Vestnik 1948 12 22

ORGAN

PODPORA

I

BRATRSTVI LIDSKOST

SLOVANSKE PODPORUJICI MONOTY STATU TE

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas under the Act of Congress of Augus t, 24th, 1922 ROON1K (VOL.) XXXVI.

West, Texas, ve stiedu, (WEDNESDAY) 22. PROSINCE (DEC.) 1948.

VANOCN1 POZDRAV A OSLEDNI etyki neb pet rokil piinesly nam prosperitu a dostatek P takika vaeho. Na gi rolnici se teSili dobrYm cenam za jejich vYrobky; obchodnici Mali dobre obchody, priimyslnici nemohli posta,oiti vyrabeti ruzne veci pro spottebu; profesialni lide a odbornici v g ichni meli vice ;prace ne gli mohli vykonati; delnici a vSichni ostatni dostavali a dosud dostavaji vySSi platy neZ kdy koliv pied tim v naSi historii. Ceny vSeho velice stouply a dosud stoupaji a vydani za vg ecko rovneZ stouplo na neobyeejne vysokou aroveri.

Nak mila, Jednota v poslednich letech velice vzrostla jak na poetu elenstva tak na majetku. KdyZ panuje takova prosperita tak vSecko prospiva, a dobie vypada. Jak dlouho tato prosperita bude trvati, ZadnY z nas ureite nevi. Jakmile ptijde, jestli ptijde nejaka, deprese, vSecko to co dnes tak rilZove vypada, se mute v kratkosti velice zmenit. adnY nevi - ina z co nam pkinese budoucnost ale vet S nas se na nejaku zmenu v techto vecech, piipravuje.

Natal vidi na obloze mraky valky, nekteti zas prorokuji, 'Ze valka je taktka nemoZna. VSichni rname nejake piedtuchy a starosti. Vedouci a statnici na gi vlasti vAichni pracuji na torn, aby aspon do jiste miry, ve vSech a mezi v'Semi narody po celem svete se uplatnila to nauka, Ze v'Sichni Ede jsou stvoieni si sobe rovni; aby ptigo porozumeni a dohoda mezi vsemi a aby bylo vice rovnopravnosti jak v socialnich tak i v politickych ohledech; aby Tide nikde na svete neumirali liladem, aby nebyli utiskovani, pronasledovani a uvezilovani pro jejich politicke aneb jakekoliv jine ptesvedeeni.

Nage atedra vlast se snaZi. co • mono n.ejvice, aby takova, rovnopravnost se uplatnila po celem svete. Rozdava trpicim narodiim Zivotni potieby za nekolik bill°nu dolaru ran& My vsichni na to platime ale nerepceme proti tomu a nenakikame na to. Jsme a chceme bYti naponiocni v teto dobroeinne snaze. RtiznSr-

ISLO

NOVOROCNI PRAM

mi zpusoby podporujeme v gecky dobro-2 einne a humanitni podniky, spolky a sna hy. My chceme aby na ge vlast byla pfikla dem jinym; aby ona nesla to poehoderi, ktera by osvetlovala lep gi cestu k lepgimu g ivotu po, celem svete. My chceme aby nikde nebylo nedostatku, utiskovani a pronasledovani, ale aby v gude byl dostatek a prava, svoboda ye vgech vecech.

Chceme bYti StedrYmi a dobroeinnYmi ale

STEDRY VEtER.

Snehovy ruba g jiskerkami sviti a okna chatek zari dojemne; na nebi hvezdy demanty se tipyti a v clan zvon kdes zvuei tajemne.

mnozi nam a nagemu narodu nerozumi; vykladaji si v gecky tyto na ge dobre snahy, bud' z nevedomosti neb pro osobni zisk a slavu, nadebke jinak.

Vzdor tomu, ze na gi praci a snaham neni vgude spravne porozumeno, nesmime se vzdat nadeje, ge nage poctiva prate a upfimna snaha a °heti, ktere k tomu nagime, koneene pfesvedei celY svet, my chceme vesti celY svet a nejen nagi vlast, k lepgimu a hojnej gimu givotu.

Tak jako nage vlast snag' se pkinageti dobro ostatnim narodum, my, co jednotlivci, snagme se pracovati za feint samYmi idealy. Pracujme soukrome a take spoleene jako bratki a sestry v gech lidi.

Snak.ale se pomoci jinYm. Kdyg budeme tak einiti, sami osobne a ,pak spoleene, pfispejeme k tomu, aby pislo k lepZimu porozumeni mezi narni, na gemi sousedy, nagem narode a celem svete a aby se uplatnilo to andelske poselstvi: "Pokoj na svete a dobra yule vgemu lidu."

S Ptanim VeselYch Vanoc a St'astneho Noveho Roku, v gem bratfim a sestram nagi Jednoty, znamename se, S upfimnYm bratrskYm pozdravem, C. H. CHERNOSKt, Pkedseda.

EDWARD L. MAREK, Misto pied.

J. F. CHUPICK, Tajemnik. ) • 4. • (

Vanoce svatky nejkrasnejii

A hvezdna zare v gem nam dneska v dui Vance jsou ty nejkrasnej gi svatky v zag ehla plamen sladke radosti, rote, jsou to svatky ne gnYch citu a radov nemg srdce nage bogskY pokoj tugi, sti a svatky deti k nim g podle davne trajeng pod stiechami dnes se uhosti. dice pfichazi v onen kouzelny okamMk Stedroveeerni, bo gske dite a pfina gi jim Jde krajem laska — laska nekoneena, vytougene darky, zatim co jeho andel& jde ticha; hraji galmaje, rozgihaji v AtulnYch domovech svetla vdjak zaznela by raje ziidla \Teen& noenich stromkt. a tichYm vankem vletla do kraje.

Svet by nebyl tak krasn r a nebylo by Jde krajem laska — sletla v du ge nage v nem tolik radosti a Stedrosti, kdyby nea rozpueela v ne gny bilY kvet. bylo Vanoc. Kouzlo gtedreho vedera pini 0 zustaii zUstari neuletej plage srdce lidska a cirri je pfistupnej gi doa bilYm kvetem zvenel celY svet. broeinnosti a lasce bliznimu. Jsou to svat Antonin Jenne.

(Dokoneeni na strand 4.)

Strana 2

v2sTNI1c WEST,

S

Jaroslav Vrchlickk: VANOCE.

GREDNI. ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICI JEDNOTY STATU TEXAS

OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS FRANTA MOU'CKA REDAKTOR ®- EDITOR Vydavatele — Publishers OECHOSLOVAK PUB. COMPANY WEST, TEXAS

Ptedplatne $1.50 rano Subscription $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do Hlavni Ufadovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeAkere dopisy, predplatne a oznamky bud'te2 adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

Vanoeni pozdrav rodine S. P. 3. S. T. V hodinach vanoeniho miru a klidu posilame vam, sestry a bratti, pozdrav, ptani pineho osobniho blaha, radosti a atesti a take projev dikti za vae to krasne, ualechtile a lidske, co jste v roce, jena se prave konei — pro Slovanskou Podp. Jednotu statu Texas vyko-nali. Myslime v techto chvilich na vas na vaechny, protok jsrne jedna bratrska rodina. Zatim, co na spolupraci naaich aen se obliaime s pocity hrdosti, opravdovou pkchou rids naplriuje Uplatileni se nakch mladkch v praci spolkoy e. Dekujeme za souladnou spolupraci elentun HI. ritadovny, tadovkm ritednikUm, organisatortim, dopisovatelilm a Yam elenilm za lasku, vernost a obetaYost. Vaechny nas spojuje duch bratrstvi, jednota mysli, yule a einu. Jedenapadesat rokft jdeme za praporem SPJST a nikdy ho neopustime. Jedenapadesat let . . .

Pokoj vaaim duaim, stateenost srdcim a zdar vaem budoucim eintim pro nak milovanou Jednotu. — Redakce.

Nejv •elej'Si vanoeni piani a srdeene pozdravy do noveho rolur 1949 vkm sestrain a bratrim.

Vydavatele Vestniku S. P. J. S. T. Vanoeni body nyni a kdysi. Kdybychom calk rok stolovali jednoduae, o vanocich se jiste ptieinime, aby nas stul byl hezky upraven a aby podavane pokrmy byly /le nea ve vaedni dny. Je to slavnostni lada, ktera provazi vanoeni svatky a kte-

Rolnieky v snehu zalehaji a brzy vtikol ticho jen v zavejich ostre jiskry hraji, Vance hledi do oken.

Oeskk kraj jako tiche z ktereho stoupd mir a klid, unika eeskk bol a hote, due zase mute volna snit.

Sletaji se zas davne zkazky o Jeaiaku a Betlemu, vzbuzen jest ii,sme y stare las y, vlidne tea ptizne ke vaernu; sykot synj zavist zastavila ve eerstvkch ylookri viteni, ✓ chatek dkm dilvera se skryla, ✓ snehu tea drobne jiskteni.

Hlahol zvony nad zaveji slavnostne tak a ztlumene, z chramu, kde "narodil se" PO horoucne tak a madame; za,myalen kaadk, kdo jde kolem ✓ chvili to sladke odtuchy, chape tu, byt' i zkou gen bolem, detinnYch plesu vkbuchy.

V pidnoci Spasitel jde svetem, sluje v dnech techto laska k vaem, zapla vic, as to alehne v zem, laskou tou bray jara kvetem ()dyad laska neni bajkou, vetme jen detstvi sladkkm sntun, vizte jen snehu bilou vlajkou kyne mir vaechnem narodilm. rri se nikdy neopakuje• Vanoce jsou jiste svatky klidu, rodinne lasky a atedrosti.

Vadyt' bkva take jia odeda yna zvykem, elenove rodiny, byt' i po celk rok aili odloueene na rriznkch mistech, o Stedrem yeeeru se schazeji a vanoani svatky travi spoleene, eehoa neni u gadnkch jinkch svatkri v roce. U nas krajantl jsou vanocni tiez stromku nemyslitelny. Vanoeni stromek maze lakti velkk neb malt', bohate neb i jednoduae ozdobenk, ale pokud jen trochu moano, musi byt, protoae tento stromek je prave tim, co cele domacnosti nejvice dodavo, slavnostni vanoeni nalady. Pokud jde o dalai ykzclobu bytu, oblibenou rostlinou pro to je jmeli, anglicky Mistletoe. Tak jako zelen vanoeniho stromku ptisobi zylaatni naladu, je tomu i u jmeli a proto se jim, zdobi ovoce, zaveauje se nade dvete a rozklada se na ubruse. tpraya stolu je nejlepai, jakou okolnosti dovoli. Snehobilk ubrus, porcubrougene sklo a svicny, ktere jsou zylaate vhodne, protoae dodavaji. neho razu. Vanoani hostina u krajant bkva, samortejme podle ptijmu rodiny; zahajuje se polevkou a ptedkrmem (garnati 'dill Shrimps), pote ptichaziva, ryba a na to muse prjiti pedena husa nebo kro-

ye Stfedu, dne 22. prosince 1948. can. K tomu patti jeate zavin neboli "krudl" a koneene vanoeka a podava take cukrovi. Naai ptedci v dame minulosti pochutnavali si o vanoenich svatcich nasledovne: Ptede yaim to bkvala husa, ptak, jehoa yzacna, chut' ho proslavila vice nea jeho ptedkove. Husa nikdy nechybela na vannenim stole u starkch Oechil.

Krocan tehdy nebyl ovaem jeate znam, ptiael as pozdeji z Ameriky. Vedle husy bkvala veptova ouaka, duaend ye vine, a uzend husi prsieka; to se ptedkladala s horkou oindekou z bileho viva nebo s rozpuatenkm maslem. Korunou vrinoeni hostiny u starch Oechu bkval vaak pinenk ci nadivank pa y, anglicky Peacock. Mezi zvlaknost pattil velrybi jazyk s duaenkm hraakem, a,vaak toho si mohli doptati spik jenom obyvatele maskeho pobteai a v esl. zemich toliko oohaei. Velrybi jazyk se pekl. Pro " hostinu se neaettilo kotenim, aakOli tehdy bk yalo'dosti dralie a vzacne. Wade meli na tabuli take rtzne druhy zeleniny, a aekoli to tehdy bkvalo tea poskrovnu. Po jidle se ptedkladala jablka, hruaky a kdoule, anglicky Quince, ktereato ovoce bylo tehdy velmi zname, mnohem vice neali v nynejai dobe.

Jablktun vaak pattil primat a k nim pattily take otechy, a to vlaaske i liskove, coa se ostatne udraelo as do dneaka. Na venkove mivali tea ktiaaly, t. j. suaena, jablka a suaene avestky. Hrozinky se davaly do peeiva. Misty bkvala na vanoani tabuli take pa,atika z baaantiho masa a po zavedeni chovu krocanti take z krocanilio masa, tea z masa korptviho a holoubat. Hmota byla slide Okokenena a ptidavaly se k tomu jeate naloaene houby. Houby ovaem musi bkti i v nejchudai rodine na venkoye o 8tedrem dnu v polevce a kde je dosud vanoenim jidlem staroaeskk "kuba", neni bez hub myslitelnk.

Betlem v prosinci. Jmeno Betlem znamena eesky "aim chleba" a ve Starem zakone je mesto Davidovo nazkva.no take Efrata, to je ilrodnk. Tato rirodnost je to myalena jenom v porneru k ostatni semi Judske, v celku nehostine. Betlem leaf toHa pH vkchodni strane horskeho htbetu, oteytene k Mrtvemu moti a pomerne chranene pied zapadnimi yetry, ktere til vysuauji a drobi vapencovou pudu. Zeleri se tu nejdele udrai a take z jara nejdfiv vypuei. Kdya Josef s Marii prisli, ei spiae ptijeli na osliku nebo mezku, byl prosinec. Reva kolem smokvoni byla hola a zeschla, take mandlo yniky, fikovniky a granatove jablone byly opadale, jen olivy se ttpytily svkm stkibtitkm aedkin listovkm. Nesmime si tu ptedstavovat v to dobe snih a mraz, jak nas naueila obvykla podoba, lidovkch jeslieek. V Palestne je v prosinci asi tak jako v Texasu poeatkem podzimu, jenom chmurneji a deativeji.

Jiani lide trpi vic sychravkm poeasim a Josef jiste rychle hledal pro Marii pHstkeSi a teplY krb. Betlem jako prvotni do-

st.tedu, die 22. prOsince 1948. mov Josefova a Mariina rodu byl zajiste twdliStem mnoha jejich ptibuznYch. Jestlite musili pies Marlin stay hledati nocleh v hospode, potvrzuje to onu domnenku o nevuli, nedobre shode s ptibuznymi, protote i v evangeliich jsou nektere snaky, ktere tomuto vYkladu nasvedeuji.

Dne§ni Betlern pokryva svYmi bilymi krychlovitYmi stavbami dva pahorky a dolinu mezi nimi. Na jednom z pahorkti stoji chram Botiho narozeni. Je vystaven nad jeskyni, ktera, je podle tradice mistem Jetigova narozeni. To misto bylo za east KristovYch vlastne ut za mestem, vrch ani dolina nebyly jeSte zastaveny a stal tu jenom hostinec. Byl to jen karavanni dvur, jak na vYchode bYvaji. Uprostied velikeho dvora stoji studna ei cisterna, kolem ni pobihaji a polehuji pod sirym nebem mezci, oslici a velbloudi, kdetto pocestni se pied salavYm sluncem nebo pied deStem tikrYvaji v podloubi, kterym je dvar lemOvari. Podloubi je do dvora otevieno, jen east je zazdena a v mistech sloupti ptepatena ptiOnYmi stenami, takte tu yznika, nekolik uzavtenych mistnosti. Eri Mariine stavu a v oeekaveni jeji tetke hodinky nebylo ani pomySleni, te by Josef s Marii mohli zastat v podloubi uprostted ostatnich pocestnYch a tech, kteii jako oni ptiSli sem k soupisu. Ale v hospode, to jest v onech nekolika uzavtenYch kobkach, bud' bylo vSe obsazeno seitacimi komisaki a jinymi hosty, nebo byli tesai Josef s Marii pkiliS chudi pocestni, aby jim byl poskytnut kryty nocleh. NezbYvalo net uchYlit se do staje. Tyto staje bYvaji dokud na VYchode v ptimem sousedstvl karavannich dvortl jeskynich. Takove jeskyne, ptirozene i umele vylaloubene, jsou i skladiRem pice a natacli, nebo v nick noclehuji poutnici a koeovni pastYti. Pied nepohodou se pak ehrani tim, to pied cvhod do jesky. ne navrgi velike kameny. Svata rodina tu jiste v ten rani eas hodne trpela zimou.

Jeigovo narozeni. Jetig se nenarodil hned po pl'ichodu rodiea do Betlema.

Bud' se na seitani lidu, o kterym evangelista LukaA pravi: "I stab se v tech dnech, yySlo poueeni od cisake Augusta, aby byl popsan vSechen svet", del° postupne a na Josefa se lined nedostalo, nebo spiSe tu Marie iimyslne vYelcavala sve hodinky, aby se napinilo slovo pisma o narozeni Spasitele v meste Davidove. Ale pak v te jeskynni staje nadeSla, chvile nejvetgi uddlosti, kterou znaji lidske dejiny. Evangelista Lukag liei ji jen nekolika sovy: "I stalo se, kdyt tam byli, napinili se dnove, aby porodila. I porodila Syna sveho prvorozeneho, a plenkami ho obvinula, a polotila jej v jeslech, protote nemeli mista v hospode." Je v tech slovech vSeclana vrouci laska Kristova narozeni a vSechna velikost jeho prostoty. Maria sama zavinula Jezulatko do plenek. Znamelid to, 'te ani nikdo z betlemskYch ptibuz-

S- T-N 1-K WEST, TEXAS nYch, ani tadna, deveeka a hospodske eeledi neptiSli Marii pomoci v jeji prvni tetke chvili. Byla sarna se svatYm nemluvnatkem, protote i Josef, jak se , zda, Setkil jeji cudne plachosti. Maria tu nemela pro rozetiatko kolebky i ulotila je v jeslich.

V takovych jeskynich stajich na Vychode nejsou jesle sbity z prken a tramcti, je to proste hromada hliny a kameni, slepend a uhnetend ve tvar Spalku s prohlubni pro pici nahoie, obyeejne ptipojena ke skalni stene. JetiSek tu mel ut vystlano slamou nebo senem. Patrne jen tvitata syYm dechem zahtivala novorozeneho Krale kralu, na jeho ptichod eekal tisicileti vSechen lid israelskY a ktery nesl spasu vSernu lidstvu.

Klaneni pastSTitit a mudreti. Ale jesle tete svate noel ptiSli se mu poklonit koOovni pastyti, kteti nablizku bdeli u syYch stad.,ptinesli mu dary toho, co sami melt mleko, syr, vinenou tkaninu, snad i jehnatko. Prisli prvni prave oni, povolani tehdy opovrteneho, lide proste viry a eiste lasky. Nebot' JetiS byl vtdycky PredeySim bratrem chudYch. A po techto prostYch mutich piisli mudrci od VYchodu, tti magove z Caldeje od Perskeho adlivu, hvezdopravci, kneti, obetnici a lekamocnejSi vSech kralu, nejmoudtejSi nejctihodnefSi ze vS'ech pohanskYch lidi.

I oni naraz uvetili betlemske hvezde. pies ieky Eufrat a Tigris, napkie celou arabskou pouSti, se s yYmi obraznymi dary, s kadidlem, zlatem a myrrhou, jimit v JetiSi vzdali poctu ptichazejichnu nej yySSimu knezi, nejmocnejSimu krali a nejthoudtejSimu Micah. Pohanska vecla a pohanske nabotenstvi celeho.starosvetskeho VYchodu sklonily se v jejich osobach pied Ditetem, s nimt a jlnT nastupoval na misto jejich pohanstvi navy vek, nova moudrost, nova laska, novY Bi h. Btih vSech east a vSech lidi.

Kdo poslal prvni vanoeni listek? Let6Sniho roku bylo poslano pal druheho bilionu vanoenich blahontejnych litsku. S pfesnosti se nevi kdo byl pavodcem tohoto vZiteho zvyku, ale mnozi davaji kredit 16 rokd staremu ueni z LondYna jmenem William M. Egleyovi, kterY nakreslil pr y -nivaoelstkanechlsij edno sto natisknouti pro sve ptatele.

Kiest'anskST letopoeet zaeina, podle jrnena KristovYm . narozenim. Ale zaeatek toho letopoetu, neboli, jak se tika, ktest'anske ery, byl stanoven nespravne.

Mnich Dionysius pti jejim zavedeni v VI. stoleti po Kr. ureili JetiSovo narozeni omylem o nejakou dobu pozdeji a potom, kdyt se na chybu piislo, bylo ut nesnadno vSechny vtite letopoety opravovat. Tak dostavame slovni paradox (novY nabbed) spravneho historickeho rzdaje, te se JeSIS narodil dye nebo ti ei snad etyti leta pied Kristem.

Otrana 3

Oa ditete. Svet by mel lepe davati pozor na oei ditete. Ty jsou neomylne, neaplatne a spravedlive. Zaeinaji videti yelmi zahy, a to nejen podobu veci, nYbrt povahu veci. Jit okolo ttetiho roku zaeina dite videti leccos, Cello ut nepozoruje elovek dospelY. Nebyla to, jen poubd netnost ci iitrphost, tekl-li Spasitel: Nechte maliekYch ptijiti ke nine! Jsou totit nej7 ueenlivej gi a nejchapavejS1 tad.; nejlepe rozeznavaji skuteenost od zdani, pravdu od ptetvatky; nemaji ptedsudka, ktere ptekateji lidem dospelym; jsou schopny hrdinstvi, nebot' nejsou opatrne a vypoditave. Jejich srdce nejsou zatitena vinou a jejimi nasledky, proto jejich mysl je lehka, nachylna k tertu a Skadleni. Bylo by zajimavo, kdyby deti mohly vydati &sit:1j soud o vecech tohoto sveta, a to o vecech, na ktere si dava svet co nejvice zaletet, kterym venuje vSecky sve sily.

Dite poznava, east° v nekolika okaniticich vice a lope net nejzkuSenej gi lido za dobu velice dlouhou, a to prave proto, te jeho oeim neptekateji ty veci, ktere ptekateji oeim lidi dospelYch. Proto detske oei bYvaji dospelYin nebezpeene a nepohodlne.

Svet se proti nim brani. Jednak neuzna hodnoty detskeho videni a iika o diteti, te to jest jell nerozumne dite, tedy cosi jako naluvici zvitatko. Jednak snati se divychovati, to jest utlumiti v nem tuto eistou a neporuSenou poznavaci schopnost a ptinutiti je, aby videlo a smMelo prave tak jako dospeli. Bylo by tedy zajimavo, kdyby deli mohly vydavati sviaj soud o vecech tohoto sveta a kdyby tento soud musil bYti ptijat a slySen. Leccos by se nedelo, leccos by se del° jinak. Svet se ptieiriuje, aby dite zapomnelo, co videlo.

