nemocnice. Hot Springs 'National Park achno pohodli pro cestujici, tee i radio, vetAiho obchodu jmenem Marshall Field. jest p1-i tomto meste. Ma to bYt jeden z e drahy mantel zustal sam v dome, co tarn ykeko bylo, to se neda, vypsat. V nejstarSich a nejpopula,rnejSich elatil, a tak mu byl dlouhy eas tech 14 to prOstore nebylo videt, kde je konec to- pro os liaeni a obeerstveni eloveka. Tento ze ani nespustil radio, bylo mu smut- ho obchodu. Jeri jsme stouply na schody park jest otevren cely rok a jest udO.ovan Co se tYee , krajin :bavinou osetYch, ta a u.'2 jsme jely nahoru. Jest vSude videt, v poradku a eistote vladou. Mesto Hot la nejlepk od Rosenberg a2 po Sealy, jak moc svet, pokraeuje, to je krasy na Springs jest samostatne a nepatri pod le bylo videt jell malou bavinu. Nikde vkchny strany, kam se jell ohledne. Se- spravu -tohoto parkin V Arkansas jsou jel)ylo videt, ze uy ji sbirali, neb bylo stra Avakrove pi. Ane Z . ka, dcera Viola a'ja„ Ste jinn mista s minerainimi vodami, jako viny malt) a misty byla vyschla. V5nde byly jsme na Narodnim hrbitove, kde od- Eureka Springs, atd. To maji Wit dobra lo mono znati velke sucho a v leslch poeiva, bratr John Valenta u2 na dvacatY mista pro odpoeinek; leto ze snad je ,:orrky usychaly. MiSty bylo videt neco rok, s kterym jsem do Arneriky ptijela. jenme a nejsou tam tale horke dry jako ,bytka, to a tam nejakY pri draze. Mi- Takoveho hi• itova neuvidi nikde jinde, u r'ts. Nam se to libilo, vzducli ochlazoval. maji pole zorane. Velice nine zajima- maji to tam vkchno hezke, ria pornnl- Dalk me,sto bylo Little Rock, hlavill mepozorovat,_ja.k kde maji mnoho slepic. kach Ceske napisy a vysoke stromy, coZ sto statu. Toto mesto jest pekoe prorbst.ejeli jsme Oervenou reku a ocitli se y e vSe dela. Uhledny dojem. Maji tam velke le stromovim a 'Cita, 100,000 obyvatel. Satu Oklahoma, kde je pada. eervena a krematorium. Tee jsme byly u hrobky ma priroda ochlazuje teto mesto. Jell jsme isty bylo mnoho zOrano. Tam pry sazi mayora Oerma,ka a doktora Trinera. Ten pres sto mil kolem samYch farem, kde penoho korny na husto a pak ji sekaji ze- hrbitov jest velikY a stale tam pracuje 150 stovali vetknou ba ylnu, korn a cukrol, aou pro sild2. Te2 jsem videla kafirku delniku, kteri vse eisti. V jedne • easti je vSe slibovalo dobrou Urodu. Nasledoval a tarn, jenk je hodne pri zemi, jen asi pomnik utonulYm na lodi "Titanic" a shit Tennessee a mesto Memphis, ktere [.evic a pal vysoka, neb klasky se serve- tee tern co se utopili v jezere Michigan, jest nejvetAi toho statu s poetein 325,000 ill u.zeme. Jell jsme pies Kansas City, kde jsme tee byly a videly to zelenou vo- obyvatel a le21 na rece Mississippi. Tam. o., Wichita, Kans., Oklahoma City, Ok. du. Paul AneZka a ja jsme byly tee v re- jest nejvetSi ba ylnovy trh sveta a take at Worth, Tex. je tee 'Venice mesto. Tam dakci Svornosti. Pan redaktor nas provedl prtimysl jest tam rozkren. Stat zastavce myli okna na, vlaku, toti2 jen zavOclem. Viclela jsem tarn velike stroje see jest velnii kopcovitY a kopce jsou stroenei. Te2 Temple je velke mesto. Do a velke mnoZst yi papirn. Bylo to moc za- movie porostle, cot tvori krasnY prirodlicaga prijely jsme k S. vakrove Mary Va- jimave vkchno to shlednout. Srdeene iii vzhled. Jsou tarn menSi fariny na ktenta a jeji sestre pi. Ane2ce Frie. Maly diky vSem za pohosteni, tee p. a pi. Syko- rYch se pestuje hlavne korna, bavina a me se velmi dobre u rich. Tez u synovce rovym. Pzdrav na ctenou redakci a ate- brambory. Na kopcich je videt jeke vyOtillie Krejci. konavat praci volami. Nevim jsou-li tak ly vzorne pohosteny. Te2 nas pro- natstvo. . ) pozadu, anebo se to ani jinak nevyplaci zil inestem s jeho manZelkou. Maji d ye San Antonio, Texas. na kopcich rolnieit. Nekde jsou tidoli, ktezke deti, syna a dceruktu. V dome maji re pekne vyhlizi. PH Chattanooga vjeli e krasne a tee maji televisi, co2 stoji Mile sestry a bratri!

Po vice jak rok trvajichn suchu dostali jsme do Smoky Mountains. Chattanooga noho penez. NaS" synovec vial nas do uckingham Fountain parka, kde je jsme vydatnY merici etyil • a pill coo- jest na hranici static TenneSsee a Gearasna podivana jak voda strika do yYS- le, od to doby d y e male sprky a hned se gia, 20 mil od Alabamy. Mezi temito star asi, (jak pravil synovec) padestat stop ochladilo, a je vice energie do prate a do ty jest Rock City a Lookout MOuntain. stale mein barvu v ureitYch hodinach psani. Leto4niho roku dostala dcera Do- Mesto Rock City vytvorila sama p1-iroda, Cernich, je rilZova a pak zas svetlezele- rothy i s mu2em, Frank Valka, dovolenou jest to mesto z kamene. Jsou tarn z ka1. Wilde tang je pino lidu a pohybuji se na 26 dni, talc si yyplariovali cestu. Chteli; mere napodobniny predhistorichYth zvir:eellny sti-any Synovec Willie Valen- aby jsme se pi'ipraviti a jell s nimi; Mne flat. Jeden kamen jmenuji Balance Rock,

Strana 8 ten se balancuje; a jinY kamen jmenuje se Witch Stone, kterY vypadd jako by koutil dYmku. Z Rock City mono uvidet sedrn state a jest tam . mnoho co shlednout.

Prato jest to cenne pro katcleho, kdo se tarn mute podivat a plati se tarn vstupne. Jeli jsme dale ptes Smoky Mountains at do Bristol, Virginia, tea na hranici statti Tennesse a Virginia. V Bristol jsou toy arny. V Staunton, Va. jsme zastavili podivat se na domov Woodrow Wilsona, y e kterern se Wilson narodil. Ve Virginii jeli jsme ptes Blue Ridge hory, take stromovim porostle. Nejaky mineral a odlesk ptirodni prisobi na tyto kopce, te se zdaji rnodrave. V taint° state jest hodne norek, v nokterYch mistech jest jich na tisice a zcla se, le by jen Virgina mohla nasytit ° cele Spoj. staty norkami. Korn a tabak jsou hlavni plodiny. V Harrisburg, Va. jsme zastavili. Jest tam domovina Abrabarna Lincolna, kde se jeho otec narodil.

Dale jest tarn pamatne misto Alexandria. V tomto meste stal se George Washington zednatem a mute se do teto mistnosti podivat za 25c. Ujitdime stale dale, sledujeme krajiny a ani se elovek nenada jak jest daleko ad sveho domova. Dorothy pravi, te ut jsme blizko Washingtonu, D. C. — a hued uvidime /lapis: "To Mt. Vernon". Stain jsme k tomu historickenau mistu. Jest to bYval,fr domov George Washingtona a leti na krasne tece Potomac.

Jest z tamodtud krasnY rozhled, ponevadt ono misto leti 110 stop nad tekou.

Dfim jest z duboveho dteva 96 stop diouhY a 30 stop tirokY, o dvou poschodich a ptistfetim. Jedna galerie jest vylotena oadobnYrni tatkami, ktere byly ptivezeny z Anglie roku 1786. Jest tam nekolik dal, Sich staveni pro slutebny lid. Videla jsem tam kolovratek, kvetindee a kvetinove zahrady. Mezi kvetinami jsou chodniky, aby si lide mohli vtechno prohlednout. Milovnice kvetin tam uvidi mnoho druha techto. Tato misto jest stale udrtovano v potadku a eiste. Kvetiny jsou bujne snad po cele leto; zrovna tak jak kdyt si tarn George Washington a jeho tena jette iibovali. Tam jest i jejich htbitov, jsou tam ulotena jejich tOla. Skuteene Si vybral krasne misto a nechce se a tamodtud odejit. Pfljeli jsme do Washington, D. C. a poclatilo se nam najiti kabinu v blizkosti kapitolu. Po odpoeinuti jsme easne rano projitdeli mesto, dojeli k Bilemu domu, ale prave nemeli navttevnici dovoleno vejiti dovnitt. Vzali jsme snimek a navitivili zvlat'tnich mist jako Lincolony pametnik, aleji ttetni, statni stavy, pokladnu S. S., Pan-American, Thomas Jefferson, parnatna a krasna mista, atd. Ptijeli jsrne ku kapitolu, prave koneil president Truman jeho tee ku kon;2resu. Kdya krae,e1 se strati do automobilu, jsme aspon kninek. Pak jsrne

V

6I I

WET, `.1.*X.A8

Ve stiedu, due 8'. tali 194i

prohledli kapitol a mesto a odjeli do Bal- George Washingtona, celnice Spoj. stati timore, Md. Z Baltimore jest pr Y nejvet- V Conney Island motno shlednouti na c lodni doprava ptes AtlantickY ocean. by si mnoh Y nepomyslel. Do daltioh ne Tato mesto bylo zaloteno r. 1729 a pojme- kolik mist nas jette natl. ptatele, u kte novano po lordu Baltimore. Z baltimor- rich jsme byli na yttevou, povozili. Pan she stanice, ktera, byla postavena roku pi. Dawsonovi nas navttivili pted etytir 1844, byl zaslan prvni telegram do Wash- roky a vtdy se Pm Texas libil, ale oni t ington, D. C. se slovy "What hath God byli v aline; oni se vynasnatili abychor wrought?" Ve statu Maryland se hodne co nejvice uvideli. Vyhledala jsem ptatel mlekati a jsou tam drilbetnici. Nasledu- Hejlovi. Jerry Hejl pochazi z Taylor, al je Delaware, malieky to stat, takte jsme ut je v New Yorku 30 let. U nich jser hued z neho vyjeli a tit byli v Pennsylva- ztravila cele odpoledne. Vzpominali jsm nii a dojeli do mesta Philadelphia, and- na nate detske easy. Hejlovi zustava; mem co mesto bratrske lasky. stat byl zrovna pti moti na krasnem miste. Ptik pojmenovan po William Pennovi roku eas k odjezdu. Ut jsme byli nasyceni to 1682. Jest tam mnoho historickYch mist ho velkomesta a nechteli bysme tam ml a Philadelphia ma Wit jednirn a nejvet- domov, ale podiVat se necht' jede kdo ran tich plistavti sveta. Jest tam mnoho tova- te, na to nikdy nezapomene a bude mu t ren, v nicht vyrabi mnohe rozliene veci. ku prospechu. Jell jsme dale statem at d Ptenocovali jsme v tomto meste v soused- Niagara Falls. Ptejeli Albany a podiva: stvi polske sine. Toho yeeera meli tam za- se na kapitol, kterY neni tak pekny ja, bavu, tak jsme se Ali podivat a jak jsme nas texaskY. Rochester naleza se u jezer, fekli, te jsme z Texasu, hued jsme melt i Ontario. Maji tam nejbohatti velke o dost ptatel. Pobavili jsme se jako doma, vocrie pasmo tohoto statu. Celkem sty jen te to bylo vzacnejtI. Pennsylvania New York je peknY, pestuji tarn mnoh jest peknY stat, nekde jsou pekne farmy ovoce, z nehot nejlepti byly tketne. A ter a jinde uhlodoly. Vjitdime do New Jersey. ut jsme u tech NiagarskYch vodapadt V meste Trenton jsme trochu prohledli To bYvalo vtdycky m3ina pkanim nekdy s kapitol a jell zase dale ku New Yorku. podivat do tohoto mista, o kterem se ta; Sotva jsme vyjeli z jednoho mesta, ut moc mluvi, jake je krasne a ja, dosvedeu jsme byli v druhem a to byl ut pocatek ji, te jest. Krasne tyto vodopady jsou za New York City. 0 tomto meste dalo by se jimave. Tekouci voda promenuje se v ml mnoho napsat, nebot' tam bylo mnoho ku hu hrajici v nekolika barvach a zvlatt, Yieleni. Jen ty mosty jsou zajimave, jak veener zati jako duha. Kanadske vodopad, se '<faun nad tekou Hudson. Pod tekou se! jsou OM, ale maji vetti tlak vody. Kolen jede tunelem a jsou tam podzemni drahy. jest vte krasne vyzdobeno kvetinarn Vzali jsme si projitd'ku na lodi k nate- Niagarske vodopady jsou zname, ae k je rYrri zylattnim misttim jako je socha Svo- jich shlednuti ptitahuji navttevniky n body. 0 tato sote jsem psala minuleho svatebnich cestach se nalezajici, a °I;a kvetna. Toho dne jsem si nepomyslela, te kteti z vas ptittich snoubencti planujet v tak kratkem 'ease budu se rozhlitet na svatebni cestu, zajed'te si do Niagan to velke tire mote s vrchu, po kterem i Falls, N. Y. a v Kanado. Nikdy toho ne moji drazi rodiee ptijeli hledat lent' bu- budete litovati a zilstane yam to v name dcucnost a svobodu. Ale tehdy se nece- ti po celY eas vateho mantelkeho tivota (Pokraeovani pfitte.) stovalo jako dnes, to bylo roku 1880 ( Tato socha jest 152 stop vysoka, a naleza Jake je stail selaa, ostrinrku Bedloe. Socha byla zhotoZvitata se nedotiji stejneho veku. Nej vena ye Francii sochatem Bartholdim, kterY ptijel do New Yorku, aby praci tou- dole tije sten, u nehoa sto deset let je mi. to planoval. Ptitlo mu na mysl postaviti nimem. Ktiri a medved se dotivaji brarm do tohoto noveho svobodneho sve- memo padesati let. Nosorotec tije 45 be ta a tak yzacnou svobodu ptedstavil si ye a hroch 40 let. Jelen se dotije tticeti let forme. tenske postavy, drtici hotici svici, le y, kamzik a bobr po petadvaceti letech aby osvetlila, svet, Ptanim tech kteti nam Dvacet let tije tygr, patnact let ovce, ko sochu Svobody darovali bylo, aby se za- zy, srnei, vlci a veverky. Litky tiji dose choval mir. Tout mytlenkou a pi.anim se let, zajici a krysy mane net deset let. vyslovil Franklin D. Roosevelt, kdyt osla6 Evrepa, nepije kavu? vovali padesate vYroei teto s'achy v roku 1936. Prohledli jsme si Empire State buObchod s kavou V Evrope Upine ustr. dovu, doposud nejvytti na svete, 1250 nui. Poptavka z Evropy na zabranienicl stop. Dale Rockefeller Center, kde moano trzich room se teener nule, brazilsskY trl shlednouti dosti zairnavosti a kdo chce vtak vzdor tomu neoeekavane atistav videt vice, tak se plati vstupne. Radio Ci- peynY. Je to pusobeno zejmena tim, tt ty jest obdivuhodne. V Central Park jest braziltti pestitele a vYvozci v poslednicl pasmo zvane Kruh Columbuv, kde letech vydelali znaene sumy a mohou s naleza socha Kolumbova. Dale jest most nyni dovolit vyekarat.

Ve

2a p clu,

dne 8. zak.1 1943,

HAVAiNSKA BARIKA 01)E'SLA

Jak je m02116, babfeko hnevdinska, 2e vy, takova peeliva hospodyne, opustila jste hospoclatstvi ye 2nich? Je to jiste Po prve, kdy jste odedla od prate na statku. Ol i v to smrti byla, vase skromnost a starostlivost, abyste nep•idavala price tam, kde pfijde Zivot pinYm proudem a kde mladi a zdravi budou mit jen malo oddechu pro sve vlastni odpooinuti? Staeilo piece u2, jen se divat, radit i popohariet jak jste rada tikavala — nemyslite? Ne vase, ale viile yyddi to byla, ktera vas zavolala a sklanime se pied ni v hluboke valalosti. U2 bylo dost stonani, dost bolesti a prate tolik,ze kdo nevidel — neuveti! Zivot je napinen — dilo hotovo nastava klid a mir. UzaVrela se krasna — bohata kapitola plodneho 2ivota a tern, kteti zustali, zfistava, tichY smutek a litost nad tim, co u2 se nevrati! Co by se dalo o vas napsat. co by se dabs vyzpivat krasy na prostY, polehnanY 2ivot maminky — babieky — tetieky Albinky a panimamy Drtinove z Hnevdina. Vzpominky probihaji hlavou ptekotne, srdce se zachviva laskou, slydim vase povidani a tak dam nee° malo povedet vain samotne o sobe.

