Vestnik 1948 09 29

ORGAN

PODPORA

SLOVANSK ✓ 13RATRSTVt

PORUJICi MONOTY STATU TEXAS

LIDSKOST

Entered as second class' mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas under the Act of Congress of Augus t, ROeNIK (VOL) XXXVI.

POD-

West, Texas, ye stiedu, (WEDNESDAY) 29. ZAIti (SEPTEMBER) 1948

24th, 1922, OSLO 40

JAIL VYPADA ZAKLIASI SPOJENiC11 NARODU tITERY 21. zati 1948 Zahajeno dit z kancelate domil a z domova do kanbylo v Patili zasedani SpojenYch j cela,te — zdarnia!

V narodu, v nentZ zastoupeno jest I ObyeejnY poslieek, kterY u OSN nema padesat Best narodU. Velmi easto se mlu- I, nic jineho na praci, neZ nosit akta z jedne mistnosti do druhe, dostava, okrouhle vi o Organisaci SpojenYch narodtt, ale $150 mesiene, coZ se rok od roku automamalokdo vi, jak vypacla jeji zakulisi. Neni ticky zvyguje. Po osmi letech mine obyto gpatne misto, byt zamestnan u Spoje-, oejny poslieek, kterY nema Z ! adne zvlagtni nYch narodu. IN dnes maji Spojene naro- znalosti, yydelavat temet $2,400 rank, dy nekolik tisic zarnestnanct, a desetitisice dalgich 26,dosti neustale ptichazeji.

KDE ZDAR NAM KYNE. Samortejme nebudou ptijati, ale kahlY by cht61 sloait u SpojenYch narodil. Je to Ja neverim, Ze zdar tarn pti gti kyne, pochopitelne. Myslete si, '2"e jste byl ptijat kde mladeZ pokorne jen ktivi zada, krok opatrne ye voditkach sine do slukb OSN. l a chladne lice v moudre vrasky sklada.

Jakmile vas ptijali do slukb, vydaji 1vamezinrodps,ZmiNet Ne! V tobe budoucnost je, mlady svete, vydat Po celem svete. Cestovni vYlohy za vznet novYch dum, jimZ nerozumi staff, vas i vagi rodinu plati samortejme OSN — i ye hrudi tve nem nove jaro kvete — a mukte vzit na testy neomezeny poeet1 necht' bujate jen kypi, plesa, zati!

Mewl sve rodiny. , 1 Byt' nekdy brklo ye svem bujnem chva u Letounem nebo loth jste se dostal do! jen dal at' vichrem bouti mladi shave New Yorku, abyste nastoupil misto u OS 1 a nad genim si oktidluje patu — N; v ptistave nebo na leti gti na vas 'deka! jell z toho kvasu vzejde vino zdrave. automobil a zastupce OSN. Pak jedete do hotelu, kterY je pro vas peelive vybran, Svatopluk tech. n.d yam vyberou byt nebo ptideli domek pro vas a va gi rodinu. Pak zajdete do sekretariatu, kde se vytidi otazka penez. zatim co pfekladatel, ktery zaene s $5,300 Mate-li s sebou tolik penez, abyste vysta- zakladniho platu roene, ma po osmi leell do prvniho platu, nedostanete nic; ji- tech uZ $8,000. Generalni tajemnik Trygnak yam vyplati zalohu ye vYgi tYdenni- ye Lie ma roene dvacet tisic dolarri a patho platu. K tom se ptipoeita je gte dalgi nact tisic dolart roanich ptispevka na zaJoha — bYva, to asi $400 — abyste si zvlagtni vylohy a na domacnost. To je mobl zakidit byt. Jste-li cam, dostanete plat, s nim2 se da i v drahem New Yorku jen $200. Dostanete-li 8200 dolarit rooniho slu gne Zit; krome toho maji zamestnanci platu, mitkte si hned prvniho dne vybrat OSN v g ude slevy a name vYhody. prtjelcat 1060 dolart, abyste si mohl neco Nadto je to rozsahla peCe v geho druhu: koupit. Dostanete-li jen 6700 dolart roe- Detske jesle, lekatske o geti-eni zdarma, r e, pajel y am 400 dolarti. Mate-li deti, do- zabavni mistnosti a restauranty. Kahle stanete na kahle po 1000 franeich roeni- dva roky dostane zamestnanec atrnactiho ptidavku — a je lhostejne, mate-li de- denni dovolenou, aby se mohl podivat do ti s sebou v New Yorku nebo nechal-li vlasti. Cestovne a v g echny vYlohy hradi jste je ve vlasti. Pottebujete-li automobil, OSN. Kdo chce p0 tticetilete einnosti oobstara varn jej, sekretariat za sniknou clejit na odpdeinek, dostane pensi, je . ! dieenu; jinak infiZete potOit taxikit, jichZ n' polovinu jaw dosavadnich p • ijlna. A u ! I u velke ninoktvi, a nuakte denne ,jez- piece nejsou zamestnanci v Lake Success

St'astni. Osobni oddeleni muselo ptijmout do sy Ych slukb zkuSeneho psychiatra, protok se ukaza,lo, ze vet,gina zamestnancrt trpi nervavYmi c,horoba,mi: Spoluprace s lidmi, jejichZ jazyku nerozumite, nove, cizi okoli, zmena podnebi a tak dale -- to jsou potiZe, s nimiZ neustale zapoli zamestnanci OSN. Jedna mlada einarika to tekla proste: "StYska se mi po domoye." Jine strasti ma African, kterY se dal zlakat skvelYm platem: "Myslil jsem, si za takovy plat mohou dovolit koupit diim a najmout sluhu. A zatim je tady vgechno tak drahe, ze bydlim v malem byte, mam posluhovaeku a jezclim autobusem!"

• 4, •

KALENDAR 3. Nita. "Fish Fry" bude potadat fad Hvezda Miru, cis. 33. v Bleiblerville, Tex. 3. frijna. Vinobrani v sini fadu Pokrok Dallas; Cis. 84. v Dallas, Tex. Hudba Fr. Kubinova z Ennis.

3. kijria. Prvni hudebni a mluvici film o Zivote na gich krajanil, udelan v Texasu, promitan bude v sini fadu Stefanik eislo 142. v Houston, Tex. Zaeatek v 8 hod. weer.

3. eijna. Spoleena svaeina po schrizi du eesky Prapor Cis. 24. v Cyclone, Tex. 10. kijna. Spoleena svaeina po schilzi radu OsvCta els. 38. ye SmIthville, Tex. 1(1. iijna. Bazar porada, hid Praha Cis. 29. v Taylor, Tex. 10. filna. Barbecue a vinobrani u fadu 8tefanik Cis. 142. v Houston, Tex. 31. iijna. Oslava vS-roei zrozeni esl. republiky pki ni2 dramaticky kroidek Hlahol sehraje divadlo v sini tadu Pokrok C. 88. v Houston, Tex. 27. a 28. listapadu. Bazar ye prospech stayebniho fonclu Sokola. Podrobnosti budon v oznamcc.

VASTNt K — WEST, TEXAS

OREDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICI JEDNOTY STATU TEXAS OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS FRANTA MOIJKA REDAKTOR — EDITOR Vydav`atele — Publishers ECHOSLOVAK PUB. COMPANY WEST, TEXAS Pfedplatne $1.50 roene Subscription $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do Hlavni 'akadovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisy, ptedplatne a oznamky bud'te'Z adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

Josef Vrba: AZ PODZIM Pahorky s balvany Btizy.

IVIraky se po vetru vzduly.

V indlYch mlhach Sumava mini, Dues je mi neureite, dues je mi Le. Vkchno mi cAklive chutria, Bite, jak harakiri linusne, vyhtezle.

Ne, nic!--Nechat!—V klid jenom sednout si na, kvetouci Inez.

A nechtit, neclohlednout z 'Web° des.

Zvoneeku modrY v a dou:Sko mate•i!

Jak vy, tak eekat prave, az podzini ude•i.

Jak vy, tak 6ekat prave, a sbohem! flat dinun aZ lead roh nam lkave da v soumrak signal: Jdem ) S nadgenim a laskou k dal gi praei!

PatnactY sjezd na gi SPJST mame za sebou. Byl velmi zdatily, fispe gny a innohe novoty budou co nejdlive uvedeny ye skutek. Nastal nam poclzim, kterY jest pro agitaeni prOci dobou nejidealnej$1.

My si nem-Hone dov.oliti, abychom se ocidali sneni a spokojili se pouze s tim, co jit

bylo closakno. Musime se neustale zasazovati o to, aby ty vody na geho vniti•iho Zivota nezeistaly stati, neb jsou to ty stojate vody, ktere podlehaji zkaze. Dokud bude.me Omni, dokud bucleme ,si vSimati se zajtnem agita.Oni einnosti, nemusime se obavati,.Ze v na gi Jednote rozhosti se vaznutl, klid a hniloba. V kaZdem Padu by se postarati o to, aby byli ziskani eleni novi. Reditel a snadvy organisator bratr Karel Navratil zcela spravne v poslednim dopise poukazal na nutnost ziskavani novYch elenn. Bylo to prihodne povzbuzeni a povzbuzeni je v&ly zapotrebi. Nadeje na Uspech je vkly vet gi, kdy se o veci protok mleeni ukolebava snadno v neeinnost, jako konej g ive ticho zavira nage oei k spanku. At' patri g, sestro, bratre, ku kteremukoliv radu, jiste bys nemile nesl, kdyby rad, k nemuz pat •ig , za jinYmi rady pokulhaval eili neziskaval deny hove.

Jest to veci nasi hrdosti, valyt' kaZdY mate ten sviij tad rad a necla dopustit.

V kaZdem rade najdou se jednotlivci, ktekadovemu organisatoru pomohou, poradi o novem prospektu, primluvi se 1.1., znamYch, aby ptistoupili do nail Jednoty a pod. VYdelky jsou pritonme vy ggi a sta.lejAi a pillelitosti k yYdelkilm je vice. Jsou vygg i dtichody na farmach i v obchodnim a jinem podnikani. Dnes je to ochrana, ktera, i nevysokem obnOsu ptispiva k naiemu klidu a spokojenosti, dnes mail certifikaty nail SPJST jiste nepozbytne hodnot, ktere je eini skuteenYin majetkem. Hled'me stale k tomu, aby nova nase pokoleni pine vYhod Zivotniho poji gteni vyuHvalo, porad'me jim k tomu a to nage prace prinese nam nova itspechy viclitelne a radostne. Vzpotniname vdeene kteri s takovou obetavosti tvotiii zaklady nail Jednoty. Jsme jim vdeani a na nas je, aby ti, kteti po nas prijdou, mobil teZ vdeOit nam a vzpominali na nas s laskou.

Zkournejme4 kde jegte ktery krajan nas nebo jeho rodina u SPJST poji gteni nemi; jdeme k nemu, vysvelleme mu, v jakern nebezpeei se nachazi. itekneme mu, ie i on by mel mill pokojnej gi pornygleni, kdyby dne ostid smrti radinu jeho zasihl a tint pomy glenim, ie je poji gteni u nail Jednoty vidy dobre, fitly nutne.

Nage starobni pojistka splatna v 65 letech shift Mezi iadou razn3'7ch pojistek, vydanYch nas i SPJST, je pojistka TFidy ktera se vyplaci ye stai• 65 let. Je to pojistka, ktera mnoho nestoji, jen o pant centil vice neZli pojistka do2ivotni a piece dava prilelitos tern, kte •i se doZiji stati. 65 let, dostati jakousi starobni pensi a jiste v tech letech takovY $1,000 pi•jde vhod, zvlake kdyz alovek v torn staff jiZ nema velkych mirokti a chce jen spokojene Lti, nebo si trochu ptilep giti. Olen v prosttednich letech, 33 let, vezme-li si tu-

Ve stleclu, tine 29. zati 199 to pojistku, plati $2.32 mesiene, nebo $2E 49 roene, tak 'Ze do 65 let staff yapla Jednote asi $847.68. Za to dostane hoto' $1,000, takle mu ptibyle $15232, kteryL obnos se nahromadil nasledkein znroet ni. KdykoliV behem svehe elenstvi jakm lel uplynou t •i roky, ma Olen pravo na hody na pajeku nebo jisty zaplacer obnos zv. "paid up" pojistka. Olen ve t•; de H je poji$tenY na tisic dolarti (11 vek 33 rokil mohl by si vzit pojistku aZ, do su my $7,500, die opravenYch stanov) a kdy koliv od zaplaceni.prvni roeni premie b se dostavila smrt, Jednota vyplati cledi cum tisic dolarn resp. cely obnos poji$t ni: jeden aZ sedin a pnl tisice do -tarn. Do Lje-li se vSak Olen 65 let, tedy , v 65 le tech mu ,,Jednota vyplati: eels/ obnos poji Stein. Tato pojistka je opra.vdti venni vs/ hodna a jiste by mela bYt; vice pochopena Nechte si pH pfilelitosti vice o teto pa jistce vysvetlit od nektereno tadoveho or ganisatora, nebo 'piSte na HI. utadovnu d( Fayetteville, Tex., a Vyavetleni bude dano.

Nenecinne za cenu propadnout. rage pojigteni, nebot' to je jedine, co dine= nonieme zachraniti z nail prace, co muierne rt get •iti a nikdo nam to nemitie vzit A jezdi opatrne ! Ulicemi a uliekann ptedmesti vet$ich a volkYch mast MU se denne rano desitky ant, chodci sotva uskakuji a beda tomu, kdy by nChodou musel jen kruelcern sestotipit s cliodniku, nebo zavravotal. kteremu nepatti auto do ruky, is sand neni $koda ani Lvota takoveho psika, kterelio tve auto rano odhodilo a kter1 se jegte par yarcin a dokonal? Jiste, Ze neni v takove mite, jako kdyby to byl Lvot lidsky, avAak uvedomuje$ si, Ze stejne tak noble mohlo tarn vbehnout deck° a Ze jsi take uZ nezabrzdil? Byil to "jen" pes, ale Chape$, Ze i tak jsi zpfisobil dosti $kody a zarmoutil blavne nekolik rozumnYch i detskYch srdci, ktern, prisla tvou bezohlednosti o kamarada a piiteie? A ty jsi ani nezastavil a jel dal.. Co to eeka pNAte? UvaZuj! A jezdi opatrne!

Painathe tiny v. Nilo. 1. kijna 1946. Jedenact nacistickych poblavarti bylo odsouzeno k trestu smrti mezinarodnim vojenSkYin tribunalem v Noriinberku. Popravit se konala 15. Milo, s vYjimkou Goeringa, kterY spaChal sebevraMti. 3. kijna 1945. Spojene staty zvoleny trvalYni sidlem organisace SpojetlYch narodli. 6.

—12. rijna 1946. TYden k zobraneni °hint.

VYroei katastrofalniho polaru Chicago roku 1871. 10. 'Etna 1845. : Slavnostni otevreni namorni akademie v Annapolis. 12. fijna. Kolumbir y den. Roku 1492 Kolumbus objevil San SalVadOr v zapadnich Indiich. 13. kijna 1792. Polohni zakladpiho kamerie k Bilemu doinit. 14. rijna 1066. zmoeneni se Anglie Biwa u HastiO's

7e st?ed

20. zati 1048.

V A. S T N tit

WEST riia-As

Str)trl, 3 '

Vydelal na OSN. Kdy . n5A' kongres no- poznat, kde, kcly a jak vznikaji itrazy. Uvolil aver na stavbu palace Spojenych na- nue se poznavat indnost nebezpeei nrarodu v New Yorku, mel z toho nejvetSi ra- at. Prvni ochranou proti nim jest vlastni dost Spiro Karageorges, kterY se ptiste- opatrnost, na kterou se vSak nem0,eme valy spolehnout. Zapomeneme bVti jen hoval z Recka do New Yorku roku 1905 zaeal jako prodavao kvetin na Apinave na okamtiik opatrni a ji2 tento okap •edmestske t •icle Bowery. Dues mu pa- mOik postael k tomu, aby doAlo firazu. tici 37 domb v cene nekolika miliona, vet- Technika ma ochranit Cloveka pied araSinott v sousedstvi budouciho sidla Spoje- zy. Clovek sam nestaei zabranit v‘7c.m nYch narodb. Hodnota jeho nernovitosti elnam araza spoleha na rozvoj 1:echnistoupla, o sto procent. Podnikatele tarn ky, ktera jest povinna upravit bezpeene chteji stavet hotely a obchody. jizdni drahu, pracoviSte a usmerniti praZtraty zidu. Za nacistickeho panstvi , covni postupy a zpbsoby tak, shy k Urayeas byli nejvice zclecimovani 'Ede. V Polska zani neinohlo dojiti, nebo bylo V minulYch dobach se obyeejne na ° .

Na tratich vlaka, autobusa, zabrLien a etvrt milionu aide 105,000 du•i zbylo z t ni pojistku nemyslilo jako na majetek, ae ta se pak east° ukaza.la jako jedina jisto- Si. V Rumunska z 850 tisic 360 tisic. V Ma- tramvaji a na silnicich vribec jsou zkouta v (lobe take ratty osudu. A je;te dnes d'arsku ze 403 tisic 174 tisice. V Jugoslavii seny razne ptistroje, ktere automoticky se tak mnozi na zivotni pojistku nedivaji ze 75 tisic jedenaet tisic. V Nernecku z zabrani sraZkam voz q a autontobilft v tavlakvea neopatiuji si pojistku dostateene vyso- 240 tisic 1.5,360. V Rakousku ze 190 tisic kovem ptipacle, lcdyZ selhal douci a vYhybkat.

Podobne jako v ,Zelezdevet tisic, V Italii z jedenapadesati tisic kou, aby byla skuteenou hospodaiskou zaa silnieni doprave jsou pHsne p•edste 39 tisic.

Ve Francii ze tti set tisic d ye S. titou pro vSeelmy piipady potieby. tisic. V Belgii ze sto tisic 32.tisic. V ikecku pisy, manic podobne p •edpisy v tovarilmyz bude pracoVat podle planu. KdyvZ ze 75 tisic 8400 a v Holandsku ze sto pade _ nich. Odpovednost za tadne pouC1eni delniku a arazove zabrane nesou sarnortejje malo ovoce a zeleninovYch semen je vi- sati tisic 34 tisice. me vedouci. Dnes Wechny tocarny si det, Ze v ptirode nee° neklape. Rolnici i Ve vgech zemich trpi nespaJak spite? s zahradnici se shoduji, tie je, to vina veel. vosti vic Zen neZ mula. Nespavost ptibYvaamy potizuji statistiky mistnich araza a Je jich mak) a to je pravda. V Harpende- velem. Pracovnici rukama spi lepe neZ plakaty a napisy upozornuji delniky na nu v Anglii podnika doktor Colin Butler duSevni pracovnici. Za ptieinu nespavo- heslo, ktere je tteba multi stale na zteteli: pokusy, aby proti tomu naSel lek. Rozvoj sti uvadeji lide vedle Spatneho zdravotni- bezpeenost ptedevAirri! britskeho zemedelstvi v poslednich desiti ho stavu hlavne nervosu a azkost. Asi Valne shromaideni SpojenYch narodii letech zpfisobil, ze aspech jeho prace je etvrtina nespavYch uZiva nejake pra'Sky seSlo se due 21. za.ti 1948 a potrva asi tii tiivotni otazkou. Divokeho hmyzu, jako pro spani a hned po nich je nejoblibenej- mesice. Porady a schtize konaji se v Patiernelaka a podobne, uz neni dost, aby ob- sim prosttedkem pro spani eteni. Nekteti v tak zvanem palaci Chaillotskem, nastaral oplodneni ovocnYch stroma a pol- licie maji sve vlastni prosttedky proti ne- zvanem tak po vrchu, na nemti', je uminich plodin. Plodin je tolik, Ze na to divo- spavosti. Jedna hospodyrika sttedniho sten na Seinou naproti Eiffelove veli. PakY limyz nestaei a rolnici p •i hubeni pol- veku zkratka vstane a navati si hrnek lac tento byl postaven roku 1937. Pi•titim nich Akadca vyhubili i hinzda divokYch derne kavy. Jedna hospodyfika zase vsta- staval s na jeho miste vYstavni palac, zvaveel a ernelakti. Vypestovat vic divokeho ne a uklidi si byt. nY Trocadero. Rozsahly palac, v nernti je hinyzu neni moZne a jedinou nacieji jsou Mnozi z nas nejstarSich litujeme, ie za nejvetSi patiZske Move divadlo a tti mumedonosne veely. A to je pracovni odbor sea, byl upraven za znaonYch nakladn. dr. Butlera. JenZe nestaei jen starat se o nagich mlacHich let nevypisovala SPJST Musea byla vyklizena a celY pae n je nplvetS'i po es d veelstev. Hlavni nesnaz je v pojistek nadaenich a jinYch, abychom ne ptemenen na 3000 mistnosti pro zasetorn, jak p •anet vaely, aby venovaly po- jich vyhod mohli niivati. U mnohYch ye daci komise a nejrfiznej'Si pottezornost i tern plodinam, ktere se jim ne- stiednim veku neni j6te pozde na zvY ge- by. Plenarni schtize se konaji v divadelzamlouvaji, na ptiklad eervenemu jeteli. ni pojistky, aby se skuteene stala inajet- nim sale. Ptedsednictvo zasecla na jeviTo je snad nejdfilditejSi krmivo, ale nek- kern, na kterY mohli by se spolehnouti. delegati S N, celkem asi satin set v Crazy nevznikaji nahodami, ale neopa- ptize • i. Na balkone jsou vyhrazena tar v jeho kvetech je umisten prilis hluboko pro kratky sosal medonosnYch veel. truosti. Podle firazovYch statistik vyslo na asi 600 novinatfun a asi 1000 divakft.

