Vestnik 1948 12 15

ORGAN

PODPORA

SLOVANSKE POD-

EST I NAiliZENI 0 PRIPUSTENt ZAVLECEOCH OSOB

BRATRSTVi

PORUJiCt JEDNO-

TY STATU TEXAS

LIDSKOST

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas under the Act of Congress of A u g'u s t, 24th, 1922 ROONiii (VOL.) XXXVL

West, Texas, ye stiedu, (WEDNESDAY) 15. PROS1NCE (DEC.) 1948.

OMISE pro zavleeene osoby vydala pravidla o torn, kdo se milk K o ptipateni techto osob uchazeti, jak jsou tyto osoby voleny, vykttovany a ptipougteny ye shode se zakonem, kterk vekl v platnost 25. eervna 1948. Postup, kterSrm se ptipoateni zavleeenkch osob do Spoj. state tidi, je nasledujici: 1. VS/loft iadateln. Je-li komise pro zavleeene osoby spokojena se zarukou ptibuznSrch, ptatel, pozdejsich zamestnavatelti nebo socialnich organisaci, zake schvalene opisy techto zarucujicich dokladii svSrm krajanskSan representantum v zarnoti. Tito vyvoli na zaklade techto dokumentu zavleeene osoby a ptesvedei se, jsou-li tyto osoby na zakade noveho zakona ptipustitelne, naed vydaji v torn zneni sve ptedbeZne rozhodnuti.

2. VySettovani Zadatelti. Komise podnikne na to zevrubne vySettovani techto osob, co do zachovalosti, minuldho zivota a pitoustnosti. Pti vytettovani pomahaji komisi vojenske organy, nebo tam, kde tak nemohou einiti, treba i department statu.

3. Zprava o Zada,teli. Na zaklade takto sebranSrch informacii sepik komise o vygettovane osob y podrobnou Zpro.vu. Je-li tato ptizniva, pale ji ptislanemu konsulatu v zamoti, ktery pak dotyenou osobu o torn uvedomi a da ji pokyn, aby si zatadala o ptistehovalecke visum.

4. Vydavani ptistehovaleckeho visa.

Konsularni ntednik, jernut. Zadatel za ptistehovalecke visum zadost ptedlai, rozhodne pak, je-li Zadatel vskutku ptipustitelnk ye shode s ptistehovaleckkmi zakony Spojenkch state, a v kladnem pripade mu visum vyda.

5. Cestovni podminky. Po vydani pkistehovaleckeho visa zpravi o torn krajskk zastupce Komise pro zavleeene osoby Mezinarodni beZeneckou organisaci. SpojenSich narodu, aby pak bylo mono ueiniti nale2ita opatteni k ceste zavleeene osoby do ptistavu, z nehot vypluje do SpojenSTch state.. Jednotlivci nebo organisace, kteti se ve SpojenST ch Aatech za budoudho

pki-

stehovalce zarucili, budou pH nejbliZgi ptilaitosti zpraveni o tom, kdy mohou ptistehovalce Peekavati, aby tak mohli podniknouti veasne kroky k jeho transportaci na koneene stanovike.

6. Ptistehovalecka prohlidka v zamoti.

Po vydani ptistehovaleckeho visa bode

Jen vka a vkSe duch lidskk se-nes nad slabosti lidskou, muZ pevnS7 ma b3iti jako skala — a cnost mu ma bSrti ozdobou.

Je bidn3'7 slaboch, jen klesa v ptivalu vaS"ni a lidskkm podleha slabostem.

Dirk eista, due vzneS'ena ma cenu.

Ve skutcich S"lechetnkch spoeiva, blaho a "Stesti.

Frant. Vodolskk.

zadatel je§te v zamoti vyktken ptistehovaleckSim inspektorem. se tomuto inspektorovi, zeradatel neni kvalifikovan k ptipateni do Spojenkch state, bude Zadateltv ptipad ptedan zvlaki vykttovaci rade, ktera novkm vyktkovanim zjisti, jak tomu vlastne je. Rozhodne-li ye, uvedomi o torn Ptistehovaleckou a naturalisaeni sluZbu v torn ptistave, v nem2 ma novk ptistehovalec vystoupiti na amerikou 7. Zprava Federalnimu fitadu -vySettovacimu. Ve shode se presidentovou direktivou ze 4. tijna musi bkti jmeno kaZde vyvolene zavleeene osoby ptedlokno i ntadu FBI jate pied tim, nail bude tato osoba ptipatena do Spojenkch stater. Upozorirujeme, ze toto natizeni neznamena, nezbytne zdrkni, nebot' se jim nestanovi, ze s ptipatenim nutno vyekati aZ do ptizniveho posudku Federalniho fitadu vyattovaciho.

8. Vykttovani po ptijezdu. Po ptijezdu do Spojenkch state musi se kaZdS7 zadatel podrobiti prohlidce zdravotnim fitadem, kterST zjisti, od jeho prohlidky v zamai k nejakSrm zmenam ye fysickem

eiSLO 51

stavu, ktere by ho einili neptipustitelnkin. Ptistehovaleckk inspektor soueasne se ptesvedei, zda Uinta, na niZ byly pHstehovalci pas a visum vyclany, jeSte nevyprS'ela, a je-li ptistehovalec skuteene tou osobou, ktere byly vSechny pottebne dokumenty vystaveny.

Obstoji-li ptistehovalec pH obou vykttovanich, bude do zeme ptipaten. Shleda-li ptistehovaleckk inspektor, ze je pHstehovalec neptipustitelnST, bude jeho pHpad ptedan k rozhodnuti zvlakni vykttovaci rade.

HlaS'eni o zamitnutkch Zadostech. Rozhodne-li krajsk3i zastupce Komise pro zavleeene osoby, ze jistk zadatel je neptipustitelnk, musi ye sve zprave udati cinvody, vedouci k tomuto uzaveru. Take konsularni ntednik nebo plistehovaleckST inspektor, kter3-T povaZuje Zadatele za neptipustitelneho, musi sve stanovisko tadne odavodnitt ve zprave, kterou podava, Komisi pro zavleeene osoby.

Zemepisna, omezeni. Podle zakona o zavleeerVch osobach ma narok na ptipateni do Spojenkch state jen takov3i beknec, kterk jeke 1. ledna 1948 zil v Italii nebo v americkem, britskem nebo Irancouzskem pasmu Nemecka nebo Rakouska. Sirotci, kterkch sem ma bkti podle zakoria ptipateno 3,000, museli ziti v udaiakch koneinach jeSte v dobe, kdy zakon vekl v platnost, tedy 25. eervna 1948. Doeasne vzdaleni se ze jmenovankch konein ueini Zadatele neptipustitelmim do Spojenkch state jen v takovkch ptipadech, v nichZ jeho cesta byla podniknuta "za fleelem trvaleho usazeni se" nekde jinde. Z toho se da souditi, ze kdyby byl Zadatel odejel na pkiklad z francouzskeho pasma Nemecka do Belgie, kde doufal nalezti prdci, vratil se NTS'ak po Case, byl by podle zakona stale jeAte ptipustiteln3i, t. j. s pkedpokladem, ze vyhovi vS'em ostatnirn poladavkilm zakona.

Common Council. ) 4, • Kahlk ma hledet k tomu, aby ptispel k dobrobytu obecnernu. — Bolena Nemcova.

V2StNiK- WEST, TEXAS

Strana 2

(J1/EDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICI JEDNOTY STATU TEXAS OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS FRANTA MOUOKA REDAKTOR — EDITOR Vydavatele — Publishers 6ECHOSLOVAK PUB. COMPANY

WEST, TEXAS Ptedplatne $1.50 roene Subscription $1.50 a year Zmeny adzes zasilaji se do Hlavni dovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veekere dopisy, pPedplatne a ozndmky bud'te2 adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

NEZRAZUJ! Jen o tebe mi, lide, bezi, lide muj, jen o tebe (tam Uzi, nezrazuj, na domovine Sero svetla yeeny privod, zradil jsi sebe, Ceti, 2ivot, nezrazuj: Sero je pouha hrieka easu, lide mitj, Sero je episoda, nezrazuj, trva, zdroj svetla, vzduch i voda, oseni kijcl, sklizeh bude, maj v milionech srdci hude, nezrazuj. ) • ef• • ( spolkovSqn tiieclnikem neni jen tak medern a dostane-li se nekomu pochvaly neb uznani, pak jest to perne zaslouZene.

VetSinou se nutno obrniti na to druhe.

V nekterYch spolcich mivali po leta 0svedeeny zpasob, jeZ se i dnes necha provesti. Pri volbach arednikit nektery den pospiSil si s navrhem tohoto zneni: "Day am navrh, aby vSichni alednici byli znovuzvoleni. Jsou zapracovani, tak prod delati zmenu?" Hodne east° to proSlo — nekdy vSak take ne. OvSem, ze zmeny jsou dobre. Utahany kilt( Spatne tahne, se rika, a plati to o lidech. Obeas ztracirne dobre pracovniky jenom proto, ze je nechceme vystriciati. Hodne dasto ztracime takove sily, kdyz si je nejcitive zvolime a . potom jim ztrpeujeme kaZdou chvili jejich sluZebni lhaty. Nejeastoji se nain do

fadu vetrousi osobni nelibost a kdyZ" se rok s rokem sejde, odskakal to celek — nikdo jinY. Ani ti nejlepSi arednici se neza.vdeei vSem, leda by se jednalo o kYvaly a i ti se dotanou tim rychleji do horke vody. bratry v firadech, kteri jsou ochotni pokraeovati, nechme jim to znat. Nikoli hazenim kalckil pod nohy a nemistnou kritikou, boykotem a osobnimi ritoky, nYbrZ vlidnYm slovem. Marne-li svuj rad radi, mejme radi ty, ktefi jej vedou a nemame-li je radi, tak je nevolme.

Vgechny krajanske spolky maji tuhou praci, nebot' novYch clenu nepribYva tolik, aby se nahradily ztraty. Minime tim pracovniky, nebot' zname spolky o mnoha stech elenech, jeZ maji kaZdYm rokem teZkou praci zvoliti Best uredniku. Jsou velmi ridke pripady, kde si likednik usmysli, ze ina firad na doZivoti a citi se hrozne deteen, kdyZ jest nahraZen nekym nenij nenahraditelnym Nikdo a pokiisi-li se narn aspori pozvolna podchytiti mlada, 'name si toho vaiti ne posmivati se kdykoliv nemluvi tak dobie eesky, jak bychom si prali a nebraniti se tomu, chti-li si vypomoci svym vlastnim jazykem anglickYm. Nejsme mudrci, ale osmatricet let neptetrZite prace ye spolkovem N.vote take IA neco znamena.

Co je "CARE"? Je to americka drdstevni nevydeleend spoleenost dodavajici pomocne ba,liky lidem dvanacti esvropskYch statt. CARE ma, ye vetSich statech vlastni skladiSte techto baliku, jeZ dle pokyna Ustredni kancelate v New Yorku poukazuje k dodavce osobam, pro neZ by-. ly za ureity obnos penez objednany. JinYi slovy: rozhodli jste se zaslati svYm buznym ye stare vlasa pomocnY balik — bud' potraviny, neb latky na gaty di pradlo, aneb potteby pro male ditky, ei jen omastek, 1141 a kakao — kaZdy balik ma ureitou cenu, prvni staly deset dolarn, nyni nasledkem zdraZeni materialu a prace baliky jsou draZ gi. NuZe, rozhodnete se pro balik potravin a za glete CARE, 50 Broad Street, New York, Cast deset dolara (pripadne nee° vice dle cent' nynejSi) s udanim adresy komu chcete balik poslati. SpoleenoSt objednavku spravne vykidi a poSle vain stvrzenku prijemce na cilikaz, ze mu byl pomocnY balik dorueen.

Pisatel a jeho dospele deti poslali buznYm do Prahy a Vidne celou radu techto bailiff( a vSechny byly dodany presne dle objednavky. Z poeatku posilali jsme baliky zde potizene — koupili Zadouci zbozi, zabalili ho a dali na poStu; byla s tim prace a poStovne i pojiSteni bailiff( bylo dosti vysoke. Jakmile zaeala pomocne baliky obstaravat nevYdeleena, CA RE, zkusili jsme jeji sluZby a byli jako velka rada jinYch krajana ftplite spokojeni. Bezpeend sluna CARE doznala uznani cele verejnosti a jeji vykonnost musela bYt rozSikena na dalSi staty v Evrope. Letos na podzim se CARE rozhodla pro do-

stfedu, dne 15. prosince 194 davku noreiho masa v plechovkach a ( patrila si pro va,noce 25,000 balikyN Jai mile to bylo oznameno americke verejn( sti poealy se hrnout objednavky, ktei dostoupily eisla — padesati tisic. CAR musila oznamiti, 2e zasoby balika s noi cim masem jsou rozebrany a teprve ty1 dny vydala oznameni, ze mohla opatr novou zasobu. Balk tento stoji patnai dolara a obsahuje: plechovku noreiho pare peeeneho masa neprodygne kava, cukr, maslo, gvestkc nou, po vy dort; po Libre: slanina, rY2e, eokf lada, povidla, cukrovinky; dale plechovk lemonove St'avy a plechovku s kotenii (Cerny peps, paprika, skorice, hrebieei zazvor a Salvej). Tyto baliky budou docit vany v aeskoslovensku po Novem rote opakujeme, cena jednoho jest patnact dc luta_ Do Berlina stejnY balik stoji $17.5 0 miei. Podle zprav je ye Spoj.‘ stated Kanade a jihoanterickYch statech celkei 96 tovaren na vYrobu tennisovYch midi Vlastni vYrobu maji na pt. Panama, BIT, zilie, Mexiko a take v Evrope je nekoli desitek tovaren na tennisove mice. Pry( gumove mice vyrabeli v Anglii u2 kolei roku 1850. Ve Spoj. statech se nyni dela pokusy nahradit gumu nylonovYm vlak nem. Odbornici usiluji nahradit gum nylonem, universalne, take by celuloidc vy meek na ping-pong byl stejne nylonc vy, jako duk (thee na, kopa.nou ei na koSi kovou. Ueenci tvrdi, ze mid je skoro to start' jako elovek. Dokazano je VSak pot ze to, ze se mice jako sportovni pomtic ky u2 nejmene pied 5,000 let: Sveclei o tom profilove kresby na vlysec posvatneho okrsku v Luxoru (Egypt) take malby na primitivnich vazach to zvane stredoeinske cry. Rozmery mid jsou velmi rozdilne. Na golf ei pong-pon nejsou vetSi Svestky, na, tennis ei pozemi hockey jsou asi jako pomerane, na kopz nou, vodni polo, ha.zenou, basketball odbijenou odpovidaji velikosti lidske hlz vy. V antice se pinily kolene mice fikovS mi zrnky, koudeli, sutienSimi semeny sit neenic, Zinemi anebo morskou travoi Staroveka hra harpastum v gak uz nal. zuje mid duty. Mel pavdepodobne duSi rybiho mechYre. Take stredoveka spha: ristika (predchudce tennisu) ji'Z mei pravdepodobne anise vzduchove. Byl 1 balon zvici jablka. Pod pojmem obecne predstavujeme pruZnou kouli, jt ma schopnost odraza dill skokti. Mid Of neni v2dycky kouli. Na rugby se na p pouLva balonu giSateho, na ledni hocks puku, kterY je geometricky redeno, ni lfYin valeekem, na golf male koule, opz trene vruby a vrypy, jeZ maji vYznam t. zv. derivaci pri Braze letu odpaler steely (— mid). V Upsale je v mestskei musu zkamenelY. rnic (ko'Zeny, ale pin3 nalezenY na sklonku minuleho stoleti kteremsi skandina yskem maalu. Proto; se naSel v blizkosti prastare lodi, sou(

VESTNiK WEST, TEXAS Ve stl'edu, dne 15. prosince 1948. ' se, Ze slouZil startn na jakysi do doby preceptors, kdy eesky ueitel byl druh davne kopane. Je zajiste zajimave, pouhym pomocniekem, je vloleny do klernie — jakoZto detska hraeka te roboty. Fardr a ileac' jsou jedini einihistorii rozhodne Teprve starore- tele, kteri Zivi ten plaminek ee§stvi v horeke gymnasion (telovYchovnd Aola he- skYch vesnicich. A zase je to pouze ten lenske kultury) melo v ueebnim progra- malt', drobny oeskY lid, kterY zvedd pomu pro chlapce nekolik inieovYch her. Na choden svobody lepSi.ho byti. Druhou Raijedne z PheidiovYch soch (vatikanske sovou knihou, ktera doznala i2asneho museum) drZi. dite v pravici mio, na nemZ rozSireni, je "Pantata Bezoukk". Snad jsou znaeeny paprsky spar.

Zadny aesky spisovatel nedovede takovYin n4 rout pisne "Kde domov miij?" Dne zpasobein sidealisovat typickeho eeskeho 21. prosince bude vzpominano 114. vyroei eloveka, jako Rais. Jako Bolena Nemcova se sve nesm • telne "Babiece", tak Rais eeske narodni hymny "Kde domov Dne 21. prosince 1834 zapel ji ve Stavov- v "Panta.tu BezouSkovi" vytvoril postavu, skein divadle slavny zpevak Karel Stra- ktera se yarn jevi ph eteni jako Ziva. KtekatY v ptedstaveni Skroupovy zpevohry rysi &sky spisovatel symbolicky vtelil ye "Fidlovaeka" na slova J. K. Tyla. Slavne- vetu: V chramu Pane sv. Vita bylo polehho vYroei bride vdeene vzpomindno v'Sude, nano "Pantdtu BezouSkovi" a "Babiece", kde naSi. prebyvaji a take pamatka jejich kteri si podali ruce k spoieene pouti Zivoptivodcti bude zaslouZene uctena. Oeska. tem. Zapad, Kalibdv zloein, Paniokou, VYndrodni hymna je s y Yrn obsahem zcela rnenkaid, Rodiee a deti, Horske koreny, "ZvlaAtni; nebot' neozYva se v ni y Yzva do Stehle, 0 ztracepem kvci a jine a jine boje, jako jsou hymny nekterYch jinYch jsou jthena knih, ktere Rais napsal. Dale narodil, eeska hymna je piseri strizliva, napsal celou tadu knih pro deli. Byl to kratkd, jeZ nemluvi o vladarich a panov- tichY, nenaroeny eeskY elovek. Z kaZde to nicich, ale jen opevuje rodnY kraj a na- knihy k vain dYcha uptimna eeska duSe. rod. Je pind nehy a lasky k tomu krasne- V jedne povidce vypravil o sobs: "BYval jsem kluk jako Skyrne. NaS'e maminka mu koutu sveta, kterY je domovem chi". Prosta pisen, vkladana ptivodne ja- v2dycky nade mnou lomila rukama s poko vloZka, do divadelni fraay, vytryskla vzdechem: Bole, hochu, jestli pak ty noze dvou zanicenYch eeskYch srdci v dobe, kdy trochu povyrosteS?"' A vyrosti! Jak kdy se nevedelo, zda se utlaeovany narod telesne, nevime, ale zarostl do srdce kaZvabec vzktisi. Vpadla jako jasne svetlo a cleho eeskeho etenake. Jeho knihy nikdy byla pochopena, uvitana. Byla polehna- nesestarnou a ani nesevkdni, neb jsou a nim narodu. Pomdhala viteziti, burcova- zustanou veene sveli a trvale jen 'Ceske. la vlaZne, utvrzovala kolisajici, byla ji- Skoda, preSkoda, Ze &find, jiz sviij veenY trenkou ohla g ujici slavnY den. Mluvi k sen tarn, kde tolik veleduchn kryje eerna srdcim kouzelnou moci, rozplameriuje zem: Na 01Sanech v Praze. utvrzuje. Proto se ji bali ti, jimZ byla proPiSte znamS7m do eeskoslovenska. Koti mysli jsoucnost eeskeho naroda. Ona muniste znasilnili Oeskosiovensko ' a utluv'Sak zvitezila! VYznam jeji pro upevneni narodniho vedomi . byl ohromnY. Pisen mill posledni Spetku svobody. Igezi nekostala se vYrazem eeskeho presvedeeni a munisty vzinaha se tarn beznadej, nemoza hlaholu te pisne oteviraji se eeska, srd- hou.cnost a nemtiZe byti straShejSiho poce, aby se nechala napiniti vrelou laskou citu nad vedomi osarnelosti. Marne na k narodu a vlasti, jakoZ i nadeji v lepgi mysli mladeZ, ktera byla chycena do ozubudoucnost. S pisni "Kde domov mar benYch kol rude laviny, jeZ potrebuje laskaveho slova povzbuzeni, tak aby neklesloueili se naSi lide s domovinou, kdyZ jinde la, nebot' bade zapottebi hodne sily a enpouSteli vlast, aby hledali sve ergie, aby se prekonaly potiZe jests vetSi. a dlice v cizine nachazeli v te pisni Bylo by chvalitebne, aby zde rozena mlachu a posilu.