Maminka: "To Yid, kdy po prazdninach deti odjadely do Prahy zase do dkoly, 2e mi bYvalo te2ko, plakavaly — nerady se loudly a ja je davala do cizich rukou. Na statku bylo jak po vyhoteni a tak jsem dla po praci a delala a delala, abych nemusela myslet. Sousedka, ktera take vyprovodila deti, plakala a divila se, Ze si nestYskam, ona ze nema nikde stani a nemdZe ani ye staveni yydriet.

"A praci nemate?" ptala jsem se — "ja zas nevirn co d •iv chytit" a beZela jsem po svem. Jo, jsem nikdy na to natikani nebyla, ale to via, 2e mi dobte nebylo a plakala jsem jen kdy to nikdo nevidel a neslydel."

A kdy2 se ji zase deti sjely domfi, nebylo ani mazleni ani hlazeni, ale jeji las ku citily v ka2clem kroku a kaZdem skutku.

Hospodyne: "Kdy2 ptiehazely nezdary v hospodatstvi, to jsem umela v2dycky nest rozumne. Tatinek natikaval cele dny i noci, kdy jsme tak prisli o prasata neba telnou kravu a jedte hfike o kobylu. Ale ja tikavala "Nehked" pan Bith dal, pan Btih vzal, budi2 jeho jmeno pochvaleno. "Za to si nic nekoupim" zlobil se tatinek, ale to u2 bylo dobre, to u2 povoloval. "I mle; jen kdy se detem a nam nic nestalo, ptieinime se a bude zase dobte." Co ptidlo v hospoda,tstvi, to jsem umela nest, ale zle a tette bylo pro mne,.kdy2, jati glo nee° v rodine."

• Osvicenna pani: "To bYvaly pro mne svatky, kdy PtijiZdel Frantidek — strejek profesor. Prisel, sedl si tadyhle v

V AnT

— WEST, TFICAB

arana g

kuchyni u mne na zidli, ja vailla a on svto mravne chard a telesne degenertipovidal. Povidal co noveho ve svete, co!' je. Stfecloveci rytii.i bohat1fi a keeti atlev politice, pcueoval, vysvetloval a ja se; ti atd. byli pry silari, proti nirnZ jsou jell a jen ptala a poslouchala.- Nikdy ni dnegni sportovci neduZivYmi ditkami. kdo pa nem uZ to tak nedovedl a nedal, Je lehke vysvetlit, • jak tato . povest vznikla. Stall bide vzponiinaji na sve mi tolik poznat jako on." jako na kriasnou dobit, na "lep:-;1 A myslim, ze innohe mestske pani by easy," nebot' tehdy byli mladi, zdravi, mohla bS7t hnevMnska panimama vzo-1 rem jako etendita. Tak malo aasu a to-1 vice se teL:;ili ze Zivota. A ponevad.2 uz oni lik pkeeetla! A vYber byl vkly hodnotnY.1 slychali toteZ od svYch rodieli a prarovyvinula se z toho povera, ze kdyJeji zdjem o vie, co se kolem delo, udr-1 si davno byl na svete raj a od .te doby Zela si do posledni chvile.

A valeend, leta Lady bych nerada je aim dial tim opakovala to, co tolikrat a v raznych; I ye sportu vidime odlesk teto romanobmenach jsme uz i o jinYch slydeli al ticke zkazky. Stati sportovci se vychlouco nekdy u2 ani nezni dobfe. Ale jedine baji, jak oni to Myst hrali, "jak to ziptani, pri dychtivem a horeenem sle- I hali, stirali, kouleli, kdepak dne§ni mid.dovani vdeho teZkeho, jedine ptani, kte- dez, to jsou syrovatkove." Jenze tohle re mela, aby se doekala odchodu Windt jde tvrdit o hrach a sportech, jako je — vitezneho konce a dt'astneho shleda-I kora/ad, natad'ovY telocvik, krasobrusleni s temi, kteki byli za branicemi, to I ni, zdpas, box, tennis, lyZovani, vodni poji bylo vydgi moci spineno. To byl velky! lo atd., proste vsude, kde se nedd merit vYkon metrem nebo hodinkami. Naproti dar a velka odmena.

A zase ro dlouhem Case se sji2dely na tomu plavani, cyklistika,. vzpirani btehnevdinskem dvote vozy, "panske" i sel-; men a zejmena Lehka atletika dokazuji ske, po vdech cestach i pedina,ch pticha-1 neeo docela opaeneho. Tady maji po vychloubani, Tady se neda fika.t, zeli• bide, 2enske v eernYch datcich a muZ I Jo, pane, Pepek, ten to beha , kam vy se dti v bilYch kodilich a ze statku vynesli I na nej hrabete!" lehoueku, docela lehYnkou telesnoul schranku babieky hnevdinske. Na vdechi Nebot' Pepek beim' pied tticeti lety rozcestich se k smuteenimu pravodu ph- i 10.000 m rekneme za, 36 minut, kdezto davali novi a novi lide i deti ze soused- nad Emil to "umi" o 6 minut a nekolik nich vesnic, aby vyprovodili pani Albinu vtefin lepe. A neZ by legenclarni Pepek dostihl cite, byl by dnedni rekordman u2 Drtinovou z Hnevdina.

Kdy2 vezli babieku naposledy tou ce- davno naveeeten. A tak neslydite od stastou, kterou sama tolikrat prosla a toli- rych atletu vYroky, jako "jo, Franta, ten krat druhe vyprovodila, byl jeji krasnY rnrskal 'mull, to byl pokez," proto2e je zaznamenano, .2-e hazel 11 m, kdeZto povltaysky kraj zalit sluncem a tichem dnegni "Fra.ntove" mrskaji 15, i vice rn. a jen lehce se vinilo zrale obili a chvePtesne stopky, miry a vahy zabily rolo se mnohe lidske srdce. Ale bylo ticho — klid a mir vducle kolem. VyrovnanY 2ivot mantickou legend y . Lidstvo neni v ani telesnem, ani jinem, nybr2 se a2 do konce. vyviji a zlepduje, Lehka atletika je toho )• • jasnYm dokladem. Staki kekove, kteti KRALOVNA SPORTU radi ozdobovali sve hrdiny romantickYmi mythy, udelali ze svYch olympijskYch kehof Meligek Lehka atletika, jeZ je hlavnim olym- vitezti odstupem easu zdzraene be2ce, pijskSlm a nejstarim sportem vtibec, ma skokany a vrhaee, ale stfizlivY rozum •imnoho p •ecinosti a puvabil, ona vycho- ka, ze sotva by se yybrani atleti male, vava k bojovnosti, k udlechtilemu zapo- staroveke zernieky mohli melt s vYkveleni, k vrcholne telesne zdatnosti, vytva- tern dnedni sportovni mladeZe v gech ras ri Ma, a nejlepe ukazuje kra- a narodnosti. A tak nepochybujeme, su pohybil vycvieeneho borce. Ale krome zazraenY spartskY beZec Ladas, athentoho ma jednu dobron vlastnost yYzna- skY Feidipides, Kroton MilonskY a jini mu vice ne2 sportovniho. Vedecky ptes- antieti mistfi by •byli letos v LonclYne ne a neomylne ukazuje, ze lidstvo se vy- hanebne "pobiti," ) • 4 • ( viji, ze jde cestou pokroku.

Hitlerova milenka zemiela.

Je znamo, ze romantickY lidskY ditch Na ostrtivku nedaleko SkotSka zemkela, ma sklon k velebeni "starSich, zlatych Od pradavne legendy o "zlatem v fistavu choromyslnYch 331eta Unita, Mitveku" a o "raji, z neho2 byli bide vyhna- fordova, nekdejM Hitlerova oblibenkyne. ni" az po vzrominky starYch lidi, jako Byla jednou ze tti deer britskeho lorda Mitforda of Redesdales. Vfibee to byla pozlata nit se Ohne dejinami lidstva ze chive bylo v gechno krasnejAi, lide by- divna, rodina. Druha dcera lordova se proli a poctivejdi ne2 dnes, meli se le- vdala za fa§istu Mosleye, jemuZ pfinesla pe a zeme tehdy rodila obry, silaky, bo- y en° 60,000 liber a tteti ma velmi blizko k hatYry. Podle teto mylne ptedstA, lid- de Gaulleovi.

1.1 i T N

'VVE6T, '111.2t.A3 Ve sti'edu, dne 8. zali 1948. jeji budoucnosti. vYdelku! Jen s krajnim usilim se vzpaPrvni dny po pohrbu ubehly, a divka matovala, aby mohla domysliti. NezbYvaE. BASTIAN - STUMPF: dosud se nerozhodla. lo ji, neZli prodati vetAinu cenneho nitByl veeer a prestalo prSeti. Boure bytku po rodieich. Zarizeni jednoho popolevila. Pavia privezia si z okresniho sie- koje chteld si ponechati a z vYteZku za oROMAN sta, celY batik novin. statni minila pouZiti poloviny pro sebe a Sedela osamela v ob-Yvacim pokoji ma- za druhou zabezpeeiti starou Annu, dlouholetou sluZebnou rodiny, v nejakem Uho byte, ktery jim bYval tak milYm. Nez jeSte se vratila z nadraZi, zaskoeila tulku.

1.3 rele2j1 Dr. Jaromir k mateintt hrobu. Zde pritiskla si ruce Starena byla v dome ji2 tricet let a neRoute buracela nad pohorskYm mestee- pevne na srdce a prisahala si, 2e ponese zasluhovala veru, aby ji Pavia nyni opu-. kern na npati hradu StraZova. RozraZela svuj osud stateene. stila. mraena, zahanejic je daleko od stareho Dorna rozestrela pal: noviny hoed na Bylo diveinou povinnosti, postarati se z" flu. V zapetl je sra2ela, a2 hradm vet velikY, kulatY stud a jala se v nick pao ni.

Nerada loueila se site s touto Zivou t-Moe v retch mizela. trati po nejakern vhodnem miste. Vedela, pamatkou na rodide, ale nezbYvalo ji nic Pavia Jarska ztratila posledni, co kJ, jak teZko jest najiti lepSi misto does, kdy jineho. .P mat' ,Vvalo j Ste na svote :10!-J - 'red nabidka prevyS"uje poptavku. Pres Lo neJakmile se Pavia pevne rozhodla, pohodinou ji pochovali. I do mateina po- prestavola vsak doufati a pocitala bedlive vstala, aby sdelila Anne svuj plan. Zajiradii a pornahal ji vzdaleny bratra-lka 2a „y inseratek. Byla jib na posledni ill ste neobejde se to bez boje — Anna nenec, strance, kdy ji upoutalo oramovane, o- bude chtiti za Zadnou cenn od ni.. Ale koMatka se ho kdysi jako sirotka ujala a znameni. Znelo: neene se musi ten umoudfiti z eeho zavychovala jej. Nyni byl Pavie oporou "Veika exportni firma v Bratislava hle- platily by einZi a z eeho by lily?? nepocit'ovala tak bolestne sve osamelosti da sekretare, nebo sekretarku 'Sefovik Osud rozhodl zatim sane a lope, net si a. chudoby, kdy2 ji byl nablizku. Karel Nutno dobre doporueeni a znalost predstavovala Pavia ye sve malomysinoRadon met vijak pred zkouskami a musil eeStiny, anglietiny, mad'arske reel, Iranlined po pohrbu odjeti. Nyni teprve poet stin gy a nemelny. Nabidky prijima admi- qi. Prave pristoupila divka vahave ke dverim, kdy2 se ozvalo zaklepani a vstoutila Pavia, co v matce ztratila. nistraee tohoto listu pod zn.: "Bratislava pila Anna s dopisem. Ka2dY rys Aniny Osirela noble, odkazana na sebe samu 2631." stare, dobre tvare a des pomoci vydana drsnYm naportim Pavia povaZovala to za znameni osudu.

"Paulo dite dopis z Bratislavy!

Zivota. Nyni nastaval ji skuteenY boj o v detst-vi bylo ji stuclium cizich jazyku ziatouSku, Pan Buda nas neopustil! vezdeif byl na 'Zivu jeji otec nejmilejSho zamestnanim. Otec canto ji nepoznal-:. vlastne starosti. Otec byl Skacilli, ale nebranil ji. ye studiu, na- VZdy jsem ti rikavala, abys neztracela nadeje I" dUstejnikern a melt znaene jmeni, ktere- opak opatril ji za vychovatelku FrancouzPavia se chvela jako list. Vzala rychle ho vSak pot(xm pojednou poahyl1 Otec ku a Anglleanka, Pozdeji, 1;42 studayala ztraty jrneni dlouho neprelil. Zenarel Pavla lyceum, soukrome ueila se mad'ar- dopis Anne z rukou a nemohla ho ani otevriti.

Oncem valicy na vnitrni nemoc ji2 si s.

Nekolik nedel pied smrti mateMou odd v poll. • "Poseekej zde, Anno," poladala ji, "jsem slo2ila statni zkouSku. A to se ji dries hozvedava, co mt pisi. Snad si pak mtiZeme Pani Jarska ztratila sinrti manZelovou dila, h' snad bylo to . jejim Stestim, ,eAedni Pouto, j eZ ji Poutalo i e:§te k live Chute a onergicky data se Pavia do psa- promluviti lined o budoucnosti."

VZdyt' pozbyla jiZ vSeho! Napred \'y- ni. Napsaja, ze zpravy o 111 mute podati Usedla a zalaloubala se do eteni. Dopis a ji valka syna-jedindeka, pak druha, bYvalY druh nebo2tika otce., pan Kresina, zaplaSil vSechnu jeji malonayslnost. Byla spojena byla svazkem verne 'ashy nyni bankovni teditel. Vedela, ze ji dopo- vyvolena ze vSech Zadateln a '- adatelek a a hlubokeho porozumeni — a kondme — rueeni zaj j ste neodepre, i kdy2 ji nemohl dekuje za to doporueeni pana Kkesiny a ccitla se na Zbyla ji jenom pence, sam unoistiti pro nedostatek vhcdneho vYbornemu prospechu pri zkouStach. BypriCeena ji pc) smrti manZelove. mis3ta. K nabidce ptiloZila Pavia °pis' la prijata s platem tak vysokYm, ze si svVeh vysvedeeni o siolenYch zkouSkach. mohla ponechati klidne svuj nabytek i i. Ja ski byla dama alechtlia, Anna Zvolskou. ..ovanYm hinbokYrn horem To snad postaei.

V Bratislava meta nastoupiti co nejdriKdyZ dopsala, oddychla si, jako by Zbazestarala, jeji tvar jevila vSak .L; jeSte stopy bYvale krasy. A zdalo se, Vona teZkeho bremene, Zanesla.dopis no, ve. Pavia sdelila vkchno Anne, ktera eepoStu jeSte tehoZ. veeera. V piaStich dnech kala s napjetim. Kdy2 ji rekla o stehovadeera dude zceia po ni. ni tak daleko, potrasla Anna hlavou: Kcly2 postihl pant Jarskou osud posled- netrpelivosti je nhoi eta.

"Pomalu, Bite!

Prvni tYden po odeslani minul, poeinal anou, odjela s dcerou z hlavniho me, Tak rychle, jak si predodstehovala se do StraZova. A zde ji2 i druhy ---- a nic neprichazelo. Pavia stavujeS, to s tim stehovanim neptijde. vzdala se pomalu veSkere nadeje a poeala Nezaponainej, jaka nouze je dosud o byty. iiUhie zeurrela mrtvici, Pavia nepoznala dosud stradani. Po se ohtiZet4 po neeem jinem. Dala sama do Nejprve poohledneS se tam po byte sama, mateine vSak dolehly na ni staro- novin inserat, kterYin nabizela sve sluZby snad ti ponnaZe i t ynj budouci Set.. Abe Od Karla Ro.done nemohla po2adovati velikYm firmam co prekladatelka a po- ja neehci zustati zatian bez prate a tobe bYti jell na obti2. Souhlasi§-1i, zustanu chudY a neStitil se ani dobno; ale nemela nspechu.