Proto se mu vyhYbaji. Doktor Butler dou- jevo, Ze se rok co rok opakuji crazy po- Byla opat •ena technicka, opatteni, aby fa, tie se mu podati vypestovat odriidu dobne, ktere vznikaji -pti podobne praci a vsichni ptitomni mohli poslouchat souveel s delimi sosalcy, ale zatim se snaZi jsou zaviriovany podobnou neopatrnoti. ea,sne pteklad projeva do peti atednich rorteSit problem eerveneho jetele — pro_ Na zaklade techto poznatka odbornici vy- jazykil SN, anglietiny, francouzStiny, rupagandou. Da do veelinu trochu syrupu, vraceji nazory lidi, tvrdicich, Ze k arazu SpanelStiny a CID:Stilly. Saly pro kodo nehoZ namoeil kvety Cerveneho jetele. doSlo na.hodou a jak se lidove 1 .116,, Ze "o- mise pojmou po 500 osobach a byly upraVeely cucaji syrup, vSimnou si vbne jete- sad tomu zrovna , chtel." Uraz nikdy ne- veny v musejnich galeriich. Iim-ILlas a tele a tahle propaganda je ptesvedei, Ze na vznika nahodou, ale zjistitelnymi ptiei- leforlicka sluZba jsou ye vyie1.1 poschoCervenem jeteli neco uZiji. Zprava se S'iti nami. Je proto nutne, abychom‘ zname dich. Telefon ma, na 1200 llinek. Ptedsin od alu k filu a veely potaciaji vYpravy za PrieblY odstrariovali. Nekolik znamYch divadla je upravena na restauraci a bar. eervenYm jetelem. Nektaru na nem sklidi ptildada infiZeme uvesti: Nekdo spadne Na esplanade pied palacem je restaurace mak), ale hraji si s nim dost dlouho, aby do neohraZene jamy. Neni to nahoda, ale pro zamestnance, banka, smenarna, turiobstaraly jeho oplodneni a zajistily skli_ stalo se to proto, ze jama nebyla ohraze- sticka a informaeni kancelat a podobne. zen semene. Pro kontrolu sv'ch theorii o_ na nebo tadne zakryta. Kdosi zakopne o Sestavujeme spravne jidelni listky?1 znaeuje si dr. Butler veelie'ky barvou. Pak bednu. Je to proto, Ze jednak nedaval po- Hospodyne. by mely venovat vice pozornoje pozoruje na poli a nakonec doma v po- zor a take proto, Ze bedna tam ptekaZela. sti sestavo y ani jidelnich listkfi v doinakusnem veeline. Jaky bude mit aspech, KOyZ se nekdo poteZe o okrutini pily, je to cnostech, protole nektere latky, ktere pouvidi se aZ podle arody oovce a raznYch proto, ze u okrutni pily neni tadnochra- Zivame, kazi a hati tepelne, plasticke a emen. na proti arazara. Z . prakse dovedeme jiz slueovaci fielnky potravin. Nedavno o tom

rmandy. ikijen 1946. KonNillamt ena'. 16. kijna 1859. VYpaci ,rola ma.

Tohna Br ∎ A Harpers Ferry. 19. kijna 1781 Gener. miwallis se vzdal ainerike ozbrojene mod v Yorktown, Virginii. tijna 1879. Edison vynalezl elektrickou 74atovkti. 24. tijna 1836. Skrtaci sirky parentovany ve SpojenYch statech. 27. tijna. Nainotni den. Vyroei narozenin presidenta Theodore Roosevelta. 28. kijna 1886. Dedikace sochy svobody v New Yorku. 31. tijna Halloween.

Strana 4

'7

psal dr. Charles Richet. Nerna na mysli nybr2 tak zvane proti2i yiny. Takoyou protiLvinou je na. pfiklad studend voda, ktera zpOsobuje, ie se 2iviny nevsttebavaji. Chemicky pfisobi nmoho proTak na pfiklad latky, ktere 'Asobi proti vapnikove dash potravy, jako kyselina fytova, z otrub v chlebu, peeenim z mouky prilia vymilaiae, sraZi vapnik pted vsttebanim. Tak vznika detska, k1ivice Po poziti chleba a polevky z ta.koveho chleba. Podobne ptisobi 'St'avelova kyselina v o niZ dr. Richet pravi, Z'e by "naela zmizet z nakho jidelniho listku."

MorCe, ktere dostava dostateene vitaminu C, podlehne skorbutu (kurcleje), k potravy pridavan rybi tuk. Tedy vitamin D, jinak normalni zivina, pusobi v jiste da yce proti jine normalni Zivine (vitamin C) jako protili yina. V obdobnern syslu ma neinek i alkohol. Skoro ka'ZciY vitamin ma svuj protivitamn. VojteSka ma, normalne hojne vitaminu K. Zahnije-li vSak, vyvine se v ni protivitamin K, coZ ma za nasledek krvacivost skotu ze zka2ene lucinky. Pellagra se pozoruje u lidi, kteti se 0vi kornou. Ale korna ma vitaminu PP vie nez loupana rY2e, o yes a Tito a piece nevznikne pellagra ph krmeni loupanou rYZi. To proto, 2e korna obsahuje protilivinu. Profesor Leslie dopinil vYvody zkuS'enosti o skorbutu kojench po nalece sterilisovanem Skorbut se vyhoji mlekem obyCejno vatenYm. Stare zakorly a natizeni jsou v platnosti fade stab.). Unie, na ptiklad ye state Pennsylvania je zakazano zabit hada -net tiAtknul. Ve state Ohio se zakazuje jet na oslu rychieji, net Best nail za hodinu.

Ve state Georgia je zakazano libani na ulici — kddto v Massachusetts deset na 2i ye ulici znamena nabidnuti k shatku. Kdy2 ye statu Maryland navkivi mlady mug rodinu, kde je mlada divka, Sestkrat za sebou, je to take nabidnuti k shatku. V Minnesota plati polibek v ptitomnosti rodieta, zejmena, ptinesl-li mladY mug darem krabici cukrovi — rovne2 za nabidnuti snatku. Ve state Florida se tresta, "pfetahne-li" jedna 2ena clruhe kuchatku nebo slUZebnou. V Chicagu je zakazano napajet psy whiskou a v meste Vermontu se Zeny nesmeji prochazet pa ulici, nejde-li za nimi ye vzclalenosti do dvacet krokii muZ se zbrani v ruce.

Na . kelach o UNESCO. Podle rozhodnu•i UNESCO byla ptijata zasada, aby ye 1./ ech elenskYch statech bylo na skolach poy inne vyueovano o ueelu, zasaclach a Yyznainti SpojenYch narodu. )• • Nekteti Ede se tak pravdy, ze ji z nigh olovek nedostane, kdyby se rozkrajel!

VhiSTNi1C-

TEXAS

' .11EMEMENIV7',' No*

Ve stfedu rinutku, a Ty zesnulY 1 pokoji a budi2 Tobe zerr Dano ye Wallis, Tex.,

zidi 19 dpodivej ou.'

S. zaki 10, ,lueni

)+4

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niZepsanY resolueni YYbor radu Slovan Jihu eislo 26., SPJST, projevujeme jmenem naSeho radu uptimne citenou soustrast pozustalym nad ztratou jejich rnilo y ne 2eny, dcery, sestry, S"va,krove a tetioky a nah. spolusestry Marie Boehm, ktera zenatela y e mladem veku 37 rokti, dne 28. srpna 1948, v Cicero, Illinois, a pohtbena byla na tainejSim htbitove dne 31. srpna 1948.

Vime pozUstall, Ze ztrata vaSi mile je velika, ale budiZ yam Utechou, ze my elenave soucitime s vami ye vaSein zarrnutku. Zesmila sestra at' odpoeiva v pokoji a Best budiz jeji pamatce.

Resolueni vUbor: J. P. Nedbalek, J. J. Doubrava, Charlie Filla.

Dano ye Skidmore, Texas, dne 12. zafi 1948. ) • •( RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niZepsanY resolueni vYbor radu Komensky Cis, 20. SPJST v Granger, Texas, timto projevujeme jmenem na geho tadu uptimnou soustrast portistale rodine nad Unartim jejich matky, staPenky a naSi spolusestry Marie Wentreek, ktera od nas odeSla navady k yeeneinu odpooinku dne 20. za ti 1948 ye stati 84 let.

Ziesnula sestra byla zakladajici elenkyni naSeho radu a Jednoty, neb ptistoupila do Jednoty 4. eervence 1897., Vy pozustale ditky a rodino, jeSte jednou ptijmete nahi uptinmou soustrast, a ji budi2 zeme lehka.

Dam) v Granger, Tekas, 25. zati 1948.

Za tad KornenskY Cis. 20. SPJST. v Granger, TeXas: Henry E. Vitek, Chas. DuSek, Anton Mikuleneak, resolueni vYbor.

4 RESOLUCE SOUSTRASTI. My, broth a sestry radu Bratri SVotnosti, Cis. 60. ye Wallis, Texas, projevujeme uptimne citenou soustrast vam pozustald rodino nad ztratou vaSeho draheho manotce, dedeeka..a naSeno spolubratra Karla nranielteho, ktery odeSel tam na veCnost, odkud neni navratu.

Vime, poznstala rodino,. ze nesete auto velkou ztratu tOce, ale bucliZ ,vam Uteenoti„,„Ze i my, spOlkovi bratli a sestry Isoucitime s vami ve vaSem velkem za-

VelkY zajem o ehrudiA,..skjr obraz.

Zprava o pozoruhodnYch osudech obr zu, kterY tak YYznamne rozmnotil sla• Chrudime, upozornila pratskeho ved dr. R. W. Hynka na obraz, kter pod tradice je pravYm obrazem tvate Krist' vy. Ph jeho navaeve v Clirudimi dosta se mu laskavosti mistniho arcidelcar msgr. K. Mikuleckeho pfilditosti hlednout si podrobne obraz sv. Salvator kterY letos oslavuje triste vYrodi svel podivuhodneho spojeni s historii Chrud. me.

Dr. Hynek zjistil, obraz vyjadtuje celku skuteenou podobu Kristovu, jak j dnMniinu vedeckemu svetu znama jed nak ze zakladniho typu Kristovy tvail zachycene v katakombach ve druhe polo vine II. stoleti, jednak z negativnicl skvrn na znamem turinskem rubaSI, je hoZ studiu se dr. Hynek s takovou svedo mitosti a laskou vencwal. Podle svedectv dr. Hynka je Spasitelova tvat na chru dimskem obraze skoro v ptirozene veliko sti, je ponekud S'irM nez na rubaai, pone van' zachycuje i partie licnich kostl, deh je trochu vygg , nos trochu kratSI, zat4 tista jsou formovana jako na turinsken platne, do ktereho byl Kristus zabaler pted pohrbem. Podlouhla brads, vous vias, rozdelenY ye dvi, souhlasi s charakteristickYm jednotnYm zobrazenim Krista, barva pleti odpovida barve vlasa. 45bras sv. Salvatora prokazuje dobreho mistra, nebot' jde o velmi zdakilou reproduke! Kristovy tvafe a dr. Hynek pflpomnel, ze r. 1516 byl turinskY rubaS kopirovan Dlirrerem v Lieru v Belgli, odkud se asi airily ptedlohy pro darSi otisky.•Na obraze jsou zketelne stopy bodnYch ran, odpovidajicich hrotu dYky. Byly zplsobeny SvedskYmi vojaky, kteh na obraze hrali kostky. Na nose je zfetelna rd2ice linek nejasneho pavodu. Tato jizva u oka piedstavuje nejvetSi defekt velmi paneho obrazu malovaneho na &eve, a plisuzovanello L. Kranachovi. Dr. R. W. Hynek potvrdil spravnY odhad, ze se obraz velmi podoba vzacne prvoldest'anske pamatce t. zv. smaragdovernu Kristu z pokladnice byzantskYch cisaru i positiviim, potizenYin podle negativnich skvrn na twinskein rubaSi. 4• ( ) Povidal advokat: "Nechci na vas penize, kdy2 rikate, 2e jich neonate. Ale jste-li krejei, uaijete mi aaty; jste-11 obuvnik, u&elate mi nejakY boty; jste-li mlynat, date mi mouku. Hodi se y am to?"

"Ale ovaem, rune ano, ale nevina, ja1 budete vy spokojen. Jseni toti2 hrobnil

stivdL, dilc;

VEST 1\1 K

W.sT; TKa'ais.1

,ina 5

"No, Pavlo — to nejde -- tot' proste neKtesina nikdy by noodstizoval divku z ji pomery, aby ! rne',Mo! Mtluji Sla.\,ovu sestru 0main naptedni rodiny, jistotu, to i orm 010 rada deji -ie si yydelava.la alma na Zivebyti."

I iota let pronesi velmi lehce. Neodva- nine. Edybych.polacial Slava a tote se a stydel se doznati pied hrdou bu, 5111011 bych vakere stesti webs ROMAN divcinou, kolikrat meSkal jit v Bea_ to a jakoukoll y nadeji 110 shatek. ravio nemehla bys ty?" tislave, unit ona tuSila. it piece ji patioMraz prejel Pavle po zadech. Razeut ubasal a potkboval 1 jeji rady. NebYti tovolnila si obe rum z jeh odioni.

Jak so zajistO jests pamatujk, Pavlo, ira, nebyl by patine, vtbec k ni pritel. vyhYbal jsem se nikdy ladne prdci, jen no 10 nestajn nwie UspoTH. tisice Divka nebyla ani nyni pfesveddena, ale puiitii.i. Nt!-ych s inalou podporou tve matky mohl chtela zvedeti, co ho asi ptIvacli dries ve- ry. Lee co main, davam ti studovati. Nyni ov§em, co jsem dokto- Cer nahle k ni. suM,; zapounnati, Cr' se muslin sLacati 0 at a asistentem na klinice, je tomu "Nechme Who," Cekia, "po-vez xiii radeji, Anna, aby na v6iierou svou verli()A lia k. Muj asistentskY plat neni site yell- co to WI a znepokojuje." stara PLO riesi.raclala!" , ale dosud jsem s nim vychazel. Na Jak byl Karel opet zahanben! Pavle Karel p-tikYvl, bled a s alma nejistYptiso,bi i Slava Ktesina,. StYkali ma. bylo eirasi samortennYin, slarati se 0 yen-'re se pravidelne, a nyni o dovolene — "Pavlo Pavle nine schazi skoro oil- nou slaku. A on --- treba, Ce byl niaoric ra memo nahodou dovolenou soudasne ani jilt nevzpornnel no ni, ad mu slothptiznati se --- ". pozval time do domu sveho otce. Je to Nemolal dokoneiti student CelY se za- Zila se stejnou oddancuti. ixikovnl kclitel Ktesina. Zajiste Si vzpo- rdel. Nejradeji byl by sarn sebe zpollokosmut, Po vst q l a Sant po klobouku. Bylna ene§ jests na neho ptichazival velmi val. bledy a pocle:SenY. Pohledll no, IdivIli tak isto i k vain, pokud byl tvuj otec na ZiPavia haela jilt netroblivesti, tale zonfale, do vykfi1Ja: beznaclojne t. Patti ve meste k nejlep§i a nejvznevalyt' time v "Tak rniuv konedne "Karle, dej nil jell kratkou UMW ; snarl nej§i spoleenosti. Jsem dnes ji tteti pravern slava smyslu rnuei§!" so najde vYchodisko! Do kdy rausi. -; mai m u neho, ad, tobe nodal jsem o sobs yeKarel sebou trhl a podal zvolna a tr- penlaer ti. Dues 'Mak si vyeitam, prod jsem to- hare.

"Do zittka, do osmi hodin -\rei•;eA o -neudelal."

"Veera vedor uspotadal feclitel Ktesina a laobra.! Sdelim Li j8te. V 'eseZ(.1:"an pri--zna-ii Pavia bankovniho ieditele velkY ptihmaci y am. -- a --- a-- pototri" pade paOlecj no moo zpravu, ner'4' nu! Podekovala mu dopisem. hned v zde °pet uvdzl. Bylo had jeho sily zno- rid kroky. Kde bydii§r rvni dny pa ptijezdu do Bratislavy. 0- vidati se Zone a Zadoti no in, aby 110 zaKarel trpel hrozno. ratern do§lo ji pozvani do damn tedite- chranila! Ale deho se :Ho y& neoclval, "Nebydllm u Ktesiny, nybti: v notelu )va. Odmitla je ornlo'uvajic se svYrn za- ma-li nut nasazenY na krku!

"Adlon". Mani pokoj v druheari po3choch. iestnanim. Nyni vzkypela v ni uraZend Pokradoval ti§e: dislo closet." rdost. PteruMla Karla mavnutirn ruky: "Po vedirku za§li jsme je§te do j ednoho pavie selhO yal hlas -- hallo Se i1. svira"Stydel jsi to za sesttenici, Ce je v pod- lokalu. Nevim, jak se jmenuje. Sel lo..F."ynula mu jen ila rozloudenea V 0izerierri postaveni a jednoclu§e jsi ji za.- jsem, protole jsem met Mzen. Bale, jak diet) ni 6la slzy a videla jen v jakes i MP. e ic1 Proto nechtel jsi se seznamiti s pa- tako ml vysloviti, co nasledovalo, jak ta- jak ji polibil Karel ruku a rychle vy§el. tern ZabranskYm. 1VItij S'ef nerna ani tu- to vzpominka pan'. -- Tam, Pavia — proDavno ddvno jilt byl prye. nd ona eni, rnam-li bratrance el kohokoliv. ste — tam se hralo. A ja, sveden Ktesinou nemela dosud ani poray§leni na jidlo, ad lylo to vSak jedntni bratrske?" a ostatnimi a prove proto sand, Ce jsem Merierika jilt nekolikrate tIde zaklepala. byl odjakZiva takovY chudak, Karel skiopil provinile hlavu.

Stale jests se ani nepohnula, ra;:a pti"Ma§ pravdu, Pavlo — ale neodsuzuj jsern na site zasady a clomnival se, Ze §t6- tiskp uty k gadrum. V my§lenkLai dleia. one proto! Nestalo se tak z ohledd je§it- sti mar_o ptinutiti. Zkratka, dal jsem se u jedineho Cloveka, jehot jcdindtm meta tYch, ale proste jsem na to nepomyslil." svesti -- a jak clo§lo k daitlinu, nevim po- joke na svete a s nirnZ si at dosud tak Bolest, kterou vzbuzovala v Pavle jeho sod. Nevyhral jsem naopak — prober l rezumela. Karel cheval so k ni v:;]dycky ezohiednost, neutuchia. Odvdedil se tin tisice korun, ktere rnusirn zaplatiti do rytitsky a vlidne. On take se ji sastal, hatnd jejim rodiefn, kteti nebyli s to zittej§iho vedera jako destnY chub. A no- lidyZ se °tee i bratr vysiovili proti jejim Pavlo nemarn aol poneti, kde studidn jazykU. )deptiti mu 2:acineho pidnh, jako by byl marn ty penize vziti!"

Piaedstavovala Si, jak je asi zouraly ejich vlastnim synern.

Pavia so zdesila.

Z'oledla srortelne a adbelt nadeje, Ze mu skutedne ponifiZe. Byl iekla proto chladne: do zistala bezvladne sedeti. Odekavala v§e ve stra§live, situaci, nobude-li "Earle, chapu a jsem ptosvedeena o mane jen toto no Jaka to lehkomyslttej§iho yaera penize. Ale jak je Ze na S s e cesty rozdeluji se tim °Ica- nost ad Karla — hrati! Vi piece, Ce noPtemS,Slala Usilovne o vAech u.oZnYch nZikern, kdy jsem nastoupila mist°. Ale mute platiti vet§ich obnost't! Kdyby se tocestach. Clatela Karlovi pomeci za kaZdou f ez, Ce rune tvoje bezohlectnest boll. 0ho byla daila matka; ktera v nern yicl:.da cantle tenS jen spodatku; casein budu si jilt y e- nahradu za padlejlo syna! — BledO hoddhle ji napadlo: pa p, Zf'lbra p .: y poJai rady a zvyknu si," Corn, uptela Pr via zraky na zoufalou tvat mute l Polada ho a penize, a on ji vyhovi Karel se vzdaval pCi jejich hrdYch slo- Karlovu. Jako dtistojnicka dcera veclela 1 J.,:dyt mu nesdeli, nad pottebajo. vech nadeje. Mold se naditi pomoci te, dobie, co jest dluh so hey je to diuh Us-oaila si za to. dobu dva tisice korun. kterou bezohledne zaptel, ad mu byla tak destnY. V techZe zasadach byl vychovan v§e uspaadala a pos i ala nodporn blizka?

Karel. Prato nekkla ani slovo vYeitky. nczbjvalo ji umoho.

"Prosim td, Pavlo, neber to tak .Za,koktala jen: tick P to uktadala. (thybieiei tile koiky! Ani mne nenapadlo zapirati, e jsem "A nemohl by ti pomoci tvuj ptael, pan ricen iiiijdi ji zajist,t1, pan Zabtea;!af. r . Bt;'t y yln ptibuznYm. V2dyt' se nenaskytla, a- Ktesina?" de mu je splaceti v mesienich id ptilaitost, zminiti se o tobd, a nebudu chtela mu vyvinouti ruku, ale on u- , A p : si letos ziraniho vyjl pLtalier Mi ph cc za Posy! Ostatne pan chopil iii za druhou a odd pevnd stiskl. stadi se starYnt Utdlila tak sama sebe.

E. BASTIAN - STUMPF:

OSAMti

SW3192111AW

Strata liosahla opet ponekud rovnovahy a uklidnila se.

Nazitti Sla do kancelare o neco pozdeji a vyzvedla si z banky svYch dva tisice kor run. Kdyt potom vstoupila vAak do soukrome pracovny sefovy utasla. Mist() pana Zabranskeho bylo prazdne! Vzkazal ji, fie se nekde dnes pozdrtel, aby dala se do prace bez neho.

Pri tato zvesti pfitiskla si Pavla ruce na srdce, jet ji fakostlive buSilo. Pak se dala do prace. Pracovala neklidne s horeenYm spechem, chtic uniknouti trYznivYm mySlenkam. Obeas naslouchala, neozve-li se koneene na chodbe jeho krok, tak dobte ji znamY, a neobjevi-li se jit mezi dvefini jeho vysoka, postava.

Cekala mune. Pan ZabranskY nepriSel. Jeji strach vzrustal katdYm okamtikem.

Co si poene Karel, neodevzda--11 mu do veaera celY obnos? Co ho oeekava.? Vedela to ptiliA dobte!

Hrfiza ji projela, at se celd. zatrasla..

"Bote," zavzlykala hlasite, "k tomu nesmi dojiti musim najiti vYchodisko!"

Lea dopoledne ubehlo a v poledne, kdyt speSne odchazela k obedu, nikdo v zavode nemohl ji kde jest dnes pan ZabranskY! OvSem mnohdy se stavalo, to bylo ptivezeno z daleka zboti a Sof bYval pak zamestnan ve skladiStich. Lee nestalo se dosud, to by odekl nezanechav rozkazU a disposic.

Pavia nnela oci zkalene; palily ji zadrtovanYmi slzami. Sedela u stolu naproti pani. Svarove a nepotila tamer ani sousta.

Stara pani otazala se ji se zajmern, neni-li ji snad dobre, ze nieeho neji. Pavia vymiuvila se na boleni hiasy. Pak povstala od stolu, ale nechtela ani slykti, aby si odpoeinula. Nedala se zdrteti a odkvapila do kancelare. Doufala, to pan ZdbranskY zatim prisel. Zde ale vyslechla dva firedniky mluvici o panu Zabranskem dnes pry bude po celY den neptitomen, podnikl malou cestu kamsi.

Pavia usedla ke svemu stolu malomyslde a zoufale.

Co ted'?

Poeitala tak jiste s dobrotou a laskavosti pana Zabranskeho — a nyni je neptitomen.

Osud visel nad hlavou Karlovou na nitce.

Weer se kvapne blitil a ona nemohla aria pomoci. Opet vzkypel v ni hne y na jeho lehkomyslnost. Jak se mohi tak zapomenouti a dati se do hry, kdy2 vedel, nerna, z eeho zaplatiti! Ona si odpirala, spotila -- on probil vSe za nekolik hodin.

