Vestnik 1948 10 13

ORGAN

PODPORA

I

13RA'rRSTVi LIDSKOST

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas under the Act of Congress of ROtNili (VOL.) XXXVI.

SLOVANSKE PODPORUJ1C1 JEDNOTY STATU TEXAS Augus t, 24th, 1922.

West, Texas, ye stiedu, (WEDNESDAY) 13. itiJNA (OCTOBER) 1948

C1SLO 42.

NEJAITSI PERLA MTA NA OBJEDNAVKU MALEBNE, odlehle bombajske u- mote. Jejlch zamestnani je laotova lotelici je perlova bursa. V tichem rie. Pramerne ye dvou az ttech tisicich dome bez honosneho prfieeli, bez perlorodek se najde jen jedna perla, kte." opravdu za neco stoji.Stoji take k s navalu a vzruchu, v prostiedi spi ge ka- potapeeova givota, proto ge potapeni a povarenskem. Podle zapadnich mefitek by byt v hloubce az dvaceti metro bez skase ani nemohlo nazvat bursou. Nehluel fandru nepticla chudakovi zdravi. tarn poptavka a nabidka, netikaji znaKdysi se vdhlo, ze perly jsou zkamenele menaci ptistroje, nikdo nepi ge na tabule kapky rosy, ktere skanuly do otevfenYch posledni kursy. Navg tevnici tise popijeji a pokutuji. Natal maji pked sebou hro- I gkebli za vlahYch letnich noci. Kdy g se madky hedvabne lesklYch perel. Tu a I zjistilo ze jejich puvod je prosaictejsi, vytam si zajemce pkisedne, obhledne si I nalez1 v Japonsku rybar Kokiei Mikimoto zbogi a ruce nabizejiciho a kupujiciho se zpasob, jak pkinutit perlorodky k zvy genajdou pod malYm kobereekem. Umlou- ne produkci umelYm vypra,vovanim zarovaji a dohaduji se o eerie hrnatem, beze deenYch telisek mezi lastury. Jeho perly se vgak vgdycky ligily strukturou od praslova.

Jen hotovY obchod se ptipadne oznami vYch perel, zrozenYch nahodou. Teprve La nejblige sedicim nav gtevnikum bursy, a- Place Bostwick vypestoval na Florida perby byli jeho sveclky. Na perlovou bursu ly od pravYch k nerozeznani. Bostwick je jsou pfipugteni jen nej yYznaenej gi ob- vnuk jednoho z hulana, kteki doprovazeli choclnici a klenotnici. Vetg inou pfislug-1 Maxmiliana, bratra pfedposledniho ranici rodin, v nichg je obchod s perlarni kousko-uherskeho cisafe, do Mexika na tradici Bombajska bursa je jeho sveto- dobrodru gne ceste za eisatskou korunou vym stkediskem. Uznava vg ak za "zbogi" exoticke zeme. Kdy g se dobrodrugstvi jen, prave perly. Odmitla na pi. i perly z skoncilo Maxmihanovou popravou, podmokskYch farem v Japonsku a ph Per- ! la se vet gina jeho vojakt don't, ale Bostskein zalivu. Neuznala pestovand perly wicktly dedeeek, jen se snad nepsal piesne takhle ale podle rochnne tradice poza prave. chazel odnekud z ji gnich oech nebo z A pfece pkijala take perly, o jejichg Rakous, se octl ye SpojenYch statech. Jevznik se pkieinilo clovekovo umeni. Neby- ho vnuk zakonail pestre mladi pfirodovely ani propag ovany "zadnimi dvikky", pzi- deckYm studiem na universite, a kdy g jaily osvedeenim pavodu. Byl z toho velkY ko klenotnik a obchodnik s perlami ziskal rozruch mezi odborniky. Ale autorita slugne jrneni, pustil se do pokusli s perlobombajske bursy byla a je neotkesitelna. rodkami. Na podzim 1912 sklizel prvni La Place Bostwickovi osvedeila, 7e jeho perly, je g pestoval etyti roky v nejhYekaperly, trebas vznikly v astficich na objed- nej gich perlorodkach, ktere kdy na svete navku, jsout prave, prichazeji z klenotni- gily: Mel pro ne urrielY pottieek pod stieeke dilny phrody a ne 7 jeji biguterie. chou, pfipraveny jako na lekatsky rePerla vznika v perlorodce, kdy se mezi cept takove a tak velike oblazky, na to pisek, trochu jemneho nanosu, vodni ro!astury dostane zrneeko pisku nebo ne/ Shiny, mezi nimi g perlorodky nejradeji cterY cizopasnik. Perlorodka ma make, !houlostive telo, a jako si vystyla stale ji, eistOu vodu, okyslidujici se v umelYch I pefejich, pkivadely pumpy skrze zatizeni, ;kotaplcu hebkou perleti, tak take obaluje I v nern g se olativala nebo ochlazovala na derleti ka gcle telisko, je g by jinak tlaeilo. stalou teplotu. Po zku genostech se sladAle perel bylo vgdycky mend, nez si kovodnimi perlorodkami pfegel k ocednu chuclaci, ktcti se pro ne potapeji do na Floridu. Tam sklidil rn, j. krastiou ku-

V

latou perlu, vag ici 43 a pill granu. To je neco pfes dva grany, a takovou perlu u7 aby pohledal. Potom pracoval ph statnim oceanografickem dstavu v La Jolle. Ale po minule valve se i odtamtud odpoutal. Ted' dli petasedmdesatiletY La Place Bostwick zase na Florida a 'deka na vyvrcholeni sveho pfirodovedeckeho a Idenotnickeho dobrodrugstvi. Pestuje v jednom zalivu u Key West perlorodky, ktere pro neho pracuji v fzkolu. Chce to sklidit nejvetgi perlu, jakou kdy videl svet. Vetgi neg byla perla, , kterou rozpustila ye vine Kleopatra vypila v dougku, odhadnutern na dne gnich asi $1,850,000, aby imponovala Cesarovi; vet gi ne7 byla hrug -kovitaperluckYhsltanoprmenu pies dvacet .milimetra. Bostwickova perla ma bYt tmava se zlatou nazi. Chce ji yypestovat v obrovske gkebli Madagascariensis. V techto gkeblich vznikaji perly jen malokdy. Ale Bostwick dovede porueit. Je pry to docela proste: Vyberete zdrave gkeble; pologite je na Mixt do glabku, kterYm proteka vista voila; kdy se gkeble otevie, zajistite si ji koliekovou vzperou, aby zfistala otevfena; a potom ji operujete. To se nafizne blanka mezi telern a skotapkann, ktere tele chrtini, tarn se vpravi zrneeko pisku, ranka se uzavfe, aby se do ni nedostala neeistota, a vgechno ostatni uz jde samo. Pfi ka gdem svalovem pohybu gkeble se zrneeko otaei a tak se perlet', ktera se nepfetr gite obaluje, uklacla stale v malinkYch gupinkach, viditelnYch jen drobnohlcdem a uspofadanYch tak, jako jsoutasky na ve gni bani.

Mnoho lidi ua feklo Bostwi kovi, mohl ze Mho umeni vytetit miliony.

KYvl, ze to vi, ale co pry by s nimi Mal? Jemu stadi, 7e dovede, co pted nim nikdo nedovedi. Pole toho se zda, ze jeho (lodeeek pfigel pfece jen odnekud z ji7nich oech, z kraje pismaktt a hloubavYch idealistti.

Vsstfeilrt dni' 13. iijna 194S

(JIEDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICI JEDNOTY STATU TEXAS OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS FRANTA MOUOKA REDAKTOR — EDITOR Vydavatele — Publishers OECHOSLOVAK PUB. COMPANY WEST, TEXAS

Predplatne $1.50 roene Subscription $1.50 a year Zmeny adres , zasilaji se do Hlavni "(Madovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to G-rand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vekere dopisy, pfedplatne a oznamky bud'te2 adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

POD 141.

Pada, pada, pada krev a aato na liechny cesty; co nevidet zasypan bude celV suet.

Pa polich chodim a ustraSen divam se na to.

V2clyt' zlato je tak te2ke a krev je z ran, kakiemu, ka2demu povida.m: neslyg 'S zeme pod tou tihou stem, rnoLia do zittka umre udu§ena.

Ale nikdo mi neveri, nebezi do zahrad, do poll zaprosit vetry, brizy a topoly.

Kdyby je lidi polibili, jiste by se usmifily a razem by zase jen padalo na zem lehounke, setlele listi.

Jiti Walker. ) • •Zu • ( Co je vYhodnejk pie /lam nejmenovanY krajan nechat se pojistit u pojiAt'avny a zaplatiti si ku predu, cimz je po starostech, anebo bYt elenem spolku navAtevovat schtze i razne slavnosti, s, eitn2 je spojeno vydani, se kterYin je nutno poeitat. Tazatel, jenZ' si nepl'eje bYt jmenavan niirn odpusti, kdyF trochu verejne mu ocipovirne„ prottAe jeh0 dotaz je easo yYm a nemalo dule g tY a take soudime, neni jiste jeho pf.anim, abychom proste rekli, ze u spolku je vYhodnej g bYti poji gen. Zale g na torn, jak

kdo s ten pnhiF1 tn, iv t, meritmy, spoleeensky ku vefejnY 1.1:1:7; divot co ptisluSnikii jedne rodne haluze. Je pravdou, Fe ten, lido si muGe zaplatit an yak do ptedu u pojiSt'ovny, ma cely rok pokoj. (Ostatne • naSi SPJST si mak Olen zaplatit poplatky na celY roku ku ptedu a ziska tint etyti procenta slevy). Krajan pojiStenY u pojiSt'ovny nemusi chodit do schtizi, ani na sabavy a slavnosti, zkratka nemusi se • nic a nikoho starat. V:Sak pravdou je take, Fe neintlFe odekavat, Fe o nej se kdo bude starat v padu neStesti, anebo se nejak obzvlaSte zajimat o osud jeho rodiny.

A dalSi pravdou — tteba nep •ijeinnou -je, Fe kdyF takoveho krajana, kterY se o nic nestaral, stihne zlY osud, v prvni Fade se obraci k eeskYrn spolkUm o pomoc s tim oduvodnenim, Fe je taky Lech. Jinymi slovy takovY krajan vi o eeskYch spolcich, kdyF je mu zle, nebot' nebylo slychano, aby pojiAt'ovna podnikla nejakou akci ku ponioci u ni pojiStenYch krajanil. Co se tYee zabav a slavnosti, neni snad nikoho, aby obeas nenavAtevoval zabavy, divadla anebo slavnosti at' razu jakehokoli. Ze jest s tim spojeno vydani?

Co2 ti, ktetl nejsou u spolku, -nechodi nikam? Zdali ano, pak by meli yydani s tim spojene zapoeitat \do vYloh pojistky u pojigt'ovny, a bylo by to zrovna tak logicke, jako kdyF teknou, Fe u spolku jsou ty vYlohy a musi se s nimi poeitat.

Takove vYlohy ptec nemaji nic spoleeneho s ton ani s tou pojistkou, a kdo nen-111k, nebo nechce, nemilFe bYt nucen se zileastnit zabav jakYchkoli. A kdo se chce pobavit, musi poeitat na vylohy s tim spojerie, tteba by nebyl u Fadneho spolku.

U nisi SPJST nemusi Men platit rok, ani pill roku kti ptedu. U nas miAFe platit mesiene a zaplatit si pojistku po malYch eastkach, coF by u pojik'ovny jej stalo o hodne vic, ne-li kdyF plati rok ku ptedu.

A vzdor tomu ye y etAine pripadil je pojistka v na g Jednote lacinefg rok s roker ne g i u pojiFt'oven. Tedy z jinaneni stranky neni M.dnYch prof by nag lide meli podporovat cizi poji g 'ovny a sve vlastni jejdnoty opomijet. Co se jistoty Woe, jest pojistka kaaleho elena v na g Jednate zaji gena lepe nez u kterekali poji:Wovny a tedy ani ze stranky jistoty neni hdne prieiny, proe by na g lide meli clavat prednost pojiSt'ovnam. Naproti tomu jsou mnohe ptieiny, proo by ka2dY radny muZ. , .2ena a Ceske ditky men bYti Cleny na g SPJST. Ptedne podporujeme na,§ ylastni podnik, kterY jde do millanti dolard. Za druhe, udr2ujeme tim naS" narothii, vdejnY a spoleeensky podporujeme Ceske letni Sloly, a udrhijeme sebe yedomi eeskeho ptivodu v nag mlade2i. Pomahame udr'2et naSi mluvu a kulturu v teto semi, poma.hame ycloyam

ka.i(V Sant • strotkum a tilt/ a sve iodine. A tar: (Vile. K dosaFeni vkch tech Ueelt1 nest:::, jen vlastenelt no prazdno, naopak je tteba finanene bYti silnYmi co celek, jestli chceme co celek neco v tel.() semi znamonati. VYber poji stek a SPJST je nebor /name devet rtiznych plaml poiiSteni v Detskem oddleni. Z toho je video, ze kaFdY krajan, maze si vybrati Jednote pojistku pro nej nejpiihocfnejSi a neni ani 2; to stranky Fauna ptiCiny, prof by tn% elovek mei podporovati eizi pojiSrovny. Kdo nic nedba a a nic se nes{ ard mimo toho, kolik dolarn na tomto svete naSettit neFli mute --- ten ina svou utkvelou mySlenku, Fe platit na pojistku je vyhazovanim penes. Jaka to ironic osudu. kdyF tak,ovy elovek zemiel chive nail nashromaZdil tolik, co by jeho rodin y bylo vyplaceno nib pojistee, kdyby na misto spoteni a ukladani dolarkti by byl mei Potadnou pojistku na Fivot. Na misto, aby byl ochrancem sve rodiny, stal se nevedontky jejim Sktidcem a rodina — ne on — musi za to trpeh Kdo chce Fit sam pro sebe a o jine nedba, pro toho neni mista v bratrske jednote a kdo hodne viastenci a ph tom neni elenem nagich • ktere jsou patch na.kho narodnilic Fivota v teto zemi, eini se sme'SnYm a mlat1 prazdnou slamu. Nezazlivame nikomt snad, Fe ma pojistku u pojtStovny, tvrdime, Fe povinnosti kaFdeho z nibs j( byti elenem aspon jedne z naMch krajanskYch podpUrnYch jeclnot. Kdo chce hrde se hlasiti ku svym vlastnim sonrozencilm a pomaliati zblilk vat nibs vlastni spoleeny obehod, kdo oboe, abychom zd( ✓ 'Texasu "neco znamenali" -- ten j( nam vitan a kaFdeho takoveho mute Fenn zveme do sttedu SPJST. illavni niadovni Pochyable obsakno je ye sprave ptehliFitelti statnih Odboru Poji§teni. Koncem prosince 194' konali ittednici statniho Odboru PojiSte ni ptehlidku knih a zaznamU naM. Filavn atadovny, je2 vyFadala si jak obvykle ne kolik dni a po to podali odboru Pojiten svoji obSirnou zpravu, v 112 zahrnuta j icada pochvalnYch poznainek o vedeni tizeni naSi SPJST a Hlavoi ittadovny. Ni strance 25. uvedene zpravy je nasledujie poznamka: "Z ylaSte chceme se zminiti opatrnem, schopnem a z •ejme spraVnen vykonavani jejich prate vSemi zamest nanci Hlavni dtadovny. Jednota si za slouZi pochvalu za tak Upine zaznam3 ktere udrFuje a za to opatrnost, ktera, s venuje vakere praci podle zavedeneh systemu." Podrobna a jak shorn uvadirn chSirna zprava konei pak nasledujiciir slovy: "Panove Goddard Edwards a Ea Shelton, ptehliFitele, a Melvin M. Martin dale, yYpomocny aktuar, se mnou timt dekuji Utednikiim a zamestnancum z jejich zdvailou spolupraci behem

\Vic:'

jna 19V,

VffIT.-1,1TK—We:

aicv;ana zaroven Clenkou ,t.,SA a a plati tedy Zprava tato je y maize sve elenske a ladove poplatky pod prisabou paneln ' P. W. Goadern, certifikaty k jednoinu l'aciu. a hliziteleir statniho Odboru Pojifteni. Sebude v torn plipade platit pak jenom 15e stry a bratli, plinaSime vam vYAe uvede- mesiene co elensky poplatek a 2e mesiene ne vYriatky ze zpravy Olednika Odboru do dobroeinneho fondu a jecien radovY PojiAteni, abyste vedeli, co statni dohle- poplatek. Jinymi slovy 26.clna elenka dajici alad soudi o nisi Hlavni tiladovne nebude platit vice ne .;;li plati 'bed' a ty a jak hoduoti praci a vYkonnost naSich elenky, ktere patti zaroven i ku OSA jedInavnich &ednikti i yypomocnYch sil v note, mohou oktlit penize tim, ze sve Ust • edne. Manse schopne, spolehlive, sve- certifikaty plevedou k jedncanu ladu. Za clomite pracujiei hlavni ideeiniky, co by- cletske certifikaty bude Mann 1;10,0116mo lo take uznano letnSnlin sjezdem ye Fort o tri centy mesiene mene nezli jsou ureeworth, neb byli znovuzvoleni. Timeni ne mesieni poplatky na takove certifikaclivalit neni vSeobecne mezi na.mi ujniu- ty. 'Addy tim uktti tedy na kahlem detto i kdyZ kaZdY z nos pliznarne, 2e zaslou- skem certifikatu ti i centy kaMY mesic na Zend pochvala hieje a povzbuzuje. fadove vYlohy. 5. VSechny elenky OSPJ Neskrbleme pochvalou v na§ich kadech, budou pravoplatnymi aleny a SA jednoty kde je nemala lada bratli tuto si zaslu- a budou se stejnornerne podileti na vkch hujici a obz y laSte poteame pochvalnymi vYhodach elenion OSA poskytovanYch. slovy pracovniky mlade. Kolik mladYch To znamena., ze ty elenky, ktere dosahly, spolkovYch einovnikit eeka na povzbuze- anebo pied 1. lednem 1951 dosahnou sta.ni, na pouhoponhe slovieko: Bratte, dr- ii 80 nebo 85 rokfi staii, obdr'21 stejne slejsme s tebou spokojeni. Pochvalme vy na poplatcich, ktere jsou. Clem:1m OSA toho, kdo pochvaly zaslouZI, bud'me lid- poskytovany a sice: v 80 roku stall 50 .zAi a pamatujme, ze proste slovieko za- procentni sleva na nmrtnich poplatcich slouZene chvaly udela nekdy zazraky. a v 85 rokustall 100 procentni sleva na Co delaji jini. DvanactY sjezd Ceske Se- tunrtnich poplatcich. Ve Vykonnem VYjednoty budou a.2 do plikiho sterske Podporujjici Jednoty, konanY boric. OSA ' koncem t. v Chicago, schvalil dvou- sjezdu zasedati tai zastupkyne z kruhn tletinovou vetMnou hlasti delegatek, aby OSPJ a tyto zastupkyne budou pravoplatse tato Jednota plipojila k velke jednote nYini eleny VYkontieho VYboru.

Oeskoslovenske Spolky v Americe (OSA).

Budouenost stucleneho svetla. Neon se K info •maci naSich etenalit uvadime stal nezbytnou soueasti reklamy jakekohiavni podminky spojeni techtou dvou liv prodejny, divadel, restauraci a pojednot ja.k nasleduje: 1. Jednota OSA dobne, nebot' je daleko vYhodne,Pi eleplevezme na sebe vkchny zavazky a poganci a Usporou pled reklamou Z'arovkovinnosti vita vkm certifikatfun a smlouyam o pojigteni ka'Zcie elenky OSPJ. Vy- vou, i kdyz naiad na zalizeni je o nee° plati vkchny zakonite povinnosti v plat- vy,;'Si. Pled druhou svetovou valkou se nosti v den, kdy smlouva o spojeni vejde provadely neonove reklamy o mlaYch v platnost. 2. VSechny elenky OSPJ se rozmerech a neon byl jakousi plednosti stanou elenkami OSA jednoty, ktera bete podnikti plepychovYch. Po valce v race na, sebe spleni vkch zavazku Ceske Se- 1945 nastal v neonove Uprave npinY pfesterske Podp. Jednoty vuci jejim stavaji- rat. KahlY, i menS1 obchodnik si docim certifikattun s podrobenim se vAem ptal kacinou reklamu a dues jsou reklamy ustanovenim v certifikatech a stanovach mnohem vet'Si i nakladne. Neon neni OSPJ. VAechny takove certifikaty pone- v:§ak jen reklamou na ulici, ale proti drisou stejne datum platno,sti jako nesou vejSIu nalezame ho v divadlech, hotelich nyni v OSPJ. Hodnota certifikatit elenek a vSude tam, kde se shroma&l'uje vice liOSPJ bude zvYkria do to miry, ze misto di. I v bytech , kancelatich dnes najdeformu:e, 10 procent odstOpneho poplatku me neon. Dues vSak i neon je predstikn v jednote OSPJ bude uplatnena formula, tak zv. studenYm svetlem, ktere je projoke, je pow2ivana v jednote OSA. 3. V g e- vadeno na principu jako neon. Toto ochny podlizene sbory eeske Sesterske svetleni je dvojiho druhu: z vYbojky (hoPodp. Jednoty stanou se lady OSA a v,k- llanska, Phillips) nebo o vysokem napeti cliny nlednice takovYch sborn budou po- jako neon. 'Pyto trubice se nazYvaji "fluvakvany za pravoplatne nfednice lacit orescent" a zavacleji se v g ude tam, kde Poplatky 5 centn v lednu do nouzo- neni svetlo denni, a na pt. v textilnich veho fondu za kahlou elenku a 5 centft v barvirnach. Neon, prove tak jako fluoreseervnu do tlskoveho fondu za kadoif cent, inns' bYt paiive provaden, hlavne etenku nebudou od podlizenYch Pada poklacleni kabeln a transformatorn pro Zadovany. jineni kaZdeho podlinneho vysoke napeti. VYroba pohyblivYch reladu zustane nedoteeno spojenim jednot.

4. VSechny elenky CSPJ budou noddle klam se ornezuje z dtivodit bezpeenostnich, nebot' rudi signalisovani. Jak neon, platiti stejne poplatky jako plati v torane dobe, V pfipacie, 2e elenka CSPJ je tak i fluorescent jsou je gte, v Zaeatcich a

...1,1'.1-riE1 v pled,ivyn -rozinaeheui, ktery lete ✓Yznam 5- es. vyriale-z., V 6:;kosloven;ku maji zase o jednu novinku svetoveho vYznamu vice. Byl toti'Z vynalezen mechanickV stojan pro chov bourcii morudovYch, kterYrn se zkrati doba prace, spojes prekladanim housenek z jedne az jecine a 141 hodiny no pouhou jednu minutu. Stojan je pry k patentovani. ✓erna Ve zkudebnich laboratolieh nylonoveho zbo21 "DU Pont" predvadeli novy drub muiske kasha,, zhotovene ze zdokonaleneho nylonu, ktera se pa ce:loclennim nodeni v horku nemaeka a je stejne vy2ehlend jako rano pled obleknutim. Jeden spolopracovnik teto tovarny nosil kodili cely rok den co den, ka2dY den ji pral a kodile je'jako nova.. Zeny si oddeclanou muzi budou mit yeene kodile.