Zhusta se to daft ne vAak valycky. I v srdci detskem jsou tajne kouty, kde leccos znstane skryto pro dny budouci, kde to kliei a pomalu roste. Proto svet se neciti jist, dokud se nezmocni deti. Ale svet neni dosti silny, dosti vytrvalY a dtislednY. A nema na vSecko kdy. DUI jest mnoho.

A mimo to dite ma proti tomuto svetu tajneho a neviditelneho spojence, a tirn jest jeho andel stratny. Ten piece jen dite chrani, a to zvlaSte ye chvilich nejrozhodnejSich. A bYva to pak gtesti pro cely narod nebo pro cele narody, nebot' pro takoye deti bYvaji zaclaranena cela mesta, cele mine; jen takove deti mohou ptivolati milosrdenstvi. K temto &tem ptedev'Sim piislo Det'atko Boti, jehot oei jsou neomylne, eiste a spravedlive. Toto Det'Atko se diva na svet, a i kdyt se nediva, vidi piece. AC jest to clet'atko Boti, jest jeho mysl lehka, jako mysl katcleho ditete nachylna k veseli. Deti radi tertuji, rady se usmivaji a rady se posmivaji. i Det'atko Boti se posmiva svetu, nebot' vidi jej tak jasne a proste, a nic mu nentate zahraniti, aby jej nevidelo a z ylaSte pak aby nevidelo jeho neodolatelnou smeSnost.

8 tr ana 4

VESTNIK

WEST, TEXAS " 1

Vidi ovgem tez jeho nouzi, nad kterou vlastni vSem narodfim a vSem dobam. plake. Vidi 1 ty, ke kterYm pfi glo a kteki Prato jeho jmena a dila vzpominaji v gipfichazeji za nim. Pozna a rozezna, kaZ- chni kulturni narodove.

Sehfizi tiskoveho vyboru svolava jeho dello. Male dite pozna toho, kdo je ma upkimne rad, a dobke pozna kaZde nucene predseda bratr Jos. Horriak na sobotu 15. lichoceni ze zdvo •ilosti a kaZdy fale gnY a ledna 1949 do Houstonu. Bude zahajena naueenY fismov. Jiste cite` i mnoho bole- v 10 hodin dopoledne v budove tadu Posti a fizkosti. Ale take se smeje. Ke2" tomu- krok Cis. 88. a fieastni se ji Cleni tiskoveho to fismevu a tomuto smichu se nauei v ge- vYboru, redaktoki Ceske i anglicke easti cky deti, a to nejen na ge deti, nYbrZ i deti spolkoveho Vestniku a jeho vydavatele.

Nag sjezd ye Fort Worth schvalil navrh vgech narodff sveta!

Ludwig von Beethoven, jeden z nejge- tiskoveho vYboru, aby od Noveho roku 1949 nag organ zvetgen byl na 32 stranek, nialnej gich hudebnich skladatelfi, jake z dehoZ osm by bylo pro east anglickou. V kdy svet mel, jeho vrcnoin0 dilo — de- kijnu ye zylagtni schfizi nag tiskovY v3)vata symfonie nebyla a nebude pfeko, bor rozhodoval o ptihla gkach o misto vYnana, se narodil dne 16. prosince roku pomocneho redaktora pro anglickou Cast 1770 v Bonnu, bliZe Kolina nad RYnem. organu a po zralern uva,Zeni pkijal nabidPonevadZ se zrodil z chude rodiny a pro- ku bratra 8tepana Valeika z Houstonu. V Zil detstvi neradostne, protkane teZkYmi novoroeni schfizi bude se tedy projednastarostmi o denni chleb, Zivot se mu zdal vat pracovni program pro na g zvetgenY bYti surovym a nerovnym zapasem. Roku Vestnik, rozvrh obsahu obou easti Vest1787 ztratil matku, kterou horoucne milo- niku, dohoda s vydavateli, jeZto roz gireval. Vg echny dojmy a smutky sveho Zivo- nim organu ze 24 na 32 stranek vyskytly ta vloZil do hudby. Jakkoliv bylo trudne se ocekavane technicke problemy. Sjezd jeho mladi, zachoval mu povhly neZnou schvalil te2 jista pravidla pro obsah orvzpominku, jako i rodnemu kraji, v ganu, jimiZ se musi kiditi oba redaktoki, nem2 je proZil. Sam a ne gt'asten, Beet- neZ pfesto na g tiskovY vYbor eini vYz yu ku hoven east° se ye vzpominkach k nemu vgem sestram a brattim, aby mu poslali vra,cel. Jsa donucen nasledkem valky, kte- pkipadne navrhy, smekujici k dalgimu ra, schvatila rodi gte jeho, opustil jej, ztra- zlepgeni organu, jeZ budou s povdekem vil skoro celY Zivot ye Vidni. Avg ak nikdy pkijaty a svedomite uvaZeny. riezapomel na udoli RYnu, na pkekrasnY Bratr Frank Rod keditelem. V mimoBonn, kde proZil s y Ych prvYch dvacet let, kadne schnzi naSi HI. T:Tfadovny dne 29. kde spkadal jinag ske sny, kde se zrodila a listopadu 1948 zvolen byl bratr Frank rozvijela obrovitost jeho ducha. Jemu je- Rod z El Campo, Texas na uprazdnene ho srdce ztistalo verno, ac marne touZil misto keditele bratra Jos. Zemanka, jen v ziti jej spattiti. "Svou rodnou zemi, o- o'pusti Inas nahle v rnesici lisotpadu. nen rodny kraj, kde spattil jsem svetlo Bratr Rod byl zvolen jen na nevyprSesveta, mam stale tak krasnou, stale tak nou ihutu bratra Zemanka do 1. ledna jasnou pied oeima, jako kdy jsem ji opu- 1949.V novorooni schfizi HI. ttadovny stil!" V listopadu roku 1792 se travale u- zvolen bude keditel 'na celou lhatu od 1. sadil ve Vidni. Jeho zdravi, vratke a stale ledna 1949 do 1. ledna 1953. se horg'ici, bylo stiZeno dal gi ranou, ktera ) • fife • jeg te vice je podlomila: Beethoven byl VANOCE SVATKY NEJKRASNEJM postiZen nejstra gnej gi nemoci, jaka hu(Pokraeovani se strany 1.) debnika mute stihnouti — ohluchl!

Zkomponoval mnoho skladeb, devet sym- ky gtedrosti vnaSejici do domovil teplo fonii, zpevohru Fidolio, kadu sonat a o- a viru v lep gi budoucnost. Kdokoliv dobrY skutek v techto svateenich vertur. Je nejen nejvet giim umeleckYm zjevem hudebni historic, nYbrZ ma svilj dnech, bude z toho miti radost dvojnaohromnY y Yznam i v ohledu spoleeen- sobnou; radost z tech obdarovanYch i skein. V jeho dobe a pied nim bYti hu- radost ye svem srdci. VZdyt' nic tak nedebnim umelcem znamenalo bYti odda- blaki a nezahreje lidske srdce jako yenYin a poslu gnym sluhou velmoZneho domi, ze vykonan byl dobrY ein, jenz pkipanstva. Beethoven s yYm sebevedomim a nes1 radost, pote geni a nadeji, ze zase nefistupnou daslednosti dovedl si vydo- bude dobre.

Vanoce jsou take svatky domova a bYti vZcly respektu pro svoji lidskou dtstojnost a umelecky yYznam a byl prvYm, slovo domov nabYva o vanocich zvlagtjen pouta sluZebnickeho pomeru hudeb- niho pavabu a sily. t'asten blaZen je ten nika k milostive vrchnosti zlomil a tim komu je doprano straviti vanoce v krucelemu stavu pomahal dobYvati spoleeen- hu rodiny. 0 vanocich cela rodina se ske postaveni umelce dtistojne. Beetho- schazi a seseda ke stolum, aby speleene ven, tento nesmrtelnY tvarce v r isi tone pojedla, porozpravela si a vymenila dara velkY vyznavae humanity a svobody je- ky. Schazi se tfeba v domove rodieovskem dince, byl Nemcem ditetem sve doby. Ale nebo u nektereho elena rodiny, ktere, ronadpozemskY svet yeenYch idealfi, pra y ste, jak jednotlivi jeji elenove rozletaji -dyakrs,vnem2ijhoumeni,j se z domaciho hnizda a za,kladaji svoje

'

Ve stredu, dne 22. prosince 1948.

krby vlastni. Schazi se v klidu a za utegene nalady a jestli pfi torn rodinne% shromaZdeni take zavzpomina na nekoho, kterY se nedostavil a nemfde se dostavit, prottde ho pohltila chladna zeme, je to vzporninani smifene s osudem, a zmirnene blahYmi pocity, jez vyvolava mils svateeni chvile.

A kus toho mileho vanoeniho kouzla zajiste vytvoti nektere naSe tady pill vanoeni nadilce, spojene s ptipadnYm programem ditek. Je to dobry zvyk, kterY by nemel bYti zanedbavan nebo opomijen.

Takove ve'eirky jsou iddy mile pro tu radost a Stesti, jez zasviti v odkach obdarovanYch ditek. Byt' by na ne bylo pamatovano sebemenSim darkem, je vgdy vitan s radosti a ptinese blaknY pocit. Cestieka k Stesti tech malYch je prostieka a nenakladna, a kde je jen trochu leZ"itosti k uspotadani takove vanoeni nadilky ditkam, nemela by bYti prome8kana.

Basnici a spisovatele kaZ'dYm rokem oslavuji krasne vanoeni poselstvi, aby v kormurtlivych dobach poteSili zkormoucend srdce a upevnili viru v napineni teto vekovite tuZby. 2ijeme v neklidne do)* ye svete je dnes vice nedavery negli dobre vale a v mnohYch mistech je vice smutku nefli radosti. U mnohYch krajabude u vanoenich stolid.) cela, tada neviditelnYch hosti — tech, kteki tam ye stare vlasti by s radosti zamertili i tu nejStedtejSi nadilku a bohatou hodovni tabull za svobodu. Svobodu bez nasili, bez obuSka a strachu, bez ,pracovnich tabor)) a pusteho lani. Doufejme, ze neni daleka, doba, kdy i ti naSi za, mokem budou moci oslaviti vanoce At'astne a spokojene.

V'g clyt' na to mail pine pravo! 8testi vSelidke zaloleno je na Stesti narodu a Stesti narodU zalaeno jest na spokojenosti a klidu jednotlivell. Neni-li v narodech dobre ville a je-li jedna ttida popuzovana proti druhe, nemfde bYti toho praveho pokoje due a srdce, jeZ" jsou zakladem Stesti kaZdeho eloveka.

Ke2 by vanoeni poselstvi dotklo se faech srdci! Ke'Z by nadeSel den velkeho dorozumeni a einff, vyverajicich z dobre ville a lasky eloveka k eloveku a kei by co nejdfive vzeSel jasnY den pochopeni, po gem vroucne toldi celY svet.

Ptejeme vam, sestry a bratti, abyste VA:woe° proDivali pki poteSeni srdci a odpoeinuti duSi! ) • 4.

Pojem dedienosti mfdeme kratce definovat asi takto: kdy2 vas dededek nemel deti, nebude je mit s nejvetSi pravdepodobnosti ani vas otec a s vami to podle vkch ptedpokladti dopadne take tak. ) Je-li nag pradelnik tmavY, polcdme kus bileho linolea na podlahu. Pkekvapi nas,

Ve sii ollu Cale 22, pros nee 1940: ..,,,,ezemmoznierivW

E. 13ASTIAN - STUMPF':

;SAMELA ROMAN -Prominte, pani Linkova nebylo by lope, kclybyste zustala, zde a dohledla n_a panstvir S touto dornluvou vaak nepochodila; naopak vyvoiala nove hromobiti kleteb a Pan i Linkova uvitala s povdekem, si inn& -vybiti na nekom s ynj apatnY rozmar.

Pavia picestala jeji lateteni s hrdYm mleenim. Byla tomu dokonce radar boute se vybesnila nad jeji hlavou a tim uaettila stare pani a chtraveho mlacleho pana.

Stara pani Chlumecka musila se uchYliti k jinemu prosttedku, aby se zbavila haatetive dcery. Jia po nekolik nedel nebylo ji jaksi dobte. Rozhodla se pro cestu jen proto, aby zbavila syna spoleenosti Pani Linkove. Znala jeji lakotu a poeitala s ni.

Nazitti rano ocicestovala pani Linkova do Jachymova sama. Stare dame podatilo se vymluviti, a ptimeti dceru, aby jela sama. A hlavni: matka se uvolila zaplatiti naklady teto testy! A tak koneene pain Linkova ke vaeobeenemu uleheeni odcestovala.

Tim okamZikein zavladla v dome opet ptedchozi harmonie.

Ale po nekolika dnech stihla Habry nova rana. Stara pani churavela povallive jla dell dobu, ale nevaimala si toho valne. Jednoho die se ji vaak ptitililo. Jen steal se ptemahala a neulehla, aby nepodesila syna. V noci doalo k dalaimu zhoraeni, take nazitti musila zustlati na luZku. Tvate ji vzkvetly chorobnYm rumencem a brzy lomcovala ji vysoka horeeka.

Na rychlo povolanY lekat zjistil zanet plic, pil vysokem veku pacienteine velmi povalivy.

Pavia ptenechala zameckeho pana peel jeho sluhy a venovala se cele sve laskave velitelce.

Pan Emil Chlumecky nevidel matku nikdy nemocnou a byl nyni vaecek rozrugen. Lekati podatilo se jen steal ho uklidniti a odraditi od navatevy u luzka nemocne. K tomu musil se vzdati mladV muZ i Pavliny spoleenosti, nebot' divka se ujala die lekatovy rady oaettovani stare pani sama.

Vpravil se do sve opuatenosti jen velmi tace; chtel ji najmouti oaettovatelku, ale Pavia stala na svem pravu a i stare pain bylo to rnilejai. Nana mekka Pavlina ruka, aettujici ji se skuteenou laskou, byla ji milejsi, nea lhostejna ruka oaettovatelky z povolani.

V t ST NIX— WEST, TEXAS V tech dnech uvedomil si pan Emil Chlumecky nahle, proe n.eintiZe postradati Pavly. Miloval ji veakerYm Zarem sveho srdce. Jakmile pobyla u neho jen minutku, hned zdalo se mu, ‘ e vyalo slu/leek°. Jeho laska postradala jakYchkoltv ptani a touhy ptal si jen, aby byla mu stale po boku. SkrYval.svou lasku v sobe co nejazkostliveji, takle Pavia nemela o ni ani tuaeni.

Tak uplynulo osm dni. Pavia nevychazela temet z pokoje nemocne jen obeas se ptesvedeila, je-li dobte postarano o zameckeho pana.

Devateho dne rano stala u okna ye lilavach nemocne. Stara dama byla ubledla a jeji zapadle oko nasvedeovalo, Ze dues v noel nezamhoutila oka.

Abylo tomu tak. Pavla Probclela s nemocnou takou not. Kazala ji to jeji siredomitost obavala se, Ze to jde se starou pani ke konci.

A lekat, ktery se dostavil hned v easnYch liodinach rannich, potvrdil pine jeji obavy. Nyni zamecka pani na chvilku zdtimla. Pavia stala utYrana a malomocna u okna, ani nedutajie, aby nevyruaila nemocne z lehke dtimoty. °pet bylo ji potlaeovati strach a starost o budoucnost pro ptipad fimrti dobre velitelky. Opet pozbude domova a opet poene pro ni honba za novYm mistem. Zde, na Habrach, ye spoleenosti ualechtilYch lidi, bylo ji tak dobte — dik jim, zapomnela temet minuleho utrpeni.

Ale jeate tine ne2 na ni, dolehlo by iimrti stare pain na syna. Ocitl by se se svym bohatstvim i neatestim v airem svete sam a sam. Laskava peee mateina neda se koupiti za penize.

Pavia sama je na rozdil od neho zdrava, najde si jine misto — a proto netteba ji pozbYvati mysli.

Na to si nyni myslila. Nahle sebou nemocna pohnula a rozevtela oei. Pavia phskoeila k ni a ota.zala se ji, eeho si pteje.

"Jen jedno ptani zbYva mi jeate na svete," tekla nemocna chabYm hlasem a hledala Pavliny ruce.

Pavla pohledla na ni tazave.

"A toto ptani je vlastne velikou prosbou k yam. Neopouatejte meho sYna, as mne tu nebude!"

Stara pani dal/no vystihla Pavlinu dobrotu a ualeehtilou obetavost a pfala si, aby mladd divka zUstala po boku jejiho syna. Pak mohia zemtiti klidne.

Pavia svesila hlavu. Jak na to odPovedeti?

"Pavlo, mile dite," pokraeovala nemocna, zapasie te2sce s dechem.

"NerozmYalejte se a poslechnete hlasu sveho srdce. Muj syn nerna nikoho, kdo by se ho ujal, zernru-li chive na on. Vy byla byste mu se svou ualechtilosti bezpeenou. zdatitou. Jest odkazan s yYm neduhem na era pomoc. A najata ruka je tyrda; chybi ji sympatie srdce. Jest mi

Strana hotkO a tako, ho v tomto stave.

— Valka ueinila ho takovYrn neduliveem.

Jeho choroba ptinaai mu mnoliou takou hodinu. A tu jest mu tteba nekoho, kdo by mu ulevil a dodal mysli.

Nejlepe unite to vy, mila Pavlo. Vy mu rozunute, citite jemne a IMO syn si vas nesrnirne vali!"

Stara pani rozpoznala hned, co zUstalo Pavle utajeno: Ze Emil miluje Pavlu.

Neehtela vaak toho sitivka A Pavia nebyla dosud srozumena..

"Milostiva pani, zapominate na nCieo — totia na pain Linkovour Stara pani se vyvinula z Pa ylinych rukou a zvedla odmitave ruku: "Moje deem nehodi se se svou bezohlednou povahou k ltiZku choreho. 0 tom zajiste jste se ptesvedeila behem tech nekolika dni, kdy dlela u nas. Oba sourozenci si navzajem ani nerozumi.

Pavia nebyla s to, rozhodnouti se k odpovedi.

"Dite, coz je vain tak take, vypiniti pasledn.i ptani nemocne a ulehciti ji umirani? Vette, nine je tak tako, musimli zde zanechati sveho jedinaeka bez opory.

Kaldeho due jsem se modlila, aby racieji zenitcl a zbavil se tak sveho neatesti. Ale osud rozhodnul jinak. Tak nine nezbyva, na se pokorne kloniti pied nim, at' nine to ptipada jakkoliv takYm." Stara pani svezla se hloubeji do poduaek. DYchala -Lace; tento rozhovor ji vyeerpaval. Leala chvili s ()alma phvtenYma. Pavla zahledela se na okamZik do prazdna. Bylo ji tako se rozhodnciuti. Zitsane lidskYin team a uraZkam. A bylo ji stare pani i jejiho syna nekoneene lito.

Kdyby nebylo pani Linkove, byla by slibila rada. Ale to se obavala. Tuaila, jak by tato dama pohliZela na jeji ptitomnost, a, lie by si ji vysvetlovala faleane. Ale nezbYvalo nic jineho, musila odpovedeti, aby nemocnou nerozeilovala. kekla tedy zcela tiae: "Souhlasi-li pan Emil s vaaim ptanim, slibuji vam, Ze zustanu!"

Ph -tom hladila stare pani bile ruce a hledela ji s laskou do tva•i.

"Diky . diky ..." zaaeptala nemocna.

"Ted' mi bude lehko rozloueiti se s timto adolirn bolesti. Vim, lie muj syn je dobrYch rukou. aehnej varn Bi!lh!"

A usmala se vdeene na Pavlu. Pak ptivtela opet oai a za nekolik rninut poeala opet lehce dtmati.

Po celou ndsledujici hodinu nehnula se Pavla od lae nemocne pani. Kiesala Unavou, nohy mega jako zpteraZene — a piece ji odpoeinek v lenoace neuklidnil.

Vracela se v myalenkach opet a opet ke slibu, kterY dala nemocne.

Majitel panstvi amysl stare sotva podporoval. 13y1 pinks ptedvidavY a vedel, zti stane-li Pavla v dome, lie bude vystavena se strany pani Linkove vaemarlym fistr-

Strana 6 Um, a k by toho trvale nesnesla.

Payla premY'Slela stale, ale nebyla s to domysliti se, co s ni bude, odejde-li odsud. Zde mela sluSnY plat a nepotrebovala z nej pro sebe celkem nieeho. Proto mohla ted' prispeti stare Anne znaene, ktera vydelala tato zimy pramalo. Jeji podnajemnik, lekar, se oknil a ostatni pokoje davno jiz zely prazdnotou, nepronajaty.

To vSe zvedela Pavia ze stareninYch doktere ji dochazely poste restante do riejbliMiho mesta.

Od to rozmluvy schazela stard pani vneihlede. KdyZ ji slibila Paula, ze zfistane na Habrech, prestala vzdorovati mu se k ni krok za krokem andelu smrti.

Byla po cele dny v polospa,nku a procit'ovala jen obeas k vedomi. Lekat nemohi Emilovi zatajovati dele jejiho praveho stavu.

V jednom z techto svetlYch okam'Zikti pokynula stara, pani Emilovi a Pa yle, aby pristoupili k ni. VloZila Pavlinu ruku do Emilovy.

Pak rekla jasne a zretelne: "Dite, nezapomeli na svfij slib — a provazej to me materske polehnani."

To byla posledni jeji slova na tomto svete. Potom usnula. A na zitri rano odeSla zvolna a bez zapasu. Smrt priSla drive, neZ lekat ptedvidal.

Pavia a Emil dleli u jejiho lone, kdy2 vydechia naposled. Chory muZ zatiaeil ji oei. Byl zamlkly a bledY. S ni zmizela mu z bolestneho aivota veSkera, fitecha.

V Zivete nikdy mu nenapadlo, ze jeho matieka, pov2cly tak einna a slink rozlouei se s timto bezradostnYm svetem drive neZ on.

Teprve za leta sve choroby poznal drikladne jeji neskonalou lasku. Jeji hla smrt byla prop ranou nezhojitelnou.

Nemohi pochopiti, eeho pohleclava, -Le na, svete bez dobrotive matieky. Nejradeji byl by odekl tie za ni. ZdrZovaly ho jen smutne modre oei Pauly a slib, jeho praveho yYznamu nechapal.

