Vestnik 1948 12 29

ORGAN SLOVANSKE POD PORUJICI JEDNOTY STATU Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas under the Act of Congress of Augus t,

24th, 1922.

ROtNili (VOL.) XXXVL

CISLO 53.

West, Texas, ye stredu, (WEDNESDAY) 29. PROSINCE (DEC.) 1948.

ISRAEL - DEMOKRATICKi STAT 0 NEKOLIKA tYdnil bude v Palestine zvolen prvni parlament, ktery bude soueasne i irstavnim shromatdenim, jet vypracuje a pkijine astavu Israele a stanovi jeho zakony.

Volby budou vpravde demokraticke.

KatdY ma a katda tena starti osmnacti let mute hlasovati. Toto je pravo katdeho, bez ohledu na jeho majetkove pomery, jeho nabotenstvi nebo rasu. Dele gati budou zvoleni vettinou hlasu. A parlament zvoli pak vladu.

V ptitomnosti je Israel spravovan prozatimni vladou, ktera byla ztizena 14. kvetna 1948 s tim ptedpokladem, to zustane v moci potud, pokud nebude mono potadati volby.

Aekoli palestintti Zia nemeli at do 14. kvetna t. r. ani parlamentu, ani ministerske rady, meli pies to mnoho demokratickYch instituci, z nicht bude mono vybrati eleny nova vlady. Jednou z nich je Svetova organisace zionisticka, slotend ze i,(111, kteti — ac pochazeli z mnoha zemi — men jednu spoleenou touhu: napomoci rozkvetu Palestiny. 61enove vYkonneho oddeleni teto organisace, kteti byli zvoleni na dva roky a z nich mnozi till v Palestine, stali se prvnimi ministry nova prozatimni vlady. Piedseda vYkonneho oddeleni stal se piedsedou vlady, pokladnik ministrem financi, politick teditel ministrem zahraniei atd.

Vtichni novi ministti byli proto mai dobte znamYmi palesinskYm 2iciiim. Byli to ptedaci jistYch politickYch stran, ke kterym se cast obyvatelstva hlasila. Pracovali jit leta na zodpovednYch a driletitYch rnistech, stali v cele zkutenYch pracovniku. Denni tisk jiz po leta probiral jejich pfisobnost, jejich schopnosti, vykony a neclopatteni, jicht se dopustili.

Zastavati misto ministra republiky, zvlatte za valky, je nesporne mnohem daleLtejk, nali byti Menem vykonneho oddeleni organisace; pies to vsak vsichni tito muzove zmenili svou pusobnost bez patrnych obtai.

V nekterYch demokratickYch zemich, jako na piiklad ye SpojenYch statech, v Kanade a ye Velke Britanii, jsou obyeejne dve hlavni strany, z nicht jedna vyjde z voleb s vylotenou vettinou hlast. Tato strana ujme se pak oteti vlady. Jine zeme, BUDOUCNOST. J. Slowacki Ptijde Pravda, lidi spoji, pietne uzly nenavisti, poranena srdce zhoji, Duchem svatYrn vtecko zeisti, Lepti tivot elovek spatti, lido budou jako bratti, vtichni bratii budou lidmi.

Nebude pak kasty tadne, Nebude tet mysli zradne.

Vyznani jen jedno bude, jak Bah jeden vtdy a — vtude.

Laska k panfim sveta zajde, Cloy & v blitnim bratra najde a ti bratti budou lidmi.

Piel. Fr. Vra,na. jako na priklad Francie nebo Holandsko, maji nekolik velkych stran, ktere dostanou pti volbach ptiblitne stejny pooet hlasii; dye, tii nebo i vice techto stran se proto dohodne utvotiti spoleenou vladu, v nit kiesla ministerska, jsou rozdelena mezi ptedaky tech stran, jet 'vytvokily koalici. NejsilnejSi strana v koalici eini si narok na nejdfiletitejti mista u vlady. Prozatimni vlada Israele je vladou koalieni, podobnou v tom smeru vlade francouzske.

Nejsilnejti stranou Israele je do prava se klonici strana delnicka (podobne jako v Anglii, 8vedsku a Australii). Ministersky ptedseda (David Ben-Gurion), zahranieni ministr (Moshe Shertok) a ministr financi (Eliezer Kaplan) jsou vtichni elenove delnicke strany. Ministerstvo vnitra a ministerstvo spravedlnosti jsou v rukou strany, kterou by bylo niano rovnati amerikYm New Dear demokra-

turn. Ministerstvo obchodu a priAmyslu ptipadlo strane, ptirovnatelne zdejti strano republikanske. Komunistri v prozatimni vlade neni, nebot' v zemi je jich tak malo, ze si nemohou einiti na to narok.

Ministerska rada sklada se ze ttinacti ministru.

Za prvniho presidenta Israele byl zvolen Chaim Weizmann, ktery zasvetli celY tivot idalu vystavby tidovskeho statu.

Vtichni elenove vlady jsou v ptitomnosti 2ide. Pfivodne zamytleli Zide povolati do ministerske rady i nekolik Arabfr, a byli by to i ainili, kdyby se byl tidovskY stat zrodil v miru a ye shode s rozhodnutim Spojenych narodn, Vypuknuti valky znemotnilo vtak tento krok.

Az opetne zavladne mir a Arabove se vrati do svych domovii, pak nesporne dojde i k provedeni pilvodniho zameru — zahrnuti Arabn do vlady Israele. 2idovska, prozatimni vlada jmenovala jit arabske soudce a policii pro arabske okresy, stavi tkoly pro arabske deti. Jit v ptitti tidovske vlade bude pravdepodobne aspoil jeden Arab.

Bude nesporne zajimave prostudovati novou fistavu Israele, jakmile bude vypracovana. Co bude obsahovati, je ovtem nesnadno ptedpovidati, jit vtak dnes je =trio tvrditi, te se bude pine zakladati na ueeni svobody a demokracie a na za,sadach svobody a rovnosti pro obe pohlavi a pro vtechny kulturni a n5botenske skupiny. ) e „ol, • ( Kdyi eloyek kaidou chvilku sveho tivota vynakllada na zdokonaleni sve a po celY tivot svfrj se snati, aby sebral vy sledky sve prace a zkutenosti, din' to pouze proto, aby nastupcilm s yYm odstranil ptekatky, ktere jej od podobne prace zdrtovaly, aby vypinil povinnost katcleho eloveka,, ktera zaleti v torn, aby neoim v vteobecnemu dobni prispel. — Honorata Zapova. ) • 4 • ( Povesti jsou jako plevel, 1 z nevinne utrouSeneho seminka se rozrostou po eele zahrade.

VESTNf

Strana 2 • lefV,:t5tu Tex

NO Slovens'

1 k '

70iik

^

C

CiftEDNi ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICI JEDNOTY ST4TU TEXAS OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS FRANTA MOUOKA REDAKTOR — EDITOR Vydavatele — Publishers 6ECHOSLOVAK PUB. COMPANY

WEST, TEXAS Ptedplatne $1.50 rane Subscription $1.50 a year Znieny adres zasilaji se do Hlavni tradovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address. must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeAkere dopisy, predplatne a oznamky budld adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

NA NAgE111 BALE LidovSr valeik.

Na nagem bale, v pinem sale kapela hraje z vesela, pies pulnoc dale, neustale, jakoby pi'estat nechtela.

Pisnieky vgecky vystfidali, smutne i vesele — vgak na ty, nam blizke, v nich srdce vYskne, kapela zapomnela.

Ja eekam vgdycky jen na sousedskou, duli-dy ta duli-dy ta duli-dy, na nagi pisnieku staroeeskou duli-dy ta duli-dy ta.

Vzpominky z mladi do kola svadi, kdyZ hudba zahraje co marne radi.

Ja eekam na gi staroeeskou, dulidy ta na sousedskou. )• 4 • ( Pkijcie? Kdo? Nu — to "Stesti", pro ktere jsme ji2 popsali tolik papiru, je2 posilame jinYm a sami stejnou cestou dostavame. "Radostny, St'astnY novy rok" — pigeme ye spechu na Uhledne papirove obdelnieky a obyeejne nemyslime na vYznam techto slov. Jen rychle je gte tomu nebo onomu — abychom na nikoho nezapomneli. Myslite, ze by o nas bylo skvele postarano, kdyby to byly opravdove poukazky na Stesti, jeZ bychom si na ureitem miste mohli vymeniti, kahly podle sve volby? Mnozi by chvatali do banky pro tongebne odekavanou hromddku penez a

WEST, TEgAS

Ve stfedu, dne 29. prosince 1941

zadali by si doPfavati- v geho, co za penize Pojmenovani "vypuzeni licle", pro nez by mono koupiti. Za eas by ov gem byli po- pfijat zvlag tni zakon, aby mohli byti torn tak unudeni, Ze by je jiZ nic nezaji- jati pies kvotu. Pkijede sem asi 203,385 li malo, men by v nepotadku ialudek, ner- di tohoto druhu. Kdo jsou tito novi a bnvy a kdo vi, co je gte. Nemoci, Zkraceni Zi- douci Ameridane? JakY druh Want vota by bylo zakoneenim tohoto "Stesti". moth() mezi nimi odekavat? Zmineny doTa,kovYch "At'astnYch" by bylo nejvice, pisovatel vratil se s prvnim lodnim nebot' skoro kde kdo touZi, aby mel mno- kladem vypuzenYch, kdyZ si prohledl ho penez. A je jen malo tech, ktefi jich prOvodu jejich taborovy v Nemecku a Radovedou spravne uZivati. Jsou v gak na kousku s nekolika iffedniky S. N. MezinaStesti mezi bohatYmi take lide, ktefi vidi rodni organisace uprchlika. "Co jsem ob7 kus sveho gtesti v torn, mohou-li roznititi jevil jako vYsledek teto prohlidky", pige ohnieek radosti ye smutnYch odich. VZdyt' Nussbaum, "jest pobufujici, ale musi to vgichni ti stradajici jsou take na gi spolu- byt feeeno." Bude to piekvapovat ameri°Wane. Nemate penez, abyste takovYm ckou vefejnost, protole jeji nazor na prozpiisobem vytvafeli gtesti? NuZe, penize blem uprchlikU jest asi jako na ledovec, nejsou jedinYm dinitelem. Mame tfeba ona pkijima pouze to, co vidi. "Ve skutedpine srdce v gelidske lasky a mtdeme mno- nosti jest vgak rnnohem vice pod povrho dobra zpilsobiti dobrYmi slovy na pra- chem," dale pie dopisovatel Overseas vent miste, a dasto tfeba jen vlidnYm po- News Agency, "musi to byt sledovano, hledern nebo Usnievem. Nekdy byste neko- protole to obsahuje nebezpeei pro plavbu ho ueinili St'astnYin, kdybyste dovedli demokracie nikoli' merle rid ledovec, pro sVeho :srdce zavist, ,nenavist, lodi na rnofi." V Nernecku, Rakousku_'a hostitt jizlivdst, tvrdOst. :Kolik' gtesti by :.td Italii je dnes pies 400,000 nelidovskYch uneslo i varn. Katie vyslane dobro se vra- teeencti, kterym se dostava, pomoci od ci, prave jako vyslane zlo Ano, Stesti IRO. Dle fisudku idednika IRO jsou pry jde pro vgechny, az je zaeneme vytvateti jako delnici vyborni neZ ye smyslu zasavzajemnou spolupraci, pomahanim si na- dy a charakteru "ndadouci". Tento Uvzajem .. OC by svet mohi bYti lepgim, kednik vgak nemluvil o skuteanYch bekdybychom vSichni lep gim chteli jej Zencich, mluvil o lidech, dlicich v tabonitil rech a dekajicich na pfilditost jeti do AKiivdime staremu roku. Podle vypra- meriky. Ne2 nejsou to bdenci v pravem veni cestovatelti chovaji se afrieti domo- slova smyslu, take se nemohou dovolarodci velmi opovrZlive k zabiternu lvu, vat ani odvolavat na zakon o beZencich. ktereho se za jeho Zivota tolik obavali a Jsou to ye skutednosti — techto 400,000 hanobi ho; kopou i plivaji na neho, jako lidi dobrovolnici, kteti se ptipojill k by byl nejvet gi zbabelec. Stejne detin gti I nacistum pri jejich Ustupu a2 do roku jsme i my, kdy2 v posledni den Zivota 1944, a vetgina, techto lidi za valky nacikondiciho roku jej tupime, odsuzujerne a stem pomahala. Tyto tabory jsou napinehlasne svalujeme na nej vinu za vgechny ny kolaboranty, kteti pomahali Nemctim, nezdary, ktere nas v tomto rote potkaly. kdyZ tito vyvrahl'ovali tisice zidu, jsou to Je tomu jen 365 dni, Co jsme jej vitali ja- veci zjigtene Ufedniky a dopisovatel pry ko mesiage, pfinagejiciho spaseni, co jsme Zasnul, ze tito lido se k tomu sami pfizna v ono rozkogne deck° skladali vgechny vali. V Astenskern tabofe u Lince sdelil sve nadeje, a hle, uplynulo pouhYch 52 dopisovateli byvaly uhersky bankovni Crtydnit a z novorozeira,ta se stal uslintanY, icednik, ze kdy2 utikal s Nemci, vzal s seochromenY dada, ktereho je nejlepe vy- bou zlate zasoby se souhlasem Nemcti. kopnouti na mraz, aby tam zahynul. On Dnes jest ye skuteenosti organisace uteje tim hromosvodem, na nemZ si vybiji- eencii v Evrope opravdovYm druhem rame gpatnou naladu, ze jsme vetginu kety. "MoZna, Ze 75 procent lidi v tabosvYch plan& z vlastni viny a nedbalosti rech setrvaji na miste, aby se vratili donevykonali. A znovu budeme vitat aweprotole by se jim tak nevedlo jako five to nevorozene, ktere ma nas vyAkub- zde", bylo mu feeeno v Rakousku. A venout ze vgech teZkosti, abychom je za rok dle toho pry odekavaji, ze budou poslani zase vyvaleli v blate a Spine. Nebylo by do Ameriky nebo nekam jinam, kde jsou spravnej gi a spravedlivej gi, kdybychom se pomery lepgi nd doma. VelikY podet lidi dfistojneji loueili s umirajicim rokem, o z baltickYch statu uteki pfed Rusy, ale nernZ aspon vine; co pro nas udelal i do- bylo s nimi jednano dobfe a nikdy nebyli breho, a vitali s vet gi dfiverou rok novY, o Rusy nuceni do otrocke prace. Ve skuteenern2 nemame ani tu geni, co nam pfi- nosti hlavni poklad setrvani techto lidi nese? v taborech jest, Ze maji nadeji dostat se Neiadouei druh beiencit z Evropy. Do- do Ameriky, ale svym prostfedim jsou napisovatel Oversees News Agency -- David cisticky nakaZeni. Toto jest charakteriW. Nussbaum — varuje vladu i lid Spoj. stika uteneencii ve skokapce. Zide nejsou statii pied druhem lidi, jaky sent jest po- zahrnuti, jeliko2 neni o nich pochybnosti, silan a jakY deka na poslani v nemeckYch ze jsou skutednYmi ne gt'astniky °heti taborech. Prvni lod' s evropskYmi ute- koncentrakil, otrocke prate, ghet a podenci ptijela do NeW Yorku pod zMtitou gromii.