Mtoclerni stavebnictvi zaznamenava stale snahu pro zlepdeni a hledani novYch mo2nosti, jak stavet dobre a vyhovujici bytne domy. Jedna z britskYCh firem vyrobila novY stavebni material, nazYvanY “Pyroc", kerY se_ sklacia z cennentu, yap-na a t. zv. vermiculitu. Posledne jmenovana hmota je druhem slidy,' vyskytujiei se hojne v Aright. Zcela navy stavebni material posunul take notne kupledu rely stavebni zptiisob, nebot' "Pyrocem" se nepracuje obvyklou rnethodou. PH, sta y be se postupuje tak, ze kostra. stavby je postavena ze 2elezne site, ha, rii2 se nova hmota nastlika 01, do sily osmi palcu, takZe- timto nastrikanim vznikaji steny budovy. Tento material ma mnoho cittle2itYch vlastnosti, ktere opraynuji k nadeji, 2e se jej bude v blizke buclucnosti zhusta pou2ivati. Predevdim nepuka a jeho ptilnavost ke dlevu je inimaddne velika.

Take na, kovu rychle While a daji se no neho doble zara2et htebiky a droubky.

MtiZe bYti ueinen i vodotesnYm a tvoli dokonale ohnivzdornou hmotu. Pti pokusech s touto novou stavebninou :bylo prokazano, 2e pou2iti "Pyrocu" bude znamenat revoluci ye stavebnictvi, nebot' stavebni naklady easove i finarieni se sni21 asi o 45-60 procent, Vdechno nastlikani se deje z yladtni strikaii pistoli a ji2 pc) tiTch hodinach je monozhotoVenou stenu malovati nebo polepiti nastennYm papirem. Ohnivzdornost •inaterialu byla prakticky vyzkoudena, nekolikrat a zjidteni, 2e pit nastlikani na silo asi 2 a2 2 1/2 paleti kolem kovove kostry zabrani i pfi nejvetdim po2dru jejimu zliroucen, ejni z "Pyroeu" hmot y budoucnosti. Podstatnou filehu hodnoceni tato hmoty hraje i otazka plipadnYch opra y. Nejson nakladne, nebot' se deji opet nostrika.nim. Pou2ije-li se "Pyrocu" na vnejdi steny, mil2e byti ueinen vodotesnYm, ale pH

Straiia 4

VESTNIX—WEST,TEXAS

,V stiedu, dne 13. fijna 1946.

DTI, TO ZBABALEC? Vykopa yky v Dolnich Vestonieich. obvyklexn pouZiti je pohltivy. Nedochazi proto ani k oraZeni nebo k vypocovani Nejstar gi pamatka na eloveka byla, z Pfelahl L. sten i pH nejvlheirn poeasi. Moderni sta- doby pted 300,000 lety, nalezena u SukuNikdo nebdel na statku, kdyisi prvni plo,vebnictvi tedy nabylo ()pet novou hodno- tienu a chovan6, ye zvlabtni mUsealni la- meny vyAlehly do texonot. Pak vzrostly v tu, ktera, bude-li pouZivana, podstatne boratoki v Pekingu. Dnes neni zprav, zda bymacivk slottp, jehot vrchol posnizi stavebni naklady, co'Z by nesmirne tato pamatka nebyla ye valce znieena. jednou dosahl stfechy. Zvitata ve stoji a peispelo k odstrarieni bytove nouze v ce- Fantasie v gak ma v teto dobe vdeene pole v chleve ciivoce skakala pod zablesky ohle Evrope a bude-li tento novY stavebni pusobnosti a zpodobnuje eloveka z techto ne, ale kdykoli zastenala, vmetl jim kout material zaveden ye Spoj. statech, po- dob podle sve vlastni. linie toho ktereho do hrdla hotke sousto a to ztlumilo zvuk mohi by k rychlej gimu tegeni nedostatku ueence. A tato lidska sidli gte jsou roz- jejich hlasft. Lide se probudili teprve, obydli a hlavne ku Zadoucimu zlevneni trougena Po celem svete a nachazeji se i kdyZ mistnosti, v nichZ spali, napinovaly stavebnich nakladt. u nas. ArcheologickY ustav v Praze, dik se mlhami emoudu z pore a ted' zapoeal 0 telefoneeh. Kdo vynalezl vlastne te- porozumeni vladnich einiteltt, do gel ve zapas o Zivot. Byli vSichni? Ano ne lefon? Nebyl to Alexander Graham Bell, sve einnosti jiz tak daleko, '2e se maze jedna osoba chybela. Kde je deveeka? aekoliv sestrojil prvni pouZitelnY telefon smele postavit na prvni misto v cele Ev- Volali a vyktikovali: "Anno! Anno!" roku 1876. Prvni peenageni zvuku elektei- rope. A nebYt Nemct, kteki, znieili na Mo- I Ptispechal pies pole a kdyi usly6e1 ponou provedl francouzskY ueenec Charles rave archeologicke nalezy z Dolnich ye- ktik, nerozmkAlel se a pteskoeil plot. AniBourseul roku 1854. Pied pill stoletim me- stonic, jea mely nesmirnou vedeckou ce- 1 na komora, byla yptedu v hlavnim stavely New York a Para divadelni telefon, nu, nebot' jsme meli rarity, ktere nemel ni; okno bylo otevtene a dral se jim kout. jimZ bylo mono doma poslouchat diva- ZadnY stat na svete, mohla na ge republi- Tech nekolik vteein, jea ubehly, zdalo se dlo nebo operu se sluchatky na ugich. ka zaujmout prvni mist() na svete. Na vY- yeenosti. Lide, shromaZdeni kolem hof-iKclyZ Bell peihlasil k patentovani s ynj te- kopech v Dolnich Vestonicich se vaak ciho staveni, trnuli strachem. Jens i Anlefon roku 1876, peestihl sveho soupeee zaene pracovat opet na podzim. Za.roven na byli ztraceni. Nebylo mono je zachraElishu Graze jen o tti hodiny. Narok na, se nyni pracuje na vykopavkach v Le- nit. A ptece. Tady ptichazel. Nikdo jit netelefonni patenty si &Ian dale Edison, vem Hradci, na Sttibrsku, u Stare Ligne,i eekal, ze ho opet uvidi. Nesl Annu. Vyvraprofesor Dolbeer, Daniel Drawbaugh a u Brana a v Olomouci. Nalezy jsou 112as-1 voral se z ohne a nesl omdlelou Menu v dr. Hughes, jen vynalezl mikrofon a je- ne zajimave a jsou dololeny historickyrni naruei. jich patentni spOry trvaly nekolik deseti- fakty. V Levem Hradci bylo nalezeno Za dve leta, prave, kdYZ bylo umluveno led. V pataske fysikalni spoleenosti peedhradigte, jeZ bylo tsteedim peemy- zasnoubeni Anny s Jensem, vznikla va,lvadeli roku 1884 trik s telefonem. Dva li- slovske moci politicks. Za Boeivoje byl ka. Jens byl mezi prvnimi, kteti byli zade vzali do hole ruky, jeden do prove, zde postaven prvni keest'ansky klagter volani k vojsku. Jens byl dobrkm vojadruhY do ley& telefonni sluchatka, a sv. Klimenta a nikoliv tedy na pralskem kem, jak yypravovall soudruzi, kteti ho druhou rukou v rukaviece peitiskli na u- hrade, jak se melo za to aZ dokud. Kd.341 znali, ale v bitve se neosvedeil. Stal so cho teetimu eloveku. Ten pak znamenite za Boleslava II. byl volen dalSi biskup zbabelcem, jenz se chvel pfi rachota puslyg el vSechno, co se v telefonu kikalo. pralskY (982), byl k obeadu vybrano sidlo Kralovna Viktorie pouZila telefonu po na Levein Hradci. SvatY Vojtech eekal na Sek a jednou dodo to tak daleko, ze zaprve roku 1878, kdyZ ji ho peedvedl Bell. svou volbu v nedalekem Husinci a pa vol- hodil pugku a pokusil se uteci.

Bylo lehce poznat, kclyZ se vratil domft, Po jeho ptedvadeni hovotila telefonicky be pro neho peijeli zvla gtni poslove. V s jednim dvotanem, jen bydlel nedaleko, peenlyslovske tradici je tedy , velka, vatia ze nerd jiZ tyZ, jako chive. Byl malomluva vyhYba,1 se lidem. Skoro se zdalo, jaa potom si poslechla sleenu Kate FieIdo- Leveho Hradce. Nachazeji se pamatky i z nk ko by se chtel vyhnout i Anne. Ale ma you, jeZ ji telefonem neco zazpivala. Nej- teetiho tisicileti peed Kristem a stargi. novej gi typ telefonniho aparatu se jiz ob- Celkem bude prozkoumano nejmene gest- yydrZela, jak to s nim je, a byla jeho jedinkrn peitelem. jevil. Vytoefte si eislo a zavesite sluchat- nact historicky a anthropologicky Pouze Anna znala dirvod jeho katastroko. KdyZ se volany ozve, zazvoni yam te- ZitYch mezi nirni i navr gi, na fy.

KdyZ byli sami, nekdy se zachvel, jalefon. Jinak telefon samoeinne opakuje nema stoji slavkovsky Napoleontl y pako by mel v itclech. Mee a jeho odi nabyly volani, dokud se volanY nepeihlasi. Ide- matnik V Zurani u Brna. Navr gi je totiZ ztrnuleho vyrazu: — tady je zas! alnim zatizenim k telefonu je "isofon". mohylou, kde byla jiZ pied sto lety naleBodl jsem ho do krku, eel bodak, a k Nejste-li doma, hlasi se volajicimu, vy- zena romanska, stavba. Zajimave budou rukojeti, takle cheel jako ovce; chytil se zve ho, aby kekl svnj vzkaz, a zazname- vykopavky u Strachotina na Dyji, kde je hlavne a malem byl by mne strhl s sebou, nava vzkaz magneticky na ocelovem pa- hradiste dlouhe jeden. kilometr, a nedakdy2 se svalil!"

Praival opet bitvu su. Zaznamenane hovory opakuje jen' leko u brodu pies Dyji hradisko trojuheltehdy, kdyZ si vytoeite sve tajne eislo. A nikoveho tvaru, vystavene z deevenych Vztahoval ruce, jako by elites nekoho odpak je s pasu smaZe. Jind novinka v tele- klad, pinenYch hmotou ze gterku, jilu a streit od sebe. "Teho oai byly v smrti tak fonech je ptistroj, ktery yam samoeinne vetvieek. Take v Olomouci bude krome ji- stragne ted' je zas victim! Jdi prye, pravim — co chce g ode nine? Vklyt' jsem vypne radio, kdyZ zvednete sluchatko. nych proveden vYzkum zbytkii- nejkrasto musil ueinit!"

Jakmile poloZite sluchatko, radio se zase nej g lho romanskeho kostelika v republiAnna ho ute govala, jak jen mohla -zapoji. Oisla na telefonu uZ se nebudou ce. ale jeho rana gla, p ills bluboko. Valka ho cllouho vytaoet. Nedavno byl peiznan papoznamenala svou hrtizon navtdy• Ze) • 4 • ( tent aparatu s desiti knofliky ye dvou mtel, neZ nadeSlo opet jaro. Posleze jeho tadach; misto vytdeeni ei.sel se budou Indieti zlatokopove. Po strechach chra.- rozum docela dohasl. stiskat knofliky. ) • 4 • ( mu v jizni Indii eadi zlodeji, vyzbrojeni ) 4 ( Dobra peedsevzeti jsou geky, vystavene skelnYm papirem. O gkrabuji s chrarnoPesimistu a optim istu Ize nejlepe roz- 1 • na jmeno banky, u nemame Ueet. poznat podle toho, jak pozoruje emental- 1 vych strech zlato. Nedavno jich policie sky syr. Optimists, vidi sYr a pesimistalzatkla gest a v kolenem megci meli zlata Troubles, like mosquitoes. breed in cliry. za $200.00.

• stagnant moral pools.

VAST

WE311 T.F.TA3

rat.'

Kresinovi slanu-li se yam pritelen . neho ame zalea Ostanne tsero nei. e1.1 nepr, pritelem!" (ii Cos prd mne aemila ,:ledni Pavia necdpo yedela na tato,.:in hodiny LT- toho nedo_ t,ohdy se Brdlo se ji sevrelo straSli you 'Acid Tc-ilott. stra.

Emery vi o jeji navteve .v hoLeht "Ad"Karle, vhlyt' chaps dobre, co se v to- ion"! ..=c-natate mne Worth° aeketi. na odbe cialo. Na g el jsiniejlep gi vychodisl«) — ponerozhodn, te. tiostiva, oprayda brditr a sestr • ;' my dva dep.!" vZ,dyt' nas maminka vychovala spoleene, i Lid • "Maro zde neoeekavano .-15.ViA6vu, /11110 na mine chtele?

A jisle by dl ana, glec hetne flak neboZka /ol" • h V-Zetyt' jSern . vain Ideeho by, to s chv alli a nod je dnaM a in vle, kterd.obledla na feknou Ude. Dej ti Bith A obracejL neud.

Marie ;Fart, tekt vrele. ptistoupn temae az k 111 a clative p i lest I o h i 1 tve 4y 0ien8 "Dovol, Pavia, ;:abyth ti predsta tvar. la shy. Doktor•• Karel if; d zap n se .

Slave Kres ina. " utilaji! za venal, protele ye svete neztrall!" se obratil Pe Kresino vi: elIV ;"':e jednou • Jsem vam Sevrel ji pevne race.

"IV( c-,tra ses Pavia." o de! lo y ' ,d ch .

Tat `lNazYvej rime jen kildne i dale jen Kar- .1 ° , nine v)".'

Slava Kresina hluboce se .akionil. Jeho Mate na vybranou: Bad' a ncbo! Vysly;;Ilem Radcnem. Co jest ma doktorsky iedavera.onnzela a spoilt s ni i strach o jsem schwacen Whoa.. tak 'vrele naklo- plow. kdy2 ml nernUc. dopornoti an" ke te-li chei dc.)konce ate:Mit:1 svott [um, a to inOtt dugi ttentisicrim kerun. K tonal bylo mi 11c4• lenott.. ke ctj- V'zdYt: tak()bude zai iste ,!.z nova hide. svou seba uSlechtile "A vite„ sleeno, ze mi Karel po celeu In -stroll." holeice, jako jste vy, nemaji Vi ine•n0 lobo zapiral svou rozko g nou sestrieku o ani narokal -Vg ak vy i ,r 1'oz-ulnae!"

Ala se.

Pohledla na nej a Pavia se asmala. Ale jeji astne y byl nuPavia zatinala nnevena a stahlem race "Rozejderne se zde, ale! Tvnj pNtel pest". Ustoupila o kink s hl:C).we pohr-: ens'. Na Stesti tuba Slava nezpozoroval. 'eke!" aradoval se jen, z na yg teva byla d Yrn pohledem. • Zastavt Sc v temnem prOjezde.

Nenavidel nejake pletky a liii.

Nestojim o eest "Odtestuji za dva dal. Uvidime se yste, mi astoupii z GeSI:y17 "nestalo se "Slaw," odpovedel Karel jednou, Pavlo?" lehte cc akionii. o amysine. Proste jsem an to nepomysiii.

"Ne, Karle; roolueme se lined!" peznal, Ze elite nu, •ao odejiti, i lemluvili jsme spolu nikdy o rodinnYch shiedanou, Pavlo! Doufam, Ce se a proto zastoupiltesta a z alej:ltostech."

Li buda }noel co nejdrive edvdeeiti za v eono nedraZdi tne! Chei vod Pavia p •ikYvla na potyrzenou. chna tvou laskavot." %d'!

MUZu P yam "Nevideli jsme se is Karlem po leta. JeVe true ji objal a polibil na obe lice. Pak "K num? Nikdy!" om nabodea zvedela jsenr, ze je ode. I :;o0 xijests jednou tuku — a roze'gli se. ji yhledala Isein ho soma. On tot 'iz nevi, ::el obratil riazpt, a Pavla chtela do"Cole?" Vyktikl rozzlobeny nalIadnik a dy malll V0100." ry: hie doma. Nahle ji l chsi echonadala, mia, 1 J\ q ! • ilai seSV1Va polaiedl prek yapene ala divku. p11 za iin Ohledia se a spat-1'11a ahoroji v &mem objevi. S a al 1*.vejiti. SC "Sleena je v Bratislava a docud se s na- vite Emeryho. vzponor Li' a to thvil • ?" l" nesetkala V pry:.. okam'rzika se vydesila a stra g "Prosim, prosiln prejete-li si. - Ale uvazte, ze nechodim obledla. Pak se mu yytriala a pohled- dfive poslycte a dejte ci pozor! Neorijme"Pane Kresino o spoleenosti, roam smatek. Od smrti la na nej s vYrazem thladne odhodlano- te-1 meho na yrhu, znemoLtim a firze matky jsem odkazana vYhradne na sti, v n N lAlaOko bylo se yyznati... Eircle l'coe se my ZdbranskY a v eels kraCela dale. Nebylo raci svYch rukou." zdrahate? VOdyt' to, to vain Vyslovila to hiasem ponekud se chveji- bazne, oanii, jet nertalaidl vain jiste ZadnYth Lee gpatne znala. tohoto age! in, ale. s vYrazem hrde nkavislosti. jste dines tajne navgtivila.

Adolf Emery- getril slovy. Zachechtal se size jmene. Pan ZabranskY, ii ktteel:o jste Slava porortanel.

"Prornhate, sleeno! Nechtel jsem se vas jen posme g ne, kdy2 se mu vytrhla z ru- dues pobyla temet hodinu, i pan •oktor Akneuti. Take nechci (tele vyrutovati a koa. Petcni wIak postavil se ji vyhriOne Radon v hotelu "Adlon", pokoj roz• do testy: tda se jiO poroueeti." mySli si dnkladne, kdyby se melt ( . 3:- .,eniti "Krasna sleeno, vile ma sve hranite; i s vami. Jak vidite, jsem spraV en presne."

"Jane brave na odchodu — poekej ode a rime! DoprOvodim jen sestru a hned vase nestoudnost. Prede 11:1011 netteba Pavia ani laehlesla. V oeieh ora6.1.a se ji yam larati komedii — ja, vas prohledl. Zda 1.1-: .:radna, izkost. Pohroma pr i kv::(ila na vratim."

"Slava souhlasil. Uklonil se hluboce Pa- se, ze jste tak ell-lost-id toliko vaei mile." f;i utili; rychle --- nemela sin se y:...eptiti, e, ktera mu podekovala s lehkYm marPavia nasloachala bez pohnuti. Jejl La ani sveho nostaveni Si avC7orl trapie nernel alai ta geni 0 Itene raze, jeZ Mim a ode gla, s Karlem. ,r -Karel qadota lest »e: oj'ibuz"D Bez dalgi prihody dostali se Karel a Pa- ji schvatila.

'Val. A co jsem hledala a paca Zabl OnZecrvenala do ki.ve a rekla: a na alien a chvatali mielly k Pavlina skeho — toho netreba skrYvati p ;' . :•cl lid"Pine Emery, ZaddiaT vas ji., po druhe, rm." )mova. Nedaleko dome diyka, stanala.

"Vrat' se klidne ke svemu ptiteli -- abyste nine neobteZoval. -Vag doprovod .-P cdiledi -- - -na Ili ovlaStnim opilsobem a acot ttienine prave tak, jako va:,i;e, bezch par kroku dojdu jilZ sama." smal se.

Karel vzdychl z hiuboka, nk ji odpo- chledne, araZlivc,', chovani."

"Ladvik ZabranskY je muo svobodnY a rookroeen proti ni Emery stall ze giroka del: "Mild Pavlo, bylo mi nesmirne trapne, a ani se nehnul. Z jeho chladnYch oei vy jste osameld divka a k tonal jeste jell° soukroma sekretarka." to pristihl a mne prOve Slavaa. Ktesina. sr gely biesky.

V Pavle ozYvala se bolest a lanas sou"Jen neutikejte tak rychle — nejsme nnohl jsem jinak, lee vYdayati to za ou sestru. Situate byla pro ,nail oba je g te hotovi. PoslySte — zalezi jenom na .easne. Kdyby se vydala do rukou tohoto

Rott yEsTN1K— WEST, TEXANS Ve stfedu, dne 13. iijna 1948 v in0e, divot by byl ji jedinou kadou po- panii a nahle nziela pied sebou Karla kdo zatouZi pa jeho diteti, a ze otci pal han a pkikoki. Nejradeji byla, by mu Radone. Srdce se ji prudee rozbuSilo. bude dale jiti zivotem bez tohoto hkejivmetla ye tvat veakere svoje opovr2eni.

Karel postkehl jeji vzruAeni. Z kakleho veho paprsku radosti pouhe pomiyAlen Ale nevedela, jak mu vyvaznouti. ftekla pohledu jejiho y yzakovalo tolik lasky! To na to nesmirne ho sklieovalo a tifflo. toliko: ho nadchlo. Dekoval v duchu znovu Pa- Nemene miloval i Slavu; ale nepkivyk "Kdo je eist, vidi v'Se eiste. Pan Zd- vle, Ze diky ji bylo mu piano do2iti se to- mu tolik: Slava meSkaval doma vkly jei kratiekou dobu. I nynejSi dovolend, ji! branskY, ani pan Radon neshledal iv mem ho blaha. jednani nit nectneho !"

Pozdravil representantku s yYznamnYm zde ti avil s pkitelem Karlem, mela vypr "A _— vy tedy tak? Vy se chcete vyta- pohledem a polibil Martinu rueku. Chve- Seti jiZ za dva dny.

A dnes veeer ucinil bankovni iedite Ceti, ma krasotinko? S tim nepokidite! Ja ni rueky potvrdilo mu, ze se v diveinYch Kresina piekvapujici objev. Pohlael s citech nemYli. To ho zbavilo posledniho se nedam oSiditi!" sinevem na bavici se dceru a nahle byl' zbytku clkivejSi stisnenosti.

Pavia jenom s' nejvet'Sim Usilim se "Pozvani vaSehb pana otce pkiSlo tak mu jasno, ae Martu brzo ztrati! vzparnatovala. Stanula pied nim, hrda a Oba mladi lide sedeli vedle sebe, gka vzpiimend, jjimajici svym pohledem neoeekavane. Jak jsem se teSil na dneSni dlili se a bavili spoleeenskYm temem. Al veeer!

Bylo mi, jako bychom se byli ne:Stvane lane. Emery va gni k tomuto piekrasnemu stvoteni temei as pozbYval videli ji2 po tYdny a nikolik teprve neko- jejich oci promlouvaly jinou keel — pro zrazovaly lasku, ji2 marne snakily se uta lik dni . . . " smyslt.

Rekl to s hlubokYm citem. Martino jiti.

"VaSe odpoved' ?" zaupel. Uchopili ji srdce znovu se rozboutilo. Jeji temne oko Tento objev pana Kiesinu v prvnim za obe ruce a prudce je stiskl.

Lee ona mela v dui pusto, ani potu- haralo sladkYm Zarem a potvrzovalo mu kan'fflku ponekud zarazil a zarmoutil. Al blahou jsoucnost citu, jej tou2il u ni brzo zaradoval se ze 'Atesti dcekina! Zali chy po spasne MySlence. bil se mu vysol€V, statnY Radon a jell "Povolte mi liatitu! Zitra v poledni vzbuditi a udr'Zeti.