Nedaval vAak najevo bolesti, ktera mu trvale rvala srdce. Zfistal na venek klidnYm. Ale Pavie piece neuMa jeho bolest.1 Videla ji v 'Zalostnem vYrazu jeho oka a ye vYrazu hluboke bolesti kol jeho fist.

Prispela mu vAemoZne, telegrafovala jeho jmenem pani Linkove a na Mirov.

Emil natidil zatim, aby mrtvola stare pani byla vystavena v zamecke kapli.

Pani Linkova prijela hned nazitri zrana.

ZameckY pan by rozoilenim minulYch hodin velmi unaven. PoLidal Pavlu, aby prijala jeho sestru. Pavie byl osice z tohoto setkani azko, obavala se nove pohromy pies to vSak svolila.

Sotva ykroeila pani Linkova do domu, ji.Z zahrnula Pavlu privalem vYeitek, Je pry neslYchana, drzost, vzdalovati ji, via-

VESTNi — WEST, TEX./1S stni dceru, od loze nemocne! Ale pain Linkova, prohledla pry manevr: Pavia pidila se po svem prospechu a hledela dad.liti, aby na ni stard pani pamatovala v zaveti.

Divka celila temto vYeltkam s hrdym klidem. Nepohnula brvou. VZdyt' to vk davno predvidala.

"Milostiva pani si neprala, abych yam dala zpravu."

Vice nepridala ke sve obhajobe ani slova.

Pani Linkovit pohibala po celem dome, poroueela a rozkazovala. U Umrtniho loae mateina dlouho se nezdrZela. Jest ji pry lito, ae stara, pani unnela tak nahle — rekla pani Linkova bratrovi. Lee bohuZel nelze pry na torn nieeho zmeniti, eeka pry to na nas vkchny!

Emil prijal ji velmi chladne a v gemoke se ji stranil. Nikdo viThec nemel k nemu pristupu krome Pavly, ktera skuteene sdilela jeho zarmutek.

TakovYch starosti si pani Linkova, nepripouaela. Ji alo o to, aby strhla na sebe vladu v dome. Cokoliv Pavia nakidila jmenem EmilovYm, vae odvolavala.

A ve vkm ukazovala mlade divce bezohledne, jak je zde zbyteena.

"Po celY eas, co jste zde, neudelala jste jineho, neali jste Stvala proti mne matku bratra! Co zde viastne je gte chcete?"

Pavia neodpovedela. Shledla jen opovrZlive na malou panieku tak rozdilnou od jeji zesnule dobroditelky a. velitelky.

"Nedivejte se na mne tak drze syYma koeieima odima! Ci chcete snad me tin:zeni popriti?"

Paviniou dui tahly nevYslovne pocity.

Pani Linkova °piaci oktrovatelce matoine opravdu pekne! Na podekovanou, prispela stare pani ye chvili smrti! Byla si vedoma sve neviny a proto zustala klid"Valyt' neni pravdou, co rikate."

Pani Linkova, zaskripela zuby a zat'ala pest'.

"To jsem. oeekavala! Vy a priznati se ke syYm spadiim! Jefte. dobre, ze jste s nimi pohotela!"

Pauline povaze se prieilo s touto ienou se priti. Bylat' si s dostatek jista sama sebou. Jak s ni jedna pani Linkova, to ji zpraS"tuje slibu, kterY dala mrtve pani.

Necitila se ji.z vazanou; da, co nejdrive sbohem domu, kde vladne takova pleticharka.

Ale to prave pani Linkova chtela dociliti! Projevy jeji nernivisti neustavaly.

Nemohla dole snesti v dome tohoto krasneho, hrdeho stvareni. Cert nespi, a jeji bratr mohi by jeSte ye sve snaze phpoutati ji k sobe navkly a 'pripadnouti na ledacos!

"Matka je mrtva a bratr ma mne. Naslcdkern toho je vase zdejSi poslani u kaiak a nikdo vas jiZ nepottebuje. Hle-

Ve stl'edu, dne 22. prosince 1948. dej Le si jine rnisto -- do to doby zde to jeSte zfistati."

Z Pavliny rezkOSne tva,re znnzela ka2cla,* krupej krve. V oeich vzplal ji hne y a stud — bezohledneji nelze jednati ani s posledni sluZkou. To byl dik za vk!

Tu ji zachranilo umeni sebevlady, ve kterem se tolikrat v Zivote musila zdokonalovati.

"Milostiva pani, nikdy nebylo mYm fimyslem zneuaiti vaSi laskavosti. Ba chtela jsem hned bdcestovati. Mam jen jedinou prosbu; dovolte mi jeSte zfistati zde jen, neali se odbude pohreb. DoslouZila jsem milostive pani k smrti, a bylo by mi velmi lita, kdybych ji nemohla vzdati posledni poctu."

Pani Linkova, stala se trochu rozpaeiton: "Tak jsem to neminila. Ztistante jen klidne, neZ si najdete nove misto. Nerada bych vas spatrila v nouzi."

Lee Pavlina hrdost zapovidala divce prijmouti tuto nabidku, hozenou ji jako almuku. fzekla proto chladne: "Lituji, ale nemohu prijmouti. Nechci se stati nikomu bremenem. Vam nejrnene. Vim, jak nerada mne zde vidite. Ale dovolt, prosim, abych se nyni vzdalila.

Jsem jiz urine vyeerpana posledni dny byly prilia vzruSnjici."

Uklonila se lehce a vySla, nevyekav§i odpovedi.

Pani Linkova, hledela za ni s fismevera.

Nelitovala, ae vykkla, co mela na srdci.

Nikoliv. Jen se ji nelibil ton, jim mlada divka s ni rnluvila. Sama v'Sak si v duchu doznavala, ae jeji chovani nezasluhovalo nieeho jineho.

Pavla citila jemneji nezli ona. Jeji tiny finely te2 naprosto jine motivy, neZli jim prieitala pani Linkova. To v‘Sak presahovalo chapavost teto — pani Linkova posuzovala lidi jen podle vlastni malicherne a zavistive du ge. Predpokladala i u syYch bliZnich chtivost, jea byla podkladem vkho jejiho jednani.

Teho2 doe k veeeru prijeli na Habry i mariZefe MirovskYch. Pied nimi hrala pani Linkova ulohu sedmibolestne truchlici dcery. Nepiivitala manZein osobne, to pienechala bratrovi.

Emil podivil se nemalo, k se Pavla nezneastnila privitani manaelu Mirovskych.

Sam musil zde mnohe je'Ste zariditi. Ale to se ukazalo, ae Pavia zaridila vk predem. I hosty. zavedla pokojska hned do pripravenYch pokojti.

Kdy2 se prevlekli a ponekud pojedli, odebrali se do velkeho salu, kde byla vystavena mrtvola stare pani, obklopend mnoZstvim kvetin. Zdalo se, ae stara rani jen spi. Na rtech utkvel ji smitlivY fismey --jako by vedela, ze jest jeji syn sveren vernYm rukam, tak laskavYm, jako byly ruce materske.

Ve stredu, dne 22. prosince 1948.

OddilDopisovatelskfr tti ••=13-iiIKAM4aMi•b•dia 411M-0..1.4.01H

ViR0()Nii ZPRAVA 011 RADII POKROK HOUSTONU OSLO 88

Nag Vestnik ma nam vkm elen-am a tadUrn slou2it co zprosttedkovatel a jest takove pojitko mezi nami, abysme vedeli jeden o druhom jakou einnost vedeme, a jak pokraeujern ye svYch ta,dech.

Jestli pokraeujem ku ptedu nebo se stale sick tad ptibyva inladYch sil a s nimi rich tad ptibyva, mladYch si la s nimi nam ptichazi mnohe zmeny, ktere se ne-kdy zdaji trochu hazardni na pohled.

Wak kdyZ zkoumame tu naSi mladeZ tu pozname, Ze oni vse vedou systematicky, oni neradi coati eas z•yteenYm protahovanim yklikYch zalelitosti. Aekoliv stare potekadlo pravi "jednou teZ a dvakrat met" musime uznati, ze nak mlade einne . sily meti east° clobte hned na po prye. V naSi vYroeni schtizi promluvil k narn naS br. ptedseda Rudy Sefeik kdy. podaval svou celcroeni zpravu sve einnosti pro tad. KdyZ uva r2iime jeho slova musime mu dati za pravdu a uvaZovati, Ze ta chvile, kdy nebudeme miti mezi sebou jiZ eleny, kteti budou schopni ovladati . naSi eatinu a nebudeme hledeti udelati v torn zmenu a jiZ nejake ptipra yy, jednoho dne zde budem stati a nebudeme moci vypiniti mista, ktera byla uvolnena naSimi starYmi pracovniky a proe, protoFe nechceme videt do budoucnosti. Mezi jinYm take podotkl. "Musime uznati, Fe mame mezi sebou mlade2 naSich eleru, ktera take ptinaleli do na'Sich tacit, vkak eeSlinu neovladaji tak, aby pyli schopni sve mySlenky podati v naS'i teei a eastokrate i ptes to, Ze schdze 'lady nafStevuji neodvaZuji se aby sve mySlenky propagovali. Pravi, "Ja, nemluvim za sebe, vSak ptal bych si, aby olenove o tom ptemYSleli, 2e v ptiStich letech se zase nak 'lady protidi a tu musime hledet, abysme udelali neco, aby ta flak mlacleZ rnela, zAjem o to, co na'Ai zakladatele tak teke vypracovali. Ji.2 se s tim musime smith", 2e se to na nas hrne a Ze se tomu nevyhnem, a Ze zmeny nastanou pakli chceme zachovat naSi vetev. astokrate tak premY glim a myslim si, co jest to platne, 2e nekdo ovlada nagi eeskou tee, kdyZ se vtibec mezi sve nehlasi a na velejnost svou na•odnost zastird. Nepodporuje Zadne podniky a Vitbec mu nezdieli jake narodnosti jeho ptedkove byli. Nakmu narodu vice prospeje ta,koy Y, kterY tee neovlada v gak s pYchou se hlasi, Fe pochazi z eeskYch rodiet. Take mame mezi syYmi takove, co Pracuji na, poll narodnim v zakrytu a

V t STN — WEST, TEXAS

Strana

2AdnY o nich nevi, v gak mezi americkou hovel vkm pOadavkam na nej kladene a vetejnosti pracuji pro uznani nakho na- posledni rck nam dal veknY ptiklad a pro to vime, ze naS tad ma dobreho ptedsedu rccia, jeZ ma tak bohatou historii. v Rudy S. efeikovi. Mistoptedseda br. A. Stala se nam zde v Houstonu zasluhou L. Hilsher byl znovuzvolen jednohlasne. dobrYch nurodnich pracovniku dobra vec Take tajemnice sestra F. J. Olexova.

17eetnik hr. Albert BriSlik byl dobrY iiDocilili, Ze zde na naSi houstonske universite jest zavedeno vyueovani Oeskeho eetnik pro tad, byl ptijernnY a usluZnY, jazyka. Profesorem pro tyto Ceske hodi- v'z'dy byl ochoten ob-sloUlti platici eleny jest dr. Sktivanek, mlady ptijemny ny. Wak vatal se nominate na neetnika elovek narozenY zde v Arnerice. Vratil se s qmluvou, 'Ze by si rad odpoeal. Na jeho nedavno z Ceskoslovenska, kde studoval misto byla zvolena sestra Louise Kadlena Karlove universite. Jestli se nemYlim Cek; sestra Kadleekova jest prijemna a jsou vyueoVany doposud d y e hodiny. Po ochotna, jsme jisti, Fe nam udeld donovem roku snad take zapoene se s ru g- brou Ueetnici. tinou; cot jest velmi pekny zatatek za- Br, Ernie Hanka byl znovuzvolen za nakoteniti na houstonske universite stolid kho pokladnika, zaroven zastava misto slovanskYch Pleji dr. Sktivankovi poldadnika u spravniho vyboru, kterY se innoho zdaru. Jiz jsem slySela nekolik na- schazi kakiY pa.tek weer. Br. Hanka jest Sich mladYch ildi, Ze se zajimaji a Fe chte povolanim pravnik, ma svou kancelat ji vyuZiti teto ptilelitosti a brati Ceske kde provadi svou. prakci. A pti torn y ehodiny veeerami. Ja dam kaZdeinu mla- nuje svtij Cas tadu. jeSt to chvalyhodne &Ann elo yeku kredit, kterY se snali mlu- a pteji hr. Hankovi mnoho zdaru v jeho vit naSi'Oeskou tee, takovY tkeba cele dny povolani. neslySi neZli anglietinu a eesky vabec slaZa prUvodeiho znovuzvolen br. Jerry va neslySi a tu ptijde do shrornaZdeni a Ennis, inladY a velmi ochotnY vykonavat bez obav se snaZi, aby se vyjadtil v na'Si sve povinnosti a take mimotadne povinteei. A tu si myslim, Ze mnohY z naSich nosti. ptistehovalcti by mohl zrovna tak dobte Spravni vYbor devitielennY je jak naovladat anglietinu kdyby se nebyli ostYsleduje: chalk Ovkm jsou take vYjimky kde tito Ida Hankova, Frank J. Olexa, John Bra nemeli ptilelitost, ale ty jsou velmi tidvenec, Albert Bri g tik, Ed. Kadleeek, Anice. Nast ptistehovalci, kteti se usadili v ton BilY, John Star C - ala, Joseph Zaludek. naS'ich eeskYch osadach, tvotili mezi seZabavni vYbor: bou takovy krouZek, Ze jim nebylo tteba Abner Dixon, Louis Hanus, Louis Maaby hledali spoleenost Amerieann, a tak resh, Anna Elzner, Anna Vala, Mary Fuse stavalo, Ze mnohYm nebylo potteba sig, EMU Vala, Charlie Cerny, aby anglietinu pouZivali. A proto nezazliKuchyrisky vYbor znovuzvolen: Sestry vejme na'Sim mladYm, ze neovladaji eeStinu, jim jest anglietina blizsi. Pak)" my Anna Svestkova. RtiZena HanuSova, Anna jim nedame ptilelitost aby se zajimali 0 Vrlova, Frances Tesatova, Louise Sostato, co bylo zaloleno• naSirni pionyry, aby kova.

Radovi lekati: Doktoti. H. R. Maresh, dale vedli to, : co otcove jim zde zanechaR Maresh, C. H. Holub. R. F. Schoepji. Pak se nam najednou stane, 2.;e zde. E. opraydu budem stat a pteberou to po fer, J. D. Jetabek a Paul Katribe. .Ueetni vybor: Resolueni vYbor, Vyknas cizi. Kolik rokti jest jeSte ;pied nami, ttujiei vYbor, Knihovnice a Dopisovatel Ze smele mfiZem tics Z s e naSi ptistehovalbudou jmenovany lednove schuzi. ci to vSe ,udrZi pri 'eeskem vedeni? kdyZ Dary odporueene a odhlasovane byly: se podiva do na gich lad nagich pracovPor ustav Vlasty Vrazove $25.00; Matici tu se pozastavime a reknem my u2 toho budovani pled sebou mnoho ne- Vyggiho Vzdelani v Chicagu $25.00; Famame. A proto dejte prileMost svYin ther Flanegans Boys Town $5.00; Housmiadym elentim ; kdy'Z vidite, 2e se jejich ton Anti Tuberculosis League $2.00; 2 stazajem o eeskou vec rozvinuje. Nekritisuj- rym Clennm, kteti jsou jiz dlouhou dobu me zbyteene. Oni jsou pristupni a nechaji nemocni po $50.00, dohroinady $100.00. si tici,. jenom dejme jim take uznani, Ze Zaplatiti poplatky 'elentim u tadu 30 let jejich nazory, na vec maji take sve do- a elentin ve stab 70 let 784.80.

Dary vyplacene behem roku 1948 byly: bre stranky. I presto, Fe jsou prakticke.

Sirotktim v C;eskoslovensku $240.00; My jsme v Americe a proto pakli jim neShriners Crippled Children $200.00; Hardame prilelitost pracovati s nami, oni maji na sta prile2itosti uplatniti sve ris County National Foundation $25.00; Community Chest $25.00; Father Flanescb•pnosti v jinYch organisacich.

Zde yam oznamuji vYsledek na gich vo- gans Boys Town $5.00; Telec yk.che Jedleb ve VYroen1 schrizi. V Toni jsme si zvo- note Sokol $10.00; Americke Domovine na lili predsedu br. R. ' efeika a Morave $50.00. ktery byl jednohlasne znovu zvolen. Jest Celkem vyplaceno radem v darech to mlady muZ jiz zde rozenY a ovladd $1495.80. oba jazyky, snaZi se se v gech sil aby vy- Finaneni sta y nageho radu jak podan

Strang 8 ve yYroeni schilzi pokla.dnikem spravniho v-Yborir (Odhad budovy jest pilvodni za co byla sin postavena) $82,223.00.

Rad ma zakoupeno yladnich bondu v eerie $26.000.00.

Na nag em zabavnim vYboru, zaroveri take nalevna, kuchyri a kuleenik z techto zdrojtir derpame na ge prijmy. A na spravnim vYbora pak zaleL, aby tyto, prijmy byly spravne pouZite ye prospech radu a Menu. . Jsme radi, ze mame svem stredu mlade sily, ktere se zajimaji o sviij rad a chteji priloiiti ruce k dilu a tak vesti na g tad aby mohutnel a rostl zaroven s nail jednotou SPJST. Kdo pracoval pro spolek vi, ze jest to velmi nevdeena, prace, kdo tuto vykonave, mush zaprit sam sebe a bleat na to, ze nepracuje pro jednotlivce ale pro celek, s vedemim, ze buduje nee° ye prospech nagi vetvi.

Jeg te ku konci chci pripojit jmena, darcth, prispeli penUnimi dary ye prospech sirotku v 6eskoslovensku. Byl to navrh br. Jos. Kalouska, aby elenove mist° rozesilani vanoenich litsku, darovali ten obnos na tento -Creel. Bylo me odevzdano nasledujici. v gak pakli by jegte nekdo chtel prispet, mute tak udinit kdyZ se na mne obrati.

Jos. Kalousek $3.00; John Mozga $2.00; Emil Vala $2.00; S. P. StudnienY $2.00; Anton BilY $1.00; Frank Tesar $1.00; Ida Hanka $1.00; Rezie Zimerman $1.00; Jim Williams $1.00; Frank Van& $1.00; Louise Kahanek $1.00.

Celkem $16.00. Vandenich litsku jsem prodala za $8:50.

Se sesterskYm pozdravem, Za fad POKROK HOUSTONU O. 88 F. J. Olexova, taj. ) • 4 • ( Z kadu Pokroit iloustonu.

DESi,TE

bata; ,neM ij-e-laud' ptiiat -neb za,rt*nut. das jiZ znaene pokroeil, kdyZ bylo pkikroeeno ku volbe kadoVYch einentniku, Pki jmenovani jich projevilo elenstvo svou spokojenost s einnosti jejich v tomto roce s jen malymi zmenami tech, kteti pkali po nekolikalete za,sluZne eirmosti odpodinouti.

Za ptedsedu zvolen bratd Rudy 8efeik, za mistopredsedu bratr Alfred Wisher, za tajemnici sestra Frances Olexova, za Ueetni sestra Louise Kadleekova, za pokladnika bratr Ernest Hanka, za pruvodeiho bratr Jerry Ermis.

Do zabavniho vYboru byli zvoleni nasledujici: Bratr Abner Dixon, bratr Louis Hanus, bratr Will '8ostak, bratr Emil Vala bratr Chas. Cerny a sestry Louise Maresh, Ann Elsner, Annie Vala a Mary Fusig.

Do spravniho vYboru bratti: Anton BiJohnnie Bravenec, Albert Bfi gtik, Ernest Ha,nka, Ed Kadleeek, Frank OleXa, John Starea,la a Joe 2aludek. Ten je site abecedne tady posledni, ale je prvnim ye vYrobe masovYch pochoutek. Aby se jim nestYskalo, maji ku pomoci elena druheho pohlavi, sestru Idu Hankovou.

Do kuchyriskeho vYboru vyslali jsme same sestry, muzi v kuchyni nemaji co delati. V to budou vevoditi sestry: na Hanusova, Lucy Svetakova (?), Anna 8vestkova, Frances Tesatova a Anna Vrlova.

Za prohlidkove lekate byli ureeni na,sledujici: C. J. Hollub, J. D. Jetabek, P. P. Katribe, R. E. Maresh, Henry R. Maresh, (?) R. F. Schoepfer. Volby do ostatnich vYborti budou konany v lednove Fri schuzi byla vzdana pocta zesnulYm radovYm elentim a podekovano viem Henum yYborii, kteti se s yYch Iunkci vzdali za jich obetavou praci pro rad, jakoZ i VYroeni radova schilze fadu Pokrok nynej gim einovnhkum. Sestra tajemnice Houstonu, jeZ byla poradana v nedeli dne asi oznami ye Vestniku jive podrobnosti 12. prosince, byla zahajena hued rano a z vYroeni tadove schilze. potrvala aZ do veoera. A to je gte vie, co Jmenern tadu Pokrok Houstonu pteje predlehalo ku projednani nebylo yyrize- pisatel "Vesele vanove" a "Mnoho zdaru!" no a nektere zalelitosti byly pro pokroeilY ye vgem v nastavajicim roce 1949 a tadu eas ponechany do lednove tadne mesieni samemu mnoho zdaru ku dal gi plodne schrize. praci!

S. P. StudnienY. To proto, ponevadZ prh tak velkem ) • 4 • ( du jako je rad Pokork Houstonu je velmi Dallas, Texas. obsaZna, agenda, jeji2 vyrizeni vy2aduje A potom 2e nic! . . . Je rivod k memu mnoho easu, ma-li vie bYti predlo2eno dopisu pro houstonske sokolske eleny, na elenstvu ku projednani a schvaleni. Je tu ktere jsem hrda a jiclA si dvojnasob tolik ruznYch vYboril, jich2 rozlidna praod to doby, co jsem od nich vzdalena. ce se celkove dopliauje, nebot' vie je pro Kdy.z jse ms nimi pracovala od zadatku dobro radu a jeho elenstva. Jednotlive vi7- znovuzbudovani sokolske jednoty v Houbory schazi se kahlY tYden vederami ku stonu, zvykli jsme si v gigchni tak na sebe, projednavani zalelitosti v jejich obor ze se mne zdalo, 2e bez tech krasnYch spadajici a dluZno doznati, i.e sve povin- chvil mezi nimi ztravenYch nemilZu byt. nosti konaji a konaly spravne, jak je vid- A jim? ze bez marry Ot yrtnikove to ani no ze zprav jejich einnosti a elenstvo nejde. Bylo na,s po dobu valley mala hrstbete vrelou 'least na v gech jednanich ka oproti tolika Cechoslovakil v HoustopH schrizich. Byl-li ten, ei onen navrh nu, a to je gte byli elen y nekteri z RosenvaZnej gim, jiste se o nem rozvine eila de- berg a z Romayor rodina Lebru, na kte-

stredu, dne 22: prosince i948. roil nikdy neni mc4no zapomenput• Elig -kaSindelov,tr asoklske eVideni, a jini na-ktero v tomto momentu nevzpoinenu. Byly chvile pro Sokola houstonskeho tak teZke, z nas pochyboval zdali se udriime a jak 'se kika po eesku, pra gtime s tim. Ale prase to taka chvile, kdy jsme nemeli kde cvieft, ta postavila houstonskeho Sokola, tam, kde je nyni, ta houZevnatost cvieicich a hlavne vedoucich. Zdar jilt a dik viem tem naiim chlapcfun a Zenam a i tem, kteti sokolske podniky podporovali.