Lee musi mu pomoci: je to jediny pribuzkterY ji zbyl a milovala ho jako bratra. Co dnes vytrpel, bude mu v budoricnosti vYstrabou.

Po zavteni obchodit pribellia Pavia s

VgSTNIX— WEST, TEXAS

nejvetSim kvapem domu a oeekavala Karla. DA mu dva tisice korun a zbytek si musi sehnatl jit sam.

Pani Svarova ani Marienka nebyly doma. Byla v byte sama eekala, ale nikdo neA el.

Bylo j12 sedm hodin a pill osme a Karla nikde! Nedostal snad psani, jet mu poslala rano? Proo neptikl? Sehnal penize jinde? Pak by ji ptece byl o tom spravil!

Kdy2 se pfiblitila osma a nikdo neptichazel, ptipravila se Pavia k vychazce a vzala penize k sobe.

Obleaena jit na Prochazku, stanula pied domovnimi vraty. Nahle ji cosi napadlo. Net piljde do hotelu "Adlon" podiva se je,§te jednou do kancelate, li zatim S'ef. Zarnitila hued timto smerem, znepokojovana hlodavYm neklidem. Vytrpela-li sama za drieSni den tolik hote jak bylo teprve Karlovi! a starosti Bote, povzdechla si, kat by byl jit pan ZabranskY zde a dal nine tech zbYvajicich tisic korun! Ueini tak zcela jiste, poprosi-li ho vroucnel — Kratka, testa z bytu do kancelate zdala se ji dries weer nekoneene dlouhou. Koneene stanula u cile, ubledla a se steskem v srdci.

"Diky Bohu!" vydralo se ji se at. vratil V pracovn y Sefove bylo svetlo se tedy a pracoval jate!

Cala se rozechvela musila na chvili stanouti, aby si odpoeinula a vzchopila se, net vejde do domu.

Na chodbach nikdo ji nepotkal. Se srdcern boutlive buSicim sahla po klice dveti, jimit vychazela dnes s takovYm zklamanim .

Ludvik ZabranskY neptiSel dnes irmyslne do kancelate. Vidal jak Emery hnal se za Pavlou, a pak ho ptedbehl jink mut, jehot spatril pied tim u bankovniho reditele Kresiny. Co hledal v dome pani Svarove, s kterou se neznal? V dui Ludvika Zabranskeho vzklieilo sime ned ►lvery k Pavle. Chtel si nejprve o samote promysliti, net usedne klidne naproti ni.

Veeer, kdyt se kancelate jeho zavodu yyprazcinily, zakl do svoji pracovny ptesvedeiti se, nedoSio-li nee° nalehaveho. schodech potkal sluhu, kterY bydlel v dome. Sluha pozdravil uctive a Sel svou cestou. Nevidel v pritomnosti panove v tuto hodinu nic neobvykleho. Pan Zabransky dohanel east° weer, od se zdrtel ye dne.

Dnes seal pan Za.branskY neeinne u psaciho stolu a pohlitel na prazdne misto naproti, kde uvykl vidati plavou hlavieku Pavly. Dnes nebyl panem s yYch mySlenek, nebyl s to sousttediti je k pravidene einnosti.

Pojednou pozvedl hlavu a naslouchal By] to shichovY klam, nebo skuteenost?

Zaslechl opravdu divel kroky, jet rozPo-

Ve sttedu, dne 29. dal

znal by mezi tisici? Nemohl pochybo' tichounce a zdrahave kdosi zakiepall Posledni pochybnost pana Zabran ho zmizela. Pristoupil rychle ke dve aby odemknul. Otevtel Airoce. Pted stela Pavla!

Ale jak vypadala!

Pohlitela na nej s podivnYm Cisme) v nemt tajila se bolest a vztahovala k mu prosebne obe ruce. Jeji mils, ptva tvatieka byla na smrt bleda a jakoby hle zestarla o leta. Protila asi stra den!

"Pane ZabranskY," splynulo ji se zoufale.

Podivne vzrukn jeji blizkosti, uch• ji pan ZabranskY boutlive za °be ri vtahl ji do pokoje a zavtel dvete.

"ProbUh, sleeno Jarska — co hledat tuto hodinu zde, u nine?"

Ceti v jejich velikYch modrYch nesmirnou fizkost. Marne snatila se p mluviti. Koneene zakptala skoro nes] ne: Pane ZabranskY, prominte, to pricl zirn v tak neobyklou hodinu. Musir vami jeSte dnes hovotiti poprositi o co — zitra bylo by jit pozde. 6ekala js na vas Po cely den. Jde o lidskY tivot!

Illas ji selhaval. Zkusila dnes jit pi; mnoho. Zapotacela se. ZabranskY rycl k ni ptiskoeil a doprovazel ji k tidli. dla a svesila hlavu hluboko na prsa. T obtitnou si svou tadost neptedstavova Zabransky odskoeil k nastenne skin vyrial z ni sklenku a napinil ji posilujic. vinem. Nedbaje Pavlina odmitaveho p sunku pridrtel ji &Ai ke rttm, takte musila napiti. ZabranskY upiral na ni v to chvili s neskonalou laskou.

Pavia neodvatovala se nazi pohledno ti. Cosi ji pudilo aby ho objala kolem k ku, aby ukryla hlaviaku na jeho prsou tak aby vyprosila od neho pomoc p Karla.

Jak blahova to mySlenka! Co g zap mnela na nepteklenutelnou propast, zed ci mezi jejim zamestnavatelem a ni, z. mestnancem?

Byla chude device a nemela ye svete n koho. Jeji srdce fikalo ji to ztetelne Ludvik ZabranskY posttehl jeji vnith boj a doptal ji east', aby se vzpamatoval Po chvilce tekl tak laskave, jak ho doss neslykla promluviti: "Sloan() Jarska, chiverujte mi a teknet co vas ptivadi ke nine v tak neobvyklo chvili. tivot je v nebezpeei?"

Koneene se Pavla vzpamatovala. Co Ca su jit promeSkala! Vyskaila prudce se tl die: ) 4 Ueenci tvrdi, to lidskY mozek je star 450 tisic let! To je jeste skvely pozna:tei, jenom jsme zvedavi, kdy koneene zaan podia toho vek ti pracovat.

dire 29. zari 1948.

V/1221‘,

aria

jen kdyZ jsme se met' udrZova.1 milcrofony v poladku, $35.00 a ale, — co pak, pak $30.00, --- dolar za telefony, pak $53.- dobte, a meli v$eho pohodli.

Bratrsky a po pravde vas, 00 za jakesi line slulby, ani jsern se neFrank B. Steiner. zeptal kdo platil za tu chnru, kterou v')• bor na opravu stanov potteboval po jedel •( PO•NIT1.411011,04110.0.••■■ ••1.1.111MNI.11.0..004.1.....d...0...*:.

Houston, Tex. nact dui, jen $12.50 denne, — a ted' co Dallas, Texas, 25. zaii 1948. nine ptelcyapilo je, le to platil skoro v$eOetla jsem fi y ahu br. redaktora Vestniku asi pled dvema tYdriy, kde pad.ie pochno lad Svaz Oechoslovana 'Oslo 92. ne sestry a mill bratri: jecinaval o hubenim skladateli Antoninu ak to v nekolika poslednich eislech orPo ceste doma jsem o tomhle uvaloval, Dvotakovi, Mezi jinYin tarn stalo, Dvo rit na$1 Solo yanske Podporujici Jedno— a cosi me zaealo mrzet. Prvni, le jsern tak v posled. rode sveho pobytu v Arne•ice Ratu Texas vypada, uZ jsme si to asi se domahal dosti y elikeho pokoje pro jed- sloZil plekrasny koncert "h moll" pro vichno po yedeli o torn sjezdu, totil, --vYborti na opravu stanov. Druhe je, olincello. slySela jsem tento koncert jedchno o tom jak jsme se meli dobte, jak le jsem polado y al zavedeni dalSich dvou nou pies radio a byl nadherny. terse pobavili, jak jsme si popovidali o mikrofona, ktere plivodily dal§i yydani Prod se o tom zminuji? Prot°, le zjistila in jinem jen o prospechu a piaci pro jejich opatrovanim, — a pak ze jsem se jsem, le barevny film, ktery bude likazojak jsme se nabumball, ,notti ne, jak jsme si za- domahal postaveni ve fojeru slolenYch van prvni nedeli v Fijnu u 8tefaniku, : jsme se napapali, tak aby delegati meli na co pololit hudba, v nil je slykti tento Dvo•akav ili s terni eertovYmi obrazky, — a take nejen ty rozliene zpravy, — ale take si plekrasnY koncert. Ukale se mapa Texaiosieskli na aspori jednoho delegata, trochu pohovet, — aby nemuseli za jed- su, jako sttibrna stuha ptinaAen je odnu bylo venovano ninoho sloupca ye nani stale jako $kolaci, — ono je i znak a lieslo SPJST, a zaznivaji prvni O3tnikit. Ale, jak jsme po nocich pracoto sezeni za snemo yani hodne neptijem- rly Dvotakova koncertu. Ciestnact set zatim co patnact a snad vic jak ii ne, — zkuste sedet ptimo celY tYclen bez stlevic beliciho filmu promitano je pied tnact, na kalcieho pracujiciho se "melo opory, jiste budete za dni z toho hodo torn staeilo velice dobte jen ne nervosni„ (PH tornhle si ptipominam, alma divakil, a v$echno o naSem clrobbie" nem texaskem lido, o jeho spolko ye praci. r tadka. Koneene, kdyZ o tomhle dale al eleni vYboru na opravu stanov v ne- Pill druhe hodiny jedno barevne plekvaidne ptemYSlite, -- ono snad tech par deli odpoledne pled sjezdem za$1i, ei dka bylo, kdyl to vezmete procentne, zajeli, — se na tu snemovni sin podivat, peni za druhym, s eistou ztetelnou eeStinou a v pozadi stalou tichou a inilou hadky dost. Ono snad by to ty na$e etenate — a kdyZ pak oznamili ostatnim elenam, bou. Cesky film, eeska tee a eesko, hudba. nezajimalo sly$et o torn jak se muselo le je to jako v "divadle", rozhodli jsme se acovat a starat se, aby to v potadku poladovat stoly. Byly slibeny,•ale v pon- A to vie provedeno zde v Texasu, a nas cloma. ysttelilo". To pozadi sjezdu zna, velice deli rano lidle staly jako v nedeli ocipoFilm by jiz jednou ukazovan u teranialo delegatd, a ti nemaji na psani eas. ledne, tak jsem se dotazoval, prod ne- kft. Br. 8ulda, ad nemocnY a slab', ptgel piece, snad by bylo dobre jednou vybyly stoly dodany a Zidle dle toho upra- a prohlasil, Ze kdyby to bylo po nej sebe at vie dopodrobna od zaeatku al do veny, a bylo mne odpovedeno, le pry to vice namahave, on chtel pokoChati se lej Slovane", ukazat na to politiku, jak talc bylo schvaleno, povedeli mne kdo to vzpominkami. Tentokrate je film oboliahoni, a jak se ji take ihned Cell, aby to byl, co tell, le je to talc olrajt, le stoly cen o dalSi zabery, a tichY film byl zinedobte ve prospech Jednoty. Ale, zase, nemusi bYt, — a take hned nine bylo te- nen na mlu y ici. Jaka to bude bohata to nevi nic tak daleliteho jako ku ceno, ze jenom ja jsern takovY nespokojevynlitkovati tohoto prostiedku adu, — no co, jake ptiklady, nekdo by nY obeanek, ktery stale do neeeho Ward. zachytiti proslovy a tee na$ich Proc0Ybral na sebe a rnohl by se urazit. Ale, — Odtti$1.1 jsem jen, le se o to postaram na nikil, a uchovati takove zaznamy 1.)r() eaJedno by snad bylo velice dobre v$em podlaze, jen jak bude zvolen ptedseda sy budouci. iiim elenam tici, i kdyl to tekne "TEN sjezdu. Ja jsem ty stoly pro sebe nepottePtiSti nedele, t. j. 3. iijnna 1948, v sedm MINER", a snad to bude kaldeho pieboval.) A bude mne to mrzet hodne dlou- hodin a tticet minut weer, at' je naMm .y$lejiciho Mena zajimat. Tak tedy: ho, protole ja na takove \fedi hned tak dostaveniekem sin tadu teranik. Kdyt nes, to jest tuto sobotu, doe dvacateho nezapominam, — udelal jsem tadu Svaz nelituje namahy nernocny a slab', co vi'Ateho zati, jsem se setkal s kolegou a'a glidein vYkladnich oken", (jinak se Oechoslovana jen zbyteene fitraty, proto- ce pot • ebuje silny a zdravY? No. zdar!

Marie F. K. Valova. ni zde tika "window trimmer",) kterY Ic byl opravdu toho mineni, le toto ) • * • ( iel jakesi yyjednavani ye Fort Worth, a bude platit Jednota. Je$te dobte ze si lid Svaz Oechosloy ana eislo 92. stoji doble rotole mne pozval k ffeasti, aspoii jako ilad Praha, eislo 29., Taylor, Texas.

2olee,'nik po ceste, jel jsem s aim. Vyjed- finanene a mohl bez prataha zaplatit. A vim s jistotou, Ze z tech veeernich podniBratti a sestry! V minule schazi se ufivani se delo v hotelu Texas, a le jsem ka skoro nic omen. jednalo potadat druhou nedeli v Non. rave nemusel pti tom bYt, vyhleclaval Bazar, proto pravideind Padova sehtize se 3em zamestnance hotelu mne za sjezdu Ba jo, men jsme se o sjezdu dobte, meli kona o tyden chive, totil v nedeli 3. tijna. name, — a s jednim z rich jsem mel ye- jsme pH. snemovani velike na S bratrskym pozdravem, ee zajimavou rozmluvu, vite o eem? cizi fitraty. U nas doma jsme prave yeera A. L. Boudny, to.jernnik.

- nu, o torn co ten nas posledni sjezd )• •( tal. (No, on ten "§t'aral zase do neeeho rokovali o tom, le tak kolem druhe nedele v lijnu bude asi lid Svaz Oechoslovanti trkal nos", tekne si nekdo).

Jeden pan reliser vylcladal jakesi dime eislo 92. mit jejich tticate osme vYroei za- ye spoleanosti o s yYch telkostech. "Vite, Otazka dala otazku a ku svemu velikeloleni tadu a usnesli jsme se, le se na ne je hrozne telke najit vhodnou osobu! au ptekvapeni jsem se dozvedel tyto popojedeme podivat, — ale ted'? nevim, Ted' bych na ptiklad potteboval mladeho )Zky: Najemne za snemovaci sin bylo nevim, obava.m se, Ze by to se mnou nedo- svitneho mule, blondYna, s velkYma rho625.00, poeitane jen za pet dni, proto- bie dopadlo. drVma oeirna, temperamentnilio, nettlee prace s prodavanim listka. na ten "banet" a potadani banketu uspotilo tech Ba JO, -- men jsme se dobie, napapali ho a veseleho. Ale ne a ne ho najit!" '!15.00 za ten jeden den snemovani, pak jsme se, nabuinball jsme se, pobavili jsme "Ja taky ne!" povzdychla si uptimne nen$l vyclani, jako plat mechanika kterY se, zahrali jsme sl, pok•apali jsme Si, d arna.

DopisovatelskfT

S rana 8

ye Itredu, due 2Y. zatl 1E

Wharton, Texas. v dun ma prazdno, nic ho neteSi a ja CtenY bratre reclaaktorel vSdycky rikarn, kdo neudela Sadny dobrY skutek, ani nevi jak to dela, dobre. Me Zde zase Vas obteSuji, zdali byste Zeny kratky dopis z Moravy uverejnil ye tu maji vkci radi, ac nejsern zdejSi a ti Vestniku. Ja verim mojirn sestra-m jak vte mall a z ylaSte sousedova holeieka, to ani tarn pokraeuje. Tento Udell nafij ptitel ye nechce k inamince jak je u nine.

Wharton me piinesl doplo ku pteeteni, on Tondo, nebuda zlY, Se TS obteSuji pro neumi Cesky, a Valle bratte Moueko, Se to pana J. s tou medicinou? Ja dobte vim, Se bylo prosebne psani o nejake ebnakne Ti to dela behani. Ale ponitiZeS", snad zaSatstvo. V tom clopise stalo: "Main cryri chraniS eloveka pied smrti. Neni dlouho dSti, zima bade co neviclet, muS dela u zde zenitel 101etY hoch, Se nemeli neBath v obuvnicke tovarne a cleti nernaji jakciamedicinu, ktera je u Vas. Jen se nenic na zirau." Tato matka prosi boj, /name hlad; i maso /name, kurataspen o stare S . atstvo, ze si v.kchno preSi- ka jsou uS velka a jak piSciS o politice, 'Cart je a milli; 'Altai nine prosil, zdali mu po- tomu ma rozumet, oni budou tak dlouho mohu cdeslat batik. ja s raclosti uclelam eclat ail se neSco semele. Zde jest nespoko vSe pro dobro nalich bratti a sester, jenost a Ty jen bud' spokojen, ma 2: nd a.2 v'Sclyt' jsme vSichni bratti a sestry hys byl zde, zaplakal bys. Nic vie sedovy a clostal jsem psani od doktora v Te$irn se na cd-poved'. Zdravi a liba rlenl pile, Co jak neciostane co ten ubeZak TS Cilka. Na zdar! pottebuje, Se ho neudr;iii na zivu, Poslal ) ° a o( jsem co Zadal a stalo me to osi $24, hezka o Haustann a ()kali! eastka, ale dobreho eloveka zachranit, to V nedeli 3. :Nina v 8 hodin weer v sini mne -ME Je to laska k tak by- radu Stefainik bude promita,n barevnY a chom si meli vSici pornahat a bylo by lope hudebni film ze spolkoveho Sivota krana svete. Ale no v kaSdem pripade, to ja, jana v Texasu. Hudba je vybrana ze sklanepravim. KdyS tarn na Morave doktor deb Smetany a Dvoraka. Dej filmu je orozhod-ne rienanSe dostat co pottebuje, tak braz s p olkoveho a. spoleeenskoho Sivota s prosbou se obratil na nine. rieJleh lidi po jejich celotydenni lopote jak ye spolkovYch sinich tak i V osadach.

S bratrskYm pozdravem, Je to ukCzka skuteenelio Sivota, jeho vS7Ant. Navratil, Wharton, Tex., Box 375. voje, trvani 1 pokraeovani, tedy Saclna Psano 7. zati 1948. fantasticka sinys'jlen.ka, coil dava filmu uraeleckou naphi a trvalou cenu pro buDopis se se's/CA:n.1 Moravy. doucnost tech, kteti ptijdou po nas. Ten1VItij drahY bratte!

Mnohokrate clekuji za (topic, a ton 12 li- to film je jedineenY tim, Se je vyroben v berni bank, prave clues doSel a vypadalo Towaisu naS'im krajanem a pro nak lidi, to, Se ani nebyl rczbaleny. Ta k.ornbina je kteti by men y e velkem poetu prijit praci ptekrasna, tak hezkou jean-) ani na svatbu tuto occult a vSude jeji rozvoj' podporonernela, ty vutty tak dobre a ty kapesni- vat. US manie tee a nak krasne zpeky. My u llas v 6eskoslovonsku nesmirae vy na vinach radia, nyni ptichazi film, mit rYmu, kapesniky nejsou. Tondi, ja Ti kterY je zase na g , hled'me tedy hojnou ninchokrat za vk delsatji, ale uS nhm o- nalthtevou ocenit praci a snahu snaLva, pravdu nic neposilej, jen ail buclu nen ktcri jsou zase jenom z naSich tad. nutne pottebovat tak TS poprosim.

Ucielejte si dostavenieko u 8tefanikil na Jen Si Tondi poptej a usnadni si Sivot, 3. fijna v nedeli veder, kde bude o vase pov.";ak si toho zaslouSiS a jen si nestYskej, hodli a zabavu co nejlepe postarano.

S krajanskYin pozdravem, my ye vlasti maine Lien a jen trampoty.

0. Vaja, taj.

Jak je tomu cilouho, co jsme oplakavali ) Jana I.Vasaryka a ted' za kratko po nem remIr, eislo 54., West, Texas. pana presiclenta 13enek, to jsou rany, co se ani napsat node. NejlepSi kvety nero- Bratiii a sestry! da jsou pohrbeny a bell Sivota se ne.da zaNazapomente Ce priai nedeli, ktera stavit, byt' by bylo jeS'te Mite. Tak schop- pada na 3, rijna, /name naSi mesieni fanelio a vzdelaneho sfatnika aeskosloven- clovou schtizi, proto prijd'te kdo muSete. sko sotva kdy bode 'init. Ja mam cei vy- Co je na programu nevim, neb jsem v poplakane, ale nic to neponatiZe. slecini schtizi nebyla, ale vSdy je neco, Divila jsem se, Se tu byl ten bank brzy, Minuly etvrtek mel naS" rad taneeni zaani jsern ho jajite. neeekala. Proe posilaS bavu pro elony a nevim jak ninoho elenti tclika salamu, je moo clabrY, ale jail uS pritaamo a pros mama my elani vScly nic neposilej, s tim mnolio yydani z Jbavu ye vkdni den? Ci u2 se ncrtraSe my sl to od Tobe nezaslouSime, Zde se ozabava pro deny v nedeli? Mezi pravcia nic koupit a ziatej hochu, t"Jdnern je kaaly zatnestnanY a talc se ma ted' jsme to Tvg'm ho,a'm yypravit a jit tanoit. A pak se nas Jo pravda, »)1..c vicii jen sebe zP,.e ;1i Ohm: eerti, ';Je narn uclelaji zabaecho a !no ho !ne, chce j eJitis vic. m Ucielejtc pro eleny • eTa

zabavu v nedeli a prijde jich dost, i ti starSich. nevim, ale kdysi se porad zabavy jen pro Senate, aspori jednou rot, a co to bylo za milou zabavu, net vSichni mezi sebou rOZUMeli, a dries? V: cko je to naopak.

Pikovani je nyni v pl-nem proudu a t viny je vie ne2 se ze zaaatku zdalo a ce jde dole, za to grocerie a vkcko jine j nahoru a nejvice maso, tak Se ye met chudSi trida bude muset se obejit bez sa. Slepice, kurata a jinx drtibeS bude b zo yza,criosti, neb v obchodech neni n vejce kdy2 kupujete jsou 55c tucet, mat., "pry" Slo dole, ale nevim kde, ne u nas West. A ja, uS jsem si nekoupila maslo poslednich vanoc, tak ani nevim jake A tak je to se vSirn, kdo ma dost pen riedba co to stoji.

Pohoda na pikovani je velice dobra, m je sucho a kaSclY pospieha, aby byl co ne drive hotov. Nyni folika, suchy severa tak se boltce budou otvirat, a hodne ro nikti trha bavinu se Supkama a verte, se z toho praSi aS moc. D2iny huoi od na aS do pillnoci, i dale, a jeSte nestadi.