"I ja jsem poeitala hodiny," doznala poeestna, tear s modrymi, vernYmi zrak3 piestavce dostanete odpoved'. Nyni v'Sak mne nechte vratiti se domil — jsem u oteviene. V zapeti vAak se zaeervenala a Zvedel od sveho syna, ae Karel ztratil za obratila se rychle od Karla k bratrovi. by rodiee, a Ze byl vychovan v dome sve konce se svYmi silami."

Slava bavil se zatim s hospodyni, pani ho pribuzneho. Vide' v nem eloveka sve Pustil ji a ustoupil.

"Zitra v poledne pfijdu k vam do bytu Bilkovou, aby mlada dvojice mohla se u- domiteho a nadejneho lekake. Take m a jeSte jednou se vas zeptam. Zatim se vitati. VSiml si davno, Ze se maji radi a nebylo neznamo, jak je thud a s jak u rozhodnete, ale nezapomente, co yam va.Zil si Karla co snaZiveho, pilneho elo- Slechtilou hrdosti snail svou chudobu. vela, jeho charakter jest nejlepg hrozi!" to se mu zamlouvalo. Vklyt' jeho dce: nebylo bohudik tkeba, pro lidati se pro p€ Jeho odule rty zvinily se fiSklebkem. rukou St'astneho manZelstvi.

Slava a Marta milovali se vroucne a v nize. Tech mel dosti. Ptal si jen, aby Dorrinival se, 2e zvitezil. Uklonil se dtijejich hovoru zaznivalo east° vesele 'Ska- ho Marieta, sluneeni paprsek jeho 2ivot4 stojne.

"Poroueim se, milostiva; a zitra na dleni, jak bYva ji2 zvykem mazi sourozen- byla opravdu At'astna!

Po veeeki uchYlila se mala spoleenos shledanou! Ptipravim vam atulny do- ci.

"Marto," zvolal Slava, "nejsme dnes na terasu. fteditel zakidil vec tak, aby zi" mov."

Payla neiekla jiz slova. Proklouzla mi- piesni? Ale kde vezi stark pan — bYva stal se syYm synem opodal. Slava byl pc mo Emeryho a padila domti. Emery zadi- jindy dochvilnost sama!" nekud zneklidnen. Pohledl na otce c( V tom okanAiku objevila se mezi dvei- se mu donesla zprava o vysoke val se za ni vitezne. * * mi statna postava s pro gedlYm knirem a sazkach?

Kdyg se doktor Karel Radon rozael s bradkou.

"Tatinku," poeal ye ziejmYch rozpl "Deti, jsem ji2Z davno zde! 6ekam, Pavlou, spechal nazpet do hotelu, ani se cich, "proe se tva.ti g, jako bys chtel v: mne najdete!" neohliZeje. zpovidat Velkeho htiSnika? Pokud jsem Slava pozdravil uctive otce a start' pan vedom, nespachal jsem dnes jegte Zde spoleene se Slavou vyrovnal dluh ze hry. Potom zamitili oba k vile bankov- pfivital srdeene i Karla. Pak zvolal: neho smrtelneho hrichu."

"A nyni, prosim ke stolu! Pani Bilniho keditele Kiesiny. Karel byl pozvan Pan Kiesina zasmal se hlasite: dnes k yeeefi a ptitel prisel vlastne pro kova se obava, 2e by jinak jidlo utrpelo "Piece tedy zle svedomi, syndaku? N — victim ji to jiZ' na oeich!" neho. jsem tak prisnY vklyt' nemam a Representantka se usmala a vstoupila proe . .

Karel vdechoval hlubokymi douSky snad dluhy — dnes chladnY, osveZujici vzduch jarniho yeee- prvni do jidelny, uvedena panem domu. vhodna pkilditost k rozke:§eni!"

Karel poladal s fiklonou Martu o rame ra a vzpominal vdeene na Pavlu, ktera Slava ujal se ruky otcovy a vroucneji jej vysvobodila svYm obetavYm zasahem. a Slava pkipojil se k nim s druhe strany. stiskl: Dnes nikdo jiny nebyl ji2 pozvan. BanNetugil ani, co stihlo zatim za jeji obeta"Ale tatinku! Jak mold bych del( kovni teditel nerniloval velkYch spoleeno- dluhy kdyz jsi ke mne tak dobrotil Yost Pavlu.

Bankovni feditel Kiesina bydlil ve vel- sti a zvaval toliko zfidka. Jsa po celY den ZylaSte — kclyz si pomyslim na Karla R ke bile vile u Dunaje. Vila byla uprostred vSestranne zamestnan, travival Veeery done. Karel byl Upine thud, ale nikdy a zahrady, jez prostirala se as k kece. Ke nejradeji v kruhu rodinnem. Jeho deera o krok se neuchYlil s prave testy. A Igyst byla nadana vzacnYm darem: dovedla doval, nezadluMv se. Opravdu, vzacnY el biehu bylo zde piipoutano nekolik Representantka domu, ktera zde vedla rozjasniti sve okoli svou smavou naladou vek! Mohl by bYti pkikladem nmoher. hospoddistvi ji2 od smrti choti pane Kfe- a ueiniti yeeery nejkrasnejSi hodinou ce- zlaYekanemu, "drahernu" syndeku . sinovy, oeekavala hosta na kryte terase leho dne. mineine!" „,s Byla jedindekem a opravdu vernYm ove spoleenosti jedine dcery pana Kiesiny. ) • 4.

Marta Kiesinova, byla pfivabna bruneT brazem milovane Z'eny, jiZ mu vyrvala Zeptala se maminka Jikieka: "Cop ta s nekiou, milostnou tvatiekou. Dnes piedeasna. smrt. Vladla v dome s onou ses dnes ve Skole naueil?" hoiela netrpolivosti a piechazela po po- radostnou veselosti, jia vyhovoval tak rad "Ale ne mot, zitra tam muslin znov koji sem, tam ... Tak pieslechla ptichod ye vSern. Pouhe pomyleni, ae jednou jinY znela mrzuta, odpoved'.

Stran g,

V P.

sttedit dne

Oddil Dopisovatelslicr -4111111,04.1.04iiii.411.0.Zil.46.(1-.1.451111.1.101.0401111.0.6.0,6110-3:4

`JASTNIL SE POIDIDU PRESIDENTA I4ENESE.

Spolubratr dr. Emil Ktenek v Deming, we Mexico, zaslal nam k uvetejneni pis rovneZ na geho spolubratra Karla tra, jen2 vydal se do Oeskoslovenska .os na jate a tyto dny snad u2 je zase ma v Deming. Bra.tr Karel Peter pie o sinirne bolesti Oechoslovakil nad smrti ilovaneho presidenta Budov,atele dr. ivarda Bene ge. Jeho dopis zni jak naduje: V Praze, due 7. zati 1948.

L zdar Bedfichu a rodino!

Prave dnes, kdy narod truchli nad skom draheho a tak milovaneho druheho esidenta Republiky o.S., chci Ti napsat se par tadka. Zitra se chci saeastnit htbu nejakYm zpasobem, protole v taye okamZiky Praha bYva ptimo nabita nkovskymi Ueastniky, take ani tramjky nejezdi. Jiz dues rano jsem koly z Hodonina. Oeekava, se obrovska ast na pohtbu. Po pohtbu odjedu hued Slerska mezi svoje lidi a budu se ptiavovat na odlet.

Ve stiedu prvniho zati jsem ptijel sem Prahy, abych si obstaral povoleni k vezeni tech trochu dolaru, ktere mi jezbyly. Trvalo to celY tYden, a tedy es jsme to se znaenym urychlenim doneili. Tak teZkopadne tady fitady praji. Mam to zatizepe, ze 24. zati odletirn New Yorku, pak pojedu vlakem a mam planu, ze v Kansasu se u mYch znaich zastavim.

13ele let°, s vyjimkou asi tfech tYdnii o Lch, jsem vice /Ilene ka glal. Ted' podni tYden me to zase postihlo. Vgichni vidaji, ze je tady letos moc chladno a Tak si easto vzpomenu na Tebe, c. bys to tady yydrZel Ty s TvYm krkem? 'sal jsem Ti 1. zati s podotknutim, mutes je gte. psat do Bludovic, ale na ito dopis to by uZ pti glo pozde, naneji, ze bys ho adresoval sem do Prahy, ale ni to nutne.

J Karla v Agi jsem musel pobYt 5 dni, ych mu toho hodne o Tobe napovidal. m zdravi a jde vge v normalnich koleh. U sestry Army jsem byl hued z poku, jak jsem Ti uz psal, i ona jednou jela k mernu bratru Rudolfovi. Myslim, se tam je g te zajedu podivat nee odje. U sestry Stefky v Hranicich jsem jenebyl a myslim, ze se u2 sotva k tomu ;tanu, protole mid Gas se rychle tend )otom takove nav g tevy za dne gnich poTa jsou jaksi nemile proto, e pfl

dneg nich malych ptidelech potravin nitiZe g pozorovat, jak si beton od viastnich fist, aby trochu pohostili.

Karel.

S nejlep g im pozdravem, Tvaj * * Ellsworth, Kansas.

Zdeluji Ti, 2e jsem se neutopil. Pteleteli jsme gt'astne pies ocean, klidne jsme noci spali, nikomu ani nenapadlo, aby se strachoval. Polioda byla dobra a plavba byla mnohem lep gi nee po lodi. Vyleteli jsme v patek v pal 12. v poledne 24. zati.

Za hodin y jsme obedvali ve Frankfurtu v Nemecku. Ve 3 hodiny jsme svaeili v Bruselu v Beligii. V 8 hodin weer jsme yeeeteli v Shannon, Irsko. Pak v noci nastala nejdel gi etapa nagi plavby, toti2 2125 mil, coZ trvalo 11 hodin. Snidalli jsme v Gander, New Foundland, a 4 hodiny jsme doleteli na koneenou stanici v New Yorku. Prohlidky dobte dopadly a odejel jsem pies Chicago a Kansas City do Ellsworth v Kansasu, kde potkavam hodne starch znamYch. Je gte nejakY den a vydam se na cestu do Deming.

Z Kansas City jsem psal Emilovi do Texas, ale podle jeho psani, co mi poslal do •vropy, soudim, ze je v Deming, tak mo2na Ze i psani za nim doglo.

Zatim koneim s nejlepgini pozdravem na vas vgechny vespolek, totiZ i sousedstvo. Jsem vas Karel.

Dallas, Texas.

Pomalu uZ budeme mit slunieko za horami, na ktere jsme cele let° brblali, ze moc hteje, ale ktere narn bude tim vice v podzimu vitanej gi. Inn jsme lide — a eloyek pry je nejnespokojenejSi tvor na svete. Snad je to easteene pravda, neb dnes ni doba je tak bohata na udalosti nedozirneho vyznamu, ze nas ani spokojene nenecha bYt. elovek, s dostatkem easu ke eteni a ptemY gleni o etenem, si vfibec nemaZe ueiniti pinou ptedstavu o YYznamu svetoveho dein se v gemi terni rozvraty a ptevraty povaleenYrni. Jake velke nadeje kladl suet ve smlouvu padesati naroda, ujednanou v San Francisku. Tato smlou7 va se stavi jako gtit narodam proti budoucim pokustim o uvrZeni lidstva do nova valky a utrpeni. Tento dnlezity dokument v kterY jsme vetili a chceme i nadale yetit, ma ohromny vyznam pro lidstvo, zaeina kolisat. Zaeinaji povesti o nova valce. KO by to nebyla pravda, neb ti kteti progli peklem valky a poznali zblizka stradani a utrpeni, jsou zase nervo ye rozruseni. MUze bYt elo yek spokojen?

Vgak necham politiku politikou, nejscm tak uvedomela, abych mohla posuzovat, ale hledim na v ge oeirna zany a matky, at' se .branim tomu eteni o tom jak chci hned jsem v tom.

Vlastne dues chci psat neco lepAiho z naseho Dallasu a sloe predne chci pode-

st,raha kovati vS'em, kteri nam pothohli pH divadle "Snehurka", zvla gte tern maminkarn, co jejich ratolesti hrdly na jevigti, Ze je pekne ueily eesky. Parnatujte vy maminky, ze detske hlavieky jsou otevtene a vg echno co nyni vjimaji, jim tarn na veky uvizne. Budou vzpominat, aZ" budou vellke, na v gechny ptihody, ktere v lobe nejkrasnej giho detstvi proZily, a i no tato detskd divadla.

Nyni z tohoto detskeho divadla budou hrat mezi velkYmi ochotniky ve hte "GI Joe v Plzni" v nedeli 24. tijna v dallaske Sokolovne tyto due &Ai a sice: synaeek 8illt a dcerugka Staglika. Tak vidite vy mall, jak jste postoupili.

Divadlo "GI Joe v Plzni" bude sehrano po pametni tryzne za dr. Edvarda Benege.

Je to hra o dvou jednanich. Pak nasleduje baseri "Bene gova maminka" z knihy Vojty Bene ge, kterd byla narn laskavosti starosty F. Novaka z Floresville zaptljeena. Pak budou nasledovat zpevy sestry M. Pfevratilove a L. Galagher. Jsou to novinky, ktere sebou ptivezla zminend sestra Matenka z vlasti, kdyZ tam byla nav gteYOU. "GI Joe" je obrazek z doby, kdy AmeriCane ptijeli zachranit Plzen. Jak byli nadgene yitani! "Vitejte, Amerieane!" V giehni se ueili anglicky, obdivovali nejen ty mile, vesele chlapce Ameriky, ale hlavne tu jejich enkoladu, ktera tolik chutnala. A co pak tu Z yYkaeku, vklyt' v to dobe ZvYkala celd Plzen gumu od AmeriVgechno se rozplYvalo radosti srdce, kterd htala, volala: Broth — nasi drazi bratti, tteba se nedomluvili. Je to dej radostnY a misty i smutnY. Valyt' pied jejich ptichodem do Ceskoslovenska byl Cech sraZen pod aroven eloveka, zase pti gli Ameridane, zase mohli svobodne jednat a se radovat. Vetirne, ze vas to bude zajimat. Tento podnik je sokolskY a met by na nem bYt zastoupen celY eeskY Dallas, neb nenra mezi nami bYt ten den Zadneho rozdilu, je-li nekdo ueenY nebo prostY, bohatY nebo chudobnY, toho nebo onoho .politickeho neb spolkoveho ptesvedeeni. Proto ptatele, nezapomerite na 24. tijna! Vzdejme aspori tu posledni posmrtni spoleenou vzpominku nagemu miloy anemu bYvalemu presidentu E. BerieAovi, jehoZ Zivot nebyl nikterak zavideni hodnY. Dne 31. tijna potada tad Jaro SPJST v dallaske Sokolovne spoleenY obed a hrti bingo. Proto, sestry, nee° vas navedu — vypovezte na ten den va gim mulam sta y -kuanevtjim!Vezrntjsboud Sokolovny na obed. Ze bude dobrY za to vain menu, neb y am ho uvati kuchatka ze vgech kuchatek nejlep gi, sestra B. Valeikova.

Nyni jsein toho napsala uz dost, ale vratim se je gte na vtetinku do toho meho stareho hnizda mezi Houstoriaky a sice

Strana 8

V

T X T K WEST, TEXAS

stredu, due 13. iljna,

1943

predne Marenko Kneava, grateduji Ti k radka: sjezdy cili konvence poradaji. Tam 4 jrneninam. No ale snad by jsi nine mohla jim zprvu dull dobre a vYhadne podminky a vie poisodli neuveritelne le yne, ale kdy. fie!, kolik us. Ti je. est, Tex., 10. fijnq. 1941 1-)110 kratee pied sjezdem, tuC,im asi 2 I Nyni druhou pat6itelnou zpravieku, sestry dallaske venuji pozarnoSt vakinu tYdny, tab isarri dali drze podminby,1 Sestry a heath: bazaru a pcslou yam v li.stopadu dark.y $125.00 denne jirie ptiraZky, Ze se vie Dle elanku 25. nailed novSrch stano‘ do vaSeho stanku. Ke`f, vaeenny sestry a zmenilo na "berte neb nechte tab". Ne- bteryZ eldnek yekl v pie tnost ihned, bratri z celeho Texasu Mich t i n nasle- dalo se nic uZ delat, eas byl kreakY. NC-1 petielennY pocivYbor v ,i,boru na. Oprav' kolik Urednikti ill. Uradovny o tom yede-1 Stanov povinnost zadiasi tisku novYe] duji. to lineda chteli earn finanene pomoct, Tebe, isnla, dobra, Kamilko, bye's. tak stanov v knilin forme. rada potL'ila, ale vim Ze to nevi v me omen caste, ale my jsme pornoc odraitGleni tohoto podvYboru, Geo. E. Kacii nsocl Belest nad ztratou Tee Maienky Ti null, aby se pozdaji o to nekdo nebral a na to nepouka,zaval.

Stalo rids to i o neeol .-)redsecla; D. Jelinelc, mistopfedseda , nikdo ze srdce nesejme. Jen eas, ma deveeko, rally hon. PNini nail uprimisou vice v cislicich net bratr Steiner uvad1,1 Frank B. Steiner, thl.: A. V. Franek soustrast. Sokolsky alpni slat byl nadher- ale to uZ no tom Indio se meni. My jsme Frank J. Olexa a praviii radce August Ka nY, a tolik tolik dralsYch znamych. Se si to po yaZovali za velkou east, ze zde byl eir seSii se te.nto den za timto fleelem vSenn, ktere drive chedivali do Houstonu sjezd, jsme spokojeni a radi, Ze to manse; vS-ichni byli pritonani. na divadlo, s kterYmi jsem nikeiy nemoh- za sebou. ,Tak se rika, nemoZno nikdy vyBratr Geo. E. Kacir ZacIal etyri Ceske ti la si porozpra yet pro praci na jevisti, jsem hovet view, kaZdY ma jine nazory a ide-1 skarny a podani nabidek na tisk novYc: si tentokrate pekrie porozpravela. Men je, ale my jsme se sna2ili upra yit vie, aby stanov. Oclpo yedi byly dues shora jmeno jsme krasny pelitek jab ze evieeni, tab z to yetSine vyhovovalo. Fredne, ten naSi van3im podyYborem VYboru na Oprav celkove navStevy. -ZvlaSte to pulnoeni program byl upraven, aby se nejen poba-1 Stanov eteny. Dve tiskarny zaslaly omlu prekvapeni na brelsu more priehodem viii, ale teZ jeden a druhYm seznamili ponovorill. A to zahajeni sjezdu nsodlit- vy, Ze, saabiclky nepodaji a d ye tiskarn sokolskYch rodin z Houstonu. bon knezi teZ bylo n.o. m.iste, neb tins jsmel nabidky zaslaly.

Tak zdar spoleene sokolske praei v Te- ukazali ameriebernu lidu., ze jsme Tyto nabidky byly v teto schUzi vzat xasu!

Marla i. Kraitova. el-Jeani, nob takrka vkcky sjezdy, ba v dvahu a po prodlouknem porovnavan ) .4) ( maredni konvence demokratn. a jinYch peeitani a rokovani prijata nabidky v3; Fort Worth, Texas, za.hajuji se nejakYin knezern neb kaza-1 davatclu Geehosio yaka, ktera byla, dle Mill bratri a, sestry! telem. Mrsozi na to reptali a nelibilo se I suclku vtoels elenu podvyboru, nejvYhod Po nekolika tYdssech odkladani, hiavne jim to, )ile •bylo videt pozdeji, ze Yetaine nejSi. pneet, vytiska byl, po porade se Clc pro nedostatek easu, mown jsem se -fox- se to iibilo. Pak stran toho banketu, teZ1 ny Hlavni firadovny, ureen na 7500 (sedi viklal abych 'loco napsal do toho naSeho eta to ronozi reptali, ba se nezileastnili. tisie pet set) formatu nynejSich stand' Vestnik.u. Ma y ne me k tomu primel ba. Ale to hanS pomohlo mot (ne snad radu Opis nabidky vydavatelt 6eehoslovak Fr. Steiner z Dallas s jelso dopisom Ze finanene), ale dobyti jsme tins vaZnost a bode do H. ti. dada's v pondeli (11. Elm due 29. zari. Gta jeho dopis bylo mi to L. Uetu a AmerieanU. Nebyla to rase vYray-1 sehuzi 1.J. bratrem pravnikem Jednol soilchu, CC se to tak viechno &era dope- Menost, ale Pyle to jedna. z Islavnich pod- ) Aug. Kacireni. Stanovy rnaji bYti hotoN drobna vyklubalo navreh strati toho minek. KdyZ se hotel pronajal, tak jsme 30 dal po sch y aleni a korektuke vYborer pozadi, co vSechno ten sjezd to museli zaradit do programu. Dopadloi co2 se ma stati do descti dnii po teto sell( stal a kdo to platil. Nedi yim se ,jeho aye-- vse dobre, as. na nejake sem tam chybie- I zi. dave,sti isle. Podia meho Usudbu, on se T . No elo y ek bra ehyb neni a nevyhovi Geo. E. Kacir, preds. chtel presvedeit, kdo to v'Se, platil, Hlavni vSem. E. Jelinek, narnestek.

Ufado yna neb naS rad, a nebyl on prvni, Frank B. Steiner, taj.

Psal bych jeUe o jilaYela bodech proptali, Mc) mnezi Hailed sjezdu A. V. Franek. )garnu, na ktere nekteri poukazovali, ale to V plati; natal to nevedeli, Urednici Frank J. Olexa.

Uradavny skoro vsici, Ze nas neeham us.toho. Hla yni je to, jak bratr )• napapali. nabum-1 Steiner jsme to stoji penize. My v:. vYbor sjezelc. a i eelY rad chteli to drZet pro sebe, nob ea_ p„GaNid, zani all a. pokrapali jsme Si.' Ale jeSte teir,u dodn,m, ze kclyZ se to to byla vale Yee. Zi'ejrno, bylo videt, z., tak libalo mnohYrn zde ye Fort Worth, Ze 24. rij ra. I :lava 30. vyroCl sarnostatm r• a tom penize ne yydelarne.' V§ak naSi by slam Pyle ve prospech, aby se zde u- sti Geskoslovenska, pre nit omladina brattl delegati do sjezdu v Corpus 'Christi, 1;clyZ jim byl sjezd odhlasovan, aby sadil flaky ten advokateb, doktorek, aneb kola sehraje prilehave divadlo "GI Jo€ se ken al ve Fort Worth, 'Odell ze s tins oboiscch z ylagte, nejaky ten vySkolenee napsane sestrou Ka,rlou ()tvrtnikovou, • rud e arsine vydani a Assoc prace s rez zisk. prof. Mieba, aby nam zde po vecerech to Sokolovne v Dallas, Tex. jinemu pro sladinu eeStine, divadlu 24. fijoa. Veselohru potoce za ml, Praydu ono Sc to v:Se jinak °breath) Jab no delegati'.as kruh udr20.