KdyZ jsem po mem provcianim odjela do Dallas, mela jsem velikY otaznik pied sebou. Jak bez nich budu? Dopadlo to ale dobte, neb jsem zapadla zase mezi takoye uptimne dallaske pracovniky, to me zustavaji na houstonske ty krasne vzpominky.

To ale je gte nepatil k tomu ohlaveni k memu elaneeku. Nezli jsem jela prye, vyskytlo se dosti pochybovaa, jak to bude s divadly kdyZ budie prye? VZdycky jsem se usmala a tekla: Smutna, organisace, ktera zavisi na jednotlivci. Vim a jsem ptesvedeena, ze sokolska organisace v Houstonu bude zit bez manly Kraftove, ale jen jim pomoZte, at' mail co nejdtiv svoji sokolovnu. Valyt' je tam tolik nyni dobrYch pracovnikii. A vidite! Ten pilnY krouZek udelal od to doby co jsem byla prye dva velke vYlety na, jejich krasnY pozemek, etytikrat sehral divadlo a pak bazar s divadlem za dobu 7 mesieii. Tomu se nefika ni? Tomu se tekne neco! To je vic neZli kdyZ mama byla s niini. A ja sleduji s mYm Vagkem tu jejich praci a jsme na ne hrdi. Radi na jejich podniky z Dallas vZdycky ptijedeme, vZdyt' je to pro mne svatkem mezi ne jeti. Valyt' ku gtesti a spokojenosti je potteba jenom maliekost, obapolne porozumeni.

Bazar houstonsky vzdor mizernemu poeasi se vydatil znamenite. Na ge pracovite sokolky staly jako vZdy jindy v poptedi viech techto bazarovYch ptiprav, budig jim za to vdek za vytrvalou praci, kterou konaji v krasnem vedorni ku postaveni svoji sokolovny. Stanky meli pane uprvene, jeden lep gi net druhY. V gichni pHloZili celkove ruce k praci, proto ten iispech. Byly tam krasne rueni prate, ktere obetave pracovnice poslaly na prosbu sestry Matenky Valove z celeho Texasu, ygelijake veci do domacnosti, jako porculanove nadobi, malby, pekna vycpavand stolieka do ptedniho pokoje, grocerie, lampy, vubec vie nae si vzpomenete.

KrasnY byl stanek eeskoslovenskeho zboii, dar z Chicaga, ktery byl reportery anglickYch easopistr fotografovan. Na ge Zeny pies to mrazive poeasi byly obleeeny v eeskoslovenske kroje. Byly vgechny jako z cukru. Nejlepe se nine libila Matenka StraZnicka, ktera, si uSila a vySila kra„snr kyjovsky kroj. Byl obdivuhodnY. Nevedela jsem, deveeko, se's takova, umalkyne

.Ve sttedu, die 22. prosine0 194 -vtl

S T

-- WEST, TEXAS

no a ty Matko Koeich taky to vi g, tebe ka na prknech jevi gte. Tak bych to nesemusim taky pochvalit, vlastne to Tvoji hrala, kdybych se rozkrajela. Marn z toho peknou zasterku, ktera, to delala vlastne velkou radost. Mladk Petr2elka, Rose Mahezkou. Zkratka, bazar vynesl peknk pri- rie, sl. Novakova a W. 8vecil jsou mladi, jem. Mohli jste vgechny klidne v pondell novi herci, ale vkborni. Jevi gte se u Sokospat. V2dyt' ta moje Helena a Carrie byly la obsazuje no ykmi tvatemi a divadla jdou dale bez manly Ctvrtnikove, bez lochudaci cele utahane.

My jsme si ale odnesly ten nejkrasnej- meni rukou, Ze divadlo umre, bez nakikani, ale s chuti a laskou k poslani eeskeho darek z celeho bazaru a to krasnk meleckk obraz "Na vyhlidce", kterk malo- ochotnickeho noveho raisera br. V. val nag Domin Nezval a daroval Sokolu. StraInickeho. Ja Ti br. Sokole gratuluji, Dela me paradu v me jidelne. Ceskoslo- 2e's na svoje nove ochotniky hrdk a mag venskk stank zdobila Lilli Nezvalova. pros, treba ta 'aloha co re2isera jest jedVgechny prodavaeky mely radost z toho, na z nejtagich problemfi. Jen mu vgichni pomahejte. Preji houstonskernu Sokolu kolik jim jejich stanek vynesl.

V sobotu pane vyhravala k tanci kape- zdar a dekuji v gem, kteri pomohli k bala F. Vavrika. Ve spoleenem krou2ku ba- zaru jak peneZnimi prispe yky tak darky. vili jsme se pekne a take jsme si nekolik Vite, slova uznani sill a poskytnou novou eisel zataneili. Hlavni den byl v nedeli v viru v 2ivot a kaZdk pracovnik jich nekdy poledne, dobrk obed. Jak by ne! Vklyt' pottebuje. Daji se vykonat divy potechou, tam byl celk uzenatskk kram V. Silla z vzpruhou a kytiekou uznani.

Dallas a dobrk gula g . Mely kucharky co Rodinam Soukupovkm a Valove preji Mat. vge dobre za jejich ochotu, tea PetrZilOdpoledne zaeal program. Bylo nagim kfn, Klimum, vflbec vgem. Starosta houpotegenim slygeti zpey malkch sokolek, stonskeho Sokola mel asi radost nejvetktere jsou stale einne. Jsou to deveatka gi. Ovgem jegte preji vesele svatky vanoeStranickkch a Anieka Koei, ktere zpiva- ni a vzpominam na ty, kteri ode gli aby se ly eistkm hlaskem a zretelne eesky. V To- vice nevratili. Men by z toho podniku tani na vanoce poprve hraly Ceske divadlo ky radost. Pi. Lebrove, bti. 8uldovi a Bedeti, ktere nikdy eesky nemluvily eesky eanovi pi-eji v pri gtim race trochu toho a dnes? Jakk pokrok! Tamni jednota zdravieka, a novk rok. Tobe br. redaktore mute mit z nich radost. Druhe eislo za- preji vesele vanoce a pi-ijmi uprimnk dik zpivaly Ceske dve dceru gky Stehlikti a za peelive redigovani Vestniku, neb udrdye jejich sestrieky, ktere jako dva si- 2ujeg jeho obsah a frpravu na dobrem rotky vychovava, pani Stehlikova, po svo- stupni. Zatim zdar! ji sesttioce. Zpivaly tri a et yrta je doproKarla C. Kraftova. vazela na plane. Jest to hezke kdy2 eeska, ) • 4 • ( omladina nezapomene reel svkch Rad Velehrad eis. 19., Schulenburg, Tex. a prispiva horlive k zachove jeji znalosti.

Ve ykroeni schUzi konane prvni nedeli Bylo to velice hezke. Pak hrala jedna v prosinci zvoleni zas vaichni irkedsleena, ktera hraje na rozhlase na akor- nici pro rok 1949. stati, myslim to dion, a zavereene 'Oslo zazpival na g obli- doslovne stati, aspon u'Z star gi, nebot' z benk rozhla govad, ktereho ma rad celk tech mladgich neprijde do schfize takrka ji2ni Texas, F. Vaviik. Bone chlapee, kde nikdo. Potom, tajemniku, to dej do Vestten cit bere g , kterk vklada g do toho zpe- niku. Pig , nepig, oznamuj, neoznamuj, vu? Nic se nedivim, Ze Te ma venkov rad. vadycky ti jedni a ti sami jsou pritomni.

Na to pti gla volba kralovny bazaru. Byly Ale tak u2 je ye vgem. Ti mladgi mail jine 4 sokolky. Titul kralovny si odnesla Rose zalelitosti a svoje starosti a ponechavaji Maria Griffins, druha Evelyn Dtiskt, tke- zale2itosti tadu na starost tern staraim. ti Silvinka Kelarkfi a etvrta na ge rosen- Snad maji pravdu kdy2 mysli, 2e kdy2 bergska sokolka Novakti. Kahla mela plat' spra yne yeas, ae to je hlavni a take hromadu hlasu. Je videt, 2e vgechny byly je, ale as ti stari se pominou, co potom? oblibene.

Zaujmou ti mlad gi jejich mista, anebo K ukoneeni nedele bylo divadlo a sice nechaji dojit k tomu, Ze na ge bratrska "Dedek pod pantoflem", ktere bylo vkbor- jednota se zvrhne na eiste poji gt'ujici vyne a sehrano bylo tak zdarile, 2e nikdo, delkovou spoleenost? Doufejme, ae ne. pravim nikdo nemohl utajit smich. Ja, budou stars', budou mit zas jine nahledy ktera jsem na vge takove zvykla, jsem se na aivot, usadi se a pfljdou ye vyglapasmala a2 jsem slzela. Bo2e, to 2e byla nkch glepejich ku zdaru elentl a tea cele moje dcera na jevi gti? Moje Helenka — Jednoty. ta baba zld, ktera byla tak ykborne br. D. Co tyto radky budou ye Vestniku, buNezvalem maskovana, ze jsem ji poznala deme u2 ye vanoenim ovzdagi, v radiu jen podle hlasu a velikosti. Hra jeji, bra- zpivaji vanoeni koledy, a ten dobrackk tra S yreka a 8ebka, kteri jsou majstry u2 vousatk starec Santa Claus hledi na nas na jevi gti, lepgi bkt nemohla. Nikdy ne- ze vgech stran. Darky jsou jia zabalene, rnam ye zvyku chvalit moji dceru jak radost jde jen z toho obalu -a co2 ten obhraje, ale tentokrat, Helenko, udelam vy- t sah! A co2 toho tajemstvi, elo yek leccos jimku. Ver, 2e's mne Bala potadneho fle- vidi a piece nevidi, nesmi, nechce-li zka-

Strana 9 zit radost a vanoeni naladu. A tech priway k Stedremu dni, to vane, div se nos neobrati naopak, no v gak to vgecko znate. V to poyznesene nalade prejdou ty svatky boZske lasky, dobre vti ale, spejeme k novemu roku a to jsme je gte ve svatkovem ovzdu gi a po Novem race ptejderne zas do vaedniho 2ivota. A tak ty rUzne svatky a sem tam nejaka, radostnej gi udalost je vzpruhou a po yzbuzenim k dalgimu Zivotnimu zapasu. Chtel jsem u2 tomu psani udelat puntik, ale tak jsem si vzpomel, jestli tam ye starein kraji na Morave dodrZuji ty krasne vanoeni zvyky, chodi-li po vesnicich Vala gi (Ali pastkri ye sykch a2 fantastickkch oblecich, a cot ty stare koledy jako: PH Betleme na Salagi, tarn se owe dobre pasou, poZetime tarn bratrove na ostruZi zelene.

Nebo: Pochvalen bud' Jeli g Kristus, bratre Mateji, az na veky, kana pospichag brace Ondreji. Ja do. Betlema be2ina, co se tam deje nevim, proto bratte vrat' se se mnou, new ti povim. Tak zpivavali nagi star' ptedkove. Ty pisnieky jsou tam snad stalete, ale veene krasne a je nagim uprimnkm pranim, aby v to nynej gi mizerii nezahynuly.

Dopis tento by nebyl ftpink, kdybych, nepral vgem radostnkch svatkil, redakci hodne dobre vide a te2 dobreho polehnaneho noveho roku. S pozdravern vas, Ferd. Mieulka, tajemnik. ) • •T• • ( itad Jan RosiekST, Cislo 110.

Kaufman, Texas.

Cteni bratri a sestry! JelikoZ je pied svatky, tak ja yam vgern preji gt'astne a vesele svatky a pH tom gt'astnk novk rok.

Aby varn Jeligek vgem naloZil kolik se do vas vleze. Mne 112 nalozil, 2e jsem si ani lepgi prat nemohl. Ono totia po dlouhotrvajicim suchu nam zde 16. prosince zaprgelo asi 11/2 coulu. Nejhorgi bylo, kdo nernel v tenku vodu, a mezi ne jsem patril j a. Mame studni, ale ta voda ma divnou chut', dobytek ji nechtel pit, po dva dny jenom bueel, ale treti den zaeal a ja nestaeil tahat; na gtesti to netrvalo dlouho. Taky y am musim zdelit vksledek volby fdednikti. na rok 1949, abyste videli na koho se mate yeas nepohody obratit. Vksledek volby byl nasledujici: Predseda S. A. Cech„ mistopredseda F. F. Bobalik, fieetnik Alois Slayik, pokladnik Henry Babovec, tajemnik Steve Novak. Tak penize mfiZr ete zasilat na adresu Henry Babovec, Rt. 6, Terrell, Texas. Taky vam zdeluji, '-2e nage spolusestra Rozalie St'astna jest teace nemocna a naleza se v Terrell v nemocnici. — Na g rad porada taneeni zabavu 28. prosince, tak komu bude libo mfrie se sflastnit. — S bratrskkm ppzdravem, S. A. Cech,. Weds.

Steve Novak, tai.

Strana 10

Temple, Texas.

Cteni bratki a sestry; Musim zase dati nejakou zpravu od naleho kadu, byste vy vtdalenejSi vedeli co tu u nas delame. Sdeluji yam. ze v nag). VSTroeni schtzi byli vliclani znovuzvoleni pro rok 1949 a sice jak nasleduje: Pkedseda F. J. Marek, Mistopredseda H. M. Jakubik, tajemnik Chas. Navratil, iieetnik Ben Zabeik, pokladnik M. J. Stepan. Ostatni vYbory budou zvolene v lednove schazi. Byli jsme tomu velmi radi, ze teZ teto schaze zaSastnili se naSi dva staki zakladajici eleni, br. a sestra Anton a Marie Sodek. Zarovera sdeluji, ze v teto schrizi byla sin pronajmuta pro rok 1949 br. Ray J. Marek. Muslin vam te1 sdeliti, ze sucho jiZ tady nen-lame. JiZ nam tady misty zapr gelo, nekde i pies 2 palce. Nu a co toto pili, tady pekne prla a podoba se le moZna zaprAi dosti dobke.

No ono toho bude hodne potkeba nal bude ta zem dosti nasakla a pak aby to nadelalo vody v tenkach, neb jsme meli opravdu dosti dlouho sucho, ze jiZ nektere dobre studne vypovedely. Nu tak nyni bude kalcIST veselejSi na ty Vanoce po torn peknem deStiku, neb bude lepli nadeje, ze toho bude vice. Tak ty Vanoeni svatky mime jit skorem zde a NovY Rok jest ji2 za dvermi. Tak yam vSem pkeji vesele Vanoce a St'astnY Nov ST Rok 1949.

By se yam vlem vale pkani a touhy v nem alespori easteene spinily a aby v celem svete zavladnul opravdov3i mir.

Nall Jednote pkeji, aby hodne vzrustla jak finanene tak i na elenstvu a aby vlichni 'elenove vzali zajem o jeji vzrast.

Mejte se zatim vSichni dobke.

S bratrskSrm pozdravem Chas. Navratil, tajemnik. ) • •• • ( Hostoun, Texas.

Olenove kadu Stefanik els. 142 v Houstonu odbSTvali volby akednika na rok 1949. ,Zvoleni jsou tito alenove: Pkedseda Frank Tymel, mistopkedseda John KaSpar, tajemnik Alois Vaja, aeetni Mary Chupik, pokladni Alice Reid.

VS7 bory rieetni majetkoq a zalaavni budou jmenovany nebo voleny dle pkani elenstva v pristi lednove sclanzi na prvni nedeli. Pkijdete vyslechnout zpravy irkednika a v3iboril za rok 1948.

V sobotu veeer v 7 hod. bude program ditek se zpevy, MikulaSem se hudbou.

Vstup voln*. Piived'te vale prately.

Alois Vaja.

• 4, • ( Herman Hospital, Houston, Texas.

Cteni etenaki Vestniku, dnes je nedele. dokton maji odpodinek a nam zde hraje radio meho souseda tak ten eas ze se elovek v tom leZeni jen zlenoSi. Veera v sobotu easne rano mi vyleltili stkeva jak lvec nove holinky ale ne leStidlern, vkmi loky ze jsem leZel jako vy-

VtsTNIK—WEST, TEXAS

Ve stiedu, dne 22. prosince 1948.

kuchana kachna, jen jsem e'ekal na vo- spoleene s nimi pracoval pro vet gi a lepzik ze mne odvezou na operaeni still. V- M. SPJST. Shrnuji do tohoto pkani y am vAe61 tom ptilla za mnou moje polovice le je nej ytelejSi pocity vdeenosti za vge, ji za tech etrnact dni moc smutno. Byl jste se snalili mne ukol organisatora usjsem rad ze jsem &nu vyslechl, jeji svi- nadniti, a pteji si, aby vale ptatelstvi ke zele doma, v tom pkilla oSetkovatelka a mne se uchovalo pro budouci leta.

Nejradostnejlich vanoenich dna a ltepovida, Mr. Nem3i, dnes jit to nebudou sti, zdravi a spokojenosti v nastavajicim rezat donesu ti °bed, ma g bez tak hlad. novem roce 1949 pfeje vam ze srdce vas, Ja povidam ze imam maj vnitkek tak vy Karel Navratil, organisator. cistenyze jsem od toho az lenivSr ale zas tedy musim eekat do pondelka a my) • 4 • ( slim ze tentokrat to bude ta etvrta opeDallas, Texas. race ye trech letech. Vim ze mne uspaCteni bratti a sestry! vat nebudou neb moje srdce dohke neSnad bych mela zaeit psat, v dobe vaklape. Mate p11 takove operaci zabavu, noeni a novoroeni ptichazi myAlenky, co napked vain daji asi dust injekci do stehen a do rukou, pak vas zkrouti jak pekak jsme meli v roce minulem ucinit, srdce preclik a daji y am do hrbeta takovST Zi- a rut otevrit. Ano, toto jest stard fraze, hanec, ze to ueitite aZ v pate, pak vas ale pravdiva,. NeZ ja ji nechci intij vanoepoStipuji jak my sme poStipovali mlada ni a novoroeni dopis zaeinat. 1-tf5da bych deveata pkedpadesati roky a jelte se psala, co jsme ueinili v nalem kade, v nayam smeji ze jste lechtivS7 to trva, asi 30 si v tiskovem vYboru, kterY zastupuj i. minut a jste hotovi, po srdce je vse jak had Jaro: nejsem spokojena s jeho einmrtve nic necitite. Pak vam zapichnou nosti. Malo eleni navltevuji schilze, mnojehlu do leve ruky a nechaji yam kaput hokrat i ntednici byli ye schilzich neptikrev ze sklenene nadoby. Po celou procetomni, neziskali jsme dosti novYch duru co vas operuji to ti:eba trva al 4 hodiny ptitom je elovek tak slab, ze by na. Jest chyba nekde, ale kde ji hledat, u koho? MoZna, ze i ja jsem vinna, molna usnul asi na veky ale ten doktor co yarn Ze jini. Zde se hodi nadpis meho dopisu, pouSti tu krev, ten vas spat nenecha, std le y am nee° povida neb vas zataha za co jsme meli ueinit a co ne. Jest mcdna. naprava? Ano, jest. Na prvnim miste jiti vlasy neb za nos a piece vam spat nedd. do schilzi brati podilu na spolkovem jedPO, se vas jestli citite bolest jak druzi nani. Jest to jen jednou za mesic. Kdybydoktoti vas operuji, citite nee° 'le vam ye sme si jen chteli zvyknouti a pkijiti platit vnitrku operuji ale bolest necitite az vas nale mesient poplatky do schfizi, uz tim daji na pastel. Pak vas opatruji dye nebo bysme dali na jevo, 'le se o svilj rad zaji4 deveata asi 24 hodin aZ ta procedura rname. Bluth a sestry, jest to tak za te2klesne. Doktor se ptijde obeas podivat. ko phjit jednou za mesic do schtize, sejiMaji ti doktoti nervy, najde toho pacien- ti se se spolueeny, porozpravet si navzata tteba zamazeneho jak trnkovY kolae jem, vyslechnout zpravy afednikt, rosteale jegte ho oeisti a pak se pacientovi za- li "rad nas neb upadame-li. VZdyt' se na sineje ZeZvani a ostatni pacienti si pak vas prace nellda, to ueini radi toho pacienta dobiraji ze smichu neni kteli jsou na to zvoleni, ale vale ptitomkonce. Ono se musime neeemu zasmat a nost jejst jejich mimokadna, odmena, tak nam eas utika. Tak jsem yarn tro- ktera jim dodava, chuti do prace, ale ne chu ty svizele tech pacientu, kteti se te- tech par dolart, ktere za tu spolkovou ll ze budou slavit krysmus doma ale ja praci dostanou. Snad tam jest chyba,ze asi ne, ja zde asi budu leZet dva roky, ani ti nasi drednici neberou tu svou zodtoti2 dokondim rok 1948 a pkeekam za- povednost tak vaIne jak my od nich zaeatek 1949. p" S pozdravem Kdyby jsme jim ukazali na g zajem o Jan NemY. spolkove veci a podporili jejich navrhy, • 4. • ( snad i oni by byli dbalejsI. ei jest v tech nagich radech nekdo, k vuli nemut nejdeVANOCNI VZPOMINKA me do schilzi? Kdysi jsem si toto myslela Mile sestry a bratti. Ptichazim k vam i j a sama o sobe. Zustail doma, molna le v teto predvanoeni dobe prosttednictvim jsi vinna. Pfilly nemoce, smutek, po mnonaleho organu s tim nejuptimnejlim ho mesicti jsem nemohla do schtize a hie, pfanim yam VSem, neb neni mi moZno pry bylo tak mak) ye schilzich, le se nejednotlive je tlumneiti. Jsou vas sta a sta, kdy ani nekonaly a rekli mne mnozi: se kterYmi jsem mel za sve mnohalete Kdyl vy tam nejste, tak 'ladnY tak nePtscibnosti test se poznati, potekni'pra- poukale na veci jako vy. Schilze pry jsou covati a mezi vami mnoho pkatel ziskati. bez zajmu. Toto jest pravdou, neb ve Vzpominam vkly rad na vas vSechny, sta schnzich se me, rozpovidat o rilznSTch ii pratele, i na mnoho tech novSTch ses- zinenach, pottebach napravy, co Mail ter a bratki, s nimit jsem se poznal a jinde, co by se rnelo neb ne. TakovYm zpu-

Ve attedu, dne 22. prosince 1948.