Paris nepeda- zde a uskuteenim, co jsem ti jednou Opel uplynula rada by mohl dostudevatL navrhla, s eint.2 vSak jsi nesOuhlasila: ..11;1?" tazala so, tee Pa- Dlo,se naj5.ti stale nic vhodneho. To ji nil° a bualo ji chut' lk, datSlimit. podnikani. Ka:MY pokoj zde ma. z ylaStni vchod. ProSealavala premYSlive opet za, kultYm najmu telly jednak salon i s straSidlo noubu.loucnosti anovalo po ni sve spiry. Boles nad stolen v obYvachn pokoji, hlavu v dla- nak svuj pokojik a obYvaci. pokoj."

Pavia, chtela rice, ze nesouhlasi, ale Antesknou told-10u po novou 81- nich, mateena .at matky ztathvatila ji Soart prekvlpila matktr tak laahle! lafnavratn6m po laskave peel rodica. co / na m • pripustila ji ke slovu a uchopila ji oil c ; i st ii Anna, neAajde-ipevne za °be ruce. se domulviti ani s deeruSkou u juJJ .

Ve -stredu, tine 8. zaii "Podivej se, Pavlieko — ptipadam si na svete tak zbyteenou, nemam-li zamestnani. Neodporuj mne tedy! Main nahote pokojik, kde jsem proZlla s nebokikem mukin kratkou dobu sveho m.anklstvi — ten mi fipine stall. Meth, jsi velke vS7claje s pohtbem, testa do Bratislavy nebude taky lacina — a prvni sve slttne, dostana teprve za mesic!"

Dobra statena mnoho jeate se namluvila, ilea se ji podaiilo Pavlu ptemluviti.

Jaro se blililo brzy bude ,mono byt pronajati rodinam, ktere phjedou traviti krasne dny na venkove nechte se zde tedy Anna . zatidi po svem, neki ji bude mod Pavia zavolati k sobe. Divka mela nastoupiti co nejdtive a musila proto zapoeiti hued s ptipravami na cestu. • Rozloueeni s pohorskYm mesteekem bylo Pavle mnohem taaim, neki si ptedstavovala. Kdy .2 si vae uspotadala a poslala Annu se zavazadly napied na drahu, zaskoeila jeate jednou na, htbitov, k hrobu sve matIcy. Se sepjatYma rukama a sklonenou hlavou stanula naposled nad rovem. S oci kanuly ji horke slzy a stekaly ji po tva•ich.

Vstup do noveho pfisobitate ptipadal ji velmi teZkym. Znamenal Upinou zmenu jejiho dosavadniho ‘Zivota. Dicive byla hYekana neZnou peel nyni krakla vsttic nejiste budoucnosti. Krome stare Anny nikdo nebyl ji oporou. Dalai Zlvot musila si vybudovati sama, bez rady a bez pcmoci. Nebylo jiz druhe ruky matekske, • ‘Z by ji polehnala ph vstupu do 2ivota!

Cas ubihal. Chtela-li stihnouti vlak, musila odejiti. Joke jednou pohledila la,skypine mohylu, vyzdobenou kvitim a bolne zaaeptala: "Matinko — ochranuj mne!"

A vykroeila do noveho Zivota.

0 dva dny pozdeji ptedstoupila Pavia Jarska pied sveho prvniho aefa s klidonu, hrdo ujistotou. Mueive atvani z kancelate do kancelate, ne2 byla r2avederia, do aefovy soukrome pra.covny, ji zchladilo a vratilo ji po prvnim rozechveni jeji start', obvykl;;7 klid.

Ludvik ZabransI0, jedinY majitel velkoobchodu a velike exportni firmy, byl muZem asi aestatticetiletym. Nyni pozoroyal kritickYm okem svou novou sekretakku.

Zlobil se v duchu na sveho obchodniho phtele, bankovniho teditele Kkesinu, ktery mu doporueil clamu tak viele. Pidjal ji jenoin proto, ze Ktesina nedoporueoval nikoho, za ney2. by nemohi meth. A hie, nyrii kdyi ph to stanula pied nim, byl zidarnan. Okkaval starai da-nu — a z•el pied sabou mladou, hrdou krasku! Ludvik Zabransky nemel rad na• odPovednych mistech inladYch divek a iltoval, •poslechl Kiesinova doporueeni. Teto div-

V

$ let K

St.6rana

VOW, VegAS

ce, dceti dilstojnika, ktera neskrYvala ani ted' svoji hrdosti, bude asi dost tako, podrobiti se cizi yr li. Jak s ni bude zachazeti? Vklyt' hiedal skuteenou oporu, pomocnici, a ne ozdobnou loutku! Co se mu na Pavle jedine libilo, byla odhodlanost, a jakou dala se v zivotni boj.

Pavle bylo jeho posuzovani nesmirne trapne. Ale dovedla se dobte ovladati a neztratila — alespon na venek — klidu.

Pies to vaak se mimodek zardela a oeekavala se zachvevem nejistoty v dual, az ji Ludvik Zabransky oslovi. Po dela' chvili ozval se aef s chladnou zdvotilosti: "crate mi doporueena panem Ktesinou; — vitam vas ye svem dome, sleeno! Ptijela jste a nastoupila ptesne tehdy, na kdy jste se ohlasila. Zfistante vkly tak dochvilnou! Nedbam planYch omluv; jsem sam ptesny v kat"cle praci a vyaaduji totez svYch zamestnancti. A opaene neodpirarn ovaem sveho uznani nikomu, kdo pracuje spoehlive."

Pavia sklopila lehce hlavu.

"Pane ZabranskY, latidu toho pametilva v kaklem ohledu."

Ludvik ZabranskY zustal stale tak chladnY. "Dobra," odpovedel, "ptivykneme,. doufam, druh druhu, a vy se vynasnakte mne vyhoveti."

"Pokusim se dobYti si vaai spokojenosti," tekla Pavia s lehkou fiklonou.

"Nejlepe bude, zavedu-li vas hned na yak ptisobite. Vaae Uloha nebude lehka."

To bylo vaechno, co si teldi na uvitanou. Oeekaval-li. Pavia vice, byla krute zklamana. Ale v jeji krasne tvati nebylo po takovem pocitu ani stopy. Jeate jednou N ani slova. se lehce uklonila a netekla ji Z Leo uvnit • nebyla, tak klidna a ruce se ji chvelY skrytYm vzruknim. Vysoka, hrcla postava aefa, jeho chladnY klid a jistota vyvolaly v jeji dual nko, co prozatim sama nechapala, Pan Zabransky nevaiml si patrne vubec, co se v ni dalo. Co mu bylo po myalenkach jeho zamestnankyne? Bude ji • aduje za to vYkon co platiti dobie a vy Z nejvetai a nejlepai. Nic vice.

Zabransky ptikroeil k velkemu psacimu stolu, pokrytemu papiry a pokynul Pavle, aby usedla naproti.

"Posad'te se, sleeno Jarska. Budete pracovati zde, v mem kabinet& Vase fikoly budou yyZadovati spolehlivosti a zejmena naproste mloelivosti. Je to otazkou vaai cti. Jste dce •ou dfistojnika a vite zajiste, co jest test."

Jeho velke, piime oei spoeinuly piisne na Pal/line tvati.

Divka bledela mu phmo do oei.

"Nezklamu vaai davery, pane Zabran: sky."

"Vyborne. Zaeneme tedy!"

Pavia Jarska chapala bystre a lehce

ii

ale poada yky, zde na iii kladene i byly neobyeejne velike. Chod obrovskeho podniku, v jeho srdci se pojednou :ocitla, byl ji Upine neznamy. Pies to snahia se brzo zapracovati. V prvnich dnech vyZadovalo to zvlaate znaene namahy. Neztracela vaak mysli a hie! brzo dostavi lse spech!

Ve svem aefovi zklainala se Pavia prave tak, jako se zklamal ZabranskY v ni. V duchu malovala si stareho, ctihodneho pana, k nemuZ nutno bliliti se s fEctou naala mlacieho mute, jehoZ• velitelskY pohled pronikal ji az v srdce, A panu Zabranskem.0 datilo se podobne jako divce. ZabYval se v duchufsvou sekretaticou vice, nail si clitel ptiznati. Byl • e nespattil dosud krasnejaiptesvedeen, Z ho stvoteni nad Pavlu Jarskou. Shledaval, ze ji te2 jmeno "Pavia" neobyeejne, sluai.

JiZ" aest mesicti vykonavala Pavia svou . slatbu k Opine spokojenost aefove. Zapracovala se, a nic neptsobilo ji jiZ Jen jedno ji sklieovalo: necht' hledala pattala; jakkoliv — nemohla najiti bytu!

Stara Anna byla stale jeate ve StrUove v

eechach.• Verna slu2ka oznamila ji v poslednini dopise radostnou novinu: eel)", byt byl znovuzfizen a pronajat rnlaclernu kterY se zde nedavno usadil. Nefthdala odPavly ji2Z podpory — jeji piijmy staei ji pry na Zivobyti a o nabytek netieba se strachovati — pan doktor zachazi s nim velmi aetrne.

Pavla naala si prostrednietviin pana Zabranskeho rozkoSnY pokoj u jiste stare damy, na blizku sveho pasobiate.

Pani Svarova zhYekavala Paviu s pomoci mlade slaZebne, je Z • zastavala hrubh prate, v kaZdem ohledu. Jeji zasluhou ptestala Pavia ztratu mateinu a prvni doby v cizine poi-creme lehce.

Pavia byla ve svem povolani spokojena.

Oinnost jeji byla pestra a nmohemu se zde piiueila. Vail° ji, Ze si ziskala tiznani aefova, tteba Ze se neustal chovati k ni chladne a odmetene. JiZ ji nesklienvaly obavy pted budoucnosti a hvot pidpadal ji zase alunnYm a raclostnym. Chtela dokonce zbohatnouti jako Kresos — mela jiz po nekolik me,F.3icti v bance Uspory.

S pany z ostatnich oddeleni se celkeni nestYkala. Toliko prokurista a pokiadalk prichazeli obCas do ,oukrome pracovny aefovy. Proti pokladnikovi, muZi slt•edillen et, pocit'ovala Pavia odpor. jai() napomadovane, strojene vzezteni se ji nelinilo. Prokurista byl jemnY, start pan; IA firmy byl jiz po etyficet let. S aim vyehazela velmi dobte.

TN

niTnn

TnT

)vo 'soar", je2 znamena a:i,! r'i-anipatek, vertm uhli. Ono je male vylli .ovne a stroj ale take "eeniehati," "vetriti" jde te- se pak trhne jako potnacla." eehor MeliSelc Nehodlame psat o skvelYch vykonech dy o vedeekott intuici, jiZ se rika, lidove Chlapel. se strojmistrem ani chvilku zlinskeho znarodneneho prumyslu. Ba- "Cieh." V fine knize slavneho americke- klidne nepostoji. Poract pouSteji pdru, to t'ovaci ani neutSi, 2e y e vyrobe bot s ho soeialisty jsem se clovedel, 2e ve Spa- zas otoei kllekou, tu odklopi nejakou ponimi zdatne soutki naSi p. t, preklada- nelsku byla jalcasi Dos de Mayova re- klieku a venku to zaene syeet a piskat, to tele z cizich jazyka, jmenovite z jazylai volute. "Dos de Mayo" je toti2 Spanelsky zase prilki do yeene nenasytne pece. A to zapadnich. Neni bota jako bota a preklato/Lula.- Vicholne me vsak potesil jsme teprve prdpraveni k odjezdu, co2 teclalelske -boty jsou stard Ceslcd tradice. preklad z francotizstiny, kde vezeil na- prve, kdyZ se stroj rozjede! Oct pece jde Pravda, nevi jich 'n2 tolik,. jako .v do- lez1 na . zcii sve koblcy nap's: "At' cheap- Zar a okny ona to vlastne ani okna, nebach- predvaleenYch, kdy chudi studenti nou kravy!" Je to patrne "mort aux_ va- jsou tedy se strati, fouka vitr a zana.§1 smolili se slovnikem v ruce preklad z ches" a "vache' znamena site krava, ale dovnitt hrsti snehu. Clovelc dostdva najazyka,' kterY dob •e' neovladali, a tak si v pari2skern argotu je to straZnik (z jednou strach.

Ono to jede a vy vidite ✓ potu tvare privydelavali na studia. Za nerneckeho "Wache"), tedy "smrt poll- pied sebou jen ty picky a klielcy, pied va.7 onech dob, kdy se za preklad thistehe cajtilm!" Zda se zkratka, ae "bota" pa- mi to funi, pod vami to funi a najednou -romanu platilo nekolik stovek, pobavil ti i k ozdobe ptekladu z ciziela jazyka a si tivc7adomite, 2e za vdmi- klidne sedi ye se elovek 'znamen.ite eetnYmi "kiksy" u- 2e jalcYsi Sotek peeuje o to. aby etenak vozech nekolik set lidi a Ze by staeil jen I va.2nYela romalloy Ych del si priSel take chvatanYch prekladatehn jeden nespravny stisk te zdhadne paelcy Jell talc namatkou si vzpominam no no nejakou tu legraci. Pro to, at' zhynou a be ani se nechce domyslit. am,Y lickY roman, v nem2 si' hrdina pro- I kravy a at' aiji prekladatele!

A tu ochladne to nadkni, ktere je v nas ) • • hliZel obrdzky "ze starych skladiW " v,Sech jkte z detskYch let, kdy jsme raJIZDA SE STROJVUDCEM. (angl. magazine—sbornik, obrazkovY Cadostne krieeli "nnaSinka, maSinka!" a sopis) a hrdinka Zvolala zdekne "drae Lnka. kaZdY z rids chtel bYt stroj yticleem. I kdy2 hY, drahY!" (angl, "dear, dear!" — "pro "Leze, leze, po aeleze, neda pokoj a2' tam si odmyslime dva roky perneho tieeni pana krale!") jindy v prekladu z nemelny kdosi: "Rvete, Ze by se holub vleze . : . " rikatne my, y eeni cestUjici, o dilndch a Sest rnesicii pasobnosti topiee, dome. Salad na ne2 se mill2e stat cekatel strojvedouclho pOlekal" (taub — hluenY,) ve sportov- jednom vldeku na trati vsech tratich sveta jezdi vlaky pomalu druhym strojvedouchn, je toto zamestMni referate jsem se doeetl, 2e viteznou branku vstrelil Eigentor (nem. Eigentor pro toho, kdo tolik pospieha, aby se ohrdl nani velice odpovedne, A proto nenabibranku), francouzskY plavec u rodinneha krbu a neehal rozplynout zejte strojvudci cigarety, aby jel rychleji, starosti v mamine usmevu, a talc i my, neslibujte mu, Ze si budete stkovat na prekonal rekord v plavani gizmo (fr. nas`patrienYch mistech, ale eekejte klidne a pla y. na prsa), v anglickYch detektivkach veeni tulaci, nevdeene hartusime na na s trpelivosti na. tu zelenou — barvu radogentlemani s oblibou poairali sveklobou- vlak.

Nyni bychom si meli troche povAimnou- sti z dalsi jizdy — kterd yam i strojyetdci ky (angl. fraze, znaeici pribli2ne "at' Se propadnu,") v jedne francouzske po- ti mute, ktery nas vklycky clonin talc bez- s topiei zazati na "volno" do tmy na trati ✓dce vykrikla sleena vYhrft2ne na vYcle- peeve dopravl a na nej2 si nikdo nevzpo- a verte, Ze to strojvudci nedela 2adnou race: "Chcete, abych zpivala?" (fr. "faire mene, mirno poznamek o koeim a Hire, radost, prijede-li s , laodinoVYm zpo2cle, Chanter" — vYclirati, tedy: "Chcete nalole.ne neveriavYm nakadem, kdy2 na.- nim, kdy2 mohl o tutu hodinu dele odpoyydirat?") ba v jistem nemeckem mi- hodou vlalc zastavi tak, 2e to s nami Ho- eivat po sve perne shine. lostnem romanu zatajill nlilenci zboZne chu vie trhne a spadne nejakY ten 'kufr.