Sokol to vie nezmitZe a are i" sehraji oehotnici Sokola, v sini ta.c od puvocinit.10 enktp ze ten jezd earn se odcizuje spousta raladeZe. Neru- Stcfanik na Cotta, ,:e Grove v 'Joust° .' , ..•tak ii:lt rad mel tu rim za veil vel napech se zaeatku, ale vytr I Texas. ,..bude konan v ')rostarne sini sa k Uspechu, nab 'la- [ i sam SpolcenY obad a pratelska z. ten In'Til);):' pidstavek a messy tu-a valosti ae ude potteba pro mesto ryoble soSte. Tier boneim S po- ba ys, u tadu Jaro eis. 130. v Dallas, Tex. tam, :%.,e to Co p Josef Pecan. ()slava v;"/roei 7. sjeal. 0 ubyt IA by se nejak posta- zdravem, )•• dramatickY Kroa rain najnit , a jinak. Ale easy VaZme si hulls dobrYch a uZiteenYch Mahal sehraje lidovou hru se zpevy Loutraktor, co stavel sin, zmonily nam drahote nesehvaloval, nod slats a diode kameni, protole jsou ehaloupek pod horami". .my n peso' l i, Ze by to neslo tak snad- nejvernelinn prtivodci, ktdi narn nej- I 27. a 28. listopad q , 13azar ye prospe ∎ no a ta i aby yybor yy-Ijistejai cestu lee etnasti."a moudrosti uka- stavebuiho fondu Sokol)). Podrobnosti b doll v oznarnee. jednaval S !lately, bde ac na damns"' po- zuji.-- V. 114. Kranscrius.

ft

!redo, due 1

Iu 19-18.

Dime BOx, Tex. 'Vyplriuji pkani mnoha mojich pfatelii, abych neco do Vestniku napsal. Jsem jiZ start' na psani, moje nervy jsou teZkou praci celYm min Zivotem strhane, tak to jiZ nejde. K tomu nikde nejdu, zrak mne vypovida sluZbu, tak toho Srabani budu muset asi nechat. Pokusim se ale aspori neco na'Skrabat, jestli mile to ve Vestniku uveiejni. Tak do toho!

Jak pracuje starobni pense? Jestli je statec neb statenka bezdetni, tak jsou na torn dobfe, jestli ale maji deti a ty deti maji tolik co. ten chudY statec, aneb to statenka, tak nedostanou nic, aneb jak se tika Zebrackou almanu. Nernohu pochopit, Ze tito vyskolenci, co pracuji pii to starobni pensi, nemohou ptijit na to, Ze Zebrak Zebraku pornoe poskytnouti ne mine. Pit teto starobni pensi by meli pracovat lids, kteti citi s temi chudYmi lidmi, ale ne lide, ktcii hiedi jen na sve kapse napineni. Mame zde statenku 90 letou. Dokud byla u lidi majetnYch, dostavala $45. Statenka onemochela, tak si ji vzala jeji jedina dcera, ktera nic nema, a' jestli chce bYt Ziva, musi pracovat, za tb staience z $45 jeji pensi srazili na $24, to proto Ze si ji vzala dcera, ktera nic nema, a sama by pottebovala podporu a odpoeinek, neb jiz teZ nevi rnladici. Co fekmily atenati, o takovem bezkarakternim iii'edniku neb ritednici? Dobte stoji v pisme, e kdyby zvite mohlo mluviti, Zre by mnohou takovou lidskou prazdnou nadobu pouello. S ' koda tech kol pro takove prazdne, chladne nadoby: Zde yam, vy rnatky chude, davaji na srozumenou, co se s varni stane na starost, jestli si vychovate deem neb syna, a chteli byste je miti na starost u sebe. Mello syna S'yakr, p. Bruce ze statu Louisiana, povidal mne, 2e oni tam nemaji Zadnou takovou nesnaz jako my zde v Texas se starobni pensi. Tarn pry, jak ma chudak 65 rolcd, dostane $50, a jestli ma •Zenti a deli, dostane jakYsi piiplatek, zapomel jsem rnnoho-li, a Zadny poll tax neplati. Jak N. D. psal, v Rusku Om vice ruska matka ma deti, tint je n.a torn lepe, dostava lepAi podporu. Co budem delat, mill etenati, budem mit kahly jeden traktor? Staei narn tech Matt vSem? Kde je vzit, kdy jf2 nyni nam jich nestaei? Kam s tim velkotraktorovym farmatenim a pfedbihani jeden druheho pfijdem? Pkijd'te do Dime Box a ja yam ukaZi ty prazdne, opugtene chajdy, kde drive ti'i rodiny'na gy domov praci, kde si chtely ten pozemskY chlebicek vydobYtt. A co dnes? Dnes to chce spolknout za ty tti jeden vie! Dnes nema.rne Zadny ohied na sveho bliZniho, cues je krademu dolar a zase dola y , a co nejviee dolafft Jsem jistY, k Casem toto velkotraktorove farmateni se bude muset pozrnenit. Zde v Dime Box

VASTNi

TEIL1:1

Strana

9

tlava krasnY ptiklad v tom ohledu sl. JoJen 23 domky a 157 obyvatel mely Vitsephine Malifiak. Sl. Malinakova koupila kovic na zaeatku tohoto obdobi. Koncem od otce sto akrii pozemku. Na onom goobdobi vzrostl poeet obyvatel on 400, z zeiriku byl dobry domek, ona ale nechala postavit clruhY, a tak na sto akr,ech na-1 echoZ bylo jen 10 nemeckYch rodin. Mesto jdou dye chucle rodthy domov, nemusi u- Mora yska Ostrava citalo tehdy pies 2000 tikat do mesta. Sl. Maliriakova, dala nej- ebyvatel, yeetne 9 nemeckYch rodin.

Ani dtulta vysoka pee, ktera byla pokrasnej."c:i ptiklad, jak udrZet a dat obZivu tem chudYm rentYtkYna rodinam a stavena na zaeatku druheho obdobi, nedata krasnY ptiklad, jak zamezit stehova- staltila zany krYt spottebu suroveho Zeleni se chudych do mest. Kdyby vSichnil za. Bylo je proto nutno dokupovat v poivelkoplantaZnici nee() podobneho zaved11,1 slc.:kh a mad'arskYch hutich. Valcovny co sl. Maliriakova, jsem jisty 'ze by se 'Jo- dodavaly stale kolejnice pro severni didTehdejAi vedouci (Filig Ludwig a go inery stoprocentne zmenily ve prospech nem Josef Gross) se pustili take do vyrochudeho licit' a v nezamestnanosti.

Mame sucho jako v roce 1925 a jak to by kola napra y. V roce 1840 byly vyrobevypada, jeSte horSi. ride nemaji vody v ny tYdne 4 pary kol. MatetskY zavod nadrZich a snad i studne vysychaji. Past- ! by nestaeil. Musely bYt zakladany zallody viska jsou vubec sucha, a te2 i mnoho o- pomocne. Soueasne byla zaloZona prvni vocnYch stromit vyschlo, mne i kterYsi nemocnice o 40 ltiZkach. tucet pekann, ktere jsem synovi nasaze1,1 2ivot prinnyslovYch Vitkovic se zrychktere prvnim rokem vzeAly. Jedna pani loyal. Taba uhli musela bYt stale zvy,T;oz East Bernard mne aadala o evropske lvana. Rudy byly briny z Novojicka a oznanaky, jeji adresu jsem ztratil. Jestli je lbojiho Slerska, uhli z Jalkovce a Douchce, at' mite zdeli jeji adresu, jestli toto bravy, kde se tvotilo prave taitstvo Orbude Gist, a ja ji je zaku. Aneb pi. Soboti- lova-Doubrava. Bylo to obdobi prvnich kova z El Campo, ji jsem onu adresu jed- prvnich strojit, ktere jrnenovane non zaslal. Jestli nepiestanu dYchat, tak stvo prave zaealo pouZivat. Ve Vitkovicich se chystam na CeskY obrazek "Milovani zaealy v to dobu pronikave zmeny ye viazakazano", abych vedel jakYin pravem. stnictvi. Dosavadni najemce von GeyTo asi bude zakazano nynejS'i povrchni mriller ziskal celY podnik do vlastnictvi, milovani. Ones se seberou a zitra se roz- za. rok vaak ji2 se stava novyrn majitelern chazi.

Jos. Mikulin st. podniku S. M. von Rothschild.

4 Rothschildove vedeli, co znamena uhli.

120 LET LIDSKEI10 110JE S UMW Prot° take obratili k nernu limed svou A ELEZEIVI. pozornost. Ziskali do vlastnictvi DoubraKdy2 kovat Keltieka nalezl roku 1763 vu, aachty v Ostrave a HoSt'alkovieichna Slerske Ostrave uhli, netu. il, ze z jeho Pettkovicich. Uhli tedy bylo dost. Pro je"Stesti" vyrostou v budoucnu aachty a Ze- jich plany vaak chybela rticla. Rothschildlezarny. Zaealo to viastne as roku 1828, ove proto ziskali do vlastnictvi i kdy oloumockY arcibiskup zaloail ve Vit- ruclne doly na severni Morave a v roce kovicich pudlovnu. Valcovaci garnitury 1845 huts s vysokou peel v Marianskem ptivezli tenkrat a2 z hornoslerskYch Hli- &loll. Rudy vaak bylo stale ntalo. 0 rok vie a strojni soueasti z frYdlandskYch Ze- pozdeji koupili„tedy hut' v Makove a v lezaren. K budovani bylo 'Oak tteba od- Such& V Cele celeho komplexu stal tehdy bornikti, proto arcibiskup pozval z Vidne centralni ieditel Grass, dalnim byl spra y -ce'Andr.Suovhalzbyreprof. Riepla, kterY ovkm ke sve praci povkch vYsledkri, ziskanYch v Anglii a no od roku 1935 do roku 1848 na 11,741 8vedsku. Teprve mnohem pozdeji se totia tun, litiny a oceli od roku 1830 do roku ozvala polska a mad'arska konkurence 1848 na 63,343 tuny.

Anglie. A tak s tedy /tan dali do prate, s A Zivot plynul dal. Prilmyslo y Y 'Aivot pomoci odbornikit a cizich zkuknosti. dYchal potern, oceli a krvi. Majitele podPrvni zkujriovaci pec byla postavena. ro- nikd nechali zaHdit roku 1845 prvni penku 1830 a zahy nato i prvni yysoka pee. sijni Ustav a zavodni Skolu. Oh, byli to Jaka byla yYroba? Z prvnich let se za- majitele opraNdu finanene silni. Jak jiznamy nezachovaly, ridobi 1830 as 1848 nak by mohli yydrZet skutanost, ae v neY'S-ak jiZ vykazuje celkovou vyrobu Zeleza kterYch letech nebylo vribec ziskd, nYbr'Z' a oceli ye YYS'i 63,343 tun a litinovYch YY- ztraty? Stale neco zde chybelo k pinemu robkri 667 tun od zaloleni do roku 1848. rozviti pramyslo yelto sttediska. RothRoku 1835 se zadala stavet severni draha. schildove vedeli, ae to nutne ptljde, proto A najemce podlovny, svobodnY pan J. N. neustupova,li. A dne 1. kvetna 1849 se dovon Geyrnliller zaeal dodavat na stavbu K Zeleznici byl ptipojen otevtenim prvni kolejnice. Tenkrat take najemce stanice Mor. Ostrava Ptivoz cel$r °stra y ptejmenoval pudlovnu na "Vitkovske te-skoarvinVe.Zlzcusadni Zitstvo", je2 ovSem poskytlo penani pro- rozvaaky zboZi, presto vaak jests zfistaly sttedky k vybudovani prvni koksove pece. povozy, ktere rovvaely zboai kady den.

traua 10 Sechndesat voza s 90 pary koni bylo denne tehdy na cestach.

Revoluce 1848! Svet se otiasal bouilivYm rokem, ostra ysko-karvinskY revir veak il klidne. Jen po zavodech byly ustaveny narodni gardy, ktere nikde nezasahovaly. Provoz prerueen Ulna nikde nebyl.

VYtelky Rotschilda za prvnich dvacet let podnikani nebyly valne. Nikdo z nich vSak nepom'1lel na Ustup. VèNli v budoucnost. Budoucnost pr Y jim nahradi investice. A meli pravdu. Pomohla jim k tomu take prizen ifladnoucich kruha a ovoce za provedeni Riedlovy myelenky zaFerdinandovy severni clrahy s poulitim parniho.pohonu. tspechy se dostavily ovkin i na tikor mezd. A soueasne se clostavila take germanisace naeeho kraje.

Nomela yeak z poeatku Uspech. Nernecka kola y e Vitkovicich zanikla a zanikly take nasilim udrlovane nernecke bohoslu2by, protole na ne nikdo nechodil. CeskY peyne zatim odolaval v nerovnem boji.

Roku 1853 bylo zavedeno osvetlovani plynem. Soueasne byly pristaveny dalei koksove pece na eichtach. Strojirna mela th parni stroje (2 po 10 HP a 1 po 30 HP) a d y e vodni kola, a zamestnavala 490 delnika a titedniktl. Pracovala se tehdy 11 a pal hodiny denne. V pudlovne a valcovne stab jil 13 peci, 3 hrubotrate, 1 jemnotrat' pro plechy. Stale veak chybela ruda. V Suche a v Makove, se piestalo roku 1851 dolovat, take teeinska, etramberska. a jieinska loaiska byla vyeerpana. Telilo se proto- intensivneji na severni Morave a v zapadnim Slersku.

Stavba tieti yysoke pece byla zahajena r. 1856. Jeji vYstavbou byla potieba suroyell° leleza celkem kryta, jen k vYrobe zyldetnich oceli bylo nutno ptibirat mad'arske a etyrske surove Zelezo. System Bessemertiv y e vYrobe oceli zdokonalil kolejnice co do tvrdosti a leheiho profilu.

Byl zaveden roku 1865 a stab se vlastne meznikem v cele vyrobe. Tehdy se take objevilo po prve jmeno Gutmanna. Byli to velkoobchodnici s uhlim z Lipnika na Morave. Snatek z rozumu mezi domy Rothschilda a Gutmanna, kterY byl ueinen roku 1873 kooptovanim Gut-mannti do spravy a niajetku VitkovickYch lelezaren, vytvoill "Vitkovicke horn) a hutni stvo".

Valka rakousko-pruska roku 1866 zvYSilo poptaxku po leleze a oceli. 2elezarny bylo tieba technicky zlepeit. V letech 1866-68 byla zbourana nejstarii vysoka pee a zahajna stavba pece modern).

Po prve se Zelezarny zachvely v zakladech finanene v roce 1873. Zavinilo to mnoho phCin, hlavne veak finaneni krach Rakouske, protok cony Zeleza a oceli klesly. Krise vyvrcholila zasta.venim pro-

V ES TN -- WEST, TEXAS

You. na hut) 2otinka. Roku 1876 se tedy za techto okolnosti podekoval dosavadni teditel Scholz. Funkci jeho pievzal Paul Kupelwieser z teplickYch valcoven. Tehdy pracovalo v lelezarnach 2400 osob. Kupelwieser se take velmi "zasloulil" o germanisaci kraje zakladanim nemeckych materskYch ekolek, zavadenim nemeiny jako aiedni ice) a zakladanim nemeckYch spolka.

2elezarny byly v onom adobi dale rozeirovany. Byly postaveny d ye vodnim plynem vytapene martinske pece a za 70,000 zlatYch zakoupena valcovna Schaller v ()strove. VYroba oceli za rok se zvYeila ze 4000 tun na 37,000 tun. 2ofinka se °pet rozjela. Ruda byla hledana na Slovensku.

V roce 1889 mela nove postavena tov 'arna na litou ocel 5 martinskYch pee). Zaeala se vyrabet ocel "VitkovickYm systemem", to je kombinaci procesu Bessemer-Martin.

2elezarny se novYrni stavbami take dostaly blile ke Svinovu. V roce 1888 pi-eela hut' 2ofinka apIne do vlastnictvi Zelezaren.

Teprve v letech devadesatYch si delnik uvedomuje svou silu. Vedeni lelezaren veak na to nebere zfetel. Mostarna a kotlarna byly osamostatneny. — Byla take zalolena earnotarna. Vedeni vidi pied sebou jen a jen zisk, podnikani a zisk. Samotarna vyrabela al 10,000 tun materialu roene. Na. popud KruppovYch zavoda bylo zaeato roku 1893 s vYrobou pancerovYch desek. PH Sttelbe na zkouiku v Pubii ziskaly Vitkovice primat pied Kruppem a anglickYm Sheffieldem. — Timto aspechern zakoneil Kupferwieser svou 171etou Cinnost. Jeho funkci prevzal dr. ing. Emil Holy ze Stuttgartu. Tehdy mely Zelezarny 87 technickYch a 112 administrativnich Urednika, 224 mistra, 610 Zen, 7330 mug' a 520 chla-pcn. Spotieba rudy byla roene 270,000 tun, spotieba uhli a koksu 500,000 tun roene. Nejdalditejel udalosti v tomto obdobi bylo ziskani rudnYch v Kotterbachach • a v Kuskullskulle ye 8vedsku.

A pak se dostavil rok 1894. KrvavY rok v dejinach lelezaren. Uvedomeni delnictva tehdy splatilo svou prvni krvavou don.

PH steNce bylo totil na- jarne Trojice zabito 13 delnika a 37 zraneno. Tehdy byla take zalolena delnicka beseda "Havlieek" a "DelnickY vzdelavaci spolelk". Petr Cingr zacal yydavat "Odborne listy" a zaRAU delnickou organisaci "Prokop". Lid zvedal hlavu, byl yeak nemilosrdne a krute sral.en zpet.

Kdyl pievzal . r. 1901 generelni ing. Schuster z Vidne, zafea.1 se venovat vYhradne obchodnimu vedeni podniku, ptesto le byl sam odbornikem. Zejmena zdokonaloval prodej a nakup. prociejni reditelstvi ve Vidni, zorganisoval zastupitelske kancelare v celem Ra-

e stredu, dne 13. iijna 1948. kousku i v zahraniei. Domaci lelezarny se jil v te dobe spojovaly v kartely a trusty. Po obchodnim zdokonaleni ditel Schuster k technickenm zdokonaleni lelezaren. Vybavil je nejrnodernejeimi stroji.

S kapacitou zavoclu rostla i pYcha utlaCovatela, ponileni a ketba telke roboty.

An) Bezrue, an) Sokol-Tama nepiehaneli, kdyl drastickYrn slovem liCili vYkkiky zeufalleho vzdoru. Tehdy napoeitaly rakouske niady (r. 1890) z 8800 obyvatel 4000 Nernea a v r.1 900 z 15,000 obyvatel 7900 Nemet.

Po dokoneeni stavby nove ocelarny a valcovny v r. 1914-15 se Vitkovicke aelezàrny mohiy pravern honosit primatem v temto oboru v Evrope. Prvni svetova valka zastihla aelezarny na vrcholu technieke dokonalosti. Do zbrane muselo sice 13,000 zamestnancti, do za,vodu byly yeak normally Zeny a nakomandovany sily z jinych odvetvi, takle bray 25,000 zamestnancil vyrabelo valeenY material. Ing. Schustera vystiidal r. 1915 ing. dr. Adolf Sonnenschein. Z kancelaki zmizely Ceske rozhovory nadobro. PoCet CeskYch tifednikti dosahoval sotva 10 procent. Lepel piaci inohl mit jen ten, jehol deti chodily do nemecke ekoly. Z - elezarny yydrZovaly svym nakladem v r. 1917 12 nemeckYch materskYch ekolek proti jedne Ceske a 6 nerneckYch ekol proti rovriel 1 Ceske ekole.

Po ve,ice trvala konjunktura jen do r.

1921. Pak se objevily prvni ptiznaky hospodaiske krise.

Ste vYroei bylo oslaveno v roce 1928.

Nejvetei a nejmodernejei 2elezarny v Evrope mely svatek. Od roku 1909 do r. 1928 vzrostla vYroba suroveho leleza (a 11,740 tun v roce 1835 al 1848) na. 8,613,330 tun, yYroba oceli (ze 63,340 tun) na 7,769,440 tun. ) 9 & ( Nekolik novodobYch Lod' v piistavu je bezpeend, ale proto se Lodi nestavei.

Nahrobek je snad jedind vec na svete, ktera povida "loco dobreho o eloveku, ktery je na hromade.

2ena nikdy nevi, co potiebuje, dokud si to nekoupi.

Skala, ktera je prekalkou na ceste slabYm, je pro silne stupinkem.

NevYhodou velkYch prilezitosti je to, le je vidite as z velke dalky a — za sebou.

Slovni poklad pramerne leny je 750 slov, pravi jeden profesor. Kapital je tedy maly, ale uvo,lme ten obrat. ) e e Self-control in men is the basis for self-government in nations.

Our direction is clear when our . motives are.

y e atredu, dne i3. rijna 1948.

V E S 1' A' I

--- W.1.15T, '.11.1;.2s.k;

ny odborne easopisy a knihy, aby si ka a- KDE A CO SE NITARNA? Kratke odpovedi jsou: nit'arna je tex- I dY pracovnik mohl ureity problem rortetilni dilna v Otrokovicich, kde se vyra.beji sit vady ihned ye vyrobe a nezdrzoval se Mci nite pro vlastni potrebu obuynickYch reSenim vlastnim.

Otrokovicka, nit'arna pini sve Ukoly dodilen narodinho podniku Bat'a. Jak se takova nit rodi, pokusime se yam ukazat bi.e. 130 procent vyznatenYch na dilenv kratke reportali. Nebude to technickY skein grafu ukazuje, Se vS'ichni zamestpopis vYroby, nYbra jen letmY polled do nanci, a v nit'arne je 90 procent aen, nechteji ztistat an ostatnimi v Otrokovicich, dilen kde nit vznika.

A jako vady, zaenerne materialem. Je kde jia mnoha oddeleni spinila do clne§Jim egyptska bavina. Baliky baviny o va- niho dne dvouletku. Brzy se k nim pripoji se 320-340 kg ukazuji sve nitro as v ni- take nit'arna.

•( ° Udine, u prve prace, pri eisteni. Jemna NA PRALESNi STEZCE. vlakna baviny vyeesava mykaci stroj, aFrank W. Lane by pak pokraeovally stroje dublovaci, Octnete-h se 'lady v lovi gtich nebezstroj Stilekovy, Cesaci stroj, kridlo yky ttl druhti a stroje dopradaci. Vkchny ape- peene zvere, nezapomente vzit s sebou cidini vYrazy zamestnancti jsou odvozeny klobouk na hlavu, knihu pod pal, pomeod prace, kterou stroje delaji. V nit'arne rane do kapsy a do ruky kuffikovy grase take setkavame s vYrazy, ktere jsou mofon. Je uSiteene vzit si s sebou i pugku, jinde nezname. Stileka, rouno, pramen, I ale to je zastaralY prostredek k zachraprast, prize, predeno a koneene nit je sta- novani Mvota. le jen a jen bavina,.jenSe rUznë zpracova I Kdosi byl v takove divoCine a napadl jej trimetrovY had. Kda se na neho ten na.