V ES TN

Van, TEXAS

sobem jest schitze zajimava a eleni radi ale nak ittednici nam ukazali, 'ae dobre do nich ptijdou. Ale sedime-li tam, Med- ve prospech s yYch Clenü pracovali. Na uici eleni neteknou nic, addnY dopis nas vgak zaleai dáti na'SlJednote nak ditse neete, nic ku povzbuzeni ze addne stra- ky a vnoudata, odporudovati ji mezi znany neptijde, ani vynadani neukapne, oh, rnYmi co dobrY pojigt'ujici spolek. Sem dejte pokoj, to radeji doma zitstaneme. tam ty nedorozumeni ve sch0i neb ye I ja, jsem takova, radeji doma ne a schilze sjezdu uoini toto jen zajimavejk, jinak by podobne. Nea nine tek aivot spolkovY, ti starouki, kteti do kaadeho sjezdu jemarn radost z kaadeho jeho itspechu a dou,, by cele jednani prodtimali, ale kdya tak ptijde neco tiznefkho, oh to jim aka jdu do schilze.

Nedavno byla jsem velmi pfekvapena, zazati a mica jest ihned na uchu, aby lepe v Sokolovni. Ptiki jsme tam po schtizi so- slykli. A zase jsou mezi delegaty mnozi, kolske a tam skoro aadnY. Ptam se, co kteti vzdor sveho berou velltY zajem, . enosti spolkove jsou jste nerneli schilzi? A pry ano, ale skoro jejich celoaivotni zku S sjezdu dobrYmi radci. nikdo v ni nebyl. Tit chvili se vidim v A zase jsem u toho nadpisu meho dopitech schtzich, kde jsem bYvala pry takovY butie, jak byly lavice pine obsazene, su, co jsme meli a co ne. Kdya jsem se probirana prace, programy od mesice do rozhlikla tu enniskou sini, tu me oei vi mestice, a po schitzi cele rodiny i s detmi dely nak HI. ntadovnu. Jak by to bylo jsme zasedli k vedeti, kde jsme si pochut- pekne a nam ku cti, kdybychom takovou navali na gulak neb veptove se zelim. A- budovu pro na§i HI. iltadovnu. Jak to phno, bratti a sestry, easy se rani. Mnoho jde, e malY tad a uvak se na velky dluh tech starch harcovniiku u spi vednY a neboji se ho. A pteci ti delegati tech tasett. My, kteti zbYvarne, jsme ji tou praci cit'', kde maji pane sine, volivaji proti unaveni. Tern mladYm jsme svoji umine- stavbe, proti stehovani. Tomuto nemohu nosti aivot spolkovy otrávili, tak ae se mu uvetit, nemohu to pochopit. Jest za tim vyhYbaji. Ale i zde je naprava, vezrneme sobeckost, neb touha, vyAinouti se jeden ty nak deti neb zname, poukaarne jim na tad nad druhY. Jednotlivec z toho nema jejich povinnosti, tekneme jim, at' jdou uaitku, ani ztraty nebude miti. Ziskala do schtizi, vezmou ittady, spolkovou pra- by tim cela Jednota. Melo by to bYti ci. Slibme jim, ae jim dame upinou vol- chloubou kaadeho elena, miti svou vlastnost, at' si upravi pomery ve svem fade' ni budovu.

TiskovY vYbar, i tam jest snad co jsme neb spolku tak jak dnani doba vyaaduje.

Slibme jim pomoc, budou-li ji pottebovat men a co ne. Ale zde napik, ae to co jsme a ja, jsem jista, e ty deti phjdou a zaenou melt pked jinyrni sjezdy, nemeli jsme se zajimat o s ytij spolek, o jeho pokrok a pted timto rninulym. TiskovY vYbor nedovolil prat spolkove pradlo pted celou vezvelebeni. tejnosti. Na g Vestnik, tteba easem pisma Ph zajezdu do Ennis na slavnost znovu vybledleho, dal yam ku &tern vady to nejotevteni opravene tadove budovy jsem lepk. Jeho snahou ma bYti poueovat, pozase jednou proaivala radost z prace a vzbuzova,t, ukazat bez uraaky kde chyba a snahy tadove. Maji nyni krasnou sin, a kde naprava„ seznamit se s praci jinYch radosti bylo pohledeti na jejich dorost, Mat a tekt se navzajem se spoleenYch jak v cele s bratrem ptedsedou omladiny spechil. Vestnik jeSt nakho spolku easopfedvedli hezky program. Blahopteji pis, jakYm my sami si ho ueinime, takovY vam! Jen si vaate odkazu va gich rodieft a bude. Br. redaktor jest jen ná delnik. Jajdete dal. Ti prvni zakladatele vakho fá- kou latku mu dame, takovou on utka nag du a budovatele spolkove budovy teace Vestnik, a eirn vice budeme ye vYberu opracovali, aby yam mohli zanechat po so- patrnejk, tim merle bude tteba hlidadit. be pamatku, na vas jest nyni, abyste vy Pikne do Vestniku desky neb anglicky, dale na tech zakladech budovali a zvele- jak umime, poukaarne na na gi Jednoty bovali. Mam vady radost z toho, kde si po- nedostatky, na, chyby, rozepdme se o prastavi spolkovou budovu, neb novY fad za- ci spolkove v nakm fade a okoli, zdelme loaf; byt' by to bylo i v anglieine, jest to si navzajem i nak starosti a bolesti. Na pfece nase a pro na g SPJST, pro nas je- nas jest jiti s duchem easu a pokroku. §te stare a pro nak deti, pted kterYmi je Marne nak braneni, co by nemelo bYti. aivot.

Rozhledneme-li se po okoli uvidime, kolik Sjezd nah SPJST, kona,ny ye Ft. Worth, tech boutlivaku spi ua sen veenY. Za, aiva nam ultazal vYsledek nad oeekavani do- byli proti kaade novote ye sve rodine a ye br'. Pokraeujeme elenstvem finanene, vi- svem okoli, stale 1peli na torn, co bylo a ce zajmu meat mladYmi delegaty, ramie ae to bylo claim* a piece nic nedokazali, nave zjevy, ktere budou dobre ve pro- jen sobe aivot a east° i jinYm otra,vovali. spech nakch tadit i cele jednoty. Meli Odaki a nieeho sebou nevzali. Ano, my jsme a marne dobre ittedniky, ne ae by se sami jsme vellte nic, ale celek i z toho i nedali nahradit snad je gte leplmi, tu maleho nic mUe &hilt velke veci, ktere bysme chybili, kdybysme tak myslili, svet i kdya ne nam, tedy nakrn Mem mohou a pokrok v nem se nezastavi, vady se na- ptinesti hodne dobra a uktku. jde zase dobry. pracovnik na sve misto, Vzpominam tech naSich dobrSich spol-

kitrana 11 kovYen pra,covnika, kteti od nas v tomto roce odehi v neZnamo. Mnozi mezi nimi byli dobri spolkovi pratele, bylo pro nine vZcly radosti se s nimi sejiti, neb v novem rade pracovati.

Koneim, moje radky. Dekuji vain v'Sem na sklonku tohoto roku, ae jste men moje dopisy rãdi. Raaa bych psala vice a Casteji, ale ten Zivot nam, prinaSi stale nove a nove starosti a prijde-li troSku to radosti, tak ji jaksi Zarlive uschovam ve svem nitru a nejdu s ni na verejnost. trednikum Hlavni Uradovny, br. redaktorovi, vydavatelstvu Vestniku, tiskovemu vyboru, vSem 6-lent= a elenkynim naSi mile Jednoty preji St'astne a vesele svatky vanoeni, gt'astnY a polehnanYph4ti novY Antonie Horakova. rok. ) e 4 9.

OD it ADU LA PADITA eis. 161 Jourdanton, Texas.

Cteni bratri a sestry!

V naM Minnie schnzi bylo ujednano, Ze priSti ,sehtize se bude odbYvat druhou nedeli v lednu Mist() prvni s ohledem na svatky vanoeni. Sohnze bude v domove bratti a ses: TymrakovYch v Jourdanton. Tak se dostavte vS'iehni komu je to moZno. Take touto cestou preji vSem elentrun naSeho radu te2 elentim H. tradovny, bratru redaktoru a Vern nu:Sim pratelilm St'astne a vesele svatky vanoeni, a take ten nOvY rok. Mayne preji vSem dobreho zdravi coZ jest' ten nejvetSi poklad na svete. Dale vybizim ty dobre dopi8ovatele Vestniku, by easteji napsali nejakY dopis nebot' posledni dobu jest tech dopisti pomerne Indio tak ie jest redaktor nucen psat vSelijake bachor7 ky coZ mnohe etenare nezajinaa, a mnozi tomu nerozumi. Take ja -a nano ho jinYch WI. a ses. si nejradej preetou ten dopis, -v kterem se dozvi jak a kde kterY ten rad pracuje, ale vetSinou etc me narek na slabe navAtevY schnzi, co2 v3rpada nakaZliva nemoc vSech Maria toho na srdci hodne, ale nejde to. Doufam, Ze si elenove naSeho radu zvoli v priSti scbtizi lepSi dopisovatelku. Vein etoucim Vestnik preji dobrY a polehnanY novY rok 1949.

FRANCES KREMENEK. ) 4 o DO HOUSTONU

SlovanskY Vzajemne PojiSt'ujici Spolek proti bouri a ohni v Houston, odboeka Oslo 1., bude odbYvati svoji vYroeni schtizi ye stredu dne 29. prosince v sini radu Pokrok Houston eislo 88 v 8 hodin veeer.

Pritonmost vSech Clenü je Zadouci.

Frank Aneinec, pred.

Anton BilY taj. ) 4 4( KdyZ se papir pfilepil na nabytek, natreme jej olivoy Ym olejem a. treme jenthe s mekkYm hadtikem.

Strana 12

Vanoce T. G. ftilasaryka Lad. Krejsa Zvladte vanoce se StedrYin ,yeeerem ut kvely mi navfty v parneti. StedrY yeeer na lanskem zamku byl dnern opravdovebo dtesti a radosti a musil v kaftern, kdo vanoce a. Stedry veer na lanskem zamku zanechat hlubokY a trvalY dojem.

Choi tici i ostatni yetejnosti, jak president Osvoboditel proM y al vanoce na Lanech.

StYkal jsem se s celou rodinou pana presidenta, nejeasteji vdak s pani Dr. A. G. Masarykovou. C'hot' pana presidenta, pani Ch. G. Masarykova, yzacna 2ena zlataro srdce, byla po valeenYch utrapach vyeerpana a nernocna, nemohla se ujmouti vedeni domu a funkci representantky domu musila ptevziti pani Dr. Alice Masarykova. Tim pte yzala i mnoho povinnosti, jednou z nicM bylo ptipravit vanoce. PHjezdem pana presidenta se Zivot na lanskem zamku ripine zmenil. Na zamecke kupoli zavlala presidentska vlajka, ptidla hradni stra, ptihreely autonobily, ruch. Zkratka jinY ale psi tom intimni, rodinnY. Piipravy na vanoce daly se jiz dlouho pied svatky. Potizovaly se seznamy vaech zamestnancil a jejich deti, aby nikdo nadilee nebyl opominut. Spravy mistnich lanskYch dkol, mafetske a obecne, ptekladaly seznamy vaech Mkti, nebot' ti meli ten zvedet,ze na Lanech dli president Osvoboditel, jemu'Z' vdeobeene kali: Tatieek.

Nadilka obeene akoly a dkolky ,matetske bYvala vzdy nekolik dna pted zaeatkem y anoenich prazdnin a byla potadana y e dkole. Byl postaven velkY vanoeni stromek, bohate vyzdobenY, a pod stromkem byl pro kak:le dite velkY saeek s cukrovim, ovocem a vanoeka a pak riizne vinene pradlo. PH torn bylo detem v2cly rozdeleno nekolik set parii bot. Nadilky zrieastnila se zpravidla pani Dr. Alice Masarykova, nekolikrat i sam pan president. Deli pH torn zpivaly koledy.

Pled odchodem na vanoeni prazdniny vodival fidici ueitel Hrouda deputaci deti na zamek, aby panu presidentu. Osvoboditeli a pani doktorce ptaly dt'astne svatky a zazpivaly.

0 8tedrem dni bYvala nadilka deti zamestnancii zameckYch. Pled svatky tajemnice pani doktorky zjistila ptani vaech MI a pokud to bylo mc4ne, byly jejich tufty vypineny. BYvaly to zpravidla vinene odevni east, jako svetry, rukavice, puneochy a jine. K tomu byly jedte ptidany hraeky. 0 prvnich vanocich dostalo kalde dite do etrnacti let ykladni kniftu, znejici na sto Ke, a o kaalem nasledujicim 8tedrem dni vkla, dala do ni pani doktorka daldich sto korun.

--wren",

nx.As

Mimo deti byli podileni vdichni zamestnanei zamku, delnici i Utednici. : ite dary, pak Ptedevdim to byly vetdi pen L vanoeka, velkY sdeek s ovocem, °teeny a cukrovim. Mimo to dostal kahlY zamestnanec krabici jernneho eukrovi, a v ni byla kartioka s napisem: "Vesele svatky vanoeni pteje rodina Masarykova."

Krome zarnestnaned zamku dostaval vanoeni nadilku i lansky kostelnik s ministranty, a. od umrti pana presidenta hrobnik.

Ani na hradni strak eetniky, pak 'Z'eleznieate a podto yni personal nebylo zapominano. Dostavali doutniky nebo cigarety, podle toho, co kdo kouril. Nebyli to vdak jen Lindh, nybei ydichni na tak zvane lince, t.j. na trati Lany—Praha.

Jak byl vyzdoben lanskY zamek

P11 vdem torn konaly se pkipra yy na vanoce v zamku. Mel jsem ptedem s pani dr. A Masarykovou porady o torn, jak ma yYzdoba zamku vypadat, "abychom se neopakovali" a aby kahlYm rokem bylo alespori neco novella. Ozdobeno bylo cele prvni poschodi 1 se sehodidtem a hlavnim vchodem do zamku. Od vchodu byly vdechny lustry i vdechna osvetlovaci telesa vyzdobena chvojim a bteet'anem z lanskYch zahrad, a krome toho eervenYmi a bilymi stuhami. VYzdobu stuhami provadel ealounickY mistr Vavtieka. Chod ba a schodidte byly vyloMny zelenYmi vet viekami jedlovYmi a smrkovYmi, ktere airily po celem zamku plijemnou lesni Irani. Po oboustrannem schadidti se ychazelo do haly v prvnim poschodi, kde byla hlavni vYzdoba. Od sehodidte k hlavni prostate haly je ukSi chodba, kterd, byla po obou, stranach zdobena kadou lesnich stromkil nebo araucariemi a podlaha pokryta chvojim. Chodba vede do hlavni mistnosti, kde je star' krb. To bylo nejoblibenejdi misto pana presidenta. Sedal tam Pravidelne po obede nebo \Teal se syYmi hosty. Nad krbem je velke zrcadlo. Na dircke timse krbu bYvaly postaveny jeslieky. Byla to claYde z hrubych vetvi, vetdinou btezo yYch, a jeji sttidka byla pokryta lesnim mechem. Uvnitl jeslieek na slame lezelo Jezulatko. Geld, tim sa byla pokryta mechem, do nehnZ byly zapudteny rrizne rostliny. Kolem jeslieek a mezi stromky byly rozestaveny figurky ovci s oveakem. Vedle haly je malt salonek a hned za nim hudebni sal. Krasna velka mistnost. V tomto sale stal vanoeni stromek. Zpravidla krasnY stkibrnY smreek, sahajici od zeme a2 ke stro pu, a v&ly velmi bohate zdobenY. VYzdoba stromku byla obyeejne svetena pani Oerne, prvni hospodyni domacnosti pana presidenta. Byla to vzdelana pani, ptibuzna dr. Guth-Jarkovskeho, chive spra ykyne vdeobecne nemocnice ye Vidni.

Kolem stromku na zvladt' vyzdobenYch

e 8tIedu, 4tie-22. prositin.1.948. stolech byly ptipraveny darky- pro- eleny rodiny a pro nejbli2di osoby z okoli pana presidenta. Ostatni prostor salonu byl na-a pinen kvetinovYmi dary, ktere v hojne mite pro pana presidenta a ostatni eleny rodiny ptiehazely ze vaech konein republiky. Vedle hudebniho salu je velkd s krasnYm neptimYm osvetlenim.

Steny, dveie a stropni okrajo ye easti byly opleteny girlandami. Mezi okny staly lesni stromky nebo araucarie. Uprostted jidelny byl kulatY stul, u nehoi byla atedroveoerni hostina. K yYzdobe stolu jsem porilival tradianich konvalinek a fialek v peknYch broudenYch vaziekach a . umeleckYch sodek. Mimo to byl stul vyzdoben vetviekami jmeli, drobnYmi didkami. Pled kaaleho z ileastnikri yeeera byla kladena smrkova vetvieka se eervenou stu&ou.

Mezi zeleri na stole jsem staves nekolik vyteza yanYch oveeek. Na balkone fronty zamku stal nekolik metrd vysoky vanoeni stromek, yyzdobenY mnoha elek trickYmi sviekami, kterY zatil do celeho okoli.

Pan president veeetel v kruhu syYch nejblikSich. Byla to pani Ch. G. Masarykova, dokud byla Lva, dale pani dr. A. G. Masarykova, vyslanec Jan Masaryk, pani Masarykova-Slaviekova s obema dcerudka,mi, Aniekou a Herbertkou, pani Olga Reviliodova se sv'm chotem dr. Revilliodem, s obema syny Herbertem a Leonem, a pravidelne tea pani Oerna. Veeetelo se jiz po rate hodine, aby vdechen personal mel co nejdtive volno, aby vdichni mohli bYti o 8tedrk \Tear doma, u rodin. stall ye slufte jen ti nejnutnejdi, a to bud' svobodni nebo bezdetni. Pro vdechny, kteti zustali, byl ptipraven vanoeni stromek a veeete v zamecke mense. To same, stromek i yeeeti, dostali elenave hradni straIe, kteti v ten den meli slu2bu.

Poiad vOeie

Veeete sestavala z ob yyklYch Atedroveeernich jidel, a to: Rybi polevka, ryby smnftne a na earn°, jablkovY zavin, vino a pivo. Kaftemu bylo dano na vuli, yeeetet doma v rodine nebo spoleene v zamecke mense. ttednici a ostatni zamestanci, ktell bydlili mimo Lany, byli pies den ye sluAbe a weer meli volno, meli k disposici au to, aby se dostali yeas domil. Pan president a pani doktorka hlecieli, aby nikdo nebyl ptipraven o kouzlo 8tedreho weera.

Pan president byl o vananich svatcich ye zvladte dobre nalade. Rozdaval rismevy celemu okoli, pro kahleho mel vlidne slovo, a vdichni si musili davat dobrY pozor, aby jim pan president phi setkani nepH" prvni vesele svatky.

S takovou opravdu vanoeni naladou usedal pan president i k veeeki, sestava-

ale -Stfedit,: aile-22. Prosince 19Z8. z obvYklYch gtedroveeernich chodd, mezi sve nejdraZgi. Fri veeeri bYvalo velmi veselo a udr2ovaly se vaecky ‘Steclroveeerni zvyklosti. Po yeeeri byl rozsvicen stromek a byly rozdavany darky, a ph torn se zpivaly koledy.

Pii'veceri prichazival ponocnY, aby pod okny panu presidentovi a jeho rodine zatroubil svoji v(noeni pisen. Pan preSident ho ooekaval a vyslechi pri 0tevrenern okne. Pak ho Stedre abdaroval .penezi i koledou.

U stromku zdr2ela se spoleenost hodne dlouho a pak odchdzeli v‘Sichni do haly, kde u horiciho krbu byl podavan eaj a zakusky a kde se vaichni zdrZeli a2 do aby pak navS"tivili lansky kostelik, kde byla slo2ena ptilnOeni mSe. VSechna leta, od r. 1921 a2 do roku 1936, travil pan president vanoeni svatky v Lanech, s vyjimkou jednoho roku, kdy odjel do Svycar, aby stravil vanoeni svatky u sve dcery, pani Olgy Revilliodove. Po smrti pani Charlotty Masarykoye nosil jsem kaZdoroene vyzdoben vdnoani stromek na jeji hrob, kam pan president pied ve'eeki chodil a kladl vanoeni kytieku konvalinek a fialek a yetevku jedle s Oervenou stu2kou.

Vanoeni zvyky Na Bo21 hod a o kolede nebyl v zamku krome hosta a nejnutnefaich zamestnanen nikdo, ani osobni tajemnik. Neuradovalo se, dr2ely se svatky. Na bo21 hod byla na stole vanoeka na stribrne mise, okraglend konvalinkami se zeleni a ponsetiemi (lidove vanooni rune). 0 kolede bYval stal vyzdoben misami s ovocem, kraAlenYm kvety. Tyto zvyky se dodr2ovaly Po vgechna Leta, aZ do r. 1936. Vanoce v tomto roce nebyly vSak ji2 tak vesele, ponevad2 pan president churavel.

Stedroveeerni yeeere se zifeastnil, L u krbu posedel.

Pan president o vanoenim tYdnu z Lan neodjiZdel, a2 na Nov Y rok, aby gratulanty na pra2skem Hrade. Stavalo se take nekdy, Ze novoroeni gratulace bYvaly prijimany na La.nech.

Vanoeni vYzdoba zamku ztistavala a2 do Th. kralit. Po tomto svatku jsme odstranili vYzdoby, oeesali stromeeek, Cukrovi a jine veci byly rozdany detem zamestnancti a ye 'Stole.

PriStich vanoc se pan president uz nedoekal. Vanoce v roce 1937 byly nejsmutnejAi, ktere lanskY zamek pamatoval. Po dlouhYch a At'astnYch letech byl prazdny a opu§ten. Pan president s choti men vS'ak piece svaj vanoeni stromek se sviekami a obvyklou kytiekou. ) • •Te • ( Kdo cti sebe sama, cti i take cizi. Jen v praci Zivot iteelnY, dustojnY a ryzi.

Novy eas chce miti zase nova einy.

Jasne my A . lenky prye chmurne honi stiny.