Vzpomente si, Ze neMame dostatek dech, kdy2 se objevil bledy Morgenstern Podivejme se za. Min, do lokoanotivy, do stroja vubec, nato2 strojill zacho y alYch a (nem. Morgenstern — jittenka). stroje.Lokoinotiva je zahalena do bile pa- vidite-li yyeistenou lokomotivu s nove Dnes etu na prekladech jmena osved- r y , takle kola ani nevidite a se shora se prelakovanYm Cislem, vezte, Ze to pied i eenVch znalcu toho ktereho jazyka, a zji- na nas divaji dva nadherne umazani klu- vdmi nemusi bYt lokomotiva docela opraSt'uji,. ae i mistri se obeas utnou, a to ci, z jejich2 oblieeje Ize posttehnout jell vend, s kterou se da spolehlive jezdit. zpilsobein mnohdy sensa(nim. Bud' s dye lady zubtt. Snad jste si take vsimli, 2e Maine jich mnoho ranenYch z jarnich temi pteklady pull, spechaji, anebo na vSichni topiei i strojvedouci v jedoucich mesicu posledniho valeeneho roku °boas sestoupi jakesi zatemneni my- lokomotivach se vklycky tak yesele "kotlati" zamezovali tomto zpiisobem • talde opakuji tute2'botu nekolikrat smen? „ pinemu yydrancovani naSich zemi — a Za sebou; nedbajice, 2e to dava smysl Na pozvani vylezete po takovych div- mnoho jich bylo vyrizeno Upine. Melte velmi podivnY. slepiei schud proto trpelivost a uznani se stroj ytidci a nYch schndkach nahoru Tak na, prikla,d jsem onehdy Ceti ro- ky, jsou proti nim hotova zdvi2 — a na- topiei, kteri vas Yozi za objetim ..vagich Man z londYnskeho. Zivota a v nem zlo- jednou jste v male dilne, v nit je vkchno, drahYch i za cestami obchodnimi a n yedej aut, jdouci na lup, si nekolikrat po- na co sahnete, naolejovano, pak je tam domte si, ze vSechno se neda strhnout navzdechne: "Kdybych tak mel pu'Sku!" spousta klieek; paeek, rychlomer, tlako- jednou. Vklyt' Pan Bah Mal svet test 8s koda, Ze jsem si nevzal puSlcu!" Nevim, rOr a 2hava pee, ktera pkird zasoby u- dni, pekne 'pomalouektt. A je to piece Pan jak si to ptekladatel predstaveval, 2e loll, umistene v uhlaku. Krome techto ye- BUla, ne? zlocleji aut v Londyne chodi na vVpravy ci je tam mu g nejhlavnejSi— strojvadce a, CESKE STROJE DO PAKISTANU s flintou pies rameno, jako na, koroptve, ti dva krasne umazani topiei, kte • i hazeji ale ka,2dY navRe ynik biografu slysel lopatou do pece uhli, v tomto pripade Z Indio a Pakistanu se grave vratila negeiselnekrat, to v mluvene anglietine pekne, eerne. do Prahy misse, ktera jednala v cizine, "gun" znamend proste "bouchaelca," "To mate porad takove uhli?" "revolver" atd. V slavnem americkem "Kdepak," sineje se tell v inonterkach. tYdny o nakm vYvozU. Do obou zemi vyvezeme predevSim traktory, Dieselovy Satirickem romane se zas neustale mluvi "Obyeejne jezdime na. Sorelu." o SflupavYch ueencich," o charakteris. . . " ieknu neve•icne a eekain motory, zarizeni elektraren a cukrovatickem rysu vedeckeho pracovnika, jimZ dalSi vysvetleni. ' . rn a krome toho poriniZeme mdickemu je "Stiupava zvedavost." Je to patrne "No, my talc Hkame lanedenin povrcho- i pakistanaskernu pramyslu pti vYstavbe.

VELKOVir ROBA ROT

rtti'edu, dne

194fL

PRAVA POMBA KRISTOVA CHRUDINI Letos je tomu t •i sta let, co se do 'hruclime dostal v posleclnim rote valky • icetilete obraz sv. Salvatora, pochazeze sbirek cisare Rudolfa II. iei svatek sv. Army r. 1648 vnikli zradou veclove do Prahy a zmocnili se easti na event biehu Vltavy. Vojsku bylo dovono ti i dny drancovat. Vrchovate ilnene vozy opougtely Hracleany a Maou Stranu. Podle jeelne Vfli'Se vypadl braZ sv. Salvatora z vozu a byl zvednut ;klepnikem jedne hospody, podle erse jej tento sklepnik koupil od vojam, doprovazejiciho povoz. Potom peeel pamatnY obraz, malovany na lipove lesce, do vlastnictvi tajemnika pana Sla 'aty a je g te v srpnu 1648 se dostal do odiny pana Pfeifra v Chrudimi, kde se men tajennaik pri ceste na Kogumberk oznemohl a obraz daroval svemu dorenu peiteli s diatklivym napomenutim, 2e 'e to 'Drava podoba Kristova a 2e se tent() obraz nalezal v majetku velkYch pain. Pei vpadu Svedu. do Chrudime hrali vojaci marne v kosiky o tuto vzacnou za3tavu, rozzu •eni pobodali obraz dYkou. ale zdegene utekli, kdy2 se na jizvach obrazu objevily stopy live krve. Pozdeji clatel dat pan Pfeifer tyto stopy manesky zahladit, ale marne. Roku 1674 si -y2adal obraz dekan Hatak pko hlavni 3hrudimskY kostel a po zevrubnem vygetteni cele historie byla pra2skou konsistoti povolena jeho acta a obraz byl r.

1676 premisten na hlavni oltar, kde je 'dosud. Leto gni vYroei . oslavi svou peitomnosti nejen hradecky ordinal biskup dr.

Picha, ale i pra2skY metropolita arcibiship dr. Beran, kazatel Msgre Tylinek a jini yYznamni host& Za gtitu oslav prevzal MNV v Chrudimi a Vlast;ivedne mu3eum peipravilo zajimavou vYsta yku salvatorskYch pamatek, ktere jsou rortroui3eny pa celYch echach a Morave. Pokud jde o tvrzeni. 2e obraz ptedstavuje pravou podobu Kristovu, bylo by zajimove i pouene znati stanovisko pra2skeho lekate . MUDr. Hynka, kterSr se zabYval podrobne studiem Krist.ovy podobou fotografickou na t. zv. turinskem rubagi. ) • 4 Gramofon hraje 14 hodin.

Jedna spoleenost v Chicagu zadala vyrabet gramofon, kterY mute hrat nepeetr2ite 14 hodin. Skein obsahuje 100 gramofonovych desek a staei stisknout knoflik a mit2ete peehrat kteroukoliv ze dvou set stran gramofonovYch desek. Desky jSou samOeinne peena geny ze zasobniku na hraci plochu a po prehrani °pet vra.-.Any. Program steidani desek se da liboné naridit,

V :g1 T N OUTS

WW1T, TrKAS

SKLAASTVI IE V RUKOU

Po odsunu Neaten se ozvaly hlasy, ktere tvrdily, kcly2 odsuneme nemec-1 ke skla •e, zitstane na ge sklarstvi bez pracovnich sil a bez manosti zasahnotit do svetoveho obchedu se ,sklem..Jak daleko se tyto prop;nosy spinily, nejlepe vedi ti, kteki ovladnuti prithleclnym a barevnYm kouzlem, zaujali mista to Nemcich v pohranienich sklarnach a zaeali proste vyrabet. Na poeatku to bylo dosti take a obti2ne, nebot' panoval citelny nedostatek surovin; ale eim dale tim vice s postupujici konsolidaci hospodakskou byla zvy govana vYrobnost a take surovin bylo vice. To vgak samotne nestaeilo k tomu, aby svetovY lesk nageho sklarstvi jak jsme si v giclani pkalk v pine intensite. Znarodnene sklarny trpely nedostatkein pracovnich sil a je gte na poeatku roku 1946 i riezajern mladYch lidi.

Tato situate se v gak take zlep gila v ditsledku ritznYch socialnich zai-izeni, kterta peedev gim prospela mladYm lidem dala jim pinou manosst, aby i ye sklarstvi nalezli pracovni peile2itost. A dries je jen velmi malo sklaren, kde by nebyli zamestnani i mladi chlapci a nekdy i divky jako uenove. Proste mladi si nalezlo svtij pomer k priahledneinu. a barevnemu kouzlu a kaalY mladY elovek, kterY se rahodl pro sklaestvi, rozhodl se u2 take pro ureitou specialisaci, nebot' prave sklakstvi je jednim z nejObsahlej gich oboria a ka24, kdo ma sklo rad a obdivuje se mu a chtel by se sklakem ueit, ma chut' take stati se odbornikem vyroby urditeho druhu. Peed dasem jsme nav g tivili jednu se- znarodnenYch sklaren v Laznich Podebradech, kde jsme melt peilaitost se setkat se sklaeskYrniudni. Pod vedenim zkugenYch odbornilcit se zde theoreticky i prakticky p • ipravuji k tomu, aby v pki gtich letech ziskali na gemu sklaestvi opet jeho velke jmeno Osud nageho sklarstvi tedy prakticky v rukou mlaclYch lidi. Ti v peiStich letech maji moanost, aby °pet ovladli svetove trhy a aby Ceske sklo se stalo hledanYm vyvoznim- klenotem.

Mate-li oei trochu vyrazneji vystupujici z oblieeje, pak musite oboei trochu usmernit a 4unele uvest do spravne polohy, Od ko •ene nosu u2gi, zvednout do obloucku a pak dost prudce snilit. se vase oci hluboko zapadle, musite se snizit, aby se oboei otadelo na konci ponektid nahoru. Dovolite-li abaci, aby rostlo prirozenym zpfisobem pak budou odi vypadat jeSte Oboei proto pomalu navykejte, aby rostlo smerem vzhiaru tak, ze je budete v2dy weer kartaeovat kartaakem namoeenYm v oleji, nahoru. Po Case si oboei na novY slater zvykne a zbytek .upravi dovech-i:cr kadeenik.

MENESEMEMINI111111111111111111111111111111111V

At ZALOil —411111111=2.11.111.11.111111.11111111156-

PROJEV SOUSTRASTI My, niZepsanS7 Resolueni VYbor i•adu eskST Prapor 'Oslo 24. projevujeme timto jmenem eadu na§i opravdove citenou soustrast portistale rodine nad ztratou jejich milovaneho manaela, otce, syna a nag eho mileho spolubratra Frank L. gtepan.

Ktery dokonal svoji pozemskou pout' dne 31. sri:na 1948 na zakeimou nemoc Polio. Zemkel v mladem veku neceljrch 29 let. Zanechal tace zarmucenou manaelku a 2 male ditky. ZesnulS r byl dobrYm naSim elenem a kaalY kdo jej znal mel ho rad. Neb byl ku kaldemu privetivY pfatelskY. Vime pozilstala rodino 2e velmi tgce nesete ztratu vageho mileho a proto budiZ yam alespori eastednou irtechou, my vAichni opravdove soucitime s vami ye vaSem teZkem zarmutku. ZesnulSr bratr na g at' odpodiva v pokoji a Best budi2 jeho pamatce.

Dan° v Cyclonu dne 4. zati 1948.

Chas. Navratil, F. J. Marek, Ben dbeik, resolueni vYbor.

4, ) Rad Vyzovice eislo 114 Fairchilds bude odbyvati svoji pravidelnou mesiaCHCETE MIT HEZKE OBOCI v 1:30 odpoNosite-li bryle, dbejte valy toho, aby ni schitzi v nedeli, 12. ledne.

Nezapomerite se v tento den dookra.j jejich nezasahoval do oboei, protae tim byste p •ipravila tvak o p •iro- stavit do schuze a sve poplatky zapravit.

Mrs. Milady Walenta, Taj. zenY a nenuceny vzhled. Volte tedy ta) • 4 kove beYle, ktere se hodi k va gi tvaki.

Ukladani mouky. Mime-li na ruce zaMate oei piin g blizko sebe? Rozhodne budou lope vypadat, kdy2 mezi nimi bu- sobu bile mouky, must se dohlednouti na de \TIMM mezera. Zi.skate ji snadno, kdy2 to, aby byla paticii'me ulolena do skladu, Prodlou2ite vzda.lenost mezi oboeirn. Ne- aby se zamezilo plYtvani. Odporueuje se 2adoucich dro-bnYch chloupkii se zbav- chladne, suche misto, zvlagte takove, kde fte tak, ae je vytrhate pinssetou. JinYrn proudi vzduch. Jakmile se otev •e pytlik mere balestiv.3irn prostiedkem je, kdy2 mouky, ma se zbytek dati do p•ikrytYch nanesete eerven na tvake ponekud k sklenic, jet se tea ulo21 na chladne a sulicnim kostem. elle misto•

V t, S T

K

TEXAS Ve 6ti. edu, tine 8. zari 194 fTmrti. eislo 4418. Br. Leopold Dukk, zaHYIVINA PRACE. mestnanim rolnik, od radii Karel Jana'S,' 'Vaclav Nemec ,Oslo 28., zemrel due 19. eervence 1948 ye Je to docela vsedia. den jako kaZdidruFayetteville, Texas, 31. srpna 1948.

Sta.ri 89 let. Do Jednoty pristoupil due 1.1bY. VratnY rano zivo vu vratnici, kterou cteni bratri a sestry: eervence 1897. Certifikat A-6161 na $1,-Iprobehue jate rychle nekolik opozdileti Tinito, se vam oznanauje, za behem me- 000.00. se signalem. k zapoeeti prace. Tovarni kosice srpna 1948 Hlavni uradovna SPjST firarti 6islo 4419.

Br. Jan Hurta, zamelos se pane hYbat. Zazni udel kladiva, vyplatila pojZteni 'po naSich zerntelVch stnanim rolnik, od radu Needville, eislo jeden - druhY, pak dal S. 1 desitky, sta. bratrich a sestrach, jak nasleduje: 81., zemrel clue 11. srpna 1948, ye stall 54 i Owe uctelt.

Urarti cislo 4108. Br. Frank Strmiska, let. Do Jednoty pristoupil due 10. brezna Bitva zaeina. --- V kovarne poanOu zamestnanim rolnik, od radu ja ro mir , e. 1918. Certifikat A-5268 na $1,000.00. hrmit clunive rany strojnich bucharti, bu54., zemrel dne 15. eervence 1948 y e stair , 4480. Ses. Antonie Kocian, Slei nenprosne do teZkYch, do bela rozpo.eisle 74 let. Do Jednoty ptistoupil dne 12. ledna zainestnanim hospodyna, od Padu Nova, lenYch kusti a s praskotem rozhazuji ko1898. Certifikat A-3642 na $1,000.00.

Morava, eislo 23., zernreia. doe 12. srpna lem sebe fo-ntany zlateho deSte. Cele okoli thurti 6islo 4469. Br. Pavel Uherek, na 1948 ve stari 76 let. Do Jednoty pristou- se otrasa, jeden buchar ustane, druhY cdpainku, od radu Prapor Magnolia, 6. aila clue 10. listopadu 1912. Certifikat A- I zaene, anebo jich spusti nekolik soueasne.

65., zemrel due 28. eervence'1948, ve stari 1280 na $1,000.00.

Dilatory httel, soustruhy pH obrabeni li77 let. Do Jednoty pristoupil dne 9. zari bur g Oslo 4431. Ses. Agnes St'asnY, na tiny piskaji, u staisi'li stroju pleskaji re1906. Certifikat A-11263 na $500.00. cdpoeinku, cd radu Pokrok Sweet Home, merry, kovove spony monotonne cvakaji, thrall eislo 4470. Br. Charles R. Krilan, elsio 03 ., zemi,eja dne 12 . srpna 1043 ye hluk sill -- slabne -- ustava, aby °pet zana odpoeinku, od raciu Neodvislost, aislo star= 69 let. Do Jednoty pristaupila due znel v pine rile. Jako ocas komety chrli 76., zemrel due 28.,,eervence 1948, y e staii. 13. eervence 1919. Certifikat A-7436 na smirkove kotouee tisice jisker, osvetluji 65 let. no Jednoty pristoupil due 19. dub- $1,000.00. cele okoli a vpadaji sv,$in chreive tvouna 1903. Certifikat A-6193 na $1,000.00.

(Trartit 'Oslo 4482. Ses. Barbara Tejml, elm zvukern v prestavkach do monotonUmrti eislo 4471. Er. Lamar Q. Cato, za- zaruestnanim hospody3.1e, od radu RoScu- niho hluku ostatnich stroja. Kotlati, d'arnestnanim stavitel, od HAI]. Pokrok Tou- berg, eislo 108., zenikla dne 18. srpna blave v lidske podobe. racli s pekelnYm stonu, eisla 88., zemrel due 12. eervence 1943, ye stari 66 let. Do Jednoty p r istou- rytmem od rana. do veeera. Hotove peklo.

1948 ye stair 59 let. Do Jednoty pristoupil pila due 26. listopadu 1 36: Certifikat B- Vie to rve, jeei, dupe jako ranene mire, Rik() nejpruclei jarni boufe s nepretrZite dne 30. listopadu 1934. Certifikat B-1227, ;1'721 no. $1,000.00. na $1,000.00. t-iynyti eiq o 4483. Br. Toni E. Shandera, vyjicirn hrornem, kclyZ se obloha rortrhne Urnrtii eis/o 4472. Br. John RaZieka, za- na cdpoeinku, od radu Pokrok Moultonu, a mrichY se domniva, Ze nastal konec mestnanim rolnik od radu V Boji za Svo- CIslo 27., zeintel.dne 9. srpria, 1648 y e stari, sveta.