Ve

due 29. prOsince 1948.

Tanec "eeska beseda''. Zasluhu o tent° ryze 6eskY tanec ma na g velikY basnik Jan Neruda. V roce 1863 byl tento tanec po prve ptedveden ye 24 dvojicich v sale konviktskem a Neruda byl tehdad sten (jak pi ge), pozoroval, jak se eeska beseda libi, jak se roz gituje, jak se stava nevyhnutelnYm eislem kaZdeho tandniho potadu po celYch Oechach a vtibec, kde se C egi tancem ba y' slovem, ze Cesi maji to, po dein kdysi tak touzili, sytij vlastni, opravdri eesky narodni tanec spoleeenskY. Ale atesti Nerudovo netrvalo dele 25 let. Roku 1886 na,tika jiZ v Narodnich listech:" Dries se tanci site mnohem vie nd &iv, ale mnohem hat. Lenost a nedbalost se stavi na obdiv. Jako se od vzdelance 'Zada pri psani C'eskY pravopis, Zada se od neho pr eeskem tanci, eeskY pravochod, jinak neni vzdelanec. To psal Neruda roku 1888 — co by Neruda tekl asi dries. kdvz na zabavach by uviciel taneit ee ,ly narodni tanec? Jsou tu ov gern piekazky a hlavni z nick, nedostatek schopn5en cvieitelti, kteti by sami eeskou besedu dokonale dovedli zataneiti a nasledovne byli schopni nauelti ji druhe. Oeska, beseda ma bYt taneena s laskou a Uctou a jen pri vhodnYch plesech neb podnicich. Uvadime nagim etenatilm nekolik krasnYch vzpominek na ptedtandeni ske besedy. Byla ptedvedena eeskYrni taneenimi mistry na svetovern kongresu roku 1928 ye Francii a byla tam zastupci 12 statti obdivovana. S velikou laskou byla taneena v eeskYch men ginach (kraje osazene vetginou Nemo') za ptedmnichovske republiky a pak v dobe okupace v celYch aechach a na Morave. C' eskou besedu je tieba uvadet na potad jen' pH yhodnYch presech a zabavach a 1,anenici meli by si uvedomiti, ge chteji-li eeskou besedu tantit, musi se ji dtive potadne naueit. eeski, kniha, Ceska, pisnieka a spolkovS, Corot jsou jedini einitele, kteii tvoii nag naTodni. iivot. To jsou hloupe tlachy, ltdyi nekdo tvrdi: "Jsme v Americe, bud'me AmeriCany," My tvrdime: "elm lepgi tech, tim vYbornejSi Arneriean."

NejvYhodnejSim a nejtieelnejSim zaopatienim rodiny je zivotni pojistka Slovanske Podp. Jednoty statu Texas, protoZe ma nejvkhodnejSi podminky a nejlevnej gi poplatky!

V lednu budou se ujimat svYch ftiadik nove zvoleni fifednici, z nichi mnozi budou z fad naSeho mladSiho elenstva. Jest velice iadoucno, aby. odstopujiei svym nastupcdm la ,,kave potfebne vect vysvetlili a do jejich povinnosti je zavedli.

Jsott lide„ kteii rozryji trochu zemi, odhod i lopatu se slovy: To je nadenieina, a nechaji vAeho; to, jsou nadenici. Druzi kopaji, kopaji, dostanou se ai ke skate, a tu si ieknou: Dale nemilieme, tu je skala ; to jsou slaboSi. Ale tieti, silny,, kdyi se dostane na skalu, piinese si dlato, kladia...it! A tomu poklad.

— WEST, TEXAS KaidY by mel dbati pojigteni sebe a rodiny u sve Jednoty a ka2cla, pojistka by se mela kupovati jako majetek s rozvahou, nikoliv co chvilkova nalada, aby pak nemohla bYti placena ani kratkY eas, nebo se odhodila proto, 2. e se nekde slygelo o neeem lakavej girn lacinej gim. Tomu mohou uvaiti jen lide, kteti nerozumi, .2"e pojigteni u bratrske jednoty je nejpoctivejai. Proto mnozi z tech, kteti tomu rozumeti nechti, east° bYvaji jinde zklamani. Nejhoraim problemem vga,k byva, jak a z eeho pojistku nebo pojistky platiti a Cast° se rozhodne, '2e to neni moZne. Byva to site take, ne v g ak nemane a pH trochu dobre a pevne ville se to zaplati tak dobte, jako clan& poji gteni majetku a jine. Pojigteni rodiny je ale zarove ukladanim irspor, ktere se nikdy neztrati, proto& kahlY jednou zemie nebo se ddije ureiteho veku. 6asto pojistka zilstane jako jediny majetek portstalYch nebo starYch lidi a proto kdyd je jakYkoli ptijem, tu jednou v mesici si ma kahly Mei: "Me pojigteni je ptedni, protde je to eastka, kterou si ukladarn co odmenu za praci moji a me rodiny!" Jsou ov gem piipady, Ze skuteene rodina neni zavisla na pojistce, a Ze by tato byla vice jako moralni podpora Jednoty, kd3id byl ptiznivy osud rodiny stale pill. Jsou piipady, Ze skuteene se ten poplaek -Lace shani, ale zase to pojistka je jediny majetek rodiny, kterY ma a miti bude, nebude-li osud k ni ptiznivejai! Kdybychom znali sve 'Zivotni osudy ku ptedu, nepottebovali bychom pojistku, nebo bychom si jich nabrali mnohem vice, Z'e ale nevime, je dobte tiditi se sttedni cestou rozumu a zku genosti iivotnich.

Papyrus 3,600 let starY. Lekatske akademii v New Yorku byl venovan nejstargi vecleckY rukopis, jenZ existuje na svete.

Tento egyptskY papyrus, obsahujici yylieeni etyticeti osmi chorob, byl nyni uloZen ye sbirce yzacnYch lekatskYch knih a rukopisti, newyorske lekatske spoleenosti.

Papyrus obsahuje ficiaje o lidske anatomii, o obehu krve a popisuje operace, o nicU Egypt'ane vedeli jiz pied 3,600 lety v dot* kdy, se budovaly pyra,rnidy. Je star 3,600 let a jeho vedecke nazory obstoji i dries, ye srovnani s nejnovejgirni vedeckYmi poznatky, jak prohlasil dr. George Behr, ptedseda Akademie. Tento YzacnY rukopis je nazvan"SmithovYm papyrusem", podle americkeho egyptologa Edwin Smitha, jerA jej roku 1862 ziskal v Egypte'. Je ye velmi dobrem stavu, byl po nekolik tisicileti ulcden v egyptske hrobce.

Nage navgtevy. Ve etvrtek pied vanoenimi svatky dojel do West v zalditosti Jednoty ieditel bratr Karel Navratil a pochopitelne, zastavil se u rib's V redakci, kde byl vitan31-m navAte ynikem. Na vdnoce dojeli domil k rodiefun ma,n&le 01&lob Mouekovi se dvetna holeiekami a

E,trana 3 Karel C. 2aludkovi s deveatkem Ridenkou, obe rodiny z Ennis, Tex. Dal gi ditky pro yelkou vzdalenost Miroslav Mouekovi pfebYvaji v Miami, Fla. a Alfred Nemeekovi v Corpus Christi, Tex. — dojeti nemohli, neZ v rodinnem kruhu jsme je vzpominali. ) • 4 • ( kid Jaromir, Oslo 54., West, Texas.

13ratil. a sestry! Tak u g je po vanocich a zas NovY rok v sobotu. V nedeli marne nagi tadovou schilzi a to prvni v roce 1949, tedy se dostavte kdo mu gete a rnUete se pochlubit jak kdo byl hodny a co mu ten malt' Jdi gek donesl. Schuze jako obyeejne ye 2 neb 3 hod. odpoledne. 14. prosince br. Hugo a nektere sestry upravili vanoeni stromek a dobrou veeeti pro utedniky a zarnestnance na geho tadu a tak jsme se pak bavili hrou bingo. Dekujeme br. Hugovi sestram, co s tim rneli dost prace, s ptanim bysme se pfi gtim rokem zase mohli tak pobavit a y e zdtavi se .toho dait.

Tak tedy uZ je to udelano, ze narn piestane jezdit elektricka draha, z Waco do Dallas a tak se ted' rozchazi mineni, zdali to bude lep gi jezdit busama nebo ne, a koneene pasdeti Inc nenadelaji; spoleenost u'Z to nechtela, Ze pry- na tom ztraci, tak si asi udela jak bude chtit, ale bylo to pohodlnej si.

Poeasi manic chladne a zamraeene a tak je i rYmi dost. Br. Frank 6oeek st. je stale jegte v nemocnici v Galvestone a piejeme mu, by a piijel zdrav To je pro dnegek vgechno a pteji ygem etenatum a elenum na gi Jednoty hodne 'a-testi a zdravi v piistim roce, aby se vaem dobte datilo a spinilo se, co si kahly preje. Se srdeenYm pozdravem, Marie Klausova.

Tez redakci na geho Vestniku to nejlepai pieje M. K. ) • 4 • Jak travime?

Za hodinu stravime: mleko, eaj, kavu, kakao, vodu, pivo, vino a eistou poleyku.

Za dve hodiny: bilou kavu, michana vajieka, teleci du gene maso, nudle, sma2eny mozeeek, bramborovou ka gi, maslo, mrkev, kvetak, apenat, kedlubny, chiest, merunky a broskve.

Asi za tii hodiny: tvaroh, ostatni ovoce, bilY chleb, brambory, moueniky, ostatni zeleniny, gunku, fazole, peeene ryby, leci peeeni, vatene hovezi maso a drubd.

Asi po etytech hodinach: ho yezi pedene, eaku, hrach, Cerny chleb, sYry, chy, vepteve a skopove maso, uzene maso tyrde salamy a kachnu.

Za dele ndli pet hodin: husu, naloene zeli, tuene peeene a nakladane tuene ryby. )•4, • Pristi eisla na geho Vestniku budou zvetgene na 32 stranek, z eehd osm bride anglickYch.

Strana ZPRAVA VEDCICI 00 BRAN SMRTI. Kdyi nam ye skole ukazovali, pokus s Zeleznou kuliekou, ktera tesne prochazela krouZkem, dokud byla chladna, ale nepropadla, kdyZ se zahrala, dovedeli jsme se, Ze se ykehny hmoty rortahuji teplem a smrSt'uji se chladem. Na stredni gkole jsme si k tomu museli zapamatovat, se plyny rortahuji a smrSt'uji naprosto pravidelne, kaZdym stupnem tepla o dye ste sedmdesatY treti dil sveho objemu.