K. v. Rais. Nezname v naAem narode deZ jests pied svatky poslala pohlednici milovanejSiho a vAem dobrYm Oechfun nebo dopis na adresy treba i neznamYch draheho jmena na K. V. Rais. A proe je mladYch mud a 'Zen, jeZ mohou snadno naAirn srdcim tak blizkY? ProtoZe Rais je dostati od tech, kdo letos dleli v Oeskojen naS! — nic vice a nic merle. Narozen v slovensku na vYlete aneb tarn maji phehudem, jieinskem kraji, v male visce. buzne. Ovkm, Ze naSi miadi nebudou TJmornou pili a vytrvalosti studuje, aZ se psati znarnYm ei neznamYm do stare vlastdva stredoSkolskYm profesorem v Pra- sti o svetovYch problemech, harakni ze. Nebudeme etenate unavovat popisem zbrani ye vSech koutech sveta, svizelich a prvnich spisovatelskYch pokusb. Raiso- trampotach, hladu a nedostatku, nebot' vYch a podavame jen vSechny vYznaenej- to oni vi lepe neZli my, kteri Zijeme v neSi prace Raisovy. Prvni Raisova kniha pomernem blahobytu. SpiSe jim budou "Zapadli vlastenci", chytala etenate tak psati o sobs, Zivote v Texasu, rodine, spolza srdce, Ze nebylo moZno se od ni utrh- cich, zkratka osobni veci. A nezalek na nout. Stehlik, Oermak a eiZek, man tom, zda takovY dopis bude eesky neb anptaeci, jsou jmena hrdinii na g ich "Zapad- glickY, dobre pravopisne psany di s chy)Ych vlastencii." eel* dej romanu spa.da bami. V 6eskoslovensku bude zdrojem ja-

Strana 0 sotu a radosti, pujde z ruky do ruky, nebot' ten, kdo se nitiZe pochlubiti pritelem v Americe anebo dokonce pribuznYm, nosi pry hlavu mnohem vzprimeneji mezitim co druzi si smutne Septaji: "Ten ma aspori nekoho v Americe . • " PoMete-li takovY pratelsky list, uvidite, Ze za kratko' prijde odpoved', hrejiva, krasna, ktera stonasobne vvnahradi eas a poStovni znamku. Vy, kdoZ mate styk americkou mladeli, doporuete ji, aby tak ueinila ihned. Leteckou poStou y e 5-7 dnech a vanoce, beztak trudne a chudieke, budou okraSleny vedomim, Ze si na ne nekdo — vzpomnel. daleko od nich Vlajka. "Na ktere strane ma byti ameriekV prapor, a na ktere eeskoslovenskS'y, pri verejnem uvadeni elenil do Jednoty, na jeviSti, uprostred hriSte nebo sletiSti atd.?" Jos. R. — Odpoved': Armadni, a namorni arad Spoj. statir vydal o .tom pravidla, jichZ je dluZno .se pridrZOvat.

Vlajky na jeviSti maji byt postaveny:' americka na prave strane, divame-li se k jeviSti, a oeskoslovenska vlajka na leve strane. KdyZ je vlajka povecicna ye ITYkladnim okne, nebo na °pone jeviSte, nebo v pozadi jevi'Ste, tedy visi stejnYm zpiisobem jako je na Zerdi, s pruhy vodorovne, musi modre pole s hvezdami byti v levem hornim rohu. Pakli vlajka je zaveSena s pruhy kolmo (nahoru a dolt), tedy modre pole s hvezdami musi zase byti v levem hornim rohu, kdyZ se na jevite divame. Oeskoslovenskd vlajka ma byti upevnena na Zerdi bilou barvou nahore, eervenou dole. Nikdy se nemaji na jednu Zerd' zave govat d ye vlajky, jedna pod druhou. Mezinarodnim pravidlern je, Zadnd vlajka (ani americka v Americe) nema byti vyveSovana nad vlajku jinou, di lepe reeeno, Zadna jinn _vlajka nema byti kladena pod vlajku jinou. Kde se vyveSuje na kerdi vice vlajek, maji pokud moZno byti v‘Secky stejne velke, a kaZda, na vlastni Zerdi, tedy ne snad na jedne Zerdi uprostred hriSte nebo sletiSte vyvesit americkou nahoru a eeskoslovenskou pod ni. Radeji nevyveSovat esl. vubec, neZ ji veSet pod americkou, nebo je tteba posta,rati se o jinou nerd'. ( o NovY smrk. Ustav pro lesni genetiku v Placerville v Kalifornii vypestoval po dvacetiletVeh pokusech nov T smrk, jen. ma napravit nedostatek dis ivi .pro dtevarskV a papirenskS7 prnmysl. NovV smrk pry roste dvakrat aZ trikrat rychleji nez obvykle druhy a byly z neho yypestovany zy laktni odrikly pro razne oblasti SpojenYch stain. Tak nektere druhy odolavaji zirne nebo suchu, hmyzu a eliorobam a vkel-my rostou velmi ryehle. * )® Deti jsou mall obeane, kterYm rodiee zakazuji delat to, co sand itclali v tomto veku.

Strana 4 7

RESOLUCE SOUSTRASTI My, ni2e podepsanY resolueni vybor radu Pokrok Roweny eislo 49. projevujeme uprimne citenou soustrast portistale rodine nad ztratou jejich mileho man2ela a otce a na geho spolubratra Pavia Korenka, kterY dne 23. listopadu ukoneil svoji pozemskou pout' a dne 25. listopadu za hojne neasti ptatel a znamYch byl ulolen k veenemu spanku na evangelickem htbitove ph osade Rowena, Texas. Tento zemtelY spolubratr jest jedenz tech prvnich osadnika, kteti se svYmi rodinami zavitali do zdefai krajiny. Dne 2. kvetna 1904 s jeho manlelkou a s pomoci jinych zde zalo2ili novy tad dislo 49., u nehol setrval al do sveho skonani.

My vime, mile rodino zemteleho, 'le tato smutna udalost jest pro vas tkliva, budi2 y am ittechou, 2e my vas 2a1 sdilime s vami. Zemrelemu spolubratru budi2 zeme lehkou.

Psano dne 28. listopadu 1948 v Rowena, Texas.

Josef' Mareeek, Josef Holubec, Vaclav Kvasnieka, resolueni v'bor. ) • 4, .

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nilepsany resoludni vybor tadu Pokrok Sweet Home, eislo 63. SPJST ve Sweet Home, Texas, jmenem tadu vyslovujeme uptimne citenou soustrast portstale rodine nad Umrtim yageho man2e1a, otce, staheka a naleho spolubratra Vitema Julius Chaloupka, kterY skonal 25.'listopadu 1948 ye stall 60 ran' a Lrmesicil, byl pohiten ye Sweet Home na katolickem hbitove dne 27. listopadu za hojne ucasti lidu, kteri vzdali posledni poctu na gemu vernemu spolubratru. Pohrebrii obrady vykonal pater G. Kuratko za pomoci patera Leo Pegek.

Vime, pozfistala rodino, 2e te2ce nesete odchod valcho manlela a otce, ale budi2 yam ntechou, 2e my, eleni na geho radu soucitime s vami ye vagem zarmutku. Zemtelemu bratru budf2 zeme lehkou a po • mnoha, leta budi2 v na gi pamatce.

Za, rad Pokrok Sweet Home cis. 63.

Emil Kutae, C. M. Hon g, Joe N. Morris, resoluern v'bor. )•A, RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nilepsany resolueni v'bor tadu Novy Tabor Oslo 17. projevujeme jmenem tadu uptimne citenou soustrast pozilstale rodine nad ztratou jejich matky, ba-

VtSTNfIC--WEST,TE AS bieky a nasi spolusestry pi. Emilie Matejka, ktera zemtela dne 30. listopadu 1948 ye stall. 76 let a pohtbena byla 1. prosince za hojne fleasti pratel a znamYch na hrbitoVe prvnich eeskYch osadnikii pri Novem Tabore. Zminena sestra byla dlouholetou elenkyni na geho radu, v2dy dbala svYch rackwYch povinnosti.

Vime, mile rodino, 2e vas zarmutek je veliky, ale budi2 vam ttechou, 2e i my elenove nageho radu soucitime s vami.

Zesnula sestra at' odpoeiva, v pokoji a Cest budi2 jeji pamatce.

John Hovorak, John E. Mrnu gtik, John E. Stefka, resolueni vYboor. .i• • ( ) RESOLUCE SOUSTRASTI. My, Utednici radu Jan Hus C. 57., timto projevujem v gem pozilstalYin uptimne citenou soustrast nad ztratou jejich mileho otce, bratra, dedeeka a na geho spoluMatel Havel, bratra ktery zemtel 23. listopadu 1948 ye stari 78 let. Byl zakladajicim elenem radu Jan Hus eislo 57. v roku 1905.

Vime, pozustala rodino, ze tace nesete jeho odchod, ale bucli2 vam alespori Casteenou ritechou, 2e my eleni radu soucitime s vami ye vagem zarmutku.

Mil' bratte, odpoeivej v pokoji a eest budi2 Tvoji pamatce.

Za rad Jan Hus, eislo 57. v Gonzales, Texas.: Anton Le2ak, predseda. Jakub CI2ek, tajemnik. ) 4, RESOLUCE SOUSTRASTI. Resolueni v'bor radu Vy gehrad cis. 48., 13eyersville, Tex. dint() projevuje v gem pozilstalYm uprimne citenou soustrast nad ztratou jejich mileho otce, bratra, dedeeka a na geho spolubratra Vine Leshikara, ktery zemtel 27. listopadu 1948 ye stall 72 let a pochovan byl 29. listopadu v Taylor ,Texas.

Vime portitstala rodino, 2e te2ce nesete jeho odchod, ale bucli2 yam alespori easteenou Utechou, 2e my, elenove radu soucitime ve vagem zarmutku.

Mil' bratin, odpoeivej v pokoji a test budi2 Tvoji pomatce.

Resolueni vybor: Frances Hejl, Cecilie Shiller, Alice Shiller. ) RESOLUCE SOUSTRASTI. Resolueni v'bor radu Nov' Tabor cis.

17. timto projevuje uprimne citenou soustrast portistale rodine nad odchodem jejich mileho man2e1a, otce, dedeeka a nageho spolubratra Josef V. Marcell.

Vime pozastala rodino, 2e te2ce nesete odchod vain mileho man2e1a, otce a dedeeka, ale budi2 yam utechou, 2e eleni nageho radu citi s vami ve va gem zarmutku.

Zemrely brats byl dlouholetYm elenem

Ve stredu, dne 15. prosince 1948. nakho radu a v2dy spravne konal elenske povinnosti.

At' odpoeiva v pokoji a eest budi iIi4 pamatce jeho!

Za rad Novy Tabor Cis. 17.: John Hovotak, John E. Stefka a John E. Mrnugtik, resolueni v'bor. ) • 4, .

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2epsany resulueni vybor tadu Pokrok Sweet Home Cis. 63. ye Sweet Home, Texas, projevujeme jmenem radu uptimne citenou soustrast portistale rodine nad ztratou jejich man2e1a, otce, statieka a nageho verneho spolubratra, kterY valy byl velice horlivy spolkovY pracovnik schtlze pfesne nav'Stevoval a to byl Josef Kati& st., ktery zerntel 7. prosince 1948 ye stall 84 let a 8. prosince byl pohrben za hojne 4easti spolkovych bratti a ptatel na rodnim hititove v Yoakum, Texas.

Vime poznstala rodino, 2e te2ce nesete odchod va geho man2e1a, otce a statieka ale budi2 yam ntechou, 2e my, eleni nageho tadu soucitime s vami y e vagem zarmutku, neb jsme ztratili dobreho spolubratra a vYteeneho spolupracovnika. Zemtelemu bratru budi2 zeme lehkou a pc mnoha leta, budi2 v na gi pamatce.

Za rad Pokrok Sweet Home Os. 63.: Emil Kutae, C. M. Hon g, Joe N. Morris resolueni vYbor. ) • 4, • Dnes narody sveta jsou ostrovy, jejichi obyvatele volaji jeden na druheho pte, mole nedorozumeni. Cim lepe bude rozumeti jeden clruhernu, tim rychlei: pochopi, kolik maji spoleeneho a 2e ein: menSi budou rozdily mezi nimi, tim mensi take mo2nost, 2e by jeden poysta: ye zbrani proti druhernu. - C. A. Attlee. * * Na kratkVeh vina.ch pro zachranee. Ve SyYcarskYch horach zavedli pro zachrannou slunu bezdratove telefonni spojen: na ultrakratkYch ylnach, tok ze z hor:Leh podnikn mohou kdykoli volat o po) • 40 •

KALENDAII 19. prosince. Spoleena svaeina po ohrioveho spolku v Sokolovne ye For! Worth, Tex. 19. prosince. Vanneni program zdarmE v sini tadu Pokrok cis. 88. na Studewooe v Houston, Tex. Zacatek ptesne v 5 hod odpoledne.

19. prosince. Vanoeni program ke stromean v sini radu Svaz CechosloYanti els 92. ye Forth Worth, Texas. Zaeatek v hod. weer.

22. prosince. Stromeeek a nadilka prc dal v Sokolovne ye Fort Worth, Tex. 31. prosinee. Sylvestrovska zabava v So. kolovne ye Fort Worth, Tex.

Ve stredu, dile 15. prosince 1948.

E. BASTIAN - STUMPF:

OSAIVIE N'LA ROMAN

Pani Mirovska necitila se Zarlivosti.

Pristoupila jests o krok bliZe a ueinila takovY pohyb, jako by chtela s divkou zatrasti. Chvela se hnevem.

"A to si troufate mi nalhavati — vy nestoudnice? Fuj! To musim trpeti jiZ tolik mesicti ye svem dome! Jests dues sbalite si svych pet Svestek a zitra rano zmizite z domu! Nechci vas jiZ ani videti!"

Nekdo vSak neveciel, ze se stane jinak.

13y1 to pan MirovskY. Ale mleel dal.

Pavia zachovald klid jen steli. Potupa, zptisobena ji pani Mirovskou, straSne se ji dotkla. Pies veSkerou svou nevinu byla ni bezmocna. Pani Mirovska byla tak rozbesnena Zarlivosti, ze by nebyla nezavadnosti osuclneho rozhovoru uverila za Zadnou ceiiu.

A MirovskY nezastal se Pavly ani ac mohl svou pani snadno prcsvedCUL Pavia zde stala cela se chvejic a tisknouc si race na rozbourenou larud'.

Marne ZadalaMirovskeho pohledem o pomoc. Jen ji prikYvl na uklidnenou, ale nepromluvil ani slava. Pod tihou hlodave bolesti sklopila Pavla hlavu, a ze rtti vydralo se ji zoufale zavzlykani.

Bylo ji vytrpeti nejstraSnejM osud — byla nazvana nestoudnou a musila mleeti nebot' byla osarnela divka! Hrozilo ji dokonce, ze bude posk y rnena i pamatka jejich rodieti.

Marne ohliZela se po vYchodisku. Ozvala se v ni opet touha po neZne rcce rnaterske, ktera by ji polaskala v utrpeni. Lee matka byla mrtva, a jejimu diteti bylo nastoupiti ktiZovou cestu, prikazanou osudem, bez opory a bez pomoci Nakonec musi z domu jako psanec!

S oeima ztmavelYma bolesti obratila svou bledou tvat k pani domu.

"Odchazim tedy, milostiva, pani — ale nejsem vinna."

Nedostala odpovedi a nikdo ji nezadrZel. Pan Mirovsky pohliZel za ni mleky.

Teprve kdyZ zapadly za ni dvere, obratil se k sve Zone: "Heleno, vyStvala isi tu divku bezdii-vodne, jen pro svou neodtivodnenou Zdrllivost. Vydala jsi ji v sane Zivotu, bez ochrany. Chtela-li jsi dostati sleenu Pavlu z domu, mohla jsi to provesti jednocluSeji!"

Z pohledu pani Heletay nevymizcl stale jests hnev.

"Abys se nezastaval jests to faleAnice!"

MirayskY pohledl na ni ironicky.

ESTNiK--- WEST, TEXAS "Dovol Heleno, abych to doprovodil do tveho pokoje. P±z se uklidniS, sdelim ti oh8111 sve rozmluvy se sleenou Pavlou. Sleena jarska je velmi radna colada dama.

Wak se uka.Ze zas jednou bezduvodnost tveho Zarleni," Neeekaje na odpoved', podal sve choti rams a odvedl ji z knihovny do jejiho pokoje.

Pokoj zamecke pani byl vybaven s velkym vkusem. Vymysliti tak ladne zarizeni mohl jen Novel( vysoke dukvni "'tro y -ne,audiovlks.VSbyzdevarv6 bledezelene a cely pokoj byl darem pana Mirovskeho.

Mirovsky dovedl svou chat' k Zidli a usedl naproti.

NeuSio mu, ze vnitrni boj v du:Si jeho Zeny neni dosud u konce. Ale neodkladal dole vysvetleni. Nekolika slovy vylieil svou rozmluvu s Pavlou.

"Helo, jak s tebou zahrala zase jednou tva Zarlivost. A tvoji povinnosti je, zjednati nevinne deer' milovaneho kapitana dostiueineni. A rikam ti: postaram se, aby sleena jarska dostala misto na Habrech. A ty ji doporueiA!" Pic tomto zaveru sebou pain Mirovska trhla a vyskoeila.

"PovaZ Martine — toho piece nemilZeA ode mne Zadati!"

Mirovsky pokreil rameny.

"Heleno, ktri slov — je to marne. Jsem syt tvYch rozmaru. Dobrou not!"

Sepjala ruse, zastoupila inn cestu a zaprisahala ho: "Martine, vyslechni mne! Takto nesmis. odejiti ode nine!"

Mirovsky na ni nepohledl. Zabloudil zrakem kdes do dal'.

"Je mi lito, ale musim to upozorniti — ochladne-li jednou ma laska k tobe skuteen& bude to tvoji vinou. Po patnacti leteen manZeistvi jako zrala Zena stale jety yeene stejne sceny Ste tak Zarliva pri kaZde maliekosti to nevydrZi trvale nikdo!"

Nyni koneene byla pani Mirovska presvedeena o bezdtivodnosti sveho podezreni a litovala trpcc, ze se dala strhnouti. Podkladem vSeho byla vSak obava, ze ztrati lasku muZe, ktereho milovala.

Objala ho kolem krku, privinula tesne k sobs a prosila: "Martine, odpust' mi jests jednou, naposled!"

MirovskY zavrtel hlavou.

"Vhly tyteZ sliby a prisahy! Helo, tentokrat nemohu. Hied' napraviti krivdu spachanou na sled's Jarske pak uvidim, jak se utvari naS dakSi Zivot. A nyni, dovol, abych odeSel; main jeSte mnoho prate."

Jemne, ale rozhodne uvolnil se z jejiho naruei. Bez jakehokoliv neZneho projevu vykt z pokoje.

Pani Mirovska hledela za nin ztrnule,

Strana 5 jako by nechapala jeho poeinani.

Pak klesla bezradne a. znieene na a snaZila se ujasniti si sve mysienky. pUemolena litosti a bolesti, Z:tk si tvar rukama.

"Co jsem to ueinila!" ', roe neprokazala vice sebevlady, ji od jinYch. Jain() bylo jisle: nedohodne-li se s Pavlou, zt.rail nejen manZelovu lasku, ale i Zabrala se v my,§lenky. ZbYvalo ji jen jedine vychodisko a nebylo pro ni jine volby. Znamenato to jednali rychle, hoc dloulleho rozmYSleni. Pomalu ji ztrnuly klid bylo rozhodnuto.

Pavia sedela znieene ve svem pokoji zirala do prazdna. Zoufalstvi zraeilo SC ii v ocich, ktere nemely,jiZ slz. Op:4. pozbyla domova, vyhnali ji z domu jako bozetnou.

Byla obvinena krive a paiii Mi]ov, , ka neuznala za vhodne ani ji Vy;ifs,i11101Ati. jejich aid" platila za vinnici -- co v,§ak spachala vlastne?

Podala ruku panu Mirovskenm a ji'r bylo rozhodnuto o jejim osudu. Neni divu — byla jen pouhou hospodyni a iia tu netreba se ohliZeti — tech je na svete dost a dost!

Nejhori, ze musi 'zase do Mrelao sveta.

Obavala se ho, nevedouc, ham se uteci pied Emerym. Trpela zouf ale.

SnaZila se dospeti k nejakemu rozhodnuti, ale v mozku zelo ji prazdnotou. hrtizu pied budoucnosti.

NejtiZe dotYkal se ji rozchod s Hedvikm". °be zemilovaly se do sebe. Pavia v jeji spoleenosti pies veSkeru namahu se poteMla. Malieka jak inela jen chvilku volnou, hned vedela, kde. najiti Pavlu a pomahala ji, jak to jiZ deti delavaji.

Ve styku s Pavlou pozbYvaia sve ludopygnosti, kterou se vyznacovala lidem a stavala se pravSrm tem. A ted' se mely rozejiti!

Rano, all maliaka procitne, bude Pavia davno jiZ za horami.

DneSni polibeni na dobrou nos, bylo zaraven polibkem na rozchodnou.

V mySlenkach vracela se Pavia opet a opet k nedavne scene. Neueinila by lope, kdyby poladala pani Mirovskou jests o jednu rozmluvu a hledela se obhajiti? Co vAak by thn dokazala? Sotva doal viry a zbyteene vystavovala by se v nebozpeei novYch pokoreni.

Bylo take vyloueeno, aby pc) tomtoob-vineni zilstala v dome.

Pavia byla divka neobyeejne dukvni sily a piece ji nyni vytryskly sizy.

Honba za novYm mistem noeinala ann.

Budoucnost jevila se ji kdivau a cbmurnon; mela opustiti vk, co mela rada. Jell tithe Stesti, spoluprace s panem. ZabranskYm ztraeeno navhly. 0 to postaral z jejich promisledovatehl - Eitery.

NeZadala.jiZ nieeho ad llivota. Tak rada

8trana 6 vyhrivala se na, vYsluni lasky Hedvieeiny — ale i toho byl konec.

Tyto take mySlenky nahle ji pripomely, ze si musi sloziti zavazadla. Povstala a jala se baliti.

Kam jen se obrati?

Ke stare sluice Anne jiti nemohla byla zima a Anna nemela volnYch mistnosti. Oba pokoje mel pronajaty jistY lekar. Jak dlouho potrva, ne2 se oleni, a vystavi si sam vilu? Pak teprve se uprazdni u Anny byt. Patrne se vSe spiklo proti ni!

Byla tak uboha na celem boZim svete nebylo duSieky, ktera by ji aspon poradila.

Prave koneila Pavla baleni a chtela se jiti poohlednouti po nejakern noclehu. Tu zaklepal nekdo tie na dveie.

S lehkYm Ulekem oteviela — a pied ni stala pani Mirovska. Pavla ustoupila, ji ihned s cesty.

Nevydala ani hlasku. Jen srdce buglo ji zbesile a rty uzamkl ji strach, co ji phnese prig' chvile.