MinulY tYden byl operovan nas mistc predsieda Hugo Freund ye Waco, V 1111 crest nemocniei a snad u2 se mu dari lap: coil mu vSichni ptejeme s ptainim, by s brzo vratil mezi nas.

V nedeli poradala, osada Abbott pikni v nakin SPJST parku, a men jste vici tu spoustu lid!! Myslim ze ani na 4. Ser vence jich tolik nebylo jako minulou ne deli, Meli 11 balti baviny, kterou osadnic darovali, a co vklio jineho men k vydra Sovani ani nevim, neb bylo uz tma a nl.; jell dome. A tech jidel na veeeti! Nevin kdo delal klobasy, ty ale byly dobre. 15 kijna dela malY piknik kat. osada v Hills boro, kde maji horliveho mladeho knezE Father Willie 13otika, a tak zval at' s, prijedeme te2 pobavit, a' bude-li poeas dobre, tedy budou mit jistY Uspech, co! jim kaScly preje.

Co main jate psat? Ze se tu tech mladYch hodne vdava a Seni, to je asi vS'ude PtiSti tYden ma svatbu Rose Marie Hrornadkova, dce •a nageho Siena Henry Hromadky za Joe 8rubafe. Prejeme jim hodne Stesti pro celY Sivot.

Nasledkein sucha a trochu chladneAch noel je hodne rYiny a kaSclY drSi si nosanet, aby mu neupadl.

Tak nozapomente prijit do, schfize srdeeny pozdrav naa v gecky etouci.

Marie Klausova, dop. ° °( fad Fort Worth, eisiO 154.

Mill bradi a sestry! Oznamuji na.S1 pravidelnou tadovou, schfizi, ktera bude konana jak obyeejne prvni nedeli v mesici, totiS 3. tijna, ye 2 hodiny v Sokolovne.

Pozdrav na vSec'nny Ctouci, Frances Jettmonek.

stiedu, tine 29 sari 194F, Caldwell, Texas. ena redakce Vestniku!

Pan Joe Fedora, velitel odboeky spolku • sloutiile(i zamo •skYch vdlek nine pola.11, bych Otenatiim Vestnika atelila, 2e teratii z minute valky pracuji proto, by postavil poinnik k oeteni pamatky \form, kteti zahynuli v i chuhe sveive valce. Radi by sehnali aspon tti ciolarta. Tak jestli nekdo z etenatil by si g al na tento krasny OCel ptispeti, mute ptispevek odevzdati panu Fedorovi eb on ptispe y ky ptijima a venni se o ono ilelitost zajima. Pomnik bode postaven ii ealdwellske radnici a budou na nem nena vlech vojinu z naleho okresu, kteti nas dali sve tiivoty v prvni i v druhe vetove A/Mee. Doufam, Ze se hodiae eteatti s ptispevkem ptihlasi, neb ti padli ojinove si zaslouZi, by jich bylo vzpome.uto a ten krasnY karnen nenecha na apomenouti. VZdy kdyZ se na ten ponanik lodivame, ponayslime si, i my jsme tuto Lrasnou pamatku pro nale neAt'astne volay pomohli postaviti. Ten kamen bade )krasou nadvai nall radnice.

Mill ptatele A. Hamuskovi v Houstonu, istek z C'' eskoslovenska jsme obdrZeli, poail rids. Dekujem. Nevim jestli jste se .12 vratili, ale domnivam se, ze ano. )y nas venal, kdyby jste nas navAtivili vSe nazis povedeli. Jen nam neehte vedeti, kdy ptijedete, byste nas nalezli doma. Neoude-li moZne nas navAtiviti, tak prosim oopiAte sve za.2itky z navaevy v k eskoslovensku ye Vestniku, bysme se vkci doptimou pravdu, jak to tam ted' dopada.

Nejsem dnes v nalade ku psani, tak konenn, moLM ze nekdy nap gi vice, dnes jsem psala jen proto, k jsem o to byla poladana. S pozdravem, pi. P. P. Mikeskova.

Rad Tioga, eislo 5.

Bratti a sestry! Na vedomost vam davain, ze budeme potadat nasi schtizi dne 3. Nina. Jest vas dosti velky poeet, jimZ ptijde zapravit poplatky. Jste Zadani, byste se dostavili v pineal pato. V pada Apatneho poeasi schdze bude o tYden pozcleji, tedy neza,pomente na 3. tijna.

S bratrskYin pozdravem, Chas. HejnY, taj. ) • 4. tl Osveta, cis. 38., Kovat, Texas.

Ctene sestry a bratti!

Vlem elenkynirn a elenum nacho Pada na, vedomost davam, Ze nasledkem toho Ze nas Ueetnik se odstehoval do Houstonu, byli jsme nuceni zvolit si noveho -aeetnika a sice br. Felix Hajdika, jehoZ aciresa je SmithVille, Rt. 1 , Texas. Prosim, vezthete toto na vedomi. elenove, kteti neradi chodi do schtizi, aneb kteti jsou piili vzddleni, mohou vZdy br. ficetniko-

V

6

NK—

Otrana 9

r, t;.,A;-;

Klorn.yke vi zaplatit eve inesieni poplatky v subol pied schuzi a sicc v United Food Store ve Ve Vancouveru byl sjezd starYch zlaSmithville. Nal tad kond seliazi vzdy tokopti, kteti se roku 1898 zaaastnili druhou nedeli v mesici. Zaroveh vas twohere&y na ieee Yukonu. sello se 200 seltazi, ktera bade to zornuji, Ze po 'haat a Zen mezi niraiti kralevala Klon10. tijna v 1 hod. ocipoledne, budeme nut dike Kate, ktera tcakrat byla krdlovnou spoleCnou svaelnit a oly:.!erslveni zdarnia, Yukonu a jako tencenice vydelavala za tak hled'te so vliebni dostavit, aby jsme se vSichni jechiou selli a se seznamili, neb a 68 let a ma oneauske jineno Van Doreje ads hodne, kteti neznaji ani sve tado- • nova. Liz je to babieka, ale dobrociro• y e atedniky. S pozdravem, sac do by rada vzponaind.

Jerry Stepan, tajemnik, ) • st. • ( Flatonia, Rt. 3, Texas.

PuelVinka • k3i na TrCicicu ) Letos se vyskytl na stromech na Trlicftad Jan Rosicky, C. 110., Kaufman, Tex. Cteni bratti a sestry! V posledni schli- ku hojne u ads dosti vzacnY brook puzi, ktera, byla tak slabe navaivena, nine chyrnik (lydta vesicatoria), nebo lidove Brook je do sidebr. pteclseda uvedomil, abych y am dal no zvanY Spanelska in vedomi, z y lalt' va.m kteti jste s placenim nozlatova zbarven a zije obyeejne na japozadu, abyste se aspori jednou do roka sanech, topolech a bezu, Pro lekatskou setrasd a unirtvaje, no muledostavili a svoje povinosti zapravili. TeZ pottebti obdrZel z lilavni fitadovny od ,br. ni sentild na jemilY praSek, kterY yak aeethiho jmena bratti a "ester, kteti si obsahuje prudky jed canthariditin. V pouZivd do naplasti- a masts. plati na rok kuptedu, kterYm dojde ten, lekarstvi 43 • ( to inesic ptedplatne. 'rak se hled'te ni dostavit a da.t, si svoje poplatky do poRozelatatY milovnik velebil svou nejtadku.

"Sole, joke mate malieke flaky! A jaCo se tyre to kradovny, co od ni tak ty kolena a zada bOli, v nal- em okoli utZ je ke mate. krasne, dlotthe vlasy! A ty droasi seclmdesat procent sebrana. U nas se bounke zoubky!"

"Pane," odpovedela mu dlvka, "vy jste nasledkem sucha v,keko trha a plati se od sta liber dva dolary a 50 centa od sta atednim odhadcem, tie?" za dovoz a pikovaee. Prave does zde shoNasredin tekl: "MilY sousede, pOjeit pef- el° na kompresu ass 150 bale, snad cka vladni. Tak jen hoult', beztoho za to zcslavne beZel dontu. Cestou potkal nechti dat cenu podle co kupujerne. Sc- tele, ktery se ho ptal: "A jak si to jatra apravil?" mono jest 70 dolarn.

"Jako obvy-kle ' odpovedel Nasredin.

Tak vas vlecky srdeene zdravim a teAim "Znam lepli ptipravu," tekl ptitel a schfizi. se na vas v Steve Novak, taj, slovo od slava odtikaval recept.

Nasredin mu vpadl do 'feel: "Pliteli, to) • 4 hle si nemohu zapamatovat: Napil mi Leteeke taxiky to!"

Andre Labarthe, bYvalY profesor mePtitel mu vyllovel. Nasredin mu pekne chaniky a fysiky no Sorbonne, jenZ se poclekoval, rozloitell se a beZel vyznamenal za valky v odboji, odletel z A to se nal-de z ktovi vyiItil pes, ehriapl britskeho letiste helikopterou, a ptiStal po balleku a utekl. v Paiizi no ploehe sttele obchodniho do"fiehe " usinal se Nasredin, "pitonie zvimu Lafayette. Obklopilo ho vl- ak lest po- re, jen si utikej, neviti to stejne Mc platlicistu, protole podle francouzskeho ne: recent inam ja.1,, kona je helikopteram zakazano ptistat Pas ili. Labarthe. prohlasil, Ze to vi, ale Cikau dal svemu synkovi lulu v, aby v Ze mu jde o to aby se tento zakon sineni ptines1 vodu. A hoed mu potadtie nonil. Chce zridit leteckou taxikatskou sluts bu Londyn—Patilti, a jeho helikoptery ma "Ty blazne.," kriceli na neho ostatni, ji prOve ptistavat na sttechach. "proe to MI6 bijes, vzdyt' me neprove) 4 ello?!"

Cikan cdpovectel: "JakY by to melo Farat kazal o spase a v zaveru tekl, .tie spasa je zadarmo jako voda. A potom se smysl rolatit kluka, 42 uZ bude 1 nev rozvybiralo. bita?"

"Ale, pane farati," ozval se jeden farnik, "rime se zda, Ze jste tikal, Ze je spasa Povidal jeden svateeni sttelec kolegovi, zdarma jako voda." ktery se proslavil tim, 'tie v tiivote netrefil "To take je, bratte. v Kristu," tekl pan ani jeden kousek: "Vite, pliteli na vas se farat, "prave tak jako voda. Platit se mu- ini libi to, Ze lileddte v love jen ullechtilY si jen za potrubi." sport a nikoliv surove zabijeni /N•!"

AI

na

Oka.

;itri.i.na 10 LIONY., ZTRACENE Y Ii1JSTINACH ZAMBEZI. Z Kapskeho Mesta se vydala YYprava se g esti oboj givelnYmi auty do pustin severne od Zambezi hledat prosluly poklad zuluskeho krale Lo Benguly, ziato a diamanty v cell& nekolika milionu liber StarVYprava sleduje ptibli2ne stopy deskeho cestovatele dr. Emila Holuba, jen prave na hranicich Lo Bengulovy tige tragicky ztroskotal. Hledaee poklaar vedc Ameriean Ben Reed, jenZ za valky letal na transafrickYch linkach.

Lo Bengula byl neobyeejnY zjev v dejinach Came pevniny. Olen domorodeho ndeelnickeho zuluskeho rodu sjednotil v druhe pull minuleho stoleti yg echny kmeny svello naroda. Jeho ti ge pak zaujimala nzemi od Limpopa k Zambezi a zemi Manika, to jest nee° vic ne2 frzemi obou Rhodesii. Mua vynikajici inteligence nebyl neptitelem bilYch lidi, ale nevidel je jako osadniky rad na svem uzemi, protok poznal ze zku g enosti, ze za osadniky osudove ptichazeji dobyvatelska vojska. Dbal tzkostlive, aby jeho poddani nezavdali zaminku ke sporfn. V teto peel dokonce proti svemu ptesveddeni prodal na matabelskem azemi velikY pas pozemku Britske jihoafricke spoleenosti, ktera kratce ptedtim vznikla ptidinenim Cecila Hhodese.

Cecil Rhodes ptig el do JiZni Afriky upevnit si zdravi, ottesene tuberkulosou.

Uvizl na diamantech a zlatu a stal se "poslednim konquistadorem", budovatelem africkeho imperia. R. 1883 se stal presidentem De Beers Consolidated Diomond Company, ktera za jeho vedeni ovladla zcela diamantovY trh a udrZela jej od to delay dodnes jako nejpevnefgi svetovy monopol. KdyZ" uzaviral jeji zastupce dr. A. Jameson — tYZ, ktery s vojskem vYsadni Jiboafricke spoleenosti podnikl r. 1895 dobrodru2nY ypad do Transvaalu a skoneil neslayne, obklieen a zajat 2. ledna 1896 u Krugersdorpu — obchod s Lo Bengulou, vedelo se 112, Ze diamantova, nalevi g te sahaji do burskeho Transvaalska.

Jihcafricka, spoleenost obklieo y ala Transvaal ziskavanim azemi severne a zapadne ed teto burske republiky. Jameson vgak ptecIstiral Lo Bengulovi, Ze prodejem pozemkr1 ziska ochranu Spoleenosti proti dobyvaenYm planfun Burfi, jejichZ president Kruger se nabidkami, Ze odkoupi Cast Matabelska, pokou gel zktilit Rhodesovy plany, ale prave mu jen dopomohl k tomu, ze Lo Bengula dal Jihoafricke spoleen.osti r. 1889 pray° obsadit Matabelsko "kdyby mu hrozil burskY fitok". Cerny panovnik pozde poznal leeku. R. 1893 se pokusil settast nadvladu Spoleenosti, ale byl pokofen a mush se podrobit jeji moci.

1 ii roky pozdeji, kdy2 byl Jameson se sv9ml vojaky v burskem zajeti a Britanie sc

VEST N I — WEST, Thuil.A8 ho musila ze statne politickYch dfivodil ztici, se Lo Bengula vzboutil po druhe. Ale Lo Bengula byl jen domorodS7 panovnik, "divoch", a proti nemu uZ zase mohi vystoupit Cecil Rhodes, jenZ se rok ptedtirn musil vzdat pro Jamesonovo dobrodru2stvi vlady v Kapsku a Z11 od to doby v Anglii. Zatim co vedouci Jihoafricke spoleenosti poboutili proti Lo Bengulovi nektere jeho podnadelniky a sousedy, Rhodes se narychlo vypravil do Afriky branit sve imperium. Najal proti Lo Bengulovi sudanske eernochy a s nimi ho porazil. Lo Bengula byl zabit na frteku ze sve rise. Ale pied bitvou dal ukrYt nekde v pustine svuj kralo yskY poklad, zlato a diamanty v eerie mnoha milionfi liber.

Tvrdilo se, k tento poklad je totanY s pokladem biblicke zeme Ofir, ji2 vladla za SalamounovYch dob kralovna ze Saby, a ye spojeni s tim se take vysvetiovala odli g -nostZulfidatnchkmeivjch sousedstvl. Podle biblickYch frdaja byla zeme Ofir "mezi 8ebou a Chavilou", to jest nada v Arabii. Plodiny a statky, kere se ze zeme Ofir pii yakly do jinYch starovekYch zemi, jsou vgak plodiny piedni Indie, jinni Arabic a vYchodni Afriky. Vykladaei bible hledali zemi Ofir v Indii, ale podle ela.mskYch klinovYch napisfr byla pry pti Perskem zallivu na jeho elamske i arabske strane. Jmenuje se to Apir a obyyatele Elamu se ye svem jazyce nazYvaji Hapirtip, Apir g ti, al do perskYch dob.

To by vysvetlo yalo mnohotyarnost ofirskeho vYvozu skuteenost, Ze tato zeme Of ir nebo Apir byla uzlem dalekYch obchodnich test. Ofir mohi mit zlaty a diamantovY poklaci, protok nejstar gi znama, nalezi gte diamantil byla v Indii a pies Apir se yyvakly indicke diamanty do sveta. Ale neni prilis podobne pravde, 'Ze by byl Lo Bengula mel v poklade matabelske rise indicke diamanty tak davneho du; za jehO dob byla uz znama nektera africka, nalezi gte diarnanta a yydatne nalezigte zlata bylo a Tati na fizemi matabellske rise.

Lo Bengula zajistil svilj poklad dakladne. Nosici, kteti ho dopravovali do skryge, byli na jeho rozkaz pobiti. S nimi meli zemtit take jejich etyti naeelnici. Jeden z nich vgak se zachranil a vypravoval svem uzdraveni o poslednim aktu zuluskeho dramatu. JenZe nedovedi skrY gi zlata najit. Pamatoval se, Ze poklad byl zakopam v pustine na fmati skupiny skal.

Ale na uzemi, ktere p •ichazi v fivahu, je mnoho skalnich skupin a tak zfistalo nekolik vYprav za pokladem ben fispechu.

Ben Reed nyni tvrdi, 2e s letadla poznal dfikladne pustiny severne od Zambezi a ze ma vzhledem k tomu i vzhledem k vybaveni sve v9pra,vy nejlepi nadeji na ii)ech. 0 jeho clobre vine sveciCi skutee'lost, 2c v9pravu sam z ncjvet gi dasti fi-

stie strectu, due 29. 2ari 1948. naucuje. Neni tedy snad vylottaeno, /e SE poklad &mei() ptitele oeskeho cestoTatl€ dr. Holuba proti jeho viAli piece jen vrati po letech do lidskSrch rukou.

• 4 • Ranni "'chief; do obrovskSrch peci.

Odkolkovy pekarny, narodni podnik ye Vysoeanek, jsou jedny z nejvetSich pekaiskS7ch zavodfi v naSi republice. Podivejmese na chvilku rano do obrovsk3ich peci a ploten, odkud se denne vyhrne tisice a tisice bochnikt a '2eroli, chleba, housek, rohlikii, suchara, preclikil a cukratskeho peeiva. Podivejme se do velikeho jicnu pekarny, kterd pohlti statisice kilogrmii mouky. VelikST minzdsobuje karnu moukou pi imo, tak'ie zi‘vody nejsou odkazdny na drobnY dovoz. Nejvagi ruch je v pekarne kolem Seste rano a trva do pill osme. V obrovskYch kadich, ktere pojmou aZ deset hektolitril polotovaru, test° kvasi. V gechny technicke vymotenosti (tepid a studend voda) jsou pc) ruce a z ohromnYch nasypnych rour se sype mouka, kterou prohnetou drimyslne sestrojene ko yove Snaky, dokonaleji neZ enske ruce. Testo potom kvasi za pomoci nary a odtud pfichazi do a utomaticke vahy, kde se jednotlive chlebove dily krajeji a yak. Na konci baiciho po.su pak stab dye gikovne 2enske ruce, aby do slamenych ogatek dokazaly ye vtetinovYch intervalech chytit hoto yY vYrobek, kterY pak pfichazi do pece. A dvaatticet doda y yYch aut se jen postara o to, abyste do--ko staly eerstve upeeeny chleb brzy na stUl. s 20 tisic kuZa osm hodin naseka, stroj a Z sir chleba. Denni spotteba mouky je asi 26,000 kilogramfr. Na peeeni chleba je devetadvacet peci a na jednu plotnu se vejde 80 chlebovych Z'emli. Pro bile peeivo je velika automaticka pee, ktera ma 44 otaeivych ploten. Za 12 minut je rohlik upeeen. Krome automaticke pece ma zavod jeate pet parnich peci, kde se peCe bile peei yo. Odkolkovy zavody zasobuji Prahu a nejbliZgi okoli ze 40 procent jak chlebem, tak i rohliky. Drobneho peeiva (rohhousek, hvezdieek, zemli, bandorti) se dela prfnnerne za mesh', pies dva millony kusa. Housky se delaji stale jegte zavod vyrabi 445,000 mesione, sucharil 35,000 et yrtkiloyYch saCku, cukratskeho zboN, 700,000 kusit. V pekarnach je zamestnano 250 lidi.

4, e Slovenske filmy do Ameiiky. 0 sletu navg tivili amerieti Slovaci take fista y pro Akolsky a osveto yy film v Bratislava a prohledli si nejnoyelgi filmy z produkce 8kolfilmu. Nektere z nich: Prvni niaj 1948, Kras a jeho jeskyne, Dunaj a jeho druha tvai. se jim tak zalibily, "• ,e si vzali jejich kopie s sebou do Ameriky.

Ve stfedu, dne . zá el 1948. tEKANi NA ADALBERTA. (P1'lbëh francouzske partyzan.ky.)

Bylo to na jafe roku 1942 a mela jsem ptejit do svobodneho pasma za nejakou zalaitosti. Trochu slotita zaletitost a petli§ zdlouhava, k vypraveni. Meta jsem se zkratka 15. dubna sejit s nejakym Adalbertem. Samozfejme Adalbert nebylo jeho prave jmeno a ja., jsem mela cestovat take pod fallekaYm jrnenem. Takove veci se stavaji. Michel mi pfines1 den peed odjzedem mfij prtikaz: "JmenujeS se Marie Sureau a narodila ses v Plebenec en Plougaveur."

"Kde to lei, ten chytrakov?" ptala jsem se.

"V Bretani, samozfejme. Je tam d ye ste obyvatel, pestuji brambory a pohanku.

Vic o tom nevim a neni to ostatne Potom mi vysvetlil, co mam ici Adalbertovi a dal mi obalku, kterou mu mam Pfedat. Nebyla to pfiliS silna obalka, ale mohla /las dostat do vezeni ye Fresney a jeate dale. Nebude to vSak po prve, co povezu podobnou vec, a tak jsem ji zalotila do tajne pfihradky sve kabelky.

DruhY den jsem se vydala na cestu. Jela jsem do Lyonu, s Adalbertem jsem se mela sejit v male vesnici Belledonne u Grenoblu v hostinci "U zlateho slunce".

Od rana jsem kraeela jit hodiny.

Slunce sice hfalo, ale foukal studeny vitr.

Koneene jsem spatfila hospodu. Patfila k vesnici, ale stala odlehle od ostatnich domkrl. Nade civeemi mela omSele slunce a nebylo poclayb, te je to ona, kterou ml Michel oznaell.

Abych ospravedlnila svou cestu peed hostinskYm, kterY teeba nebude zasvecen, teki mi Michel, te se mam zminit o tom, te jedu navStivit bratra do blizke nemocnice. "Rozumir, tekl mi, "bude S bydlet v hospode, ale katclY den mezi tfeti a etvrtou, v dobe na yStev, ptijdeS do nemocnice.

Alespon bude § pfedstirat, te tam jdeS"."

Okny hostince bylo videt zdei ohne a mne bylo zima, streila jsem do dvefi. Pees zafi ohne byla mistnost tmava. "Je nekdo doma?" zavolala jsein. Objevila se starAi terra a neco se pohnulo u krbu. Byl to ne jakY mut se SedivYm pinovousern. M kdyt jsem ho videla pozdeji, poznala jsem, jedosud ve steednich letech.