Tehdy jsme si podie toho predstayovali, Ze absolutni bod mrazu byl ureen na 273 stupne pod nulou z theoretickeho predpokladu, Ze pri ochlazeni na 273 stupne ptid nulou by nam z plynu nezbylo nic.

Spineni tantastickeho predpokladu, Ze by se hmota dala sprovodit se sveta mrazem, staly v ceste d ye prekaZky: toti2 skuteenost, Ze kaZdY plyn ochlazenim zkapalni a potom docela ztuhne, tak jako se chladem para promeni ve vodu ha v led.

Kapalina a pevna hmota se chovaji pri ochlazovani docela jinak net plyn. A tak jsme si nevedeli rady s eislici, udavajici absolutni bod mrazu, aZ ye vyMich tridach, kde se uoilo, Ze vlastne teplo je pohyb molekul, nejrnengich easteCek hmoty, tohoto pohybu ubYva ochlazovanim, si teplo viastne hraje kuleCnik s jednotlivYmi molekulemi plynu, ale udrZuje jen pri jakemsi chvejivem kmitani molekuly v pevne hmot y. To kmitani je tim pomalejA eim vic hmota vychlada, a zastavilo by se ripine ph 273 stupnich pod nulou; tehdy by hmota ustrnula ye stavu absolutni smrti.

S tou predstavou byla spojena jakasi zavrat'. Nikdy se nepodahlo dosici absolutniho bodu mrazu a verilo se, Ze se snad vyskytuje jen kdesi v hlubinach vesmiru, kde je zaeatkem a koncem v geho. 'Melo se, Ze hmoty podivuhodne meth vlastnosti, kdyZ se dtimyslnYm ochlazovanim k prahu absolutni smrti. Profesor Kapica, vynikajici sovetsky uCenec a jedna z nejvetSlch kapacit v oboru moleku- lanai nauky, se za pobytu v Anglii pri pousech dostal a.2 pod dvoustY sedmdesaty stuperi pod nulou a zjistil na pr., Ze nektere hmoty, ktere v normalnim stavu nejsou prave dobryrni vodiei elektriny, za tak silneho zmrazeni prestanou klast elek trickemu proudu odpor a vedou elektrirm beze ztrat. A vypracovaly se zase dfnyslne thcorie, ktere se molly krok za krokem overovat, a2 zase k elanku, kde dosavadni vedeni selhalo.

Timto Oar-ikon bylo helium, plyn, kterY hvezdari objevili na Slunci drive, nee se ukazalo, 2e unika v Americe z nekterYch vrasek matky Zeme a potom take, Ze se stale tvori pri rozpadu radioaktivnich Profesor Tisza na masachusettskem technologickern Ustave s nim deal pokusy pri nizkYch teplotach. Ochlazoval se aZ skoro k absolutnimu bodu mrazu za prod

.;_v_ESTNIK. WEST, TEXAS;

771!

'

Ve stredu, dne 29. prosince 1948.

pokladu, ‘2e jako ostatni plyny zkapalni a Vy zasilku m3"Tdla do stare vlasti. D'ibte z vodieky se zaene menit v tulle krystaly. mYdlo zabalte a po'Slete ho na jednu ze Ale helium ho prekvapilo. Dalo se site' dvou adres: Pralska detska nemocnice, zkapalnit; kdy2 eekal, ze zaene ledovatet, Karlovo namesti, Praha II., CzechoslovaproSlo nejakou divnou zmenou a najed- kia, nebo Detske oddeleni, Bulovka, Pranou mu utikalo z nadob, ye kterSrch je mel ha, Czechoslovakia.

• 4 bezpeene zavrene, dokud bylo plynem.

Kai era na fotografovani uvniti Profesor Tisza po mnoh3"rch pokusech dolidskeho tela.

813,61 k poznani, Ze se tady stalo neco naprosto nenaddleho: Ze kdy2 ochladl heliNa vSrroeni konvenci Mezinarodni chium na 271.5 stupne Celsia pod nulou ne- rurgicke spoleenosti byl podan referat o bo jate nit, ma pojednou ve zkumavce novo filmove kamete, kterou je mono ilk% co nevi plyn, kapalina ani tuba potizovati barevne snimky uvinitt lidskehmota, nSibrZ" cosi jineho, etvrte skupen- ho tela. 0 teto t. zv. "endoskopicke filmostvi nebo etvrtS7 sta y hmoty, za ktereho ye kamete" referoval jeji vynalezce dr. helium proteka mezi zabrouSen3imi Lewrain McCrea, profesor university ye ky, pronika a uchazi stenami nadob, v Filadalfii. nicM se plynne helium bezpeene uzavre, Tato kamera je vyzbrojena enekou o proteka nejuMimi kapilarami a ‘Splha po ohniskove deice 33 centimetre, ktera ma stenach zkumavky a ke vkmu je lepSim na konci vlastni svetelnST zdroj. Vynalezvodidem tepla ne't nejvodivejSi kovy. Pro- ce oznamil, Ze tato kamera ma automafesor Tisza povatuje za nejdfilditejS1 skuticke zametovani, cloneni a pet dalgch teenost, Ze vkchno chovani tohoto "heha IL" naprosto vyvraci theorii o znehyb- automatick3ich zarizeni.

Dr. McCrea oznamil, Z"e na zdokonaleni neni molekul pri absoiutnim bodu mrazu. teto kamery pracoval celSrch poslednich ) 4 patnact let, a Ze teprve letos se mu podaNEMOCNICE V EVROPE PROSi filo s Uspechem potizovati uvnitt lidske0 MYDLO. ho tela barevne snimky.

Prvni prosincove eislo easopisu "Look" Manost pouZiti barevne fotografie je prineslo elanek o akci. na _zasobeni nemocnic v Evrope nalehave potrebn3"im velmi dillelita, pro lekatskou diagnosu, mYrdlem. Podnet k akci dal dr. Eric Mann, jak se ukazalo zejmena pti snimcich (porodilSr Videilak, kterS7 drive vyudoval de- tizenYch) uvnitk) modoveho mechkte, jijinam na Grinell University v Iowe a ny- miZ byla umoZnena rychla diagnosa rakoviny. ni predna gi o politice. ) 4 * V easopise "Look" se vypravi o tom, jak Zastavil dededek v parku maleho dr. Mann poeal pied nekolika lety sbirati Mka: kousky mY"dla, kterSrmi americke hotely "Jakpak se jmenuja, chlapeeku?" opatruji sve pokoje. Jednoho dne je ze "Jako muj tatinek." zvedavosti prepoeital, a to zjistil, k jeho "A jak se jmenuje tatinek?" sbirka eita, jak patnact set kusii. Napadlo "Jako ja." ho, 'Ze by snad mohl poslati inS7dlo do vi"Dobre, ale jak se tedy jmenujete?" deriske nemocnice, kde byl ve svem det"Oba stejne • . . " stvi pacientem. Ucinili tak ihned. ) • *T. • ( Za kratko na to byl zde z nemocnice dopis. M3"Tdlo bylo prijato s nad genim. Jen kdyby ho bylo trochu vice! Dr. Mann poCal dostavati dopisy se 2adosti o m3'rdlo i z 29. prosince. VS,roeni schfize SVPS, odjinSich nemocnic. A tak zaeala kampari. bodka cis. 1. v sini radu Pokrok 'Cis. 88. v Dr. Mann posilal do zamori mydlo, ktere Houston, Tex. Zaeatek v 8 hod. veder. sam koupil, i ktere vyprosil od poslucha31. prosince. Sylvestrovska zabava v SoCa syYch prednakk. Dnes, mu piS'i o jme- kolovne na Carl ulici v Dallas, Tex. Zaeana nemocnic, ktere tak nutne mYdla po- tek v 8:30 hod. veeer. trebuji, rrizne podprirne spolky, ZenskO 31. prosince. Sylvestrovska zabava v siorganisace, ba i sami vYrobci mYdla. ni MALT Svaz Cechoslovanti els. 92. ye Ft. A mYdla je stale nedostatek. "Look" u- Worth, Texas. verejriuje proto i seznam evropskYch ne31. prosince. Sylvestrovska zabava v Somocnic a jinYch ristavri v oeskoslovensku, kolovne ve Fort Worth, Tex. Dansku, Finsku, Francii, Holandsku, Ita1. ledna 1949. Spoleena veeeke po lii, Jugoslavii, Lucemburku, Mad'arsku, radu Slovan cis. 9. ye Snook, Tex. Nemecku, Norsku, Polsku, Rakousku, Ru2. ledna. Schfize Narodniho hibitova po munsku i Velke Britanii. Nektere z uva- schrizi radu cis. 47., v Seaton, Tex. clenYch ristavri jsou siroteince, jine jsou 10. ledna 1949. VSTro6ni schfize nail III. detske nemocnice nebo vS'eobecne ne- tkadovny v jeji sborovne ye Fayetteville, mocnice s oddelenim pro deli, vesmes Tex. stavy, v nichi chovance nebo pacienti se 15. ledna. Sehtize Tiskoveho vOoru v leei bezplatne. sini radu Pokrok Cis. 88. v Houston, Tex. Dovoli-li Vain to prostredky, poWete i Zaeatek v deset hodin dopoledne.

ICALENDArt.

Ve streclu, dne 29. prosince 1948.

TNIK — WEST, TEXAS

la, yam tisic pozdravil a hubieek."

Hezke, tmave ()CA hrde damy upiraly se pratelsky na mladY oblide, °pet tak a bledlY. Pani Mirovska pocitila tajne YYeitky, Ze. yypudila bezcltivodnou svou liyosti mladou divku z domu.

Uminila si, ze rekne svemu manaelovi vSe, co ji Pavia prave sverila.

Pani Mirovska rozloueila se s Pavlou a ManZele MirovskYch stall dojati u lo- Emilem.

Necht' usporadta ihned vie s pan.em ze zesnule. Bylo jim YAak zahadou, Ze zde neni i Pavia. VZdyt' o'Setrovala zem odeSla hned ke svemu manZeli. Scielila relou s celou oddanosti a zde pojed- mu vse. nou chybela! Lee pani Mirovska uhodla Druheho dne po polarbu vylaledal pan Martin Miro yskY sveho bratrance. Vyprabrzy, co v torn vezi.

Vratila se do sveho pokoje, ztistavivgi• voval mu o vSech bezohlednostech, jichZ pana Mirovskeho y e spoleenosti Erni.la. se dopustila jeho sestra na Pavle.

Vvkazala Pa yle, ji prosi o navStevu. 'Tato zprava pana Chlurneckeho velmi KdyZ spat Gila po chvili jeji ubledlou, bo- rozruSila. Ztistal sedeti beze slova v krelest :mu ty ar, tilasla a pothisla starostlive sle a za,dival se prisne pied sebe. vztahl k panu Mird yskemu ruku. hlavou.

"Pornoz mi, Martine!- Jsem churav, Ca"Pavia, sleeno Pavia nehled'te tak ste* trpim bolestmi a jen stai jsem s to, S /Zdyt' jsme zde jete" . zoufale do sveta! nee() privesti k radnemu konci. Sestra my — o budoucnost nemusite se strachohraje si jiz nyni v them dome na pani. y ati. Odjed'te s nami na Mirov a zfistanete naSirn hostem, dokud si nenajdete Domniva se, r2e se stane piece jen jednou dediekou.lVlatce bylo blaze v neZnych s nail pomoci nove misto!" rukou Pavly Tata pocit'uji i jd. Sestra Divka s poeatku neodpovidala. V Oeich to vi, a proto ji chce vypuditi odtud." zraeila se ji hrtiza fired budoucnosti. 'TePan MiroyskY chopil ho za ytaZenou prve po chvili hyla s to .podekovati: ruku a pohlecll mu tazave do tvare: "Dekuji Yam za vaSi laskavost yam "Emile, tuSim neco: Ty slednu Jarskou vSak dosud rici, bude-li moZno ji pou- milujeS Pro,e se nepokusiA, dobYti si ji?"

Ziti. V kaZdern pripade chci opustiti tenOba muZove se na chvili oculSeli. Jak to dilin co nejdriy e. NeZadejte, abych splynulo se ail choreho mute mekce: vdin vysvetloyala prieiny: nechci si std"AnoZ Martine! Ja — churavy a ochroZovati na pan' domu, jejihoZ pohostinstvi menY rniluji Pavlu veSkercu vroucnosti dosud pnZivam." sveho vreleho srdce, ale netouZim po ni.

Pani Mirovska neverila ylastnimu slu- Chtel bych ji miti po boku yeene. A sestra Stye mi ji z domu. Matku jsem pochu.

"SteZovati . . . na koho? Pani Chin- choyal a mam nyni ztratiti i Pavlu, jedmecka je mrtva, maj bratranec neni Ze- dinou bytost, ktera nme rozumi. Mam nat, a neni zde tedy Zadne pani! Mluvi- bYti odkazan na svou ukrutnou sestru, te v hadankach prosim, yyjadrete se ktera 'eeka na mou smrt! Toho nelze srozumitelneji! Jsem opravdu zvedava, snesti. . ."