Neinformovanemu eloveku se zda, Se had hnal s rozevrenou tlamou, uchopil udelat nit, to nic neni. A zatim vYroba od ; ten pan klobouk, omotal si jej kolem ruptichodu balikti. baviny do odvedeni nite ky a vrazil jej hadu do chrtanu. Tento neobuynickYm dilnam trva as to tYdny. Za obvyklY manevr hada zarazil, a zatim co tu dobu prochazi material cliikladnou ko- jeSte dumal o smyslu tohoto opatreni, byl trolou na,kaadem stroji, a prate vkch za- , uchopen za Siji a po kratkem zapase zamestnancu je provazena vedomim, e na rdouSen. Vitez prinesi korist do tabora, ajejich praci bude zaviset dalSi dobra pra- by ukazal co svede obyeejnY klobouk par silnYch rukou. ce obuvnickYch dilen, hlavne Podle dr. Erica Mjoberka vS"ak by se CloVYroba niti neni jen obsluha strojti a y& napadeny jedovatou kobrou pouhYm dozor nad nimi. Vyrobit dobrou nit znamenk neustalou kontrolu jeji ally a v'Sech kloboukem neubranil, nebot' na ni by muvlastnosti materialu. Tato kontrolla se sel yypottebovat celou garderobu. Dr. provadi na jemnYch pristrojich, ktere pri I Mjoberg piSe o tomto plazu: "V dobe pasvych vynikajicich vlastnostech maji jed- reni se pohybuji kobry jen v pared h a sanu chybu. VSechny miry a vahy jsou an- mieka je velmi popudliva. Je znamo, ae glicke. To znamend: libry, unce, yardy, kralovska kobra pronasledovala eloveka stony a palce. Prevadet tyto miry na de- pies hory a doly az sest kilometru daleko. setmnou soustavu je obtiane. V angli- Pak je jediny zpiisob zachrany odhazoVat ekych mirach vychazeji vady cele delky a za sebe v ureitYch prestavkach jeden kus v metrech neureite delky. Proto kaadY odevu pa druhem. Kobra se zastavi a zutextilak musi znat dvoji miry. Ang;licke i rive se do Salt' zakousne. Ne a je vykidi, desetinne. Vadyt' yard ma tri stopy, nebo- jste zatim o hodnY kus dale. atytmetrova mamba, straglivY jihoafriii 36 palcti a jeden pales se rovna 25.4 mm.

Kdo prevede tyto nam nevyhovujici mi- cky had, je tvor nejenom prudce jedovary na desetinne, zaslouSi se o zrychleni ty, ale i neobyeejne mrStnY a rychlY. Na textilni vYroby. I posledni oznaeeni niti kratkou vzdalenost dosahuje rychlosti podle eisel, kde velke eislo znamend sla- eernoSskYch sprinterti a pohybuje se se bou nit, je tak trochu clivne, a na prvni vztyeenou hlavou, takte mate kousnout palled prostYm pracovniktim nepochopi- i jezdce na koni. table. Ma to vgak svou tradici a bude Pied timto smrticim plazem zachranil dioubo trvat, neali se prejde k lepAinau 0- jednou eloveka obyeejnY pornerane. NeS 4oaCeni. vykl a domu, vzal si ten Cloy& pomerane Nit'arna nevyrabi vSak jen velka mnoS- a strel do kapsy. Tres den narazil na stvi civek a stovky kilometra niti. Nekdy mambu, je S se do neho ihned pustila, zadostane take specialni objednavku a take kousla se do neho, vstrikla jed a odkvapitutu musi zhotovit. ZdruSuje to vkchny la. Ten Clo y& to lora1 jako zazrakem, oracovniky. Preto se v nit'arne chystaji nebot' se mamba docela nahodou zakousvybudovat pokusnou dilnu, V nil by se ne- la do pomeranee V kapse. jcia skoukly nove druhy, ale i vyrabelo VetS'ina zvere se bud' eloveka boji, je na ncnM mnoSstvi niti. K pokusne dime bu- neho zveclava nebo Jo k nemu ihostejna. :Ic pridruSena eitarna, kde budou vyloac- Kdya neni draadena, poi „tnena nebo se

neoba.va Utoku iia mlad'ata, v6aina nikdy oloveka nenapadne. Nasledujici dva obrazky mohou osvetlit toto t y rzeni. Ladle je pravdepodobne mine trpici nejvice lady, tygry, medvedy a jinYmi S"elmanii, jima padne za obet' kaady rok nejniene tM tisice lidi. Fred touto valkou civil pneet lidi, kteri zhynuli nasilnou rukou svych spolublianich ye SpojenYch stated, prumerne osm tisic roene. Ale to jen tak mimochodem.

To ovkm neznamend, Ic bychom Si nemeli davat na klmy pozor. Je vadycky moaie, Se se zvire zachova neobvykle.

Velmi smelY, ba ztreSteny kousek s divokou zveri si dovolil jeden starY lovec, kterY se chlubil priteli, Se se pripliai k divakemu slonu a na zadek mu napik sytij monogram. Lovec priles1 k velikanovi, skrYvaje se an ker., as na dva metry od zadnich nohou. S kridou v ruce uCinil jeSte jeden krok, natahl ruku a strelhbite mu naemaral na nejbliMi nose sve incialky.

Hsi dotyku kridy se slon otoCil, Kdyby so byl lovec vrhl zpet, slon by ho byl chytil chobotem drive, nea by udelai krok. Ale lovec se bleskurychle sehnul a probehl slonovi pod brichem. NeS se mohl slon znovu otoeit, byl star Y lovec v bezpeei mezi keri. Ale i tento velkY lovec se jednou osudne zmylil. Strelil zblizka na siona, ale kulka, misto aby projela mozkein, odrazila se ad tiuste eleni kosti. V maiku byl slon u nelao a lovec se octl v smrticim sevreni jeho chobotu.

A jeSte o tom gramofonu. Podle stareho lovce A. Thomsona, jestli mame to ncStesti, Se se setkame s rozzurenou gorilou, musime bud' strelit, nebo spustit gramofon. Ne, Se by hudba Selniu uchlacholila, ale z nejakeho davodu ji gorila nesnaSi. Jeden misionar zaail podivuhodne dobrodruastvi se ivem. Prodiral se hustYm krovim, kdyS tu se mu pestavil do cesty lev, jena vYhrilane vreel a mrskal ocasem.

Misionak mei pod paadi knihu a v zoufalstvi ji hodil po lvovi. Predstavte si jeho kdya se lev zhroutil mrtev k semi.

13y1 to tola le y, ktereho pretim smutelne ranil lovec„, a zabehl se. Malern by z Who byl zazeak. ) 4, ( Tripatrove autobusy zkouSi no syYch linkach dopravni spoleenost Greyhound.

V kaadem voze je maid jidelna, bar a umyvarna, a kaSclY cestujici ma vlastni lampu na eten1 a rohlasovS,pfistroj. Sedadla sc sklap6j1, tak'2e je mo rAno uia inch pohodue spat. * * — Nemyslete si, '2e jsem tak hloupS1, jak vypadarn.

— TO Sl term a intiaete gratuloyat.

Straw, 12

Mill Jaro, cis. 130., Dallas, Texas.

Posledni d ye schuze, mimotkind i pravidelna, byly navSliveny starMmi bratry, kteti se zabYvali praci radovort celou du let. Rozmlouvano o rriznYch vecech pro dobro tadu. Dale usneseno, by dne 31. tijna se 'potadala takova jen ptatelska, zabava se spoleenYm obedern. Tedy u2 temito tadky vas zvu na ten tadovY obed do sokolovny.. Sestry tadu Jaro jsou 2adany o nejakY ten zakusek. Co by bylo nejlepSi povi y am sestra Valaikova, aneb sestra Kraftova. Zavolejte Ila ne, oily maji ku-1 chyri na, starosti. Od masa tam maji,bYti jaternieky, zeli a knedliky. Dobre, co? I Dat,§1. yam °mann sestra Kraftova, kteral prestoupila s prestupni listinou od radul z Houstonu k naAemu tadu a jak vidite, uz jsme Jr dal' pram. Prtjala, ba slibuje, 2e bude se sna2iti bYti ligude u2iteend. Vitame Te, sestro, mezi nas a vaime, 2e se ti bude mezi nami schuzei radu bude dne 7. listopadu. Ptijd'te do schtize a rozhovotte se o ptifti vYrooni schtizi, ktera se t2 kvapem bli.21. Na zdar!

Antonie Horakova. )• • ( Fad Karel Jona§, 'Oslo 28.

East Bernard, Texas.

Sestry a brattil Sclatize naAeho tadu jest odlaena a bude potadana t •eti nedeli 17. iiijna. Jste sestry a bratti 2adani o hojnou freast. Do to doby budou asi farnaafi hotovi s pikovanim a nemusi u2 jezdit za pikovaai, tedy ptijedou v§ichni do schtize. Budeme vas oeekavat z blizka i z daleka. S pozdravem, Carrie Bohaeik, taj.

•( Wallis, Texas.

Ja, ni2e podepsana timto stvrzuji a srdeane dekuji Utednikam Hl. fitadovny SPJST za rychle vyplaceni pojistky po mem manZeli Karel Hranick3"7, bYValym elenu tadit eislo 60.

Marie Hranicky, manZelka. ) • •T• • ( I, I[AFIFJV PkiBEH. E. Mi§ek. eknu yam necno tajemstvi Uspechu," promluvil start' muZ a ptatele chystali se mu naslouchati. Byl to proslavenY specialista, ktery vynikl v leeeni plicni tuberkulosy; ubozi souchotinati se smrti na jazyku ptestupovali prah ordinate MUDr. 8pinara a2 s fanatickou virou, 2e je zachrani.

"Mean dojem," mluvil lekat, "ze Cloy& ye svern Zivote musi se setkati s neoirn rozhodujicim, a to pak, at' je to elovek, zviie nebo vec, ptesne vymezi jeho osud.

Nemyslete si, ze to rozhodujici je ve vas.

Tvrdim, Ze je to mimo, at' mate schopnosti a vlastnosti t!eba i genia. Ptedstavte si, e pted tticeti lety, kdyZ jsem v krajskern meste pa prve oteviel ordinaci, byl

VPSTNIK— WEST, TEXAS

Ve sttedit, doe 13. tijno 1913.

jsem jej se syYm vlastrihn ptipraykem. jsem jen bezv9znamnY venkovsky ktery trochu netrpelive a trochu zvedave Upozorriuji vas, ze je to sloe UeinnY, ale oeeka.val sve pacienty. Neptichazeli a ja nebezpeenY lek. Ne vice ne‘Z pet kapek do jsem se melancholicky nudil, divaje se sklenice vody veeer pied spanini. Jinak je to jed! Ptijd'te ke mne asi za tS71:len. oknem na namesti.

Ale milt komisionat Jarkovsky neptigel Byl jsem zklaman lhostejnosti nemoc— aZ za etvrt roku. Nepoznal jsem ho nych a tak i ponekud ura2en. KahlY mlady mu2 tou21 po tom, aby se o nem vede- hoed. Byl osmahlY. Jeho rty byly pine. Jelo. Ale jednoho dne ptiSel ke nine elovek,1 ho oei se divaly vesele.

Jaiku, doktore, povidal vy jste ktery rapine ptevratil muj 2ivot, dal mill jiny smysl a udelal ze mne to, co dneskal chlapik. Podivejte se, jak jste nine z toho jsem. Piedstavte si, 2e vas navStivi agent, I vysekal, co? A tloukl se do prsou jako goktery yarn vnuti los. Na los pak vyhrajete rila. — Co na mne civite? divil se. — Ja, hlavni vYhru --'ani2 jste chteli. Nekdy sel jsem JarkovskY. Skuteene civel jsem na neho jako na to skuteene prihodi. Tenhle chlapik mi vnutil mai dobrY osud ripine a skoro zazrak. Pattil k tem ptipadiim, ktere jsem drydenicky vnutil. Byl to bohat9 komisio- nikdy nepochopil. Jak se stalo, ze se unal' a jmenoval se JarkovskY. Bylo mu tti- zdravil? Jaka neobyeejna moo zastavila cet let, kdy2 tenkrat ke mne ptiSel a vy- chorobu a zachranila zbytek jeho plic?

Ale to nebylo vge. Komisionat chodil po padal bidne. Mel stateckou tvat, biedou a skoro se zelenavYm odstinern, tenke kraji jako Zivy ptiklad meho UspeAneho rty a hluboke vrasky v koutcich ail, a Wein; znali ho piece, jak vypadal a dokdy2 se nedemu zasmal, ukazaly se v gech- I konce u2 se teSili na pohieb a hle, pa ray zuby ostre a z •etelne, jako je vidite na tiech mesicich ptestal zajimati majitele preparatu lebky. Podle toho, jak vypadal, pohiebnich Ustavil, chytil se 2ivota a Zil, soudil jsem, ze do etrnacti dna nevydr21 jak nejlepe dovedl. A vSude vypravoval o tteba2e jsem nemel valnych zkuAeno- zazraanem lekaii, ktery ho vyleeil. Nevesti s tunirajicimi. Lapal dech, klesl face iili jak sugestivne ptisobi takova na 2id1i a pak skoro posmane mi iekl, co laicka dobrozdani. Nejprve nesmele, jako ze zvedavosti, ale pozdeji jako blazni hrchce a kdo ie.

Jmenuji se JarkovskY, pravil. — null se pacienti ke mne a ja leeil a leeil a Snad jste 112 o mne slySr el. Je to se mnou rnel jsem pocit, 2e se deje vie neZ si zahodne 'Spat)* brzy mne vezme Cert. Ale slouZm a 2e povest je vetSi ne2 ja.. Ale podivejte se, co se da se mnou jeAte &Mat. mel jsem Uspech. Mnastvim klientti byl Prot nejdete ke specialistovi? zeptal jsem posleze donucen studovati odbor jsem se ho. U specialisty ztraci &lova se- leeby, ye kterem jsem proslul, a brati svuj bevedomi, i kdy2 ma penize. To je posled- itkol naprosto vaZne. Mii2ete mi vetit, ni, co bych nerad ztratil, zemtit nejsem nic zvlaStniho. Neobjevil jsem take novy zpusob leceni. Byl jsem jenom thistojne; nechci.umirati s vedomim, si nekdo delal ze mne blazna a dal si za poctiv9, dasledny a diikladnY. A z toho milZete posoudit, Ze tajemstvi itspechu to dilkladne zaplatit! netkvelo ye nine samotnem. Mohl jsem P,,yla to po getila slova. Nejednate do- byti poctivY, diisledny i dtklaclnY, lee tabre, iekl jsem tomu eloveku, a pak jsem kovY, jak ja byl, je sta a sta! Ale ptiAel ho prohledl. Prava strana plic byla uZ ke mne skoro ztraceny elovek, ktery se skoro ripine. zachvacena. Jeji hrot zvape- nahodou a bez me zasluhy uzdravil, a to natel a nebyl schopen 2ivotnich rikont, V mne proslavilo . rnizsi easti, vlivem velke kaverny, nastalo A tu iekl nekdo za spoleenosti: ptilnuti k 2ebrtim. Leva polovina plic byla na torn mnohem lepe jejich struktura — Ale piece tomu z ylaUnimu leku, ktebyla jester pohromade; ale nekdy je tento ry jste kombinoval s yYm vlastnim phstay klamn9, latentni proces nahle pro- praNkem tomu neptikladate vSlznamu? pukne a choroba piejde takovou prudko— To je prave na to veci nejpozoruhodsti, ze plice se rozpadnou takika pied naama odima. Byl jsem ptesvedden, 2e to- nejSi a nejzajimavejSi. Domnival jsem ho eloveka zachranim. A zlobil jsem se, se, 2e tomu eloveku t2 nic nepomitZe. 2e prave tento elovek ke mne a ja Proto jsem mu dal tu fiolu. Nebylo vb.k ho rievyleeim; umte podrnyma rukama a v ni leku. ja, mohu ordinaci zavtit. Prvni patient a — A co tedy? prvni mrtvola. A tehdy mne napadla Doktor Spinaar se usmal, kdyi odpovezvlaStni mySlenka: vzal jsem ze sktine Nic, ne2 vista, destilovana voda. malou fiolu a iekl jsem tomu ne gt'astni- del: ) • 4 • ( ku: — Tohle, co vain davam, je specielni V torn Ziti, kde se viael z vekil po vek lek, ktery jsem dostal z PatiZe. Neni jeSte zaveden a neprodava. se. Uzpilsobil jsem day ne§t'astnYch, nic mono 1as .ku neni tento preparat podle s yYch zkugenosti (ja tak mocneho, oe optel by se ,elo y ek. — tenkrat, a zkuSenost!) a kombinoval 13ohdan Kaminsky.

I, Ve St IL

di le 13. Nina 19-18.

POcTivf NALEZCE. Sigma.

Jednoho pocizimniho, zainiZeneho odpoledne, kdy vzezleni sveta bylo bezatelrie, ulice vihke a mlha se d •ala na spattil Joe na chochnku tobolku. Joe byl stark tramp a zeal chodniky dobie. JakZiy nenagel na chodniku aril zlamanou gregli, co se penez tYkalo. Snad nemel to g testi, nebot' Ceti to a tam, co vgechno ztraceji licle na, ulici. Cele hromady pena se ocitnou do roka na chodniku, a eert vi, kdo je sbira.

Tobolka leZela na mokrYch umytYch de g tem, a stark Joe okanilite zvolnil krok, jakmile jeho vycYieene oko narazilo na kotist'. Ulice byla zcela prazdjen jednou prejelo nakladni auto. Byla to vabec nejaka zastreend a malo lezita ulice, jiz se lide vyhYbaji, zvlagte za takovelio psiho odpoledne. To byly zkejme okolnosti jako stvorene k nendpadnernu sbireini penaenek. Bylo jich mono sebrati tucet, a nikdo by ani necekl, proto2e zde nikdo nebyl a nic nevidel.

Joe se ptiblilil k tobolce pomalYm a klidnYm krokem. Ov g em, ruka se mu trochu chvela, kdyZ" se nenucene shYbl a sevrel nalez v prstech. Ale pak se narovnal °Pet tak nenucene, ba lhostejne, jako by byl zdvihl odhozene nahnile jablko, ugpineneho rohliku, ztraceneho ditetem, nebo pitl nedokourene, mok.re cigarety, kterou mono v2dy je g te usugit a dokoulit. Nyni se tepr y ohledl opatrne kolem.

Prgel drobounkY a student' cle gt' mlhy, jen2 lezl aZ na kuzi, a odpoleldni zkalene svetlo jako by se nemohlo doekat chvile, kdy se ztrati v semi. Kam al' dohledl tom okaiOiku, nebylo ani eloveka. Nikdo nikde, kdo by ho mohl pozorovat.

Ale — u Oerta. Joe citil, jak mu mraz bell po zadech. Skoro ztra,til rovnovahu a zarnotal se leknutim. Na druhe strane ulice, tak proklate take, v temnem vyklenku nejakeho obchtidku, stal straZnik.

Nebylo o torn pochyby, stal tam stralnik jako socha ve stinu a nehnute se dival prim° na neho. Asi se tam ukryl pled padajici mlhu a stal v pri geri nephnute jako zkamenelY, jak to maji stra..Znici ye zvyku.

Joe nekolik vtelin tile proklinal sebe, pak negt'astnou planetu, ktera byla nepochybne jeho rodi gtem, a nakonec chny strahilky na svete, kteri v mlhavem odpoledni stoji ye vYklencich a eihaii.

KdyZ" byl hotov s proklinanim, napadlo ho, le muss neco ihned udelat. Odhodit nalezenou penaenku a ztratit se v maze?

To se mu riezdalo ani vtipne, ani ykusne.

Zmizet co nejryehlej i i s penetenkou? To by jiste strakiik okainkte opustil svtij ittallek a zaeal piskat jako d'abel, ale Joe

V PSTNI li VEST, TEXAS vedel, co by to znamenalo: ze vSech vyklenku by se vyhrnuli neviclitelni straZnici, a on by byl chycen driv, ne'z': by se mold radne rozbehnout.

Joe citil, ze je mu horko. Tobolka ho palila v kapse jako kus Zha yello uhli. Tahie hra se mu ptestala libit. StraZnik naproti ho pozoruje jako koeka my g . Kamenne a ztrnule tam stoji, ale vidi ho.

Asi zveda ye eeka, co bude Joe delat. Jiste se ph tom dobre ba yi a dokonce ma z toho legraci ze zmatku ubohe, ustragene mygi.

Joe byl vskutku zmaten a ustragen. nekolik krokti a znenadani se ocitl u policejni stanice: Ternet soueasne ho take napadlo, ze by proste mohl jit k straniko yi do vyklenku, poklepat mu na rameno a odevzdat mu peneZenku. Jako mimochodem by mohl jen podotknout, ze se vzdava naroku na nalezne ye prospech chudYch teto etvrti, optat se, kolik je hodin; a jit svou cestou. Ale neudela to. At' si stranik dal okouni ye sve skrYgi. Myg -ka,termupilsobaZduzabv, ptipravi mu male prekvapeni. A stark Joe vegel do dveli policejni stanice. Je gte se ohledl po vyklenku, policista tam stal tile a nepohnute asi zklaman vYvojem udalosti — a hledel na neho, Bylo liZ" hodne gero, ale Joe piece videl, ze se na neho diva .. .

KdyZ Joe vygel zase na ulici, mel v kapse misto penHenky potvrzenku. Tobolka ldela v zasuvce Utednika, jemuZ ji odevzdal jako poctivY nalezce. Bylo v ni pet stovek. To ho vgak uz nezajimalo. Za to dostal hroznou chut' trochu si strainika dobrat za tech nekolik horkYch chvilek. Zamiril k vyklenku, kde policista stale jegte stal, tentokrat uz v dpinem geru.

Jen poulieni svitilna dodavala lesku jeho kovovym ozdobam.

Joe priloZil dva prsty k eepici a rekl: — Bylo v ni pet zelenYch a nejake bro. Ale kdepak s tim na ine. Ja jsem odjalaiva poctivec.

StraInik na to nic netekl, ale Joe se nedal jen tak odbYt. — Mezi nami, pokraeoyal, se jste mel ze me pord.dnou gyandu? Jiste jste si myslil: Ted' chiap praskne do bot, ale ja ho ptisktipnu, ?"ze na to dosmrti nezapomene.

A rYpl straZnika do Zeber.

Palec se mu zaboril do neeeho mekkeho a hadroviteho a policista se phi torn zakymacel tak, ze div nepadl na zada.

Joe otevrel Usta a pak nejiste ohmatal straInika. Nato proklel hodinu i minutu sveho na •ozeni. StraInik byl jen vycpanYm policistou, reklamnim hadrovYm panakem. A Joeovi oei byly prili g oroseny poeitem nevYslovneho vzteku a 2alosti, ze nerozeznaly upozorneni, vyryte na leskle kovove destiece na straInikovS7ch prsou:

Struna "Trpite Zaludeeniini potiZenii? Tedy u2ivej to na geho osvedeeneho vYtaku z ostnfi dikobraza. ) Jak se znovu rodil eeskS., zivel v Babicich na ‘ ternbersku.

Na okrese gternberskein ticha vesnice Babice, dnes ooeistend od germanskeho jha a osidlend pracovitS7mi eeskYmi lidmi. 1V1eli jsme prilditost nahleclnouti do obecni kroniky teto oboe, jedne z nejzajimavej'§ich a nejleOiCh. Psal ji prvni ridici ueitel babicke eeske gkoly R. Bro2, kterY byl nedilvno pro sve zaslully o tuto obec jmenovan jejim prvnirn oestnYin obeanem. Kronika, kterou pisatel °path' i obrazky a slienymi ornamenty, pojednava v nvodu o historii teto oboe, jedne z nejstar gich na okrese. V2clyt' prvni historicka zminka o ni je z roku 1318. Al do bitvy belohorske byla tato obec ryze eeska a teprve pak zaeala germanisace nemeckymi kolonisty, provadena bezohledne a tvrde. Ne2 i pak se tam eeskS T 2ivel dosti dlouho drzel, nebot' je g te v voce 1850 byly tam Ceske bohosluthy a dvojjazyena, gkola. Ale pak 'ji2 odumiral a snad poslednim CeskYm vytrvalcem tam byl stareeek Pika .