"Sleeno," podala pani Mirovska duknYm hlasem. V jeji pySne tvali trhal sebou kahlY sval. "Je to nejteMi. cesta meho 2ivota, ale vim, ze jsem yam povinovana omluvou. Muj mantel vysvetlil mi celou prihodu. Dala jsem se strhnouti, rozeilena proto, ze jste se omeSkala. Rekla jsem vam slova, jichZ nyni lituji. Prosim vas, promirite mi a zapomente!"

Pavia priSunula pani Mirovske rychle na nit tato prudce dopadla.

Bylo patrno, jak tako jest ji omluviti se osobe podrizene. Pavle znaene to uleheilo; bylat' pote gena v hloubi duk, Ze'neodejde odsud bez vysvedeeni, a ze neodejde s hanbou.

"Milostiva pani," rekla chvejicim se hlasem. "Neni vam treba vice se omlouvati — jsem St'astna, ze se podarilo panu Mirovskemu use yam vysvetliti. Ale pies to vas prosim, abyste ponechala v platnosti moji vYpovecl'."

Pani. Mirovska, pohledla prekvapena na Pavlu. Jak jest hrda — pochazi zrejme z dobre rodiny! Toto poznani bylo ji velmi trpkYm, ale soueasne stoupla Pavla u ni ye vaZnosti.

A nyni i ona zatouZila opatriti Pavle zamestnani odpovidajici jejimu vzdelani.

"Sleeno Jarska, einite spravne, vzdava,te-li se mista, ktere odpovida tak malo vakmu vzdelani a va gm vedomostem.

Pomyslim-li ovkm na Hedvieku, je mi toho lito, bude se ji po vas stYskati! Dovolte mi, abych se ponekud postarala o vagi budoticnost! Je to ma povinnost po torn 'dem, co se stalo. Dovolite?"

Pavla ptejela si rukou pies eelo, aby se presvedeila, nesni-li. Pak pohledla zkou'nave na pySnou damu, jet se ji objevila nahle ye svetle zcela jinem. Tu zmizela jeji posledni pochybnost o eestnosti teto nabidky. Rys hrde pYchy zmizel s tvare

VESTNIX— WEST, TEXAS

pani Mirovske zcela a ustoupil vYrazu nesmele dobroty. Jaka to promena ... Pa yla porozumena nyni pohledu Mirovskeho: zakroeil v jeji prospech! A to, soueasne s ueinenou ji nabidkou, znamenalo pro ni vykoupeni ze vSech Utrap a nouze.

Pavia podala bezdeene ruku pani Mirovske. Bylo ji lito damy, stojici pied ni jako prosebnice; proto ji chtela ueiniti tuto chvilku mene trpkou. Kdy2 se prokazala jeji nevina, byla prilis velkomyslna, a uSlechtild, aby trapnou prihodu protahovala.

"Milostiva pani," rekla proste, "vkladam svou budoucnost ye vase ruce a pheinim se, abych byla vakmu doporueeni ke cti."

Pani Helena zhluboka si oddechla. Diky Bohu ze Pavia souhlasi ted' se mute usmititi s manZelem.

"Vzdalena pribuzna meho manZela na panstvi Habry hleda spoleenici pro sebe a sveho churaveho syna. Tam vas doporuelm! Bude to lehke, prijemne zamestnani, ktere odpovida vahm vedomostern. Chcete pro ne se rozhodnouti?"

"Rozhodne a kdykoliv!" odpovedela Pa- , via.

Pani Mirovska, ji jeke jednou stiskla pevne ruku.

"Dobra, tot' vyrizeno T. Ale rid vec zaridime, zilstabte, prosim, v mem dome. Uvarujeme se tak jakekoli zbyteene pozornosti — jiZ i s ohledem, na slukbnicvo.

PovaZujte se za meho hosta a vSimejte si laskave trochu Hedvieky. Vite, jak na vas 1pi a jak ji bude, aZ odejdete!"

Pavia projevila svilj souhlas i s tim. Pani Mirovska byla rada, ze se use vykidilo tak hladce. Rozloueila se s Pal/1°u s pocitem velike Zamek Habry leZel ve stredu pahorkate krajiny na maiem kopci nedaleko Labe. Tripatrova, budova s veg a malYmi arkYri byla terrier cela zarostla breet'anem.

Nad Habry sneslo se jaro. VSude bylo pino zelene, kvetti a vtme. S veZe zamku byla nadherna vyhlidka na daleke, groke stribrite vody Labe.

Zde dlela Pavla jiZ po nekolik mesicit.

Citila se zde Volna a v bezpeei.

Stara pani Chlumecka, ktera se' venovala zcela jen oeetrovani sveho syna, einila si pramaly narok na jeji sluZby. Tak venovala se i Pavia hlavne churavemu zameckemu panu, ktery stiZen byl easteenYm ochrnutim. Matka i syn byli lido jemni a uglechtili. Pavia byla povahy stejne jak oni a zahy s nimi se shodovala a jim rozumela.

Majitel panstvi velmi se radoval z phtomnosti mlade divky, obdatene pravou jemnosti srdce. Oblibil si ji, chybela mu, nebyla-li jen chvilku na blizku. DuchaplnY pohled jejich modrych ()el, jemne porozumeni pro vSe, co se ho tYkalo, jasne

Ve stfedu, dne 15. prosince 194

mluvily o tom, ze divka nebyla uktter. hone Zivota,.

Tato trojice lidi Zila v harmonicke spt kojenosti, po ktere touldia Pavia dlouho a 'name. NavAtevy prichaziva: jen velmi zridka a nebyly nikdy opetovi ny.

Nedovolovala to choroba zameckt ho pana. Pojednou v gak dodo k nemilc mu preru geni idylickeho Zivota na g troj ce.

Sestra zameckeho pana a jedina dee] stare, pani, mnohem starsi a ovdovel pribyla jednou neoeekavane na Habry. • Milovala takova prekvapeni.

Pani Linkova byla hateriva, zatrpk dama, ktera u gla v manZelstvi malo hi sti. Napinovala zamek po cely den svY reptanim a zamestnavala Pavlu svou osobou bez ohledu na churavel mlacieho pana i starou pani.

Ale ani Pavla nebyla s to ji v nieem v: hoveti a tak ji celY den plisnila zptisobe pramalo rortomilym.

Za, slunneho jarniho jitra stala Pay na velkem balkone jidelny a vdechova hlubokymi dougxy vzduch nadherneho j tra.

Byla tak zaujata skvostnYm tim po'Zi kern, ze nezpozorovala ani pani Linkovo ktera vletla nahle do pokoje jako stye a rozbehla se hned rozeilene k ni.

Pani Linkova byla maid, obtloustla, stibka, rysti nikoliv SerednYch, ale z: horklYch. Vyjela na Pavlu ostrYm, pron kavYim hlasem: "Pro Boha, sleeno Jarska, — vy tax vystavate a civite do prazdna — a ja v hleciam po celem dome! Musite mi pomc sbaliti zavazadla, pojedu s maminkou a bratrem do Jachymova. Ale pospeSte marne toho jeSte mnoho na praci a n chtela bych zde uvaznouti sama."

Pavle zachvely se sotva znatelne rty, a jinak se zda,lo, ze preslechla utoenou, pr tivnou rozkazovaenost, jet zaznela v ni pani Linkove.

Matka a syn rozhodli se pro tuto ces jen proto, aby unikli spoleenosti pani Li: kove. Rozhodli se s teZkym srdcem, o churavY muZ nemohl dee snesti veenel hubovani sestrina.

"Neptenechala byste laskave tuto pr ci komorne? Za deset minut musim od jiti na partii Sachu s panem Chlum ckym!"

Pani Linkova ulasla.

"Co — ze ? Snad jsem preslechla ted' pied odjezdem hrati v S s achy! At' bratr pane odpoeine — to mu bude zdr vej g ! Vitbec cela to nahla cesta. — Ta to nine vypla gti! Myslila jsem, ze se br trovi nahle pritizilo -- a hie, najednou jemu zcela dobre. — Ach, Bo2e, jak 3 gkodi tohle rozeilovani a k tomu j eke n ti yeene ohledy! Na mne se neohlig kdo!"

Pavla pokusila se ji premluviti, aby cesty neziteastnila.

4

V2STNiK—WEST, TEXAS

sdedu, dne 15. prosince 1948.

Oddil Dopisovatelsk3T swo•nwo4s.s.u.awo”uasur-umounosnomo

oess...70

Falacios, Texas. bratre redaktore! i'y krasne vanoeni svatky se nam blili, ktere cel' svet se teSi. Nikdo se na ne neteti jak male deli, co jim Jelitek ere letos donese, a my staiti take radi iominarne a zvlatt' ti co sve mladi pro-i v to nam vtem mile stare vlasti, kde v o vanoeni dobe na torn natem krasnem latsku ty zvony v tuto vanoeni dobu ttraraely:KdyZ si na tu dobu vzpomenu, ba je tomu jit 55 let, ale kdyt prijde to as vanoeni vhly si pomyslim, jak to n na tom natem krasnem Valatsku yy:la a dnes k tomuto dopisu mne jeden tj krajan povzbudil.

3ylo to 9. listopadu, co jsem obdfZel dood mne dobte znameho krajana, donarodovce, ktery tak jako ja, treba je tu mnoho let, ale nikdy nezapornel ten nat valatsky kraj. ;tent' br. redaktore, neminim cely ten pis probirat, aby nekdo nerekl, Ze zabi11 celou stranu, a napiti jen par radkii. pis zni nasledove: DrahY br. Domorade! ?rave se stehujem a nate' jsem stare viny, ktere jsem dostaval z Brna asi roky, ale uZ je nedostavam. Bratrak rune psal, to jak mne dojdou, Ze re je nebude posilat. — Timto koneim dopis, neb neminim prilevati vice oledo ohne, kdyZ jit to tak moc le pie pritel: Ale nevirn pros jsem jea list schoval, mel jsem to ztracene na trem desku, ale asi pro Vas. Vidim, Ze je n neco o Valatsku, tak si to preetete. depsano jest: krajane! Jit v 15. stoleti panoval !zi lidem zvyk, nejenom mezi ktest'any, i mezi pohany, oslavovat AtedrY weer. la to doba tajemna, doba vtelikYch uzel, pover a rozmaniteho earovani, jet mesla se z dob pohanskYch a udrZela se asti at do dnetniho dne. Starostlivi hohdari vykurovali chlevy, knai a Zaci kurovali obydli, jedla se calta eili Tehdy se nejedla eokolada, kakao a ante, jak si dnes nekteri preji, aby se poslalo to anebo ono, Ze to ji2 davno jedli. Ja take ne a vyrostl jsem. My ne byli radi, kdyt nam rodiee dali jabl, hruttku, trnky a nejaky orech a po vei si elenove rodiny na jazatch a louskali orechy. PoboZni Eli do stela, kde se rozhlaholily vesele melie vanoenich pisni a na na ysi jste slyi ty nate valatske pisne: Pash stado dati.

Niili etenari, treba to na ge Valagsko byla ude a dost bidy jsme tam vystali, my ?ce na nej nerntiZeme a nesmime zapo-

menouti, je to piece na ge rodna zeme. Za to nage rodiee nemohou, Ze neoplYvali pozemskYm majetkern, ani v teto semi, nove bolaate zemi vElci nejsou bohaei. Toto je posledni odstavec z tech valatskYch novin: Nakonec prinattime ukazku prostonarodni vanoeni pisne: Fasli ovce Valagi, pH betlemskem salaSI. Andel se jim ukazal, do Betlema jit ka,zal. Gloria! Vstante hore Valasi, nic vas zleho nestrati. Slytice to Valati si povidaji: Gloria! My toho nevime, latinsky neumime! Bette vzbudit Kysteru, necht' jde zavolat Juru, on chodival do tkoly, on po latinsku umi. Kystera (rovneZ pastucha) zavola tedy Juru a dava, mu ponauoeni jak se chovati: Odej sa do brunclika, at' se to nepoleka. Mat tpinavou kotulu, zapni sa at po, bradu. Privitej ho fictive, nedavej peste k hube!

Jura se ubird k Betlemu, zatim vtak nedoekavi Vala gi pobidnou Ondru, aby vylez1 na, kueek podivat se k Betlemu, co novela° bude tam.

Ondra vykond, co mu prikazano a vypravuje: Vide' jsem bratri k Betlemu velke svetlo u chlevu, det'atko urozene a v jeslieky vlolene, vtecko sa tease od zimy, dyt' nema kfiska petiny.

Tu pojme Valachy litost i nabizeji se det'atku pomoci. Ja mu poteam sve Zupice, obuju mu nohavice, koluchem ho prikryju, snad ho trochu zahreju.

Zatim se vratil Jura. — Hopsa, bratri k vam specham, tak balm sotva dYclaa,m.

Co tak belit Jurieku k nam? A ja idu dolinn a nesu yam novinu.

Copak Co to v noci nese, el si salad' pov lese?

0 bratrove najmilejti, radujte sa! Narodil se nam ctny Mesiat, o nem povidali statieek 'tat, Ze sa ma naroditi, Ze ma s nebe sestupiti Spasitel nat.

Ja vas k nemu povedu a vezmem fasku brynze na koledu, mam enom tpetku hrachu. Toho on ti jist nebude, milk brachu. Vezmi smetany, to je dobre pro pany.

Ale kdY2 Valati skuteene prijdou k betlemske salasi, stydi se piece tech pantiv,' i pobizi jeden druheho, aby gel napred, at jeden z nich pripadne na dobrou mytlenku: Jdi ty napred, Antone, tys osoba 11redni!

Pak vitaji Jetltka sborem: Vitaj nam urozenY, chvalime Te na zemi, pochvalen bud' Jetit Kristus mezi vtemi.

Mili bratti a sestry, ja yarn preji vesele Vanove a lepti zittek a tento dopis venuji vtem krajantim toho na geho krasneho Valatska. Vat krajan, Frank Domorad. ) • 4. • ( Ruce zbeli a zjemni glicerinem, citronem a nejlevneji pii umivani rukou ye vode s pridavkem trochu boraxu.

Strana 7 Ze schilze facia Jaro C. 130. v Dallas, Tex. 'Sclafize vYroeni byla pekne obsazena, ac nekteiti piece zUstali donna, asi se ball aby nedostali nejaky ten it Volba firednikti se odbyla velice hladce, neb bratti tentokrate projevili za,jem o volbu a tadove fitedniky. Za ptedsedu zvolen br. Miro Jureik, mistoptedseda Vincent Ondrakk, tajemnik Johnnie 8ebetka, tieetni Jerry Rotrekl, pokladni Joe Man. Dale byl clan navrh, jestli by nebylo dolate, by nove zvoleni atednici si zvolili i daltl vYbory. Navrh byl podporovan a tak si bratti predseda a mistoptedseda vybrali dalSi svtij personal pro rok 1942.

Ueetni vYbor: bratti 8efedk, Rotrekl "starSi", sestra Ann Janieek. Resolueni vYbor: bti. Miro Jureik, J. 8ebetka a br.

TupY. NemocenskY vYbor: sestry Valeikova a Kraftova, a tern jsme pridali tofera br. Krafta. Dopisovatelka: Ant. Horilkoyd.

Toto jest prozatim vS'e. Uvedeni novSlch firednikti bude due 2. ledna odpoledne v Sokolovne. Pitijd'te zase do schtize a dejte najevo tern novYm titedniktim, to si jich vatite a chcete s nimi spolupracovat.

Schtize byla velmi zajimava. Po schfizi byl malt' zakusek, cot ptfalo velmi vhod a kaZdY si to pochvaloval.

V prigti schtizi predleha, placeni pona celY rok a kdo jste dluten zapravte vas dluh. Ptijmete v2ichni poAntonie Horak, dop. zdray. ) • 4. • ( DOPIS Z MORAVY. Bratr Ant. Navratil z Wharton, Tex., poslal nam k uverejneni dopis sveho bratra Stanislava, z nej2 otiskujeme nasledujici east: Dol. Dl. Loueka, 15. listopadu 1948. bratte Toniku!

Zasilame Ti vtichni vespolek mnoho srdeenYch pozdrava a eastYch vzpominek na Tebe. Jak se Ti stale vede, kdy2 jsi sam bez sync, kdyt si koupil tak dost daleko od Tebe. Ov'Sem u Vas to moc neznamend, sednete do auta a jste za par minut u sebe. Ale ptec s tou praci to jde jinak, kdyt jsou dva pH sobe a jeden druhemu porinite. Neb ten mladS'i elovek vydrti tu -CCM' praci dele net ten starH, vtdyt' Ti jit taky neni 30 rokti. Ja, to soudim podle sebe, je me 47 rokti a ut nezastanu tu tetSi praci jak jsem ji zastal pied 10 roky.

Dnes tu tetS'i praci v hospodatstvi zastane syn Mafia, kteremu bylo 19.-7. 19 ro-.. kil, ktery taky s chuti a rad tuto praci OvAem mame to prace zde vgichni dost, jak Lena tak i my oba dva. Milog, nejstarti syn 1. rijna nastoupil vojenskou sluZbu, jest v eechach v Prachaticich u delostreleckeho pluku, ale psal Ze asi brzy ptijde do kursu co elektrotechnik, to na nej eeka hodne je§te ueeni. A kde ho zaradi, Ze nevi zdali ztistane v Ciechach,

Strana 3

Ve streuu, dne 15. prosíncé 1948.

V Ě S T N Í K - WE8T, 'l'ExAS

na Moravě. na Slovensku. Má se jak 110-1 najednou upsat na dodávku do 28. října bych ho viděl, ale není to možné. Dnes váček na vojně. Já_js~mtaky s:oužil 1921-1 na ten náš dvouletý plán, ještě mě stíhali. ~~1:á~ě jsme dostali dopis ocl Mil?še,.že od23, brzy.po světo~e vale~.prvm. Ale srn~d Tak náhodou tehdy pršelo tak jsem jim J1~d1, clo kursu _elektromecha1:_1ckeho do to bylo tehdy o neco lepší. Dostal tenkrat , , . .' , Lipníka nad Becvou na Morave. Letos od koupit všechno bez lístku, ale dnes u nás to všechno do toho 23, rrjna dodal. Clo- jara jsem neměl času, abych se zajel po­ [eště všechno je na lístky nač si vzpome- věk si myslel, že jest lepší úděl seti bram-] dívat do Kosova. Počasí přes leto bylo ob­ ne, ať potřebuje to či ono. A ještě kdyby bory, vykopat řepu, vydobýt včas, ale pá- stojné, úroda obstojná až na jetel, který to dostal, Na šaty máme každý body na ni nemají ohled nad ničím, fen dodej a jsme žádný neměli, protože loňského ro­ šatenkách, ale to ještě aby měl zvlášť udělej to kdy chceš, třebas nespi. To jsme ku všechen vyschnul. Kdyby byla doba poukaz z okresu, a těch pošlou na čtvrt si představovali jinak, to není volné ho- rok 1912, byl bych rozhodnut hned a byl roku pár a ty v obci rozdělí a dají komu spodaření, to jest přímo diktát. setí má- bych za měsíc za oceánem, neb jak dlou­ chtějí. Kdybych si ty staré botky, které me řídit dle osevního plánu, který nám z ho to vydržíme neví se. Pak se ještě neví, mám koupené za ralchu, neuměl spravit, obecního úřadu poslali. Ale ono to na jestli se pole všechno nespojí a nebudeme musel bych chodit jak ten múj Puntík. těch polích tak lehce se rozdělovat nedá to obděláv~t s1:o~e~ně_jak v ~ousedství.Vy Letos jsme nedostali na pracovní botky jak na tom papíře. Jako mně napsali clo se_ to dozv_1te Jeste lepe ne~ my. Kdy~ys ani jeden-poukaz. jak já tak syn. To víš, osevního plánu 5 měr žita a 3 pšenice. Já náhodou Jednou posílal, třebas sestrám ta spravedlnost zdechla navždy a dohro- jsem nasel žita jednou tolik neb kde by- nějaký balíček, prosil bych Tě kdybys pro mady se jí nikde nedovoláš. A jak to jde ~hom br~li slám:111'.1 stla.~1Í-~ krr~1ení,. neb _kol~P_il do _šicíh_?.st~~j.eSingrov~y lo: postupně, tak je to jestě horší jak před 6 žito nrns1 hlavně dat nejvíce slumy. Ne- díékový člunek a několik Jehel. Zde Je ne lety. Ten šroub na to lidstvo stále přita- má-li člověk dostatek slámy nemůže pě- dostane nikde, řekne obchodník, běžte si hují, jak s dodávkami obilí, tak s bram- stovat jistý počet dobytka,' aby měl na J pro né clo Ameriky. Moje má ve stroji horami a masem vepřovým i hovězím. Z dodávku a zase stav dobytka ve chlévě. poslední a [estlí jí někdy praskne, tak mého hospodářství mě dali předpis do- Mám ted' 2 koně 10 kusu hovězího 5 ve-. muze dat stroj na puchl pod krov. Tak dávky a to 62 q 85 kg obilí chlebového, t. přů a 3 telata pod kravama ~ ještě j jsme ~o dop::acovali.I~dy~~snáhodou.jel j. žito, a pšenice 8 q 60 kg, ječmene 120 u jedné máme mít začátkem. prosince. k sestře Man brzy, vyncl' JI obsah dopisu.