Pan MirovskY pohladil Emila konej gikoho minite!" ye po race. MySlenka, ktera se mu drive Pavlina tvar vzplala temnym nachern. inihla jen hlavou, nabyla nyni peyne Odpoyedela vahave: foully. Pavia, je chuda a opuStena, zaji"Pani Linkovou." ste ho neodmitne. Itekl tedy pomalu: "Bok," zvolala pani Miro y ska pobou"Emile, vklyt' je ve tve moci, sejmouti rena, "nemyslila-li jsem si toho ilaned, ylinYch beder veSkerou nouzi a dati s Pa kdyZ jsem vas nikde nespatrila! Nevypraji soueasne ,pravo, aby ti zustala navZdy vujte mi jiz nieeho! Znam predobre sestreneinu be4ohlednost; ztistanete zde po boku. Nabidni ji sve jmeno!

Pan Chlumeeky vyprostil svou pravici s nami a odecstujerne spoleCne postaz ruky pana Mircvskeho a ma ynul ji odram se ji2, o to. A na Mirove nam jiZ mitave: prenechte, a,bychorn yam vylaledali do"Pro Boha, Martine, tivaZ — tot' nemybre nusto!" slitelno!

Jsem churav — moje choroba "Budu y am poycleena za vase cloportistale pokraeuje, a ona je malcie kvetoueeni. Choi pouZiti Yak laskavosti a teSim ci stvoreni. . . To naprosto nejde." se na Hcdvieku."

Pan MirovskY potras1 hlavou a jal se Pri techto slovech polibila Pavia pani prechazeti pomalu sem, tarn. SnaZil se ti Miroyske vdeene ruku.

• iledicku mrzelo velmi, ze kdy'Z my silovrie cdstraniti Emilovy pochybnosti.

"Pohled', Emile," domlouval mu, " jsi • .,me odjRdeli, musila ziastati dorna. Jeji toulm po miloy ane Pavle je stale vet- tak osarnelY. Necht' je tvfij sluha sebe na vas zapomenouti a posi- ciokonalejSi, postrada piece neZne ruky

Strana: 5 'Zehsk, velkeho srdce Pavly Jarske, Proto nerozv -aZuj dlouho a chop se St'astne prilelitoseti. Pavia nabude prava, zustati zde. Sestry se peptej na Usitdel; —jsi piece svYm panem. Za techto okolucsti. nehudou tithe ocIdavky nieim neobvyklYm. A sve okoli postavite pied hotovou udalost."

Temi a.podobnYmi duvody podatilo se koneene Martinovi , rozptyliti Emilovy pochybnosti. Piispel k tomu vSak i mocn hias Emilova vlastniho srdce.

Emil ChlurneekY c)at61 si odpoeinouti a rozmysliti si vSe, riO, se rozhodne pevn6. Musil bojovati dlouho se sebou sanVin, neZ si vse ujasnil. Ale nakonec zvitezila nad jeho poehybnost laska a jistota, ze tak ()path Pavle novY domov, z nehoZ i nikdo ji"Z nevyStve.

I' yeeeru poladal Pavlu za rozmluvu.

Vzhledem ke svemu stave nemohl ji sam vylnedati• 1(4Z vSak stanula Pavia pied nim, a on vyeet1 z eistYch tabu veSkerY ten vaZny zal, ozvaly se v nem zase stare pochynosti. Poprosil divku, aby usedla.

Teprve kciyZ sedela drahnou chvili pied nim, pina oeekavani, vzchopil se a zacal.

Otoeil se k ni svou rozeilenou tvari.

"Sleeno Pavlo, snarl vas smim nazYvati jeSte timto milYm jmenem poprosil jsem vas rozmluvu. Chtel bych —" zde u yaz1 — "chci totiZ promfaviti s ini o vaSi budoucnosti! Jake mate. plany?"

Pavia svesila hlavu mleky a resignovane. Co Zada vlastne jeSte od Zivota? Nie, neZli klid a pokoj a yydelek, aby mohla podporovati starou Annu. Jak mu tedy odpovedeti? Slib, kterY data jeho matte, jiZ ji nepoutal cd to chyile, co ji sestra, virietla, ye tval obvineni ,jich2 hyla Upine Vzdalena. nejsem "Nevim, pane ChlumockY rozhodnuta, kam se obratiti!"

Pohlecila nan. Byla bleda. Trpke mySlenky tahly ji hlavou.

Bylo mu ji nesmirne lito.

"Sleeno Pavlo, chcete nine vyslechnouti?"

Prikyvia.

"Budu mhaviti cte y rene, sleeno Ja ska. riezoblednYm jednanim me sestry jste etvana. nebo aspon mate bYti vyStvana z domu, jent yarn byl dosud dcmovem. Pavlo, nemarn prava, vas zdrZovati, chcete-li odejiti z Haber. Lee mate moZnost dati mi toto pravo! VyslySte moo prosba a dovolte mi, abych yam byl po celY Iivot ochranou a operou. — Dovolte, abych yam dal sve jmeno! Zfistante po boku po kratkou dobu, ktera nil zbYva jeSte k Zivotu, a uleheete mi odchod ze Zivota tak, jako me matte."

Val se jeji Utle, bile ruky.

"Mila Pavlo, ,svolte, prosim. . . ITZdyt'

Strana rtaadam od vas niecho. Chci vas toliko' miti po boku a uktkiti yam veSkera utrPeni v date, aZ nine tu nebude."

V nitric Pauline rozvitila smet nejrtrznejSich pocitu. Emilova nabidka dojala ji tak, Ze ji vstoupily slzy do oei. Jak odpovedeti na tuto Slechetnou nabidku? Nejradeji byla by svolila. Byla by tim zproStena vkch starosti, dosahla by dornova a stara, Anna mohla by protivati zbytek sveho Z'ivota v klidu.

Ale srdce —to male neklidne' ristroji — zapovidalo. NaleZelo a. bude naleZeti yeene Ludviku Zabranskemu. Miluje-li tohoto muae, nemriZe ptijati piece nabidku Emilovu. Pohledla nan smutne: byl k ni vZdy dobrY a laskavY, ona vSak pusobila mu jen bolest!

Nepodala mu ruky. ekla: "Pane Emile, jsem tak pohnuta, ze mohu jen steli vyjadtiti sve city. Nemohu a nesmim ptijmouti nikdy vaSi nabidky.

Jinak bych musila odsouditi sama sebe.

Jste muZ SlechetnY a uSlechtilY a zasluhujete, aby vas Zeno,. milovala — a toho yam nemohu poskytnouti. Prosim, nehnevejte se proto ria mne! Zilstanu u vas rada, dokud mne yam bude tteba — nikoliv vSak jako yak chat'."

Nyn teprve vlozila svou ruku do jeho, Ktera stale jeSte naptaZena eekala. Emil jeji rueku vroucne polibil.

Nebyl zklaman jejim odmitnutim ne oeekaval jineho, Sta',Oilo mu, Ze chce u neho pi'es bezohledne jedmini pani Linkove. Kdyby vsak mei hned po smrti mateine ztratiti i Pavlu —toho nebyl by snesl.

"Diky yam, mila sleeno Paulo, spokojim se rad i s ptipovedi, lie mite no kratkY zbytek meho 'Zivota, ji2Z neopustite!"

Pavia vyprostila svou ruku z jeho, sepjala dlane a pohledla na Emila.

"Pane Emile, diet se vam z neeeho vyznati!"

Usmal se bolestne a pohledl na ni tazave. mite "Vyznani, sieeno Pavlo? Vy "Ano —. V poslednich dnech Zivota, vasi matky dala jsem ji slib, Ze vas nikdy neopustim, pokud s tim budete souhlasiti. Zakrok pani Linkove ml znemoZnil yam o torn povedeti. A jedina pochybnost moje zaleki prave v tom, jake stanovisko zaujme vase sestr y k memu dalSimu pobytu zde."

Po techto slovech povstala, pkistoupila k oknu a vyhledla yen. Pan C'hlumecky hlavu na prsa. Pavia nechtela ho vyruSovati.

Emil optel si hlavu ye dlane.

Nyni teprve pochopil vYznam poslednich slov mateinych: "Nezopamenn, dite, na svhj slib 1pi na nem matetske paehnani!" Proto vloZila tehdy Pavia svou ruku v jeho — tato slova platila ji.

vASTNIx—wgsT, TEXAS

+Tv

Ve sti'edtt, due 29. prosince 1948.

- e syn miluje Pa- alto. Rukopis byl ji eizi. Piece vSak ne• Dralta zesnula uhadla, Z vitt a jeji peee a nej neustavala ani za byl ji Upine neznam. Ttesoucimi hrobem. rortrhla; obalku, opattenou jeji spray.'

Potrvalo drahnou chvili, neZ se °Pet vz- nou adresou a jala se pomalu eisti.

Doee.tla a klesla do ktesla. V modrycl-, pamatoval a byl s to Pa yle odpovedeti.

"Sleeno Pavlo," poeal tu odstoupila ()etch zraftila se j hrriza.

Byla to co pteeetla, skuteenost, anebc od okna a opet usedla. "Pani Linkova vrati se na sviij statek, kterY nemriZe zfr- jen pouhY sen?

Adolf Emery opovakije se ji napsati, *Ze stati bez jejiho dohledu. Pienechte celou tu zatelitost! Habry jsou int1j ma- ji poklada stale jeSte za svou nevestu, jetek, zde rozhoduji toliko ja. Sestte ne- protole ji nevratil slovo! Dava ji etyti propiljeim zde nikdy nejmenSiho prava nedele, aby se k nemu vratita. Pak si pro — s tou si nemohu rozumeti. Jeji povaha ni ptijde. Bude-li se i potom jeSte zdra.dohani mne k zoufalstvi a ukracuje ml hati — necht' ptiete nasledky "sama sobe!"

Zivot.

PtedevSim poprosini pani Mirovskou, , "Matielto. . . .," zabedovala, jako by 0aby zde zikstala jeSte nekolik dni. Zatim eekavala, Ze se zesnula objevi u ni a pHvyhledam pro vas vhodnou starSi spo- speje ji svou ochranou. Spoeivala v kteleenici a svetim vas jeji ochrane. A vy sle bezradne a znieena. Cele jeji nitro stanete se jen moji milou sesttrekou, je- vzpiralo se proti chystanemu na ni nasill. jiZ dobra povest bude mi posvatna."

Marne hledala vYchodisko a nevedela Pavlina eista duk ani nepomyslila,, by jeji pobyt na Habrech ye spoleenosti sama, jak :proZila nejlaliZSI hodiny. Mela choreho zameckeho pa pa mohl bYti po- jen jedinou mySlenku; za, etyti nedele ptijde si pro ni Eemery. suzovan krive.

2ivelnSi hnus ottas1 ceLm jejim kteh"Tisicere diky za vaSi dobrotu! Ptieinim se dokazati yam, Ze ji zasluhuji. Kdy kym tilkem. Mine vyskoeila s novou sisi pfejete, abych nastoupila sve povoldni lou. sestry? Chci vyhoveti kaalemu vakmu Ne, k tomu nesmi doiti! Nema prava, pomySleni. Ptizptisobim se Upine ptikla- trvati na slibu, kterY nani yynutil. Jeji t.lo jest jejim majetkem a zbYva, ji jeSdu Z'veenele, drahe vaSi matieky."

Emil se lehce usmal jeji horlivosti; ale te jedno vYchodisko. . . Ma, etyki nedele byl to smich chabY a bolestnY. Rozeilu- easu a pak bude jednati.

Potom napadla ji nova mySlenka: mjici dojmy prvYch digit po smrti matky a nyni jeSte tato rozrnluva to vSc vy- ina se svetiti panu Miroyskeinu a poproeerpalo jeho sily. Optel se unave no ope- siti jej o radu? Lee zahy uznala, Ze by nebylo radio, buditi Zarlivost jeho radio sve Zidie a-ptivtel oei.

Pavia posttchla jeho Anavu, vyskoeila znovu.

Musi se obejiti bez neho.'Pojednott paa zazvonila na sluhu, aby panovi pocitila ledovY klid. Vzchopila se. Sebrala, mohl.

Akchnu svou nekdtSi dugevni silu a "Odpoeirite si pane ChlumeckY. ye clojmy poslednich dnii vas piemohly." byla rozhodnuta.

"Na shledanou, sleeno Pavia, jeSte si Nazitti rano ptiSel k snidani dosti pozpohovtime. Dnes vSak jiz nemohu."

Pavia pohliZela se zamZenYmi zraky, de Spal v noel Spatnii. Trudne mySlenjak namahave bellad se mladY mu'Z z po- ky ho tYraly.

Martin MirovskY- byl v jidelne sam, koje o berlach, podporovan ptispechavkdyZ Emil vstoupil. Pohledl na, nej zkouAim sluhou.