Teprve poeatkem dvacateho stoleti zaeinala v Babicich soustavna restituce. Byla teZka a svizelna, proto2e Ceske rodlnY byly zavisle hospodarsky na bohatSich nemeckych kolonistech a sve deti posilaly do nemecke gkoly. Teprve kdyz byla v blizkYch Mladejovicich zrizena eeska gkola, poealy do ni chodit prvni Ceske deti z Babic. Leta do roku 1926 byla pak vyplneria hoOevnatYm a teZkYm bojem o otevreni Ceske gkoly v Babicich a nezapomenutelnou ztistane svatovacla yska deputace, ktera marne zakroeovala v Praze o tuto gkolu. Byla povolena jen gkola matieni s podporou statni. Pli zaeatku mela tato gkola, jejim'Z ridicim byl ustanoven R. BroZ, jen 15 deti. Byly to stateene Ceske deti a je gte stateenej gi jejich rodiee, kteri se nebali hospodalskeho tiitlaku. A pak byly svadeny boje o budovu pro tuto gkolu, co2 se za energicke prace brzy podarilo, zvia§te kdy2 byl v Babicich utvo'fen odbor Nar. jednoty, jejim2 prvnirn pledsedou byl J. Drimala a jednatelem R. BroZ. Byla to nenaroena, ale soustavna a buditelska prate jako tisice jinkch ye znemcelych °belch na sev. Morave, babicka kronika o ni vypravi prost*mi, ale hutnYmi slovy BroZovymi. eisti v ni je nesmirne zajimave pro v gechny, kdoi netugi, co bylo treba zapash, sebezapreni a nadgeni, aby byly zmo&ny a alolany neseetne prekaZky, kladouci se v cestu restituci deskeho tivota. )•.T. • ( Phitel je elovek, kterY o vas vi vgechno — a phesto vas ma rad.

ViSTNIX -- WEST, TIMAS sobam tretim. Jan Jakub Wonture junior prohlasil, e od sveho rozhodnuti neupusti, jednak proto, Se kravy a vepti zpiisobuji silny hluk a zapach, jednak proto, jde yeeer do divadla a je tedy nejvyMi aby se Sel pkevleknout.

Zde jsme prave u fiskali, o neS tvrdoSijne ztroskotavaly moudre rady minule RESOLUCE SO ISTRASTI. generace. Pan Jakub Wonture ml. byl tak My, niSepsany resolueni vytor iadu Fr. trochu divadelni fanda. SilnY divadelni Palacky eis. 21. SPJST, projevujeme jme- fanda, nezdolnY, neznieitelnY, skalni. Sel ne-ni naeho tadu uptimne citenou sou- tteba petkrat za tYden do divadla. Z tostrast pozastalYrn nad ztratou jejich mi- ho ttikrat na tuteS hru. Lide, kterYm do lovaneho otce a nakho spolubratra toho nic nebylo, pravidelne prohlakvali, J. C. BuCka, Se mu to leze na mozek. Ale snerikali, co. ktery zemrel 29. srpna 1948 a pohiten A Se to s nim Spatne skonai. Ale nerikali, byl 1. saki za neasti bratii a sester na jak. A piece meli pravdu. hititove v Schulenburgu. Byl elenem 44 Jakub byl podveden. V riejkra,snejSi den let. sveho Sivota. Hanebne podveden. Dokonce Vime, postistala rodino, Se strata vakv divadle. A podvedl se sam. ho otce a bratra je velika, ale bucliS yam Sedel jiS drahnou chvili na svern obliatechou, Se my elenove soucitime s varni benem sedadle a ptemYSlel, prof je to na y e vakm zarmutku.

ZesnulY bratr at' odpoeiva v pokoji a svete tak divne zatizeno, e jsou jen dva druhy lidi. test budiS jeho pamatce.

Z filosofickYch fivat ho vytrhl spanilY Za resolueni vYbor: Chas. Jalufka, Fr. zjev, kterY se posadil nedaleko. Pokud Ign. Kopeck Y ml. mohl pan Jakub Wonture, syn, usuzovat Dario v Engle, Tex., dne 4. Mina 1948. z toho kousieku oblieeje, na kterY videl, ° 4s, • byla jeho majitelka velmi — velmi SaRESOLUCE SOUSTRASTI. My, resokieni vYbor radu Nov Y Tabor douci, stojic na hranici veku diveiho' a eis. 17., projevujeme jmenem tadu uptim- Senskeho. Pocitil ihned divne ponoukani ne citenou soustrast pozastale rodine nad v krajine,srdeeni a nemohl nedivat se cestratou jejich mileho manSela, otce a de- 1ST veeer na puvodkyni pokukni.

Tehdy se pan Jakub staral pramalo 0 cleaka a na geho spolubratra herce a hru ae to byla hra nadmiru silJohn Pollach. pozustala rochno, Se vá S zarmu- na — zato i v pritmi hlediSte pozoroval tek je veliky, ale bucliS y am atechou, e i neznamou. Byl u vytrSeni. Dosud nespa.eleni a elenkyne nakho iádu citi s vami till divaka tak vnimaveho jako byla ona totiS Ona. Jeji oblieej se pokrYval vrasye vaSem zarmutku.

ZerntelY bratr byl clobrYm elenem na- karni, jak citlive reagovala na tragicke 0Seho taclu a take poctivYrn obchodnikern sudy hrdinii. Chvilemi si v na,peti podpiv meste Caldwell, ktery p0 mnoho rokU rala bradu hned levou, lined pravou rukou, stirala kapesniekem slzy a skrYvala kaZdemu k uspokojeni vedl.„ At' odpoeiva v pokoji a nest budiS pa- cei v dlanich. KdyS se v hlediSti rozsvitilo, byly jeji oei zapadle a tvat prozrazomatce jeho.

Za rad Nov Y Tabor Cis. 17. v Caldwell, vala nejvykii nervove yypeti. Jakub byl Texas: John llovotak, John E. Stefka a uchvacen. Co Siv byl a do divadel chodil, nesetkal se s divakem, kterY by tak hluJohn. E. MrnuStik, resolueni vybor. ) • 4o boce proSival dej dramatu. A tu mu srdce zavelelo, Se se s takovOu vzacnosti musi PAN JAKUB A 2ENA Z DIVADLA. neco stat. AC si byl vedom, Se se chova L. Vacon.

KdyS pan Jakub Wonture dorostl do te nesluSne, ptistoupil ye foyeru k vznekne miry, Se se mohl postavit bez obav, Se mu nezname a del srdnate: "Jsena Jakub Wonture syn. Smel bych narostou nohy do 0, niel o Senach fantasticke predstavy. Domuival se, Se je mo- vedet, jak se vam libila hra?" no shodnout se s nimi a rozu.rnet jim. Lee,' "A jak yam?" odvetila vyeerparie.

"Ach — take tak," zakoktal, nebot' se i kciyS dospel natolik, Se musel svYSit sve inesieni vydani o nekolik korun ,za, eepel- po jejich slovech napinil a22 1)6 okraj nevyslovitelnou blaSenosti. ky, prohlakval, Se se okni z lasky.

A pak u2 to Slo jednou hladce, dvakrat Pan Jakub Wonture, senior, konstantoval, Se takove rozhodnuti je sice theore- lobratce.

Nebudu zastirat skate 6: 116st'. Vzali Sc, ticky spravne, ale v praxi je nutno uchYlit se od neho a uskuteeriovat je zkusmo. VSdyt' dobrotivy osud ptal jejich mlade Z toho titulu vyhledl svenau synovi bez- lasce. Hodili se k sobe. On byl piece minejvnimavejSi divadny velkostatek c8 kusem lesa a dvema , lovnik divadla .a ona prostY vkch savaskti k o- 1 y ak sveta.

Ve stIedu, disc 13. kijna 1948.

A kdYS tiS to spolu vydrSeli nejakY eas, dela ona ta,jupine: "Musim se ti, Jakube, k neeemu "Dite?" zajasal pan Jakub Wonture, novomanZel, tradiene.

"Ne, ale tehdy, kdyZ jsi me poznal v divadle ."

"Ano, pamatuji se. ProZivalas hru celYm "Ale ne, blazinku. Chtelo se mne straene spat a vi silou jsem zadrZovala spanek." * oTo ROZPOZNANi RAKOVLNY. Ve snaze pomoci v cizine narozenym Americanism ph rozpoznavani vYstraZnYch znameni rakoviny rozdelila "American Chancer Society" na tisice letaku, pojednavajicich o teto oloavane chorobe a psanYch epanelsky, polsky, Zidovsky a italsky, Douglas Poteat, vYkonnY mistopresident zminene organisace, neda yno oznaZe pro informaci Amerieanfi, poche.zejicich z jinych semi, budou zahy vytieteny letaky jeete v dodateanYch jazycich.

"Rakovina postihuje lidi yeech narodnosti, veech spoleeenskYch trid," pravil pan Poteat. "Chceme zde v Americe umoZniti kaZdenm obyvateli, aby se seznamil s vecnYmi fakty 0 teto chorobe. Timto zpusobem doufame za,chraniti mnoho lidskSich Sivota."

Podle slov pana Poteata vytiskla a rozdelila organisace roku 1947 na 50,000,000 tiskovin, yeetne ve1kch plakátU, prosloWft do rozhlasu, elanku do easopisa a do novin.

"Miliony Americana si VSak stale jeSte neuvedomuji potrebu pozorovati jakekoli fysicke smeny, ktere by mohly nasvedeovati pfitomnosti rakoviny," prohlauje pan Poteat. "Na tisice ptistehovalca umird kakleho roku zcela zb3rteene, stavajice se obetmi sve tragicke 'nevedomosti."

VSichni Americana meli by se aspon jednou za rok dati dakladne vyktfiti lekatem, a nemeli by ani okamSik odkladati s prohlidkou v pripade, e na sobe shledaji nejake priznaky, je.2 by mohly znarnenati rakovinu.

Uvadime zde sedm vYstraSnYch znameni, o nichS se pile ye vkch letacich, je S jsou v plitomnosti roalelovany: 1. JakYkoli bolak, ktery se nehoji.

2. Otok nebo bulka na prsou nebo jinde na tele.

3. Neobyeejne krvaceni nebo jakykoli vYron z nektere easti Vela.

4. Jakakoli smena na bradavici nebo matetskern znamenku.

5. Trvala nezaSivnost nebo potik pH polykani.

6. Trvale ochrapteni nebo kakl.

7. Jakakoli smena v pravidelne stolici.

e stredu, due 13, fijno. 1948.

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF THE STATE OF TEXAS

V TNIK - WEST, TFAAS

Strana 15 All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be the hands of the Editor by Satuinr dtahy.

HUGE RESETTLEMENT JOB IS UNDERTAKEN BY IRO GENEVA, Switzerland—World War II opportunities for an unlimited number While there are over 800,000 homeless ended three years ago but for over 800,- of displaced persons and their depen- and displaced persons roaming across 000 human beings scattered over Europe, dents." The only flaw in this offer was Europe, the odds against a return to war's tribulations have not ended. They the lack of transportation facilities but normalcy remain proportionately high. are the refugees and displaced persons this snag promised to be speedily straigh- IRO's job is to reduce these odds. who have no homes or countries and tened out when the U. S. delegate Gold° 4. • ( Rowena, Texas whose welfare and eventual resettlement waite Door volunteered the aid of his is the special responsibility of the Inter- government in finding the ships neces- Dear Vestnik Readers, This is my first letter to this grand sary for that purpose. national Refugee Organization (IRO).

The expenses involved in a project of 'ole paper. First I must describe myself.

Recently IRO's General Council met here to give an account of its steward- this magnitude are naturally high. To I am thirteen years of age, and my birthship and outline the policy and financial meet expenditures during the remaining day is September 23. I am five feet, three course that the organization is to follow 21 months of its existence, the General inches tall, and weigh ninety-four for the two years of its remaining life. Council approved a budget of $309,656,- pounds. I have blonde hair and blue eyes.

I go to the Rowena High School, and IRO's mandate . expires 30 June 1950. By 270. This budget is divided proportionI am in the ninth grade. My teacher is that time it is hoped all of the remain- ately between the 16 nations that form ing 800,000 refugees will have been re- part of IRO (nine other countries have Mr. C. W. Kopecky. Our school started .signed the Constitution of IRO but the sixth of September. patriated or resettled, I have noticed that there are not many A primary concern of IRO is the pre- have not, as yet, completed ratification. letters in the English section, Come on Most of IRO's expenses are involved in servation of the family among the refugees to be resettled in new countries. the gigantic task of feeding, clothing all of you boys and girls, and write to Along with an appeal to the "conscience and transporting the refugees. In this this paper.

I am of Czech extraction and speak of individuals and nations" to make room connection, it is interesting to note that for these victims of the War, the General the Organization will operate twenty- and read in that language. I guess all Council adopted unanimously a resolu- five ships during the resettlement pro- people have a hobby, so I will tell you tion asking that refugees be resettled in gram. This makes IRO one of the largest mine. My hobby is collecting stamps and picture post cards. I also like to play family groups and that those who could transportation agencies in the world.

An additional allotment of $241,095 was volley ball. I live on a farm northwest not support themselves be taken along eluded in the budget to permit the in- of Rowena about two and one-half miles. with those who were considered "good ernational tracing service to continue The news is running out, so I will clot;e investments." its child search program.

It has been my letter. If anyone wishes to write to' Pointing out that previous immigration programs had accepted only in part estimated that 321,000 children, originally me do so. My address: Janelle Barina, the principle of family resettlement, the nationals of members of the United Na- Rowena, Texas.

I remain, a Vestnik reader, General Council urged nations to parti- tions are being sought, mostly in Germany and Austria.

This is a tedious and JANELLE BARINA cipate to "the largest possible extent" ) • 4, in a broad resettlement program, whether heart-breaking work as most of these waifs have no identification papers and Rowena, Texas or not they belonged to the IRO. many of them do not even remember Dear Vestink Readers, In order to get the program into high their parents' name or their country of I enjoy reading your paper. First I gear, the Council instructed William ,Hal- origin. must describe myself. I am 4 feet. tall lan Tuck, Director-General of the 'IRO Reviewing the work accompalished and I weigh 63 pounds, and have brown to discuss with all governments of good during the past year, IRO (which is the will! including those not affiliated to newest of the United Nations specialized eyes. I have light brown hair and a dark complexion.

IRO, the maximum number of refugees agencies) pridefully pointed to the 256,000 I am 9 years of age and am in the 4th each country would be "able and pre- persons it bad re-established in their old grade. My teacher's name is Miss Gladys pared" to admit. He was also asked to homes or in new countries of adoption. Hoelsher. I had my leg broken June 18. continue studying schemes for largeSome 200,000 of these 256,000 refugees My sister wrote to the Vestnik not too ,scale resettlement or colonization, and were resettled in 73 countries on five long ago. Please write to me. to seek governmental cooperation in re- continents, hilt 77 percent, of them went I remain, a Vestnik reader, settling intellectuals, teachers, lawyers, to only six countries. These countries DORIS BARINA doctors and other professional people were the United Kingdom, Canada, Bel) 4, • ( who have been unacceptable to most re- gium, the United States of America, The liberal use of paint will improve ceiving countries in the past.

France and Argentina. the looks of almost anything; look what The most encouraging news was reThe work of IRO is of primary impor- it's done for the women. ', ceived from Australia, whose delegate tance to the world, not only from the Brigadier F. G. Galleghan signified that purely humanitarian point of view but There are rackets that are legal, so fa): his country could "provide resettlement also because of its political implications. as the law is concerned.

;itralf,j,

VLiiTNIK

;

1,VI 13'1', TEXAS

Vca

a, One 13. Njna

UNDERWRITING SUGGESTIONS such exacting tasks as driving an - autoUNICEF WAGES WAR ON T. B. IN mobile and handling our jobs in a techBy M. L. Ridgeway EUROPE The Home Office is anxious, and NEW YORK—The U. N. through its nological civilization. specialized agency UNICEF will launch "Second, to recognize the fact that makes every effort upon receiving an apan international campaign against , the modern science can correct most visual Plication, to take action op it promptly and to issue the policy with the least "White Plague" to reduce by 75 to 80 handicaps." :ercent the toll among, aleady infected Dr. O'Shea pointed out that good vision possible delay so that the RepreSentaEuropean children. The campaign is ex- is much more important today than in tive may have it for early delivery. Even ected to last five years. the past. He said that the average Ameri- with close co-operation between the This announcement was made at a can reads about sixteen times as much Home Office and the Representative, depress conference by Dr. Henry F. Helm- as his grandfather did, he drives an lays do occur, delays which are someholz, chief pediatrician of the Mayo automobile on increasingly crowded times costly and many of which could nip in Rochester, Minnesota, on loan highways, and he works at a job that possibly be avoided—others not.

There are situations that develop over v the past years as chief medical eon- requires accuracy of vision both for good int of the United Nations Interna- production and for safely. which neither the Home Office nor the : Children's Emergency Fund "The science of Visual care has made Representative has any control. An inCEF more progress in the ILta two decades spection report may be late in arriving Dr. liehnholz revealed that under the than in all rrevious l'istory," he said. or it may be received promptly, i. e., onsorship of two U. N. agencies and within a week or ten days, and may conBy tak ing advantage of corrective mea- tain information which indicates that iidinavian relief organizations work- "sures available today ilinea no one a:4C: needs to be handicapped by inefficient additional investigation or additional in cooperation s of health, a preventive campaign is vision. medical information would be desirable.

A doctor may fail to report full details under way in five European Progress in Correction to test 50,000.000 childern and regarding an operation or ailment, nec"Until a few years ago glasses were essitating further correspondence.

-e-:.s for tuberculosis infection and n p eulate air expected 15,000,000 who prescribed for almost ail visual problems Correspondence regarding an applica:!.'nund to be free of the disease. Dr. which were not caused by disease. Today tion always causes delay in issuing a ( q inholz estimated the prevalence of millions are achieving correction by policy and a great deal of correspon, in. Europe stood at between 80 to visual training, exercises which train dence is the result of the Representative 00 compared with 10 to 15 percent in muscles an nerves used in seeing. Now, not checking over the application caretoo, we know much more about lighting fully before it is mailed to the Home ofRochester, Minn, The major weapon in the coming bat- and other factors which can aid vision. fice. Correspondence originates most "Modern optometry tries to prevent often concerning: ic against T. B.—aside from adequate 1. Discrepancy between date of bitrh rood supplies and improved housing--will visual difficulties as well as correct Lc the Bea- vaccine (Bacillus Calmette them." and age of applicant.

2. Lack of detail regarding occupation.

Iuerin) developed at the Pasteur InDr. O'Shea said that although visual stitute in Copenhagen, Denmark. The problems increase with age, persons un3. Lack of detail regarding previous aim of the campaign, Dr. Helmholz said, der forty are most likely to neglect their sicknesS. is the 13CG vaccination of all individuals difficulties. He said that visual inef4. Lock of history when there is a under twelve who have not been infected. ficiences often creep up so slowly that ,present or potential aviation hazard. Exone is unaware of them unless he is clusion rider or extra rating desired? .

4 • ( ) ISION CARE TS NEEDED BY ONE 5. Beer or liquor served in eating places. examined.

OUT OF EVERY TWO IN AMERICA "Many persons consider themselves in Q. Schedule A or Schedule B Accident Seventy million Americans do not see need of visual assistance only when they rider .desired. properly and need professional vision become unable to read small print," he 7. Question 18 on non-medical Form care, according to the American Opto- said. "In reality, by that time their cap- 562. metric Asspelation, 8. Check marks on application instead acity for continuous seeing at bench or Reports on millions of visual examina- book or the near task usually has been of postive answer, tions, covering all age groups, show that lowered considerably, Proper periodic 9. Amount and Plan omitted.

10. Supplementary Application Frirm one out -of two persons needs glasses or professional visual attention is the best some other form of correction to see way to assure efficient seeing ability for 381B necessary on male applications 1-wbs most effectively.

18-37 inclusive. work, study or play."

"Visual inefficiency ranks second only Answers recorded on the application ) • *It • to neglected teeth among the country's TARIFF NEGOTIATIONS TO BEGIN over the signature of the applicant bemost prevalent health problems," said come the statements of the applicant IN GENEVA Dr. John B. O'Shea, Northampton, Mass., GENEVA—The governments of 11 and any change or correction therein optometrist who is president of the As- countries have notified the Interim Com- must be over the signature of the apt sociation. "portunately, however, less mission of the International Trade Or- plicant. ) than 5 per cent suffer from any disease ganization (ICITO), established early of the eyes.

No nation in the past history of the this year at Havana, of their intention IVIodern Life More Exacting to participate in the second series of world has ever approached the generosity "Most vision difficulties are non- tariff negotiations scheduled to take of the United States, exhibited in the pathological , and can be corrected by place on 11 April 1949 in Geneva. These treatment of friend and foe among the aroper prOfeSSIO)lai p-tUlltiqu. • To im.* countries are: Denmark, Dominican Re- nations. )•4, • ( prove, the visual status of the nation, wo public, El 5alvaclor, Finland, OreetNe, need:, No nation today is either what it once Haiti, Italy, Nicaragua, Peru, Sweden Was or what it is meant; to be.

"First, to recognize our deficiencies for and Uruguay.

Ve stiedu, dne 13. iljna 1948.

MORAVIAN CASTLES AND PALACES Nearly all of Moravia, which forms the central part of the Czechoslovak Republic between Bohemia and Slovakia, was the property of the aristocracy in the Middle Ages. The names of the best known families were Pernstyn and Zerotin, and the squires of Hradec and Boskovic. During the Thirty Years' War, when the protestant estates were defeated in the Battle of the White Mountain (1620) the foreign aristocracy which had remained faithful to the Habsburgs, who had been victorious, obtained by snoliatory confiscations most of these l'cgc estates. In this way the family of Lichtenstein owned nearly half of Moravia; the ground was returned to Czech small-holders only by the recent second land reform.

The Czech aristocratic families built their spacious and comfortable family seats as far back as the Gothic period (13th to 15th century). This is the origin of the magnificent late-gothical Moravian castles.

The most outstanding among these arc the castle of Kunstat, which belonged to one of the most famous old Bohemian families, the squires of Kunstat, to which also the prominent Czech king, George of Podebrad. belonged (he reigned from 1458 to 1471), and the castle of Boskovice, both are about 30 kin, north of the Moravian capital, Brno, Another magnificent castle from that time is Mikulov, on the Moravian-Aus trian frontier, but the best known among the Moravian castles is that of Pernstyn about 40 km. northwest of Brno. It is built on a rock -projecting over the Nedved brook, shortly before the latter flows into the river Svratka. It is a complicated group of buildings which can be easily distinguished from other castles by its artistic finish and by its spaciousness. It has 2 perfectly preserved bastions, 5 gates and 5 towers with forts.