Tt — WP'. T> ;,D FILM 0 fl 'AST11 ILSY KOCROVE NA ZViRSTVECII Ve SpojenYch ,statech a po celern svevelkY rozruch a poboureni te zmOna rozsudku notorieke nacisticke vra 2ednice ilsy Kochove v etykletY kte rY si viastrie skoro jir odpykala. General Lucius Clay, velitel arnerickeho okupaeniho pasma Nemecka, kterY rozsudek zmenil, se omlouvd tvrzenim, Ze proti Kochove vlastne- ZadnYch primYch dakazil nebylo.

Nedavno vaak predvedli zastupci americke armady u :2aslYm novinartim ye Washingtonu film, natoeenY v Buchenwaldu po jelio dobyti roku 1945, v nem2 Ilsa Kochova ztoto2nena, jako osoba, pro kterou sev tomto povestnem koncentraenim tabore vyrabely rtizne predrnety z lidske knZe. Predvedeni tohoto filmu je gte zyYSilo rozhoeeni verejnosti, , je2 neustava. Tento film dokazuje nejen Ze Ilsa Kochovd je zodpovedna za zverstva, je2 jak nyni tvrdi vedeni okupaeni armady v Nemecku, nelze klast Kochove za vinu, nYbr'Z dokonce dokazuje, 2e armada tehdy mela proti Kochove dtikazy, ktere nyni chybi.

Tyto dtikazy, velke lampove stinidlo, kusy tetovane lidske ktiZe a scvrkle lidske hlavy, umistene jako sochy na podstavcich, jsou ye filmu vyloleny na stole, kolem neho2 provadeji amerieti vojaci Nernce, aby se podivali, jakYch zloChad byli schopni naciste.

Armadni mluvei k tomu popisuje straalivY vYjev, kterY objevili amerioti vojaci po dobyti Buchenwaldu sta 11dskYch mrtvol nakupenYch na sobe jako drivi. Ve filmu je dale videt generala Eisenhowera, nejvy'Sai dastojniky americke armady, kongresniky a Neince, jak se s hrilzou divaji na tuto stra§nou podivanou.

Kdy2 prochazeji Nemci kolem stolu s predmety z lidske poko2ky, vypravi armadni mluvei, Ze byly zhotoveny pro Zenu bYvaleho velitele Buchenwaldu, Ilsu Kochovou. Kochova, Zila v Buchenwaldu nejen v dot* v nil, Koch byl velitelem tabora, nYbrZ jeSte" 15 mesicti po te, kdy2 byl popraven pro zpronevery.

Film predvedl plk.. Geo. S. Eyster, protole jak oznamil novinartim by mohl podle jeho nazoru prospet k vyjasneni nynejaiho senatniho vyaettovani a sporu s Kochovou. ) e Pepieek chodi do Skoly. U2 pa treti opakuje jednu tridu. I rozzlobil se koneene tatieek a povidal mu: "Je to hanba, Pepiku, ted' jsi jiste nejstargi z cele tridy."

"Ba ne," odpovedel hide Pepa, "pan ueitel je jeate star:si.

4

fltrasm RUCE HOSPODYRKY Ruce hospodynky mnohdy nesou stopy price, ktere se daji zahradit docela snadno. Jak si tedy poelnat? Ihned, jakmile skoneime domaci price, ruce dobte myjeme v teple vode a vydrhneme dobte kartaetkern. Nikdy nesmime nechat ruku vlhkou, aby se vlhkost nevtahla do Nedbalost, s jakou si 2eny ruce mrvalldy utiraji, se jim msti tak, 2e ruka vlhkern nabehne, zeervend a dostane nepfijemnY vzhled. Mnoha, hospodyne pak fika, 2e ma "upracovane" ruce a neptemySli o torn, 2e si to zavinila sama svou pohodlnosti a nedbalosti. Mnohe ieny peeuji se zvla.2tni starostlivosti o ka.2dY kus nabytku, ale na peee o svoje ruce docela zapominaji a nevenuji ji ani nekolik minut denne. To ovSem zase neznamend, 2e bychom musely od rana do veeera myslit jen na to, abychom dobfe vypadaly. To bylo kdysi, dnes neni doba na podobne problemy.

Ovgem, ani dues se nesmime zanedbavat. Ka2da 2ena ma povinnost vypadat dobte, chce se piece libit svernu a nejvic man2elovi, ktery osiatne pra y° na to, aby jeho 2ena byla stale v mezich mo2nosti hezka a upraventi.

Mokre prsty tedy nutno hned dobte osu*Sit. Ruka je Apine sucha jen tehdy, kdyz kfr2e nabude opet pfirozeneho lesku.

• 4, • ( Mlady namotni kadet byl u zkouAky: "Co bys ueinil, kdyby pfi g a nahle boutka zezadu?"

"Vyhodil bych kotvu."

"A kdyby pffAla Dna boute zprava?"

"Vyhodil bych dalSi kotvu."

"A kdyby jeAte jina, boute se ptihnala od pfidi?"

"Spustil bych jegte jednu kotvu."

"Tak poekejte," zarazil ho zkoaejici„ "odkud berete vAechny ty kotvy?"

"Z teho2 mista, jako vy ty boufky, pane kapitane!" )•.1!.•( Cikan si vypujcii od kamarada kotel a slibil, Ze jej do tYdne vrati s malYrn darkem za Uz ttetiho dne "Pfedstav si, kamarade, tvtj kotel mel mlade!" a postavil pied kadiho dva malinke kotlle. Kamarkt se poteS'ene usmival, proto2e mel za to, 2e to je slibovany darek za pujeeni.

Za tYden pffSel cikan znovu a tekl: "Vig co se stalo? Tvuj velkY kotel po,§el."

"Nedelej hlOupe 2erty! Jak mine kotel pojit?" byl-li u2 start a mel-li u2 mitt"Inu de?!" ) • 4 Pracuji nepfetr2ite. To je jedinY prosttedek proti arteriosklerose. Prof. dr.

K. Absolon.

Strana

AS ZALOV .7.111111121r7 RESOLUCE SOUSTRASTI My, niZepsany resoiueni vYbor radu Svornost Jihu eislo 15, SPJST. v Buckholts; Texas, vyslovujeme naSi uptimnou soustrast pozastale rodine nad ztratou jejich mile man'i,elky, matky, babieky, sestry a naS1, spolusestry Franti gky Zawadzke ktera piSla o Zivot y e sraZce s vlakem dne 5. prosince t. r. a pohrbena byla na,sleclujiciho dne na, hrbitove v Buckholts, Texas, za velke fleasti elenstva radu, pratelstva a znamYch. Sestra Zawadzka doZila, se 52 let, 6 mesica a 23 dni, a elenkyni Jednoty a naSeho radu byla 35 let.

JeInca zesnule sestra byla vyrvana z kruhu rodinneho zpasobem tak ukrutnym, budi2 yam mild rodino ittechou, ze i na,s jeji smrt ohromila a vas Zal s vami soucitime.

Zesnula sestra necht' odpoeiva v pakoji a Cost budi2 jeji pamatce. nano v Buckholts, Texas dne, 18. pros.

1948.

Hilda BrtiSoy a, W. E. KuZel, L. S. Svetlik, resolueni vYbor.

• ) RESOLUCE SOUSTRASTI 11,1y niZepodepsany resolueni vYbor projevujeme jrnenem radu "Touha" Oslo 125, y e Westhoff, Texas, na gi uprimne citenon soustrast portistale rodine nad mrtim jejich matky, bableky, sestry a naSi spolkove spolusestry Anaka Simeeek ktera zemtela tine 11, prosince 1948 ye stari 73 let a pohitena byla dne 12. prosince za pritornnosti velke fieasti p•atel a znamYch na hrbitove v Yorktown, Tex. Zminend sestra, byla dobrou matku s yYnt ci g tem a ctobrou dlouholetou kyni a spolupracovniei na geho radu. Telcc nesete odchod a vime, Ze vas zarmutek jest velikY, ale budiZ yam inechou Ze my, eleneve na geho radu soucitime s vami.

Cest budi2 Tvoji ;pamatce.

Louis Zissa, Ed. Luka g a Frank Bares., resolu'eni vybor. ) ° oTo • ( PROJEV SOUSTRASTI My niZepodepsanY resolueni vYbor du Oesk.cr Prapor Oslo 24. projevujeme timto, jmenem radu na g i Uprinine citenou soustrast pozustalYm ditkam a ostatni ratline, nad umrtim jejich milovaneho otce, dedeeka a na geho mileho bratra Frank Bedlicha kterY dokonal svoji pozemskou pout', dne 13. prosince po krat gi nemosi. Zemkel ye

VilSTNIX—WEST, TEIN.AL4 veku 88 let. ZemrelY byl dlouholetYrn elenem Jednoty a vkly sve povinnosti spray ne konal. Vime portstala zarmoucena rodino, ze tace nesete odchod va geho mileho, avgak budiZ yam ttechou, le my opravdove soucitime s vami ye vagem zarmutku. ZesnulY bratr at' odpoeiva v pokoji a test budi2 jeho pamatce.

Dana v Cyclone 17. prosince 1948.

Chas Navratil, F. J. Marek, Ban Zabcik, resolueni vYbor. ) • 4 • RESOLUCE SOUSTRASTI My, niMpsanY resolueni vYbor radu KomenskY Cis. 20. SPJST., v Granger, Texas, projevujerne jmenern na geho radu uptimnou soustrast portistale rodine nad umrtim jejich manZela, otce, a na geho spolubratra.

Joe Bubenik, kterY od nas odegel nal/My k yeenemu od poeinku dne 15. prosince 1948 ye stall 51 let. Byl polaben ye statu California kde bydlel poslednich nekolik let.

Vy, portistala, manZelko a ditky a dalgi rodino, prijrnete na gi uptimnou soustrast a zesnulemu budiZ zeme lehka.

Dano v Granger, Texas, za rad ,KomenskY, eislo 20 SPJST., Henry E. Vitek, Anton Mikuleneak, a Chas. H. DuAek, resolueni vYbor. ) • 4 • ( TRI CESTY. Bavili se tri kamaradi o manZelstvi.

Prvni rekl: "Aby Clo y& Zil se Zenou St'amusi ji uZ od poeatku ukazat, kdo je panem v dome. Nesmi ani na okamZik povolit . nesmi se dat vodit na provazku.

Pri prvnim jejim pokusu spustit pekne boZ. dopugteni."

Druzi dva se velmi divili, prate& jej znali a yeah, jak je pod pantoflem.

I rekl druhY: "Aby byl elovek se 'Zenou gt'a,sten, musi ji stale davat najevo, le je vyggi tvor, le je kralovnou tvarstva. Musi ji takkka nosit na rukou, spinit kaZde jeji prani, ktere ji vyete z musi trpelive snaget jeji nalady, protole ma na ne pravo, nikdy k ni nesmi bYt hrubY . . " Tento druhy byl znamy hrubec, kterY se svou Zenou zachazel velmi nepekne.

Koneene promluvil treti: "Nejlep gi cesta, jak dosahnout gtesti v manZelstvi, je spojit oba zpilsoby, ktere jste prave uvedli."

Byl to stark mladenec. ) • 4 • ( Je-li slepice, kterou pozvolna varime, trochu stare nebo rozvatujeme-li tuhY kus hoveziny neb skoPoviny, pridame k vocle nekolik kapek citronove gt'avy, churl maso zrnekne. ) • 4 • ( Skvrny od cukrovinek na koberci odstranime, natirame-life houbou s eistou teplou Yodou.

ire stredu, due 22. prosince 1948.

VANOCE NA FRONTE K. J. BeneS Sic citil, ze se mu slzy derou do oei.

Mane sepjal ruce. Byla ticha, sklenena noc. Po zeernalem blankytu rozhozene hvezdy svitily svateene, vyle gtene mrazem. Ruska rovina pod snehern, od obzoru k obzoru, byla jako bile mote. Ani zkrehlYch koster ruskYch btiz nevidet.

Nic nee dvoji, eernobile more, pou gt' v pougti. A k lidera daleko jako k hvezdam i v to Stedroveeerni noci. Kdesi snad zvou zvony na ptilnoeni, dvojice lidi kraeeji k zlate ozatenym kosteltim. Snad kdesi ruka setka se s rukou a bratrsky se stisknou. Zde zvou jen Bela smrt k hostine a ruka tiskne jen pu gku, kulomet, bombu.

Je ticho. Snih. Daleke, slavnostni nebe.

Pod nim se klikati zakopy jako dva 'demi hadi. V fitrobach jednoho z nich sedi on a etyri kamaradi. u gku zabodli bajonetern do zeme a privazali na, ni uschle vetvieky, jel kdosi z nich vyhrabal pod snehem. A druhY obetoval bilk kapesnik, roztrhal jej v tenke stinky a ozdobil jimi hole vetve jejich vano gniho stromku jako bilYmi labory. Svetlo je zakazano. 0statne ; kde by vzali svieky? Sedi, mlei, divaji se na sebe, dech jim mrzne v ustech, a vzpominky v du gi. Ticho. Snih, snih, snih. Nahle noc aivne. TOhla, melancholicka pisen, jako vyrvand ze srdci, sevrenYch nzkostnou touhou, vznesla se ze snehu tri sta krokii od nich a stoupala k obloze. "Stille Nacht, Heilge Nacht — Alles schlaft, einsam wacht — Nur das treue hochheilige Paar — Holder Knabe in lockingem Haar — Schiafe in himmlischer Ruh —". Zni to jako choral, jako varhany v kostele, sill, mohutni, je to jako polar lidskYch srdci, plameny tryskaji vYS a vY g, a elovek tree a mysli si: nyni se to prihodi — neco nesmirne krasneho, velikeho a neslYchaneho. Ale neprihodi se nie, polar bledne a piseri slabne, al zhasne dlouze doznivajicim tonem. "Slygite? To Nemci," zahueel jeho soused. A druhY skrze zat'ate zuby: "Rozkkapnout jim bombou . ." — "Kul, vole!" To zaklel theti, nadavka v gak se rozbila o slzu. "Holder Knabe in lockigen Haar — Schiafe in himnilischer Ruh — — —" "Pozor, kluci, ted' my: "Narodil se — —" Zpivali vgichni, on a etyki kamara,di, zpivali celou svou du gi pled ()alma daleke domovy, a slzy jim tekly z oei. A piseri se girlla, letela zakopem jako jiskra pa doutnaku. Ale ani na druhe strane neotaleli: Stille Nacht zaznela znovu, a obe pisne nesly se spoleene k dalekemu, slavnostnimu nebi — VVriatek z noveho vydani knihy "Vitezny oblouk."

Ve stredu, dne 22. prosince 1948.

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF THE STATE OF TEXAS

V E S T N r l — WEST, TEXAS

ESTN

bltrana. 15 All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor by Saturday.

CHRISTMAS CAROLS Christmas Carols are usually thought CHRISTMAS CANDLES of as quaint words set to delightful' melodies which have been handed down through the centuries. Associated with Christmas time is here again them is a mental vision of soft music, With all its tinseled splendor, falling snow, flickering candles and dim- And once again those carols old Bring memories to tender. ly lit cathedrals.

Christmas carols are rich in tradition Recollections of childhood days and the carols we knew and sing today Come flooding back once more, have an old and interesting history. When dad chucked us into the kitchen Carols originated in the custom of cele- And bolted up the door. brating various festivals which have paper been held through the centuries. They We could hear the rustle of And tinkling of a bell, were sung during dances and like all And now and then a low faint whisper true folk songs they were made by the people and had nothing to do with reli- Would penetrate that kitchen cell. gion or Christmas.

It seemed like ages before they came As the Roman Saturnalia (the mid- To open up that door, December harvest festival celebrated But when they did our little hearts during the time of the Caesars) gave Nearly fell right thru the floor. way to the more universally observed Christmas, many songs with the Christ- Such lovely tranquil beauty mas theme sprang into being. The oldest Was surely grand to see, . known Christmas carol is in Norman But what impressed me mostly French and it dates back to the 13th Were the candles on the tree. century. It is a song of festivity, urging How soft their tiny little lights, the lords of the castle to drink in honor How pungent was the odor— of Christmas.

When a little tallow fell Services of the ancient church were And the pines began to smolder. conducted in Latin consequently the people did not understand their religion I We would watch them carefully perfectly and simple dramas were com- And replace them one by one, posed to illustrate the events in the life And that to me was honestly of the Lord. In these plays songs were The thing I called great fun. sung and the words recited and from These modern lights are very nice, these verses the most beautiful and So "safe and sure" to handle, characteristic carols have come. A good But just the same I kinda mist-example of these illustrations is "The Those good old-fashioned candles.

First Noel." The word "noel" is derived

By Martha Felter (1937) from the Latin word "natalis," meaning birth and it has gradually come to refer to the birth of Christ, or to Christmas.

These "birthday" songs were very pop ular in old France.

Thousands of Christmas carols were sung and soon forgotten. Fortunately, as the years went by, people became aware of the characteristics and traditions of carols and preserved them. During the 18th and 19th centuries the earlier 'religious carols were published and today we sing them with more understanding.

Though we may understand the old carols, we cannot create similar ones, for no age can recapture the songs of a previous age. All we can do it to pre- is-s

serve them and find out as much as we can about the people who made and wrote them and expressed themselves in their songs.

There are lullaby carols, welcome carols, epiphany carols, wassial carols, holly and ivy and narrative carols. Of the narrative type is "The Cherry 'free Carol." Wassail carols come from the ancient toast which means "be hail and hearty." Holly and ivy carols were a favorite in the 15th century when holly symbolized a young man and ivy represented a young woman. "The Coventry Carol" dates from the 15th century and is one of the lullaby carols. In later years words of carols were adopted to the music of dance tunes like "God Rest Ye, Merry Gentlemen."

The most-loved and most-often sung Christmas carol is "Silent Night," and it came into being through chance. On Christmas Eve, 1818, the organ of St. Nicholas Church in Oberndorf, Bavaria, was in need of repair, and unfortunately Oberndorf was snowbound and there was no one who could repair the organ.

Knowing that there must be some form of special music for the Christmas service, Franz Gruber, the church organist, explained the matter to his friend Joseph Mohr, the vicar of the church, and suggested that a new song might be helpful in this emergency. At this suggestion Mohr wrote the lovely verses of "Stille Nacht" (Silent Night.) Gruber, recognizing the beauty of the verses, composed the music for it and presented the new song at the Christmas Midnight Mass. It was sung to the accompaniment of a guitar. A few days later when the organ repairman arrived from the Tyrol, Gruber showed him the new song.

He was pleased with it and took it to a family in the Austrian Tyrol who was famous, for it's singing of folk songs.

This family, singing the new song on concert tours, made the song famous even before it was published. In 1840 it was published and since then it has been translated into no less than ninety diferent languages and dialects. It has sung its way into the hearts of all men and is a universal favorite.

"Good King Wenceslaus" is another carol sung by men of all nations. The

Strana 16 legend related in the verses of this carol is associated with the life of the sainted King Wenceslaus who ruled Bohemia in the 10th century.

The custom of carrolling was carried On by groups of children, country folk or bands of townspeople called "waits."

These waits were originally hired by noblemen or city officials to do night watch duty. The Christmas season was also a boon to all poor and undernourished peasants and villagers, for at that time they made the rounds of the neighborhood "going a gooding." The following old carol has come down as a relic of this old custom: Wassail, wassail, through the town, If you've got any apples, throw them down.

Up with the stocking and down with the shoe, If you've got no apples, money will do!

The jug is white and the ale is brown, This is the best house in the town!

As the year comes to a close and the joyful Christmas season is with us, we extend to all of you these few lines from an old English carol: Love and joy come to you, And to you a glad Christmas too, And God bless you And send you a Happy New Year.

Crosby, Texas.

Dear Vestnik Readers, This is a true story about my pet deer.

My three brothers found her on a frog hunt. She was almost blind from ticks and nearly starved. She is big and fat now and sleeps in our bed room on a warm rug. For one reason I dont' like her in my room—she gets up at 3 a. m. and goes into the kitchen to hunt for something to eat. She eats bread crumbs, cookies, candy, chewing gum, apples, corn and cotton seed.

She is spoiled and still likes to suck a bottle. We never have to call twice.

She has a big garden to play and run in. She likes to run and jump. She loves small children better than adults. We live close to the woods and she used to go into the woods and stay all days, but now we keep her at home as the hunt ing season is open and someone might kill her. She doesn't care to go off much as she is afraid she might miss some thing at home. She is always looking for something to eat. She can open the door herself.

Maybe some of the readers saw my picture on the front page of the Houston Post.

We all like the deer very much and hope no one injures her. I must end my

ViSTX

Wtgt, ItXAS

story, hoping everyone had a big turkey for Thanksgiving.

My birthday was on Nov. 25.

I remain, a reader, DORIS LONDA. )*4•( Selbridge, North Dakota Dear Vestnik Readers, I am going to write a few lines from cold North Dakota if the editor will be so kind to print my letter.

I am the granddaughter of your charter lodge member. I am a Czech girl and live in town. We use to live on a farm but now we live in town. There are no other Czechs in this community. There are Germans and other nationalities, but I am the only Czech girl.

Otir school serves hot lunches. They feed us well, serving soup, dessert and milk, and sometimes rice pudding and milk for 50c per lunch. I am in the 8th grade.

I am sorry that the Vestnik is so small.

Maybe if members would write more it would get back to its original size.

A reader, Frances Emma Cerney. ) • CZECH CLUB OF THE UNIVERSITY OF HOUSTON

By Mildred M. Kahanek Students of the Czech language, literature and culture at The University of Houston, held a meeting on December 7th for the purpose of organizing a Czech Club. The meeting was called to order by Dr. J. M. Skrivanek, head of the Department of Slavonic Languages.

Professor Skrivanek addressed the group briefly, pointing out that he was well pleased with the progress that has been made in the department since last September, and that even greater progress could be expetced with the addition of the Russian language next semester..

He further stated that it is the aim of the new department "to perform a national service" by training and educating students in the languages and civilizations of the Sla ys. This, he believes, can best be done by training our own young people for positions with the gov ernment, universities and colleges. Texas,, he added, should have a dozen or more Departments of Slavonic Languages.

Following Dr. Skrivanek's remarks, the new constitution was read and explained. The election of officers (by secret ballot) was next in order. Adolf E. Motal of Moulton, Texas was elected the Club's first President. Mr. Motal expressed his gratitude to the Club members who so honored him, and called attention to three major aims of the club as stated in the constitution. These are: (1) to foster a greater interest in the Czech language, culture, and literature, (2) to work to-

Ve stfedu, due 22. prod/lee 1948. word the establishment of exchange scholarships between The University of Houston and the universities in Czechoslovakia, and (3) to work toward the establishment of an International House on the campus of the university. Mr. Motal expressed the hope that these aims will some day be fulfilled.