Bylo ji Emila nekoneene lito, ale nemo- mave. Emiluv bledY, vyeerpanY oblieej hla jinak. Tak dodrZi syttj slib, necht' ji povddel mu ztetelne, co se stalo. Pospito pani Linkova, jakoliv zte'2,uje. Nevyh- Ail k nemu a pomohl mu usednouti. Snine se utkani s ni, as pani Linkova zvi, dane Emilvosnad by se V nem byla ozva• Ze zde zustane. Emilovo ptani, aby stala la nova chut' k Zivotu.

Pa nekolika soustech odsunl use stranol se jeho &mu, nernohla yypiniti. VynasnaZi se, zmirniti jeho zarmutek a nahra- a pohledl na bratrance. V odpoved' Martiniiv tazavY pohled pottas1 hlavou diti mu matku.

"Jsou Tide, Martine, kteti netouk p1 Pavla vstoupila do sveho pokoje.

Na psacim stole cosi se Welt). Ptistou- zlate a majetku jsou to povahy ryz pila bliZe. V to chvili zmocnil se ji ne- Pavla odmitla maj navrh; nechce byi prijemnY pocit — tuSeni hrozici pohro- pani na Habrech."

Pan MirvoskY uskoeil vSecek udiven. my.

"Jak — nemoZno vzacna divka! Ti Dopis! Kdo ji to pik? Zde nezna ji nikdo. Anna ani Karel neznaji mista jeji- sice jinYch by bylo ptijalo — jiZ proti ho pobytu. Jemu dopsala jen jednou, z aby si zabezpeeily berstarostriST Zivot."

Emilovou tvati kmitl indlY fismev.

Prahy, dopis vhodila tehdy sama do "Tern byl bych ja ovSem neeim vedle: schranky v , dobe, kdy vedela, ze je na klinice. Dopis nemtiZe tedy pochazeti od Sim; byly by nine pak Oeuechaly liajL•

Ve stftdu, dne 29. prosince 1948,

V E S T N I K — WEST, TEXAS

tYrn rukam. Naproti tomu zachovala se "Zde je panern pan ChlurneckY a nikdo Pavia, Slechetne. Ano, Martine, tak tomu nema pravo was vyhaneti!" jest: odmitla stati se mou 'Zenon, ale Pavia .prohlasila jeSte ureiteji: el.ce zustati u mne jako ci . etrovatelka a "MiloStivil pani, Zustanu, dokud mi oe:;tra. Slibila to me neboke matte. Ne- bude clovoleno a dokud mile zanteckY pan rozurnel jsem, kciV. hovorila o "slibu, na nevyzve sam k odehodu." nerrCz 1pi materske puzehrani." Nyni -valc Pa-ni Mirovska tiskla ji stale eS"te ruku. rozumim."

"Jec3.nate spravne. Z-Ustarite u -litho Ta,kove S'lechotnosti pan Martin Mi- stale a poprejte mu to trochu stesti, :',7,e rovsky dosud nepoznal. Pavia nebyla 0- vas ma, alespon u sebe. Ne-potrva to pripravdu vypoeitava. Jinak byla by se clio- liS dlouho, Brzo bude vykoupen z utrpepita teto moZnosti °Ulna rukama Panu ni. Postarala jsem se jr2, 'Jodie jeho ptaMirovskemu vloudil se do srdce podivny ni o spoleenici pro vas. Nastoupi co nejpocit, jeho2. se neodva'2,oval pojmenova- drive. Do to doby zustanu se svYm manti.

Z"elem zde. Emil promluvil ji2 s pani Lin"Neilepe, promluvim-li s Helenou, jak kovou. Ocicestuje — Emil tak chce." upraviti Pavlino ,postaveni. Pornyslil jsi "Vi :-", e zde zastanu?" zeptala se Pajr2. na svou sestru a na uraZky, jich-f, se via zdrahave. dopustila na ubohe divce?''

"Samozrejme," odpovedela pani IIeleEmil niavl rukou. na a vice ji.`z, se o tom nezminovala. NaO "Co to si mysli, je mi lliostejno. Jen at' vypravovati Pavle, s jakYrni potiZeini byodjede ji.7", co nejrychleji domit! Vi, ze to spojeno yypevezeni pani Linkove?

Itabry patri mne prave tak, jako ostatni Pavia pohovorila s pani ilelenou je:majetek. Dostala jiZ svuj podi Ipo mat- to o leceerns, co bylo nutno usporadati ce. A se rnnou necht' nepoeitii!" podia vale nebozeiny a co ji bylo Emilem Martin ehapal Upine tento p orky jeho svereno. Potom vratila se pani Mirovska ton. opet do sy Ycli kcmnat. Po nekolika, minu"Emile, dovedu to nyni na terasu. Pak tach naS ytivila sveho chote, aby rem povyliledam Helena a sclelim ji, co se sta- vedela, co ujednala s Pavlou. lo."

Kclyz se objevila s Usmevem na prahu Pan ChlurneckY souhlasil. jeho pokoje, sedel pan MirovskY za stoTouZil po sluneenim teple. Kdy2 Mar- loin. Pahlecll na ni s nedoekavYm zajtin vySel ponoril se v mySlenky. Enil, mem. jak krasne by jiste bylo, kdyby mu Pa- "We vyrizeno k Emilove spokojenosti, via skuteene naleZela a kdyby obdarila Martine. Pavia zustane opravdu zde, jaHabry dedieem. Le'e na to nesmel mysli- ko spoleenice a oSetrovatelka. MusiS se ti. Pavia ho nemilovala — a bez lasky postarati je S . te, aby sestrenka co nejdriniko by se neprovdala.. ye odcestovala — Emila jeji pritomnost 1X1 rtin promluvil se svou choti. Helena ptilis rozeiluje. JO, dopiSi tovarniku Ranma ,livila fined Pavlu. Divka se neodva- kovi. Sriatkern jeho dcery uvolnila se paZovala ani vyjiti ze sveho pokoje, aby se ni Balcarova. Necht' vstoupi do zdejSich nesetkala s pani Linkovou. sluZeb a vezme Pavlu pod svou oehranu.

"Milcstiva pani prichazi ke mne ja- Jest to tak dobre?"

1VtanZel ji objal a polibil — po prve, zas ka pest", rekla a prisunula pani Helene po dlouhe dot* Zidli.

"Zajiste jsi ueinila clobre, Heleno! De"Ano, oba panove, pan ChlurneckY i muj muZ nepovolili — musila jsem vas kuji ti. Bylo by pro nine hroznYm yeheed vyhledati, abych se vas zeptala, ne- domi, ze dcera meho miloVaneho kapitalitujete-li veerejSiho slibu a znstanete-li na upadla opet v starosti o denni chleb."

"Martine, ja litovala Pavly, Ze byla zde opravdu rada?"

Pavia pozvedla obe ruse — nejradeji sestrenkou nespravedlive odsuzovana. Zabyla by vykrikla.— nedavaji ji pokoje — milovala jsem si ji opravdu. Je tak unuti pi k neeemu, co se ji z cele diige Slechtila a obetava. Byla bych ji rada viToho vSak nesmeld ueiniti!Jeji u- dela co Emilovou Zenu!"

Pan Chlumecky pohledl pronikave trpeni netYkalo se nikoho jineho. KagdY byl prilis zamestnan sam .sebou, ne'Z- aby slienou tvar sve choti.

"Tvoje Zarlivost vitoi ni tedy jiZ pohase staral o utrpeni jinYch. Nahlas odpovesla?" : Pani Hele sklopila oei.

"Snail nine pan Chlumecky dosti "Ale Martine, prosim te. . . Z Leto nezna,, nezli aby se domnival, ze dnes odmoci jsem davno vyhojena! Mam.v srdvolam, co jsem slibila jeho matte a I/6era i jemu. Ztistanu zde, pokud nine zde ci jeSte jedine prani — ke2, by se spinilo!"

"Sler se mi se v'Sim, Heleno!" strpi. Dam se vyhnati odtud jen Ve zvuku jejiho hlasu chvela se temna Paul Hela se zafeervenala, vyvilltila se struna zle obavy. z jeho objeti a odvratila tvar stranou.

Lee pani Mirovska toho neposttehlo. Martin vSak pristoupil k ni a privinul Stiskla Pavlinu ruku a usmala se. ji znovu na sva, prsa.

Strana

'7

"Nu'Ze, Heleno tve prani --?" techto slovech pozdvihl ji sklopenou hlavinku.

"Martine, chtela bych si dobYti zpet, yeAere Ly e lanky a dnvery," zaprosila tine a sellovala tVai' na jeho hrudi.

Martin usrnal se "Helen() ; nerrilloval jsem nikdy jine Zeny, lee tebe a y,2dy jen tebe!"

"A tvoje, chladnost, s niz jsi se ninon jednal od one doby?"

"To byla zkcu'Ska, kterou jsem ti uloaby to vylecil konene z L ye bezdtbrodnO Carl vosti. Prepadla to vZdy, jakmile jsem jen promluvil nekolik bezvYznamnYch sloe s jinou '7,enou. Doutam, ze se mi to podarilo!"

Pani 'Helene zazailly oei.

"Podarilo se ti to, roily Martine. NetuSi'S, jako bolesti jsi mi tak zpirsobil. Jak jsem tcuZila po tobe a po tvr lame.

Byla to opravdova muka."

"Zapomenme na to, Heleno!': Polibil i vtele na fista. Privinula se k nemu, A'astna, ze nasla opet jeho lasku.

Srdce Heleny Mirovske pnAlo ohnern velke zkouSky. To je oeistilo a neinilo soucitnYm a vnimavYin pro bldu a Cal *

*

Brzy po rozmluve s panem Chlumeckym pani Linkova odcestovala. SrL'ela vztekern. ManZele Miro yskYch zdreli se jeSte do prijezdu pani Balcarove. Potom odjeli, rozloueivSe se srdeene se zarneckYm panem a 's Pavlou.

Pavia nastoupila s ylij noVY &ad. Leo tajna nadeje jeji, ze dojde k neeemu, co jl'osvobodi ad Emeryho, se nespinila.

Seclela s panem ChlumeckSan u snidane a obsluhovala ho. Chovala se k nemu s yyrovnanym klidenl, treba'Ze ji svirala Oast° srdce fizkost.

Po snidani se obyeejne bavalui, anebo mu predeitala, jak si prave pral. Choval se k ni vkly tak gentelmansky, ze se citila v jeho pritomnosti Upine.bezpeenou.

Nic by ji nechybelo k Upinemu Uesti, kdyby nebylo hrozby Emeryho. Jak vypatral, kde se zdrkije? Ur i mu to vyzradila snad Olga? V byte pani Ma,kakove vedeli, Earn Pavia jde.

Byla tak zabrana ve sue mySlenky, "Ze, si nepovSimla, jak ji'zameckY pan pozoruje. Po nekolik tYdnil jiz zdale se mu Pavia prepadlou a zmenenou, jako by ji tajne cosi trapilo. Litovala snad, ze zustala u neho? Pripadala ji tato obet' snad prilis teIkou? Rczhodl se, Ze si s ni 0 tom promluvi.

Ale nebylo souzeno, aby k rozmlu ye doZvedel prieinu jejiho hole jinak. ) 4, Na konci roku radnY hoSpodar dela bilanci k vtlli zjiSteni, jak si stoji. ste vaSi?

la,..4.51 a 0

V .11 b N I

kkeagg6.6.01....o.spp.watVaedgiVeigidatkaid004160,04iall.61.46.1.011M.

—

1.14%2SJIZ

FRANK JARESOVI SLAVILI ILATOU SVATBU

Ve streciti,. tilie 29. prOsinte:194W.:-

.0.190411•1.0.11.0152.0411M.:0

ny dost, az zbylo.. To teleci barbecue, : 170-1 te to yarn byli pochoutka. Novemu pareeku prejerneyk jen to nejlep gi, neb hodna dceru g ka jak Frances si-jinSiho dostali hodne krasnYchday

Palacios, Texas.

CtenY bratre redaktore! Kdyt priSel tento tYden. Vestnik a jak je mourn zvykem, te vtdy etu napred, co pile br. redaktor, tak i dnes na strane 4. vidim a etu: Brats: Frank Rod reditelem. V mimoradne schttzi naSi. HI. iiradovny dne 29. listopadu 1948 zvolen byl bratr Frank Rod z El Campo, Tex. na uprazdnene misto reditele br. Jos. Zemanka.

Br. redaktore a vSici bratri a sestry, ani nevite s jakou radosti jsem tuto zpravu eet1 a nemohu net cele Hlavni idadovne a vtem rediteltim vysloviti, to ani lepSiho reditele nemohli vybrati, neb br. Frank Rod je spravedlivy a poctivy eloyek.

Cteni loft a sestry, podam vain tady male vysvetleni. Ja myslim, te br. Frank Rod se na nine nebude zlobiti, nepiti nic jenom to co je pravda.