J,g, ovsa 70 q, brambor, asi 20 kg drubeže, Jedno z nich odstavím neb jednu jaloví- Též ji budu tecl'brzy psát, teď již bude na p.h:s 10 q hovězího masa, asi 6 q vepřové- ci a jednu krávu chci' později prodat až to více času, neb již teď večer nemusíme 110, to se čítá živá váha, když to dodá. A budou výš stelné. Tecl'vozímehnúj na ja- skládat brambory ani řepu. Zdálo se, že to čítají u masa rok předešlý a letoší, pro- ro na řepu, pak m:ámeještě několik mě- za nějakou dobu po válce, že dostane kou­ tože jeden rok se třebas dá méně a druhý i'ic pí·eorávat, ovšem jestli nezamrzne. pit všechno jak po 1. světové válce a za­ víc. Loni jsem nemel tolik vepi'ového,zato Dnes do rána napadl trocluťlohot a snad tím nedostane to ani to a stále se dělá letos jsem jim dodal na 3 q. To "q" značí to ještě zde pustí a budem to moct dodě- všude nad plán, ale kde to všechno jde 1 metrický cent, t. j. 100 kg. Ještě mě lat. _ Děkuji Ti mockrát za ta vše, cos to ví čert. Když ztratíš náhodou mlž ka­ scházi na dodávku 140 kg, a jak nemá clo- nám již di'íve zaslal, vie Ti milý bratfo za pesní, ví~ žádný nedostaneš, a tak to jde dáno tak hrozí, že tě nechají zabit pro to poslat nemohu. Ty naše koruny Ti tam se vším. Skoclato vypisovat, neb by nebyl .sebe.A když zabiješ musíš z každé domá- poi:;Iatnemohu a za druhé bys za ně u hotov za týden. ' cí porúžky odevzdat 4.50 vyšl-:vai:enéhoči- vás nic nedostal, neb tikají sami řečníci Pozdravuj i Tvoji rodinu, Lojzka a ženu s~él10 i:;ác'.la a na letošek stanoví ~ 1 kg. na sc1:t~zích,že za naši_nam_alo_vanou pěk-1 ~~~o a bud'~e r~di, že jste za moi'em, kde vie, a to JC stanoveno na tak zvany pan- non t1s1covkuza hramcenu me nedosta- z1Jet.e a nev1teJak, neb co chcete a co po­ šúl. Tolik masa musíš vypěstovat.,a když nem, jen pouze výměnou zboží za zboží. třebujete dostanete koupit. to pra;;c pro sebe ti povolí zabit tak ještě Sestra Cilka mě hkala, že's jí psal, že se pfojem vám všem šťastné a veselé tolik sádla či1;léhomusíš dodat, zaplatí za na Tě asi hněvám, že Ti nepíši, ale ne- svátky vánoční a uový rok a hodně zdraví 1 kg· čh;tého sádla asi 53 Kčs. Jde to tak, hněvám se, protože nemám proč, obzvlášť clo budoucna. A nezlob se, že Ti tak dlou­ aby se ti páni a dělníci měli dobí·e,ktei'í za tu dobrotu, kterou jsi nám již proká- 1 ho i:.eoclepisuji,teď pi'es zimu budeme těch 8 hodin té práce třebas odsedí, ale zal a nernúžeme se Tí odměnit. čekal mít zase času, tak si několik dopisů vy­ my je odsedět nemúžem, u nás nezname- jsem týden po týdnu, měsíc po měsíci, měníme. Jak to dostaneš tak nám brzy ná 3 hodin za clen,my máme 3 hodin do- zda ty balíky dojdou, abych Ti mohl zdě- odpiš. s pozdravem končí bratr P?ledne,a 10 hodin odJ?ole~ne.A kdy~): liti on_u radostnou zprávu, ne_b vím_ podl~ Stáňa a celá rodina. pilno, treba na to mlacem, co nemuzes sebe, ze by to byla radost nase a zaroven 1 + + sám udělat, ještě nemúžeš žádného po radost Tvoje, kdyby byly došly. Ale bohueTo ( ,·esnici sehnat, a lo ti ještě za peníze žád- žel, čekali jsme marně. A pak práce stíCalclwell,Texas. ný nejde clělat a čítají 100 Kčs na den a hala jedna druhou, ani v neděli jsem ne- Ctěná redakce a milí čtenáři: jídlo. ale ne jídlo jak jsme dříve měli do- měl času a pak co chvíle vypisování ruzVe Věstníku číslo 48. jsem psala, že již :rm, t? jim ~nusic~.á~ _ma~o, ,~e.1:1 kde vem, n.~.,.ch. ~rc!1útiskOI?isu_na úi~~:l. a l? :nusil mám $62.00 na zakoupení balíčkú "Care", 1 kclyznema na ne zaclnypride!, buchet a vyplmt trebas v te neJnutneJl:ilpraci. Ta- ale tam se stala chyba, mělo býti $58.00. vše ostat.ní.A l:dyž dochází k večeru 7 ho- tínek pi'es to léto přeci vykřal a pomalu s Jak jsem mohla tak špatně počítati nc­ ~lin, už 1~o~íl:1jí děti je~ili ~1ž.těch y ho.din huleč,~ou_z°:se běhá. Již .jsem já a;1~.sestry I vím, ale chybu js(;'m udělala. Když vcz­ Je. A_ t.~1 Je1;te t.:1 hlav~n prac1 mus: ucle~at nepoc1t_all,.zez_ t~~10 vy~dou.Tecl J1111.za-1 ~nete.můj _dopisa spočí~áte c'.ary,uvidit: c1,;nnac1. Tady Je na tun pomalu lepe del- se dosti chutna J1dlo,Jsou v knchym ve ze melo bytí $58.00, ne sedesat dva. Pote ník. než. ten zemědělec. Na bramborech výměnku, tam maj.í pěkný klid. pěkně sej p. a pí. Vilém Hejlovi z Caldwell darovali nám pomohli sbírat po 3 clnydvě ženy, o- vyspí i přes den si zdfonnou a tam jim $1.00. p. Albert Novák z Bryan poslal $2.:.. statní j;,me udělali sami, a i·epu cukrov- slouží.Na jídlo mají co dost. Jenom vždy- I 00, p. J. J. Lukša z Caldwell $1.00, a můj ku i krmnou jsme taky oh:zali, vyorali, cky ještě vzpomenou na matku, kdyby bratr dr. Louis A. Mikeska z Westfield, N. po;bíralí a_ od~ezlisan:i:_mělijsme_jí vš~- byla zcle m!ltk.a:.měli byc:1om.toho Jídla, J. poslal $1,o.oo,_ tedy ce~kem.js~m sebr~-· clh' nasPte pre 10 menc, do cukrovaru. ota dost. J1dlo Jm1 tam vzclycerstve za-1 Ia $72.00. Vsemslechetnym darcum srdec-; j;;mc j Í Jeto~. odyezli 373 metrá_kú,bram-; 1~:se.1~:'.nel~ pro né_ ten krok !~st _přeciob- f ně. cl~kujíjn:~11emčesko:<;love_nských ~ěti bo:·t: J;~·-·m Jn:1 cloda~ 9? met.raku, vscho I tiz::c.1s1 nez pro 11as. V'.'ku~uJ_i Te i:moh?-1 a. JeJich _rod:cu.Dne~ rano ~s~n: ~lyse1~· 0b1l1 9c> metra.ku. A ze Jsem to nenechal krat pozdravovat. Kollkrat rekl, Jak rad pres radio, ze v cele Evrope Jeste nem

In~~

mim

I

I

I

l

I

Ve st •edu, dne 15, prosince 1943. dost potravin, ale ze nejhUre jsou na tom ✓ Rakousku, C'eskoslovensku a Rumunsku. Proto jest mile lito, ze z naS• oho okoli bylo tak malo clarovano. Zda. se mne, kdy2 my tady Zijem v hojnosti, ze by jsme meli miti vice soucitu s trpicimi neb merle St'astnYmi. $70.00 jsem poslala na organisaci "Care" a poladala je, by vSech sedm balicku poslali na sleenu Vlastu Vrazovou. Sleene Vrazove jsem psala a Zadala, by z kadeho balieku dala nee° tam a new jinam, tak aby hodne rodin, ktere to nejvice potrebuji, bylo podeleno.

Zbyvajici $2.00 jsem nechala v banku.

Myslim Si; ze kdyby se jeSte nekteti dobti lide s prispevkem prihlasili, Pe bych jeden balieek mohla odeslati pozdeji. Jeden potravinovy balieek. stoji $10.00 a jest ✓nem dost potravin pro jednu osobu na 40 dni, tak doufam ze se tech dcset • brzy seZene, abych mohla jeSte jeden balieek koupiti.

Stale nam odchazeji dobri vlastenci, zaslouzili narodni a spolkovi pracovnici.

Pied nedavnem odeSel bratr StranskY a ted' zase bratr Zemanek. Zda se, ze je nemfiZe nikdo nahraditi, neb ti mlad gi se rieumi tak v2iti v praci narodni a spolkovou, neni v nich to nadSeni pracovati neziStne a nefinavne pro dobro spolku a naroda. Asi jest to proto, Pe jsou ted' ye skole vychovavani tak, by se vice zajimali o sport a zabavu ne2 o veer narodni. Neb kdyz chlapec nechce hratt "football" eili kopanou, aneb nekterou jinou hru, tak na nej ueitele hiedi dolti a nedaji mu ani tak dobre znamky jak si zasloai, kdeZto ten ktery hraje kopanou dostava lepSi znamky neZ mu path. Tak neni divu, se mlade2 ted' vice zajima o sport a zabavu ne2 o veci vane. Ti Americana 'foOtball" znamena vice neZ cokoliv jineho na svete. KdyZ se hraje kopand, tu se vSecky jine programy zastavi, i v Cas valley se nepodavaly Zadne zpravy v den kopane, na kade stanici se jen oznamovato jak pokraeuje kopand. Co mne se tyre, ja myslim ze ta, bra by mela bYti zakaKarla, neb v to hie se vychovava ukrutaost a chut' k valce. .2aca, ten hrad jestli sveho protivnika tteba zabije, jen kdy2 jeho strana . vyhraje, jest to ?.,rovna jako valka. KaZdY rok jest nekolik Arden zabito,_ mnoho je zranenYch a jeWe vice jich ma zdravi pronely Pivot zkaeno. Pak pti to late se mladeZ- uei gamalovat neb sazet. Tak at' se na tu hru polivame z kterekoliv strany, nenajdeme v ai nic dobreho.

V angliCkYch novinach east° Cteme )tazky neb pojednani, prof jest ted' tolik doCinnosti mezi mladeli, vlastne detske ,doeinnosti. KdyZ 121ety chlapec Dab zabije Sestilete device a hodi ho dO po:,oka, jest to zloein spachanY opravdu je>te ditetem. Jest tolik mladeZe co loupi, made,' vradi. -A jak by mohly ted' deti Jyti bodne, llyZ" se velmi zprisoby Spatne

tr t'S TN IK WEST, TEXAS

vychovavaji. .Na prvnim miste by mely bYti zakazany "Wild West Pictures", neb tarn deti vidi jen. vradeni a rvaeky. Jak ja to pozoruji, deti jsou jiz na to vradeni a rvaCky tak zvykle, Pe jim neni lito je-li nekdo zabit neb potlueen, ha zpina halla se tome smeji. Tedy ty obrdzky delaji deti ukrutnYmi neb necitelnYmi. Pak "Detective" a "Murder Stories" maji velmi vliv na cit ditete, slySime je i pies radio. Tteba ve vetSine pripacta jest ten zloeinec dopaden a potrestan, tak vZdy se ukae, ze udelat jen malou chybieku, ktera ho prozradila. Tak mladeZ, ktera to Cle neb slySi pies radio a i vidi ve filmech, si asi mysli, Pe ona to jeSte lope navleee a nebude dopadena., neb jinak by tein dvanacti, patmacti neb osumacti letYin ant nenapadlo loupiti neb vraditi, icclyZ by o tom neeetli, aneb ye filmech to nevideli. Jsein velmi rdda, Pe v CeskYch filmech nevidime vrady ani rvaeky. Ceske obrazky jsou takove jemne, kdeZto americke jsou napinave a rozeilujici. Doufam, ze eeskoslovenSti 11 si nezaenou brat priklad z obrazkia americkYch a ze nezaenou i oni ukazovati vrady, lOupeZe a rvaeky. Ten mnohe komicke stranky, ktere deti tak rady etou, jsou Spatne, proto neni divu, ze hned z malYch deti se stavaji zloeinci. A pak k to zlooinnosti jeSte moc napomalaa to, Pe mnozi rodiee se o deti nestaraji. Oba odejdou do prace a deti vychovava eernoSka, aneb se samy vychovavaji na ulici. Pro deti by mely byti povidky i filmy psane asi v takovem slohu jak jsou povidky a filmy Ceske, kde neni vradeni, loupeni ani rvaeky, a piece jsou Ceske filmy zaji'nave, potione a vesele, ninohemq se dost a dost nasmejein. OvSem, jak ty deti zvyknou na ty "Wild West Pictures", pak je film prnemny •a uslechtly nezajima, neni pro no dost napinavY, dobrodruZnY a Pane J. Mergl z Chesterton, Pa., psal jste v Oechoslovaku z 3. prosince, ze byste mne mohl ptesvedeiti, ze neni pravda, pri Ceskoslovenske vlade jsou Nemci. Ale ja jsem Cetla v Amerikanu, Pe rodiee a sourozenci pi. Marty Gottavaldove se phk nemecke .ndrodnosti a vstoupili do nacisticke strany. Gottwald se narodil na Morave, ale podle jmena je nemeckeho ptivodu. Na tom by ovSem nezaldelo, neb jest dost velrai dobrYch Oechia s nemeckYm jmenern, ale nelibi se mne, ze jeho Pena vstoupila do nacisticke strany. Pak tajemnik komunisticke strany snad neni SlanskY, jak se v novinach pile, ale Nemec Geminder, ktery si dal jmeno sky. Bylo tech nemeckYch firednikti jmenovano vice, ale ja, jsem Amerikan dala sousedce a jinena ostatnich jsem zapomela. Ale jestli se do vlady dostane jen Novel beznhonneho a ryzeho charakteru, jak piAete, by na torn nezaleZelo i kdyby by nemeekehp ptivodu, jen kdyZ by ee7

Strana 9 ‘ sky citil a pro dobro Ceskoslovenska pracoval.

Nemdm ve zvyku vypisovati neb v novinach dekovati, ktlyZ nekoho navStivime neb nekdo navStivi nas, neb si myslim to maze zajimali jen rids, aneb ty co jsme proto tim nechci etenai'e unavovati a zabirati mist() ye Vestniku. Ale 21. listopadu byli jsme pozvani na zlatou veselku rnanZeld John K. DrgdeovYch. PonevadZ zlate svatby se 1710C manZehl nedoOka, Pe jen ztidka se miaZeme zlate veselky sdCastniti, pro nas to byla druha, ktere jsme byli pritomni, proto se nemohu udrZet, bych se o ni aspoia paru slovy nezminila. ManZele Drgaeovi bydli na pekne fume bliZe Cookes Point, maji elektriku i plyn, takee maji ty same vYhody co my v meste. Farms jejich je na veselem miste, neb na vSechny strany daleko (let. Oba rnanZele jsou jeSte NH, Pe se mohou doekati i veselky diamantove, co2 jim ze srdce ptejeme. Uhostili nas lahodnYm horkYm kafiekem, ptekladanYm chlebiekern, dorty, otechy a cukrovim, co2 pti chladnem pbeasi velmi dobte chutnalo.

Hostu bylo 65. Meli jsme se tarn velmi dobte, Pe se nam ani donna nechtelo. odchodu haste s rriznym ptanim a podekovanim za vesele pobaveni se se Z'enichy loueili. Nekteti jim jeSte aZ" sto rokil St'astneho Praire jsem pteeetla dopis pana J. L. Brennera z Rosenberg,. Znam Vas pane Brenner jen z VaSich dopisii, ale vaim si Vas jiZ proto, Pe vZdy tak pekne a rozvane piSete. Psal jste, ze nezaleli lake narodnosti jsme, ale v co veiame neb co podporujem a pro co pracujeme, to jest ovkin pravda. Ale kdyZ vime, 2e Nemci po staleti proti eechilm pracovali a nejen proti Oechum, ale i proti viem slovanskYm narodtim, a kdy2 byli ze Sudet odsunovani, tak lined slibovali Ze se zase brzy navrati. Tak jest teZko veiiti, 2e by nekterY Nemec to minil s eeskYm narodem dobte. Pak kdy2 jsem Cetla, ze ze Sokola jsou odstrariovani stall tadne zvoleni einovnici a na jejich mista jsou dosazovani ti, kteri nikdy v jednote nepracovali a jejich elenstvi jest man° poeitati nikoli na roky nYbrZ mesice a ze ye stare vlasti byla znieena demokracie a v:§echna prava lidu, ze jsou censurovany spisy Masarykovy a BeneSovy, ze se fal guji dejinY jak ye Stolnich ueebnicich tak dokonce i ✓ fivodu k nove konstituci, nedivte se tedy, Pe jsem nemohla OHM, ze by mohli tak vladnouti pravi Cesi. Clanek "Odpo• na pomluvy" ad ueitele Vaclava jsem eetla a ptala bych si, aby bylo pravdou to co on piSe a ne to, co jsem Cetla v Amerikanu. KdyZ jeden piSe tak a druhY zase jinak, jsme tim tak zmateni, Pe nevime eernu mame veriti. Ale vzdor vSemu ja piece nemohu veriti, ze sovet-

btraila ska vlada by entela 6eskoslo-vensku ubliZiti.

Vern etenaram i mile redakci preji velm1 vesele vanoce a mnoho zdravi a zdaru v prig tim roce, aby v nastavajichn roce koneene byl upsan a zavladl svetovY mir, spokojenost a sn.a genlivost, abychom nemuseli miti strach z treti svetove ky. My minime vanoce straviti v Houstonu se svYmi tremi syny a na gi snachou, treba jsme jil stall, tak se na to detsky tegime. pi. P. P. Mikeskova.

S pozdravem, • 4, • ( Houston, Texas.

Ctena redakce, odpustite, le uz zase pigi, neb co jsem mela napsati v mem dopi-i se ze dne 17. listopadu, tenkrat mne nejakYm nedopattenim vypadla jedna stran ka z meho rukopisu. Psala jsem naspech, take mezi nekolika nav gtevami mojich sousedek, ktere ten den mne navgtivily, le jsem chtel dopis odeslati je gte v hobotu, by dogel do redakce yeas, by byl uverejnen.

Nage mild, obetava bYvala pr'edsedkyne pi. F. J. Olexova se sveho mista vzdala, tak jsme my sestry na geho kroulku ji chtely neeim panYm prekvapiti a takto ji projeviti nage uznani za jeji tolikaletou obetavost a trpelivost, kterou s naml mela, neb bYti pi.edsedkyni tolik let, to neni jen takova maliekost v gem vyhovet, o vge se starat, by to v gecko dobre bylo v souladnem poradku. Tak sestry ka2cid ra,da darovala nejaky penelni darek a tak nam bylo molno opravdu ji pkekvapiti, neb chudinka byla tak prekvapena al pohnutim malem byla by slzela, neb ani lined nemohla promluviti, aekoliv jindy vldy mela vhodna slova pohotove a k tomu privetivY fismev. Timto Varn pani Olexoya srdeene dekuji jmenem v gech sester od na geho "Birthday" kroulku za. Vagi praci, obetavost a trpelivost, a Vain patake dekuji za to Vasi. Ge ni jsem ten posledni dopis tak zamichala nechala Cast sveho rukopisu doma, byla to nahoda, ktera se mile v torn spechu prihodila, kdyl jsem mela tak ochotnelio pomocnieka. Videl mne, lc jsem nejake papirky smakkla a hodila do koSikti, tak kdyl nagel Cast meho dopisu asi pod stoJem, kde nine asi yypadl, tak take ho smaeknul a hodil do kogiku na smeti. to hodil do kogiku ye svetnici kde spava Lego kdyl prijede domti, tak ja, tam nehledala a tak jsem si to nijak nemohla vysvetliti, kam se Cast dopisu ztratila, al za tri tydny jsem se zase podivala, bych kogik vyprazdnila a tam byla to ztracend east meho dopisu. No at' se ztratila, vgak ua je to ted' zase napsane. A ty sousedovy ditky jsou opravdu tak miloueke, hogik je th leta a deveatko ma etyri, ony na -Leto strane ulice nemaji ladne ditky, by si molly s nimi pohraji, tak ony nine Cast° navadvi., ale nikdy nine nic nepokazi ,

VESTNi — WEST, TEXAS a neobteZuji, v&lyeky pelme poslechnou kdyl jim neco rikam, tak ja je mam rada a kdyl rano neco pracuji v obydli a deveatko nine nevidi, tak 'Ade a void: "Mrs. Kampen, are you sick, can I bring you anything?" a ho gik zase: "Mrs. Kampen, can I come in for little while?", a tak si neco povidame na chvili, pak zase si vzpomenou, le kde je tomy cat, tak zase si chvili pohraji s na gim kocourem a pak jim obyeejne darn nejakou maliekost, nejakou krabieku neb obrazek, z jara mivam moruge, pozdeji fiky, tomaty nebo hru g -ky,vpodzimujpodarinejkyoral se stromku, nebo kviteeko, ony maji radost a ja take, lined to moje srde' o se citi tepleji.

Tak ill tady zase je mesic prosinec 1948, eas vYroenich schtizi u v gech radt.

Brath a sestry, kterYm yam je molno navgivte schuzi a zvolte sobe Uredniky dle sveho nejlep giho presvedeeni, o kterYch si myslite, ze maji pottebne schopnosti a yedomosti ten neb onen iirad schopne zastaati. Ted' je k tomu eas, by kaZdy mohl dle sveho presvedeeni voliti a kdyl mate idedniky zvolene. tak jim hled'te v jejich praci bYti napomocni. Je nam -dem jednotlivcram sobe pamatovati, le je gte nebyl nikdy narozen Clo y& ten, by se zachoval lidem v gem a lI e jsme jenom lide a Mame lidske chyby, proto bud'me mirni, nekritisujte a nepomlouvejte kdyl by se nekde neco neudelalo tak jak vy si my- I slite, le se to melo udelati. Tvrcla, a nemistna kritika uz mnohe dobre lidi a dobre obetave bratry vypudila z na gi radove a narodni prdci, kteri mobil vykonati hodne dobre prace. Brath a sestry, bud'te vgici pametlivi, le mrtve mame pochovati a nemocne nav g tiviti a jim posloumnohYm dobre povzbuzujici slovo dalo novou chut' k livotni praci a UspeRosalie IllavatY Kampen. chu. ) • eTs • ( Tel. Jeduota Sokol Fort Worth, Texas.