Jak se ultazalo, byla tena hostinska, a mut u krbu cestujici jako ja.

"Co si ptejete?" tazala se tena. Potadala jsem o pokoj a odfikala naueenou historku o bratrovi. Odnesla jsem si sve veci do pokojiku a potom se gla dohi k obedu.

Byli jsme sami u stolu, cizi mut a ja..

Bade to asi nejaky obchodni cestujici a bude mne chtit obveselovat, myslela jsem Ni. A forml vyhnula, TK abyn ■ I jsem si vedle talite knihu a ectla jsem.

VkSTNIK— Hlavou mi tahla rayneuka, jak dlouho tu budu takhle eekat, net pfijde Adalbert.

Po jidle se objevila hostinska a potadala mne, abych vypinila policejni peihlaSku. Mou prvni mytlenkou bylo itch, te ji yyplnim v pokoji, ale vtom se na mne neznapodival a ja jsem Si uvedomila, te se musim chovat co nejmene napadne. Vzala jsem pero a vypinila pfihlaAku. Kdyt jsem skoneila, naklonii se cizinec s klidnou nestoudnosti nad papir a vykfikl: "To je ale ptlhlt silne! Vy jste se narodila v P. en P. Hued jsem tikai, te jste mi nejaka povedoma. Byl to dech meta() kraje. Já jsem z P. en P. A podivejme se, vy jste Marie Sureau . . Marie Sureau, aha, jit vim, docela uboheho Jeana." Bylo mi jako kdybych mela v krku snehovou kouli. Mraz mi tel pa zadech. SlySela, jsem jeSte, jak se ptam Michela: "Kde to je ten chytrakov?" a jeho odpovidat "dye ste obyvatel." Musela jsem zrovna narazit na jednoho z tech dvou set.

Cizinec pokradoval: "Dcera Jeana a Agathy Bihamove, Znal jsem dobte yakho otce. Jsem Evten Camus. Nic yam to nefika? Pravda, je to jit dlouho, co jsem odtamtud odjel. Tenkrat jste byla takovahle." Ukazal rukou do vYSe stolu.

Hostinska, se ukazala mezi dveemi.

"Pani hostinska," volal na ni, "pfineste nam lahev vina, musim se napit se svou kraj ankou."

"Co dela iadS start pan faraf?"

"Zemtel na Wechny svate."

"Dej mu Pan 13t1h lehke odpoeinuti. A co tatik Thomas, kterY se tolik trapil nad funrtim sve teny?"

"Znovu se otenii."

"Vidite ty mute. A co inala Gusta, co vypadala, to z ni bude pekna divka?'

"Nejak se nepodatila."

"To neni motile Za hodinu jsme probrali ve gkere obyvateistvo P. Zlata sklenice vin.a pomohla vydatne me obrazotvornosti. Evten, Camus spolykal vSechny me vYmysly.

Opustila jsem ho, abych se vydala za svYm "bratrem". Po ceste se mi najednou zaealo zdat, to Evten Camus polykal me novinky at pfili§ dobte. Nahmatla jsem ()haiku.

Zabrana v myelenkach jsem doala k snatoriu. Vesta jsem dovnitt a vytadala si nejakou informaci. Chvili jsem se zdrtela a potom se vydala na cestu zpet. Pro dne:sek jsem tedy meta alibi. Uvidime zitra. Snad se objevi Adalbert. V pokoji vSak zmizela me. odvaha. Videla jsem fadu kamaradn, ktefi byli zateeni a ktere jsem u nikdy nevidela.

Je to tak a pfedem jsem se s tim =1°tovala. Jsem v pasti. Jen kdybych mohla nejak varovat Adalberta. Nikdy jsem ho noviclela. Mel ni tici nekolik slov nesmyslue vetieky, 1.forou jsem mela dokoneit.

■50.'ana 11 Musim iflu nejak iaci, aby si dal poser na toho hrozneho. Camuse. Hodila jsem s sebou obleeená na postel a hledela tmou do stropu. Muj soused Camus chodil sem a tam po pokoji, potom si lehl a spal.

Vzbudilo me 'Septani za dveemi.

Hlas, ktery fikal: "LiSka skoeila d y emi do kurniku." Bote, to je Adalbert a vedle je Camus. Vyskoeila jsem z postele a rychle Septala: " . . . a vybrala vSechna kufata matky Michelove." Adalbert vstou pil. Vyktikla jsem fidivem. Adalbert byl Evten Camus, jen vousy zmizely. Smal se srdeene memu udivu.

"Vy jste ale stateene devee. Vera, jste se dobte drtela. Ale popletl jsem vas, Marie Sureau. To pfiznate. Musite mi to vSak odpustit." Mnoho mesicU uplynulo od tohoto dobrodrutstvi. Pokraeovali jsme oba v nebezpeenem tivote a oba jsme vyva,z1i. Odpustila jsem Adalbertovi davno a na svatebni cestu jsrne Si vyjeli do P., abychom poznali tu malou vesnieku. ) ° 49 * Dernkaf zvitezil v souteii.

Zemska, nilekaf:ska, jednota, v Brno uspotadala letaniho roku souteZ o nejlepti doclavku mleka na Morave. Jak iteast, tak i vYsledky soutele byly pfekvapujici.

Absolutnim vitezem se stal domkat Melichar Hruby ze Strukova u Pflovic, kteil od jedne sve kravy odevzdaval po pet mesicU denne prfunerne 15.50 litr0 mleka. pet mesicil celkern 2,353 litre mleka. 0 prve misto s nim se podelil rolnlik Josef Nevratil z Babic u 8ternberka, kterY se pc) revoluci ujal opuatene nemecke usediosti v pohraniei a se svou tenou pozvedl chov krav na vysokou, urovel'a. Za pet inesicti odevzdal pH dennim prtimeru 14.52 Urn: na kravu celkem 8,323 Mai mleka. V soutëtl umistila se na prvem miste morayska obec Rakodavy, kde prUmer na kravu einil 5.52 litru mleka denne, cot je nutno opravdu vyzvednout, nebot' celostatni prtuner cirri 1.65 litrnmielta na den a kravu. Oboe Rakodavy drti zemskSr primat jit po nekolik let. Jeji zastupce kekl, to si chteji primat udrtet, pfesto, te jit dvakrat byli postiteni pfirodnimi kalami-. tami: loni suchem a letos krupobitim. Za udrZeni primatu dekuji pi-edevMm samestnanctlm a tediteli mlekArny v Troubkach u Peerova, ktefi je k tomu vyzvali.

Vitez soutete pan HrubY v rozhovoru ocipovida na naai otazku, jak je mottle dosahnout tak velkeho prinneru, te je tfeba ptedevMm dobre dojnice a dobreho krmiva. Ostatni zemedelci vAak peipojuji, zakladnim potadavkem je poctivost dodavatele. Odevzdanim cen byla krasna sla y -nostzakone a.

-) * eT4 S bori«nt vodou so Usti dvakrat tak rychic, jako se studenou vodou.

V V flOOL.1 THORA —J MITA BLESKfi. Thorisclalur eesky Thorovo Ocioli, je mist°, kde stannic, pied nand jell nek.olik mak) lidi — na prstech by se dali I tat. Thor, seversky Jupiter, bah bleskil, si lrlida sve Odoli peelive. A nyni tu stoji pet Cechoslovakit, p •irodovedctl, kteti se pcisli podivat, jaky je Zivot v Odoli mezi I masami ledu. Jsme jakoby v pohadce. prostred Odoli nadherne jezero na rozdil ! od pfecleSieho zelene, kolem zase led a snih. Se skaly naproti pads voclopad s v9e pies 100 metro. Ale po "Zivote ani pamatky. Je tu jell mak) mist bez snehu jen kolme skaly bez kivcita. Pokraeujeme namahave ceste.ttoupame na p•ikrem snehu stale vyse na sedlo nad Odolim. S vypetim v S I ech sil se dostavame v 15:45! hod. na nam VSak nohrazuje krasnY vYlned. Obdivujeme masy ledu, kra.sne a mollutne splazy Thorisjo-1 lcullu, Langjokullu, GeitlandjOkullu, inch nunataky, t. j. Apielcy skal, prosto le- I du, moreny a vaechny ty divy, ktere nom tu severska piiroda papravila. Za sedlem se nom otvira zapadni oast Thorova doll. Zase splazy a pied nimi nadherna hora Prestahndkur (isl. kazatelna) — liparitovy masi, zakici 'demi barvami, od baove aC po jenme modrou. Se sedla se tahne strasne p •ikre snehove pole nekolik set metric dlouhe. Sedain si na snit' a jedu po sedaci easti tela rychle dolu, brzdim talcYm thimokern. Jelo se celkem dobie, aZ na ty promdeene kalhoty — dost to studi. Dole je prameni g te a kolem pr ymechove porosty, pakomaii a tiplice. Zapisujeme si pfirodovedecke poznatky a unaveni rozbalujeme spaci pytle a anlI bychom staveli stany, lehame si do zavetii za balvany na prosaklY S'terk.

Spalo se mi bajeene. Probouzime se za -LH hodiny prAi nom do tvail. Jime yepiovou konservu a pokraeujeme v ceste, Tentokrat pies moreny. Potoky z ledova. se spojuji v feku, pies kterou se musime dostat. Je v jednom rniste pieklenuta vysokym mostem ze snehu. Nejiste pfechazhne, nebylo by to piijemne spadnout s vYSly do drove, mleene vody, jej12 hloubku mezi balvany nelze odhadnout.

Posledni velka pieka2ZIca je za nami a vchazhne do pomerne plocheho Kladidoh' studeneho Odoli, pierYvaneho spleti ledoveovYch potokil. Na Islande je nej-vetgi problem piecladzeti tyto potoky —! dno neni videt, pit biezich je rozmoklY pisek a tekutY pisek, kterY potoky nandgeji do blizkeho dlouheho jezera, se stal hrobem mnoha lidi. St'astne se dostava.7 me pies vAechny nastrahy a v deAti, kterY zesiluje, si naehazime mist() k postaveni stand. Je uz pozde po pulnoci, kdy2 ulehame. A v 8 rano jsme uz zase piipraveni k odchodu. Nasakle batohy viii dvakrat tolik co. piedtim, ale touha Po su-

A

i T is I I --- Nip::,1

,4,_

ve

one 29.

2Ati 1948

than starlit, pievlekniti i do stichych .'jatt-i Fumy do eivdtt.

• po teplent jidle a hlavne vocie nos Zertel Spojenecke leteetvo nieilo za valky dopiedu. Je to ironic, ale vocla byla po ce- meeica a japonska mesta nejen lou Clobtt vzacnosti, jell tu a tam se noAel I ale i zapainYlni pumarni. Zapalna puma pramenek eiste vody, tekouci pc) lede. A obsahovala benzin, zahu:Aeny hlinikovym vecer po 19. hodin y se vracime do tabora. I inydlem. Aelcoliv by se mohlo zdat, ; e se Celkein jsme urazili GO km te .-2,1tYrn tere L I takova puma v mini k nieemu nehodi, nem a gli asi 30 hoclin poctive ()Mize s pcisli inZenyti na vehui dobre pottZiti. MYdlem zahtl:4,eny benzin se skvele osveciell batohy.

V Lapse mom lahvieku - s ulovenym pro podpalovani obrovskYch peci v prahmyzen7, 3' vysledek test y, a v my- nlyslu. Dosahne se talc pineho tlaku pary sli nadhernou vzpominku no molmtnost za pill hodiny a &iv to trvalo osni hoclin.

• 4• a nespoutanost islands ke piirody.

Je to XX. stoleti?

RNC. Jaroslav Slipka. kni2eetvi Liehtensteinske, zemieka ) ••4• • ( — 12,000 obyvatel, ma, "teZkY problem". Bud' RAM" PRO DOMACNOST. Olovek musi pochybovat o dobrem rozunni Vejce vydr 2I :1 dole, nejsou-11 innYvany ij LielitensteinskYch nebo le zaspali nepied ukladaniin do skladiSte. Billkovina! kolik stoleti. Zeno panujicilio knaete — (albumen) na skoiapkach slo0i jako o- 261eta princezna Georgina -- si totil uchronna. peeet'; nasledovne nenia bYtil smyslila jezdit na kolle v kratkYch sukodstranena. Vejce urnyjeme prove pied Moll. To pry pasobi pohorAlive a S"kolni poOlvanim. deti jsou ohroleny na m •avech. Vlada to Kotle na pradlo, ktere nebyly deli 'eas rorteila tak, Ze kciy2 prineezna vyjildi ze v irZivani, snadno zrezovati. Rez musi pak zamku, dostanou sl.oly telefoniekY ptibyti peelive odstranena, aby pracllo tim kaz. aby deti nepouaely na ulici, ani k neutrpelo. Nejprve se kotel chikladne vy- oknu, dokud se prineezna nevrati. drhne petrolejeni a to se piraiho dne o) • 4 • ( pakuje..Tietiho dne se vydrhne kotel v1hNejstargi Gdansk. StarY Gdansk je po kYin piskem a na to se dobie urnyje. Pak voice v troskach. Ale vykopavky, provanamoei se hadiik v petroleji, posype se , dene pit odklizovacich pracich ye Starern piskein a tim tie se kotel na rezavych In:meste, objevily pozOstatIcy dteveneho mestech talc dlouho, a 2I jest Opine eistY. Posta z 11. a 12. stoleti, kolem hradu nad sleze se- cel' kotel vydie horkYtn popeMotlavou. Byly objeveny zbytky dome a lem a pied pouZitim se oplOchne vodou. ulic, dlaldenYdh dtevenYmi tramy, znaeSadrove soSky a ozdoby vyeistime, po- ne mno2stvi rozbitYch nadob, syroveho tieme-li je huste votenYm §krobem. Po jantaru a gperkit, mezi nimi i jantarove zaschnuti skrob opatrne 6Skrabeme a yejel dokazuji, le obyvatele mesta ei jsou jako nove: skrob ve'Skeru binu. byli kiest'ane. Wechny objevy dokazuji, vezme s 'sebou. ze mesto bylo Ziste polske.

K utLs'ani kzne je nejvhodnerSi student' eaj a studend kava. Tim telo osve21 a pak Pan Vrk byl zuiivY lovec a nedal si ujit odola zhoubnYm nasledkilm a nebezpeei ani jedinou piilezitost, aby nevyzkouAel parnYch cinu.

ZaMe linoleum dobie umyjeme vla2nou sve nimrodske umeni. Protole chtel v vodou; po usehnuti pietieme veelim vo- tom merit vychovat i sveho synka, vzal skem, rozpuSlenYm v terpentYnovem lihu. ho jednou s sebou na zajice. Kdyl u byli Vlnene latky se dobie a eiste vyperou, v lese, vzpomneli si, Ze nechali doma papereme-li je ye vlabae, eiste make vode, trony. A tu najednou vybehl odnekud nebo ye vode deSt'ove, do nia jsme pH- peknST u gak. Pan Vrk zalici a ehysta se dalli syrove brambory, dobie proprane, o- stielit.

"Ale vZclyt' nemaS" patrony, tati!" Poloupane a rozstrouhane.

Suchary zitstanou kiehkYmi, uloZime-li zornil ho synaeek.

"Bud' zticha!" zaSept 1 pan Vrk. "ten je v plechove nadobe do vrstvy praSkovezajic to nevi!" ho cukru. ) •4♦ TatranskY narodni park. Ve Slovenske Nasredin delal na zahrade poitidek: narodni rade je ptipravena ke schvaleni Pfihraboval za.hony, urovinival eestieky osnova zakona o zfizeni Tatranskeho nana konec mu zbyla kupa hliny. rodniho parku. V parku budou zachova"Ram tu hlinu dos"?" ptali se ho souny pfirodni Otvary v pdvodni podobe a sede. rostlinstvu i 2ivoeiSstvu bode poskytnuta "lim ... vyhrabu jamu a nahazim hlioehrana a pilleNtost k neruknemu vY- nu do ni," odpovedel Nasredin. voji.

"To ti zbude zase nova hlina z to jamy," * * * small se sousede.

Lekafi tvrdi, ze libani zkracuje Nvot.

"Ale kdo by myslil na talc dalekou Snad tim mysli jettain ten mIndenecky. clouenost," odpovedel Nasredin.

du, dnc 29.

ODE ,Fl. WAN 1- r DRU PLI'RA BEZRUCE Statedek byl nekde na vYpiazu. Vy16.kale ,jej nedelni srpnove slunne odpoledne, nekde v Ustrani vystavil sve jeSterske kosteeky htejiv9ra paprsk(un vabnika nebeskeho."

Na praliu basnikovy chatky nas uvital jeho .ireeny sekretar. Tak, jak jsme se vhly tesili na rozraluvu s narodnini basnikem, tak jsme se nemene tesili na p • atelsk.e pobeseclovani s jeho sympatickYrn a pohostinnyra sekretatem. Letos nemold na v9plazy s Mistrem. Md nemocnou nohu.

Za chvili p • ibehl i "Susedek" dr, Sldclek, a fed se samortejme toeila okolo stareeka. Jak zase letos tradiene slezl Ly sou horu. A to mu jeSte nestaailo. UStvaad a upocene souputniky chtel haat dale.

Pi.es Zanni Pohunt, Visalaje a BilY na Svarnou Hanku. Kde jsou ty easy! Jeho souputnici vS'ak na nej vyzrali. Najem ce chaty na Lyse jeSte nekde vyStaral, zde yzaca9 mok, jihomora yske vino a stateeek si 1phi dobrem douSku i zazpival.

A co vYjimeenejSilio: zUstal i na noc, a to se stale po prve v historii Lyse. Rano se vSak muselo dale, Je tomu 'armlet dan, co jsme tak besedovali s dr. Antoninem Pirkem, alias slimakem hanackYrn. Veiny druh Petra Bezrifee jeSte hYtil veselim a vtipem. Cita se zdravYm v horskem prosttedi pod Lysou horou. Kdyd stateeek pozdeji tend s jednim hostem dhevo a divali jsme se na tento rortomilY obrazek s verandy jeho ch9Se, Zertoval dr, Pirek: "Nevim, jak dluho to stareeek vydrZi. Hrubo mu to stiska bruSisko."

Petr Bezrue to vydrZel. Ifeen9 jeho sekretar fAak tehdy netuAil, tak jako my okolo, ze jell° day jsou jid seeteny. Odedel na druhY bfeh nekolik dna pate. V nedeli dne 22. srpna tide skonal v °stra y -skenmoci.PtrBzujepsam .Jak se dr. Pirek staral o Petra Bezruee, svedei soukrom9 dopis, kter9 nam v roce 1946 napsal: "V kvetau 1939 jsem dal ptevezti stare ho jeAtera z Brna do Wostelce na protoie mu tam sedelo gestapo na krku.

Zdstat v Brae dnes nelil. Celou valku byl jako rukojmi stteZen ArgusovYma alma a my — ptechovavadi velezradce — s aim. Starosti se strachem o neho ldely na nas jako Zernov. Vsadili jsme vgech no na jednu kartu, Utahnout jsme to mo hli, opteni o dva ptatelske grunty. sem bylo tteba hodit na trh akcie, dln2ni dpisy bank, persianovY koluch, kovy, sklo, obrazy. No, nech tarn! Co neurobid pro stareho kamarada. Zahyne, zahynem s nim. Praha byla po Heydrichu ptesved-t Bezrude neni. Ptelili jsme podivnYm dejem, Dr, Antonini Pirek Petra Beznide do-

cir

A6

ric sna IJ

N I K - WEST, XlA8

hlidal. Verne aZ do sve. srarti. Jsou mu za) to vcieeni vSichni, kteri maji narodailio basaika radi, je mu za to vdeeen celY1 narod. )• •( PitittODNi ZVIAATNOSTI NA pti•cdy jsou Tajetnstvi a podivne lcekdy nevYzpytatelne. 13Zasna jeji tvoFivost prekvapuje nekdy pozorne pulele a obdivovatele jejich kra.s a kouzeln9ch Clod a pi‘inaSi objevy, jich2 si mernY Lo y& sai nevdimne. Prochazitelukami a poll, vSimate-li si peeli live i tech nejvediiej:,ich a nejnepatrnejich bylin, shledate rnezi nimi velmi 'Caste podivne zrUdy, jake ani nejbujnejSi fantasie nedovede vykouzlit. Jsou to podivne znetv •eniny. ruzna bylinna dvojeata, vSelijake sloZite kombinace a I nejpesttejSi seskupeniny, irekdy 0', bizarne krasne, jintly tvarove a barevne nehezlce.

Tak na pt, v botanicke zahrade olomou cke naSel pozorn9 botanik smetanku o pet! sltene vyvinut9ch kvetech, pestrou ninohokvetou sedmikrasku s velkym poctem sainostatnych kvetu a mezi titan i sedmikrasku, jejiZ stvol byl krasne spleten ze dvou prodti. Dale tam naSli bizarne znetvoten9 stvol kozliku lekatskehod trubkovite srostle listy kvetaku, sedmi-1 krasku, kolem jejihd kvetu byl chocho- I lek zelenych list y , nekolik tulipanu, po-! dime utvatenYch ye svem okveti, z nichZ jeden vypadal jako rozeklany plaminek, u jejihd kvetu byl krasne vyvinut9i zelenY list, a °nodal jinou Mil, jez mela pfivabn9 dvojkvet. Petikvet9 i vicekvety narcis, jeho etyti kvety byly v pine ►n rozpuku a pity tvotil teprve cudne pouneni tarn z yla'Stnosti, stejne tak jako dvojkveta kopretina nebo chrpa. 0 bohate plodnosti phirody sveddi nalez dvanacti i vice jahod na jednom stvolu, phi ee ► aZ vetSina z nich byla velmi pane vyvinuta.. I pronikave MIAa pampeliSka se tarn pochlubila Sesti kvety na jednom stvolu a zdravila divaka jakoby chundelatou eepiekou. V jedne olomoucke zahrade rila na 1.02ovem keti krasne barevaa dvoj rude, adkoliv jinak byl ket normalne urostlY, a take tam byly traviny s podivne vyrostlYrni dvojklasy. z nich jeden v97rtistal z druheho. Velmi east() si ptiroda pohrava s listy rostlin a stromii, V olomouckYch zahradach naSli botanikove dvoj- i trojlistove hluchavky, bizarne zakroucene a vykrojovane listy 'Setiku, dvoj listove akaty, chrpy, jejiZ nektere listky byly •;:tirostle ke stvolu, trubkovite listy u jahod, plod Sipku, kter9 mel nahobe na plodu ptirostle listky, zvoneaky, jejich'Z listky byly srostle, travinu lilek s dvema stvoly, dvojlisty na dubovem stromu, i poclivnou niacin zahradni kopretiny, jeiii meld tvar Zlut'oubke petinky s rozsochatou tfasni narnovel9ch kvetti.

samortejme, ze v obilnich polich easto najdete dvoj- i trojklasy jek •:.alone nebo Zita a rostliny, jejichd listy nale yky nebo tribueky atp.. Neal tteba mamaviti o amoZstvi rtiznYch Skared9e ► na.doru, jeZ vyrustaji na stvolech nebo i plotlech a. je'S jsou dokladern nemoci. ) • 4 eskcslovenskjr patent sVetovelto vSiznamti Praha. Ve stteclu odpoledne byl us 0kruhu Velke ceny y e Kbelich vysItouen es, vynalez, ktery Aetii pohonne latky etyitaktnich motoru. Podstatou patentu konstruktera Bohumila Jurici je zuSitkovain nespalenYch plynU, ktere i nejdokonalejSim tesneni unikaji kolem vale() do karteru. Plyny jsou odtud. znovu nasavany k tryskam a talc zuditkovany.