Kdyt jsem v r. 28. tady v Matagorde zakoupil pozemek, br. Frank Rod prevzal moje prvni dve noty, ktere byly test set dolartl, (co on za lie dal, po torn nine nic neni), on si je dal rekordovati. Katdy z ids vi jake byly roky 29, 30, 31 a 32. V 29. ja tacitly krop neudelal a ostatni rok kdyt i udelal, zase za to nic nedostal. Ja jsem mu jeden rok inoky zaplatil a kdyt jsem videl, te to neudrtim, tak jsem presto," platiti, neb nebylo eim a tak jsem neplatil 10 let. Ale easy se obratily k lepSimu a ja si pomohl.

Tak jsem Sel ku br. Frank Rodovi, ano, piSi k bra s tim presvedeenina, te main mu zaplatiti d ye noty, ktere eitaji 600 dolarti a za 10 let tirrok. Ale jake bylo moje prekvapeni kdyt jsem priSel do jeho dradovny a sdelil jsem mu za jakYm ireelem jsem priSel, ze bych se s nim rad vyrovnal, bude-li to motno.

A on se nine pta: a co mi chcete dat za ty dve noty? Jd mu povidam, vy se mne ptate, co varn chci ddti, vtdyt' vy je mate v ruce a jsou rekordovane. Ja jsem nucen varn dati to, co vy budete potadovati, jestli chci, aby inuj pozemek byl eistY. A on nine povida: date mile etyri sta padesat dolarti? Ja povidam: ano, s radosti, to jsem ja neneekaval.

Cteni br. a sestry, tady se ukazala. to prava lidskost a to prave bratrstvi, kterym my se radi ohanime a takove eleny my potrt‘ l njeme dues v nazi Hlavni firadovne, nejenom dolar dela bratra, ale take s'_utek.

Cteni bratri a sestry, ja vain vtem preji Wastny novY rok. S bratrskYm pozdravena, Frank Domorad.

JeAte chci vtechny pozvati na sylvestrovskou zabavu, ktera bude poradana 31. prosince v Sokolovne. A vy . tarn,. F. J. E. Markovi v Rosebud asi budete mit nejake ty jitrnieky, tak dejte vedet, ja tarn zabrknu si na nich pochutnat.

JeSte preji num redaktoru a jeho-pornocniktim a vtem etoucim mnoho zdravi a life dobre v torn novern roce.

Frances Jeemenek. ) • 4 • ( kid Spravedlnost, cis. 121.

Ctene sestry a bratri! Nate v3)roeni prosincova schilze byla slabe navttivena, te nebylo motno provest volbu trednikil pro 'Alai rok. Proto vas vkchny timto upozornuji, abyste se dostavili do teto nove schilze v poetu co nejvetS'im a zvolili sobe radove tredniky pro pri gti rok 1949.

Tato chtize bude konana dne 2. ledna v jednu hodinu odpoledne a v padu §patneho podasi o tYden pozdeji. Nazi povinnosti nas vtech elenti jest, abychom se -Leto schtze sircastnili, chceme-li aby rad pokraeoval a prospival v priStim roku.

S bratrskYm pozdravem, Vaclay Steinocher, taj. ) 4, e Houston, Texas.

Ctena redakce, bratil a sestry! Preji y am vtern St'astnY novY rok 1949, by se yarn vSem vypinily yak prani, by varn zdravi sloutilo a , tadne starosti by vas netitily.

Dne 8. prosince byl zase den nail schitzky nateho narozeninoveho kroutku. Den byl krasnY, slunieko krasne svitilo a liralo, tak sestram bylo motno do nazi schfizky prijiti, tak jsme mely hodne sester, ktere nas svoji navttevou potaily. Take byli pozvani hlavni arednici radovi od radiove stanice KLEE. Timto gratuluji naSemu Rudy 8eveikovi, ktery byl pozvan houstonskou radiovou stanici KLEE, by stal se "Master of Ceremony" na nazi eeskoamericke pillhodince. My vtichni vain prejeme nmoho zdaru ye vats snaze trdrteti nazi eeskoamerickou ptilhodinku.

Krajane obchodnici podporte nazi hodinku sy Yrni ohlaSkami, nebo jenom tak to bude motno ji udrteti. Dale piSte, jak se vain programy libi. Kdyt nas bude hodne psati, te se narn programy libi, pomohlo by ndm to dostati nas program drive z yeeera a ne tak pozde, jak je nyni My sestry litujerne, te nebylo niVaio vtem pozvanYm dredniktun mezi nas jiti. TeSilo nas, te kterym bylo motno nas.

Sestra predsedkyne pi. Birdie Hilsher zahajila schtizi a kdyt bylo nejnutnejSi jednani hotovo, schtize byla ukoneena a pak jsme meli vice easu na po-

Oddil DopisovatelsV .14.041810-0..0

Dne 17. tali 1948 siavili zlatou svatbu mantele Frank a Zdefika JareSovi v jejich residenci v Tioga, Tex. Oslavu pripravily nailovalnYm rodietim jejich ditky — pet synti a jedna dcera. Dedeeek a babieka jsou jit na odpoeinku a oba jsou stars 73 let. Vzali se ph Ennis, Tex. a men zaeatek vSelijakY a jen ne dobrY. PH Ennis prebYvali do roku 1916, pak si zakoupill pozemek v okresu Grayson, kam se prestehovali a prebY yaji do dnetka.

Mantele Frank JareSovi pristoupili do nazi SPJST v roku 1902 k radu Ennis Cis. 25. a kdyt byl zaloten rad Tioga, tak k nemu prestoupili, cot bylo v roce 1936, tedy jsou eleny naSi. Jednoty celYch 46 let.

Oslavenci teSi se oba dobrernu zdravi a jsou na jejich stars velmi eili. Vychovali pet sync a jednu dceru, kteri se neastnili jejich zlate svatby a jsou to: Frank a William, dvojeata, kteri bydli ph Ennis; Adolf, Albert, Ervin a dcera pi. Mary HejnY, vtichni bydli v Grayson okresu, dale jedenact vnukti a jedna pravnueka.

Pneasi v den oslavy bylo pane, takte jsme se krasne pobavili vespolek, jidla a pochoutek bylo dostatek a oni to penive nechybilo.

Prejeme dedeekovi a baiece jeSte mnoha leta zdravi a spokojenosti, aby se s nami jeSte dlouho tetili zasloutenemu klidnenau podzimu tivota.

S bratrskYm pozdravem, Chas. HejnY. •

eye

• (

had Fort Worth, eislo 154.

Mili bratri a sestry! Na den 2. ledna pripadd nate radova schtize, ktera bude konana ve 2 hodiny v Sokolovne, Tak se dostavte neb ono se v te schuzi pekne pobeseduje.

Pteasi mame studene, ale suche. Dostall jsme deft' jen malt', motna te at ten novY rok nastane, te se vte k lepSimu 0brati.

Dne 18. prosince p. a pi. Ant. Tirkovi usporadali svatebni vairek v Sokolovne pro jejij h dceruSku Frances, ktera ten samY den byla provdana za p. B. Mathewse. Hosti byla'phia shin, jidla pro vSech-

Ve Itfedtt, dne 29, p o Ce baveni. To vite, mill etenaki, Se my Seny v g ecky rady vidime krasne veci. Ta nage jidelna byla tak vyzdobena, ze bylo radosti podivati se na krasne upraveny stal, ubrusy byly krasne a v g e bylo y e vanoenich barvach. Dale uprosti'ed stolu byi StedrY Mikula g , ktery dobre fidil ty svoje jeleny, kteri melt rolnieky, a ty jeho pekne sane • byly naloSeny krasnymi darky, ani je nemohl v g ecky uvezti, sloSil jich mnoho pod vanoeni stromek. Dale stul byl ozdoben bilYmi ruSemi a krasnYmi chrysanterny, take na ne bylo radost se podivati. Take tam bylo hodne mengich Mikula g ft, ktere byly delane z krasnYch eervenYch jablek, ani cukrovinky a orechy nechybely. Naproti kaScleho talite byla t. z. `Talley card" v podobe zvonu.

Na techto liskach bylo jmeno, kde kaSclY ma svoje misto. V g ech ptitomnYch nas bylo 68 osob. V jednom rohu jidelny Po strane konce stolu byl krasny vaimeni stromek.. Byl vyzdoben v g im, co se path na krasny vanoeni stromek. Hned vedle byl men g i stromeeek Kristovy koruny.

Tento byl ozdoben cukrovinkami, jak jim kikame gum drops, take to einilo dojem jakoby na tomto stromeeku Kristovy koruny je g te byly krapeje Kristovy krve, take to na mnohe pritomne &Milo hlubokY dojem a asi sobe budou dlouho na touto scenu vzpominati. U vchodu nade dvermi byla ozdoba "holly", t. j. jmeli.

Pro ditky byl zvla g tni stul, kde take men derveneho Mikula g e a take mengi Se, kteki byli zhotoveni z peknych velkYch jablek. Take tam ditky mely v g e jako na velkem stole.

Kdy'S uS jsme prohledli v g ecku tu kras r , tak na g e ptedsedkyne pozvala nas ku stolu. KaZdy mel svoje misto oznaeene "talley card" y e forme zvonce a na nem bylo napsdno jeho jmeno. Pak byl podavan obed "family style". ()bed byl velmi bohatY, sestaval z peeenYch norek, ktere na tento ()bed daroval p. Alfred Hilsher.

Mnoho dika, bratre Hilsher! K temto peeenYm norkam byla dobra chutna nadivka, zeleny hra g ek s mrkvi, salat, sladke brambory, cranberries ani orechy a cukrovinky nechybely. Pri obede nom zahral E. J. Kadleeek nekolik eeskYch pisni.

Po obede byla podavana kava a k ni birth day cake sestrou Estelle Kelley a Ookoladove cukrovinky s orechy. Tento mesic slavily narozeniny Agnes Burl, Marie Faltysek a Estelle Kelly. Prejeme vam sestry, abyste je g te mely g t'astnYch narozenin mnohokrat v budoucnosti. Prigti mesic slavi sve narozeniny sestra Alma Goudin. Po krat g im proslovu nas po26,dala predsedkyne, abychom sestram zazpivaly "Happy Birthday to You!" Pak poSadala na g i bYvalou pkedsedkyni, ktera se sveho Utadu vzdala, nebot' nom byla predsedkyni po mnoha, leta, tato nom prozradila, Se take slavi sve narozeniny nag mistopkedseda Alfred Hilsher a bratr

ThSTNi Ernest Hanka, Take jsme jim zazpivali "Happy Birthday to You!" Pak mu byl podan krasny darek od sestr y . Take bratr Hanka, obdr41 pekny darek. Skoda Se s nami nebyl..ak byl podan krasny velkY obraz, ktery mel krasny zlaceny ramec, odstouple na g i pokladnici Mary Elsner, ktera, narn slouSila dva roky. Pak byly podal/Any da,rky v g em sestram. KdyS jsme se pote g ili pohledem na tyto rfizne krasne a uSiteene veci, zazpival narn Robert Lee Hilsher "Jingle Bells" a sestry zapely nekolik vanoenich pisni, jako "Ticha, noc" a "Whie Chrfstrnas" a jine. Take k ham promluvil kra g i tee na g predseda Rudy Sevaik. Te g ilo nas to, Rudy. Take vgecky ditky dostaly darky, nikdo nebyl vynecha p. a v g eci byli veseli. Chci poclekovati sestram, ktere byly na tech v g ech vYborech a v g e mely na starosti, venovaly tak peelivou pozornost. Diky vam sestry! Ten cely vanoeni obed byl velka vanoeni hostina, Se i na g president Truman by ndni onu hostinu pochvalil, kdyby mohl pritomen a take sobe na ni pochutnal, neb neni moSno, by jidla byla chutneji ptipravena. Budu vSdy rada na tento den vzpominati.

V g em bratkim a sestram sreenY a laskavY pozdrav zasila Rosalie HlavatY Kampen.

• 4, • ( Taylor, Texas.

Milo redakce Vestniku! No chvala Panu Se nom trochu sprchlo minulou stredu a trochu v patek a dosud je pod mrakem.

Snad cid Pan, Se bude vice prget.

12. byli jsme ve schtizi. Pan Frank R. efeik deal Sofera, vzal mne, p. Husera a p. Jos. Krampotu a pak jsme se unageli do Granger. Schtize mela bYti zahajma v jednu hodinu po poledni, neb se volili firednici. V g ichni byli zvoleni staki aS na mistopkedsedu, tim byl zvolen Anton Mikuleneak. Podekoval a 'Se to bude uS mit 4 Urady a k tomu kovari, tak snad Se udela, v g em dobre, ale sobe nejlepe. Po schtizi zaeala svaeina a podavano penive sodovka. Jsem nerad, Se jsem Tondovi vypravel, Se pkijedeme do Granger. V pondell on to snad rekl svoji pani a ona zabila 4 slepice a nachystala velikY obed a my jsme tam byli aS po obede, tak chuddk mei z toho jen g kodu. jak si mi steSoval, mel masa na celY tYden dost. Byl jsem s nim v kovarne. To maji pravdu v to pisniece, Se ko y dri jsou eerni y e tvati, on take byl i mokry aS s neho kapalo. Neni divu, on mel take spodni pradlo na sobe a k tomu dvoje kalhoty. Par dni meli jsme teplych a on Se ma moc prate, lide Se mu pra.ci nosi zdaleka.