A complete list of the club officers is as follows: President, Adolf E. Motal; vice president, Victor James Janak; secretary, Mildred M. Kahanek; cor. sec., Mary Louise Clemments; treasurer, Mary Jane Beard; Public relations officer, Jerry Prochazka; Assemblymen, Kent M. Moritz and Joyce E. Jacobs; Sgt. at Arms, Joseph Nezval, and Program Chairman, Ernest Joe Komarek. Dr. Skrivanek is the faculty sponsor.

• 4. • (

Best Holiday Wishes AND

Hearty Greetings for the New Year 1949 TO ALL SISTERS AND BROTHERS SUPREME LODGE SPJST. Fayetteville, Texas ) • 4, • (

KALENDA( 22. prosince. Stromeeek a nadilka pro deti v Sokolovne ye Fort Worth, Tex. 25. prosince. Vanani nadilka pro male i velke a program ditek v sini tadu 8tefanik cis. 142. v Houston, Tex. Zadatek v 7 hod. weer. Vstup 29. prosince. VS,roeni schiize SVPS, boeka cis. 1. v sini tadu Pokrok eis. 88. v Houston, Tex. Zaeatek v 8 hod. veder.

31. prosince. Sylvestrovski zabava v So= kolovne ve Fort Worth, Tex. 1. ledna 1949. Spoleena veeeie po schtzi tadu Slovan cis. 9. ye Snook, Tex. ) • 4, • 1( Jeden smelinar pri gel do obchodu s hudebnimi nastroji a Zadal nejdraZ§i housle pro sveho syna. "Dejte mi ty nejdraMi, jake vubec mate!" povidal nadute.

"Mohu si to dovolit."

Obchodnik mu tedy ptedlo211 stradivarky.

"Byly vyrobeny roku 1730!" dodal na vysvetlenou.

"A pracuje je§te to tovarna zeptal se opatrne.

"Samortejme Ze ne!" odpovedel obchodnik.

"Tak si je tedy nechte!" urazil se pan.

"Kde bych potom sehnal nahradni soueastky ! 2"

Ge

N.7 B s

stredu, dne 22. prosince 1948. , •

I I<

magi !Am

Maurice z Drewe Podle- vYkazu 1:(1410 Uradu byla nej zkumne laboratore britskeho roz veftSi uroda vina, na Slo hlasu , pozprovali nedavno, Ze na, vcnsliu za, poslednich,30 stinitku jejieb. televisniho Jet v nice -1046. Tebdy stroje byl pojednou prenaSenY,. qse urcdilo .119, VSTMeke braz porukn jakYmsi podivnYrn 11. ;1 28 ha 1 ha byl..36,4- sneZenim, jeZ trvalo asi ,minutu, hl. NejmenSi itroda la y - evlastnimi pristroji pro zji§t'ov r. 1927. Od roku vani sluneenich poruch, ktere 1920 a2 do drieSka se hned zapojili, zjistili e porucha zvet govala_ postupne'vY byla vYvOland piisobenim slun plena slovenskYch Vinci ce.

0 hradd, aySak vYtaek Americki statistika zaVisel na povetrnostArnerieane piji vice mleka rig!, n"ail okolnostech. piva a vie kavy neZ mleka. aidorOnt vy letos vypiji tolik, Ze by staCiTatranskou spravu ieka,jihove vel- la pro Niagarske vodopady plnych 67 minut. fikoly Oblast VysokYch Tater je nyni pod spravou eESKY FILM "Obec Vysoke Tatry."

NovOu obec eekaji velke Ukoly. J etleba zavesti elektriku do ne- Tento krasnY piedvaleenk film kterYch obci a postavit byl zde ukazovan pied nekolikanalisa.ci. Krorne uby- ka lety v kterern hraji hlavoi tc y ani a postaveni obyt ulohu Zita Kabatova. a nYch jecinotek pro turi- Dohnal budete mit pilleiitost sty stoji tatranska lido opet jej spotlit. va sprava pied Akolem: postavit restaura6ni pod ENNIS — y e etvrtek, 23. pros. o 3 hodine odp. a o 7: ye& niky, obchodni domy, garaZe a zlepSit silnice. TEMPLE --- v UterY, 28. prosince odpoledne i yeeer.

Idealni by bylo spoilt Vysoke Tatry s NizkYmi, 'Strbske Pleso- Pod- VOI31110690taftl£5.981.1fasaisg, bdnsko, pies LiptovskY Iiradek, nebo pies Ryby primo na Kralovu Lhotu a Certovicu a Banskou Bystrici s Ostrayou.

"Svetio jeho

Ernest J. :.anka

Technika a moda Ameriek0 zesty budou 11 2, . brzy pouZivat radarovYch vin pro zahrivani civek pro trvalou ondulaci. A budou nosit nylonky z kukurienYch palic. Prvni tovar na na nylon z kukurienYch palic, zrizena NiagarskYch vodopadti, zpraeuje roene sto tisic tun teto suroviny.

Na posledni pobreli zaeind, letoSni sezona lo vu lososti, jeZ jsou nejhodnotnejSi rybou Baltickeho more. Nejbohat si kiviSte jsou v oblasti, lazici na sever od skelio poloostrova.

Pra ik Houston, Texas

C. H. Chernosk FRAvNiK Vylizuje veAkere soudni zale2itosti.

Utadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies uliei naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS ,...6653.4:8111.11.4.%158701,61.116.6,37.19..,`

WEST, TEXAS

Stratta 17

bradli, nebo vas vykrikl, a sebevrah bazlive Eddie Moore, ,Jenz byl deset let hal - zpatky. zamestnan na proslulem masts Nejinladgi automobilista Golden Gate V San Franc,iscu jaPetiletY Tommy Marotta v ko vYberei mostneho, napsal sve vzpominky. Vypravuje tam o mu Boontonu y e state N. York doiii, jenZ uZ" 'Velez]. zabradli a stal pokutu, protok jezdi svyin entel spaehat sebevraZdu skokem autem (motor ma, 3-4 konske.sido mote: Vtom ptijela autem ly) bez lidieskeho prilkazu: Jeho pc ticejni hlidka a jeden poll- otec, jenZ, mu auto postavil, pro eista na nej namitil revolver. hiasil: "Jen at' deli uZiji kaZde "tined prelezte zpatky ples za- zabavy."

7.7

MOVIES,

"Se-bevrah

IKES arid ay LYN

TO THE UTE INDIANS OF Utah the birth of twins is a very lucky Sign ... so it was a day of celebrating when Laraine Day and brother La Mar (the youngest of seven) were born there. Laraine's family moved to California when she was 10 and she became a member of the Little Theater Guild. Her early contacts with the movie studios resulted in nothing but • disappointments.

Laraine Day Two major companies had her under contract and little resulted from it until in 1939 MUM signed her and began in earnest to make a star of her. Since then Laraine has been in bright lights. Her latest is "My Dear Secretary" a United Artists release in which she co-stars with Kirk Douglas, Keenan Wynn and Helen Walker. Baseball is her chief interest ... or should we say Leo Durocher of the Brooklyn Dodgers fame to whom she is married.

FRANK J. CLARK, JR., musical director of the Du Pont Chorus, will conduct a special Christmas musical program on Monday, December 20, when NBC's "Cavalcade of America," which usually presents all historical drama, will be deVoted entirely to carol Singing.

Mr. Clark has a M. A. degree in music. He studied choral direction and radio technique under Fred Waring and was F. J. Clark, Jr. a soloist for Toscanini. In addition to directing the Du Pont chorus he is Minister of Music for a Presbyterian church director of music for the West Philadelphia Choral Society, the North Penn A Cappella Choir, and at Princeton County Day SchoOl, Where he is Latin Master . and he still finds time to spend with his infant daughter.

AFTER WRESTLING with romantic problems on CBS Sunday "Oi Miss Brooks" series, playing Fund Brice's "mother" and Willie Howard's "aunt" in the Follies and walking upside down on the ceiling with the Marx Bros;... it's little wonder that EVE ARDEN recently walked off with the honors when the Cleveland Plain Dealer readers voted her radio's new "Queen of Comedy". Eve —• began her career "Eve the Queen" with the Henry Duffy Stock company and in no time flat Hollywood had her under contract. You'll remember her in "One Touch of Venus," "The Voice of the"Turtle" and any number of other top movie comedies. Between playing the part of a school teacher on "Our Miss Brooks" broadcasts and making movies, Eve spends her time in her 10 room Hollywood home with her two adopted daughters.

CHARITY IS NOT A SEASONAL

affair to "year-'round-Santa-Claus", Jack Perch of NBC radio . fame.

Throughout the year he appeals to the public for the unfortunates. on his "heart-to-heart hook-up" .. and the response is indeed heartening. Last May, a short 55 second appeal was so successful in getting people to devote a few hours weekly hiasr tey. w oeerlktthat to it pealed again this smealatesso tnlie . rjeqa ucekst ahciks 13:erh t■v o show and local stations cut-in to advise people where to velunteer ,locally. This philanthropic baritone was born on a farm and still lives on one. After his broadcasts he makes a bee-line home and hits a great time being family Man (father of four), farmer and . hunter (in season of course to satisfy a Kit

Carson or ]Davy Crockett.)

gtrElna 18 RADY PRO DOMACNOST. Kaaki, kuchatka, ktera za nee° stoji, nia . j1.5te tajne kuchyriske zpasoby — mahake to tak zvane "triky", je g jsou tak osobni, ge 'se nikdy nedostanou do "Kuchatky".

Teta. Marie mute nam dati navod na SVOU peknou omeletku tucetkrate, avSak musime pozorovat tetu Marii pri praci, nez ji p •istihneme pH torn, jak ptidava kukutieny Skrob (cornstarch) k gloutkrim.

Zde jsou nektere ty malieke "triky", ktere pomohly rnnohe starom6dni kuchatce podr geti si kuchyrisky vavtin pe y -neptiSndle ahve.

Ptejeme-li si miti rybi filetky zylaSte bile, vatrne je v mlece na misto ye vocle a vyjdou bile jako snih.

Mame-li nekdy naspech a nemtdeme se doekati, ne g masna polevka vychladne, abychom odstranili tuk, vylejme horkou tekutinu skrz eiste platno, vy gdimane z ledove vody a tuk neprojde skrz.

Na tvrdo uvatena, vajieka se mohou zrovna tak snadno oloupati, jako kdy si sundavame rukavieky, nattepeme-li skoiapku v tu chvili, kdy je vejce uvateno a nechame-li jej v studene vode deset minut. Zloutek touto studenou lazni nezeerna. Vejce se mute krajeti bez rozdrobeni gloutku, nfrg do teple vody pied krajenim.

Pti vateni bramborri pro ryby filetky, ptidejme pul Sparku eesneku do vody a odstrarime ho pied, rozmaekanim bramborri. Rybi filetky budou miti velmi dobrou shut'.

Maso, zvlaSte skopove, nabude neobyeejne jemne pikantni a dra gdive chuti, kdy se ptipravi se sve gi ratolesti lesni jedlle.

Chceme-li si obuv udrgeti co mano nrjdele4 nutno dbati o to, aby ktde udraVaria l.byla vldenou a mekkou. Toho . dosahneme eastYm mazanim obuvi tuky, nejlepe olejem, smisenYm s nesolenYm sadlem veptovYm. Boty juhtove maji 13Yti namazany smesi loje, sadla a rybiho jemne botky z ka ge tak zv. kamziei, pouze smesi loje a olivoveho oleje. Mazani diti se ma, jen pouhou rukou a tak, aby tuk do . kuze twine se vsakl.

Srakne mleko se napravi, kdy se, k nenut„ da na 1 nebo 2 Spieky pokrmove 4ody a.opet se svati.

Lahve nejlepe vyeistime vodou, soli a popelem.

Velice snadne jest 'g ehliti Saty a bluzy v tomto potadku: rukavy, zadek, ptedek a limeeek.

Shleclame, ge je snadno zehliti mugskou koMli v,, tomto potadku: Napted limeeek, manZ'ety a rukavy, potom zadek a ptedek koSile.

Ptiporninka: Hodiame-li staveti novY domov, pcdadejme kontraktora,, aby pH

STNi — WEST, TEXAS stavbe zavedl spojeni (Otvor) pro telefon.

Potom se nemuseji draty vesti podel dtevenYch tramft nebo po zdi.

Politi bramborti velice horkou vodou dovoli nam je oakrabati velice tence, timto uchranivSe east bramboru, nalezajici se bezprosttedne pod slupkou, o niz lekaii ge jest nejlepai vY givnou latkou.

Tento zprisob jest hospodarnY. Hrozinky se nebudou lepiti na mlYnek, polejeme-li hrozinky horkou vodou a da.me-li mlYnek do horke trouby na nekolik minut.

Abychom obeerstvili zvadlou petrgel, dame ji do nadoby s horkou vodou a nechame ji v ni nekolik minut, Potom vyttesem vodu a vlo gime petr gel do lednice.

Kdyg pererne spodni pradlo a kapesniky, dejme kousek kotene kosatce (iris) do vody na prani, co g jim docla libeznou vfmi fialek. Tato potrva mnohein dole neg z balieku voriaveho praSku. Bilek z vejce odstrani Z yYkaci gumu z oehokoliv, yeetne vlasu, bez zanechani stopy.

Kdyg sklenice na zavaieninu jsou naplneny a zchladly, a zavaienina dosud nezhoustla, postavme sklenice do studene vody v mise a vlo gme do trouby. Nechame vatiti ag do zhoustnuti.

Aby se yyleStily kohoutky od vody, nevi nic lepSiho ne g polovice citronu 'nebo pomeranee, z nich g byla St'ava yymaekajak mnohem snadneji se veci najdou. tetky, ktere byly pou givany k natirani Selaku, maji se vyeistiti alkoholem (denatured alcohol), nikoliv terpentYnem.

UmYvani oken v zime se velice usnadni, ptida-li se alkohol (denatured alcohol) do vody, k zamezeni mrznuti. Utteme rychle s rozmadkanYm tenkYm papirem.

Kdyg pougivame strojku k rozmelneni otechti, hrozinek, glazurovaneho ovoce (glazed fruits), ptidejme trochu mouky.

Tyto veci se pak nedr gi v strojku. na.

Nakropme pradlo s horkou vodou np misto studene vody a shledame, ge se mnohem snazeji gehli.

Ke krajeni syra, na velmi tenke krajieky, pougijme ohtateho note. ) e 4, Wharton, Texas.

Bratti a sestry cele naSi mohutne Jednoty zvlaSt' domaci atednici. Mejte trochu uznani a odmente se jim za tu jejich celoroeni namahu aspori tou nayStevou vYroeni schtize. Jak pozoruji z dopisti, i z okolnich tacit' doslYcham, jsme elm dal nedbalejAi. Lehko se tekne, ne dopisy pHpominaji, abysrne volili do ritadn silu,, ale dostat je do schfde je jind pis-nieka, a neptitomne volit nepomide. Slyjsem ug rnnohokrat pti nominaci pro nekterY atad, ge byla odpoved': ja radeji vystoupim, ne g bych neco vial, jinymi slovy, nechci nic udelat, za nic odpovedny

Ve sttedu, dne 22, prosince 1943. bYt, ale libi se mi pojiAteni a uznavam, ge je lacinej g neg jine spoleenosti prodavaji. Proto ptipominam vSem elentn, aby se polepSili a easteji schtize navAtevovali, jinymi slovy, aby meli radi sami sebe a sve mile, na ktere jejich pojistka je vystavena. Srdeene dekuji brattim a sestrain tadu Columbus cis. 58. a mojim ptateltun, kteti mi jakoukoliv pomoc prokazali pH moji organisaeni praci, a zaroveri posilam blahoptani k vanocurn: St'astny a veselY Christmas a blahodarnY novY rok 1949! Hojnost zdravi a Bo giho pogehnani cele naSi Jednote SPJST' vSem lidem dobre yule. To varn pteje VAS spolubratr Ostoja Muniza, organisator. ) • 4, • Uvi..I domeni od ratio Pokrok Moultoma.27.

Pro mot slabou na yStevu v prosincove schuzi nemohli jsme mit volbu Utednikil, tedy tato byla odlo gena do lednove schnze, dne 9. ledna 1949. Tak br. a ses. prosime, dostavte se ve velkem poetu, bude to zajimava schtze, nejzajimavejSi v celem rote volba atednika. Tak pamatujte a jiste se dostavte! Pak, br. a sestry, kteii si ptedplacite na rok ku ptedu, abyste dostali 4y sra gku, pamatujte abyste to udelali yeas, totiZ nyni neb v lednu 1949.

Vesele vanoce a St'astnY novy rok!

Jos. Havlik, fieetnik; Jos. K. Datilek, ptedseda; Alb. Dlouhy, tajemnik; Jos. ZaveskY, pokladnik. ) • 41 • Snook, Texas.

V prosincove schfdi tadu Slovan cis. 9.

SPJST. byli zvoleni ntednici pro rok 1949 jak nasleduje: Ptedseda Josef Ja.kubik, mistoptedseda Karel Sebesta, tajemnik J. T. Skrabanek, teetnik Richard Junek, pokladnik Vilam Rubae. teetni vYbor: F. Jakubik, Oscar Slovdeek a Jos. Kulhanek.

MajetkovY yYbor: J. T. Skrabanek, F. L. Jakubik a Chas. Sebesta. Resolueni vybor: Jos. Jakubik, J. T. Skrabanek a Jos. 8 umadovS7 praporeenik: F. L. Jakubik.

SinovY praporeenik Vilem Orsak. Tajemnik nemocenskeho odboru Stepan Baletka. — PH one schtizi men jsme spoleenY °bed zdarma. Nafateva, byla dobra a ka g -demustolib.Vneschtizbyloujednano, abychom konali ptiSti schrizi na NovY rok, co g letos ptipadne na 1. ledna v sobotu. Schtize kond se odpoledne asi o 2 hodinach, pak po schfizi bude spoleena veeete, o kterou se postaraji sestry Annie Jakubik, Annie Kulhanek, Krystina Jakubik a Fannie C. Maresh, a veeer bude v sini taneeni zaba ya zdarma. — Potad mame Velke sucho a teplo je u g tii dny jak v kvetnu. Ten eas utika, hnedle bude Christmas, pozittku posledni den na kaeeny. Ja, a TomaS Dedek jsme si aspori letos Sikovne strelili po kaeenach na na;Sem jezirku. S pozdravem, J. T. Skrobanek, taj.

Ve stkedu, dne 22. prom nee 1948.

IIRANICE MUM J'ai!osla Pechaeek Jednou za dva nebo za tri roky mival Jakub Dane zachvaty poradkumilovnosti, kterym padaly za (Met cele svazky starch rukopia. Bylo opravdu podivne, ze po tolika letech a po tolika generalnich uklidech prave tenhle se'Sitek zustal nedoteen. Dane jej 0preeet1 nekolik vet a zaeervenal se. PetatricetiletY ostrilenY 2urnalista, kterY uz mu sel leccos preeist i napsat, eervenal se nad povidkou, kterou stvorii patnactiletY gymnasista a venoval i *MU nejvernej(simu kamaradovi, Vlad'ovi Povolnemu. Bylo to ovkm spik pro bezmeznou hloupost, ktera eiSela z toho zaMeho, kostrbateho rukopisu, ale odvaZnY obsah na torn piece jen mel take svfij podil.

OdvaInY obsah! Jakou pYchou jej toto pomySleni naplimvalo ten knit, kdy'Z tu povidku svercival svemu priteli a kdyz k nemu po dvou dnech prisel, aby se pas1 na jeho obdivu.

Vlad'a byl synkem obcbodnika staroWnostmi a uMval /lady otcova kramu, kterY se nikdy nehem2i1 zakazniky, ja ko studovny. Tam take prijimal na Stevy sveho druha a tarn Jakub easem zahledl Vlad'ovu sestru Emu. Ve skuteenosti sem chodil k ni. Nevedel 6 ni ni4c, ne2 ze ji pied rokem vyloudili z gymnasia, protok libala sveho spo 1u2a.ka. Nemluvil s ni nikdy, ale pomyeleni, tot째 lhostejne, kratkozrake devee, jeho 2 hlas sotva nekdy zaslechl, poznalo biz chut' ky, prondslediovalo jej dnem i noci a zptisobovalo mu bezmezne trapeni. Laska objevila se mu teprve nedavno ja-

y

V STN I K WEST, TEXAS

19 NES SUM Strana

i iliMMEEMMOVitgeK'

OM:

g

Es

g

g

y

r

Pouze pro Hove odberatele a deny SPJST.

Pi edplatne na role pouze - $1.50 (PRAVIDELNA CENA $3.00) DO STARE VLASTI PRO

Nove odberatele (PRAVIDELNA CENA $4.50) Zdali dosud neodbira.te ecchoslovik, stante se odberatelem, Vyuifite teto zvliAtni nabidky za polovieni cenu. Cechoslovak jest nestranny easOpis, ma celou facia velmi schopnych prispivatelit na ktere jsme zvli gte brdi, itedale6ne haji zajmy rolniku, delnikii a malo-obchodnikti. Dle piani poileme eislo eechoslovak na ukazku zdarma.

PISTE DNES NA

Cechoslovik Publishing Co.

West,' Texas FIRESSWASEVIWASESSEBEMONS

v

'trana 20 laedostupna a stra° modla. ktera v nem take vzbudila pco literaturu. , hn b ..:1;ne a povidky, (16 I day Jen pme,m_ to , vehni nevinne, z^c iy nyai kypet miran lostnou posedlostl. Ale citil sam nejlepe, ze je to' vkchno jen papir ktere mu hdk • ^pomohou p7ekro Cif a i ,:mnou a hroznou soznani. Kdd'Erna, o rok ji uz prela Nemohl ni;t jineho, kdykoli iTzkotist

z", 01.0 11051,

ktere usiloval hMit svou von literaturou, nabyla tak jeji podoby, ale nestala se o to dostupnej,' Ema pHchazela do Jen to a tarn a Jakun, Ikdyby mu k to mu , doprala emu, nel;y1 by ze sebe v jeji pritom,nosti dostal ani slova. Snil teprve cestou cloma o pelibcich. si hrozne jako ten, ted' lepi'ed nim, pribehy, v nk-hZ vkchny zeny 1.N;a T'. a predkladal je N, lad'o,ii se strachem a za,o01 v(iShivou ton:1)y v nick poznal svcit ,estru. Bole, jak 1)1ot-a poznat device, kte rYm jaho starSi bratr S (Ink po.hrdal, v techto kiceecvitYch ZenskYch odobach, ',jednou andelSkY- bilYch a po druhe d.'abelsky eernych?

Ale i.y povidky na nejprece pusobily. On, jemuZ c Jakubova media dosed nezjevila, mo 11! se je;;te podivovat pa pirove VtSni a literarnj mu nadani sveha dru ha.