Mostarna, svet sarn pro sebe. Elektricke bodu, els. 139., zemrel due 4, eervence 79 let. Do Jednoty ptistaapil dne 17, pro, prijiZcieji --- odjacleji, upi pod ti1948 ve stall 66 let. Do Jednoty pristoupil ! since 1899. Certifikat A-1391 na $1 ,000 .00 . jeraby 4484.

Br. John Baea, zame, hou teZkVch kusa mostnich konstrukci.

ICimrti. elEi9 due 4, srpna. 1912. Certifikat A-6439 na I, stnanim obehodnik a rolnik, od radii Ve- link, veinal poclobnY kotlarne, ale zde hiji $1,000.00. final eisIo 4473. Ses. Emilie Koval-, za- soh eislo 14., Zelntel due 31. eervence 1948 j tezke revolvery j ako delastrelecka bubnomestrmaim hospodyne, ad radii F. B. j ve scar= 85 let. Do Jednoty pristoupil dne va palba. To nevi peldo ani boure - rev Zcirabek, ' eislo 112., zenarela dne 6. srpna 1. eervence 1897. Certilikat 301 na. $1,000. -- jeeeni, to je ofensiva del v ech rani s 1948, ve stall 57 let. Do Jednoty pristou- Illavni -aro dovna SPJST tinito yyslovu- cloprovoclem bombarderti, je2 biji, huel, praska.ji a narikaji. Vzduchem letaji prspila dne 14. eervna 1914. Certifikat A- je pozastalYna nejhlubSi soustrast. kajici nYty. Tato prace zde je hromska a J. P. Chu-pick, ta,j.

111.

Uradovny • 5114 na $1,000.00. .( zamestnava lidi, ve kterYchmusi bYt kus 1 fririrti eisio 4474. Br. Richard StranskY, Who hromu i raubire, nebot' takova prazamestnanim -umeleckY sklar, od:ras), ..) ce sama o sobe je hromska i raubirSka. Slovanska Lipa, eislo 66., zemrel dne 12.

Zde neni pestovanYeh rukou ani trvale srpna 1948, ye star' 63 let. Do Jednoty 12. ,,a, ,'0. vYr.oei. z1.11(h.z.ni ` - ondulace a napomadovanYch vlasu, tally pristoupil due 19. eervence 1925. Certifi- kola Karel Havlieek Borovsky v Ennis, se nemluvi vybranou keel a gesty rutinoka.ty C-809 na $1,000.00 a B-79 na $1,000. Tex., materske jednoty v Texasu. Jubilu- vaneho fierce anebo kavarenskeho pova()Mai Oslo 4475. Br. Jan Bachae, za- jici sok. hnizclo usporada ve.rejne cvieeni. lava6e. je to bitva prace, bitva tisieti bemestnanim truhlar, ad radii Pokrok Hou- 12. zari. Spoleend svaehia po schuzi ra- zejmennYch hrdina, kde neni viteza ani 6tonu, eisio 83., zemrel due 6. eervence an Nave Kvety cis. 35. v Elk, Tex. VeCer peraZenych, bitva volakti prace, ph !dere . , zabava.

1918 y e stall 68 let. Do Jcdnoty pristoupli, ;,a neen: jsou mrtvi i raneni. Staly boj, dues i ziclue 1. kvetna 1910. Certifikat A-4952 ha tra, pozitri, boj, kterY se prenaS1 s gene12. .air. Puvoi pl'etIstaveni s unluvleirn race na generaci, boj; kterY nikdy ne!$1,000.00. filmem a stalYm laudebnim doprovodem skonel ..

I flniff i i.'isle 4476. Br. Jas. J. Holik, ohchodnik na odpoeinku, od facia NovY TA_ , y e sini radu 8tefanik v Houston, Tex. Tovarni kolas v pineal pracovnim tembor, eislo 17., zemtel due 7. srpna 1948 ve Bazar; Sokol Houston pri- pu. A pak, kdyl 1; veeeru zazni signal k ustari 88 let. Do Jednoty 1)D:stet/pH dne dvou- koneenl praee, y Se. raZem ustane. -- Bitko plei eervence 1807. Certifikat A-4,249 na `,t1 ‘h „stavebnilao vaskon .:11a, aby zitra vas e v pine sile pa• , aerim pc,dnik ve. a. hII9sl pacirobnosti po sena- krak p,ala dale. JO ie doe la v§edni den. feudal Sokol )• 6isla 41477 Br. P. S. Loci wood, zi T.J.S. v miste.

Bran bory zbavime priliene vodnatozamestnanim rolnik, od radu Praha, eisio The most practical plan lies often in sti, nechame-li je nekolik hodin na te29., zemrel due 6. srpna 1048, y e stair 62 lel„ Do Jednoty pristoupil dne 2, dubne the realm of the humanly . impossible ple vypariti; tim sta. ■ nu se (Juba; a moue,irate. and seemingly absurd, 1940. Certifikat B-2652 na $500:00.

A

e sti'edu, dne tt. zari 1948.

VESTNtIC

WEbr, `.C.t/LICAS

StSrana 15

IFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF THE STATE OF TEXAS

VESTNIK

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor by Saturday.

A TRIBUTE ID SOS:OLS IN S. S. R. Mr. George Grim, well known cornientator on Columbia Broadcasting ,ystem radio station WCCO in. Minnealolls, Minn., on July 6, 1948 paid a triane to the Sokols in Czechoslovakia lith the following words: This is a story of a parade. It is unike any parade you or I ever have seen -or, let us hope—ever will. It took place n the rain today—with 80,000 people vatching tens of thousands marching. [hose who marched, and those who ;toed in the rain and watched, can talk )f nothing else tonight.

Last summer when I was in Prague, Czechoslovakia, there was a repeated inritation: "You must come in 1948," they ;aid over and over, "You will see a wonlerful thing—a truly wonderful thing. t will be the Sokol year again. Here, let As show you."

Always, my friends with the invitations ,vere members of the Sokol—S-O-K-O-L .. a society it would be mighty hard ;o understand in America where competitive sport is the sparkplug of re creation.

The Sokol is a gymnastic society. At least, that's its basis. For many a generation, far back into history, the sokols have fleurished in the middle of Europe.

Small-boys, yes, and girls—join as soon as they are able to show muscular coordination. They learn to swing indian 'clubs and wooden wands, to vault over that leather contraption gymnasiums say is a horse, to do all sorts of amazing things on the parallel bars, the bar, the rings. There is precision marching, a sort of mass folk dancing.

Think back--and you may remember the newsreels of the LAST international Sokol meeting in Prague—before the. war.

A stadium with 35.000 men, all in blue trousers, white shuts, doing precisely the same maneuver at the same time.

Geometrical grace . . . every movement coordinated. You wondered, perhaps, how the dickens anybody spent all the time to perfect what looks like a mass-drill.

Americans don't like drills—whether it's the army's IDR--Infantry drill regulations—or the deep breathing exercises in grammar school. We are more of an every-man-for-himself nation. I watched those newsreels of the LAST Sokol— the castle that the Sokol owns in

Prague. It is filled with tradition—all Sokol movements are traditional.

"We have never carried a weapon," they said. "It would be so easy to turn these wand drills into rifle drills. Mussolini and Hitler did just that. So did the Japanese. But we never did. We fight in the army . , fight for democracy . . but not as a group. The Sokol remains pure ly a traditional exercise, comradeship.

Then, in what had once been the exercise ring for the castle's fine horses many generations ago, the Sokol people proceeded to show me what they did.

I'll admit I was bored with it: you cap only watch so many people all leaning one way, waving arms the other, in 'utter unison for so long.

"In 1948, we shall have thousands and thousands doing this in the great stadium in Prague" they said. "You must come. We are a democratic organization.

We are not political. Come and see us."

You know what happened since. Jan Masaryk out the window, dead. Dr. Benes pushed aside under virtual house arrest. A rigged election. Klement Gottwald, the communists' man on the spot taking over. Parties liquidated. Permission for Czechs to leave cancelled. Occasional planeloads of Czechs landing outside the Russian ring.

Yet, AMericans could still visit Prague. )(dung people from our own northwest were granted visas to study there this summer. Why? The big Sokol festival— which would bring in dollars, tourists outsiders. I feel certain that, in a few weeks, it will be virtually impossible for an American traveller to go to Czechoslovakia. The vacation money will have been collected, The rest of the communist take over can happen quietly, and without the American sidewak superintendents.

Today, in Prague, the big parade of the Sokols happened. In their peasantcolored bright red and white costumes. holding their wooden wands 80 thousands of them marched , . while hundreds 6f thousands watched. It was raining, but no matter. The Sokol would march--after all, were they not a health club with a vengeance.

And no politics understand,---none at all.

At Old Town Square, the focal point for all meetings in the old city of Prague, there was that reviewing stand again. In it, Klement Gottwald, the head man in Czechoslovakia. the communist.

This would complete a triumph—the Sokols would march before HIM, They would surrender because they were not political. The visitors would see how the Czechs welcomed, bowed to, paid homage to, their communist conquerors.

The sound of the first band came from atop the hill, at the end of the broad main street of Prague . . the Vaclavske Namesti . . . the Pennsylvania Ave., the Nicoilet Avenue, the Fifth Avenue of Czechoslovakia. Around the corner of the museum, in that gray rain, came the flashing costumes of the girls, with the red and blue and gold skirts. The legions of men. in their trim blue trousers, white shirts, the SOKOL emblem on each.

The communists must have rubbed their hands in glee. Here was capitulation with musisc. Here was a last takeover with color, Then—it happened.

A chant began in the ranks of the young marchers.

Ben—ES .

Ben—es Ben---es, it went.

Then, in a contrapunctal rhythm, another group chanted . .

Masaryk . . . Masaryk . .Masaryk, Police along the route moved out—but how can you arrest an entire parade, many thousands in line? Besides, the chant was low; and long, and came from the very street, it seemed.

Down by the reviewing stand, you could hear the sound.

But more .

Suddenly, whipped from the marchers'• waists, came thousands of tiny American flags. They were waved in time to the chants of BEN ..es, BEN . es, Masaryk .. Masaryk. The police were helpless, After all, the tourists were watching. So was the world.

Then, as each rank of Sokol marchers approached the reviewing stand, where boss Gottwald and his stooges stood-L where they had expected to smile in satisfaction at the capitulation . . . as the marchers approached, each rank became silent. The American flags were dipped. Silence. Only silence. Then, as

— W/711

etiedu, dne

7At'i 1941:

Lite slam_i had been paned, again in 1947 was 10 to 15 percent above 1938, The report adds that: loans and grant: the American flags went into the air in the volume of world trade. was below pre- of all types from the end of the wat defiance, the chants began . . and a war level and lagged behind production. through May 1948 reached a total eqtaivanew name was added "Ti . . to, Ti . .to." In particular, agricultural production lent to at least 26,000 million U. S. dolThere were some arrests. The censor- was below prewar levels, while industrial lars. Almost four-fifths of this total ship-couldn't clamp down on a story that production was up almost 25 percent. were direct loans and grants by governWorld exports for 1947 almost reached ments. And about 70 percent of the so many foreigners had seen and heard. the 1938 level but were only 90 percent total from all sources other than U. N.'s There was a fast explanation: The chant stopped and the flags of the 1937 trade and declined during the International Bank and the Internationwent down, NOT because of Gottwald, first quarter of 1948 to 93 percent of 1938 al Monetary Fund was provided by the hut because the reviewing stand is next and below 85 percent of 1937.

United States; the United Kingdom and There were marked disparities among Canada accounted for most of the balto the tomb of the Czech unknown countries in the levels of industrial and ance. soldier." agricultural production realized in 1947, Perhaps so. Perhaps no.

Although the rise in prices during 1946 But that doesn't explain those flags when compared to 1938 and 1937. The and 1947 showed little, if any, indidations . that chanting, result is that the geographic distribution of slowing down in most countries, the The Sokol, which had always glorified, of the total volume of goods produced report ends declariiig that there were in being non-political, with being a tra- in the world last year was considerably slight indications of a possible slackendition of physcial coordination, sudden- different from that of the prewar years. ing of the rise in the cost of living in ly broke out the flag of the democracy In agriculture, the report adds, the re- several countries during the last quarter they dared salute, to which they defi- covery of livestock products was f .ar be- of 1947 and the first quarter of this year. hind that of food and Commercial crops. antly pledged distant allegiance. )• And the parade 'disappeared around World production in fuel and energy APPEAL FOR CHILDREN Old Town Square, by the fountain, the (excluding the USSR). during the first RAISES $17,000,000 Lomb of the unknown soldier, the shat- quarter of this year was about oneLAKE SUCCESS, New York—Lastest tered church, and the grey, wet flag- third above 1938. It reached only 92 per- returns from national campaigns on bestones. cent in Europe but was considerably half of the United Nations Appeal for It takes more than a rigged election higher in the rest of the world, parti- Children (UNAC) have brought total to stamp out the will to be free, It takes cularly in the United States.

Proceeds to nearly $17,000,000, it was more than censorship, rules, threats, The prodUction of steel.(excluding the announced here at UNAC Headquarters.

USSR) during 1947 approximately equaljails, to tell youth it must not dream.

Newly reported figures include the I was bored, just a summer ago, when led that of 1937 and during the first Philippines with 250,000 pesos ,$124,600 these same young men staged a little quarter of 1948 was about ten percent at the current official rate); France, preview of their all-together-now club above 1937. Copper and zinc production 130,000,000 francs ($607,000); Switzer.~winging and wand waving and over-the- in the first quarter of 1949 exceeded pre- land, 6,000.000 Swiss francs ($1,402,000) war levels, but production of lead and tin and New Zealand, 384,000 pounds ($1,240,horse-we-go, maneuvers.

Tonight all of 'us should be proud and was below 90 percent of prewar.

300.)

As measured by world cement producgrateful . .. and very, very thoughtful, construction activity during the The new total is based upon final or My salute to Sokol . . . counting a tion, first three months of 1948 was roughly interim reports from 26 countries and 3 cadence in defiance of the communists. non-self-governing territories of a total )• at prewar levels: •( of 55 countries and 30 territories parU. N. SURVEYS WORLD'S Textile production during the first ticipating. The announcement adds that ECONOMIC SITUATION quarter of this year was considerably only 12 countries have given final results LAKE- SUCCESS, New York — The above 1938 in a number of countries of their national campaigns. shortage of basic products in most coun- for example, Canada, Chile, Denmark, ) 4, tries, particularly of foodstuffs, rising Norway and the United States—but was It might add up to something but few inflationary pressures, and unprecedent- only a fraction of prewar levels in Ger- lawyers go into the courts as litigants. ed deficits in the international com- many and Japan. * * * merce of most countries are clear inWorld production of motor vehicles WOMAN—A person who reaches for a dications of the unhealthy economic (excluding the USSR) during the first chair when she answers the telephone. situation facing the world, a report pub- quarter of this year equalled the 1937 )••• lished here by U. N.'s Department of rate of production, but there was a Ellinger, Texas Economic Affairs indicates. significant shift from passenger to comNo doubt, all readers enjoyed very In a supplement to a World Economic mercial vehicle production during 1947 much reading the letter of Roy HranicReport issued early this year, the De- as compared to 1937 ; particularly in the ky, of Orange Grove, published in the partment presents a statistical summary United Kingdom, France and Canada.

English section of Vestnik of Sept. I, in of the main features of recent economic There we're wide differences among which he described his visit in England. trends. A series of tables and charts countries in the recovery of export trade Now he went to Hollad.. . I hope, we will provides indices of industrial and agri- during 1947. The volume of exports of Now he went to Holland... I hope, we•Will cultural production, imports and exports, the ,United States reached a peak in the get to read in Vestnik the description.of trade balances, prices, wages, cost of first half of last year about two-and- ;one- hi visit to that country, too, and also of living, employment and other aspects of half times that of 1938; the United his visit to that country, too, and also 'of the present economic situation of the Kingdom exports were 15 percent above the others he is to visit yet, on his tour world.

1938 for the last half of 1947.-But ex- in Europe.

A statistical study of postwar condi- cluding these two countries, exports for Roy has good "observing-writing tions, compared with 1938, shows that the rest of the world were considerably talent." :fthough the total production of goods below the 1938 level.

PokornSr. •

Ve stredu, dne 8. zari 1948.