Pratele, nedej boSe, co se jen stane s temi narody. Stdle jen stavkovat a co vyrobi farmaki, to jde dolti, ale co musi koupit jde nahoru. V kaSdem obchodu prodavaji jinak. Dobre pravili v eas valky, Se zde bude velika deprese, Mnobe narocly

tram 9 1

nechti pracovat, jak nekteki pi g i v nach a maji vskutku pravdu, jak tieba pani Mikeskovd a mnozi jini. Ono uS nebude tak jak byvalo pied roky. byli vice pratel g tej g i a nebylo tolik zavisti a tak to jde bar a Buie l onLm s pozdravem a po.>,ehnany novY rok. V -Clete, Joe V. Kohutek. ) • 4„, • Rad Tiogr a, Oslo Bratri a sestry! Timto vam dElvam no vOdomost, 9,e One 2. ledna 1949 budeme mit sell-Uzi. Nemarne '2'adnY poradek udelany, nejsou Urecinici zvoleni, ani knihy nejsou dany do poi-adku, talc jste Zacidni, abyste se do lednove schuze dostavili vie zapravili, neb jest to nutn6. V pada g patneho pocasi schtize bude o tYclen pusBratri, vodu si sebou vozit netnusite, neb budeme mit nee() Tak riezapomente na prvni nedeli v lednu. S braChas IiejnY. trskym pozdravem, Oznameni do Temple, Seaton a okoli!

Schfize Ndroclniho hrbitova bode konana prvni nedeli v lednu 1949, pri ktere bode podana zprava o einnosti hibitova a budou se take volit itrednici, tedy Undo jste laskave v g ichni Sadani, kdo mate na onom hrbitOve sve mile, neb mate jakYkoliv o nej zajem, dostavte se.

Schaze tato je po radove schnzi. V padu Se by Sc radova schtize nekonala, tedy hititovni schuze nebude. Kilo byste pro vzdalenost nemohl se do scinize dostavit a va g im pranim bylo, neeim prispeti, zaSiete to na kterehokoli akednika.

S pozdravem a pranim v g em St'astneho J. F. Seleik, precis. noveho roku ,jsme, Karel Mikula g , tajemnik, ) • „,t, • ( itad MIA )Elora, Cis. 16., Ilallettsville, Tex,

Cteni braLH a sestry! Zde jest ,v/sledek volby UtednikU ve vYroeni sehazi, kterou jsme konali 12. prosinee. Vsichni staid tednici byli znovu zvoleni jednohlasne pro rok 1949. Jsou to nasledujiel: A. B. Dt&k, ptedseda; Victor Melnar, tajemink; Victor Du g ek, neetnik; Charlie Melna y , pokladnik. Nemocensky vybor: Vilem Wojtek, Frank Fojt a Ed. Melnar. Ueetni vYbor: Julius Seveik, Emil E. bit'Sek.' a John Kovarek. Resolueni vYbor: Vine.

Melnar, Jos. Du g ek a Frank Melnar. RadovicT lekar: dr. C. T. Dufner, Hallettsville, Tex. a dr. H. L. Tannen, Weimar, Texas.

Na g e schtze budou kondny druhou nedeli v multi. Preji vain v g em g t'astnY novY rok. S bratrskYm pozdravem, Victor Melnar, taj.

V znamYch a pkepinenYch laznich dostall dva hoste malieky pokojik a museli spat na jedne posteli. A tu v noci jeden nick vstal a g oural se po pold)ji. Druhy -se prObudil a povidd: "Ram jdete?"

"Ale," paVida prvni, "jdu se obratit no, dr-L.1110U ,90:0,1111,"

Snook, Texas.

Mill bratti a sestry! Vanoce zase jsou zde, &oda se udelala dobra a porad neprgi, tak se dobte jezdi iwpovat krismus.

Mëli jsme vanoeni program veera weer v kostele a pred tim ten veder zase ye gkole, bylo to velmi pekne.

Ptigti schrizi tadu Slovan eis. 9. budeme mit v sobotu 1. ledna. Schilze zapoene ye 2. hod. odpol. Kakly pkineste neco k vetoti2 sandvide, kolade nebo kejk a Po veeeti bude "free dance". Tak ptijd'te vgichni a zkusime, jestli my gedesatnici se jegte dovedeme otoeit dokola.

Sestro Stanovska v Galvestonu, mela jste yzacnY dopis, pfeeetla jsem si jej ttikrat, to stoji za pfeeteni. Velmi lituji ty clobre lidi ye stare vlasti. Té jsem C. vypovedela.

Pkeji vam vgem zdravy novy rok.

F. C. Maregova.

Dallas, Texas.

Mili etenati Vestniku! Ptichazim k vam etengrim a hlavne darctim obetin na dobre fidely, ktere jste me s dfiverou celoroene dávali. Nebylo toho v tomto uplynulem roce tak mnoho jako leta ale i to co jste me sem tam dali, vykonalo sve ,poslani. Davali jste me ty sve peneZni darky z lasky a ty byly potiehnanim tem, jen nedobrovolne se octli v bide a nedostatku. Ja vam jmenem vami podporovanYch uptimne dekuji.

KOdy dobrY hospodat ku konci roku sklada sve fiety, i ja tak einim. Co jste mi dali a za co a na co jsem ty vase dary vydala, jsem yam vkly postupne ye Vestniku laskavosti br. red. sdelila. Dodateene jsem jegte obdr2ela k ucteni pamatky br.

F. Stranskeho $5.00 a $5.00 k ucteni pamatky p. Jos. Zemanka v Blessing od p. a pi. L. Hoek z Grapevine, ptidala jsem tech $10 k sbirce pro morayske sirotky ve Val. Kloboukach, neb i p. Zemanek byl rodak od nas z Vala gska a zajiste, e i jeho rodina nebude proti tomu, e jsem tech $5.00 ptidala k celkove sbirce pro ten samY fieeL Salo se celkove 75 dol. Potvrzeni na $15 a ted' i tech 10 dosud je gte nemain v ruce. Bylo to mezi temi svatky, tak se to opozdilo. Jak mne potvrzeni z ristavu siroteiho dojde, s dovolenim br. red. vain to °pet ptedlohm.

Na baliky CARE me schazelo je gte $2.43. Ph vYroeni schtzi kadu Jaro me dala pi. Noskova $2.00 s podotknutim, at' je 0iji na cokoliv. Rekla jsem ii, e je phdam k tem $7.57, co mam na ten zbytek, 43c jsem k tomu ptidala,, zaplatila M. 0. a 9. prosince odeslala jeden potravinovY balieek na sl. Vlastu Vrazovou do Prahy a napsala, ji dopis, at' rozda detem. Tim moje pokladnieka, kam davam va ge dary, zilstala prazdna, a me svedomi eiste, radost v srdci, ne jste pomohli chudYm, nemocnym &tem. V gak ne na dlouho. 12. pros. po divadle ptiSla za MnOu dobra,

chetna due a dala me$1.00, pravila, jsem yam davno nic nedala, tak aspori ten $1.00 yam dam. Diky, pi. A. K. Tak ta moje pokladnieka byla jen 3 dny prazdna. Buda zase ukladat ty vase obetiny, dolar k dolaru, a zase po glu ku zmirneni bidy detem v Evrope. Za neseetna vanoe ni ptani, kterYch nam kahlY rok pkich67.1 velke mn0stvi, yam vgem srdeene clanjeme. VaAhne si vageho pkatelstvi.

23. prosince jsme doprovodili k yeenemu odpoeinku na geho spolubratra Karla Janieka, ktery po dlouholetem utrpeni zesnul tie 21. prosince. Zanechal zde vernou maaelku, ktera ho v jehO dlouhe nemod i laskypine ogetkovala; 2 bratry, 2 se stry a ostatni ptibuzne.

Nebylo na te jedne rank dosti. 22. prosince zemkel nahie p. G. Bubak, tak meli v rodine dye rimrti, p. Bubak je bratr pi.

Janiekove. Pked 5 mesici zemtela pi. A. Hubikova,, rozena Bubakova. StatiekY otec br. bubak musi doprovazet sve deti k mistu posledniho odpoeinku. Rodine Bubakove projevujeme na gi hlubokou soustrast.

Diky br. red. za celoroeni uvetejriovani mYch dopist.

A do noveho roku ptani nam v gem vespolek. Ptedne zdravi. A aby utichly valeene mraky a lidstvo se sblihlo k svetovemu miru. Pozdrav v gem etenarum, Bo Z . ena Valeikova. )e

PODEKOVANi

Snook, Texas.

Chime se povinni touto cestou podekovati v gem na,gim milYm ptatelfun, kteti nas 21. listopadu t. r. v na gem domove poctili svou naystevou ph ptile2itosti nageho 50ti leteho snatkul Oceriujeme drazi pratele Va gi pozornost k nam, nejsme v stavu v ,obmezene teto rubrice ukid Fort Worth, ash) 154. dati Vage jmena, neb tolik lidu se steli Cteni bratti a sestry! No tak zase jeden dostavi k jinYm podnikfn. rok je u konce a ty na ge vYrooni schfize Vette pratele drazi, ae vysoce si take, v kterych se maji stfidat ritednici Vagi mile pkitomnosti, za co Vam uptirn spolku, tak aby vice elenfi uznalo praci fi- ne dekueme dlouho. Bude nas te giti ye tednikil a stall se z nich lep gi eleni. Je to domi, e mame doposud v nagem potakova gkola. Ale vetgina tadii proto, ne kroeilem staki mnoho a mnoho tak upr Y zastavaji ritady poctive, je voli zas ptimnYch pkatel, kteti jste sve pkatelstvi ale nehledi, Z'e by se meli druzi phueovat projevili spoustou cennYch darn. Zvlagte a 2e by si mohli odpoeinout aspori jeden dekujeme sve dceti pi. Olze Huberiakove rok, neb by se mel zvolit do jineho ritadu. a vgem nagim snacham za pkipravu poBratti, ja vam dekuji za va gi dfiveru, * e krmu a pohodli v nagem domove pro sve jste mne zas zvolili, ale ten Mad mne nezajima, jak mne zajimal pied osmi ro- mile rodiny, a vribec pro v gechny phky. Ja nechci, aby Si nekdo myslel, e po- tomne.

Nag upkimnY dik vgem—Vam ptatele tad brueim, ale ja M jsem v Jednote od r. 1913 a vim co pigu a co Marne a kam mill, Frank a Marie Jakubikova. p to vede. My si mame ptiueovat ty mladgi, ale tady zas schazi eeska gkola, ale jegte by se na gli a lepe bysme pokraeovali a nemuseli jsme, tak brzy vest knihy v angli- gek. Lekaki jsou: dr. Fr. McCoo a dr. cke reel. Utednici pro rok 1949 byli zvo- Smith.

Jegte par tadku muslin dodat. Jestli si leni jak nasleduje: Frant. Obal predseda, Vlad'a Hejl mistoptedseda, John Beean nekterY mysli,`te ja jsem v chybe, pteetetajemnik, Anna Milan rieetnice, Mary te si dopis sestry A. Horakove z Dallas ze Hejl pokladnice, Jos. Milan st. prilvodei. dne 22. prosince a uvidite, 2e jest .potteeetni vYbor: Mary Krupka, Fr. Prova- ba velke napravy, abysme dostali na,gi zek a dr. Marvin Janea. Resolueni vYbor: inlada do sch0e. Ja, tim neminim odhaFrances Jeemenek, Carmen 8imek a Dil- net stare eleny, ale musime bleat do bulie 13e6an. Nemocensky vYbor: sestra Aloi- doucnosti. — A t'd' yam vgem pteji veselY sie Albrecht taj. VYbor dali: Mary Po- a gt'astnY novY rok 1949.

John Sedan, taj. lagek a Milan, Anna Svitak, Millie poia-

a

y e streOu, ono 29. prosince 1948.

NASI Z NEJMLADgiCH

Na tomto obrazku jsou dvojeatka mantelt Johna a Marie PolaSkovYch v Galveston, Texas, jim bylo 26. prosince 1948 etyti roky. Rodiee dali je do Detskeho odboru SPJST kdyt byli jeden mesic a bratr John PolaSek je 'Menem naLi Jednoty 40 let a jeho mantelka, 23 let eili mantele John PolaLkovi nalei mezi sto 'ii. ocentni rodiny naLi mohutne Jednoty. l\I Pcht' jim pekna dvoYeatka rostou ye zthavi a k potekpeelivSreh )• 4 • ( CHCETE OBDAROVAT SVE PRiBUZNE V CESKOSLOVENSKU?