Mili bratri a sestry!

Byl jsem poladan, abych napsal par faclkii do restniku a oznamil na gi prosincovou schtizi. Schtize bude konana v nedeli odpoledne a 2:30 hod. 26. prosince, col je lined po vanocich, proto le nage schtize jsou kaldou etvrtou sobotu, col pripada na svatky.

Bratri a sestry, hled'me ty nale volby odbyt trochu rozumne a dejme si eas, Zadneho nenut'me do idadu, kdyl do toho nemd chuti, a taky berme ohled na schopnost, nedavejme ty Utedy porad do rukou, ktere ill jsou unaveny a chteji odpoeinku, a kdyl ty na ge rifady vezmete, hled'te zastavat tento farad poctive a demokraticky. ZbYva hodne prace sokolske a kdyl nebudeme sami sebe mit radi, jak mtilem oeekavat einnost, ktera, by mela byt? Tak i telocviena by mela bYt vice pocIporovana na gimi detmi a ne se schovavat doma s na gi mladeli a nechat je pomalu odeizovat od naSiela sini a nechat I

Ve stredu, dne 15.

1948. br. evie'itele zlobit se s cizimi detmi a cviCenci, kterYrn se libi naSe cvieeni. Ono kdyl je jich presila, tak se ten evieitel musi vzdalit sokolske techniky, a co p-6torn budeme videt jak gymnasium, col je velikY rozdil. Ja doufam, le se najde mezi narni dobry a vytrvalY vtirdce pro priSti rok a byl bych rad, abychom jemu byli vAichni napomocni, aby se sam nemusel n am ahat.

Tak nezapomente na schilzi a prijd'te vgichni, a taky si pospete na na gi Sylvestrovskou zabavu weer 31. v patek weer.

Prijd'te brzo, abyste men na co si sednout a zajistit si still. Na zdar!

Jan Beedn, nae. e •( Fort Worth, Texas.

Mill bratri a sestry!

Chei vam pripomenout, le ohnovY spolek kona v nedeli 19. prosince yYrodni schuzi v 1 hodinu odpoledne v Sokolovne.

Bude volba firedniku a proto by mel bYt kaZdY Glen pritomen. V posledni schiazi bylo odhlasovano, le ph teto schuzi si u&lame svaeinu. Spolek koupi maso a chleb a sestry aby prinesly rfizne peeivo a ja vim, le nak sestrieky jsou vldy ochotny prispeti, kdyl jsou o to poladany.

Tel 22. prosince budeme mit v Sokolovne stromeeek a nadilku pro deli a program ph tom. Tak bratri a sestry prijd'te a prived'te svoji deti. Bude to ye stredu, ale cvieeni ten den nebude. MoZna le na ten den bratr Stanley Krenek ukaZe nejake pohyblive obrazky, jestli se nic nestane.

Take bratti a sestry yam v'Sem preji St'astne a vesele vanoce, abyste je ye zdravi uZili, a gt'astnY novy rok.

Sc srdeenYm pozdravem, Anna Milan. ) „g, ■ Rad Ennis, eislo 25. v Ennis, Texas.

Jako u mnoha druhYch iadu, fad Ennis Cis. 25. konal svoji yyrodni schfizi 5. prosince, v nil zvoleni firednici pro prikt rok a eleni si udelali novY program, dle ktereho se bude radova budova ted' Schfize byla zahajena v pill druhe hodino v nedeli odpoledne. Po preeteni nYch zprav doMo na uverejneni finaneni zpravy, jak se yydarila oslava pri znovuotevreni sine. Zprdva yyznela mnohem lepe neZli kdokoliv doufal. Die ykho, dosud tak velka oslava v Narodni sini nebyla.

Kdyby bylo molno takovou oslavu poradot kaZdY rok, pak dluh na sin byl by rychle umoren.

DoSlo k volbam a ty nebyly nijak \TYznaene, neb kahly firednik byl znovuzvolen do sveho Utedu, ktery zastaval minuleho roku. Jestli se nezvolil aklamadne, tak tajnou volbou.

Debatovalo se, jestli by se mohl zatidit novy system na prgti rok, aby zabavy a riizne jine podniky prinesly vice penez.

Byly podany razne navrhy, talde po deni debate bylo usneseno, ze budou zvoleni tri prosince

Ve sttedu, dne 15. prosince 1943. teditele zabav misto jednoho, jak tomu bylo v minulSrch letech. Tito tii meli by na starosti vyplanovat rtizne zabavy, aby nebyly jen obyeejne taneeni zabavy. Te2 mezi sebou by si rorttidili vkchnu praci, co by se tVkalo postarani potieb pro zdbavu. Ka20 z nich povede si fleet jake mel vydani a jakSr ptijem. Tento neet musi Wrt ptedan hlavnimu kediteli, kterST musi dr2et nety po celSi rok.

Pak aby tii manager/ mohli vykonat svou povinnost co nejlepAi, bude tea zaveden nov3i system t3ikajici se vSrboru, kterS7 v2dy vypomn2e. Jak to vet ginou 13Vv2dy jsou jedni a ti sami, kteti musi pracovat v zime i v lets. A je to velka chyba, 2e je tomu tak u2 mnoho let, kdy2 je v tadu tolik Clem. Tak aby i to se metalka2dS7 Glen bude 2adan a bude to jeho aovinnost vypomoct jednou za rok. Tohle mamend, 2e se ptajde podle abecedy, a jak 3e dojde na jiste jmeno, tomu elenu se pole karetka, ktera ho bude 2aclat, aby 3e dostavil k tadove budove o 6 hodin yeje-li mu to moano. A pak jestli ne, bule to jeho povinnost, aby si obstral nekoao, kterSi by na jeho misto sel pracovati. ?.adriemu se nebude platit, co bude praxwat na v3ibote, neb i inana2eti budou )racovat zdarma, bude se jim platit poue vydani. Tak jak pied. Vrla tika, oeekaia, se, 2e kakiV glen udela svou povinnost, teb jestli to bude moans, na 2adneho ne)tijde tahle povinnost vice ne21i jednouc sa rok. Neni to tak nemane vymomoct, Ay2 je to tak velice zapotiebi.

I kuchyn bude vedena tiemi managerktere budou mit tu samou povinaost jako manageti zaba y . Svou vVpomoc lostanou podle toho sameho zpirsobu. ('ak2e dojde i na elenkyne jednou za rok.

Ted' kdy2 je tak prakticky vypravena mchyri, bude ka2dS7 radSi pracovat a v1a2Ste kdy2 budou moct videt co se deje is taneeni podlaze. Bude i moano pii ka2zabave si koupit vedeti, neb nejakS7 :usek s kavou.

Nektere elenkyne ptinesly i zakusky do ehtize v nedeli a pa schnzi se prodavaly s iorkou kavou. Ka2clemu se to libilo, neb adrV neodtekne tu kavu. Mohlo by se toile opakovat pii kahle schnzi, neb tak by leni meli pkilaitost pohovoiit si mezi ebou.

Sehtze byla vedena pevnou rukou ptededou, F. B. Vrla, kterST sqm iizenim clatize urni ptedejit v2dy vklijakV• rn rozaiSkam, 2e v2dy se vkchno klidne vysdna„. Po schnzi si ka2d3"7 liboval, jak se ah schnze libila a podle Usudkil mnot4Tch chtize by byly i vice navftevovany. trtednici, kteti byli zvoleni na ptiki rok sou: Ptedseda F. B. Vrla, mistopkedseda ViHie Hrabina, tajemnik Johnnie Hrabi.a, neetnik John Vrla, finaneni teetnik Jvin Nesuda. Za managery: Leslie Jaromek, F. B. Vrla a Willie Hrabina. Za ma[agerky kuchyne: Rosie Wear, Emma

V P., 3 T N

— WEST, i

3

Trojdeek a Dolfie Hrabina.

Te2 kvituji zase ptispevky od elenta a jejich rodin: John E. HaSIovec $5.00, Anton J. Nekuaa $5.00, Anna Dostal $15.00, Johnnie Trojaeek $3.00.

Dolfie Hrabina.

S pozdravem, ) • oTo • VYZVA K DILU LIDSKOSTI.

ana South Ked.zie Avenue, Chicago, 23, Ill. S krajansWim pozdravem, za American Relief for Czechoslovakia, Otto Kerner, narodni ptedseda; B1a2a Cihakova, tajemnice; Karel M. Prchal, ptedseda chicagske odboeky. ) o Odbor slovanskYch jazykti no, houstonske universite rychle roste.

Z Houstonu se zdeluje, 2e Odbor slovansk3"Tch jazyktt na tamni universite stale roste, co y je diakazem, 2e zajem o slovan, ske jazyky je velik3"T. Pkikti semestr, prof. dr. Sktivanek pane s vyueovanim ruStiny a to, se tkemi zaeateenirni kursy. Te2 se otvira, nova zaeateeni tfida eeStiny, takle studenti, kteti v lednu konei studium na vySSich akolach (high schools) mohou se zapsati do zaeateeniho kursu — neumi-di vubec eesky hovotit, psat i eist — anebo do jednoho z dvou pokrodilVeh OeskS7ch kursti v ptipade, 2e tento jazyk ponekud ovladaji.

Pfednosta odboru slovanskVch jazykti je dr. Sktivanek, kterV je dobte znam cele krajanske vefejnosti. Napsal, "Historic a vS7chova Cechu v Texasu" ji g jako student a po dva roky studoval ee,SHriu i ruStinu na staroslavne Karlove universite v Praze.

Kdo by se zajimal o dalsi podrobnosti, at' napik na: The University of Houston, Department of Slavonic Languages, Houston 4, Texas. Tento odbor vam rad pomti2e ve vecech tVkajicieh se eatiny anebo ruStiny. ) ° , •( POPEKOVANI. Vkin spolubratrtim tadu MoravUi Bratii 6., kteti se podileli na podpote pro me, vzdavarn timto srdeenV dik.

Katetina Vochoska. ) * oTo • ( Jeclen start' Skot zjistil, ac je kratkozrakS7 a 2e bude musit nosit brVie. "Ach Bo2e," zanatikal, "to zas bude vydani!"

Na Stesti mu v te dobe zeintela tetieka, ktera byla take kratkozraka a tak Skot zdedil brVie. Nasadil si je, ale videl jests hiate net bez nich. I S"el k optikovi, aby se na ne podival. Optik prohledl skla, vykSkottiv zrak a kekl: "Jak byste chtel videt, kdy2 tyhie brVle mail trinact dioptrii a vy potfebujete jen Sest!"

I rozhodl se velkomyslne stark Skot: "Tak vite co? Udelame spolu dobrV obchod na polovic. Vy 111i tech ttina.et dioptrii ptedelate na Sest a ty zbVvajlei si nechte od prate! Jsem sice na torn skodny jednu dioptrii, ale vem to eert, at' vidite, 2e jsem kavaliir!"

Drazi krajane: I letos obracime se na Vas opetne se sna2nou aadosti o pfispevek na uleveni podvy2ivenSich a nemociaSrch ditok ye stare vlasti.

American Relief for Czechoslovakia je ptisne nepoliticka, vS7slovne humanni organisace pomocna, ktera co nejptisneji dba nestrannosti a podle toho poskytuje pomoc americkVch lidumilu v Oeskoslovensku tam, kde jest ji potteba nejvetsi.

I v dobe povaleene je tato pomoc velmi znaend. V posledni kampani od 1. tijna 1947 do 30. zati 1948 sebrala na tento tieel castku $126,166.83 a tato odvedena na svtij heel. PodrobnV finaneni vVkaz, vypracovarV vetejnVm neetnim, uvetejnen byl jia v krajansich easopisech. Jest 11.vesti, 2e nak pomocna, organisace jest tadne registrovana u "Advisory Committee for Voluntary Aid" ye Washingtone a tucli2 podleha ptimemu dohledu a kontrole tohoto Utadu, jena ma za heel chraniti v pomocne akci zajmy vetejnosti.

Ve sve humanni praci pro ()heti povaleenSrch poruch zvlaSte v pomoci podvy2ivenS7m a nemoenSma ditkam bude nak pomocna, organisace i v teto zime pokraeovati. Mame v programu zejmena: 1. Opatkiti zasobu mleka, plenek a pradla pro nemluvflata a nemocne ditky v stati do ksti let, pokud se nachazeji v oSettova.ni nemocnienim.

2. Opattiti mleko pro 'akolni ditky podle programu z roku minuleho (kdy podatilo se nam zakoupit a zaslat mieka za obnos $102,000.00). Bude ureeno pro mista, kde potteba mleka jest nejvetS1.

3. Opattit eiste pou2ite, obnoSene stvo pro ditky v stab do 12 let.

Drazi drajane a krajanky: Obracime se na Vas v oeekavani, 2e i na tuto akci laskave podle svVch sil a prosttedku v dobrote srdce sveho ptispejete. Mti2eme se ruznit v nazorech politieWrch, ale nemelo

by Wit 2adach rozdilu v dile prave lidskosti, zejmena pokud jde o title ditky, je2 na nieem niaadne viny nemaji a ktere jest tteba pro naxod i lidstvo zachranit.

Dokud jest nam moano tuto sluabu lidskosti prokazovat, bylo by htichem ji zanedbati. Settiti slzu na tvati trpiciho ditka, vykouzlit fismev na nevinnS7ch rtech, vlit novou silu a ptispet k ozdraveni chudVch a zubaen3ich jejich telieek, — zda2 to neni nejkrasnejSi tin, kter3"7 v -Leto po"IVIdS" peknou knihovnu," povida ptitel svatne dobe vanoeni a novoroeni moano ptiteli. "Ale knihy jsou trochu namaekasoucitnemu srdci prokazati? ne, mei by sis opatkit vie regain."

Pkispevky pkijima American Relief for "Prosim te, kdo mi pniei regaly?" zneCzechoslovakia, odbooka Chicago, 2345 la odpoved'.

ITtSTNIK-WEST,TEXAS

Strana 12

Ve sttedu, dne 15. p °since 1948.

Zprava pinijmu a vydani Hlavni Oiradovny za mesic listopad 1948, STATEMENT OF RECEIPTS AND DISBURSEMENTS FOR THE MONT H OF NOVEMBER 1948 PRIJEM - RECEIPTS Za bandy - Bonds Splatky majetkovYch piljeek - Payments on motgage loans Splatky na certifikatove pfijeky - Payments on certificate loans Poplatky od radn - Dues from subordinate lodges Urok z certifikatovych , pnjeek - Interest on certificate loans Urok z majetkovych pOjeek -- Interest on mortgage loans Urok z bonda - Interest on bonds Najemne z majetku - Rent from real estate Z mineralniho z olejoveho majetku - Royalties Na odhady - Appraisal fee P.rodej potteb kaclum - Sale of lodge supplies • Trasfer Pienos

Unirtni Mortuary 16,000.00 93,886.98 5,080.80 22,487.87 1,685.94 20,997.27 7,844.75 5.00 245.69

2,472.80

Belsky Juvenile 3,568.00 107.00 3,180.38 10.35 923,21 452.50

Nemoe'sky Sick Ben.

88 56

345.00 15.05 10.009.00

CelkovY piljem - Total receipts Hotovost 11-1-48 - Cash balance 11-1-48

VYDANI - DISBURSEMENTS Majetkove ptjeky - Mortgage loans Certifikatove piljdky - Certificate, loans Vyplacene podpOry - Claims paid Colliection and exchange Vracene ümrtni poplatky - Returned premiums Prenos - Transfer Za oznamky - Advertising Komfgne organisatorfun - Commissions to organizers Za cestovne ntednikilm - Oficeis travel Za odznaky - Emblems Freight and Express Rtizne potteby na vydr2ovani nradovny - Office maintenance Lekarske prohlidky - Medical examinations Vestnik a sluLae redaktora - Official publication - editor's salary Najemne z ti.adovny - Office rent S1u2ne nrednikii - Officers salaries U SluZne vYpomoci - Employees salaries Tiskova prace a psaci potkeby - Stationery and supplies Telephone and Telegraph VYlohy na auto - Car expense Za odhady - Appraisal expense Vracene poplatky na odhady - Refund of appraisal fee Pravnikovi za vyfizovani ptijeek - Attorney fees Patovne - Postage

Sot To 16.

97 5 28 1 21

10

168,234.30 161,231.37

12,832.85 1,013.11

8,241.44 8,654.96

88.56 2,502.18

329,465.67

13,845.96

16,896.40

2,590.74

157,645.55 3,641.00 15,591.96 4.35 5.02 10,000.00

5,300.00 207.00 216.00

189 173

162 3 15

23.02 57.70

2.16

57.10 1,046.42 27.50 214.50 28.73 26.29 357.50 1,397.87 60.00 1,337.50 928.75 998.65 19.31 44.63 387.50 10.00 726.32 21,00

Celkove vydani - Total disbursements Hotovost 12-1-48 - Cash balance 12-1-48

MAJETEK JEDNOTY Hotovost - Cash Vládni bondy - Gov't bonds Okresni a mestke bendy - County and municipal bonds Majetkove piljOky - Mortgage loans Certifikatove ptjely - Certificate loans Akcie - Stock Farmy - Real estate Collateral loan

Vyclauf Expense

3

186,887.88 142,577.79

7,712.59 6,133.37

5,564.70 11,331.70

218.16 2,372.58

20 1(

329,465.67

13,845.96

16,896.40

2,590.74

3(

6,133.37

11,331.70

2,372.58

11 1,11 3.

2,9' 4

ASSETTS

142,577.79 1,100,312.50 362,289.85 2,816,354.00 426,813.08 210.000.00 46,429.66 470.86

23,302.80 163,175.80 1,744.00

Ve sttedu, dne 15. prosin ce 1948.

IltST14fit- WESt, TEXAS

)dily a metitka - Equity and Utility deposits ineralni a olejovS, majetek - Royalties and minerals owned 5.1Jytek a zatizeni v Utadovne - Furniture and Fixtures atomobile

Strana 13

20.00 60.00

20.00 60.00 10,593.77 1,900.00

10,593.77 1,900.00 5,105,327.74

18,627.14

199,554.30

2,372.58

5,325,881.76

S bratrskSim pozdravem R. A. Urbanovs14, ridetni

['Nem od iadii a m e'sic listopad 1948 lo iu DatOm 15 9 27 22 9 17 23 22 23 11 25 22 23 22 29 20 9 23 19 29 19 27 23 29 17 22 24 26 27 18 19 17 19 10 20 18 18 20 22 20 26 23 26 24 22 9 9 17 20 22

Obnos $156.51 58.33 22.51 797.85 406.95 143.03 349.68 38.44 403.52 35.11 33.62 245.79 69.38 256.96 126.16 731.63 19.23 79.32 583.56 138.25 41.27 282.53 1,159.80 464.98 108.52 111.65 1,084.65 1,966.60 219.97 51.31 20.55 481.24 72.49 403.52 9.83 131.44 792.56 64.01 9.60 62.19 69.53 758.52 304.37 265.07 51.04 20.10 489.05 94.87 42.26 7.02

60 18 61 9 63 22 22 64 65 26 66 22 24 67 68 17 69 26 71 17 72 24 73 23 75 26 22 78 79 9 80 27 81 23 82 29 84 18 86 17 19 87 29 88 89 20 91 9 92 23 22 93 17 94 95 26 97 29 98 26 99 19 101 19 26 103 105 â&#x20AC;˘ 24 106 9 107 20 108 19 110 23 111 22 112 23 113 17 114 20 117 22 118 9 121 22 124 9 125 20 127 22 128 20 129 22 130 12 132 9 183 22 135 22 136 18 137 9 22 138 24 139

56.341 140 23 29.29 ptirodni scenerie a jde mezi po96.14 141 24 269.13 vodim Hornadu a Slaneho. Obe 271.60 143 23 381.88 tyto teky odvodriuji oba svahy 14.70 145 26 62.68 slovenskeho Rudohoi.i. Klub slo31.04 146 23 80.48 venskSrch turista a mistni zastup22 155.02 ci lidove spravy provadeji letos 96.85 147 165.59 148 26 673.17 v okoli DobAine dalS1 prrizkumy.

266.67 Postupuje se velmi opatrne, aby 483.84 151 26 24 39.06 do pohadkove ledove jeskyne ne102.31 152 60.67 vnikl teplefSi vzduch. Badani kon 26 27.62 153 421.74 troluje PamatkovY iltad a odbor141.11 154 22 10.05 nici.

23 60.93 158 404.42 13.82 160 27 84.80 29.34 161 29 107.40 17 136.64 162 287.13 298.28 163 23 318.30 28,141.05 31.28 o-380.29 83.84 Statnimu zdravotnimu ristavu 216.54 se podatilo po roenich ptipravTrpite plyny a nadYminim 2,558.99 nYch pracich zahajit v3irobu chti zpiisobenYm zacpou? Mate pocimaltvetgim pkove vakciny ye 181.72 ty "pinosti" ktera, vim kazi dint' 276.88 ku. M dosud se k nam tato do- k jidlu? Pak byste mill ueinit to va:Zela ze SpojenYch state.

K vir 706.09 -robeciakvltyjefbavl- co tisice jinYch ueinili s tispe53.93 chem od roku 1887 - pouiit eavajec. ()beetle oekoke 151.06 sem osvideene spolehlive vani se zatim nedoporueuje, ne36.51 deal silivky a projimave medici40.21 bot' chtipkove epidemie mail cel ny 16.43 kern n*nST prribeh.

29.19 Pohadkovi Dobgina.

20.15 26.61 K nejkrasnejAim krapnikovYm 22.49 jeskynim sveta patti ledova dob143.59 Ainska jeskyne. Je u horniho - Tento prijemne chutnajici pro315.23 doli Hnilca, jenz tvoti nadherne stiedek je vedecky pripraven z ',Erode vlastnich lieebnYch ko384.15 finku, bylin a botanickYch sou.