Pokusy s vozem Praga z roku 1933 a Cited ne bylo zji'Steto, de proti normalni spotrebe zkuSebniho vozu, jet ei ► i 10 na 100 km. byla spotheba s pouditim noveho vynalezu jenom 6.6 lltru. Jak cznamuje MF, zadlzeni, ktere by pf.i§lo na 100 al 1700 uSetti prumerne u automobilu 20 ad 25 ,procent pohonnYch latek.

• ) • 4 • ( 28.500 lazenskYch hostii v Luhaeovieich NavAeva naSich nejvetAich tnarovskoslerskYch Luhaeovic, ktere byly dne 21. eervence 1948 pPevzaty do statni spravy zapojeny do podniku Os. statni lame, stoupa den ze dne. Od zaeatku sezony, t.j. od 1. kvetna do 25. srpna navUivilo Luha6ovice celkem 28.500 hostn. Tirnto 6islem byla p'rekroeena jid celosezonni lonska. navSleva, Ponevadd zajem o Luhaeovice a leebu jest stale veliky, da se ptedpokladati, de do konce sezony. t. j. do 31. iijna navStivi Luhaeovice nejmen6 35.000 hosta, cod jest eislo opravdu rekordni. Ro yadd talc poeet podanYch procedur a koupeli jest vyssi proti lonskemu roku a podle statistiky za mesic eerven vykazuji Luhaeovice nejvice podanYch itkontl. se +/Seen Cs, lazni. VYvoz mineralnich vod pfekroeil jid 700.000 lahvi.

• 4. • Piejmenovitni obci Ha severni 111orave V severomora yskem pohraniai zbylo jeSte po Nemcich mnoho deskeinu duchu cizich nazvit a jmen, jeZ jsou nyni postupne odstrariovany a nahrazovany deskYmi. V fltednim liste z 25, srpna byla otiStena vyhlaSka min. vnitra, obsahujici zmenu nazvri nekterYch obci na sev. Morave. V okrese hranickern zmenena Lindava na Lipnou, v okrese M, Beroun Keprtovice na Udolnou a Zighartice na Mast nik. Osada Gelov na Olomoucku sm6nena na Dolanky a Sumperske oboe KrumperK, Spiklice a Vizmberk maii tyto nove adzvy: Pocilesi, Nova Seminka, a Louana.

Postupne dojde i na ostatni oboe.

JO

a 14

S T N K — WEST, TIXAS SPASNY BALiK,

lehor Melikk Od nepameti panuje zvyk, 7e matieky, strycove, tety, starS.1 sourozenci a jini pfibuzenk,i dobrodejo ye zptijemnuji zasilkami paivatin strohY udel vojenskYch noydeka, chudych novomanZ'ela., skautika v letnim tabote, a vabec vech mladYch lid!, ktai byli na eas nebo trvale odykti Zfvotem daleko od 2ivotodarneho domaciho krbu. Tento znamenitY obyeej se stal letech valanYch instituci, mono i'ici, zachrannou. A protok nasledky valky stale je gte dolehaji na vakero obea,nstvo, trva, dalaite poslani baliku z venkova, obsahujieiho cenne kalorie. Mladi lido, jak znamo, hiavne ti, kteti jsou dosud ve stadiu telesneho vYvoje, bYvaji pfisloyeeni 'grouti. Zasednou k mise buchet a nevstanou, dokud neni prazdna. "Kam se to v torn kiukovi deje," .,". asnou rodiee, nebot'Inladenec je jako tkiska, sama, Alacha, sama kost' a ph tom denne zkonsumuje potravin za etyti dospele pkistavni delniky. A pojednou na'S " grout" nastoupi misto v dalekem mate', kde mu v poledne pfedlai galek kidke poleyky, dva platky masa se ttemi bramborami a coby mouenik papirove tenkY tizek nesladkeho dortu. Lze si piedstavit, '2e petikilovY balik s buchtami znamend pro tohoto neAt'asnika tolik, jako bedna s potravinami pro troseenika, na pustem °strove.

To je tedy vac znama a nijak pozorunodna. Ale ma svaj rub, jen2 hraniei se zjcvy zazraenYrni. Zahadou ztstava, kde to vlastne ty maminky berou. Maminka je, na pfiklad vdova s malou pens!, listkovY pfidel ma stejny jako druzi, melinaftrin piatit nemthe a piece posila tYclne balik, ba east° i vice balikt. Le maminky v takovem ptipade vabec nejedi, tot' znamo kousek chleba s kafem jim staei na celY den. Ale tim se zahacl-a. baliku nevysvetluje. Nee° vyprosi od dobrYch lid!, ale ant toho neni rnnoho. Nebot' nenasytne mlade konsumuje baliky neu yetitelne rychle. A tak nezbYva,'ne2 ptipustit, ge maminky earuji, Vern kde vem, vyearuji ygechno, co hrdlo mladete raei. A zachrariuji cele generate. Pestuji narodu atlety, potizky, zdatne mule a Zeny, samy co nejskromneji.

A kdyz uz takto ocenujeme obetavost rnaminek, zminme se jegte o anonymni wade' pat'alcfn bez jejicM nadlidskeho asili by ty pomocne baliky nena gly sve adresaty. UZ deset let zdolavaji zaplavu za,s dY, kdo takove slick s potravinami a ka Z zasilky dostava, yam potvrdi, ge eels dlouha leta mu dochazeji v potadku a ge ztrata balieku je yzacnosti. Proto v'Sichni nedojedenci, ktefi se tYden co tYden nedo&a ye vrhaji na spasm', balik z domoy6. necht.' vcleene trvale zapiSi do syYch srcici maminky a poSt'aky.

Prvni mljrny na bridlicovou maim.

Nedaleko Olomouce v °belch Hruba Voda a v Hlubocku, kde zacmaji ji g Male Jeseniky, bylo nekolik bildlicovYch lomt, ktere vsak pied nekolika lety zastavily provoz. Po btidlicovYch dolech zastaly velke haldy btidlicoveho odpadu, kterY lael ladem. Po osvobozeni pfi gel majitel techto loma J. fahak z Olomouce na dobrou myhenku, 2e by se bfidlicovy odpad mohl pramyslove vyaltkovat. Provadel delgi pokusy s drcenim a mletim. Bylo zjiReno, ge bfidlicove mouelcy lze vYhodne upottebit ph rtizne pramyslove vYrobe.

Proto postavil v Hrube Vocle dal gi mlyn, aby mohly bYt spineny dodavky do ciziny, zejrn.ena do severskych state. Bfidlicovou mouelcu lze totiZ' take vehni yhodne pouMt ph yYrobe raznYch umelYch hmot, ma, velkou isolaeni schopnost. VYhodou ph teto vYrobe je mala spotfeba pracovnich sil, nebot' vkchno obstaraji stroje. Take surovin je v Hrube Vode a okoli takove mnastvi, ge k vyeerpa.ni bude tieba mnoho desitek let. ) • 40 • RadarovST Clo y& jezdil v Lausanne.

V Lausanne se v techto dnech provadel nevkdni a zajimavy pokus: U volantu velkeho Chevroletu sedel pan Tugann, "radarovy elovek". Mel zavazane oei a uSi, a jezdil dvacet minut lausanneskymi ulicemi. Vedlel neho seal dopravni pollcejni serknt a vzadu dva odborniei lekatstvi a psychiatric. Policejni serknt myslil tak; jako by sam sedel u volantu — a Tugann bleskurychle uvadel serkntovy myMenky ye skutek. Zabrzdil, pfidal plyn, otoeil, zpornalil, zastavil pfesne podlle my'Slenek serkntovYch. Kc134 tomobil mijel yelke \rani hodiny nebo kolelmjdouci Z"eny v pestrYch Aatech — a to zejmena hutch nebo eervenYch reagoval na to "slept" kidie po ka'Zcle trhnutim. Po celou dobu jizdy mel levou ruku vyklonenu z vozu, jako by se v proudicim vzduchu iidil nejakou neviditelnou antenou. Kdyz jizda skoneila, Tugann se zhroutil v nekolikaminutove mdlobe. Take serknt byl velmi unaven. Tugann type): za prvni svetove valky take zraneni Navy. Dye stfepiny granatu mu poruSily levou polovinu mozku. Po operaci a pa dlouhem pobytu v nemocnici se uzdravil; zda se vSak, ae zranenirn ziskal jakYsi "sesty smysi". ) • 4, • ( Verne 'Bye dui() Smetanovo.

Smetanovy oslavy v Jablkynicich, ja byly pravodni branou k K.I. yksokolskemu sletu, se staly prvotfidni kultumi uddlosti nejen krajo yeho, ale celostatniho vYznamu. Jejich vYznam byl podtrkn pfitomnosti nositeie Smetanoske tradicc, ministra Skolstvi a osve'ty, prof. Zdeiika Nejedleho, lady pfedstavitela nakho po-

Ve stiedu, dne 20. Ail 1948. liltickeho a kulturniho zivota, delegate 60S, sletovS7ch hosttl z ciziny a j. Slavnost se konala pod zaStitou KAV NF Mlade Bolesla,vi a zahajil ji proslovem ministr Zdenek NejedIST. Z jeho projevu vyjimame: Dilo Bedficha Smetany je stale give. Promlouva, nejkrasnejti, fedi ke vSem vrst, vam nateho naroda a koteny, jet zapustil Bedfich Smetana prase v Jablkynicich, vyrostly v mohutny strom, jeho \rave jsou obtiteny tou nejkrasnejti urodou, jejit Zen. se stala nejcennejtim a nejryzejobsahem nal hudebni klenotnice.

Krasny ZI.rny kraj kolem a jasna pohoda zreadli se v mnoha dilech jablknynicke Smetanovy tvorby. Tu se rozepjal jeho genius k nejvetti a nejkrasnejti tvotivosti.

Tady vznikla dila, pied nimit se sklanel v pokote a obdivu cely svet. Po jeho projevu se rozezvueely pod klenbou oblohy dva Smetanovy sbory v podaln pies 600 peva' sdrutenYch v POe a za, spoluiteinkovaorchestru ND z Prahy. V pokore se pots sklonily tisice lidi pied pamatkami v museu a ye Smetanov y pokoji v myslivne, kde Mistr poslednich devet let sveho tivota u zeta lesmistra Schwarze. V dojeti postali pied MistrovYm psacim stolem, kde vznikla jeho slavna, dila: Z eeskYch luht a hajt, Tabor, Blanik, PratskY karneval, Smyecova kvarteta, Sny, eeske tance, Z domoviny, opera Tajemstvi, 6ertova stena. Tu byla dokoneena opera Hubieka, a ptepracovana zpevohra, D ye vdovy, jeja arie se pots odpoledne nesly jasave do vYte na jevitti v ptirode y podani 200-elenneho souboru opery Narodniho clivadla se selisty M. Podvalovou, Tauberovou, Fiedllerovou, Hakenem, Blachutem a Kovatem. Smetanovy oslavy v Jablkynicich byly vyjadrenim lasky a obdivu k ve6ne tivemu a nesmrtelnemu dilu Bedticha Smetany. ) •„,1„ • ( Amerieti mOdni kresliti se nechteji spokojit s dlouhou sukni. 2eny pry maji nosit k dlouhYm suknim dlouhe kaihoty s krajkami, jako kdysi babiely natich babieek. Tuto atrakci vede modal kreslIika Ilyana. Nosi se ut mnotstvi spodnieek, ale Ilyana doporueuje, aby se nosila aspori jedna tyrde natkrobena spodni6ka se za.hyby, aby boky vypadaly sirsi. Teprve na tuto naSkrobenou spodnieku ptijde nekolik vrstev spodni6ek s krajkovYmi volanky a pak teprve tena vypada podle piedstavy rnodniho kreslite, Vyhraji to modni kresliti nebo vkus a rozurn? ) • 49 • ( Jednou pfitel k Nasredinovi soused a prosil ho, aby mu paid.' nekolik groS0 na tYden.

Nasredin "Milt' sousede, puldit penize ti nemohu, protok Z'adne nemam.

Ale abys poznal mo p clobrou vdli, procilouZim ti lhau do otrnacti

Strum 16

2 T N K — WEST, TEXAS

Ve stredu, dne fa. sari 1948.

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC

S

BENEVOLENT ORDER OF THE STATE OF TEXAS

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor by Saturday.

kILLING INCOME PROTECTION C. D. GRANT is National Production Manager of Junior Order United American Mechanics. He gave these thoughts to the Field Section of the Maryland Fraternal Congress.

Throughout the years', a favorite topic at fraternal gatherings has been the field worker, and we have learned much about the necessary qualifications he must have, in order to be successful, and have made strides in the field work of our many societies.

In the early days of ,fraternalism, field work was done primarily through evangelistic methods, and a man's success was based on his enthusiasm and friends.

He conducted membership drives, ending usually with a large class of new members, and more or less insurance. Those were the days of inadequate rates and fraternal insurance was ridiculously cheap.

We have witnessed many changes in the fraternal system since those early days. The business of fraternals has been placed on a sound basis and the loose controls • of the early days have been replaced by more rigid supervision, but not so with the field worker, and in order to meet the changing conditions and the greater demands for service by the public, closer attention should be given to the problems of the field worker who is our closest contact with the public. A closer job of supervision and direction of their efforts along the channels that will prove more and more „acceptable to the public should be made.

We must accept the challenge and assume the new responsibility which time and changing conditions have created.

The members assembled here today know that the success of the fraternal system, and the growth of our business is dependent upon the field worker. Just as other matters pertaining to the operation of our business must be given careful study, must go through a process of detailed analysis, must be subjected to a thorough test for weaknesse::-. so, too, must this phase of our business receive similar attention. We must give time and thought to the matter of securing new business by devising new schemes, new methods of interesing the public in our organization. As I have said, these are the ones upon whom we depend for sur-

vival, and the executives of successful fraternal societies are realizing now that the field worker has an important part in the success of their business, and must be encouraged in every way possible.

For years in the solicitation of fraternal insurance, the public was asked to buy insurance which was associate• with death and a symbol of something you had. to die to get. Today the public is interested in INCOME, something they can look forward to receiving upon retirement, or something that will pay their dependents so much a month for a stated number of months, in the event of prior death. In order to give the type of service the public is entitled to, we can serve them better by the proper use of settlement options, on our age 60, 65 and 70 endowments, which can very easily be reduced to so much a month for a certain period of time.

For example, your prospect is 30 years of age, present the idea of his taking $50 a month for sixty months, a total of $3,000. It. takes $2,825 of insurance to make this possible. Explain the advantage of double indemnity and total di gability in your solicitation. Explain to him that he can take this plan on an endowment at 60 basis, and within five years take a second on the at 65 basis, guaranteeing him an income of $50 per month from age 60 to 65, and also $50 a month from age 65 to 70, supplementing social security.

I have found this is more appealing to my prospect than talking a thousand or so, and incidentally it means a great deal to a society to increase their certificates for new members.

In our fraternal beneficiary societies we find a composite group of business, professional, agricultural and laboring men and women co-operating for the common good of all, There is no place in our organizations for political, creed, nationality or social status, They are a mosaic of the social, business and economic life of the people on the North American Continent.

Into these organizations come men and women not because they are wealthy, not because they belong to a political party, not because they are part of a particular social set, but because they are honest

pepole seeking an opportunit y to do their part in alleviating suffering by providing money that will take care of dependents, or providing for their own old age.

Retain Benevolent Work Our associations can continue to be benevolent societies and still provide all of the modern forms of life protection, if they will just retain with these modern life insurance contracts the benevolent and philanthropical work that has been carried on in the past. We must be willing to help the boy or girl who needs help, assist the fellow who needs a little boost, cooperate with one another in building higher standards in the minds of the people, and to teach patriotism to our country, loyalty to our government, devotion to our God, and a deep sense of respect for the other fellow.

The success and progress that our associations are to make in the future depends upon the extent to which our dormant talents are made to become active and put to work along channels that will help in the development of our benevolent and philanthropical work, as well as providing modern life protection for our members.

As we look back into history, we find the hearts of a great majority of people that there has always been a desire in to assist in serving others as well as themselves. There is nothing really new about the present day fraternal ideals, but we must put the breath of life into these old ideals by translating them into terms that our members will understand and appreciate. Through our connections in these associations we have a greater appreciation of our fellow members, a better understanding of our obligation as citizens and a more vivid realization of our responsibilities t othe many things that go to make life worthwhile.

The fraternal activities and the welfare work of the fraternal life insurance societies are without doubt of great value to the work of securing new business, as well as in the retention of the old business. The real value of these activities depends upon how much the particular society stresses their imporance.

I believe fraternal activities and welfare work are two of the important challenges that confront us, The public

VC SGrfdil, One za:zafi 1948.

TEXAS V It STN I K--;1„rari:t A.q should understand that our fraternal life, for mutual protection and future secures operation which ended on 30 June, the insurance societies render a great service' ity to those who participate in the plan. IRO has resettled as immigrants or reto humanity in addition to providing The general public does not realize that turned to their homes more than 256,000 sound, safe, legal reserve protection at a there is a policy for nearly every person, refugees, Immigrants have been resettled in 73 countries on every continent. Curmoderate cost. The reports from our whether he be rich or poor.

One of the challenges that presents rently 588,000 DP's are receiving care societies present to us very definite and conclusive evidence that a great variety itself to us is to give the public this in- and maintenance from IRO. It was estiof fraternal activities and welfare work formation and educate the buyers of mated that approximately 95 percent of is being carried on, which not only justi- both large and small policies that our the 800,000 refugees are located in Gerfies our existence, but assures our growth 'fraternal societies are so organized that many, Austria and Italy. ) • 4 •( they can take care of the life protection and prosperity in the future.

SOVIET PRODUCTION RISES, needs of the general public.

Juniors a Real Challenge N. STATISTICS SHOW Our 'junior departments present a real The battle to insure the permanency U. LAKE SUCCESS,New York—Industrial challenge to those of us who write child- of the fraternal life insurance system production in the Soviet Union during ren. The future progress of our fraternal has been won. We have the ability and the second quarter of 1948 showed a relife insurance societies depends a great personnel among the officers of our fra- markable improvethent over the figures deal upon the development of our junior ternal societies and we have a loyal band corresponding to the same period in 1946, departments. These juniors soon grow of nearly 9,000,000 benefit and social data published in the August issue of into adult members and they bring with members that can be united into one the U. N. Monthly Bulletin of Statistics them an enthusiasm for the society that great working organization. disclose. has provided them with life insurance America is great because there has The Bulletin's statistical tables show protection, as well as lodge meetings for always been individual opportunities for their pleasure and enjoyment. If these advancement. Fraternal life insurance is that Russian production during that young folks are properly sold on the great because it has also given its mem- period was 48 percent higher than in the value of fraternal life insurance, they are bers an opportunity to do something corresponding quarter of 1946 and that not going to permit some agent to mis- worthwhile in a social and benevolent the output during the first six months represent the value of their policies, or way. Fraternalism is not dead; the of this year exceeded its goal for this be , induced to drop them and purchase American public still likes to gather in period by five percent.

A table, which summarizes the pro-from someone else. lodge rooms and meet new friends, while duction achievements of the various When we do a good job of selling these they are also renewing acquaintances junior members, they are going to be with old friends. Let us promote a pro- ministries against their respective provaluable adult members and come back gram to educate Americans so they will grams, shows that of the 29 ministries to their own societies to purchase ad- realize more the value of fraternal life responsible for the various economic ditional life insurance when they get to insurance and acknowledge the benefits activities of the Soviet Union, only four the point in life where they need and of the charitable, benevolent and philan- failed to meet their schedules in the can pay for more life protection. More thropical projects that are sponsored and first quarter of 1948. attention should be given to our juniors supported by our societies.

Rowena, Texas and the development of our junior deTo do this, we must continue to conpartments. It represents a real challenge duct our business in a businesslike way. Dear Readers, This is my first letter to write in this to all of us, We must invest the assets of our societies "great 'ole paper," Fraternal life insurance is no longer in in the best grades'of securities. We must First, I must describe myself. I am the making; it has been made. The sys- render a worthwhile service to our memtem under which we operate has proved bers and invite the public who are not eleven years of age. I am four feet, seven sound. We may have to add new policies our members to participate in our pro- inches tall, have blue eyes and brown or benefit contracts from time to time gram to maintain fraternal benefit soc- hair. I have two sisters, one brother, and to supply the needs anddemands of the ieties that will continue to render even a mother, buying public, but so far as system and greater service to the public in the fuEverybody has a hobby, so I will tell plan is concerned, we have no apologies ture than they have in the past. A united you mine. My hobby is singing and colto make and many good features to ex- effort will bring greater results. lecting penny post cards. If anyone would • )• toll. like to send me some cards, do so. . :•.,&Aga_ REFUGEE AGENCY'S TASK IS I am in the sixth grade and our school Public Relations Program started Sept. 6. We play baseball and The job before us today is to tell the RESETTLEMENT OF 800,000 GENEVA—Resettlement of some 800,- volleyball in school. My teacher is Mrs. public about our plan of matchless protection that we offer to men, women and 000 European refugees and displaced per- C. W. Kopecky.

I have noticed that there aren't any children. In order to do this we must sons within two years is the major task have united action. Feeble efforts by in- confronting the International Refugee letters in this paper. I looked in Sept. dividuals or societies will not bring about Organization (IRO)—the newest of the 15 paper and couldn't find a letter, so I got my pencil and paper. the greatest success. A plan should be United Nations Specialized Agencies.

The agency, whose General Council is My uncles have four bales of cotton: formulated and supported to assist our My letter is getting too long so if the societies in carrying on some form of a now meeting here, includes 15 nations public relations program that can be pro- and operates 25 offices in various parts wastebasket won't peep and the editOr moted by each society in. accordance with of the world. The number of persons em- will print my letter I will write again. ployed and served by the IRO makes it If anyone would like to write to me: I its needs and ability to pay. one of the largest Specialized Agencies will answer their letter.

The: general public as a rule does not i I remain , understand that the simple principles of affiliated to U. N. JUANITA BARINA. During the first 12 months of actual1 life insuiance mean the pooling of funds

VO 3tkedu,

dne 29. zisti AO.