THE SPA WITH 40 SPRINGS • The International Express, going from Prague to Paris, stops in a lovely wooded valley, the station Marianske Lazne, when a pproaching the western frontier cf Czechoslovakia. In this wonderful corner of the world is one of the most famous Czech spas about which we want to tell you today.

Marianske Lazne were declared a "public bath" at a special celebration in 1818 and from that time ill people from the whole world meet here. They return to their homes fit and well after . the treatments they receive in the spa and • Cite; increase the fame of the same.

The spa lies in a movntaneous valley which is open to the south and surrounded by dense pine forests. There are no factories in the whole valley so that even the air, saturated with the ozone of the forest. contributes to the cure in Marianske Lazne.

The manifoldnesS of Marianske Lazne is based on 40 different springs of different nature which emerge in the immediate surroundings of the spa, further mud baths, hydropathy and other equipment by which these natural springs are supplemented.

Special waters with a high content of Glauber . salt and alkalic springs or for oral administration. In the case of other diseases. earthy or iron-containing waters are prescribed. The springs which are saturated with carbonic acid are used as baths. Mud, gaseous and iron baths are much in favor.

The balneological examining institute sees to it that the most advisable treatment should be administered. Those visitors, who need hospital " treatment, are sent to the local hospital. There are also many prominent specialists in the place.

Many hotels of international standard accomodate the visitors. There are also boarding houses and villas. The food in all hotels, restaurants and boarding houses is excellent, visitors can go out for their meals, there are English,, French and Czech cooks, and, there is everywhere. a wide selection of drinks and food, The balneological institutes, as well as all the hotels, supply diet menus.

Amusements, lectures, etc. provide programs. The local library provides' books in all languages. The orchestra of the spa plays daily in the collonades and 'there are also weekly symphonic concerts.

Cultural evenings, ifestiyals and concerts farneus artists are held in the Club. There is also a theatre and two motion picture houses. During the recent years Marianske Lazne have become, a well-known center of filril life by their yearly film festivals which range

irt'S N •1 X: WEST, -TEXAS

next to the festivals in Nice and Cannes.

The administration of the spa \also arranges other cultural events, balls, 'and garden parties, golf tournaments, tennis matches and other sports. , Some visitors prefer to fish in the local mountain rivulets; others like to hunt deer, fox or woodcocks in the reserves open to visitors.

Marianske Lazne can give you undisturbed peace as well as social life according to taste. Thousands of . patients have recuperated here. In no other place in the world are so many kinds of mineral waters as here. This explains the large number of different cures which is the basis for the exceptional successes with which the spa can pride itself. ) • 4i ° ( NEW AIRPORT RISES FROM THE SEA AFTER TRUCKS MOVE MOUNTAIN To build a modern globial airport in California, motor trucks had to move a medium-size mountain- three miles.

It was a fantastic highway haulage job, involving more than 15,000,000 tons of earth, and it took over three years to complete, The finished airport, together with a modern feeder highway, now the hub of daily world-wide flights to and from San Francisco, is a milestone in the use of trucks for major construction work.

Decision to level the mountain came when city fathers found it to be the closest source of adequate material for filling in 400 acres of San Francisco Bay. The reclaimed land in turn became an extension of the city's municipal airfield.

Over 80 trucks,,including some of the largest ever employed on a construction job. traveled special roads at the rate of 3;000 loads a day.

Carrying 22 tons of dirt apiece, the vehicles passed a given point every 121/2 seconds throughout a 21-hour working day.

The ultra-modern six-lane highway stretches slightly over five miles, and incorporates such features as overhead turnouts to avoid traffic crossings at the same grade level. Known as the Bayshore Freeway, this model highway cost about $1,000,000 a mile, This series of construction projects in which trucks played a major role is typical of America's ability to develop and utilize motor vehicles for the common good.

Ve-L:e3 .0 Co.tput Ahead of 1947 .Noter el-ncle production in the United States at the half-year mark was running ahead of .last year's rate.

Up to July 1, an estimated 2,488.301 cars and trucks had been turned out,. approximately six per cent above the com-

Strana parable, 1947 period.

In June, last month for which reports are available,, the industry manufactured 431,033 units, an increase of 27 per 'cent over the preceeding month. Making up the totals were 312,406 passenger cars, 117,572 trucks and 1,055 motor coaches.

Major factors in the increased June output were the return I to operations of two producers, one strike-bound' during part of May and the other closed for changeover to new models.

Material shortages still conspire to limit output. Chief among these are sheet steel, pig iron and cake. In addition, supplies of parts have recently become tight due to labor disputes in vendors' plants. gone overseas this year than in 1947. Of the total 1948 output, foreign markets received 219 : 555 cars, trucks and buses, On the export side, fewer vehicles have a drop of 18 per cent.

With the loss of Canada late last year as the leading export market because of restrictions impoSed by the Dominion Government, the leading importers of American-made vehicles in 1948 have been South Africa, Switzerland and Venezuela. (Canada, hbwever, recently liberalized its restrictive duties on motor products.)

Most other countries, once liberal buyers, have set up licensing or exchange controls that have greatly diminished the market for vehicles.

Where United States makers send slightly more than eight per cent of total production to foreign markets, Great Britain, for example, exports 63 per cent of all vehicles built.

In the first five months of 1948, the English shipped out 127,553 units, including some to this country. Left for home consumption were 72,622 vehicles of all types. ( PASTEUR INSTITUTE AIDS HEALTH ORGANIZATION PARIS—The Pasteur Institute of Paris has invited the World Health Organization of the United Nations (WHO) to use its laboratories throughout the world to further its studies of epidebaiological diseases, In accepting the offer, Sir Aly T.ewtik Pasha. Chairman of WHO's Executive Board, .declared that this assistance will be of great value to the Organization. ) • 4.13 ( "When I began business on my own, I had al:solately nothing but my intelligence."

"That sure was, a small beginning!"

•( )• The vulgar bark at men of mark, as dogs bark 'at strangers.

—Livy.

fIttantl

T

WRIT, TES,A5;

Ve

tine R

7:W1

1948.

INDIA'S JAI HIND STAMPS "TRUST" THE SOMNIFIC STONE

By ALizette Mackenzie By Andre Seydel I stand accused of being one Vivian's favorite color was yellow, Postal systems were born of necessity Who's gay in a sad, sad world; probably becauses she was born at the in the early days, and India's stamped Or being a dreamer very moment when the golden star, Mira dispatches attracted a fourteenth cenInstead of a schemer, the Wonderful, was rising upon the hori- tury traveller, who wrote: zon. She always loved the gentle waves' "There are in Hindustan, two kinds of Of writing of lovelies, of a corn-field, the sandy dunes along couriers, horse and foot; the horseNot p asties and Nazis. the sea, the radiance of a golden ring, courier which is generally a part of the True?

Her clearest dream was to be given a Sultan's cavalry, is stationed at a " disI bow my head in guilt topaz by her beloved husband, but each tance of every four miles. At the disI bow my head in guilt. time she asked him, she got the same af... tance of every three miles, an inhabited fectionate refusal. As far as the precious village, and without this, three sentry I hide my shame in singing songs Stone was concerned, Gerald was treat- hoes where the couriers sit prepared for Glad, in a mad, mad world; ing her as if she was a little child beg- motion with their _loins girded. In the In making of duty hand of each is a whip, and upon the ging for a useless and expensive toy.

A thing of beauty, Ignoring the uglies She fortunately knew the power of head of this are small bells..When, theretenacity and was clever enough to use fore, one of the couriers leaves any city, For living and giving Yes it. So far she had always managed to he takes his dispatcheS in one hand and In these my soul delights. get everything she wanted: there was no the whip, which he keeps constantly In these my soul delights. reason on earth why she shouldn't sire- shaking, in the other. Upon this out need again. The obstacle this time was comes 'another who takes the dispatches I stand condemned of having a heart much more difficult and her goal seem- and so on to the next. For this reason Light, in a torn, torn world. it is that the Sultan receives his dised out of reach. But the very 'hardness Forgetting their's death of her task made it the more worth patches in so short a time."

Until my last breath, India's commemoration stamps " were fighting for. She used all kinds of arguHaving no fearings released August, 1947, and the 11/2 aorta meats in `vain, until she accidentally For rightings of fighting's. read in an old manuscript that the topaz stamp is in olive green and bears the Why? lion capital of Asoka at Sarnath. This is could cure sleeplessness, her husband's In God I place my trust. the official State Emblem and Seal of most distressing illness. the Government of India; three lions Suzanne Keener But when he told him he would get and the Asoka wheel. They are symbols' ) 4•( rid of it by sleeping with a topaz under- of strength and appear regularly as a KEEP THIS IN MIND neath his pillow, he merelye laughed at Buddhist symbol. According to Buddhist her and thought she had gone mad. conception, four animals are considered From the day of your birth :Til you ride in a hearse, Never in his life had he heard such a guardians of the four cardinal points, There is nothing so bad; nonsense; he knew there were such tales they are: lion, elephant, bull and horse, But it, might have been worse. in ancient times, but he couldn't think and are on the base guarding the four 4 •( ) of anybody believing things like this in quarters. The lions carry the wheels. the middle of the XXth century, under The words "Jai Hind" in Hindu appear He courted, 'wooed and won her. They the very leadership of the despotic god- at the top, meaning "India triumphant," lived happily until the may they were cress of Knowledge. and the words "15th August, 1947" im- married.

4 • ( Vivian had a friend who was a jeweller mediately below.

One termite said to the other termite and she told him the whole story. Al) • when he saw a Venetian blind, "Look, ' though he, too, didn't believe in the CHINS UP SALESMANSHIP our bread comes sliced now." healing power of precious stones, he de)4) , 4 • ( tided to give her a hand by lending her Hints to salesmen not succeeding: "Now, you pride yourself on being able A pest is a sunshiny salesman with his purest topaz. smiles hooked over his ears, looking as to judge a woman's character by her She went back home, over-joyed with if at any minute he might burst into song. clothes.

What would be your verdict on her good fortune. She showed the stone my sister over there?"

A flattering salesman must have art, to Gerald and made herself so persuaen evidence."

"Insufficit sive that he finally came to terms, in else his compliments will act as a boom4 4, ( era erang to knock t k k him out. order to have peace at home.

Smith: "It's great, speeding albng like The very worst salesman is the talksThat very night he ' put the stone this. Don't , you feel glad you are alive?" underneath his pillow and, believe it or ti ve one. We rebel at his audacity to take Jones: "Glad isn't the word—I'm not. . . slept like a log for eight hours. our precious time. Too often he keeps The topaz was Vivians property ever on talking after he had made the sale amazed." ) 4 •( and brings out a point that will make after.

Tired Business Man: Take dancing the customer sorry for his "Yes" and 4 ) ( lessons? Never! There are too many other change it tto a "N o. " "What is home without a mother?" cha ways by which I can make a fool of mySincerity is the most valuable attribute self. asked the boy with a sigh.

■ " am, tonight," replied the blonde, and for salesmanship. Be sure you'd buy 4•( winked a wicked eye. what you are trying to sell to the other You can lead a man into a library but fellow, )•4♦ you cannot make hiM think.

Sign on a laundry window: "We do If you can't be sincere about your ) 4 not tear your laundry with machinery. work, change it. You might as well, for Hardened hearts are the true oause of We do it carefully by hand." sooner or later the boss will change you, empty stomachs.

Vc sttedu, dne 8. zaki 1948.

V2STNiK— WEST, TEXAS

Strana 19

jich postaveni. Tuto stavebni methodu de synthetickym zpilsobem. Pfiliv a odliv STAVBY Z DUSANE BL1NY Valeane hospodakeni zanechalo temer zavedli ve Francii Rimane a pozdeji dodaji dosti energie, aby velke dasti sveta na celem svete velkou bytovou tisen. b'la aplikov'ana i v Anglii. Obnoveni. mohly bYt vytapeny elektricky. Z tehot Vgude jsou hledany cesty k rychlemu stare stavitelske methody budovat oby- duvodu bude brzdici pt sobeni pfilivu a mu vybudovani potfebnYch novYch do- dli z dusane hliny, vyvolalo vzpominky odlivu zesileno, otiteeni zernekoule se tim move. Oetli jsme zpravy o pokusech s na detne "domy z blata," ktere byly po- zmirni a kolem roku osmi milionteho budomy ze diveva a hliniku, vyrobenYmi v staveny v Anglii zylaigte v Middlands v de den dvakrat tak dlouhY jak nyni. tovarnach na beticim ipasu. VSude je 17 stoleti a jsou dodnes obYvany.

Valka s Marsem a Venug.

1,T ak nedostatek dfivi, barevnYch Pfed zapoaetim staveb se doporueuje Nutnost kolonisace ptimeje svet k vycementu, vapna, cihel a pod. staveb- yyzkouSet vlastnosti zvolene zeme. Hli- praveni raketove expedice na Mars, ainch hmot. jejicht vyroba vytaduje znad na, ktera zachovava tvrdost na stezkach vAak obyvatele teto planety ji zniei. Tena mnotstvi paliv nebo energie a pra- ye vlhkem poeasi, je slibnYm materia,lem. prve za pill milionu roktl se podati pfistat covnich sil.

Hlina, z ktere na vozovkach se vytvake- na VenuM; zde panuje takove vedro, Nalehava tiseri postarat se co nejdki- ji tyrde gkraloupovite "koleje," ktere se fieastnici yYpravy zahynou. Po uplynuti ve nejmene o 100.000 obydli, donutila via daji tetko v suchem stavu obratit, rate 18 milionu rokU podle na geho letopoetu du severniho Irska (Ulster) hledat nove bYt vhodna. Oiste hiiny se nedoporueuji bude den na zemi 48krat delSi net dnes. stavebni hmoty, k jejicht vYrobe neni pro nadmerne sesychani. eistk pisek ne- V polednich hodinach bude takove vedro, vtibec potteba uhli Slibne te geni bylo vate. Nekteki odbornici doporueuji 1 dil ze ho snesou jen lide v domech, v nicht hiiny. 1 dil hrubeho pisku a 1 dil gterku nalezeno ye stavbach z dusane hliny. budou chladici stroje. Rostliny budou Svepomocne drutstvo Shield Building nej yYS'e ve velikosti vlaSskeho ofechu. jen od rana do yeeera a katdY den budou Organization zapoealo se stavbou domt Hlina nema obsahovat organicke latky. Tide znovu sit. Zvifata i ptaci vymtou. 0z dusane hliny. Jde o bungalovY typ s Hlina pfi kopani se vrstvi na velkou hro- taOeni zemekoule bude stale pomalej gi a velkou halou, obYvacim pokojem, kuchy- madu, aby si zachovala stejnomernou kolem r. 25 milionu nastane konec sveta. ni, ttemi lotnicemi, koupelnou a j. vlhkost.

Skupina energickYch lidi rozhodne se zaNutno se vyhnouti pokusilm pracovat s chranit lidske pleme a vypestuje generaZaklady jsou z kamene a malty (s isolaci asfaltomacadamovou), stfecha z asfal- s prilis vihkou hlinou Vlhkost hliny se ci, ktero, vystadi desetinou dosavadniho tovane krytiny. VnejS1 steny z dusane ratite pohybovat mezi 7-14 procent vahy mnotstvi kysliku a bude mit vyA gi teleshliny maji silti 45 cm a vnitfni steny 15 materialu. Pri britskYch pokusech nej- nou teplotu net ,dosud. Tento vYberovY cm; nektere vnittni steny se stavi z lepSich vYsledkft bylo docileno se smesi proces potrva 10,000 roku. Bude vypravedusanYch hlinenYch bloke, spojovanych hliny a hrubeho kieniho pisku s ob- na expedice na VenuSi. V tisicich obrovvapennou maltou. Zdi z dusane hliny vy sahem 15 procent vlhkosti. Naproti to- skYch nabojich budou dopraveni obyvatedrtely i po nekolik zim bez pfikryti a zfl- mu cihla y ska hlina se nejlepe udusala le zeme na tuto vzdalenou planetu. Jen staly nepoSkozeny i v Indii a v Jizni pri vlhkosti 7 procent. Procento vlhkosti jedenacti raketam se podati pfistat Africe, kde jsou vystaveny tropickYm li- se da zjistit zvaternin vorkil hliny praobyvatele Venue budou znieeni bak(smesi) 've-vysuSenem stavu, vysaeni lze jakum. teriemi. Zeme ziska, novou planetu.

Pri stavbe domii z dusane hliny jsou provest tkeba na kamnech v domacnosti.