87.98 eastek. Davi rychlom filevu od ESKY FILM 8.94 zacpy a ji provizejicich Prizna215.92 nakii. Opatiete si dues a 29.24 piesvedete se o ifeinnosti Trine79.92 90.43 Tento krasny piedvileenk film rova vina sami.

(Poznamka: 40,24 byl zde ukazovan pied nekolistli nemiiiete do225.18 ka lety v kterem hraji hlavni stat Trinerovo vino 46.82 ulohu Zita Kabatovii a Jill ve vag em oblibe20.33 Dohnal budete mit pkileiitost nem obchodu, pale 18.35 opet jej spatkit. to $1.50 spolu se 63.40 jmenem toho vase 44.90 CALDWELL - ye st â&#x20AC;˘edu, 15. pros. o 6:30 a 8:30 hod. ho na Jos 360.54 Triner Corp., 4053 9.64 GRANGER - ye etvrtek, 16. pros. o 6:30 a 8:30 hod.

W. Fillmore, Chica315.86 go, a vase velki 18 235.18 WEST - v fiterY 21. pros. o 2 hodinach odpoledne a o 6 uneova: label/ Trine 25.01 veeer. rova vina bode vim 112.71 ENNIS - ye etvrtek, 23. pros. poslina ihned, vy322.87 o 3 hodine odp. o 7: a vee. placene.

98.00

Plyny v

Zaludku!

Trifler's Bitter Wine

"Svetlo jelio oei"

Strana, 14

VESTNi — WEST, TEXAS

Galveston, Texas. zastoupeni ye vlade jen komunisticke strany. Ti, kteti psali a mluvili, postaviti VaZenY p. redaktore Fr. Moueko a mill se na obranu demokracie v e.S.R., kde by ,enati! se posilil odboj proti nadvlade diktatu a Dekuji Vam za uvetejneni elanku ye nezradili bychom zasady tato zeme, bylo estniku. Jsme vdeeni tact na,dherne svo- nam tlueeno v easopisech cizonarodnich odne jedineene zemi, Ze nas za sve do zde ye svobodne Americe vychazejicich, veho nerrodu ptijmula. Ano jsme vdeeni, Ze nemame pravo zasahovati do politickeetlina nas vetim pevne, i nale (Yeti Ze ho hnuti, Zvlâtni, vzali jsme si to pravo e zde zrodily. Jest tuda nage povinnost za vlady Rakouska a vzali jsme si to pratajiti vYsady tato nali nove vlasti, jak vo pod nacistickou okupaci a nyni za radsme svYm eestnYm slibem sloZili. VYsady silnickeho ptevratu pram) jsme nemeli! vobody tato nali vlasti Ameriky hajiti Ano, ta yYsada tisku i slova si beteme lovy i krvi, jest test a povinnost. Bylo sami sobe zvolenim tiskoveho vYboru, bene velice lito, e jste i ye Vestniku dovo- te yam redaktore pravo vYsady uvetejniti iii dopisfun a elanky otisko- kaZdou kritiku, politick y nazor i osobni (all pro propagandu komunistickeho re- ptesvedeeni, kdy Z se neural na cti a nedmu, ba dokonce schvalovali nasilnickY uZivaji sproste vYrazy. TiskovY vYbor by )tevrat lidove vlady, kdy dosud uvetejni mel vykizovati pouze obchodni zalelitosti. ;0 dopisy, kde schvaluji tento nasilnickY Tak ja a mnoho jinYch nahlilim, e tu eixn,'2.e yam Si delnicka lidovlada pre- svobodu tact zeme sami sobe ubirkne. )feje. OvAem ti se proptijeuji k odpravoProto jelte jednou diky bratie redaktoyard nasilim, vraZdi statisice, umueuji re, diky za, odvahu uvetejneni elanku '6Z`kou praci, hlady mueenim, to jest la- "Jsme vdedni!" inerai a vynali tak zvanemu znarodneni Za sebe a moji rodinu tvrdim: Jsme! rnajetku. Kdy lid za praci, kterou pod kaNa zdar! H. Stanovska. rat:deem musi vykonati, nema ani do syPozn. red. Ctend sestro. NaSe SPJST neLa najezeni, ani odevu, ani elm topiti, do ni politickou organisaci a nemnie bYt — nasilnickeho Ruska vyvazi pram naeho nebot' elenove jsou rilzneho politickeho lidu. Deleni skonfiskovaneho prtimyslu a ptesvedeeni. Uddlosti, ktere se v imoru t. i drobneho lidu Uspor a majetkil, kterY roku sbehly ye stare vlasti, nas zde fozpo staleti pattil rodinam legalne, dnes dvojily a psali jsme u kdysi v lete, Ze by vlada lidu rozkrada a rozdava udavaeirm bylo krasne, kdybychom o inch mohli roza zradcum, kteti svoje vlastni bratty, ro- unane a klidne debatovati a vymenovati si their, ptatel neuSetti, jen kdy Z dostanou sve nazory, k mdme vlichni stejna vetSi kus z toho nakradeneho, ztrata cti, prava. Ale zkugenosti nas poueily, Ze se obeanstvi a majetku visi kaZdemu nad mluvenim o tech zalelitostech jeden druhlavou a i poprava, Sibii a ubiti, Ze nikdy Maur odcizujeme. Nesouhlasne nazirani sve mile nespatti. Hrfizovlada hori stte- na vec je zdrojem rozeilovani, sporti hadoveku a roboty neni ptirovnani k tomu dek, neptatelstvi. My elenove SPJST nedndnimu nasili. smime dovoliti, aby pro ta na ge rilzna naOdpraveni Jana , Masaryka a statisice zirani pykala Jednota a trpela neyinne, jinYch, Ze se branili tomuto nasili dati do protole si toho nezaslouZi. Na g Vestnik vleku Ubiti pres. Bende tou ledo- nemel ye svYch sloupcich ni redakenich you valkou jest stralne mysleti. A zde nvahach nieeho, co by schvalovalo komumnozi take asi za ten "old" v pate kolo- nism a samortejme mitt nemohl, protole ne pracuji do rukou temto nasilnickYm jeho redaktor za celou dobu jeho funkce skyrnam, kteti v dejinach budou eernou itzkostlive dbal pravidel pro obsah spolkoskvrnou v historii svetove. Vypovedela veho otganu. Nekdy byl nucen nektere jsem O. jako protest tech elankti schvalo- elanky nalich dopisovatelti censurovat a vain komunistickeho rdimu, podcenova- odstavce, ktere se zdaly prespriliA nebezni nai slavne armady vojevildcil spoje- peel* nebyly uverejneny. Nekteri se snad ncckYch vojsk a chrabrYch nalich chlap- protoglorkli, col je pochopitelne. Meli by cri. 1?.,o president zesnul Y F. D. R. musel ovAem uvdliti, pros se tak stalo. Chceme dojiZdeti na Jaltu a jinde a vysilati kury- pfedejiti jitteni v nalich iddach. Mame ra, a slibovati e.S.R. obsazeni Rusy, tie- povinnosti k nagi SPJST a vnittnimi spoba jen Ustne, jeho sily piepinal, take ry bychom tem povinnostem sotva dostali. votem zaplatil, ale vime Vaichni, Ze v za- NaS'i elenove jsou stoprocentne lojalnimi jmu souladu poraziti neptitele bylo nut- obeany Irak no ye vlasti i kdyZ nekteti no jiZ pied ukoneenim varlky zrady Ruska maji o ritznYch uddlostech svuj nazor ty sliby dati, nikdy nevetili nai statnici, (neni tomu stejne u v§ech spolkü, stran 2e tak "podle" zradci uchvati lid a zeme politickYch, kruna obchodnich, vedeckYch do podruei Moskvy. Byla velika chyba, a pod.?) My jako elenove Move podpUrne zasadne se nepostavili do tad Marshallo- organisace, t. zn. organisace nadstranicke \retro planu a nechali se odvolati do Mosk- a nepoliticke a jakoZto amerieti obeane vy a ptijali diktat. My meli jako jeden ce- nechceme a nemtiZeme ye spolkovern VClek v zahraniei vykkiknouti proti tomu stniku nijak zasahovati a vyjadrovati se bezpravi, kdy Z pres. E. Bend se branil na pr. o vnitropolitickych ucialostech v

Ve stredu, dne Lj. prosince 1948. kterenakoliv state, jeho 2. nejsrne statnimi. ptisluaniky. Z tech dirvodu hled'me se vystilhati vleho, co by mohlo vesti k polemikarn — na to mame nale easopisy — a usilujme o idealit a hesel nali mohutne Jednoty. adame timto nale ctene dopisovatele, aby to vzali laskave na yedomi a Vam sestro Stanovska, dekujeme za dopis a pigte easteji — dovedete psat zajimave. Pozdrav! ) • 4 • ( 'tad Pokrok Dallas, eis. 84.

Timto uvedomuji Vlechny eleny tadu, Ze nale pravidelna a vYrooni schtize bude konana tteti nedeli, to jest 19. prosince t. r. ye 3 hod. odpol. — Sestry a bratti, mladi i star gi, ptijd'te co moZno v nejvetSim poetu, vale ptitomnost jest velmi nutria Ptipadaji nam volby tadovYch Atednikti, volby rtiznYch vYborfr a vice zalelitosti, ktere musi bYti urovnany. Picijd'te kaZdy komu moZno, podejte sve navrhy a dobrozdani, lepe se pracuje pro dobro celku. — S bratrskYm pozdravem, Frank Vodieka, taj. ) e 4, kid El Campo, 'Oslo 50.

Ctend redakce, sestry a bratti!

Jako tajemnici je moji povinnosti 0znamit vYsledek nalich voleb v prosincoye schtizi. Jak je yam znamo, my stall, ntednici chteli jsme se vzdat nalich Ufaale jak zni stare ptislovi, Ic odtikaneho chleba jest nejvetli kus zvolili nas vlechny jednohlasne nasledujici: Joe Peterka ptedseda, Frank Dressler mistoptedseda, Ida Peterka taj., Logic Tobola pokladnik, Frank Rod adetnik. T:Teetni v3tbor Eman Bartol, Henry MoZigek a Vine Hubenak; majetkovY vYloor: Joe Peterka, Frank Dressler a Joe Bartd. Tak nam nezbYva, ne2 podekovat na gim brattim a sestram za, dirveru v nas vloknou.

Drazi, nevim jak yam to lid, Ze nas ta,d Cis. 50. utrpel velikou ztratu, ztratili jsme ye ttech tYdnech dva spolkove bratry, br.

Gust. Ustynik a br. Julius Ustynik. Bratra Gust. Ustynika, doprovodili jsme k poslednimu odpoeinku na Wharton hititov, a zrovna za tti tYdny tile zesnul navkly jeho bratr Julius Ustynik. Jak vlichni vime, je toho dost kdyZ odejde jeden — a toto dva z jedne rodiny a od naleho h'ádu v tak kratieke dober Byli tadni elenoye, men jsme je vlichni radi. Vyslovuji za nas tad jejich rodinam srdeenou soustrast a oest pamatce zesnulych bratti.

Diky nalemu br. Senkytikovi za jeho vysvetleni, a je v jeho dopise mnoho a mnoho pravdy, on mluvi od srdce. S jeho ptieinenim nas hodne pkibY yd k nakmu tadu. Pteji vlern At'astne a vesele vanoce a ptiati novY rok. S pozdravem, Ida Peterka, taj. * * * "Jste pane pojtaten proti ttrazu?"

"Proe?"

"Protole sedite na mem kloboukul"

Ve sti'e u, dne

p

OSillee

1948

S T N I l -- WEST, TEXAS

Straw, '.(!i All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor by Saturday.

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC

TNI

BENEVOLENT ORDER OF THE STATE OF TEXAS

SHAKESPEARE LAND What better place could there be to study Shakespeare than in the town in which he was born? This is what, for the past two years the Extra-Mural Department of the University of Birmingham, England, had made possible for students of all ages from all over the world. For a selected group can come to Stratford for six weeks, listen to lectures by such leading Elizabethan scholars as Dr. Allardyce Nicoll and Dr. I. A. Shipiro, attend all the Shakespeare plays at the theatre, meet students from all over the globe, be taken to the major places of interest in that part of England, live in one of loveliest sections of the island, and have a vast amount of fun besides. It sounds pretty wonderful, doesn't it? Well, it is!

The Birmingham Summer school is designed especially for students doing graduate work in Elizabethan drama.

But it is also open to people particularly interested in that field who are in their junior or senior years in college or who hold a B. A. degree with some background in the period. I was one of the latter. Last year I decided I wanted to study in England, so I wrote to the Institute of International Education at West 45 St., New York, N. Y. In January they sent me the applications for study in one of six different summer schools to be held in England.

I chose Stratford, filled in the questions, sent in the papersâ&#x20AC;&#x201D;and hoped. Finally in April my acceptance came through and I was practically on my way. The Institute will reserve students a place in tourist class on a large line (1948 it was on The Queen Elizabeth and Queen Mary), and, of course, with the acceptance paper from the school there is no difficulty at all about getting passport or visa. Also, the school reserves rooms for its students. We were put up in various hotels all around Stratford. I was at the Fold, a small, friendly establishment run, appropriately enough, , by Mr. and Mrs. Lamb!

So much for transportation, room and board, what about the school itself?

Stratford is a summer school which believes in everyone having a good time as well as learning about Elizabethan drama The courses were planned so, that

Mary Louise Hastings the lectures and seminars on the leading dramatises, (Marlowe, Jonson, etc.), the leading phases (Jacobean Masque, Caroline Comedy, etc.), the artistic and historical background, and the related aspects (The Elizabethan playhouse, Manuscripts), all take place on Monday through Thursday. Then on Friday, tours were organized to places of interest in the Midland region. We went to such beautiful and historical spots as Tintern Abbey about which Wordsworth wrote, Ludlow Castle where Milton's Comus was first performed, the magnificent cathedrals at Gloucester and Worcester,' to mention only a few. Because we were a school group, we were guided through places tourists never see, such as the city halls at Worcester and Gloucester where we saw the ancient Borough charters from the finely penned Latin of Henry I in the 1100's to the grandeur of the gold and colored borders of the he gold and colored borders of thet Stuarts in the 1600's.

After the Friday excursions, most of us would set out on our free weekends to see England. The country itself is so small that it is amazing how much one can do. There are trains to Scotland that make a three days trip to the beautiful land of tartans and heather well worth while. Buses take one into the breathtaking beauty of the Welsh mountains where the country is wooded and wild and many of the people still speak their rhythmic native language. If you are an Arthurian, there is Tintagel on the Cornish coast, if interested in ancient history, Roman Bath and Celtic Stonehenge are within easy reach. But if you are an adventurer, you can buy or rent a bicycle and take a two or three day trip through the serene English countryside, stopping for the night in tiny Inns and meeting the hospitable English, people.

But Stratford is not all study and travel; there is also the Memorial theatre. Here from April through October, a repertory of seven or eight Shakesperian plays are presented by a group of well known English actors. Included in the fee of $260.00 (two hundred and sixty dollars) are room, board, tuition, excur-

sions, tickets to each Shakespeare production so that you can see the plays you are studying enacted on the stage.

Moreover, Stratford is such a small place that through contacts here and there, we soon knew many of the actors and after the plays could discuss with them the production ; the acting, the cutting, and all the many reasons something was done the way it was. They also told us the fascinating tid-bits of theatre life; I shall never forget the night we were all complementing them on the zip of "The Merchant of Venice." I kept . noticing side glances but no one said a word. Then all of a sudden the chief electrician burst in tearing his hair. "If anyone ever gives a cocktail party before a production again, I quit. I didn't know what some of those actors would do next!" We roared at this explanation of the zip.

For people not interested in going to school in Stratford, the theatre is well worth a trip. It is very crowded (Stratford people complain that they can never get tickets to the "Jam factory," their own title for the modernistic brick building of which they highly disapprove.) But through arrangements with a travel agency of the English Speaking Union, 'tickets can be gotten ahead. Rooms should also be booked ahead. Stratford is full of hotels and guest houses; there are the larger ones as the Shakespeare, an authentic Tudor building, The Arden, where many of the actors live, and the famous Welcome Hotel; smaller, less expensive places as the Fold, the Avonside, of the Alverston Manor. If you have a car, you might prefer to stay in a small inn in one of the tiny Cotswold villages several miles from Stratford where the mellow honey-colored stone houses along the neat streets have an old-world charm totally unspoiled by tourists. But wherever you stay, in this part of England you will be within easy reach of the theatre and the historical Shakespearian housesâ&#x20AC;&#x201D;his birthplace, Mother's and wife's houses and New Place, the grammar school he attended, and lovely church where he is buried.

Sir Barry Jackson, retiring director of the Memorial theatre said recently, "It is our aim to make Stratford belong to the whole world as Shakespeare does."

Strana 16 ?Men you, whether student or tourist, same and walk down streets by sixteenth ;entury houses, pass turbans, kilts, sweaters and skirts, bump into the man von saw play the lead in last evening's production, and stand aside for a farmer coming to market as generations of his family have done, you well realize how completely Sir Barry has achieved his aim. ) • 4 •( CHRISTMAS PARTY AT STUDEWOOD Our Christmas Party is just a few days off and everyone is all excited about it for there's going to be so much in store for each one. First, we'll have a lovely program starting at 5 p. m. We have oodles and gobs of children taking part in it and even some grown-ups, too.

Next, Santa will come down the chimney and give each good little goy and girl a gift, fruit and candy. Then we'll have lots of door prizes for the grown-ups.

Last but not least will be the free dance at night for all the members and their friends. Now isn't that a swell Christmas treat? So remember that we'll be looking forward to seeing all of you on the 19th at 5 p.

HARRIETTE EARL ) RUSSIAN IS ADDED TO THE DEPARTMENT OF SLAVONIC LANGUAGES AT THE UNWERSIY OF HOUSTON According to the estimates of the American Association of Teachers of Slavic and East European Languages, of which Dr. John M. Skrivanek, Chairman of the Department of Slavonic Languages of The University of Houston is a member, no more than 35,000 Americans of every category studied Russian during the academic year 1947-48. Of this number most studied with private teachers, and ONLY about 5,000 enrolled in regular college and university courses.

Against this small number, Croft's Modern Language News, reported 105,778 students studying German; 121,238 studying French, and 169,246 students studying Spanish. These figures clearly show that the Slavonic field has been neglect14c1 for too long. Intelligent young men and women, who are interested in foreign languages, can clearly see the opportunities in the Slavonic field from the above figures.

Leaders of industry, education and the Armed Forces estimate that there is a reed for a least 50,000 persons (preferably native Americans) who can handle Russian effectively. When one considers both Czech and Russian, the need is even greater. To meet this need which amounts to a national emergency, at least 250,000 Americans ought RIGHT NOW be studying Russian; Russian

VtSTN't1C— WEST, TEXAS should be added to the list of foreign languages studied in every high school, college and university in the country.

Students of Texas, as well as of the other states, will do well to consider this field; they now have an opportunity to study both Czech and Russian at The University of Houston—the second largest university in Texas!

Three sections of beginners' Russian and one section of beginners' Czech will be offered next semester (February). Dr. Skrivanek, who is now teaching two courses of Czech and two of Spanish, will devote all of his time to the slavonic languages next semester. The rapid expansion of the new department will find him teaching three sections of Russian, one section of beginners' Czech and two sections of second-semester Czech.

Information on any of these courses may be had by writing to The Department of Slavonic Languages, The University of Houston, Houston 4, Texas. ) AMERICAN WAY OF LIFE INSURANCE Ily W. KIP I realize that some people care nothing about the rights and privileges in the fraternal contract. But there are millions who do care.

Since fraternal life insurnace protection does not cost any more than commercial life insurance, and in most cases it costs less, why not have the fraternal privileges?

There are such things as mutual aid, co-operation with one's neighbors to make life fairer, brotherly sympathy in time of sorrow and bereavement, training in and the practice of nobler precepts, charity for the unfortunate, development of poise and personality in ritualistic work for adults and children, recognition of God's presence, proper regard for patriotism, achieving better administ,1ration through representative government, and the responsibility and strength of the open contract.

This is quite a list. A person holding a certificate of membership may have these, or a portion of them, as he pleases.

In this country where so many people are well off, where the fine standard of living is taken as a matter of course, it is difficult to arouse interest in mutual aid. Most people do not need to be aided, and it is hard to find somebody to help.

I like to refer to the Gillespie story.

On March 19, 1948, people in the mining town of Gillespie, Ill., were pursuing their normal life. Most of them had jobs, their homes were comfortable, and the future seemed secure. On that day a disastrous tornado struck the community, destroying many homes and wrecking others. Many of the owners did not have

ye stTedu, dne 15. ptosince 1948. extended coverage in their property insurance policies.

A number of the residents were members of the Order of Scottish Clans. A relief committee was organized and an appeal for aid made to the subordinate clans throughout the United States and Canada. In nearby St. Louis, Mo., lived the Order's Vice-President, Alex Kennedy, who is an experienced builder. He organized the members, and during each week end they joined together to rebuild the homes. The contributions of members elsewhere amounted to $6,194.26.

The Gillespie Story is not a big in-7 cident, but it is significant. Those-members never imagined they would need aid, but they received it.

Just recently, not far from my home, a farmer was injured in an accident, and his wheat crop was ready to harvest. His neighbors assembled and did the work.

I have heard that story so many times —of lodge members jumping in to harvest a brother's crop, that it is not unusual.

At Friendship, Tenn., this year W. P. Golden, a member of the Woodmen of the World, lay ill in a hospital. It was time to plant his cotton and corn, and two acres of strawberries were ready to pick. Forty-two members of the local W. O. W. camp moved in with 10 tractors and 10 teams and planted 15 acres of cotton and four acres of corn. Their wives, 18 in number, picked the strawberries.

Why do people go to lodge meetings?

They go to see other people. They go to co-operate with other people in constructive endeavors.

They do not go to plot to overthrow the government, nor to teach crime and Godlessness. They go for exactly opposite things.

'They go because they like other people and want to, be pleasant and helpful. I can think of no better way to make life fairer.