IftSTNI1C—WEST,

Trous

Eitrana

movement and the right to seek political Foundation, the people of the United asyltim would also be recognized, while States are giving proportionately 38 perHUMAN RIGHTS LAKE SUCCESS, New York—Five pages unreasonable interferences with home cent less to charity than they did in 1932-33, yet their income has more than of words and phrases make up what may life would be prohibited. become one of the world's most imporThe Declaration will now go to the quadrupled. ' tant statements—a new formulation of Economic and Social Council, which will This goes right back to the beginning the rights of every ,human being. meet this month in Geneva. When ap- of the "managed cheap money" policy The document is an International proved by the Council, it will be put be- and the abandonment of the gold stanDeclaration of Human Rights, agreed fore the U. N. General Assembly, whose dard by the government in 1934. One upon after more than two years of Uni- acceptance would give it world-wide theory to support it was that if the govted Nations meetings here and in Geneva. backing, ernment had lots of devalued dollars to The draft Declaration was written by the Meanwhile, the Commission on Human spend there would be a return of prosU. N, Commission on - Human Rights and Rights will tackle the job of writing a perity. Another theory was the doctrine was approved by the majority of the Covenant on Human Rights, an inter- of "over-saving" by the people,- which, g. cup's 18 members, who represent vir- national agreement which will make it caused them to tie up their funds instead tually every kind of political opinion. possible to put into effect the rights out- of spending in business channels. The reFrom the beginning, it was plain that lined in the Declaration. Together, the sult was that people who had been: re the Commission was taking a Twentieth Declaration and Covenant will make up 4 percent on their savings saw Century view, for it elected a woman as an International Bill of Human Rights, the rate drop to 1 percent. .The comits chairman, a move that would have which is expected to stand in importance I munist and fellow traveler influence. in been impossible in most places as recent- with the Bill of Rights of the United the administration was heartily in, favor ly as 50 years ago. The chairman was States Constitution, the French Declara- of this discouragement, for a saving peoMrs. Franklin D. Roosevelt, who . furnish- tion of the Rights of Man and the Magna I ple are rarely converts to communist ed dynamic leadership - in forging the Carta of England. teachings. ) Declaration.

4, It is understandable that if interest When Mrs. Roosevelt brought down her WHAT A DOLLAR WILL DO income for the saver drops by , 75' pergavel to close the Commission's recent TO, HELP A CHILD IN NEED cent there is less urge to save: : His inseries of meetings here, she had before NEW YORK—What will one United clination is to spend. Then the . propaher a preamble and 28 articles of a de- States dollar or its equivalent do toward ga-nda for the government insurance claration that drew from the past and feeding hungry children in war-devasta- schemes ,with their implied promise that pointed the way to a freer future for ted countries? the government would support the. puball people.

T h e United Nations International! lic, made some people believe savings, unCivil rights, such as freedom of speech. Children's Emergency Fund (UNICEF) necessary. the press, assembly and worship, which here discloses that a breakdown of the Yet the condition is now here. It' has are now familiar aspirations of free na- cost of supplies it now sends to 12 Euro- a number of other factors. An editorial tions, were included, but in addition re-1 pean countries and China shows that: writer in a daily newspaper lists.some of cognition was given to economic and ! A dollar will provide enough powdered these, saying: "High taxes, both' national social rights seldom recognized until re- milk to make a glass of milk for 10 and local, continue to absorb a large youngsters for a week. cently. part of private and corporate income.

"Everyone has the right to rest and' A dollar will buy one day's dose of cod- High and rising prices are taking' an - inleisure," says the declaration. "Everyone,; liver oil for some 300 children. creasing toll. Many families are wrestling A dollar will buy enough leather for a with the problem of trying to meet,risin.g as a member of society, has the right to social security . . . Everyone has the, pair of children's shoes. costs with a fixed income and- are not right to work, to just and favorable conA dollar will purchase enough wool to finding the task easy. Other hidiViduals ditions of work and pay and to protec-! make a cloth for a child's suit and coat. and families are investing in real: estate tion against unemployment. Everyond' A dollar will cover the cost of testing and new homes at prices which their has the right to equal pay for equal and vaccinating five children against fathers and mothers would have regardwork. Everyone is free to form and to tuberculosis. ed as exorbitant." ;-) • • ( join trade unions for the protection of They are also buying life insurance in his interest . . ."

WHAT HAPPENED TO SAVING HABITS huge volumes. Many people have tried Startling is the decline in the rate of to explain_ the tremendous writings of Naturally. such rights would not be granted without any limitations and the savings accumulation by the American new life insurance since the cessation of Declaration says that everyone "has people in recent years; According to an hostilities—virtually the end of the war duties to the community which enables Associated Press survey, in the four years —and they usually arrive at the conhim freely to develop his personality. from 1943 through 1947 the savings by clusion, "There is much money in cir. . In the exercise of his rights, every-; the American people had fallen from culation." That is a fact, but why does 'one shall be subject only to such limita-! 25.5 percent of income to 6.7 percent in John Citizen turn to life insurance? tions as are necessary to secure due rec- 1947. In 1945 the people of the United ) • 4 ognition and respect for the rights of States saved 19.3 percent of their income, The West India hurricanes were a bit ethers and the requirements of morality,' and in 1946 savings were accumulated at tardy this season but finally beat the of public order and of general welfare in the rate of 9.3 percent of income. This schedule. rapid decline in two years was due proba democratic society." ) • 4 • (– In the 28 articles are new extensions. ably to the easing of the oatriotic urge Life would be much easier if we would cf political rights, such as one declaring j to buy government bonds, but the four- lust take it easier. that "no one shall be arbitrarily deprived i year drop is something else. ) • (-of his nationality or denied the right to Another factor based on income is The Summer vacationists are now at change his nationality." Freedom of charity giving. Says the Golden Rule home, resting.

U. N. BODY DRAFTS BILL ON

■drialifA,

SELLING DIVIDENDS A factor that plagues life insurance operation is that the contracts are promises . for future delivery, at times many deeades in the future. The conditions and inflUences that obtain at the time I he contract is made may change drastically in the future; all illustration is file trend toward lower interest rates in (Tent years. ft is against the law to promie specified (tividnds to be paid on a life insurance contract, but all of us know that many aa;ents, especially in the mutual commercial life insurance field, go about with -dividend illustrations" from which they figure net cost. With that in mind, read what J. Gordon Beatty said at the anima/ meeting of the American Institute or Actuaries, held in Chicago recently: -Then there is the old bug-bear of dividend projections. When one compares the figures quoted to prospective insurers in 1928 with the actual results over the past twenty years, it is not difficult to understand why we have had so many complaints about dividends from our policyholders. Reductions in dividend scales are still being made, and may continue to be made, but in the midst of it all some of us are still quoting right in our rate books figures based on the continuance of present dividend formulae Over a period of fifty years. Experience has amply proved that the most carefully worded protective clauses drafted by the company will not still the wrath of disgruntled policyholders if actual experience does not live up to these proections.

"This situation not only produces bad 'public relations,' but it often leads the field man to base his sale on dividends instead of the fundamental need of life insurance . . . In addition, by making reductions more embarrassing, it fosters the continuance of dividend scales which have become too liberal, and thus tend to destroy the safeguarding feature of participating insurance. Many actuaries were hoping that the change over to the view rate basis would permit the companies to throw off this millstone. It seems desirable to give some indication of the effect of the new basis on dividends, but illustrations covering two or three years should suffice for this purpose without putting the actuaries on the spot for the next fifty years."

The agents Mr. Beatty was referring to particularly are those who put more thought into selling dividends than into sciling protection, They make it a racket.

We remember a number of years ago when writing reviews of financial reports

VEST \11..k..--

°vc s1,rt;c11.1,

Z;iri 1948,

of old-line companies much attention was surance needs of their prospects and given the three more prominent factors! selling protection to cover those needs. ' of the gain and loss exhibit; actual to )• •( expected mortality, excess of interest I In the first place, he cannot find a earned and savings in the expense fund. bank which will pay the rate which he If these were favorable, then some com- feel he should have on his deposits. He ment followed on the dividend scale. cannot find securities that will do much Those reviews were for the "actuarial better. He does not buy real estate for agents." We have often wondered if they investment. for he knows it will not earn aided in selling insurance. a reasonable income; the buying of real It is in line with the free enterprise estate today is forced. system for companies and societies to He has seen life insurance in action, share their gains and savings with the and his impression is that it is good. He insured members. Operating on the has a belief that life insurance manageAmerican Experience table—a redundant ment can do what others cannot, and table—it was possible for refunds to be that the protection is safe. There is made. With the C. S. 0. table, even at where much of his money is spent. It is 21/2 percent, only history will tell. Mr. a very sound .practice, and the idea of Beatty says actuaries hoped the com- saving for the future through life inpanies would throw off this millstone" surance means a more independent peowith the new tables. ple and a stronger nation. ( ) 4„ It is based on human nature that when a company or society starts to pay diviLet's not be worried; some tightwad, dends it is felt that they should be con- even, now, may plan to leave some of his tinued indefinitely. Years pass and Con- cash to the service of the community. ditions change and the dividends keep ) • •T• • on until some companies find themselves Let's see. Who was getting ready to in bad shape. Policyholders get to expect rule the universe just ten years ago? dividends; they feel that those illustra• •( tons of net cost were part of the conMuch of the modern drama deserves tract. So the companies find themselves what is referred to as the Bronx cheer. in a problem of public relations.

• A • ( Nearly any adult can tell you what is Some fraternal societies have been and are in excellent position to pay dividends, the matter with the younger generation. ) •4 • ( called refunds or distribution of savings.

The boy, who plans his course and Others, we believe, started to pay divi- completes his job, is getting to be a man. dends after attaining the legal-reserve )• • basis to convince their membership that Drive carefully; obey traffic signals they had achieved a sound basis. That and, maybe, a speed cop won't run you practice probably aided in building con- in. ) 4, fidence. We have felt uncomfortable The economic troubles of the world about this for several years; phoney would be solved if there were enough money is the basis of our mone tary sys- fortunes to go around, tem and nobody can predict tl.e future. )•A One fraternal benefit society has been There are individuals who are so good paying its refunds as a post-mortem benefit to the beneficiary. One large fcr the hereafter that they are good for society pays its refunds as paid-up in- nothing here. ) surance, issuing a certificate to be attached to the contract. We like both of There are few criminals who appreciate these, for if the protection was taken for the processes of the courts_, especially the the benefit of the beneficiary, why not jury system. make the benefit a handsomer amount?

•4 Whatever the practice, the system is If you ever had doubt about the two evidently here to stay, but the field re- sides to every question just listen to the presentative who sells dividends instead campaign orators. of protection is really not doing right by ) • 4, • his profession. The excuse is that diviOur frank advice is that everybody bedend schedules are used in competitive cases, especially when participating com- ware of the conclusions expressed in our panies meet non-participating competi- editorial columns. )• 4 • ( tion. But experienced field men say that less than one case in ten is competitive The farmers of the nation will apunless the salesman makes it so. They preciate the harvest moon this year, so should, instead, be analyAing the in- will the courting couples.

Strana Ve Sttedu, diie 29. Zan 1948. --71"`mil '417.7'li VISTNf Ptal se pan doktor: ine take na rybnicich. Ona: "Tady ma g zpet snubni 'v4tske vlady byla. kolem Moskvy V Protivine maji le- prsten. Vidim, ze se k sobe ne- za.lotena vinakska, oblast, v nit "Trpel nekdo ye vagi rodine na tos hodne letnenYch hodime."

Mieurinovi taxi vysazuji mrazu- plice?"

On: "Ty ut ma g jineho?" rybnikti, t. j. takovYch zdorne a rave zrajici vinne kete.

Ona: "Kdyt to chce vedet "Ana," odvetila rozpadite mlaktere se na let° vypouTak se podatila vypestovat vino, dteji, Po vysu geni byl ano." pacientka, "'wed otec, ale mat ktere iispeLne zraje i tam, kde jit On: "Jak se jmenuje?" na jejich plc& letos vYka tvrdi, to je vyloueeno, abych Ona: "Co mu cheek proboha, nevydrti ani obydejna, jablon, to sazen oyes, kterY je neto mela po nem!" obyeejne statnY a brzo udelat?" tit nad 48. rovnobetkou.

On: "Prodat mu ten prsten." uzral.

-----O----tASY SE ZMENILY Civilisace Princ obchodnim cestu CERSTVE KVETINY PRO OsamelY ostrov Chatham, asi A take se mei-illy ceny za vetjicim KA2DOU PRILE2ITOST V Bristolu easto na- 650 kilometre vYchodne ad Nove- ginu veci ktere potiebujeme — vgteyuje hospodyfiky ob ho Zelandu, se modernisuje. Pro ale ne ceny za Nonat, ten vág Pohfebni vence a Itytice chodni zastupce. Tepr- jeho osm set obyvateln je tam spolehlivY domaci prostiedek.

Kytice do nemocnice ve nedavno se dozvede- policejni stanice, jet ted' dostala Tato oblibena mast' zfistava neSvatebni kytice ly, to je to princ Alex- misto kone nakladni auto. Jinak zmenena jak ve kvalite tak i ceKytice k v-froei narozenin, ander, bratranec byva- jsou na ()strove je gte dye naklad ne a pokraCuje ve yernem slou sliatku Mho jugoslayskeho kra ni auta. Lekat na ostro ye neni, teni. Bud'te zaji gteni nyni — to Kvitin.v k vfidobe kostela net residence le Petara, a bratranec jeho funkci obstarava o gettova- mate — ye vagi Manlike tubu anglickeho veyody z telka, Nejvettim nebezpedim pro NAVATIVTE NAS NEB automobily jsou rozbite lahve.

Kentu.

Vozit prazdne lahve od piva ',pet VOLEJTE TELEFONEM Arnold Zweig se usadi na Nov Y Zeland se nevyphci a ostrov je zamoten stiepy. v CSR? Z Tel Avivu ptiletel R. C. MILLER & CO., Sahara zabiji Telefon 4445-5669 do teskoslovenska spiNap le Saharou se projektuje Cena Nonat poatou 55c a $1.05 sovatel svetoveho rozKYLE HOTEL hledu Arnold Zweig. Na teleznice, jet ma spojit Al& s ALTADENA, CALIFORNIA Morave chce dokoneit Nigerii pies Gao. Z Gao pfijde knihu Ptatelstvi se Sig odbooka do Timbuktu a Dakaru mundem Freudem. Je V techto dnech byli v pougti obmine, to Arnold Zweig jeveni tai francouz gti zememetiziistane mezi nami tr- di a jejich gofer, kteti tam zahyvale, poznamenava k to nuli tizni. Koncem Cervence se vypravili na sever od Gao, aby mu tYdenik Praha. vytYeili surer trati. Nevzali si s Love' lebek do boje sebou dostatek vody, protote oSingapur. Proti dekavali, to se vrati za nekolik malajskemu osvobozo- hodin. Kdyt jim voda dogla, povacimu hnuti budou za kusili se dorazit pegly k pramesazeni lovel lebek. V nu, vzdalenemu asi ttinact kiPOEADA Singapuru bylo ntedne lometre, ale nedo gli. Zahynuli tiz oznameno, to prvni kon ni. tangent, 49 muttl, vYsoudu branYch z Dajakt, ph V East Lexham v Angiii stela byl z britske kolonie Sa pied soudem dvaagedesatileta urwvaku na °strove Bar Citelka E. Pogsanova. SedmiletY neu do Kuala Lumpuru. Michal Tite delal v pravopise chyby, a kdyt yysvetlovani nepoSlava Hollywoodn bled mahalo, dostal rukou herdu do ne zad. Michal okamtite pochopil za, Pfi hudbe Mezi LondYnern a Hol hadu anglickeho pravopisu, o kte lywoodern je filmova rou glo, ale maminka, ho zavedla vaka a zda, se, te Lon- k lekati a lekat na gel modtinu dYn vyhrava. V ptigtim 18krat 12 cm a maminka uditelku NAAE SIR JEST MIELE CHLAZEN3 rice budou hollywood- talovala pro ubliteni na tele. ske spolednosti natadet Soudce talobu zamitl a prohlasil: v LondYne gest Iamb, "Uznayarn, to nekdy je tieba teaby zutitkovaly pohle- lesneho trestu, ale doporudoval KaidS, jest uctive zvan davky, ktere maji v An bych, aby byl podle motnosti uglii. Zp zbytek budou na g tedtovan na pattiene misto."

V PEIPRAVE: HALLOW'EEN DANCE — V SOBOTU, DNE koupeny britske filmy k 0 30. RONA, ph hudbe Eric Ilonza z Ennis. promitani v a.mericNejseverneigi vino Zabavni vybou (p) V SSSR maji nejsevernej gi vikych kinech. — Slava Hollywoodu bledne. no na svete, Podle rozhodnuti so- L. 1

Nona

Temple Floral Co

MD POKROK DALLAS tISLO 84, S. P. J. S. T.

2625 Floyd St.

Dallas, Texas

V1NOBRANI v nedeli 3. rijna Frank Kubin z Ennis Vstupne 50c osoba

• titrana,-20

V

s T Ni K --WEST, TEXAS.

Ve sti'edu, dab 29. zafii 1948.

DR THOS N. DeLANEY cheete-si stelit lva?

V jedne ulici v dome e. 12 bydii/ aivrtinu milimetru, to je pouze ! obyeejneho Letecka, spoleenost Air dve rodiny stejneho jrnena Jan! tvrtinu tlouSt'ky 6Ni LE Sofitij Inc, oznamuje, Moucha a Karel Moucha. Jao Spendliku.

BrYle spriavne piipraverie pril;ravuje :\loucha nedavao umrel a byl po ()as die Umluvy lo • ciike vYlety z New chovan, TehoZ due odjel Karel U4adovna 3248 — Res, 2687 Yorks dn. Kcnye v Moucha na zotavenou. Sotva od513-17 Proliessional.Bldg.

Jov lvtl. Cestujicil jel, poslal dorall telegram, kterY prodej it Tin/f.PLE, i oi<;.1.11()U 1 / vSak nebyl dorueen jeho pani, p/7,i7•.my oak pu'Sky, iiVbrZ vdove Mouchove. A vdova nestee a prtivodce a za- po Janis Mouchovi ete: "Dobte 843 Waverly, H. Heights rocecti.!.,• si privezou do- jsem se sem dental. Je zde Telefon V. 27725 cad` • kuZi z ylastnoruene straiiine vedro. Zdravi Te Tvuj zastreleneho Iva. A sto- muL" Houston 7, Texas pravnilt: ji to 250 a.2350.000 Kes. (6-6n) P41 jedne dralbe se stalo, ze vy Long Theatres Bldg. hlaAwateb kterk Glavin a DR. WOODROW, W. MIK •"Dili vrana" jednim mladikem, zvedl ruku a eeskV vubni lekai 134•ts.1,:; ylnarskY prti- l lash k prittomaYin: "Prave mite Phone 644 Avenue izinatlovna: myslnik 971ety Theodo- bylo sdeleno timto mladYm mu422 Medieial Arts Bldg. re Taylor - rika se mu zde v Vito sin]. ztratil BAY CITY, TEXAS Houston, Texas `pan . Villa" prohla- set tisic korun. Poctivemu nalezTelephone: P-3629 a K-39344 Ze zamestnanci je- ci bode vyplacena odmena dva (dvc) ho to-varny v Yorkshire tisice."

Oostall. za tflapadesat Po kratke chvilce se ozval let jeho • einaosti plies davu v ciraZ."<ebni sini hlas: "Iva e`tyri. ,ta. aizilienu Kes. tisice pet set." j'ciko s‘ib.j • podil na zisNejmen4im hinyzem na sve kit./ Taylor '21je spart'an je brouk ze skupiny trichopterynekourl a pije jell raistnosti do . Vybehno,1 IT:7"5 ak vita, jak mielio. A e k I: "Mehl gidae_ Je pouhYm okem nevidinastazerci ied je z ttrho studena, uhi-eji telnY a je dlouhY pouze jednu bych bYt. starli ti, kdy budete kai.";e1. tgetrite tell zrtmek, vilu v miti po ruce Fliancil a jachtu. Mohl larek ® Burns 1:/ych nut titul lorda. imam rad prostY DOMOV Mojf zamestnanci V hodine zSrmutku najdete u jsou nas nejlepAi poln• ebni obsluhu a cony levne. mesto Praha Tei proda yarne pohiebni poOwe bkt take yzerrikm jig teni od 1 mesice do 80 roki) I statkaiiein Pi J.; ska obec uz tieAmbulance ye dne i v noel.

CENA it pokusne hospoMARES BURNS FUNERAL dati nu. velkostatku 50c HOME DOInieh Pooernicich., pelin;,/ /chov vepta, Bill Marek a Bill Bu a dodaya verej-1 Telefon 546 to zrisobcvani jeSte CAMERON, TEXAS hey • pieci ensane davky.1 Ottmenou za ne si mu= ponechat tak SPOLEHLIVA POHROBNICKA z ,. anent) premioveho ye SLU2BA Loni byl darovan pthea,torovi, kterY se 110 Jsme pohotovi Vain poslouiti vzdal ve prospech bez rozdilu jak daleko bydlite /veho zasobovani. bez jakehokoliv zvlaaniho poLiioAni prerniovk vepr platku. by; poi aZen na stra yo- S narni mu ete rnluviti 6esky, viini brgadnikti. Na -vel , My nabizirne Pohrebni Pojifteni pro kakleho elena rodiny kostatkit budou • 7draYotne, nezaPETE E. ETTLINGER staje pro dojniFUNERAL HOME ve cii, ouclou denne da Elsie Pra2a1- Etlinger, Vat pet set a2 est set 'darnska. pomocnice I ezavadneho mle Telefonujte "collect" Tel 38 ka pro porodnice a neBeilville, Texas muchice flan].

•

se

1.215161118r

lc 'Yr11!

.017111¢ZONEWO

Veda se zabkva. planem zmengit Stiedozemni mote Profesor Robert A. Boem se skupinou dalAlch tidenc0; se id nekoIlk let zabkva planem zmengit plochu Sttedozcmniho mote o tti etvrti nynelgihci rozsahu, aimt by se ziskalo asi 900.000 etvereenYch Idlometat pfidy pro dva as tti miliony lidi. V planu teto "Atlantropy" je ptedevgim vybu. dovani ohromne ptehrady mezi Stiedozemrtira motem a AtlantickYrn ocetinem u Gibraltaru a postaveni rozsablYch ptehrad a hydro elekt. v Ustich vgech rtk. Tato velkolepa stay ba by udrtovala v pine zamestnanoSti vgechny tovarny sveita alespon na jedno stoleti.

Jak na srdce Ttemi fysiky lekatske fakulty v Nebrasce ve state Omaha v USA byl sestrojen elektrokardlofraf, kterYm se &Oi fotografovat tepy srdce. Toto elektricke ucho nejdiiv ozati tepajici srdce mocnym sv'etelafra proudem a pak vyfotografuje rychlokomoru. VYsledkem jsou tti vinovky: jedna pro nizke zvuky. jedna pro sttednl a jedna pro vysoke zvuky. Tak se mule bezpedne ureit ja kykoliv i sebemen gi srdeeni gelest.