Koneene ukazuje anglicky ueenec udautivani &event formy. Pfesata. smes Rozdil vahy uclava, procento vlhkosti. hliny a pisku (ptip. piskoviteho Sterku) Drive, net se zahaji stavba velkeho losti, ktere zniei zemekouli. Jednoho dne se dusa ve vrstvach po 10 cm teikkm du rozsahu, po provedeni vedrove zkoaly budou videt novi, vitezni obyvatele Venusacim beranern. Kdyt se dosahne tada- je vhodne yyzkouAet jegte jakost zvole- Se zanik byvaleho domova. Vybuchy sona vYS'e zdi, formy nebo bedneni se od- ne hliny nebo smesi na menSi stavbe pek na zemi budou tak silne, ze zakyrnak.oubuji, vyzvednou a celY postup se 0- (kolny, gara ge a pod.) Zpravy stavebni- ceji dokonce Mesicem. Teplota zeme se pakuje tak dlouho, az vSechny zdi jsou Ina o vYSi stavebnich nakladu, jako i o vystupfluje tou merou, ze vSechny vody mnotstvi materialu, kterY se udusa za vyschnou a rostliny zmizi. V mirnem pasPodle posudku odbornikil daji se zdi 1 den, se rozchazeji. V Anglii na pt. do- mu skryji se lide do podzemnich ochranzvednout do vYge jednoho patra za jedi- my z dusane hliny se zdmi v sile 57 cm nYch mest. Na obou toenach rortaii kusy byly postaveny o 35 procent levneji net ledu a na zemekouli spadnou Alomky MenY den a jsou tak pevne, ze lze na okamtite polotit d •evenou stfeSni kon- zdi z dutch cihel v sile 28 cm. U jineho sice a polifbi tropicke krajiny pod vrstvou strukci. Pevnost zdi se den ode dne zvy- domu stavba z dusane hliny byla o 80 lavy. Mote se merle vafit, tivot na zemekouli zmizi!

Suje az na tvrdost cenmentu, a to po- procent fispornejSi net stavba z cihel. stupnYm vyzravanim pri vysychani a ) • 4 • ( Tficet pet tisic let budou padat filornky "starnuti."

DOZIJE SE CLOVEK STARI 3000 LET? z Mesice na znieenou planetu. Ude na VeMnoho ueencil jit pfedpovedelo pra y nWi se pokusi opet kolonisovat zemekouPodle posudku kapitana J. Herona, -depobnykecsvta,ldnopkterY si podobnY bungalow postavil v stejne tak planetu Jupiter. °pet bude Drumlough, Marino, County Down pied \T ed' nevyznela v podrobnostech tak Pfes- vypestovan novy druh lidi. Budou to men24 lety, domy z dusane hliny mohou sta- ne, jako uji'Steni elena londYnske univer- si s kratkYma nohamo„ vet nevytiteni delnici za vedeni zkuSene- sity profesora Haldane, jen seznamil lidstavbou kosti a odolnYin organisho mistra. SI/11j bungalow si pry posta- stvo s nejfantastietej'Sim obrazem bu- mem, aby vydrteli tihu Jupitera. ZkouSvil za 14 dint a to s poutitirn hliny, ne- doucnasti. Anglidan prohlaSuje, ze asi za ky, jimit musi projit tato nova lidski rakolika cihel, trochu clkeva, bez cementu. pet milionti rokti po narozeni Krista pti- sa, budou stra glive. Jedine nejlepAi lide Domy netrpi vlhkosti. Irska vlada pozo- zpilsobi se dlovek Upine svemu okoli. Ne- spini podminky a koneene bude pfiruje tyto snahy s opravdOvYm zajmem. bude citit bolesti a jeho prilmerne stall praveno, aby mohlo bYt podniknuto ta0 teto stavebni methode podal jit bude einit 3000 rokti. teni na Jupitera. pied 2000 roky zpravu Plinius. Uvadi toV innohem ohledu pry zavladnou rajPo 130 milionu let bude elovelt z Venue tit y e svych spisech, ze hlidkove vete, ske pomery, nebot' lidstvo bude moci ye- ovladat vSechny planety a ?Anil: nine,postavene Hannibalem z tohoto novat vetSinu tivota radovankain. Vake- koule bude jenom malou historickou epibyly pott2iNCkby Ja f::,. 230 run l u je- td Jude v01.)ce oclJranono, jidlo ohditi sodou

$

V,trann.

Diqs1c; Na jednom z pralskYch oar() eds.11: v9prava, kte vti, ,jak oznamuje tYdenik Praha row vote pi.irodopisee se planoje zrizeni Domova detske Sigvald Linoe, pa.- I rado gti pro male i veLi4 deli, v lvlexil rt po zlat9ch 1c zcle budou skuteene jako z nichZ pied pobadce. Budou zde horny, kni800 lely tezili toltieti hovna, loutkove divadlo, kino c9sarove obrovska moo ✓ jinych mistnoste3h buclou Zstvi zlata. Doty jsou tem predeltabi:ohLidky, Novinkou nekde ve skalnatem po- bode zinmi travolk a piskovite, hal. Sierra de Taxco. 1 teie bode ozarovano liorskYm Vi' prava Ct • . Linne se sltlileeiri. Bode tedy pra2sk9to probiji ke starym detem rsvitit slonieko ce19 rok. i bode venku osklivo, nebo ,ttat9ro. dolfirn oblasti, jea je i. no, poslednich chtuelit. Jak9 to bude mit vliv detske zdravi, poznaji mamin mapach z r. 1942 ozna(.c. ena b ilytni skyrnami ky samy. jako neprozkotimane Jedenackrat Praha ftzemi. VYprava vyraNa-7>e Praha je jiste. nepkraszila z mesteeka Iguala ve state Guerrero a ny- nerSi ye svete. ale nevi jedin9rn ni ktere ma. jrneno Praha. voika, do oblasti buj n.ieste, Pra'i,6kY tYdenik "Praha" pine, pej: =;1. vegetate. jich na svete jeclenact. Jen v Americe jsou S'tyri Jedna je ye Pepieina vYbava state Minnesota, druho, V OklaKdyl, se pre(' sto home, treti v Nebrasce a etvrta v Iles .ti lety wlavala naSem Texasu. Ale Praha je tadel na Slansku selka ke v Polska, Brazilii v Argentine, (cera Josefa Kinska. za ✓Pcrtugalsku a sedma je y e Skot ,."enouSe llukc,ka, pisar • Jeilci jedna Braga je v Porapsal do gruntovni tugalsku, v Jugoslavii je Paraga knihy tuto Pepiebinu a ye Spanelsku je Praha. v;:bavu: "Fiedvabn9 0 ty St raf ovanY,, ko'2.1'Sek VvicnS, objev ve Vatikanu. Pri modrY, pikovY ''aty bi- opravn9ch pracich ve vatikandiktytovY kabatek, skein palaci piisli na dosud nekamllicrov9 (z znamou malbu Era, Angelica. MC srsti,), saty hedvabny, kartonovy Saty, Par swal.dge.

Nmov9 :s'aty fialov9 a kamlhorovY zelenY, etyri kierovaeky, Stepovami. kanafasova a d y e sookenj Page prateiske nabytkove ne." Pepieka dostala je. obchody Ste cleyet 'oepcfi, spouEleektrieke potiestu fertochO (parAd- Nabytek by.

Cokoliv pro vagi domacnost nich zaster) a mimo iine deset perin, 2020 Washington Ave. F.9742 (pradelnik), dye 5832 N. Main. — V 41383 1. ,avy, jalovieku, pras5225 Washiington Ave - T. 3490 11:cl a ti'i prasatka.

HOUSTON, TEXAS

'AS

1. flw

etANEY Aft orppravenO oluvy Rep,. 2087 01a1 Bldg.

ERAS

Tot-

ni

Hilsher's Home Supply Co.

Vyjeli si on a ona k veeeru na lodicce. "Ja fl atil strach, Ze cc pice,,rhneme," pipla sleena, kc:y se ocitli opro3Lc-ed, ky. ja neumim pla y a t!"

"Nit si z toho nodekite," odvetil chrabrei zamilovanY mladik, "raj talcy ne — ale zato klUet y e Ctyiechl jazycich o pomoct"

; NE VYKONAN6, SLUBA V hodine 2alu zarmouceni :naIe Edward Pace pohrebnl sta y pohotolY k sympa.`101 rot vyrizeni nezbytn9ch jet notlivosti a k vypraveni doemneho pohtbn.

Levne ceny jsou nail zasadou.

Elladovn, 513-17 r`:•: of

Bldg.

Texas a K-39344 (the)

Polifi 7:.ii editel Olen S.P.J.S T. — Tell- fc, 118 N. Fifth St. —'lc ,V,•';-.

;•;111-1

Dr. pesky Lekai• a Ope ter 711 Medical Arts Bui • g HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Te/efon iiiadovny: Pres. 2553 avri ek, 9.

11 hotlin. v veeer.

CHIROPRACTOR Rooms 1-2, Harnmersthith Building

cll veer, zari sti'edu, 15

TEMPLE, TEXAS 3

151/2 Avenue A

Tel. 5835

r. ,:"itvrtek, 1

Vedle R. V. 0. S. iadovny

f:00 veCer.

J•

zpiisobeneho nachlazenirn m ely by pos at' okamiite zaoali brat

tomu, abyste

arovy oh

Irak uspokojeni zarueeno

sc 7,1 VE vaM IVPL men, rnohou p vas bjednavku Oivor Za

Zdarma dodavka kdekoll

Otevreno po veeery a nedele die ujednani.

rvaKESK A 1(!kai•

ri

Dostamete pujte zde Botove nejlepAi za aneb na mime splatky

PciAtovni objednivky jsou rychle vyiizeny.

,. "iii 191g.

Icdyby po§lete

Vt STNIK — WEST, TEXAS —1 Bylo horko k nesneseni a na Neapole "letajici WM'," kterST hi ehu teky seal muti se psem a pry mel modrou za p a pfi pohyzoufale plakal. I zeptal se ho na- bu se zaroveri °Wel rychle kohodnY chodec: "Copak se yam lem vlastni osy.

0 stalo, tie tak plaeete?"

Dva nuliony slepych v tine "Je mi hrozne horko!" zalkal tina ma pies 2 miliony slepzpocenY rata. cu.

VetSina p •ipadil byla zavine"Tak prod se nejdete vykouna straShou bidou a podvytiivou pat?" namitl udivene chodec.

"To nemohu," zaSkytal zdrce- a nedostateenou hygienou. Na zbrojeni dava, tankajAekova vlany muti, " k vuli tomu psovi!"

"To je divne. . . Ale jen tam da vSechno, na slepe chudaky skoete, vtidyt yam pejsek zatim Mc. 0 neuteee. . ." snatiil se poradit Ptal se malt' Pepieek s napetim soucitnY pan, maminky: "Mami, prosim te, je "To ja., vim, ale jak vlezu do to pravda, tie kvetina za tebe vody tak me to psisko zachrani!" povi vie ?" a "OvSem, maliokY." Pan Vrk trpel nespavosti. Lekat mu ptedepsal jakesi praSky a CASY SE ZMENILY doportfeil mu,aby se po nejakem A take se zmeniiy ceny za vetzase ukazat. ease Uplynulo etrnact dni a pan Sinu feel ktere .pottebujeme ne ceny za Nonat, ten vas Vrk se zase objevil v lekatove orspolehlivY domaci prostkedek. dir. aci.

"Tak co, lepAi se to?" zeptal se Tato oblibend mast' distava nezmenena jak ye kvalite tak i ceho pan doktor.

"I lepAi, odpovedel pyS- ne — a pokraeuje ve vernem slou he pan Vrk. "Neti jsem zaeal aeni. Bud'te zajiSteni nyni — tie utiivat vase pilulky, musel jsem mate. — ye vaSi lekarniSce tubu poeitat do 2,000, nea jsem usnul, a ted' uti jenom do 1,995."

Strana

Ve stkedu, drle 8. WI 1948.

Veda na statku Na universite v Mississippi delali pokusy s podvazanim einnosti nekterYch vnittnich ird a z u dobytka. chy byly sensaeni: kravy zaealy vic dojit, dobytek rychleji nabiral na tlouStce, nosnost slepic se zvYSila a k.utata tloustla. Pokusy budou opakovat a zdeji to chteji zkusit v praxi. Podvazani einnosti tilaz je pry' velmi jednoduche. kolu za sto miliony. postavi Praha na rozhrani Mule a Vysoean pro urine v kovoprfimyslu. Bude mit 47 ueeben, 27 dilen, montatini halu o ploSe 150 aver. metro, telocvienu a ptednaSkovY sal pro salm set posluchaea.

Opatrni otcove mesta Mestska rada v San Diegu v Kalifornii povolila dr. Irvingu P. z technologickeho Ustaru zkouSky s umelYm Zdiminim mrakh za podminky, ze nezaene, dokud nenabude platnosti zvlaStni ' pojiSteni mesta na jeden milion dolarh proti k".iveln9m Na oduvodneni uvadi sprava mesta, leiciho v kraji z nejsugieh, ze po obdobnYch zkouSkach jinde piiNy katastrofalni plavy.

ona

"Tak mi, maminko, kup nejakou hodne velikou kytici, j byeh ji nutne potfeboval do koly!"

Ceske Rekordy na prodcj u

S. Cmelka 843 Waverly, H. Heights Telefon V. 27725

Houston 7, Texas

(6-6p)

eERSTVE KVETINY PRO KlkiDOU PitiLEkTOST Pokiebni Vence a kytice Kytice do nemoenice Svatebni kytice Kytice k vSTroei narozenin, sriatku Kvetinv k vYzdobe kostela neb residence NAVATIVTE NAS NEB VOLEJTE TELEFONEM

Potkali se dva ptatele: "Tak ti nevim, hochu," povida ten jeden, "jak se main rozhodnout.

Telefon 4445-5669 R. C. MILLER & CO., Miluji mladou, hezkou divku, kteKYLE HOTEL ra je vSak imlne chuda, a pak Cena Nonat pngtou 55c a $1.05 CALIFORNIA mam jednu bohatou vdovu, kte- ALTADENA, re, se mile vi bec nelibi. — Co s kterou z With se mam t olenit?"

Zamyslil se dobrY ptitel: "To je samortejme, ze uposlechneS hlasu sveho srdce a vezmea si tu, kterou milujeS, i kdyi je chuda!"

Piejeme si zde oznamiti, ze jsme piijali jednatelstvi "Ana, maS pravdu! To udelam Pro chvalne znama krmiva vezmu si to chude device!"

"Spravne, ptiteli! Je videt, tie jsi eestnY mut! A abych nezaMy odporueujeme WEST BRAND KRMIVO pro pomnel: nemohi bys mi dal adriibei a dobytek. WEST BRAND KRMIVA jsou vyzkouPrisia pani Profesorova dresu to bohate vdovy?" geny a osvedeily se velrni dobie pro nejlepSi jakost. za svYin manklem do Polske vyhlasky krale jeho pracovny a oznaUgetrite penize,, kdyi budete vYhradne pouilvat, Bettrieha H. movala mu: "PoslyS, ty tent° druh pro Yak potrebu.

V Jeleni Hop e byl nalezen v tilpte stkevice se ti titi tamnejSim archivu neobyeejne poroueeji." Zvedl pan cennY historickY dokument — profeSor hlavu: "To je vyhlaSka polskeho krale Beala od nich hezke, tie necha IL z r.

1765.

Skuteenost, cham vekne dekovat."

A VZDY PLATIME NEJVY gSt TRINi CENY Bedfich II. vydal nakizeni v polskem jazyce, potvrzuje v geobecBritska admiralita o- ne znamou pra;vdu, ze ptevatina znamila, tie byl spuSten east slerskeho obyvatelstva byla na more prvni moto- polske narodnosti.

CASH GROCERY AND MARKET rovY 'dun ma vYtlak 100 0 tun a Site jeho trupu Letajici talite °pet stragi ;le 18' stop. Oiun dosahl Neapol. — V noci na ptek spatrily pry cetne osoby iiedaleko rychloti 10 mil.

Temple Floral Co

OZNAMENI DO TEMPLE A 2ABtIKVILLE "WEST BRAND FEED"

Kupujeme vajleka, drUbez smetanu.

BERAN & GREE

Temple, Rt. 4, Texas ZabEikville

TN Toperti lajiem • :Jet11nm z nejyWich sctteasnYch vynalezit je tupent radiovYmi on, Tonne teleso pro rodiove viny nerd vetueZ rozhlasovy prijimae a vaZi asi 50 kg. Bade se ho poaZivat v pramysla, kde tyychn svareei procesy, v domacnosti. Doba ttNeni se pi• i pokusech radiovYm topenim zkra tfla z 20 minut na 2 mimay a v kuchyni bylo nano uvalit jidla o trech chodech za 10 Pri torn, jidlo.ma stejne dobrou chut' jako pit norm:J.1nm varetit a peeeni. Nejvetei pouZiti bode oveem v pramysla, protole topitY aeinek je tak rychly, ocel Inekne v nekolilca Lazne v Tovaeove Hanacke mesto TovaCo y s krasnYm zamkem a se sveraznYm krajinskYm museem, ktere ma sbirky hanackYch kroja a vYeivek, vypracovalo si pro nejbliZei doba projekt nekolika sta y eb. Mimo jine vybuduje si oeistne zimni lazue a droZstevni pradelno, ktera ma uleheit n v domacnostech.