In every community in the United States and Canada people are attending lodge meetings regularly. They •participate in the ceremonies and transact the business.

And there are special occasions with special programs. On October 1, 1948, people thought it worth while to attend a meeting of the Artisans Order of Mutual Protection in Philadelphia to celebrate the Order's 75th anniversary. There were 12,700 persons present, I went to a funeral not long ago, and I was the only mourner present. The deceased was a down-and-outer whom I had known in his better days. The county was paying for the funeral, and the mortician who had the contract handled

Ve sttedu, dne 15. prosince 1940. the job expeditiously.

That was an extreme case, but I have attended funerals where brother fraternalists handled all of the details. They brought sympathy to the bereaved, and• they saw that the deceased was buried properly and reverently.

Sympathy may not cost anything in dollars and cents, but at times it is a valuable thing.

• What are the lessons that members obtain from the usual lodge ceremony?

They are the nobler precepts of life.

I have sat in lodge and beard the lectures given time and again. Each time I have had the feeling that those candidates hearing them for the first time are awakened by at least one thought for more idealistic living.

Also those lessons probably did something for me, and it is probable that others found them helpful in their way of life.

One of the reasons for tax exemptions of fraternal societies is that they are charitable organizations. They practice charity—charity that does not humble the receiver.

During the depression there were hundreds of thousands of cases where members did not have the money to keep their insurance certificates in force. Their subordinate lodges kept them in force by making the payments of rates. That was service as brother to brother.

This emphasizes one of the big differences between the fraternal societies and commercial life insurance companies.

I am a member of a number of the fraternities, so I know a large number of members as friends. I am a policyholder in several commercial "companies. I am not acquainted with anybody so as to recognize him as a fellow policyholder.

If I were down and out not one of my fellow policyholders would give a darn.

This charitable factor is based on the factor that a fraternal society member is his brother's keeper. Each local body has a committee to visit the sick and. to report cases of distress, and the societies maintain sanatoria, hospitals, clinics, homes for aged and children, and many have active education funds to assist worthy children to obtain an education.

Likewise, patriotism is regularly taught and promoted in every lodge meeting.

The result is better patriots.

Not only is loyalty to Country a feature, but the local lodge is a community factor, helping the city or town or neighborhood to be a better place in which to live. The "Fraternity In Action" program of recent years has intensified this service.

The features described above are important and valuable to millions of peo-

VbSTN —WEST, TEXAS ple in NOrth America. But there may be some who will ask: What monetary right or privilege does my certificate contain which the commercial policy does not contain?

Your certificate contains all of the protective benefits that an old-line insurance policy contains. Besides being the insured, you are the insurer. You own the society.

This means democracy in life insurance; you have a voice in management through representative government. The officers are responsible to you. This is the American Way of Life Insurance.

The open contract is a feature of your certificate. Based on your responsibility and mutual co-operation as a • member, the open contract enables the officers to continue your society as a going concern through financial depression or other economic disturbance.

This was demonstrated during the depression. The fraternal societies endured and grew stronger. Closed-contract companies fell by the wa yside by the hundreds.

I do not intend to gloat over the misfortunes of otbers, but two illustrations suffice. The Missouri State Life, of St. Louis, and the National Life of the U. S. A.. of Chicago, were large companies that found their assets frozen because of the depression. Because of the closed contract, they were thrown into receivership and liens charged against the reserves of the policyholders. Reinsured in stronger companies, those liens were finally paid off. The lesson is that these two companies failed and went out of existence with losses to many policyholders.

The fact that the liens on the remaining policies were finally paid demonstrates that under the open contract they could have continued in business and would be alive today.

The fraternal system of life insurance has endured in North America for 80 years. The features described above enabled the societies to survive wars, depressions and other hardships. The fraternal system is thriving and growing today because of these life-giving factors which are the extra rights and privileges under fraternal operation of life insurance. ) • 4 • SCIENCE Extending from the Andes in the west to the Atlantic in the east, and from the Orinoco River in the north to the Bolivian mountains in the south, the equatorial fastnesses of the Amazon Basin cover an area almost as large as the United States, but have only a population of one person per square mile. Except for a few scattered towns and set-

Strana tlements along river banks, its only illhabitants are about 200,000 Indians. Their living conditions are still primitive and in some cases provide the last surviving examples of the Stone Age Civilization,' This isolated region of the world was penetrated this year by the United Na,-, tions in the interest of science by the' establishment under the auspices of the.

U. N. Educational, Scientific and Cui-' tural Organization (Unesco) and ten: member States, of an international' regional research institute—the International Institute of the Hylean Arriazein.'

The Institute's aim is to develop this vast area which ranges over Brazil, the Gui-. anas, part of Venezuela, Colombia,Ecuador and Peru.

The Institute will encourage and co,ordinate research activities in this ,Vast region of the world which possesses fiat ural resources virtually untapped. will also compile all known informatiply and give practical aid for further e*7_, ploration and make studies in physig.71 graphy, soil science, biology, zoology,; botany, anthropology, ethnology, agricul.7: ture and nutrition. The resultsmf: these'_ studies will no doubt prove of great 1/0491 to the peoples of other tropical ,areas the world as well as to th ;einhabitants of the Amazon basin.

Another extremely important element in Unesco's program is the estabAsligionk of Science Offices actually serving asc.li#7. ison centers for science and technology between deficient regions arid more highly developed areas of the, globe.* present these offices have been opened; Montevideo, Cairo, Nanking and (New Delhi.

Unesco has also prepared adetaitibct report on the possibility of establi,shing, International Scientific Laboratories and Observatories, and in the field ,ot sciences its most important single vance has been in relation to the Ten7 sions Project—a study of tensions, affect-, ing international understanding.

Last but not least important in ,Uriesee4 program are its grants-in-aid by,.w4c this year more than 450 seientlStsi be able to attend 50 international, tific conferences. The grants will alsru help the i'ealization of about 120 4ii.fel7 ent projects and the publication of scien7= tific reports, bulletins and journals a' well as the work of some thirty ,h41:-.... national scientific services.

AnOther significant step on behalf of science was the publication by the 'united Nations Atomic Energy CommiSsion of the world's most complete bibliography' -on the field of atomic energy. ) ,„,T„ • ( She: I consider John that sheep are the stupidest creatures living. lie: (absentminded) Yes, my lairib.

traria 13

V E S T N it I4— WEST, TEXAS

Ve sttedu, dne 15. prosince 1943.

pen.ses for six, months at the rate of 40 , podivuhodneho — ja bych vSak chtel sterling Po im d s or M011111 , tuition fees,IvzdL'tt baltick9m marinaktim hold jakoZto neprekonatelnS'im taneenikfun. A to, q end travel. .71ENEVA—Production and export of purchase el, bcol<7 ) • ,.^, • (______ prosim, neni mineno ironicky: V sobotu se aber showed a marked increase in n o su c ni N '.VS r:::,i yuo to namok nictvo nahrne do restauraci,()feral European countries during the 1, FL . .,, ,,zi--;,;„• demo v neve, sluSive uniformy a Oeska st six months of 1948, compared with - GENEVA-1,'Wc:ii - ' output per factory deveata, ktera stravila letoSi dovolenou e same period of 1947, figures publish-2 States clu r inp a na Ilaltu, nil dosvedei, ze pr baltickeho here jointly by the Timber Committee worker in the United2.2 times as high as matrosa nevi problemem ani valeik, ani the Food and Agriculture Organiza- j five year period NV aS m (FAO) and the United Nations lace-in the United Kingdom, according to a polka, mazurka, krakowiak, rumba, boo=lc Commission for Eurol:e PICA) survey made public here by the Inter- gi-woogi nebo jakykoliv jiny tanec. Tanei elegantne, rytmicky, krou'il smele figury national Labor Office (ILO).

Low. jako profesionalni taneenici a mate doThe survey covering the 1935-39 averFrance shows the largest increase in le utput of sawed softwood during the age in 32 manufacturing industries notes jem, ze na to rneli zvlaStni kursy spoleeenske vychovy. rot half of 1948--a gain of 76 percent that relative PiT(IlletivitY in agriculture Ale polskY mladY muZ ma spoleeenskou t l of rr ,On. ._ standards. , ,.-and transportation was about even in • , _•.• imes next among the reporting corm- the two countries. In mining, the Ameri- vYchovu v krvi. Taneenik, net uvede dahigher' due largely to mu do kola, polibi ji dvorne ruku a po des with an increase of 19 percent to l'i out P Lit was skoneenem tanci znovu. A to, prosim, nenatural conditions.

37,600 st andards.

Sweden, the report adds, was the larg- In comparing the U. S, and the U. K. ni Zadny Alechtic, nYbr2 namornik, rybar, st exporter of sawed softwood during factory production, the surveys declares pristavni delnik, proste kaZdY, at' tanei se he period with 128,900 standards, a 70 that "if allowance is made for the shorter svou milou nebo provadi-li cizinku. Je I 0 u nich tak prirozene a nehrane, naprosto ercent increase. Austria's 33,400 repro- working week of the United States, outneatektovane a pusobi to neobyeejne ents an increase of 114 percent. Finland put per_ man-hour was perhaps 2.8 times krasnYm dojrnem. Je v torn videt Ucta k n. as the second largest European export... as pig zene a vrozene gentlemanstvi. "r reporting 95;200, an increase of six Using the United Kingdom output in A na konec nazorny priklad, abyste si 1935-39 as an index of 100, the study iercent. the United States figures as maim- dovedli ueinit ptedstavu, ze baltieti nabows In the Western Hemisphere, Canada's ixports of 574,400 standards were ap- facturbag, 215; mining, 415 public uti- mornici jsou muZi, jakYm nein rovno.

233; building SlyScli jste tiZ namornickY potlesk?

2roximately equal to those of the pre _llities and COMMunications, vious period. The United States showed and construction, 115; agriculture and To yam vpadlo pet mladYch marinarti a, decrease of 40 percent, exporting 145,,, fisheries, 115; transport (allowing foci do restaurace, kde se prove konal eesko, , distances), 270-300; transport (not allow- polskY veeirek. Sim/nest byla prove ye 500 standards.

No figures were received on the total ing for distances), 100-110; distribution, stadiu yzajenmehe reeneni a to si ti chlapici sedli zptisobne ke stolu a poslousoftwood output of Finland, the USSR 150; finance, 17u. ) • ,,,,, • ( chili. A jak uZ je slovanskYm a zejmena and Yugoslavia, which were among the eeskym zvykem, teenici neznali miry v largest producers of softwood in Europe. ILO APPROVES CODE deice projevil Kapela jiZ netrpelive 'deThe two leading European producers OF SAFETY REGULATIONS GENEVA—industrial safety experts kala, sleeny se vrtely, ale hodnostaii mluof sawed hardwood—excludin g the USSR and Yugoslavia, which_ have not reported representing'P. the governments, employ- viii dal. A tak se tech pet morskYch vlku —are France and the United Kingdom ers and workers of 25 countries, meeting roznodlo, ze to uvedou na spravnou miru. with 23 percent and 22 percent. increases here at the invitation of the International Piave iecnoval kdo4 o historii eeskopolLabor Organization (UL.), have approved skych vztahti a byl kdesi u Boleslava -espectively. a world model code of safety regulations Chrabreho. Namotnici si vybrali mist(); )• •( kde reenik zvYSil slavnostne hlas, a ZaCali for industrial establishments.

EUROPEAN EDUCATORS The code, aimed at reducing casualties tleskat. Pratele, to jste jeSte neslySeli. — GET U. K. FELLOWSHIPS in factories and improving working con- tech pet marinakti vydalo za nabitY sal PARIS—Twenty-seven teachers from ditions as a whole, will be submitted to Lucerny. Nebot' namotnicka, ruka, to je Austria,. Czechoslovakia, Greece, T-Lin -- - 1-- - - MOM bet countries to guide them in pro- ploutev, to je mohutna tlapa, zakoneujigory, -Poly, Malta and Poland, will study oaring and devising safety regulations. ei svalnatou paZi:Bylo to jako btrgeni vein the United Kingdom, under a fellow) • 14 0 ( sel do rozboureneho ocednu nebo nee° na ship : program sponsored by the City of ten zpiisob, ostatni se k tomu pridali, kaTANCIC1 NAllOitNfiCI. London. pela spustila fanfary a iaZ se rozjel bUjaRebel' MeliSek .

The study grants, announced by . the Polg i namoNalci na Baltu nijak nezkla- l''' tanec. Proste, namornicke reSeni.

United Nations Educational Scientific mall nisi romantickeu predstavu mot- Jak tikam, Balt je site jen menu moand'CUltural Organization (Unesco), will si4ch vlku, oslehan9ch bouremi, svalna- rieko, ale baltieti namornici jsou chlapici prOvide'training facilities in the field of Vela, osmahlych, nolebajicich se ze Sireka znameniti. educational reconstruction problems of , pa pevnine. Vlci tichomoBti a atlantieti )•A•1 school children. Courses will be given to se jim sice posmivaji, prohlaSujice Balt Pani shot' se velice rozlitila na sveho educationists and experts in nursery za "kaltft" (hlavne ti, kteri jezdi na poi- manZela, ktery byl nenapravitelnY v torn, schools, kindergartens, elementary and skein zaoceanskem parniku "Batory"), Ze pravidelne tyden co tyden, sobotu co secondary schools, foreign language ale toile si balticka marina neda nikdy sobotu odchazival na manias do fitulne teaching, physical education, school psy- libit a tak nraZete zaZit v pristavni kreme kremy na predmesti. "2e se nestdYcli.S, chology and child guidance, health edu- pravou, nefalSovanou namornickou rvae- elovoee -- kouska svedomi nemaS, zas uZ cation and school medical services. kit, pc nejake to lahvi "wutki" se "sokem" I jdeS do hospody a viS, ze za tyden Mame The terms of the award cover travel (cot je Mala ya a'ava, ktcrou si s oblibou platit ainZi!" to the United KingdOm and return, ae- nalevaji dO palenky). , . "Nebel se, zlatieko," uklidnoval ji pan cident nad health insurance, living exCoZ, to by nebylo nit tak zvlaStnihe a mantel, "do to doby se ureite vratim!"

ROPE RAISES WOOD ODUCTION, FAO REVORTS

:Ve stiâ&#x20AC;˘edu, dne 15. prosinee 1948.

"Mask* d'abe.1" EBEAâ&#x20AC;&#x17E;d Do 8tetina se vratila z lovu na Severnim mo: Pi ye vodach ostrova Islandu rybarska lod' "Dalmortr" "Neptunia," ktera krome velikeho nmoZstvi ryb privezla do Narodniho musea ye Stetine krasne a eetne ukazky mofske fauny.

Byla take ulovena ryba, zvand "morskY d'abel", dlouha pal metru. Tato ryba se cela, zahrabava, do dna, take z pisku trai pouze dva kratke vyrostky, nart1stajici na jeji hlave. V okamZiku, kdy plovouci ryba se dakne, techto vYrustkfi, "morskY d'abel" ji chyt ne a polkne.

Prvni zavod na vYrobu plynu z beidliee na svete V estonskern meste Kochtla-Jarve zahajil provoz zavod na vYroba plynu z bridlice. Je prvni zavod toho dru hu na svete. Za.vod, jeho' stavbu projektovali soverati inZenYil laureati Stalinovy ceny Za glodin, Junko a Podklet nev, je zatizen vylucne stroji sovetske vYroby. kratke dobe poloZili sovetSti stavitele 203 km plynoveho potrubi.

Dne 7. listopadu byl za veden estonskY plyn'do 70.000 leningradskYch bytil a 10.000 prfunyslovYch podnikti.

Kolik kustl nadobi musi umYti prilmerna hos podyne sveho Zivota?

Povime: 2,500,000 eili dva a sedmdesat na sebe narovnanYch stohil tak vysokYch jako Empire State budova v No vein Yorku.

V lednu bude zapoea to s vydavanim noveho 6asopisu "Nation's Heritage." Chcete-li si predplatiti, snad neuakodi, kdy' pripomeneme, Z"e predplatne cirri jen" $150 roene.

Et TNiK- WEbT,

Strana

10

41:5VABBYfinli

4::

VaricEli .bId

Pouze pro n

na rok pouze $1.50 ( PRAVIDELNA CENA $3.00) DO STARE VLASTI PRO

Nov6

atele

ta

50

$3.00

(PRAVIDELNA CENA $4.50) Zdali dosud nemibirate ()et oslovak, stante se odberatelem. Vytiiijte teto .aabialky za polovieni cenu. Ceehostovalc jest nestrannY easopis, ma eelou eadtc velrni sehopnYch piispivatelti na ktere jsme zyli ge hrdi. RedakeHe loiji &Orly rolnik6, delnikii a maio-obehodnikti. Dle piani po gleme Zislo Ceehoslovak na ukazku zclarma.

PISTE DNES NA

VESTNiK— WEST, TEXAS

t/ana 20 1.1rumovice to roslav Marcha 1)(1 Z;lje61 po Reje ta kovou podivne ` krasnou padlinou, z niZ to 1 tam zvedaji se sva•y i y r:Sky porostle vinohrady. V maji, kdyZ kvetou strorny, je to bob raj na zemi. Nejd •i've prijdou Vella>, Pa.vlovice s haji merunek, '33.11k Boretice, jejich'Z irlepy sviti zrovna pod fvinohrady a nad s v e hied' Vrbice, pa1 um Robyrli, to dedina, nil slavivaji tii dny hody,. nu a pak se vlae- ek 'S ' chuchvalci bileho kr;Cliv vysune z klikatinyi a zastavi v poll u ci .,eveneho prednosty.

T17,1z na' Morave rikaji strAici, u niZ nerd buduV. No a tamhle na svalia•• jsou Herbenovy BruMovice, a vzadu tam se chouli SedY aej'S. Kdykoliv jsem jel tim krajem, valycky jsem stal u okna a hledel do ni=tho. 1VIa z.vlaStni raz, zvlaStni nadech za slun co, za rana i za veeera, lna neco. sveho vlastnihe, podinaniveho, krasneho. Za tech dvacet let, co jsem ty vesnice zastupoval. byl jsem to tlsickrat. Ve vinicich, ye sklepich, na slavnostech, &Dime praci, inu mezi lidem, jeho ra clostrrii i bolestmi, a ralycky zase do neho red speChal, nebot' to je krai Herbentl y , z neha vzeSlo jeho "Do trefib° a Otvrteho pokoleni." Zde se narodil, rostl. • seni zajiZdel ze stiuiit i potom, kdy'Z uZ noel v (Dechach svtij Hoisov. Ja tomu 'Damn dedin rikam "Kraj pod vysokYm nebem." — A opAtyclu vysoke nebe se nad nim, a shliZ1 dole, y nem.

Kdy; jim projiMelo ilesat ,na:31ch spisovana Herbenovy osla v„,' stall vAichni u oken nebot' vysoke eiste paprsky slunce na role, vinice,

ale

Gazela piedhoni auto

ts,p6ch esl. elektrotechniky

P .yni polska lod' spu4ena

stredu, dne 15. prosince 1948.

ijeme ye van rYChlostnich , VarSava -- V nedeli byla sla y- I V elektrotechnicke tovarne plzeriske Skodovky vyrobili seriove rekordn — a bide nas zajimat, r.ostne spuaena v gdanskem pri- I 1 prvni spinae pro es. elektrickou jak rychla jsou zvirata. Gazela stavu prvni lad', ktera byla dotl‘ d h J 1" koncevalypst,okYch cenym na 20 atmosfer a s ou 2, k a antilopa. uhehnon za hodinu lodenicich. Tato lod'byla nazva- ochrane elektraren a napajecich 59.6 mile, 'Sakai a Zirafa 34 mil, na "Stanislav Slodek," jrnenem siti. Stane-li se porucha ve vede- lev 29 a slon 24 mil. Z ptakil udelnika, kterY v lodenici pracuje. ni, na ptiklad fiderem blesku vy- leti divoka kachna 54 mil za pne toto zarizeni automaticky dinu, holub 53 mil, vrana 47 a vlaStovka 35 mil. ohrolenY Usek vedeni.

Pro Rychlou, Dokazanou Piijemnou

SPOLEHLIVA POHROBNICKA SLUkBA Jsme pohotovi Vam posloutiti bez roadilu jak cla.leko bydlite bez jakehokoliv zylakaiho poplatku.

S nami m0.2ete rnluviti eesky.

My nabizime Pohtebni PojiWM pro kahleho elem. rodiny PETE E. ETTLINGER. FUNERAL HOME Elsie PraMk- Etlinger, damska pomocnice I elefonujte "collect" Tel 38 Bellville, Texas

od Zacpy a Bolesti Hlavy Zkaieneho 2aludku Nezieivnosti Nervosy Plyn6 a Na4mani Ztrity Spanku a Chuti k Jidlu kdyi zavineny Zficpou Opatite si Dra. Petra Hoboko&boa vyzkouge/4 poeist'oyaci p r o stiedek a Zaludani einnost poyzbuzujici lek. Obsahuje 18 PHrody vlastnich leCiv5;ch korinlcu, bylin a rostlin, PouEvejte dle nayodu. Mime a hladce Hoboko piivede ling sti'eva k e'innosti a napomilie jinu yyloueiti viznouci odpadky; poinahi vypuditi plyny zacpy, daya ialudku onen pH. jeranS; pocit tepla. Bud'te moudrimi —pro rychlou, prijemnon, dokazanou filevu od Utrap zicpy opatite si Hoboko dues ye vagem sousedstvi aneb poslete si pro Obeznamovaci Nabidku 11 uncover Mile y za pouhy $1.00 poslano

patovne vyplaceno k vaHm &aim.

Odeilete tento kupon "zvlaitni nabidky"—Nyni ❑ Piiloien jest $1.00 Poelete mne poStou vyplacene pravidelnou 11 uncovou lahev HOBOKO. ❑ Poelete na dobirku (C. 0. D.) I (poplatek pripaten).

Marek - Burns POWLEBNI DOMOV V /iodine zarmutku najdete u nas nejlepSi pohrebni obsluhu a ceny levne.