In the main building is a knight's hall 65 meters long, a large library, a picture gallery, a conspirators' hall and other curiosities. In the Thirty Yeats' War Pernstyn alone resisted the Swedes, and that was the reason why this was a fortification for the country from this time on. The castle was since olden days the property of the family of Punstejn later it belonged to the Lichtenstein possessions. . The 16th century is in Bohemia and Moravia the century of renaissance. In the Middle-European renaissance architecture, Moravian art of .building has a special place of honor ! The rich aristocracy competes with the sovereign, and alters under the leadership of the archi-

ESTNIX—

WEST, TEXAS

tects of the emperor, who were mostly, Italian, their country houses into magnificent palaces and castles, and imitates —naturally, to a smaller extent—also the royal parks in Prague. Thus do the squires of Boskovice build with many reconstructions the ostentatious renaissance castle of Morayska Trebova in northern Moravia near the Czech border. This was enlarged under the squires of Zerotin by a complex of new renaissance buildings; they also built their family seat of Bosko yice, and specially the second magnificent Moravian castle of Buchiov in the neighborhood of the famous pilgrimage of the great castle near Uherske Aradiste—the center of Slovacka on the river Morava in Eastern Moravia. These castles were rebuilt and enriched according to the new style.

But all these CaStieS were surpassed by the castle Bucovice, a jewel of renaissance architecture in Moravia, which was built for Jan of Boskovice by Peter Ferrabasco Delagno in the years 15561582, a building with 4 wings and towers with magnificent airy arcades and elegant courtyards, with rich stucco ornamentations and a beautiful fountain made by an Italian sculptor. The Pernstyns built in the renaissance the castle of Prostejov (in the liana), in Plumlov (west of Prostejov), with a really magnificent 4-story facade with pillars. They also built the castles in Prerov (in the Hans) and Mora ysky Krumlov (in southwest Moravia). but these castles lost their originally pure renaissance style by later baroque rebuildings, and also lost to some degree their beauty.

The squires of Hradec, who were given abundant means by the king, built during the whole 16th century their magnificent castle in Telc, the southwestern corner of Moravia, near the Czech border, the work of many builders, showing a refined taste. The building of the castle played an important part in the building of the town Tele, which has preserved in a rare measure the charm of the renaissance. The climax of the Moravian renaissance are the castles c# 'the squires of Zerotin in Namesti (30 km, west of Brno), in Rosice (15 km. west of Brno), and, especially, the castle in Velke Losiny, with magnificent arcades and precious interiors. Very interesting castles were also built by the smaller Moravian aristocracy, Racice and Ivanovice, southeast of Brno, and Uhercice near Jemnice soalbwestern Moravia.

The baroque (17th and I8th century) left many impressions on castles in. Moravia, where this style, under the influence of Vienna, achieved a rare perfection and greatness: There is : first of all, the spacious castle of Kromerix with

Strattl,

VI

a magnificent "salla terrene i - then the wonderful castle of Buchlovice, in southeast of Moravia, in the neighborhood of Uherske Hradiste, the artistic and. magnificent castle of Jaromerice, the castle in Slaykov (20 km, east of Brno) in the neighborhood of which the famous battle of the three emperors was fought on Dec. 2 1805; in this battle, Napoleon: beat the soldiers of the Austrian emperor Franz, and of the Russian Tsar, Alexander. The magnificent castle in Lednice, which is preserved in Tudor-style and has valuable art collections, goblins and a unique sleacious park. Further proof of baroque garden culture are in the garden of the archbishop in Kromeriz, the park of the castle in Velke Losiny and Zidlochovice (south of Brno), which became the summer residence of president T. G, Masaryk.

The second part of the 18th century also brings in Moravia a slackening of the artistic creations and a general stagnation, and so the times' of classicism and romanticism are in Moravia only important for the building of the castle in Boskovice, which is built at the beginning of the 19th century, in the antique style, and the alteration of the castle in Lednice which thus. obtains in the Moravian architecture the same position as the magnificent: castle of Hluboka in Eastern Bohemia.--in the 19th century pseudo historic styles predominate, and a few alterations of older castles which are of the little importance have been carried out in this style.

Even from this short survey.itIS:clear, what treasures of architecture, of castles and palaces remain in the beautiful country of Moravia. the „centernof -the Czechoslovak Republic. ) 4♦( HIRES THE SERVICES OF EXPERTS On the first page of the August issue of The Royal League Letter is .a .picture of a rosm papered with stock certificates.

It is the Billion-Dollar-Gold room of the San Diego Athletic Club, and tbe!decorations are colorful and attractive. -They are oil stock, mining stock, railWays;-utilities, industrialS—once considered: worth over a billion dollars, When plastered on the wall they were worth nothing..

The story is that when the Chth,warited to decorate the room an appeal‘wasmade to members to contribute their rorthless stocks. The result was beyealo .comprehension. Among the contributors':were lawyerS,. doctors, teachers, huSiness . men, ankers, army, navy and marine corps ems—even life insurance men;, The caption was—'but not..a single life insurance policy."

Most of us have heard the story 'of the industrialist who made millionS, but

V

le

S T N 1 is— tl;j rf, lE A

When In died all of value that was found play there will be supper and then dahc-

V stfedu, due 13. Man 1948.

CzECII SONNETS VIII

in his estate was a fraternal benefit cer- ing to the music of Frank Vavrik,

By JOS. V. SLADEK tifieate in the Royal Arcanum, Along this Another big affair coming up in the line I ler, G. Benz tells an A. A. L. Who's line of Sokol entertainment is a Bazaar In PEACE, not pain, our bread we wish / to eat, Who that charles M. Schwab amassed a to be held at Stefanik Hall, Nov. 27th forts-n- of $$200,000,000, yet he died and 28th. Preparations for this event Not as a beggar does, all salt with tears; bankrupt. worth a quarter million less have been under way for month s, and Not just a crust—but like the wheat's than nothing. The comment of Mr. Benz we already have a nice collection of full spears is: "Making money is one thing; invest- items. We have just this past week open- Our country 0'e r—we want of loaf complete. ing it is another. A life insurance organ- ed up a big box, all of 108 lbs. of various In joy or pain the dawn and dusk to ization has nation-wide facilities. It has articles direct from Czechoslovakia, greet. the best financial advisors, the best legal which were donated to the Sokols,'I am advisors—men seasoned in the invest- sure all of you will be interested in visit- With only God to watch, who all things hears; ment- field. When a business man hires ing our Czechoslovak Booth at the Baa life insurance organization to invest zaar. There will be a pillow-slip bar, For all our acts account—and brook no fears— for him, he hires a combination of fin- where one may buy embroidered pillow anciers, lawyers, economists, actuaries slips and some with Croquet edges; To our own conscience, as for men 'tis meet. and accountants to do a job of investing." another booth will have all sorts of How does he do it? By putting his aprons; and one of various pieces of Freely, boldly, our thoughts be our alone, savings into a life insurance contract. hand-work; not to mention the Country Of how our hands should 'labor day by day, He not only deposits his dollars for future Store which will handle a line of home deliverybq his beneficiaries receive an canned products. Just think what lovely And our hearts beat unsubdued in their own way; excess if he should die before his time. gifts one will be able to purchase at the We are not bothered by the subtleties Sokol Bazaar for Xmas presents. Sup- To meet as peers the whole face to face, of nomenclature, so we say that a fra- per will be served Nov. 27th, and dinner Encrouch on no one's rights; yet hold fast our own, terrial benefit certificate is life insurance. and supper on the 28th. There will be And preserve them for our children, with Dw.lne, the long depression the fraternal entertainment aplenty, a play and God's Grace. societies carried on and came through dancing. stronger than ever. Their members were To all Sokol members:—Our monthly —Translated by Libug e Breuer Scholten protected and beneficiaries received in- meeting will be held Oct. 17th at Ste surance payments. In thousands of cases fanik Hall, at 3 p. m. After the meeting , nyc h ly' kladnich sktini a oken u budov, such benefits were all that the families will be a party honoring all those who had. To some extent this is -true in nor- participated in the :upni Slet in Corpus obchodu a mistnosti, jejichZ seznam byl mal times; it does not require a depres- Christi, where the Houston boys turned ztejme demonstrantam ptedem znam. vyrostku, ozbrojen3ich klacky a sion to demonstrate that speculative in- up with high honors. We would like thoTlupy se , . vestments are hazardous. And an infla- of you who can to bring some sort of oyicovci, prepadawaly naslednjiciho doe Ceske Utedniky a zrizence na ceste do tionary period is just as hard on savings bakery goodies. prace. Nadrali se zaealo od rana plait depression.

DON'T FORGET: vydeknYmi rodinami. Ptichazeli tide s 4, ( Sokol Meeting Oct. 17th. rozbitYmi hlavami a tvatemi toz'AvihanSrSokol Houston Sokol Play Oct. 24th, mi ranami surovcil. V nejsvizelnejAi siSokol Bazaar Nov. 27th and 28th. tuaci zjednala v meste klid kolona nasich NAZDAR Nazdar, tankti ze Sttibra. — Ve sttedu 14. zati zaOur Picnic of Sept. 26th ended the Carrie Vodehnal sypali henlleinovci ze sve residence v hoSokol affairs on our grounds for this ) • GT. • telu Welzel trakt nadrani budovy, v year. The usual .merriment was there byl Cs. dopravni ntad a policejni stralniV Chebu tekla oeska krev. coupled with that lovely day of sunshine.

Je tteba si neustale ptipominat uddlosti ce, sttelbou z kulometti. Vzapeti podnikia We are sorry our bevy of car-hops could Beta na gi policie protintok. Teprve ye 22 not greet you in bathing suits, but it pied desiti lety, kdy zradcovstvi sudet- hodin se ji podatilo vniknout do hotelu. just would not rain. Thanks to all of skYch Nenictit, podporovanYch hitlerovskou nisi, dosahlo vrcholu. Jednim z Na dllazbe pied nadraZim znstalo le2et you who were with us on that day. hlavnich sttedisek henleinovskeho hnuti Best mrtvYch. Jakmile ye sttedu 21. zati The drawing of the five lovely gifts byl Cheb, poznamenava k tomu "Party- oznamil rozhlas, ze na ge vlada ptistoupiturned out as follows: zan". Za,merne ptipra.vovand vzpoura la na podminky, sjednane v Berchtes1st. Ladies Hand-tooled Leather Purse, propukla po Hitlerove teei v Norimberku, gadenu, vSechny dorny v Chebu byly vyNo. 495 R. Troubil, Corpus Christi. jeZ byla yYzvou k otevtenemu odboji a zdobeny prapory s hakovYm kti2ern. Pra2nd, Gas Heater, No, 368 A. Regmund, obeanske valce. Predehrou k tomu aktu pony vgak razem zmizely, kdy se nasleCorpus Christi. bylo v nedeli 11. zati rozehnani zajezdu dujiciho yeeera roznesla zprava, ze do 3rd. Electric Waffle Iron, , No. 856 A. CeskYch plzenskYch motoristft, kteri byli Chebu Ohne na ge vojsko. Pak mely udaKubena, Rosenberg, zastaveni motorisovanYmi skupinami ord- losti rychlY spad. A kdy v ones stra gli4th. Blanket, No. 291 John Bily, Hous- nerft a nasilim donuceni opustit mesto. vy den 30. zati posledni evakuaeni vlak ton. opouStel v noci Cheb, ptikroeily jiz nerneVeCer 12. said naslouchal celY Cheb u pti5th. Heating Pad, No, 649 Frank Vesely, jimaeU. SotVaZe doznela posledni slova eke hlidky naSe hranice.

4, ) tcorpus Christi. fanatickd a nenavisti srSici reef HitleroThe Sokols are now busy having re- vy, vyra,zily jako na povel do ulic zastuKdo mluvi o jinYch, je obvykle nudnSi. hearsals for their next play, "Na Potoce py poStvanS7ch Nemcil s ordnery v Cele. V Kdo vypravi o sobe, je temet v2cly zajima70 Wind" which is to take place at zapeti bylo slySet jen rev rozvaSnen.S7ch v3). Kdyby se dal zavflt jako kniha, kteStefanik Hall on Oct. 24th. After the davit a i'inkot kameny a klacky rozbije- ra, nas uZ unavuje, byl by dokonalSr.

Ve sttedu, dne 13. fljna 1948.

Vr."13 774p, yESTNix

WAst

Strana 19

sud nenalezlo pine pochopeni a projevy. Bude to takova. spisovaCo eech to muzikant Krava da krev Dtive bylo zvykem da .Hodonin. Zajem o hudebni vY- Ze,douci pomer. Krome mestske telska Skola. Ale i pro spisovatele vat teZkYm pacientfn, ehovu mlade:e v Hodonine ro- hudebni §koly v Hodonine vyu- bude uspotadana tada pfednix Iste kaZdYm rokem, dik cflevedo- euje hudbe nekolik soukromych i kk, aby se rozSitil jejich politickteti nemohli jist, 1 memu poslani Mestske hudebni kosove injekce. Tim sice koly v Hodonine, ktera ma do- ueitelO, na ktere piipada pies kY odbor. Ma se tim vypinit medostalo lidske telt) east ; brSi zvuk i tradici. Ve Akolnim 100 Zakft,, take v Hodonine na zera ktera vznikla valeenkra od450 chlapca a divek se venuje loueenim mad'arskYch spisovatepotiebnYch tivin, ale I roce 1948-1949 bylo zapsano do lti od pokrokovYch proudu filosochybely v nich nezbyt- I Skoly celkem 335 Zak0., t. j. o dal hudebnimu vzdelani, Tento poeet fickYch estetickYch, je danim dUkazem, Ze jsme o'Aich 56 Zakii vice, ne2 bylo v une :,proteiny. Ted' vedri prisli na to, k by se plynulem gkolnim rote. Take le- i pravdu narodem muzikantU a te nemocnYm mohly da- tos v hudebni vSichove pievlada- ne nadarmo se o nas v cizine fieASY SE ZM1ENILY to muzikant, na co2 vat injekce kra yske kr- ji divky, kterSich nav gtevuje sko- lth. Co eech . mitZeme by t pravem hrdi, nebot' 200, zatim co chlapcii A take se zmenily ceny za vetve. Musi bYt, ovSem zvla lu hudebni vSrchovou se kaZdemu z ptipravena, ale po- je za.psano 135. Mestska hudebni Sinu veci ktere pottebujeme — kus mel fispech. Na kli- kola v Hodonine vyuduje sire nas otvira novS, svet, utajenST v ale ne ceny za Nonat, ten vas" nice university ye Wash Zaky na housle, klavir, kytaru, popsanS7ch notov3"rch linkach, a spolehlivY domaci prosttedek. hudba sama povzna gi eloveka na ingtonu je tak Ziveno klarinet a trumpety. kola ma. 7 Tato oblibena mast' zustave. neroenikti s 12 ueebnimi mistnost- lepAi kulturni uroveli a ma i zmenena jak ye kvalite tak i eeUZ 400 pacientu.

IpodstatnST vliv na jeho charaktermi a od roku 1946 poboeku ye ne — a pokraduje ye vernem slou Vel. Pavlovicich se dvema Often lsticke vlastnosti.

Bud'te zaji§teni nyni sue' Nova moda Iteesu a 39 Zaky. V mimo'Skolni einnosti mate — ve vaSi lekarnike tubu V Mad'arsku zilzuji 'Skolu pro NejnovejSi moda, dam bude Akola predev gim pokraeovat mlade spisovatele skeho ucesu vythazi z v pravidelnSrch hud-ebnich kontechto zakladnich Po- certech, a obnovi tak zvane "hu- 1 V Mad'arsku hledaji spisovateltteb: aby viasy byly u- debni ctvrtky, ktere se osvedci- Iske talenty mezi delnickou a zemedelskou mladeli. Jak oznamil praveny v kratkem ly, i kdyZ obyvatelstvo k nim do- 13kkedseda Svazu mad'arskSich spi se, aby myti hiavy byscvatela A. Gergely, budou nalo snadnejSi a aby se R, C. MILLER & CO, dein' spisovatel a s i adepti shrospottebovalo mene spo eesky film maZdeni ve zvlaiStnich kursech, Cena Nonat postou 55C a $1.05 nek a vklikYch um& kde k nim; spisovatele budou mit ALTADENA, CAL/VORN1A lYch drZakti flees& Pro to pro p:tiSti rok ptipra vuji svetovi kadetnici modu, jejimiZ zakladni mi rysy bude jednoduSkvela veselohra ktera vas rochost. Kratke viasy budou seesany do hladke- zesmeje, piedehra eeskosloven ho uzlu v tYle. Kudr- skein, srdce Evropy. nate viasy a viasy aZ SEYMOUR — ye etvrtek 14.. na ramena jsou ty tam. iijna o 7:30 hodinich vet.

n

"Poznej sveho maize"

sesi staveh Skopiji Hlavni mesto lid. re publiky Makedonie — Skoplje bude ptestaveno. MestskY vYbor se ti2 pied Casein ()bratl na stavebni odbor hlavniho mesta Prahy a inZ. KubeS s archi. HanuSem. Heligou a Kvasilem vy pracovali projekt ptestavby mesta. Projekt byl s nadknirn piijat.

Je vypracovan s ohledem na dne gni polohu Skoplje a na ptedpokla danY vzrust ria 300.00 0 byvatel. Obsahuje priimyslove sttedisko mesta, universitni etvrt', filmove mesto a teSi. otazky dopravy ieleznie ni. vodni a letecke. Mesto bude vybudovano v nejbliZSich letech,

RAD POKROK DALLAS tiSLO 84, S. P. J. S. T. 2625 Floyd St. — Dallas, Texas

eeskY Film

pottADA

`Milovani zakizano'

BARN DANCE

VYborni veselohra s nisledujicimi herci v hlay. ulahicla V. Tregl. H. Vltava. , J. Plachta, H. Bugovi, J. Marvin, S. Svozilovi, F. eernY, V. Hruba a jinn.

v nedeli, 17. Nina Pri hudbe

JOE MACA

EL CAMPO — ye etvrtek 14. fijna od' 2:30 odpoledne.

NAg E SIN JEST UMELE CHLAZENA

FLORESVILLE v pondeli, dne 18. iijna. o 7:30

Vstupne 50c osoba

JOURDANTON — V titer* 19. rijna o 7:30 CALDWELL — ve stredu, 20. fijna a 7:00 GRANGER — ye etvrtek 21. fijna o 7:00 a 9:00.

Raid* jest uctive zvin "WEAR YOUR OVERALLS" V PRiPRAVE: HALLOW'EEN DANCE -- V SOBOTU DNE 30. RiJNA, pri hudbe Eric Monza z Ennis, (p)

Zabavni vYbor

cr;:::(1c),

lj00 1913,

WOODIto‘l :- y oa ttliiwi Hobo, MIKESKA %til_oily SpojeoYell Aspon na 1 den i',• eskY zubni ominaji doby Kocourkoylast• eke. pr, vo tiradovna: ota va. Talc na pk Rockefellerovo 422 Medical Arts Bldg. l;udle n a zor a mesti a eta jinYch ulic v Novem Houston, I rail . z Texasu , Yorku jsou soukromYin vlastnice: P-3629 a K-39344 jeCilleniVed nebo bankovChic ifchitori je ve svYch 54 le-1, (dze) ich Aby zaehovali sve: divatri lahvi piVa, denne. ; ',;(1ill teprve eeka pravo, majitel Rika. Ze tato jeji podl yrel dicta Nedavao vla zaeala v roce 1937, kdy oncmloc-1 ',a byl Zemi BeLANEV ne:a alto a pohrudnicel H i H;o, zjiStili vedci, v Tie:Asina v Oine, a ztratila iii xv LET.-cAR je dvakrat a eaut' 1 vSe, krome piva, jett,. orniravene rYle t. \'elkY obsali oti tYdne ji ovesi'ou hall, Pro unluvy u: v , teze je pivo v Japoitsku na dovna 3248 — Res, 2(182 Zeme. Na padel, ma zylaUni • povoleni 513-17 Professional Bldg. planety je ,tento terstva financi na tri move deTEMPLE, TEXAS kys .henik tak'2e F Musita mid otorafiich dela do m' slievni ti iehu". Voda tam ani tarn nepAi se eitite lat:e tam nejsou neryosnim nt podminky pro 'zivc,„,. e bolestrni vyjma nejnffii drub ro plyny, nad.Y. 5:1 1 int y a, hide, ani tvo ninn zka;2'enini .avnik is adkeni; rov(:‘ jim podobni, tarn nedosta• deetteni, y ak ureite nejsou. Po hlou chnti Long Theatres Bldg. di obi raketa, ziraton spanka si 2e ktr . r"■ i)ode vystOelena to mil'iLe hi-ti a vSechno a "uPI-2one 644 Avenue F. " Tl ' no zacpotl. ofoibgraiuzacpy Teldeu V.-27725 pa^c se 811 Waverly ( eights BAY CITY, TEXAS HOUSTON 7, TEXAS (6-6p-1 icrit do Afriky itska pota'avinarska prokth..to se byti ideittnim lel-em Liivejte dle navodu. T rn a Idadce sPoleenost hleda osm tento poeisrovaei prostredek a ,',111u• zdravYch, mlad,Ych t'n deeni autost povzbuzujici Ilk piiyede jako stenotypistkv pro lin g saeva h L'innosti a napon10,e jim VACPA, sve planta2e 'burskYch y yloneiti y dznonci odpadky; poindild vypuditi plyn zdcpy, dava Uiisktil v angaajice ye ones F. B021KA, keditel poeit tepla. Pi.ekvapu.

VYchodni Africe. Budoti jici neinnest liobolto poeMzi z iiVyhotovi abstrakty, vlastnieke pravo, mit teAou praci, by- decke formule liter. spojaje 18 (ale jednu neb d y e) piirody vlastnieli diet budou y e sl.anu a jen vytizuje tnajetkove pojateni leei y 9eh bylin, koCinkii a rostlinsem tam se setkaji s ne tajna formule zdokonalend behent tiradovna nad Peoples State Bank ja,kYm hadem, mraky doby 78 let. Ano pro rychlon, deltdy tt od dtrap zitc• zanon, plijetnnou tile hmyzu a dravou zveri. py opatrte si dnes floboku )/Telefon do iadovny 'Oslo 5, do residence 63 nejbliMimu kaderni- y e vaktn sousedst y i aneb .

LALL7TTSVILLE, TEXAS kovi budou mit 300 kilo po g lete si pro metrU, ale budou mit Zvlatx21 biograf a tanec. Plat je Obeznamovaci 7.000 Kes mesiene, Nabidku lahev za poud3'7 rok dva tYdny dovo- hy'runcova $1.00 posiano lend v Africe, kaaie tovne vypiaceno It vagini -oky roku dovolene dveiim. do Angitc. tichazeeekl Ode g leZe tento kupon Dobud; asi (lost, protole IVITanele stledailso veku; bezdetai lz bydlern I "zvlatral nabicky"—Nyni )rvni gL,rnitury jsou I ❑ Priloien jest $1.00 PoSlete mn'e mziei price, zafi •ada, v§cobeena price kolera p o'g tou vy 6 p lacenravidelnou I I t v lane c `-ita zasPiMe -,o!) uncovou lahev I-10rBOKO. Pe ? - . :4 1371 k bydl , dobr' 3), 1 :a. ❑ Po:note na dobirku (C. 0. D.) NOl, it

pornoci

esikar

.....,......vmtrettsvoreakmmenzasearver

A

I

Bavorska 44*(a hubnuti denne klcniei vody. do n.Iz jei osobni lekar viozil ne' kolik smaragdti, TWA.rubint, perel a zlatYl (1 : uk at. Bylo to roku 1429.

(poplatek pHpo'et6n).

jni4a0 Adresa Po5tovni lifadovna DR. PETER FAHRNEY & SO g.g .•-' 811-37 Dept.

2501 Washington Blvd., Chicago 12, III. I 256 Stanley St., Winnipeg Man Can.

Ve stkedu, dne 13. tijna 1948.