Bode pamatovano take ila lepei vYsta y ba kornortikace. tprava Krome•iie

Regulaeni plan mesta KromeriZe nese s seboo vysoke naklady.

VZdyt' jen na. jeho projektech se spotrebuji vysoke 'Castky. V roce 1947 sta.' regulaen j plan celkeni 639.544 es., v teinto roce je rozpoeten jiZ jen na 100.000 Yes.. v roce 1949 rovneZ na 100.000 Kes a v petiletem piano celkem na 500 tisic Kes. "My uZ si nemame co pravila a vykladala mu pak etyri hodiny o tom, pros uz si nemaji co rid.

Po l alai suchou uohou Baltske more neni dosed delinitivne zformovano. Jeho brehy podlehaji jeSte dues tile:Mkt' lieustalYch pohybti zemske knry.

Fled ledovYm obdobitu byl dneSni salt nevninou, porostlou lesy, panejviee jantorov1eh sown. Skanclina y ske reify proudily tenkrdt pies doeSni Polsku a vlevaly se do more na apati Karpat a Sudet.

Pled eesti sty tisici lety se tehdejii podnebi Evropy oehladilo a nastal pohyb nesmirnYch alas leda, take ledovec pokryl stredni Evropu. Po ledovem obdobi se 0teplilo, ledy Idly a nesmirne sportsty vod proudily k zapado, vyhluInijice Takovou pro vyhloubenou proodici vo duo tajicich ledovca, byl i dneeni.

Bait. Byly tedy doby, kdy se po Baltu, kde dues travi svon•dovolenou nasi obborali, chodilo sodata nohow- Dues je to krasne more, ktere dilci phatelske smlou7 ve s bratrskYm Polskem, je i morem naeim.

Ptala se tetieka maleho Kar"Copak se stalo tatinkovi, .Ze ma zavazanou ruku?" ."Ale chtel zatlouci do steny hrebik!"

"No -- a nepovedlo se mu to?"

"On totiZ ten hrebik zapormiel na stole!" a Sethi se dva slavni nimrodi a vypraveli si sve zaZitky. "Copak tady, v Cechach," zaeal jeden z Mich, "to pro me nic neni, Tady si elovek poradne nezastrili! To jinde, v cizine, to roa elovek jine manosti. Nemohu zapomenota ty doby, kdy'Z jsem y Italii strilel tygry."

"Nevypravejte mi to pohadky!" °b • il se na nej druhY. "VZdyt' v Italii Zadni tygri nejsou."

"No jakpak by tam take byli, kdy2 jsem je y eeclany vystrilel!"

Gangster, kterY mel bYt sou zen pro teZkY delikt, podplati jednoho poroty, aby mu byl doZivotni Zalar zmenen no. patnact let.

Porota se velmi dlouho radila — aZ koneene byl vynesen rozsudek: znel skuteene na patnact let Zalare. DojatY trestanec eel limed ke svemu primluveimu a vroucne mu dekoval za namahu.

"Veak to take dalo price!" povzdychl si porotce. "Byla toL hrozna drina, ne" jsem pf:emlu-I

i0A-AS o. tatni jecle toLiZ, chtelo osvoboctit!"

r7tPeciii, (hie 8. 76:fi1941i

s". ani ner• 01,1 od koho! Dal m ho spolek t yro ochranu 7.vii.att" 11.01%.2121/*/01,02.0./■/........./......

Pri:;e1 svateeni strelec dome a ehlobil se sve manZelce: "Tak dues je tomu prave petaclvacel, let, co jsem elenem streZubni Lekai leekeho krooZka a predstav si, t • adovna load Canada's tie jsem dustal cliplom!" ug Co. Zorazila se Zenteka: "Jak je RYAN, TEXAS moZne, prosim Le, kcly jsi za celea to (lobo itepolo211 ani jeden kousek!"

Mate-li se cititi "Poekej, nech nine domlovit," rekl svateeni strelec. "VZdyt' jsem Vypadati dobie

t,

98,

McNutt

Dr. .

JeT13217: SPOLEHLIVA POHROBNICNA SLUMA

Didusite apriivn6 stievni vymeiovini.

Jsme pohotovi Vain poslouMti bez rozdilu jak daleko bydlite bez jakehokoliv zvla'Stniho poplatku. nami rnfi2ete mluviti 6esky, y nabizime Pohkebni Poji• stein pro kaaleho elena rodiny PETE E. ETTLINGER FUNERAL HOME

Elsie PraMk- Etlinger, damska pomocnice Telefonujte "collect" Tel 38 Bellville, Texas

Mark Burns POIIIREBN1 DOMOV

V hodine zarmutku najdete u nas nejlepi politebni obsluhu a ceny levne.

Tei prodavame pohiebni pojiSteni od 1 mesiee do 80 rolcii

Maki.

Ambulance ve dne i v noel.

MAREK BURNS FUNERAL HOME Bill Marek a Bill Burns Telefon 546 TEXAS CAMERON, ,1110.2[881911.7011..

John W. Lesika

Or. Pet," 1840 •

ne

Jestifie se citite nesvyin, nervosnim trpite bolestmi Wavy, plyny, nadYs minim, skaienYna ipatnyrn dechem, uedosta. te'enou chilli kjidiu, ztr5tou spanku pamatujte si vie to mifie bYti zavineno zicpou.

Pro tilevu zacpy

.0 a Hoboko

proklizalo se byti ide5lnim lekem.

TRIvejte die navodu. Mirne a hladce tento poi. isrevaci prost •edek a Llu• deeni einnost povzbuzujici lek Ovede

Una st•eva k einnosti a napomuze jim vyloueiti viznouci odpadky; poma'ai vypuditi plyn zacpy, (lava ialudku

onen pkijemnY pocit tepla. Pkekvapu• jici 'leftmost Hoboko pochazi a ye. decks &mule kterd spojuje 18 (ne jen jednu neb dve) p •irody vlastnich Itiebrich byline ko •inkit a rostlintajni formule zdokonalena behent doby 78 let. Ano pro rychlou, doka. canon, piijemnou tilevn od utrap vie* py opatite si dues Hoboko ve vaiem sousedstvi aneb poilmta al pro

Obeznamovact Nabidku 11 tracovA Mem six paw. ht $1.00 poslano tovni vyplacano k vaiim dvef ha.

Odeilete tento kupon "zvlaitni nabidky"—N PH1o1pn Jest $1.00 Palete mnE poitou vyplaceniii pravidelnou 11 uncovaa lahev 1101301{0.

Poilata nw ,kblrku IC. 0. D.) lIpop1stlk ri`tp-oatin).

Munn -.

2229 Avenue F, — Phone 6 BAY CITY, TEXAS

Poitariani if

DL PETER FAHRNEY & DONS CO, Dept\ 811-3d., Odom t::

ile stPedn, tine 8. 701 1948.

VES TNT — WEST, TEXAS

V (:_eskY'eh semiclt je prozalTh loM.orA 7,1momat v pti.vodnim pro nthlvit p01 hodiny, je naproslit Istiedi nero:;ene 100 reservaei, vetinoti podillin - neukaznenost a oefleta k meow yozsaho, v nieh2, jsou chraneny! ky ehranelVeh. rostlin a 7ivoOi undo a veko!" cza.ciie pOvodni porosty, chic niSte a geologieke favary, Kro-I nie teehto ehranenYch lokalit1 Jeden profesor r.rednakl v jsou porazno ;;'eti'eny rostliny ni, kterd vA. ak byla Opine, prazdzy n•ata, jirnz by jinak hrozilo na. Zabran do sve vedy, v;Thol PRAVNIK pine vyhubeni. Pl• pravoje se to-1 toho az Po dobre pOlhodine horke ziizeni vekYcb narodnich liveho vYklado a rozhorc:,.ene Vyfizuje veSkere soudni v Krkonoich, Morayskern "Tak tedy, panove, to, '1.e to Kraal, Jesenikach a Tatrach.1 dins nikdo a vas neni, je kde bode moci obecenstvo obdi-1 edsGozenihodne, ale skuteenost, Uiadovna: 936 Bankers Mortvovat nedoteenoo :rhrodu a v'e-1 zee me na to nikdo z vas neopo- gage Building, pies ulici na'Lorna a neehal lone zbyte,;Tre deeti tiraeovnici bodou nut proti Kress bud.ove.

H. ChernoskS7

HOUSTON, TEXAS

Strana 23 Kripe pro fartiity V Dansku byly aver:coy dveola po tkeologickY:th studiich fa ya i.ske Maly, Tato vevolueni novota v claneirkvi on162nena zakonern, kterY dovoMje, aby se cirkevni 4»...ava obratila na j i:16ho biskupa, kterY biskup odmitustanovit 2,eiltt fa1 ye svern obvo0.

Spar o to mohou-li bYt banky Johanne Anderseaova a Ruth Vermeeranova fararkami, vyt v oril v danske vaMott krisi.

J. F.1301,1CA, feditel Vynotovi abstrakty, vlastnieke pram), vYfiznie Inaj etkeve poji§teni fladovna nad Peoples State Bank

:aci & Legi.-ay

Tclefon dO fadovny eislo 5, do residence 63 BALLETTSVILLE, TEXAS

privnici Temple, Texas

Ernest J. Hanka Privnik Houston, Texas Pay Kienek Syncopators Ray Kierzek ADMISSION 80c TAX INCLUDED 0 zakusky a olreerstveni navi4evnikfi jest vYborem postarilno.

Tel V-20253

Barbecue sandviee, Pivo, Do maci Chili, Kava a Studene napoje

'S IL Barbecue Drive lu'g n6 misto pro itetyhodne lid'.

5802 North Main St. Phone V. 2-008& HOUSTON, TEXAS

Zersable hospOafske refcriny v zapatinim Polska Na znovu ziskanem uzemi v zapadnim Polska bylo pozemkovou reformou rozdeleno pet ruilionU hektaril pudy.

Na statnich stateich by usazeno 208 tisic a na dru2stevnich stat&eh 73.000 rolnikil, zatim co 1,600.000 rolnikti pracuje na individualpude. Byne lo otevreno 62 hospodarskYch skol a 140.000 Loch5 a deveat je akoleno v hospodarskYch kursech. Ve 460 strediscich maji disposici osm tisic hospod.arskYch strojit. Bylo obnoveno 25 tisic, usecilosti za 100 tisic, ktere byly y e valce znie;eny..

Leky na smetigti Na naMeh siretiStich se povalaje hojne lahvieek, krabieek a tubjeek od Obsah teehto nadobek neni votSinou vypotrebovan. Kolik prate, rbvin a f.enez leaf zde Casopis So10 !A.11.1i a airavolatkAd. prate siipainfiia, k by zejnithia, lekari , mohli mnoho techto cennYch statkfi 2aebranit tim, 2".:e by nepredpisovali lelky v takovem mnoiz=stvi.

8trana 24 '17

Palm Luskovi se prihodilo neaesti. Chtel si skooit do tramvaje, nepovedlo se mu to — a skoneil tedy u brany nebeske. I priAel jeho pritel k pani Luskove, aby ji tuto smutnou zpra,vu 'Setrne sdelil.

Nevi, jak zaeit, vyklada o vSem mognom, zatim co pani Akrabe brambory na °bed.

Koneone se pritel odhodlal: "Mila pani, je to stragna novina,. kterou yam prina;Sim, ale bud'te stateena! Vas mut je ut na pravde BoZi. . ."

Vyskooila pani Luskova jako uSknuta a pragtila hrnc ems bramborami o zem.

"A to jste mi, vy hlupaku, nemohl Het driv — ted', kdyt u g main nagkrabano brambor pro dva!"

Abstinenti proti televisi Protole televisni jimaee jsou hlavne v newyorskYch barech, bojuje Armada spasy pro otevreni televisnich divadel. Jako dfivod uvadi, ge =oho seriosinch mutt, kteri jinak vribec nepiji, je lakano do baru jen televisi.

Poiehnini Britil V Tanganjice jette Britove biji domorodce holi a je to trest pry takonnY. Ve sverenecke sprave S. N.. rekl guverner J. E. Lamb, ae givotni &oven v britske Tanganjice je tak nizka, ze vezeni nepocit'uji jako trest, ale blahobytnY sta y. Proto musi bYt biti.

Fred valkou vynalegl jeden nemeckY vedec boty, se kterYmi se mohlo chodit ye vode.

Jejich tajemstvi: male plovaky v podrace, ktere umogriuji, ge se chodec udr gi nad vodou, takge se -mute potulovat po keee

VESTN

K — WEST, TEXAS

MladY mug obchazel stavenitto rodinnYch domkil a dfrverne vykladal polirovi: "M tohieto vyPkIKRYJTE VASI STRECHU! stavite, tak se otenim!"

Doiivotnim Aluminumem, nikdy Spiklenecky na nej pan polir nerezavi, vidy je peknk talS,, Pi- mrknul a geptem navrhl: "No, ke si o vzorck a ceny. mladY pane, kdy g date na pivo, IIANUS BAltDWARE CO. tak bych to mo gna trochu poP. 0. Box 1766 zdrtel!" n— WACO, TEXAS t ala se pani sveho mangela,: Or' Prijme se rodina ku "Prosim te, proepak ten tviij kani baviny a mohli by si farmu marad zaeal tak nemirne pit?" zrentovat na priSti rok, (90 akrri) — z rodinnYch drivodri!" bud' z polovice neb s dilu. — odvetil kratce pan chot'. ate na znaeku rodina, 6echo"No jo," povzdychla s porozuslovak Pub. Co., West, Texas. rnenim jeho chot'. "Tot' zname, (34-36p) neSt'astne manaelstvi. .

"Ale kdepak — to v torn nevi.

Ztrati-li 61001 sve nadSeni, Ma al Svagry a kahlY z nich ma je to pro nej nejvetSi ztratou. Do hospodu!'

0 vede-li si je vSak uchovati, nezaleti na torn, co jineho mu zbuNedavno byl v Americe clan do de. NovY rispech ho zarueene prodeje novY napoj — bandana. znovu pozvedne.

Je pry velmi chutnY i opojnY. Fred& pry i nejlepSi vina. Je vyraben z kvaSenYch banana.

Sklenenk palie SN

Malf Oznamov ate!

Ve stfedu, dne 8. zbli 1948 Nigel pan Chrpa k "Mt te velmi nepravidelnY tep!" zji stil lekak: "Pijete?"

"To piju, pane doktore," se hevedome odpovedel pan Chrpa "ale pravidelne!"

0

Ve spoleenosti lovca a hrdin nYch cestovatelri se vypravel; rrizne historky, svecleici o neo hrotenosti neastnikil.

"Bylo to kdesi v Africe," zaea jeden hrdina, "a kolem nikde ani elovieka, vaude jsem Iva. NerozmYSIel jsem se ted2 diouho a jednou padnou ranol jsem mu useki ocas. . ."

"A proe ne radeji hlavu?" zeal se kdosi.

"Hiavu? To ut udelal nekth prede mnou!"

Nejtuenejgim muzem na sveti je American Teddie, kterY vag!

265 kg.. Pri oblekani mu pomahaji dva muti, Ma specialni postel i gidli, drikladne stavene,

Po schvaleni prijaky 65 milionri dolarri na stavbu sidla SpojenYch narodii v New Yorku, odebrali e ingenYri do Manhattanu, aby si pr ohledli staveniSte. ProjektcvanY palac bude mit 39 poschodi, z nicht Cast bude cela, zasklend. Stied hlavni budovy, kde budou zasedaci sine, bude postayen do konce roku 1950. Vedic, hlavniho palace bude postavena 25 patrova budova pro aelegaty.

Vycl ali se dva souperi na souboj. Jeden z nich si kupoval hned zpateeni jizdenku, kdetto druhy puuze jednoduchou, "Vy neverite, te se ze souboje vratite?" otazal se posmetne prvni.

"Ale ano, priteli — ale jsem zvyklY, zpet jezdivam obyeejne na jizdenku sveho soupere!"

WHERE THE U. N. WILL TALK IT OVER ... This month the United Nations is reassembling in Paris to have another try at persuading the world to settle down. Here, a workman is shown engaged in the decoration of the newly erected secretariat building adjoining the chailion palace where the U. N. general assembly is convening.

Through the window the Eiffel tower looms into the sky.