Tei prodavaine pohiebni pojigteni od I mesice do 80 mad, Ambulance ye dne i v noel.

MAREK BURNS FUNERAL HOME Bill Marek a Bill Burns Telefon 546 CAMERON, TEXAS

ttAD POKROK DALLAS eiSLO 84, Sa P. J. S. T. 2625 Floyd St.

Dallas, Texas Pora.da

VANOtNI NAD1LKU PRO DTI A TAINEeNi ZABAVU

v nedeli,19. prosince HUDBA: JOE MACA Vstupne 50c osoba

Jrneno Adresa Po5tovni Aradovna

I

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. I Dept. 811-37D I no 1 Washington Blvd.. Chicago 12, 256 Stanley St., Winnipeg, Man., Can.

Zabavni vfbor PitiPRAVE VELKA SYLVESTROVSKA ZABAVA (p)

Ve stPedu, dne 15. prosince 1948. , — s k 1 e p y i dediny.

Vsak potoms tribuny videli jas narodopisu, kteQi je tu doma, slunili se barvami krojet, ktere zde Ziji a neumfely, pocitili tu dobrou dui lidu kraje Herbenova, videli zvyky a slykli slavu pisni, ktere kdysi Cherpantier, projikiejici s Rodinem morayskYm Slovackem, neitmorne Nei poznaeoval do skizzate. Zde v torn lidu Zije kraaa i tragika, smith i tithe mleeni, hrdost i pokora, po svazieh buji nespoutand reva, kterou vin g: vane lYkem k drevenym koNun, zraji treSne a meruriky, Zhne slunce, a ye vesnicich nebohatY lid pracuje s veeli vytrvalosti, jaka, je vlastni, dana Bohem do vinku lidu malorolnic-kemu.

Jana Herbena jsem v nila0ch letech videl mnohokrat, mnohokrat s nine miuvil. Sam jsa sedlakem, byl jsem mu vadycky oddane naklonen prostou laskou yes nieana, nebot' vzeSel z na'Si selske krve. At' jsem citoval z jeho "Ho stiaova" jeho krasne vyznani vlastnictvi nekolika nvereenich metr9 plochy, ktera byla jeho, Jana Herbena, a2 do oblakii, ktera plula nad Hostikvem, at' jsem citoval v "Case" jeho zapasy o pravdu a svobodu ducha v tech dobach setmeni, vadycky jsem ae yzek1 z krve sedlakt, tam tech v Brumovicich, s jejich2 osudy byla pak spjata ma Zivotni testa dlouhou radu let. Byl jsem poslancem za jejich kraj.

A jako ten ton veleckYch hudct, kteri sem vnesli dui sveho lidu na upati Kopanic, tak ze zahajujici feel mladeho Brumoveana o slavnostech zaznelo neco tak odukvneleho, co

V E S T N I K — WEST, TEXAS

9 let bez jidla V 8anghaji se sejde v nejbliZSich dnech lekarske koncilium, aby se vyjadrilo o 20 lete Ciliance Jang Mei, ktera, prohlaSuje, Ze devet let uZ nic nejedla. Jen se dvakrat nebo trikrat tYdne napi je vody. Pocit hladu ztratila po uZiti jakesi mediciny pfi bolestech Zaludku. Prednosta zdravot

Strana 21 niho idadu v 6unkingu dr. Da- Nejedla a pi .ece byla zdrava, c nel Li pozoroval Mei etyil dny. la, spokojena a hlad necitila.

LAVACA CO. ABSTRACT CO. J. F. BO MA, feditel

Vyhotovi abstrakty, vlastnieke privo, vykizuje majetkove pojiiteni Uiadovna nad Peoples State Bank

PftI KASLI A CHRAPOTH zpilsobenem nachlazenim docilite rychle filevy se

Telefon do

fadovny Zislo 5, do residence 63

HALLETTSVILLE, TEXAS

SEVERtV BALSAM PROTI KASLI Vella Miley 50c. Nema-li lelarnik, objednejte si piimo od:

W F. SEVERA CO. CEDAR RAND'S

IOWA

• ......m..111••■■■••■•■•■■•■•••

The Ideal CHRISTMAS GIFT! Nechte nas vesti 'vas skrze ty tonne dny zarmutku. Syeite /lam yykonani ySech starosti a pripray s obstaranim polarbu.

Aderhold's Chapel Harry and Ida Moore Proprietors West, Texas. Phone 36

What a grand idea! a Katy "prepaid ticket" for your loved ones ... bringing them home to spend Christmas with you. For that college friend or nephew or niece ... or as a really out-of-the-ordinary gift for someone special on your Christmas list.

This year, keep that promise!

Spend the most important day of the year at the most important place in the world:: a home.

To be sure you get there, fair weather or foul, take a train ; ; ; for the most pleasant trip, take a Katy train.

Avoid a last minute rush for tickets and accommodations by contacting your friendly Katy representative todayz

ASK THE KATY AGENT

MISSOURI-KANSAS-TEXAS

M SSOUR -KANSAS-TEXAS LINES

VtSTNt

trana 2 bylo vyznanim lasky k chchu kraje Ze by toff sec mela znit v,kmi novirami. BohuZel byla odplavena, nikdo ji nevylovil na breh. Z tech lidi byl Her ben, ano z nick. Kdysi se nekteri ziobili, Ze postavy z jejich •odtt zasadil do sve sagy o lidu sveho kraje; east° jsem se s tim setkal na syYch toulkach pomalu etyricet let po tomto kraji, ale jab je historic sp •avedliva a moudra: i na jejich chalupach vlaly prapory, i oni oslavovali s pYchou a s porozumenim sveho rodaka, vidoucc, Ze ke stu predn:ch spisovatelft, polltikn i kulturnich osobnosti, tu uctivalo v Her bcnovi 1 je, jejich kraj.

A jab dojemne bylo, statieky farar brumovskY vitaje hosty, tab skvele ocerioval Herbenovo dilo, my stari pametnici Her benovYch zapasb. o ‘svobodu ducha, ktere nebyla politicks, cirkev zrovna naklonena a Ze jinY knez spisovatel 130 eek prijel az z Homoran na Hai* aby tu slouZ11 KdyZ jsem si, stoje prtibehu Herbe'novYch oslav, promitl tab letmo padesat let duchovnich zapasii na Morave a vkeko co pamatuji, co jsem videl, zil a u echo sta.' i pUsobil, mei jsem )ocit, ze pochod easu, eh uddlosti, zkratka to, oernu se pak ribs historic, zvaZi vkcko ale nejen zva,4 ale urei co v ni ma nalezt misto a co nikoli. Sea-jsme potom se zahranienimi hosty v zahrade za teple krasne noel, 0, do odjezdu ranniho vlaku, hovorili o vkm radnem, i nejakou pisniCku nam priMi Brumovai zazpivat, a kdyZ 'jsme vsedli do ranniho vlaeku, kterY se priS'kobrtal od Mutant -je gte ti, kteri predtim v Erumovicich nebyli

EiERENZimeno

WIMIKOMINNSIMIRWOMY

ERSTVE KVETINY PRO KAZDOU PrtiLE2ITOST Poh •ebni fence a kytice Kytice do nemocnice Svatebni kytice Kytice k vYroei narozenin, sitatku Kvetictv k vYzdobe kostela neb residence NAVATIVTE NAS NEB VOLEJTE-TELEFONEM

Temple Floral Co Telefon 4445-5669 KYLE HOTEL agNIMANNISEilige9.011MEtliMieMilf.

SPRAVNE VYKONANA, POHitEBNI SLUZBA V hodine Zalu zarmouceni nalemma. Edward Pace pohtebni Ustav pohotovSr k sympatickemu vyrizeni nezbytnSrch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohthu.

Levne ceny jsou naM. zasadou.

WEST, TEXAS

Ve sttedu, dne 15. prosince 1948.

Lov na, miny v rece Dunaji vkho druhu. Nektere Useky DuDunajska, plavba se nove upra naje se musely projet aZ osmnact yule, nebot' behem valky byla brat, nebot' miny jsou easovany hodne zanedbana a lodi s vetSiin a prate s odminovavanim je velponorem nemohly po Dunaji mi nebezpeena. Krome lodnich vraku budou opraveny i. znieene zylaSte plouti eeskoslovensko-mad'ar- mosty. Take v Komarne si vyZaskein znemoMovaly velke na- duje potreba vybudovani a doplzarizenim. plaveniny lodni plavbu. Take lab- neni pristavu novYm 0 ske prista,vy, zejmena v severo50.00 polskYeh jizdnich kol Ceske oblasti se upravuji pro poPolsky prtanysl jizdnich kol, trebu dalkove plavby a prekladu zbai mezi lodi a 2eleznici. V pe- kterY zahajil provoz teprve po tiletem planu se pripravuje vy- valce. se slibne rozviji a od ledbudovani moderniho pristavu a na do konce za •i. 1948 ji771. vyrobil prekladiste u Usti nad Labem, 50.000 jizdnich kol. kterY bude soueasne nejvetSim pristavern v Oechach. Na Dunaji se venuje nejvetk pozornosti pristavu bratisla yskemu a jeho znovuvybuclovani. Velke gkody zde zptisobila valka a pripravuje se odstraneni potopenych lodi, jez dosud vyenivaji za nizkeho stavu vody z Dunaje. Take bylo provedeno oclminovani Dunaje. Tim bylo otevreno spojeni na vYchod. Odminovani bylo provedeno ye spolupraci s velitel stvim sovetske dunajske flotily.

ZUeastnilo se jej padesat plavidel

Edward Pace Pohfebni feditel glen S.P.J.S.T. — Telefon. 3606 118 N. Fifth St. — Temple, Tex

Oznameni CimrtI a dikiwzdani VSem piatelfim a znamym v hlubolcem lain oznamujeme bolestnou zvest, Ze, naS manic', ()tee a dedecek

Hilsher's Home Supply Co.

Va's'e pia,tetsko nitbytkove obchody Nabytek — Elecktricke potfeby. Cokoliv pro yogi domacnost 2020 Washington Ave. F.9742 5832 N. Main. — V 41383 5225 Washington Ave - T. 3490 HOUSTON, TEXAS Kupujte zde Dostanete nejleRgi za, mate Hotove aneb na mime splatky Vase uspokojeni zardeno Zdarma dodavka kdekoli Pogtovni objednisky jsou rychle vyfizeny.

0 effeno po veeery a nedele dle ujednini.

Jose Kacii dokonal svoji iivotni pout po kratke nemoci v titer 7. prosince 1948 a ye stredu 8. prosince ulcieny jeho tentsne pozfistatky k veenemu ocipoein'ku no, hibitove v Yoakum, Texas. PouZivame teto piilektosti abychom co p ejvieleji podekovali vSem, kdoi jakymkoliv zpasobem snaiili se bolest na gi zmirniti. ZvlaStni diky naSe path bratrim Joe N. Morrisovi, a Josefu Kolihovi ml. za slova eitechy prouesena v dome smutku a. na hi• itove, daretim kvetin, nosieftm rakve, a posleze dekujeme i eleniim i'adu Sweet Home a vSem, kteri p •iSli se poslednim pohledem s drahYm na gim zesnulYm rozloueiti a jeho telesnou sehranku lc pohIbu doprovodili. UjiSt'ujente vas v;echny, drazi pratele, Ze tyto vase projevy lasky a pratelstvi byly ram vel'kou Utechou y e velkem belu naSem a ie si navidy zachovame na ne ye svYch vdeenYeh srdeich lou vzpominko. JeSte jeclnou: Vide diky v'Semt RODINA KACIROVA

AMMEMMIWaanalfeit

VESTNIK- WEST, TEXAS

Ve stfedu, dne 15. prosince 1948. lbe

41111111111111512111/MBIEMENESM

Ceske

Velikk vyber —u

KaciI & Legikar

Heights Record Shop

privnici Temple, Texas 1101111111110111111111110110010'

H. Chernoski

Rekordy

1

S. eMELKA Telefon V.-27725 843 Waverly (Heights) HOUSTON 7, TEXAS

Vytizuje veAkere soudni zalOitosti. titadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

BUDTE PRAKTICKVMI 0 TECH mavali Aatky vesnici na TO VANOCiCH rozlingenort.

Dejte darkem NONAT A ja se louoil s krajem, lade znam kdekoDarkova tuba tohoto verneho ho, a stale jsem si pred domaciho prostred'ku je pravyrn stavoval J. Herbena, vYrazern p • iaelstvi. . . PohotovY jak to travi prazdniny, pro okamiite pouZiti po cely rok. on, kterY tolik mrzut V duchu to svateeni sezony a v bezzemka, vylicil ve sve ease potieby dejte koize Hostik)v, pocitem vlastnika nekolika, etve ranich sahil zeme.

(6-6p- Non

Ernest J. Flax ka

PRAVN1K

Privnik Houston, Texas

Nejleirgi dobytkaiska Komora v Ceskostovensku It, C. MILLER & CO., LitomySliskon chovaCena Noat poStou 55c a $1.05 ALTADENA, CALIFORNIA telskou Oblast tvori okresy: Litomyn, Vysoke Myto, Skutee. Polieka, Trial n. Orl. a Lan gDR THOS N. DeLANEY kroun. Od same ptiroOCNi LEKAR, dy :je tato oblast i traBrYle spravne pkipravene djene cb;C yatelskYm a eas die nmluvy clobytkatskYm krajem, tilladovna 3248 — Res. 2687 jehoZ nspechy v oboru 513-17 Professional Bldg. chovu dobytka se datuTEMPLE, TEXAS ji uZ z minuleho stoleti.

Kdo ,pak sledoval y Ysledek prate vYchodoeeskYch chovatelu zvlagte ✓ letoSnim roce ( yzpomerime na nspechy na Zubni Slovanske zemedelske fliadovna nad Canada's vYstave v Praze,) ten Drug Co. musi p irnat, ze LitoTEXAS BRYAN, mAskt), znovu potvrdllo ziSteni, ie tento kraj je nejlep'Si dobytkarskou komorou v cele republice. Do intensivni prate v oboru cho Yatelstvi kraje se does eeskt Mak a Operater zapcijuji nejen yrsechny 711 Medical Arts Building obce, nYbr2 i vkchny HOUSTON, TEXAS chalupy, statky a hosTelefon residence: Lehigh 9745 podarstvi. Zakladem ye Telefon fitadovny: Pres. 2553 Skere ,chovatelske prace je produkce neho materialu. V torn to oboru se zaradila litomySlska, oblast v raBarbecue sandviee, Pivo, Do- ce 1946 na prvni misto mad Chili, Kays. a Studene ✓ Oechach. Dobre vYnapoje sledky chovatelstvi jsou mineny kvalitnimi pie meniky. A tak z chovu osvedeenYch plemeno ch bYka rozchazi se z naktipnich trhu v Litomysli mnoho potomstva chovndho dobytka SluAne misto pro Uctyhodne de vSech krajti vlasti. lidi.

ChoVatelskY pracov'ni 5802 North Main St. plan oblasti spoeiva v Phone V. 2-0088 desateru ukolu. Jednim HOUSTON, TEXAS z Mich je pine vyuZiti 0"cieenYch plemenik;ii

Dr. N. B. McNutt I

ZABAVY fidu POKROK HOUSTON

Dr. Chas J. Hollub

■•■111111111■111.0,

V nedeli 19. prosince Syncopators V nedeli 26. prosince Ray Kienek ADMISSION 80c TAX INCLUDED O zakusky a obeerstveni nivitevnikii jest vj rborern naleilte postarino.

1140 ROBBIE ST. Tel V-20250 Na, doptani: 20th and North Main.

Strana 23

KILNAR'S Barbecue Drive Inn

Btrana, 24

s prokazanou dedienosti, urnelYm oplozovan1m. V rote, 1947 ministerstvo zemedelstvi uskuteenilo navgtevu danskeho profesora Sorensena, kteri theoritilckYmi i praktickYmi kursy ptipravoval nage odborniky. TehoZ roku pak profesor Sorensen uvedl v provpz i prvni stanici umeleho oplodriovani v echach v 0siku u Litomy gle. Tato Vemenarska prate v cbovu hoveziho dobytka predstavuje dnes v oblasti hlavni smer usili a odborne cinnosti nageho zemedelce.

gtZ2,1 `ISM °

Maly Oznamovatel our Sazenice prave mrazuvzdorujici zelove sazenice, velke hlavky, 100 za 40c, 300 za $1.00, 500 za $1.50, 1000 za $2.75. Cibule bila Creolka 400 za $1.00, 1000 za $2.00 PoStou vyplacene. Pi gte na TEXAS PLANT FARM, WACO, TEXAS, Gen. Del. (50-51p) 13Ir Nabidnuti k diatku. Farmai 32 letY hleda seznameni za prieinou sriatku s divkou stall od 25 do 35 let, ktera, by mega zalibu ye farmateni v Californii.

Ostatni v dopise, pi gte &sky neb anglicky pod Znaekou "Farman" Vestnik, West, Texas.

(50-53p)

Cats— Ted' novY! AluminovY plech 28 piocent me ho vgude za nejlevnejAi ceny. elovek ma deset Tradicnich pet smy- O vzorek a ceny piste na HANUS sift eldveku vubec ne- HARDWARE CO., Box 1766, (dzc.) gtaei. KaZdY elovek ma Waco, Texas. juic set samostatnYch ROLNICI POZOR snaysIft. Vidi, slygi, ciPicineste nam vejce a drubez, za vha, chutna a ma ktere yam zaplatime &bre ceny hmat, rozeznava teplo Vejce, 62e velke bile — a zimu, ma smysl pro Vejce michane — — 60e polohu a pohyby Slepice — —27c — 30c libra pro rovnovahu hlavy, Kuiata — 35c libra (In bolest v pokoke, ye FAYETTE COUNTY FEED svalech a v cevach a PRODUCE zaznamenava rozmaniSchulenburg, Texas te podnety vnitinich or Joe Dulak, majitel gann.

(49-52c) Pro zachranu Indiana DR. WOODROW. W. MIKESKA Tisic Indiana v zapad eeskjr zubni lekai ni Kanade bade nyni fikadovna:• g tepeno mlagtni vakci422 Medical Arts Bldg. nou, vyrobenou v laboHouston, Texas t a totich v Ottave. A Telephone: P-3629 a K-39344 to zAvereene stadium (dm) ye velkolepem pokusu kanadske vlady, aby vy Presidlenci jsou spokojeni hladila tuberkulosu me Nagim krajanam, kteH presizi Indiany. dlili z Mad'arska do 6eskosloven ska, se u nas dobre daii. Ptesidle Proti negtesti nec A. BanskV z Dalovic u KarNa moskevsko-kurske lovVch Var o torn pige pildelenV clraze byla v techto byt o dvou mistnostech, nove vydnech zavedena, zvla gt- malovanV, eistV. Kdyz jsem ni pfehledne- gel, lined jsem dostal dvacet cenli ,,trojvAdce eervene tu uhli, sto kg brambort, pet kg navesti, upozorni ho tukfi a dvanact kg mouky. Sice roj, n am on tov anV na, listky, ale staei. Co jsme tady, na lokornotive, pronika vodu jsme jegte nepill. Pijeme pivim: hvizdani. Nezasta- vo, ktere je velmi levne — lahev vi-li strojevildce ani po 3.50 kes. tcm, rozsviti se cervene 0 svetlo. — Jede-li stroj Kdo k nam cestuje piesto dale, zastavi jej Jak scleluje organ 'Cistredniho pkistroj automaticky v svazu pro cizinecky such Hostinekolika vtetinach. mil, pokiest podil ktell

I At Z S g K.

Ve stiedu, dne 15. prosince 1940.

navgtivili nag stet v r. 1947, na pouhYch 15.6 proc. celkove vtevy, aekoli v r. 1937 tvoiily navgtevy rigkYch Nemcil a Raku gaml u nas pies 70 procent ve gkereho eizineckeho ruchu. Nyni jsou navgtevy z ciziny rozloleny pomerne stejnomerne na vgechny velke staty. Z Rakouska k nam na priklad prijelo 15.2, proc. vgtevnikri, z Polska 14 proc., z USA 12.3 proc., z Francie 8.4 proc. z Mad'arska 7. 3 proc. a z Anglie 7.3 proc.

Plistroj v621 33.5 gram a je toliko dvakrat vyggi ne normalni ploche naramkove hodinky. Dr. Steinbeck tvrdi, ze manipulate s aparatem je tak prosta, ze mono ye chvili fotografovat, ana' se 0parat s ruky sejme.

John W. Lesikar privnik

Divy fototechniky NemeckV ueenec dr. R. Steinbeck sestrojil fotografickV aparat, kterV neni ne g naramkove hodinky a maze se take ptipnout jako hodinky na ruku. Na svitku filmu vyhotovi etyki sta

i

Ti

Long Theatres Bldg.

2229 Avenue F, — Phone 644 BAY CITY, TEXAS

ealni Darek Vanocni C eske Rekordy

161-F Muziky, Muziky, Musite Krasne Hat Hezoueka Malta 221-F Katinka A Kido Tipsy 206-F U Studanky Sedela Ztratila Jsem, Kajdu 210-F Ja Pro Tebe Plakat Nebudu Zdenieka

188-F §vestkova, Alej Holka Neznami 229-F Bezejmenna, Zvadla, Rflie 179-F Majovi No; Valeik Es-As Polka 275-F Vstavej Ma mild Ty, Ty, Ty 255-F Na Rozloueeni Kde Je Ten KrisnY Cas 300-F Holka Blahova At Nemam Nic

Zvlaitni nabidka 5 Rekordii $4.00 Deset $8.00 Dizek pekne zabalenY zaslan bude vagim pititelfim tou vyplacene s pfiloienYm vanoenim listkem a vaglin jmenem.

Posta& vybrati rekordy z nisledujieiho seznamu aneb nakim katalogu, anebo my vybereme pane rekordy za cenu $4 neb 8. Pogete rain gek neb money order, jmeno osoby, pro niz rekordy objednavate a my ostatni -vyfidime.

White Auto Store WEST, TEXAS