Sedan stoleti kolin.sk kat,edrily.

V nedeli slavila proslula goticka katedrala v Kane nad RYnem sedmiste vYroei sveho zaloteni.

Poklad pod prahem.

PH kopini kanalisace v Klatovech, nagli delnici pod podlahou svetxiice asi sto stkibrnYch minci. Jsou to yes me's sttibrne gro ge z d.ruhe polovice XVI. sto leti.

Strana 21

Vt S T N T K — WEST, TEXAS

Ve sttedu, dne 29. zati 1948.

Navgtivil Roberta Kocha, kterY byl znamY nepotadkem ye sve laboratoti, jeden jeho "Jestlipak vite, co se vat' v tehle nadober zeptal se ho Koch a ukazal na, men gi banatou nadobu.

"Je to falococus?" kolega.

"Ale kdepak!"

"Tak tedy streptococcus?"

"To take ne!"

"Tak co tam tedy vatite?" ptal se netrpelive ptitei.

"Perky k veeeti!" odpovedel lakonicky Koch.

a

Ptijel cizinec do Skotska a na ulici videl chlapeeka, kterY usedave piakal.

"Co se ti stab, mile dite, prodpak plaae g ?" zeptal se ho neast: :Ztratil jsem gest penci a budu od tatinka bit!" teal kink.

Ustrnul se nad nim cizinec, vytahia z kapsy Best penci a podal je chlapeekovi: "Na, tady ma g ty penize a neplae ut!" Ale kluk stroll penize do kapsy a zaeal tvat dvojnasobne. "Tak copak ti jegte je? Biti ut se bat nemusig. kciyi tatinkovi odevzdag penize!"

"At teknu tatinkovi, ie jste mi dal lest penci, budu stra gne bit, te jsem neteki, te jsem ztratil gilink!"

Rozhorlil se tuhle pan Kxat'asi ne — to je das, at se vrati, to tak na svoji tenu: "Tak vidi g, ty jai cespechal" to nag soused je pod pantoflem a ja jsem ho zrovna slygel, jak nadava sve tene. A hodne hlasite!"

Usmala se pant Krat'asova: Zubni Lekai Ufadovna nad Canada's "No , ale to nevi g, prod nada.vat!

Odklepla popel z cigarety na poDrug Co. dlahu, kterou prave eerstve u- BRYAN, TEXAS myl!"

Dr. N. B. McNutt

s spa"Halo, pane doktore. Zena, dla se chodu a vymkla si sanici.

Budete tak laskav, a . . . Co? t e ma pan doktor dovolenou? Ne —

Dr. Chas J. Hollub eskk Lekat a Operator 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon ittadovny: Pres. 2553

SPRAVNt VYKONAN4 POHitEBNi SLU2BA V hodine talu zarmoueelll 1111lemon Edward Pace pohtehnl pohotovk k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne cony jsou na gi zasadott.

Edward Pace Pohiebni teditel

tlen S.P.J.S.T. -- Telefon 3608 118 N. Fifth St. — Temple, Tex

Oznameni funrti a dikiwzdani My nieepodepsani, hlubokym ialem sklieeni timto oznamujeme viem natim pfitelinn a zniinktn, te Pan Sikh k sobe povalal nateho milovaneho rnaniela, otee, a Odeeka,

Karel Hranicki Hilsher's Home Supply Co.

Yak ptateiske nabytkove obchody Nabytek Eleektrieke potieby. Cokoliv pro val. domannost 2020 Washington Ave. F.9742 5832 N. Main. — V 41383 5225 Washington Ave - T. 3490 HOUSTON, TEXAS Eupujte zde Dostanete nejlepgi za mime Botove aneb na mime splatky Vase uspokojeni zarueeno Zdarma dodavka kdekoli Poitovni obJednisky jsou ryehle vytizeny.

Otevteno po veZery a nedele die ujednani.

Jeni po delgi nemoci dokoneil svou pozemskou pout' dne 14. rah o 7 hodinich veeer, ve velcu 65 let. Zanechal pc; sobe ialem sklieenou manielku, syna, Ladisiava, Albina Kaiak, Hatie Wise, Klara IlranickY, dcery, Aloisie Janik sestra, Baena Dobiag nevlastni sestra, Rudolf, Ignac, Adolf, bratti a 10 vnoueat.

Jeho portistatky uloteny byly dne 16. zati na osadnim hititove ye Wallis za velike fikasti. ptate4 znarakch a spolkovkch bratrii a sester.

Pahteb byl vypraven pohrohnilLem R. Kneikem z jeho pohiebni kaple.

Smuteeni °Wady vykonali dp. Nesvadba, dp. Klobouk a p. Matula Timto vzdavame srdeene diky dp. za jejich sluiby, take vide diky nosieum rakve, varhaniku, kostelnimu peveckernu sboru, diretnt kvetin a vgem spolubratrum sestram od MUST redo Bratti Svornosil ki ••.lo 60, kteti zesmulemu jakekoliv sluiby v nemoci a pri pohtbu prokazali, nag sat zmirniti se snatili a nageho draheho na posledni misto odpoeinku doprovodili, v gem Pan zaplat'.

Marie Ilranic'ky manielka, Ladislav, syn Albina Kafia,k Hatie Wise, Kiara Hranickk dcery. Martha Hranicky snaha, Ed. Kanik, Jim Wise zet'ove, a.

10 vnoueat.

due

29. ?Ail 1943.

dochazel pravidelne kaMY veeer.1 "Vystavet darn neni ovem pro-estatnim e'Z' to bylo divne, i roz-i blem. Ale vystavet, ho talc, al3ych hodli se vyslat k nemu jeho nej-. motel vynechat prvui poschodi na qzvedY. ;,a,kaziiii< to nepoznal, to je "Co, prosim Le, delis, ze se menad kterym clumam deem vebee neobjeviV" ptal [ noel! ho pPitel. brachu, main spoustu pra, Pan Hej easel pana Chrpu v a nevim, jak ji. vyl'eMt," od-' hospocle, jak se p •ecpava masern. c!.e :Tovedel neWastne stavitel.

"Ale, ale," ,podivil se pan HO; "A co je to za praci?" talc vy takhle! VZdyt' jste se vy"Mara vystavet etyi'poschod'o- , chloubal, jste p •isnY vegeta“7 dum."

1 flan a ze nevezme,te do list ani "A to je pro tebe problem? iltousek masa!"

0 Valyt' to music udelat jednou "Taky ice jsem vegetarian Jeden skotskY stavitel se deLS1 tukou." ale my dnes cir •:11ne post!" eas neobjevil ve spoleenosti, hare odsekl stavitel.

"Hlupdku!"

Invase hinyza Velkd Britannie ma spoleenost, kterd sleduje invasi rtizneho luny na britske ostrovy.

Loni byly fozorovany houfy rOznYch nee ylu, vaZek, rnSlc, pilatek a tak chile. Podle zpravy o hmyzu v race 1945 bylo stehovani hmyzu do Velke Britazpfisobeno suchem v Severn' Africc, Spanelsku a ye Fran cii. Lord bylo zpUsobeno suchem na pevnine, zejmena v Nemeeku.

Pan CinTa se vracel onehdy podrottknom stave dome. Stal M:ed domem, prevracel klie se strany na stranu ale ne a ne najit kliekovou dirku. Set okolo pozdni nocni chodec a nabkil se gnu ochotne: "Ukafte ten ja yam otevi:u!"

"Ale to neni poti'eba," ohrazova l se pan Chrpa. "Ale kdy2 jse talc laskav, byl bych yam nice vdeeen, kdybyste jen troche poclrel ten diem nejak se kyinL'.ci!"

Rust' moieplavci KromobyeejnY vliv na zapadoevropskY zemeqis mely mapy ruskYehl moreplavcii. Jednou z nejstarich map, ktere ovlinovaly evropske kar tografy, je mapa poloostrova Cukeskeho. ostrovn. DiomedovYch a AljaSky. Sestavil ji v le tech 1710 aZ. 1714 Ivan Lvov. Olen sovetske Akademie ved a umeni A . Jefiinov nalezl v archivu i mapy prvnich ruskSrch moi•eplavea Ivana Fedorova a Michaila Grozdeva, kte•i roku 1732 dospeli k bre /nun Ameriky se strany Tieheho ocednu a objevili AljaScu.

Cesky film

Telegraficka, spoleCnost Western Elektric Union vynaAla jednodu clay zpnsob telegrafovani. t52i se nemusi vyt'ukavat znaBcy pro jedFatliya pismena. Telegram je naps (In na zvla Stnim papi•e, vodivem, pokrytem voskovou isolaeni vrstvun. Typy psaciho stro it, nebo pero vyryji phi pismo na vodivY papir. Ten se vial do zvlaUniho plistroje a na druhern konei drdtu jinY p •istroj text telegramu jasne reprodu kuje. Nov' zpitsob tele-. ;,:afovani bude zaveden velkS7ch prat-1137g°vett a obehodnich pod I Idol.

7'edu,

TNi1K-- WEST, TEXAS

Strana 22

"Pczl.

Od roku 1887 tisLe osob lek a tent° 'a1uJe i silivku, )oji proti zacp a jejimprd

welt ,9 e

Skvela vesclohra Uteri vas rozesineje, predehra eeskosloven skeho srdce Evropy.

ENNIS — ye otvrtek, 30. za•i o 3 hodinach odpol. a 7:30 yei,,,er.

KAUFMAN v patek, I. Mita a 7:30 hodiitich weer.

GANAtIO v zitezy 5. rijn ad 2:30 do 11 hodin veee SEYMOUR -- ve et yrtek 11.

• iJna o '7:30 horfinaelt yea. (eskST

VSrborna, veseloT62a s nisledujichni he; .ei v Ma y. olohic V. Tregl. H. Vitova, J. Plachta, H. BuAova, J. Man's, S. SVOzilova, F. Cerny, V. Hruba a LA GRANGE — v pontieii, fijna a 7:30 weer

StarAi lide znaji ze zkuknosti ryuhlY a ntirn5, einek Trinerova Hai'keho Vina. Oni vedi ie tato vedecka kombinace piirode vlastnieh ko • l** le; eivy. ch bylin a botanickYch pt sliedku, jde phmo do prate ku pohnuti ochablyini vnitinostmi, . a talc cdpomaha boleni hlavy, riervosnosti, ad nea ivnosti a ialudeenich poruch, plyna a nadif, ztraty s„.tanl:ta a chilli 1c jidln, kdri, tytu ize jsou zpasebeny zacpott. Neni patteba zbyeene trpeti, ani pott•eby pro ostri projimadla nebo proeist'ujici prostredky. Panze si dnes opatie to Utle y Trinerova Vina ye vakm oblibenem obchadu, a neehte jeho pi• jemne chutnajici, zacoC cdpemahajici almost pracova,t pro vas. (Poznatn ha: jestli nerniiiete dostat Trinerovo Vino ye yak oblibenem obehodu, po gete $1.50, spolu se jute nem' teho vakho abehodu na: Jos. Triner Corp., 4053 W. Fillmore, Chicago, a vane velka 18 Lleaa lahev Trinerova Vina bade yam poslana ihned, VYP lacene. )

kVACA CO. ABM" 7 CO. -

SCHULENBURG — v ilterSr, s.a a 11:00 'hodinach ve

J. F. BOIKA, keditel

YOAKUM ye stredu, 6. tijna c 7:30.

Vyhotovi abstrakty, vlastnicke pravo, vyfizuje majetkove pojigteni

ROSENBERG, ve ctvrtek '7. aijna a 7 a 9 hodinach ver.

(J1adovna nad Peoples State Bank

FAYETrEVILLE — v kijna, 0 7:30

8.

Telefon do

•aclovny Cislo 5, do residence 63

HALLETTSVILLE, TEXAS

V st •edu, dne 29, zali 1948.

TN

-

EST, T

AS

Strana 23

C. H. Chernoskfi PRAVNili Vytizuje veSkere soudni zaleaitostl. tradovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

frifinere

LUXURY ON RAILS . . . This interior view is of the Twentieth Century Limited, which is scheduled soon to be placed in service between Chicago and New York. To make travel "comfy" the observation car features extra-large windows, comfortable chairs and sofas.

Separated from this section by a large glass partition is a service bar.

Transportation certainly has gone a long way since the horse and buggy days.

ZABAVY fidu POKROK HOUSTON

fj

V 3. iijna - J. R. Baca V rr.„7 .74 iijna - Ray Krenek V neS 7. iijna - Syncopators ne 9 24. :Him m- Ray Kienek 1. iijna Spo-T Mors ADMISSION 80c TAX INCLUDEll 0 Minsky a obe'erstveni nav glevnilca jest vyborei 'Waite postarino.

1140 ROBBIE ST. Tel V-20256 do ptani: 20th and N41 , th Ma:

& Legikar pri ici Tel :1e, Texas

Nseeraras.ostwassomeaststr,

C.rnest J. 'I-Enka Privnik Houston, Texas

Barbecue sandviee, Pivo, maci Chili, Kava a Studene napoje

AR'S KILN Barbecue Drive Inn lOne misto pro tictyhodne Ildi.

5802 North Main St. Phone V. 2-0088 HOUSTON, TEXAS

Podivce epidemic ye Sicelsku Podivt0 epidemie vyJukla v Dundee ye Skot sku. Pik o tom ejOsopis critskych lekain "Lan=et." 'Aeny se irnuly k ekahun s eervenymi JuehYtky na nohou. hadali no novou kotni nemoe. Az primal' nemoenice dr. john Kinnear zjistil, ykehny postitene' teny jezdily sejnou trati poultoni drilfly. A ye vagenech 'S'teniee.

Prayeei eskymaci?

H. B. Collins a arche ologiekalo Ustavu v Ka node pedulkne letos vet kou vCdeekott vYpravu do arktic•:kh oblasti severni. E.atiady, Hetipoklada, ae tarn najde zbytky prastarYch pravekS,oh Eskymakii. tjz pFed Casein tam byly nalezeny zbyt icy staveb a hruloSTh Ica menu. Je to doklad sta re eskythacke kultury, protote clneeni Eskyma el adend staveni nezna ji a tiji ye snehovkeh chYSich.

Ratio. zemedaeiim Dobrovolnik, ktery si lent odpracoval ye strojni sta ho din, a lotus dokonee 438 hodin, upozorriuje tolhiky na zkuknosti, jet v brigade ziskal. Ptedev:Sim nenechavejte stro je, na deiti a slunku, je likoz stroje rychle reaaveji. Za, druhe stroje na zimu oeiStete a na. olejujte. A za treti delejte no strojich general/if prohlidku, a to. hlavne prohlidku loaisek u rulatieek a aacich stroju, Nova loaiska ziata?

Na franeouzskem po bFeti slonoviny byla prY nalezenn, nova loaiska zlata. Pisek pry obsahuje at, 30 g zlateho prochu as tunu.

[ otrana 24 Hvizclarny vgeni Ve vAech, vetaich mestech republiky vybudujeme vefejne hvezdlimy. Take Praha dosta ne novou hvezdarnu za dneeni, ktera byla postavena za Marie Terezle a dobe ui nevyhovje. Se stavbou petikupolove hvezdarny se zaene v petiletce. D ye kupole budou slouZit k edam studijnim a yecieckYm, ostatni k populaxlsaci astronomic.

Nebot' prave mezi pra cujicimi je hojne hvez(lard amatert, kteti si sestrojili vlastni daleko hiedy. Brzy se take zadile s vYrobou lidovYch dalekohleda.

Mesta v mrakodrapu Kral newyorskYch mrakodrapt Empire Sta td. Building oslavil patnacte narozeniny. 0brovska, budova z ocele a betonu je 417 metro vysolca a jeji prostor je dvanact miliona krych lovYch metro. To by staeilo pro mesto osmdesati tisicich obyvateJeji telefrafni a telefonni sit' meti 5600 km, vodni potrubi, 75 km. Ma vlastni hasieskou stanici a lekatske ambulatothim, kde se dostane oktfeni patnacti tisicum najemni etyticeti tisicam nay Stevnikam, kteti chazeji denne do budovy. Najemnici a nay -Ltevnicjsoud t ru heho poschodi dopravo vani Zedesati sedmi t a hy.

Pam Henrietta Nesbi tova, jet byla hospodyv Mem dome za Roonvelta, vydala, kni "Denik Bileho do1 1. 2 tajemstvi ho dorriu prozrazuje pi.

Nesbitova na ptiklad, 2e za navgtevy anglicke he krale a kralovny v race 1939 vyrabeli pro ne amerieti chemikove "londynskou vodu," aby j,ra nic nechybelo.

[27

YkSTNIK— WEST, TEXAS

a y znamova e 1 -31F- Mine se stark divka ku vateni a jine domaci praci pro dye osoby ktere jsou obe zamestnany v obchodech. Pro dalSi por robnosti, pike hned na: V. C. D uek, Box 302, Granger, Texas.

(40-41c) Na prodej grocerni obchod a obchod s lihovinami v Galvestonu. Naleza se ne v nejlepSi Casti mesta ale delaji dobre penize, Budovu s mistnosti k bydleni na hole lze pronajat za dobrych podminek. Zboti a zalizeni jest kolem $11,000.00. Obchod tento se proda spolehlive osobe asi polovici hotove. Chas. W. Cerny, 810 City National Bank Bldg., Houston, Telephone C-45478. (dzc) ggr Hleda, se spolehliva divka k aklidu domacnosti a vateni.

Saukroma, svetnice. PiSte na: S. Stefek, 134 Fifth Str., San Antonio, Texas. Telefon: F. 0363.

(40-41c) ElVs, Hleclam mladou divku pro Oklid domacnosti etytelenne rodiny, dye ditky chodi do Skoly.

Plat $70 mesiene. Pte na: Mrs. Rob. G. Levy, Rt. 12, Box 878, Houston, Texas, Telefon: Taylor 1595 neb T.20046.

(40-41c) incrilleda se term k ptebYvani v nak residenci schRopna dohleclat na deti, Zehlit a vatit. Plat, strava a svetnice. Pike na: 3304 Mitchel Road, Waco, Texas. Tel. 6326x (40p) Hleda, se spolehlive devae k klidu domacnosti a vateni. Pike na L. Stefek, 134 Fifth Str. San Antonio, Texas. Telefon F-0363.

(39-40c)

ye stfedu, dne 29. ziM 1948.

LAW- Koupim staromodni stoja- • Oietkete dobie mastnou plet' to hodiny v dobrem stavu obyDosti Zen je postlieno touto aejne nobs kukaekou. Frank nemilou vadou. Je znamo, te 'maAdamdik, Rt. 1, West, Texas. stna plet' vetknou Lpatne sna61 (39-41p) myti oblieeje mkdlem. Je proto dob • e mYti oblieej mandlovkmi jsou lide otrubami. Vrehovatou li gku oV anglickem lazenskem meste, trub vloiime do sadku z me Houghton-le-Spring nabizel ne- latky, namodirne do dosti teple jakY muZ pray& desetieilinkove vody a dekladne oblidej a krk 0bankovky za dva a pal silinku. za tirame. aim je voda teplejM tim pet minut neprodal ani jedinou, lepe. Pak clakladne omyjeme stuale sbehl se kolem neho houf zve denou vodou, lehce vklepeme ma davcO, kteti ho nazkvali padela- stn krem a rano myjeme opet telem a jeden na nej dokonce za otrubami. vola 1policii. Jeh odesetieilinkove Zatopek 'udolal za pal hodiny bankovky byly prave. Vsadil se jen s kamaradem o padesat ei- dim do sveta a zapsal se zlatkUnica ze za pet minut neproda ani mi pismeny do dejin nakho spor tu. Poclivejme se ted', co udelaji j ednu. za pul hodiny podle statistlky jini smrtelnici: Slepa Cina Zednik polok. 21 cihel.

Cina, zmitana uz po nekolik let Tesat zatlude 216 htebika. valkou a vykotist'ovana neschopNakladni eo!er ujede 16 km. nou politikou eankajSka i americ kYm kapitalem, vykazuje nov', Popularni spisovatel napiee 432 smutnY rekord. Podle zpravy pod slov.

ZkuSebni pilot uleti 460 km. plukovnika Clutha Mackenzieho• Politik promluvi 3300 slov. je v zemi lakes 2 miliony Sklat vyfoulme 52,8 lahve. a u vetSiny z nich je slepota zavinena Spatnou a nedostateenou Listono,§ urazi 2120 m.

Dopravni straZnik ve meal!) da vY2Mvou, hroznYmi tivotnimi pod minkami a naprostYm nedostat- znameni 480 vozarn.

Sedlak zora, pluhem 120 m. kern lekakske Ode, Mackenzie je Zahradnik zryje 2,5 m. ptesvedden, ze tri etvrtiny postiHerec zadeklamuje ze ShaketenYch by znovu mohlo ziskat zrak. Na lekatskou peel Oak Can speara 270 kadka.

8kMak /rang e 50 radIrd. kajAkova vlada nerna penize. Na Salon krasy odstrani 120 valku ano. chloupka. nest° decide Lekat prohledne 10,5 pacienta.

Hornicke mesteeko Perryopolis, je me, 1300 obyvatel, bylo dosud JakYsi mut vraz11 ve vlaku do tak chude, ue si nemohlo poptat kupe a rozeilene "Vedle v kupe omdlela dama. ani poulieni osvetleni. A najednou zbohatlo. Marie Fullerova, Ma tu rind° kofiak?"

Nekolik cestujicich okamiite je2 se z Perryopolis odstehovala pled pal stoletim, byla proyclana nabidlo svoje lahve.

Uchopil nejblitZi, napil se z za zamoZneho filadelfskeho obchodnika, a po nejakern strYci hluboka a tekl s uleheenim: "Dekuji yam, vIdycky se mi uzdedila etyti sta miliona Kes, odd6la hrozne Apatne, kdyi vidim kazala cele sve jmeni svemu rodnemu mestu. Ma, se za to vybudo omdlit clarrin."

-at voclovod, osvetleni, Skoly, ulice a jinn, co mesto pottebuje.

Sazenice: Pekne zelove sa O zenice Charleston a Flat Dutch.

Jiste to byl nanej yYS pozo 200 za $1.00; 500 za $2.00; 1000 za $3 50. PoSta vyplacene. WACO ny mantel, kterY nose sire Zen PLANT GARDENS, 1426 Connor, Katt', den k,vetiny. A pak naWaco, Texas.

(39-40p) jednou pfestal. VAiml si toho jeho kolega: "Tak co, start brachu, at' KUKRYJTE VAgI STitEcHu! to neni u vas tak jako to loYvaDoiivotnim Aluminumem, nikdy lo? Zmenil ses ty nebo tvoje Zenerezavi, fitly je peknk bilk, Pi- no?"

Ste si o vzorek a ceny.

"Ale kdepak! Ani ja ani ona!

HANUS HARDWARE CO. V obchode. zmenili kvetinatku!

P. 0. Box 1166 Kdybys vedel, jaka to byla pekna taba!"

WACO, TExAS

To Serve You Better