Helium U. 1-1 4:Aium aflame jako uetiQl14V$r plyn pro plneni balontt. Ale kdY2 se akamlni a ochladi skoro k absolutnimu bo du mraztt, ma prapodiv ne viastnosti. Helium II neztuhne jako led, nYbr';', je tak tekute, ze pro mkne neviditelnSrmi gterbinami. Nadr1,, a nia helium v plynnem stavu neunikne, je pro he Hum II prostupna. torn je helium. II, nejlepgim znamYrn yodim elektriny. Ma-li atuhnout ph teplote skaro 273 stupfitt Gelsia pod ninon, must bYt pa drobeno tiaku 25 atmos far.

y.V2STN1K— WEST, TEXAS

Strana 21

lazue Slovicke Pisiany ktere a jakYchkoliv diivod4 si ne°bra ftrada tab4Itu Typleky slovacka decliim Pe- mohou dovolit nakiadnk tt jiia.i Ivliarav8, jiboz,apu.duini trov v soudnim okrese straanie- lazrzieh jir4ch. PrOto take trice kern je zaattla jednak svttai "P1- lidi ze Slovkka a pillehleho Slo- 0 jituirn Slovensku bude letos 2emi". ktere jsou v idyllekem zavenska vdea za sve vyleUni tem velmi dobra uroda tabaku. Skilkouti a bYvaji pro svoji polohu to laznim, ktere se pravem nazYeast° cleji gtkin lidavYch slavna- vaji "SlovackYrui Piseanarai." La- zen tabaku byla zahajena koncein eervence, nyni se sklizi tp.sti. Daleko vett popularite se te- zne ve sve nynej gi podabe a roz- bak, vysazenY pozciejl. Jeho jaas_ mitni siro uhlieite lazne, itte- sahu nestaei pojmout v geehny za, kost je velmi dobra. re se stavaji rok ad ,roku vyhle- jemce a proto nedodelana. clavanei gimi, zejmena start= lidmi, stiZenhni reumatismem.

Petrovska voda. a odharne masae dovedly utiait, zmirnit i adstranit bolesti tisicUm nemocnYch a pfisobi terrier adaraene. V posiedni dobe jsou koupele v petrovskYch laznich predepisovany lekari vaech nernacenskYch Ustav-11 a jsou vyinedavany i soukrood V. flirty nthui osobami a to hlavne temi,) sehraji ochotuici

VSTbornou veselohru

NA POTOCE ZA

T. J. Sokola Houston

YERSTVE KVETINY PRO KA2DOIJ ErtiLE2ITOST

Zlato z rybieek Kanad'an George AsPohiebni vince a kytiee toW chtel bYt pUvadne Kytiee do nernocnice tatokopern. Pak se vgak Svatebni kytice rozhodl test ziato z ry ' Kytiee k vyrocf narozenin, bieet. Dries je mai ite siiatku -lentpichavnYch Kvitirtv k v4zdobe kostela neb residence v radii se prohar.i trinact miliontl zlaNAV$T1VTE NAS NEB Ych. rybe k. Mesiene VOLLITE TELEFONEM j;rch. vyvitM do ciziny minon. Pudic AstoriavYch zkuSenosti je ziat;) rybka, velnii odoina.

Telefon 4445-5669 Dlouhe dny vydrii zam.rala, lede a koupani KYLE HOTEL Ye vane s vtelou vockm i ; pry pilsobi radost, Na zmena teploty vody ji vgak zabiji.

Pitt KAgLI A CU'il,APOTU do, apfisobenem 1200 mostil opraveno. eilite valkou oyio vensku znieeno pies 2000 month v celkove cle:::e 31 kin, circa byly /pbsobeny gkody vice neali etyri miliardy Hes I Do konce roku 1947 bylo vybudovana na statnich silnicieh 519 dlouod abi-rch p r oviso r ch rrostmch staveb, 142 de imItavnIfth mostt a 20 SEVERIN BALSAM PROT! jich bylo opra,veno — KASLI v celkovO deice asi 15,- Velka lahev 50e. Netna-li le.

40 metre,.. ,Na vicinalobjedm-jte -31 r-r—no nich silnicich bylo oprawn°, pripadne postaVeno , novYch mostii celkove deice skoro no km.

Temple Floral Co

mcwrommimeownoseter

ANESIINNIVIVIONOMINCHIff

24. Nos 1948

v

ve 4 hodiny odpoledne v sin iadu tefinik na Cottage Grove HOUSTON, TEXAS O S 0 Et — J. Kos an otec BerouSek, mlyna.r v RortokAch Rose Ti:e;;Lova, Beta, jeho tleera. -gveeoni Fi/ornena Vrzalova-Fr. Jaroslav Rozrnara -rat kiF Sylveitr Vydra, Stizieka, jeho deeza — 'bels abehodnik a Daly . Bartedej jeba Ladieek mISTI-ge Pepik, prigek —1

v

e

—

twin.,

StrainiekST

.

Po divadie obhbene sokolske hudbe hr.

FRANTY VAVikiKA Chtitni

cerstvelli

Vstupne 80 centii veetn6 clan11', VSechny ki-ajany active zve Zabavni vS,-bor Sokola

Cf.

v

lu, cinP

N .t

vesnieich heni Nec•lvno cliela v aesskoslovenska 42 elenna deleg• ace italskYch zemedelctl. Plijeli na. FOzvani llistavti pro rnezinarodni spolupraci v ze medelstvi.*V italskych listech Nuova Terra Lavoro nyni deleo zkuenostech ze ezclll: "Preclevim jsm rnohli zaznamena.t vysokon Zivotni Urover`i zemedelskYeb, mas. Vi(telt jsme doiny rolnika, ktel• ,jeLte pl.ed nekolika mai° lety byli pouze Ostnanci a nyni ii prideleno nemnoho hektarn pudy s dobre zarizenYm domem rozhlasem, telefonem, koberci a s no.bytkem, "Y je n nas pouze obehodnika a re ieslniku. Marne byste ?edamno Vesnici Zebraka."

•

pcovy zapalky znioily 16 staveni Sestilety ehlapec J. G. si hrAl ve stodole svych rodiefl v NEnYch Ru'-2bachach na Slovensku se zapalkami. Udelal si stodole malY ohnie'ek • odbehl od neho. Za • stala cela stodola ✓ plamenech. Polar se rvehle rozMfil a zachvAil sedni soaseclnich bodov a devet stodol. Ve vcch stodolach shorelo nevyndocene obili a Cestnact staveni shoi'elo do zakladn. Liz oboe pra.covali v ,obeli a neZ se sebehli k ohni, bylo jiZ na haScull polarn pozde. Skoda znnsobena, claleko presahuje dva. i.iiliony KO's.

Dr. N. B. McNutt Zubni tiadovna Dad Canada's Drug Co. BRYAN, TEXAS

SPRAVNE VYKONANA POHREBNi SLUZBA V hodine Zalu zarmouceni nalemou Edward Pace pontebni &sta y pohotovY k sympatickemu vykizeni nezbytnYch jednotlivosti-a k vypraveni dojemneho pohttu.

Levne ceny jsou nasi zasadou.

Edward Pace Poheebni feditel Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth St. — Temple, Tex

Soko16, ku li Jednota Mini

2iika v Dallas

vsem krajanfim dornaeirn i naystevnikiun VS7stavy Pozvani

a den 24. hina 37th) Carl ulici F •ijd'te se a nami v hojneeau poetu pokloilit nezopmenutelne pamatee na;eho pres. E. Itenee.

2IVY OBRAZ KDE DOMOV Min?, houslove solo — — p. J. IIoupy — br. J. Vrla P •ipadnarec starosty Sokola ses. M. Pievritilova Zpev pii doprovodu piana ses. Lorain Gallagher ses. B. Valeikovii Basel "Na ge Matninko", Vojta Ines "Goin Home" — Ant. Dvorak — houslove solo p. J. Houpy NASLEDUJE:

Dr. Chas J. Hollub teskS* Mai' a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon fifadovny: Pres. 2553

DIV ADLO G. I. JOE V PLZNI aneb

Arnerieti vojaci v Ce kthAovensku Dej o dvou jedranich napsala K. C'tvrtnikovi

Rait1101■1K11011.7

Hilsher's Home Supply Co.

Vale piateiske nabytkove obchody Nabytek — Elecktricke potfeby. Cokoliv pro va g. domacnost 2020 Washington Ave. F.9742 5832 N. Main. — V 41383 5225 Washington Ave - T. 3490 HOUSTON, TEXAS linpujte zde — Dostanete nejlep gi za mene Dotove aneb na mime splatky

Ze Skotska. p •iplul do Vase uspokojeni zarueeno Yorka SvectskY na Zdarnia dodavka kdekoll moihik Arol Selmer. Pri 11110 na dvanactimetroPcgtovrii objednavky jsou v: :o. ("tam a cloprovdzerychle vyeizeny, li ho pet pratel, hock a pes. Selmer chce proevieno Po veeery a male dat neWyorskYm diva dle ujednani. dil lin opera, kterou zko laponoval.

I Ne'w

Filna 1948.

.40.78aMeS33.:C.f.ralf61,01.1(s.

0 S 0 B Y: — — — hr. Mira Juriik Anton Kneera Flzeitak Kiteerova, jeho iena — — — ses. K. Kraftuva — — - ses. M. Pievratilova Anna Plaugkoya, &erg ses. F. Jureikova Frar Vaclav Ktaera, jejich syn co artier. vojak by. J. Janieek Bobiean Staglik — Maierilta, Bill Sil, jr. vnotti:ata — — — Venotigelc, Gajdu gkova sousedka — — — ses. M. Filipec — br. F. Sebestik Gestapo

Veeeie od 5 do 6:30 Zaeitek grog. piesne v 7 hodin Adie Taneeni 27:23ava ye hudbe hr. Joe ,ce 0 sq,:,

bide ngleilte )., Uctive zve

'iino

Vvfrhor

L.1

I,

P.F:

•

Kacii & Leiikar h.

►rivnid Tenr Texas

C. H. Chernoskii

N

-HIL6VANi ZAKA7A:q0."

To se stava: lide si ieknou, se po letech sejdou, ale zastane jen pit slibech. VYjimku p ast tii ptatele z mladi, kteti si dali Po 25 letech rendez-vous a takto se ptedstavuji: tovarnik Brejcha, kdysi dobte situovanY, ale neptizni osudu stal se z neho (tovarnik bez ,tovarny. 0 v8echno i zena s deerou ho opustily. DruhY z kamarada je veenY student, filosof NetuMl. Osud mu

E nest J. Hanka

PRAVNIK

Vytizuje vakerd soudni zalditosti. tradovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budo0.

HOUSTON, TEXAS 8311

Privnik Houston, Te as

11921.11•Millu

ZABAVY fad.

OKROK nOUSTON

;-;;1 rara

lirk •

otevi.el haruc v poclobe obeliodni ce, ktera se stala existeneni kladnou sveniu muzi, krome kteraw zvelebovala sve hokynatstvi.

1PtatelskY trojlistek uzavira ka; marad Marek,zijici v Americo jako kouzelnik se s yYm synovcem 1Tonnym. Cirkusove prosttedi ul einilo Marks slavnym a bohatym, nic,mene touZichn po vlasti.

Marek se netajil amyslem nit sveho synovce s dcerou tovarnika Brejchy, jell& doba navratu I zastilmje Brejchit v situaci rnalo I zavideni hodne. Vetitele si rozedomacnost a brali proto na.8 filosof, obchodnika se 'ringenyin zboLrn v to pooltajic, ptikl na dobry napad: at' vSichni vetitele dodavaji zpet sve veci dobytu tovarnika Brejchy, kterY se jiste vYhodnyrn sriatkem sve decry zrestauruje natolik, aby Imohl dostat s yYrn zavazkam. Ve, titele umli si vsak podminku, m Ze zdstanou v Brejchove domacInosti a pro vSechuy ptipady pied lobytnyin domem tovarnika Speditersky vuz, kdyby ptedpoklady lzklarnaly.

Plan byl promySlen velmi do! konale: vetitele pfe yzali alohy Islu&bnictva, hokyne Netugilova hrala si na pani tovarnikovou a jeji dcera Ana na sleenu Brejchovou. NetuSil ptedstavoval stareho mladence a tak bylo vkchno piipraveno na p •ijezd bohatYch ArneriCana. Mezi oeekavajicimi byla i jedna sliend divenka, Tonea Navra.tilova, opatrujici na dluh dodanY elektrickY vyssavaa byl to jeji prvni obchod jako akvisiterky — a ptedstavujici lohu komorne.

nedeli,

Syncopators 7 24. ilijma - Ray V nc 31. iiina Sync .

B.asi t d'r 14 r , • Ray ki'enek 771

.1

ADMISSION 80c TAX INCLUDED 0 ;--(.4kusky ai obeerstveni navUevnikil jest rfrborenik postarano.

1140 110B8IE ST. Tel V-20256 Na doptini: 20th and North Main.

I3arbecue sandvi6e, Pivo, Domaxi Chili, Ka,va a Studene napoje

KILNA:1'S Barbecue Dri-foN Inn SluS"ne misto pro fictyhodne lidi.

5802 North Main St. Phone V. 2-0088 HOUSTON, TEXAS

t ivdapri Be tisti. edui xdritvotui referent hia ,,r . mesta Prahy MIJDr Josef Kazil pravil zpravodaji CTK o cieV obrne, Ze tato nemoe v malem poetu piipsdu se u nas vyskytuje LetoSiii epidemic inn zdaleka nedosabla ros:'.sahu. z ro ku 1939. tic] \ ice j5011 po stifkny Ctvrii ve sttedu Prahy. IPtedinCstske rti zustaly u:,,et •eny, Pro `tote jde o onemocneni virove, je of kaza velmi snadna, a lehee ptenosna. Akutni stadium ne mock t, j, : horeenatY sta y, zda se bYt letos u dospelYch LiY2A1 nee it deti. Jinak amrtnost je zstim asi jedno procento vkch ptipadilt. 0 mezeni vzajemneho sty ku dospelYch i deti je zatim ochranou nejspolehlivej Si. Chladnej Si passi akonei obv:ykle epidemii. V prvnim. tYd nu zati bylo v Praze cel kern 49 noVYchj':icipa.do. V srpnu bylo 152 ptipada s jednim amrtim. Celkem ye Velke Praze od 1, ledna do 6. zati bylo ohlaSeno 255 onemocneni. Z p ith 5 skoneilo kart!.

Pan Vrkoe dostal telefon a nesinirnesi na nem zakla.da. PtiSel vice ra do obehodu a tekl: — Dejte mi limec.

Jake mate eislo? — —987-65— odpove, del hrde pan Vrkdo. f tclt na Nadelnini t ku teky Ainu-darji , je nekolik ti sic hektaril bezirr, pok•ytYch rake.,. an a tracp.vna tu by vi:.arin saranel, rc scrneni Mere odtud •lavovaly kr aj e. daleke Toprvn vlada zahajila prcti nebezps:Tnyrn bjj. if'.: 11'edice by la v*: •lacvena ictadly, s byly Lo'Ziny zasyOvary je f'y Ca zbSrvii desin:iThicrat jen asi 40.000 in

eirana 24 Alkuludismus na Bystiiej k klesa Na Bystficku p. Host,1 byly .i0te nedavno sti g ge zejmena-nostinato, inlfideg az pfilig narugive holduje alkoholu. Ho stnsti, kteri pro ava . alkohol nedospelYm, by li pokutovani a dozor v nticnich bylzostten. Ta to opatfeni mnoho nep omahala, ale nyni pfe ce jen lze pozorovat poIdes pogivani alkoholu u mladege. Je to diisledek fieinne prace Svazu Ceske mlacle ge, kterY vSemogne usiluje o to a by spoleeenskou ITYchovou, sportem a 0syetovou einnosti zbavil mlacteg vgech rugivych a SkodliyYrch Nevada ma smillu 13ritska policie nagla pohke govanST obraz, na inalovanY J. Reynoldsem a pojig tenY na east ku 5000 liber, kterY pa tis vevodovi z Carlisle.

Obraz zmizel z vevoclova sidla do Westminste ru spolu s nekolika kusy stfibrneho Dva pachatele byli zat'dent. Vevoda ph vyge tkovani krade ge prohla sil, to mu od roku 1938 byl ult rahen ug jinY obraz ReynoldsUv, dale jeden Crainsborough, jeden Rembrandt, jeden Van Dyck a neltolkk jinYch platen velItYch rnistru v celkove eerie 127,000 liber.

Nove varhany Ve farnim pfiborskern chramu, kterY je jednim z nejrozsahlejMelt na Morave, se dokoneuli vnitkni opravy.

T,Tyni se. prikroei k pfestavbe varhan, ktere maji byt velkYin nakladem fipine zmodernisoW'I tlY, takk vznikne stroj neobyeejne vYkon nosti, sehopnY nejdokonaleji reprudukovat vrcholna dila klasika.

Bode tedy i po kulturstrance tato invesI ice vyznamna.

[

VESTN

Maly Oznamovatel Proda se lacino, temet novY, malo upotkebnY promitaci stroj pro 35 mm mluvici filmy, hodici se vYborne pro osadni sine neb Sokolovny pfedvadeni eeskYch a anglickYch mluvicich film& Stroj se sam za nekolik mesicu vyplati. Pi gte na Jos. Vagut, Schulenburg, Texas.

(41-43c) OW" Na prodej grocerni obchod a obchod s lihoyinami v Galvestonu. Naleza se ne v nejlep gi Cash mesta ale delaji dobre penize, Budovu s mistnosti k bydleni na hoie lze pronajat za dobrych podminek. Zbogi a zatizeni jest kolem $11,000.00. Obchod tento se proda spolehlive osobe asi polovici hotove. Chas, W. Cerny, 810 City National Bank Bldg., Houston, Telephone C-45478. (dzc)

WEST, TEXAS Z KROUZKU ESKiCH ZEN V DALLAS

Otvrteeni schUze Kroutku OeskYch ten byla velice dobte na ygtivena. Nage tulaCky se vratily ze svYch prazdnin, ses. Skotakova, Kosova, Pkevratilova z Oeskoslovenska. Sestra Kopeeltova cestou do Colorada, Arizona ,New Mexico, Nebraska, Kansas, Oklahoma a vefim ze i ona si pkivezla ze sve testy pino novYch dojmft.

Sestry se usnesly ze budou pofaclat veeefi pro sve Clenky a jejich mangele. Veeefe bude dne 16 v sobotu tento mesic, v 7 hodin v Sokoloyne. Olenky jsou gadany by ptinesly zakusky do kuchyne. Pro sim dostavte se vgichni.

Sestry se domluvily, by na tddost ses. Valove bylo vyhoverio a nejaltYmi darky porno geno na bazar, ktery Sokol Houston bude pohidat ptigti mesic; proto ses. pfedsedky,ne dela, yYzyu vgem sestram pfeji-h prispeti at' rani praci neb pene gtitYm darem P11RRYJTE VASI STRECHU! by to pkinesly do krou gku do phDaivotnim Aluminumem, nikdy schtize by se to yeas odeslalo. nerezavi, vidy je pekny bilY, Pi-.

Pi. Rosi 8panelove pfejeme trSte si o vzorek a ceny. pelivost v jeji nemoci a brzke uzHANUS HARDWARE CO. draveni.

P. 0. Box 1766 MARIE PftEVRATILOVA WACO, TEXAS

W Na prodej 50 akrova, farma, 3 mile jihoy Ychodne od Rosenberg. Cena $100 akr. Hlaste se na: John F. 8padek. Richmond, 41-42p) Texas; Dalgi zamek ote yfen lido Start' SternberskY zamek, zalogenY kolem roku 1250 kskYm pa-. nem Zdislavem ze Sternberka, pievzala po osvobozeni Narodni kulturni komise, ktera, nyni na naleha.ni mistnich kulturnich pra I covniku povolila vstup do zamku.

Vegkere sbirky, ulo gene v tornto zamku, budou upraveny, takge navgtevnici maji pfilegitost sblednout pfedmety velke historicke ceny. Zamek j eprozatina pfistupnY pouze v nedeli dopoledne.

0 Vytiiiti odpadovych hmot z teplarny V Olomouci bude vybudovana teplarna, ktera bude slou git vgem velkYm olomouckYm prnmysloyYm podniknm, Je pfirozene, ge i ph velltem provozu bude v teWarne mno gstvi odpadovYch lima. Zvla gte bude velke moo g yary.Techto od--stvipoelaSk

padovYch hmot bude pou gito v prave budovanem podniku Stavebnich zavodn. v Olomouci k vYrobe cihel. Zkou gky ukazaly, to cihly jsou velmi pe yne a vYborne se hodi pro v gechny stavby. S jejich vYrobou se zapoene je gte letos. Dva tovarni objekty jsou jig ye staybee a v pfigtim rote bude vYroba cihel z popele a betonoqch tvarnic v Olomouci znaene rozgifena, 0 tento novY stavebni material je neobyeejnY zajem.

O

Pied stavbou autostrady Dopravni plan severovYchodni Moravy, Zlinska a Holegovska byl dophien o stavby severojigni autostrady, ktera povede ze ttrnperka pies Olomouc, Prerov, Hole gov a Zlin do Luhaeovic. Na stave tete) moderni automobilove silnice se jig pracuje v fiseku mezi Zlinem a Luhaeovicerni. Trat', ktera tam meki 19 km, je rortlelena na tii dily.po 6 km. Na pr y -nimUsekuzivangelckYm kostelem ve Zline a Kudlovem byly jig pozemni prace terrief skoneeny. DruhY fisek z Kudlova hranici zlinskeho okresu sloe ,po strance technicke ob-

Ve sti-edu, due 13. 'I.-Una 1948. tignY, ale s pracemi tarn jegte zapoeato nebylo. Tketi ilsek od hranie zlinskeho okresu do Ittlaha6ovie je jtg ve stavbe. —0 Vz6.cni mramorova kaina.

Italska, prace raneho baroka ye sklepe zamku v byla nalezena , p P dou uhli asi 60 let. Bude waistena pied KamennYmi laznemi.

0 Jezte Lepe, Vypadejte Lepe,

Cit'te se Lepe Neni tieba citit se 4nizerne a onahro_ made' nisledkem pouhe zacpy a ji doprovarzejicich pii t`',-') znakti! Vy muiete bYt prave tak vtipni jako mnoho jinYch, kteii ui roku 1887 mall a uzivali proslulou ialudeeni silivku, projiinavY pripravek, Trinerovo Hoike Vino. Tato vedecka formule se der ze zylaitniho vYberu piirode viastuich kokinki, leeivYch bylin a botartickYch prostredkii. Jeho freinek je mirny a prijemnY, a jistotne vyeisti ochable vnittnosti od nciadouciho materialu. Opatrete si Miley Trinerova Vina jeSte dines, a piesvedete sea jeho prekvapujicim tieinku (Pozn. — jestli nemiliete dostat Trinerovo Vino ve vaSem oblibenem obchodu, poSlete $1.50, spolu se junenem toho vaseho obchodu, na: Joseph Trifler Corp., 4053 Fillmore, Chicago, .a vase yenta 18 uncover Lihev Trinerova Vina bude vain poslana ihned, a vyplocene.)

TRiNER'S BITTER WINE

OGLE-.WEST Ifcc B tILANC,E SERV IC .1903 McKinney

fax 1177..