Nu'Ze, kdYZ si k nemu pflAel pro posudek prave 0-.teto povidce, kterottpova*wal za vrchol sy6, tvorby, nalezi Vladimira chladneho a roz paeiteho. Otec u neho nakl Jakubovy rukoVsy, kt(sre sice v hloubi duk touSili dospe-

s

WE:3`.r i TEXAS

N

V(z' str,,du cns

prosince 1948.

si to no- jenthYrch sv;41;t1 vlinotifch VA6L keel. a zdurazi-m,j1 roce.. , ho &bra v i., lice va;,1m. .1sern S hratr:4:::■ :u psr'Oravem.

Xe iiiiSr, studenstvb Vsttipiiie Z. AnStinu se pile: 1;: r. Eduard Micek,.prodo . naSich jednot. Kam path- a.-nainuji, ze na skolni rok:1943-1:9 46vari_ syn, a de'd feSor a pi'ed,it:da matka tyto krajanshe jedooty venOvaly ra. jazyka." podpory na stipendia cili scholar7 Jako kadoro6ne:, -talc shipy pro studenty a studentky 'PolskY:_priAmysi- jizdnich kol; 'Ceske feei a literatury na Texaske pteji krajarnam a krajankami ktery":zahajil provoz t eprve po statni uniVersite v Austinu: ee- Texas-u i redakci tohotO Casopi. vale. se-slibn&roz,viji a od ledL ska Aimsko-Katolicka, Jednota su, Zal„jem onaSi praci na do konce zaf±1948 jWvyrobil Texaska 150 delarti, Slovanska na'unive • site a ji podporuje, 50.000 jizdnich kol Podporujici Jednota Statu Texasu 100 dolarti, Ceska RimskoKatolicka Jednota ''Zen Texas kYch 100 dolarfi, Rolnick Vzajemne Ochrann' Spolek rovne2 100 dolartt a spolek Eomarton ISVOS 5 dolaril. Od lunska je v reser,rnim fondu $2285.71. — Stipendia po 25 dolarech Obdr'Zeli tito studenti: Mary Elizabet Zarubova ze Sealy a Melvin Henry Skrabanek z Caldvell. Clkein jeden student a jedna LT Lle aeStiny, &era a syn nek na§ich jednot, stit:endia, takle na tato bylo vychino 50 dolaril. V reservnim fondu na novY skolni rok je $2690.71.

Jmenem vyznamenane student ky i studenta i jmenem odboru slovanskYch jazyka na Texaske statni universite srdeene dekuji krajanskYin jednotam za chetnou pomec naSi materske KOV,N1 KRA.' .11: r.112 X. SPOLKO1

mo•ci

07-

eeW-4014$

PPM ike the superb design of period furniture adapted to a modern atmosphere - - the traditionally fine flavor of PEARL Beer is an element in gracious living. Enjoy the distinctive goodness of this mellow, fully-aged brew that's such a pleasure to taste and to serve your discriminating guests. %,11...MiMairn KIWINMEWS7

A PART OF TEXAS HOSPITALITY SINCE 1886

John W. Lesikar pravnik Long Theatres Bldg.

229 Avenue F — Phone 649 BAY CITY, TEXAS

A • Li 1 J. S. CROWDER

WACO. IVKAII„_

V tSTNIX— WEST, TEXAS

Ve stkedu, dne 22. prosince 1948.

C'ESKE KLUB ZALOZEN NA HOUSTONSKE UNIVERSITE Dne 7. prosince se seAli deAti studenti houstonske university, aby zaloZili 6esk3"r Klub. Dr. J. Skfivanek. hlava odboru slova,nskYch jazykft, zahajil schfiti; kekl, Ze pevne veci v budoucnost tohoto klubu a v novem odboru slovanskYch jazykti, kterY Ati semestr se stane skutednYm samostatnYm odborem. Upozornil na to, Z • e se podne s vyndovanim rug tiny v finoru, take studenti, ktefi se zajimaji o slovanske jazyky budou mit pfile2itost si je zapsati, jako hlavni pfedrnety.

I 1Po pfedteni a vysvetleni novo ft stavy, bylo pokrodeno k volbe fafednikn. Volby byly tajne , a pr y -

dolf E. Motal z Moulton. Nov ptedseda podekoval dlenum za nim ptedsedou byl zvolen pan Adfiveru prokazanou jemu a ihned se ujal fitadu. Poukazal na stanovy, ktere zni: "teelern klubu jest — (1) Vzbuditi yetgi zajem o "deskou fed a kulturu, (2) Pracovati pro zaloieni yYmenneho sti pendia (Fellowships) mezi universitou v Houstornt a universitami v OSR., (3) Podporovati zfizeni Mezinarodniho Domu pfi houstonske universite."

Dalgi posluchadi destiny na universite, kteti byli poveteni funkcemi jsou nasledujici: Mistopfedseda —Victor James Janak. Zapisovatelka — Mildred M. Kahanek, Korespondentha — Mary Louise Clemments. Pokladnice — Mary Jane Beard. PubT."'" ,••■■••■■•,1■0...,■

PRI KAALI A CHRAPOTU apilsobenem nachlazenim docilite rychle illevy se

Balsa

Ctenit Jednoto S.P.J.S.T Timto vim vzdavame srdeene diky za spr'avne a rychle vyplaceni pojistky na $500.00 po na gem until ,a, otci Jana Konvieky, ktery nam nahlou smrti odegel. ZesnalY nalciel k radu Polar& eislo 88 Houston. Je nam to velkou pomoci, kdy is nam tak dobrY a laskavY iivitel odeAel. Zadny jii nam ho nenahradi. Je gte jednou srdeene diky. Odporueaji tuts jednotu fiem neb je to vskutku dobra jednota.

SEVEREV BALSAM PROTI KAU.' Vella Miley 50c. Nema-li lekarnik, objednejte si pkimo od: i

I

W. F. SEVERA CO. CEDAR RAPID5HOWA, AIM

Zilstayame truchlici Zena, FRANCES KONVItKA A SYNOVE, CLARENCE, JOE a LEON KONVItKA. (P) - 11..0111.1.110.0.11.0.1111111.41■00011.41M00411111.0•11111.4111.41111.4111111.1 ■11.0.01.0•MOHN=1.0•011.0.0•0■0•1104.1N11001•WHIIMK.:4I

LAVACA CO. ABSTRACT CO. J. P. BOkKA, feditel Vyhotovi abstrakty, vlastnicke pram°, vyfizuje majetkove poJliteni 1,tadovna nad Peoples State Bank Telefon do fadovny 6islo 5, do residence 63 HALLETTSVILLE, TEXAS

Strana 21

lie Relations Officer — Jerry Prochazka. Assemblymen — Kent M. Moritz, a Joyce E. Jacobs. Sgt. at Arms — Joseph Nezval. Program Chairman — Ernest Joe Komarek. einnSmi eleny se mohou start vAichni studenti studujici degtinu na houstonske universite; krome toho, kaZdY student, nebo

Nechte nas yesti vas skrze ty temne dny thrmutku. Svekte nam vykonani vgech starosti a pHpray s obstaranim pohkbu.

Aderhold's Chapel Harry and Ida Moore Proprietors t‘ West, Texas. Phone 36 k

lym ukazat, aby je 0hromili, ale ktere prece jen chovali v tajnosti.

Snail se pfiteli vysvetlit, Ze otec si nepfeje, aby se spolu stYkali. A s vaZnosti nezraleho kioueka, jemu nevi nic snaziho ne" zmenit autoritu, ktere se kofi, za'eal JakuboVi otcovsky domlouvat. Mel by toho nechat a pomfglet vane na studium. Mel by si dat pozor, aby mu take Ire gkole nepfiMi na takove veci, aby to s nim nedopadlo jako s jeho sestrou. Jakub byl ochromen. Krev se mu hrnula do ty afi, ale neZ mohl dopovedet, ye 'S'el do kramu. Vladimir& otec a Ema. Pan Povolny vidal Ja kuba dasto se svYm sy nem a celkem nic nenamital proti jejich pia telstvi. Myslival, ae se spolti uei. Ale dims si Jakuba po prve jak leli prohlecil.

Mil pfiteli, nagel jsem ve Vlad'ove &ern. 'vase rukopisy. Mate jiste talent, ale rnyslim, ae memu synovi by 'bra. telstvi s takovYm spisovatelem nebylo zdrave.

Najdete si, prosim vas, jineho kamarada.

Jakubovi bilo srdce a vzru'Aenim sotva dYchal.

Pc tech slovech mu ov.zjem nezbYvalo neZ" odejit odtud, pkipraven vkchnu pSrchu, jako ubohY Aolaeek, kterkat ptece nechtel a nesmel bYt. Ema, pripravena k vychazce, uprela na nej Pa prve sve kratkozrake, lhostejne oci, Ne. Pozvedl hlavu a napjal v4chny sily, aby yydrZel ironickY pohled dovlaseho pana, kterST stal pied nim.

— Pkeji si, abyste se mu take ye 'Skate vyhYbal. A radim yam, abyste sam radeji myslil na uZiteene veci. Copak va si rodiee yam nebrani pouS"tet se do literatury, a jate k tomu do

y e stfedu, due 22, prosince 1948.

VtSTNik—WEST, TEXAS

ttrsma 22 takovehle?

Ne, odpovdel vzdorovite.

- Patrne o tom nevedi?

— Vedi, zalhal, ani2 pchnul brvou. — Ale maji svobodnejS I. nazory ne2 vy.

— Nu dobra, dobra fekl rue pan PovolnY, Prestal se usmivat: byl trochu nakvaSen, a toho Jakub dosahl. Podival se na pritele, eervenejSiho a zkrour enejSiho neZ byl on sam. Byl Citil, Ze Erna a nelio nespouSti oei, a byl si jist, Ze za jejim lhostejnYm eelern se rodi irave a nezmarne podezreni. Usmal Sc vitezne obratil se a odeSet. Myslil na. to, Z'e :Erna se nyni bude bratra na neho vyptavat, vzru kna jelio odvahou. Bu de nyni take jako on, myslit no, nepi.ekroeitel ncu hranici poznanii a bade se o nein domnivat, -2,e ji prekroeil. 0statne, nebylo tomu tak? PiTkrOeil ji Urn, 2e po prve ukazal dospelemu eloveku sve nejtajnejSi myMenky, soest pohled eloveka, jen2 mluvil o vecech, ktere on dosud sveroval jen papiru a nezralemu kamaradovi.

Bylo tomu opravdu tak? premYSlet nyni.

Nikdy se a torn nernohl presvedeit. Vzali si oba, on 1 Vladimir, otcovo pram pMli k srdci, nestYkali se ji 2 a jejich pl'atelstvi vadlo. Uvadla I Jakubova tajna laska k Eme, kterou sotva tu a tarn spatril na ulici. Ale jednou, jedinkrat se jejich duk piecc jell dotkly a to prave na nejskrytej2im, nejci tlivejS'im miste. Bone byl od te doby ji mnoliokrat zamilovan, dostal se za ta leta ji2 velmi daleko za onu hranici. Ale takovy vel14 a viteznY pocit ji2 ad te doby neza2i1.

.

g

OERSTVE KVETINY PRO KAiDOU P1tiLE2ITOST Pohiebni fence a kytice Kytice do nemocnice Svatebni kytice Kytice k vfroei narozenin, silatisu Kvetirtv,It vYzdobe kostela neb residence NAV gTIVTE NAS NEB

7 g

kterS se o einnost klubu zajima, mu e se stat i pri sp vajicim 'Menem. Haste jsou vkly vi tani. Poradcem je prof. Dr. J. M. Sidivanek.

PriSAI sehtize se bude konati v lednu ponevad je nouze o nnstnost, nebyl ustanoven ureitV den ani rnisto; tato zprava bude

cznarnena pozdeji kdy bude vypraven krasnV a bohatY program. elenove klubu srdeene dekuji r anu redaktorovi za Vestnik, kterY ted' prichazi pravidelne a pkeji prijemne Vanoce!

Ve vM tete, M. Kahanek, zapisovatelka.

VOLEJTE TELEFONEM

Temple Floral Co

•

Telefon 4445-5669 KYLE HOTEL

SFRAVNE VYKONANA

POHREBNi SLUZBA V hodine 2alu zarmouceni naeznou Edward Pace pohtebni Ustav pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohitu.

Levne ceny jsou nai zazadou.

-1-1RISTfilfiS Vesel6 Vanoce a St'astn Novi Rok! g

YSEM NA IM MILYM PRATELUM A

ZNAMYM PitEJE DOFI STRANSKA

Edward Pace

,

Pohiebni feclitel Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth St. — Temple, Tex

IHMAIRKIMIKIMKIRRIMMIRIMMKOMVIRIN

Hilsher's Home Supply Co.

Vide piateiske nabytitove obchody Nabytek — Elecktricke potieby. Cokoliv pro vai domacnost

WN

RADOSTNE, VANOCE t.N*

2020 Washington Ave. F.9742 5832 N. Main. — V 41383 5225 Washington Ave - T. 3490 HOUSTON, TEXAS Kupujte zde — Dostanete nejlepg za mine — notove aneb na mirne splatky

PREJE

Vage nspokojeni zarueeno Zdarma dodivita kdekoli Po§tovni objednivky jsou rychle vYkizenY. Otevieno po veeery a nedele die ujednani.

ERNEST J. HANKA TEXAS tN.%

tDX

V

Ve stfedu, dne 22. prosince 1948.

T

— MST, TEXAS

Strana 23

gtedra. Kanada Nahoda a v6da Kanadske dary a pnjeky Vel Skupina leka • t ye ke Britanii prekroeily uz dastku Sloan-Ketteringove dve ste miliard KOs. KaalY ,Ka- stavu pestovala ye zkunad'an na ne prispel prnmernou ma y kach v rUznYch the eastkou 29 tisic 200 Kes., kaZda rnkaliich kultury zdra kanadska rodina eastkou 140.300 vYch a rakovinovych bunek. Vedci byli p •eKOs. kvapeni, kdyZ v jedne ktlture zaealy rakoviBUL4E PRAKTICKYMI 0 TECH nove bunky rychle oduTO VANOCICH mirat, aekoliv y e zkaDejte darkem NONAT ma y ce byl jen Darkava, tuba tohoto verneho materiel bez prisad. Po dinnaciho prosti•edku je pravYra cilouhem zjiSt'ovani se qrazern piatelstvi. . . Pohotovy ukazalo, Ze 'Zivne tekupro okamiite pouziti pa cely rok. tine byla take krev ZeV duchu to svateeni sezony a v ny, jeZ dostavala stars' ihdickY lek podophylease potieby dejte lin, vyrabenY z korenu mandragory (alraturu.)

Nyni se zkourna neinck podophylinu na rake• All. KaidY jest zvan

ZABAVY fadu

POKROK HOUSTON

v nedeli, 26. prosince Ray Ktenek ADMISSION 80c TAX INCLUDED 0 zakusky a obeerstveni navgtevnikil jest vYborem naleilt6 postarino.

1140 ROBBIE ST. Tel V-20250 Na doptani: 20th and North Main.

Nostiriy-Nusle R. C. MILLER & CO., K paclesateinu vYroCena Noat pogtou 55c a $1.05 CALIFORNIA ei pevSiSeni. Ntisfina na ALTADENA, mesto pripomina jubilej a1 ,sbornik "Nusle chle Krc", ze v zapiDR THOS N. DeLANEY su. z roku 1088 je cast OONI LEKAft kolein potoka Bailee na BrYle spravne pfipraven6 zvdna Nostuly, V race Cas dle nmluvy 1130 Neosvetely, '' y 13., — Res. 2687 stoleti. Ncstly a Nusle. tradovna 3248 513-17 Professional Bldg.

0. sto let pozcieji se tom TEMPLE, TEXAS to jmeno meni v Necstly a v 15. stoleti °pet mos.. v Nusly neb Nitsle. Poeatky Nusli jsou spojeny s kapitulou Vy:r3e.hrads,kou, v jejim2 maeeskS, Lekai. a Operate'. jetku se Into pa staled 711 Medical Arts Building maid, yes nalezala.

HOUSTON, TEXAS A. Hitler odsonzen Telefon residence: Lehigh 9'145 BavorskY denacifi2553 Telefon friadovny: Pres. kaeni tribunal projednava v techto dnech :,cflpad. Adclfa Hitlera ..011111■MIM a Evy Braunove. Soud Barbecue sandvi6e, Pivo, Do- uznal Hitlera "velkYrn maci Chili, Kava a Studene kdeZto napoje Braunava, pry byla "na cistkou z oportunismu."

Jejich majetek, kterY neco kolem 200.000 marek. byl zabaven. •

Dr. Chas J. Hollub

KILNAR'S Barbecue Drive Inn

Slugne misto pro fictyhodne lidi.

5802 North Main St. Phone V. 2-0088 HOUSTON, TEXAS

Zavedli to v irskern Dubline. Cestovni kaneclat' ma auta s Ridiei aut roz ubytovani na blasem podle seznamu asi 450 pronajimatela soukramSich pokojti,

ytaTilix

&ma 24

V zajmu roVnoVidil' V Bruselu 'name velkeho pritele v prof.

Vanleugengheovi. Byl s rodinou v Prate a do republiky se zamiloval.

Sokolove mu poslali na jeho pfani snimky ze sletu. Pan profesor mel z toho doma pohorkeni.

Jeho pani napsala COS dopis v nemti pike: "Vy mate tak hezke Sokolky, to se koneene svemu muti nedivim, ale prosim. Vas, abychom doeilili doma rovnovaby, poklete mite take nejake fotografie, kde jsou krasni Sokoli."

Maly Oznamovatel [Dor Nabidnuti k sriatku. Farina'

32 lety hlecla seznameni za einou siiatku s divkou stati od 25 do 35 let, ktera by mela libu ye farmateni v California.

Ostatni v dopise, pikte tesky neb anglicky pod znaekou "Farmar" Vestnik, West, Texas.

or

(50-53p)

Ted' n.ovSr! Aluminovy plech 28 piocent silnejki. Posila,me ho vkude za nejlevnejki ceny.

O vzorek a ceny pikte na HANUS HARDWARE CO., Box 1766, Waco, Texas. (dzc.)

WE'71", TEXAS

VANOtNi A NOVOROtN" POZDRAV Ku nastavajicimu vanoenimu a novoroenimu o•dobi

LIBERTY LOAN and BUILDING ASSOCIATION jmenem s ySch tifecinikii a keditelit pieje ykem svjan podilniktim, pfiznivcinn a naki krajanske veiejnosti

VESELE VANOCE

ROLNICI POZOR

Pkineste nam vejce a drilbet, za ktere yam zaplatime dobre ceny Vejce, velke bile — 62c Tlid.ae telefonu Vejce michane — 60c Jeden vynalezce Slepice — —27c — 30c libra New Yorku vyrobil 35c libra stroj, kte0m se da, o- Kufata — — FAYETTE COUNTY FEED ki)miite zjistit, zdali PRODUCE nekdo nepovola,nY neSchulenburg, Texas posloucha u telefonu ho Joe Dulak, majitel vory. VYrobee nabidl (49-52c) s yfti plistroj elenftm anlerickeho kongresu.

DR. WOODROW. W. MIKESKA geskSr zubni lekai Vliv slune,e na lidske iiiadovna: uomoti 422 Medical Arts Bldg.

Vedci celeho sveta se Houston, Texas ji'z cifouho snati dokaTelephone: P-3629 a K-39344 zat vztah mezi einno(dzc) sti slunce a prubehem lidskSrch chorob. Byl jit 411111111111111111111111.11111.11111161Ma015zjikten souhlas mezi cy klem sluneenich skvrn a percentualni umrtno sti na detskou obrnu, a britskSrm vedcum se po dafilo najit souvislost mezi startelnYrni pfipady nekterYch onemocnoni a ,poetem sluneenieh skyrn, ktere nespo rue zhorkuji stay postitieneho.

11111111111111 11, --Pozdni vyhlikka Reverend D, F. Strud wick, vikai chramu sva Oho Lukake v TeckhaVelikk vyber mu v Anglii, uvefejnil v mistnich novinach oznameni: nekdo deti, to poutivaji pikt'aly nakich varhan jako trubky nebo fouleaky pro strileni hraS. CMELKA chern budeme mu vdee Telefon V.-2'7'725 843 Waverly (Heights) ni, kdyti nas na to upozorni, nebo kdyt nam HOUSTON 7, TEXAS pist'aly with" (6-6 -

Kacii & Leiikar privnici

Ve stfecitt, dne 22. prosince 1948.

a mnoho zdaru a ktesti v nastavajicim

NOVEM ROCE 1949 Zajiste jsme vkichni poy deeni, to v tomto race jsme byli obdafeni sluknou prosperitou,' bylo dosti zamestnani a velmi dobra tiroda pri pomerne dobre odmene za My tet, piehlitejice na konci roku sta y nakeho krajanskeho tistavu, jsme spokojeni s espechem Ain't se muicme za tento rok vykazati a ie nake obchodni zasady, na nicht byl nak krajanskY tistav zaloten pied 22 lety jsme po celou to dobu verne zachovavali a krome toho byli jsme v to snaze podporovani pfizni a thiverou jak sv-Srch podilnikit tak i naki krajanskou veiejnosti.

VYke nakeho dividendovehu zisku, jent byl fitly praxidelne a nepfetriite pill-e'en nakim podilnfliva, pfesahravala vzhledem k nakemu obezietnemu a hospodirnemu iizeni fistavu vysi dividendoveho zisku jinkch padobnych tistavfi, cot je nam nejmilejkim, zadostiutinenim za Arkechtut to prati a snahu, jit nakemu krajanskimu fistavu venujeme.

Donfame, ze vzhledem ku utvaiejicim se pomeriim na pitjekovem trhu bade nam moino, brzupfijimall peneini aspory ku uloteni v nakich podilech, representovanYch nakinti LIBERTY PODILNIMI CERTIFIKATY, jet pa celou dobu, pfisobeni nakeho krajanskeho fistavu syou stoprocentni hodnotu podriely a sySrm majitelam pfinakely mnohem vykki dividendovY zisk, net by byli ziskali u jinych podobnych fistava.

Temple, Texas

it DING

Ceske Rekordy

Heights Record Shop

LIBER

ASSOCIA

PM' ✓eskoslovenske P0.16,ovni a Stavebni Druistvo v Texasu Keller Bldg., 1301 Capitol Ave., HOUSTON, TEXAS

Dr. Henry R. Maresh, C. IL Chernosky, Dr. R. E. Marech, E. E. Chernosky, Dr. W. E. Fruit, Frank Tesai, J. F. Baier, E. J. Chernosky, Mrs. Bettie Chernosky, L. A. Kueera, Mrs. Mary Knox a John W. Sandera, feditele a