Praha (OTK). — V posledni dobe dochazi do Oeskoslovenska mnoho dotazil zahranienich krajann, zejmena krajann tijicich v Americe, kteti se tati, jakym zpfisobem by mohli bezpeene zaslati syym ptibuznym neb znarnYm v CSR nejakY darek. 6astS7m zjevem byla skuteenost, to nektere balieky dochazely na misto ureeni v poLkozenem stavu a krome toho byly i cestou vybrany. K vypraveni zasilky by10 tieba mnoho ntednich formalit spojenych s pojiAtenim balickn, s clem atd.

Aby bylo zabraneno vAem ternto nedostatkiim i formalitam, musela byt cela akce tesena, celkem za jinYch a pti torn daleko priAnivejLich podminek.

V aeskoslovensku byla ustavena spoleenost zvand DAREX, na kterou se obraceji es. krajane tijiei v za,hraniei, kdyt chteji sv3",m znarnyin ucinit radost a umotnit jim nakup v re mite, jako by tomu bylo na domachn trhu. Jsou to zejmena textilie (latky, nl 'duo, atd.) vkho druhu, kl ere dries Cc tosiovensko musi vyvatet, aby za ne ziskalo pottebile suroviny. Z to-

g

i —

TEXA2

hoto jasneho a pochopitelneho dilvodu jsou ve sve pot•ebe omezovani domaci spottebitele. Jak se tato darkova akce teLi v praksi? Je to velmi jednoduche. 0soba,, ktera ma ptibuzneho nebo, znameho tijiciho v Ceskoslovensku, poukate na pkiklad prosttednictvim kterekoliv ame ricke banky ureitou onstku v dolarech na 2ivnostenskou banku v CSR na Kanto zavodu DAREX. Pti tom uvede jrneno a ptesnou adresu ptijemce, ktereho jmenovana banka po obateni pellet uvedomi, k mu byl pouk,zan penetni obnos na nakup zboti v zavode DAREX v Praze. S vystavenYm poukazem no, pkiklad na odber veci v hodnote poukazanYch 30 dolarn navStivi obdarovanY prodejni oddeleni DAREX, kde si mute podle sve potteby a vlastniho vkusu vybrat rilzne druhy zboti. Podobne, kdyt zavita es. krajan do vlasti, rank ureitY penetni obnos, bud' v dolarech nebo ye LvYcarskYch frankach slotit u 2ivnostenske banky v Praze na zavodu DAREX a dalLi postup je tat 'ako v ptedchazejicirn ptipade.

2e se slutba zavodu DAREX skuteene osvedeila, dokazuje skuteenost, te v listopadu t. r. bylo u jmenovaneho zavodu prodano zboti v celkove hodnote 1 milion korun. Z teto celkove sumy bylo vybrano 95 procent zboti textilniho. Nebudeme varlet vSechno zboti, ktere lze koupiti v zavode DAREX, vLimnerne si vAak cen.

Tak na pkiklad 3 metry latky na pansky oblek i s pfipravou stoji 15 at 30 dolart; popelin na panske koLile 1 metr 1 at 1.60 dol.; 6 prosteradel 29 dol.; 1 tucet lnenYch uterakri 18.75 dol.; eiste vinene ptikryvky 12 at 16 dol. V ptipade jakehokoliv nedorozumeni nebo nedorueitelnosti zaplaceneho ptikazu pkijemci, vrati se penize adresatovi. ) 4 Mistniho ueitele prelotili z jedne vesnice do druhe a na rozloueenou se uspotadal y eeirek, jehot se zneastnili za,stupci dosavadniho i budouciho pfisobiLte. Pan ueitel na konec vstal a ujal se slova.

Mluvil hodne dloubo, snad d ye, snad tti hodiny, snad i vice. Kdyt skoneil, ozvalo se volani: "TakovY elovek, ten by to mel zusta,t!"

Zaslzel pan ueitel a smutne pravil: "Tak vidite, kdyt odchazim, litujete toho a chcete, abych zilstal!"

Vstal pfedseda rodieovskeho sdruteni v dosavadnim pilsobiLti a omlouval se: "Promirite, ale to volali ti z druhe strany!"

• * Voltaire jednou povidal ye spolednosti: "At se jednou dostanete do nebe, budete se divit ttem vecem: Za prve, to tam uvidite lidi, ktere byste v nebi nikdy nehledali. druhe, to tam nenajdete ty, o kterch jste se domnivali, to je tam ureite potkate. A za tketi — to jste se tam dostali sami!"

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor i'Adu Komensky eis. 20. SPJST v Granger, Tex., tirnto projevujeme jmenem ta,du uptim110U soustrast pozastalemu rnanteli, ditkam a dalLi rodine nad rimrtim jejich milovane mantelky, matky, staienky a naLi spolusestry Rozalie Novosad, ktera od nas odeLla navaly k veenemu odpodinku dne 15. prosince 1948 ye stati 69 let, Sestra Novosadova ptiLla o tivot v auto neLtesti na ceste pti Callalen, Tex. Byla pochovana dne 18. proince 1948 v Granger, Tex. Zesnula sestra pattila do Jednoty od roku 1910.

Vy, pozustala rodino, jeLtejednou phjmete naLi uptimnou soustrast a zesnule budit zeme lehkou.

Dano v Granger, Tex., dne 24. prosince 1948. Za tad KomenskY eis. 20. SPJST v Granger, Texas.

Anton Mikuleneak, Chas. H. DuLek, Henry E. Vitek, resolueni vybor. ) PROJEV SOUSTRASTI. My, nitepodepsanY resolueni vYbor tadu Vlastenec eislo 45. v Shiner, Tex., projevujeme timto jmenern inch' naLi upfimne citenou soustrast poznstalYm ditkam, mantelce a ostatni rodine nad fimrtim jejich milovaneho otce, dedeeka a naLeho mileho bratra Tomage Malina st., ktery dokonal svoji pozemskou pout' dne, 12. prosince po dlouhe a trapne nernoci.

Zemtel ve veku 62 let. Zemtely by]. dlouholetYm Menem Jednoty a kadu Vlastenec a vtdy sve povinnosti spravne konal.

Vime, pozilstala zarmoucena, rodino, teke nesete odchod vaLeho mileho, avAak budit yam fitechou, te my opravdove soucitime s vann ye VaSem zannutku.

ZesnulY bratr at' odpoeiva v pokoji a eest budit jeho pamatce.

Dano v Shiner, Tex., 22. prosince 1948.

Frank M. Mikeska, Frank Mikeska, J. K. ElLik, resolueni vYbor. ) ♦4370 Konec veilryeb silnSich aut?

D. G. Roos varuje vedouci prilmyslniky v Detroitu, to jim hrozi hospodatska zkaza, budou-li stavet auta potad dela tetLi pti dneAnim nedostatku ocele, benzinu a gurny. Pravi, to dues je tieba lehkeho auta, jet na sto kilometrii nespottebuje ani Beset tarn benzinu.

Strana 12 DIVKY Z HRADU NEVICKE. J. S. Hanak.

Na syYch toulkach po Podkarpatske Rusi prisli jsme jednou veeer na brad Nevicke u Whorodu. Prohledli jsme si malebne zriceniny a sedeli jsme pred weerem pod hradnim naspem. Prikrural se k nam pasaeek, staiik s litreiekou, stddo mu odpoeivalo y e stinu roglehlYch buka, ptik1 si s dilverou k turistfun na kousek reel a pro nejakou tu cigaretu.

Ptali jsme se ho na vklicos, na jeho starosti, na jeho hospodare, i o jeho Zince jsme hovotili. Ani nevim u2 jak, jsme take vypravovat o Zivote, kterY pted davnYmi dobami vedli stateeni rytih a ctnostne pani na brade, jen se vernal nad nami. Statik nam pak vypravoval povest, ktera se o hrade udrZuje mezi lidem v okolnich vesnicich.

Kdysi byl panem hradu Nevicke rytit GriS"ka. Jeho krasna dcera se zamilovala do chucleho pastyte, jen v okoli hradu pasaval stado ovci. Aby se nemusela provdati za Zadneho z neseislnYch napadnika, menila frmyslne svou povahu. Na hrade byla ke vkm laskava a mild, mimo brad byla zla, ukrutna a mstiva. Vypadalo to tak, jako by mel rytit GriSka d ye decry: zlou a hodnou. Hradni dcera udr2ovaal suet v klamu a svym napadnikam davala za ukol, aby ptemohli jeji zlou sestru. To se v'Sak nikomu nepodatilo, protole byla velmi stateend.

Jednou prekvapil otec dceru pti schriz, ce s pastyrem. Ve hnevu dceru proklel, dal privezti zlaty pluh, taZeny ohnivYmi voly, a vyoral kruh kolem mista, kde sedeli milenci. Kruh se ihned vypinil vodou, a past s rytirovou dcerou zustali uprostted jako na °strove. Pokusili se uteci ze zaearovaneho mista, ale oba se i s oveekami utopili.

Povest se nam libila. Welk ukoneil svoje vypravo yani slovy: "Pojd'te, zavedu yds k tomu rybnieku. Nebojte se," dodal, "kdyZ mesic v Uplriku, easto na ostruvku vidim duk utopeneho paste a rytirovy decry."

"To snad ne," pravil kterYsi pochybovad z na gi spoleenosti.

Podival jsem se vzhilru. Mesic krasne zatil nad mohutnYmi buky.

Stafik nas vedl lesem pod brad. NeZ jsme vystoupili na malou mesicem ozatenou planinku, spattili jsme nepatrnY rybnieek a uprostred neho ostrtivek. A skuteene, na ostrtivku v trdve jsme rozeznali dye osoby: hocha a divku. Byli jsme tim pfekvapeni.

"To je duch.toho chlapce a vedle neho, to je to hezka divka z hradu Nevicke," pravil stank pti'SkrcenYm hlasem. V'Secek se trasl, kdy zvedal tri hroudy a hazel je za sebe, mumlaje jakousi kouzelnou formull, aby pry neeisti Zivloy e nemeli nad nim mod. "Svaty Nikolaj se mnou a zlY prye!"

V' t

WI K

TIMAS

Za horou se ozvalo troubeni. 'Trombita, dlouha trouba podkarpatskYch pastYra. Volala nakho baeika, aby zahnal sve stado na noc do teple koliby. Rozloueil se s nami a utikal ke sverou stadu.

Ziistali jsme skryti za hustYm podrostem. Hoch a divka, sami v lese pici mesieku, co by na torn bylo divneho. Statikovo vypraveni na nas piece pfisobilo. MlCeli.jsme. Ja jsem eekal, kdy se objevi stare rytit, prokleje dceru a napusti napolovic yysuknY rybnieek vodou, aby se ti dva hfignici utopili.

Neeekali jsme mune. Po lesni ceste yedle nas ptebehl'elovek. Slyseli jsme jeho telkY dech. Mesic na chvili zaSel, takle jsme nevideli, co se del° u rybnieka. Myslim, Ze. si dovedete piedstavit, co jsme Slyseli kdy.z si to testa ptiSel pro dceru, kterd se proti jeho-vtili scluizela s ehuclym hochem. Deera plakala, otec ji bit po dech a kiteel, ze toho Zebraka zastrell, jestliZe ho jeSte jednou uvidi s dcerou nohromade.

Podle hlasu jsme poznali nacho hostinskeho, u neha jsme jiZ d ye noci pFenocovali. A ta . divka? Nepochybovali jsme, ze to byla Lidunka, krasna, vista a miles diVeka z hospody.

PH weeri jsme videli, ze v domacnosti nakho hostinskeho neni vkchno v potadku. Lidunka chodila jako podseknutd na nikoho se neusmala, slzieky teplYch oeich. Tata still za Senkovnim stolem, naleval ptillitry a mraeil se, jako by misto piva tail vitriol, kterYin by chtel 0travit celY svet.

Az na OvSem. Az na jednoho pana, kterY seal sam v protejSim rohu hostinske mistnosti. Byl to etykicatnik, rumenne tvare, mohutne postavy, s protivnYma rukama, ktere se v2dy snaZily otrit se o tu krasnou devatenactiletou lu ll, kdykoli k nakmu stolu nesla vutty s cibuli. Jen na toho paha se rytir GriSka ei vlastne tatik Rubak usmival. Hned jsme uhodli, ze to bude napadnik a oficielni zenith hradni sleeny.

Po veeeri si k nam ptisedla pani hostinska, aby nam vysvetlila, proe je dnes u nich takova dusna atmosfera.: LiduSka ma Zenicha, tatinek ji ho naAel v UZhorode, je to vdovec, reznik, ma dva domy, velky kram a tri deft "Ale Lidunka ho nechce," dodavala Septem, "ma sveho chlapce dole ye vsi."

Bylo videt, ze se oficielni napadnik matce Rubalove zrovna tak nelibi, jako jeji dceruSce. Ale co mely Olaf,. Tata si to vzal do hlavy, a nepovoli, kdyby nevim co.

"A co ten chlapec ze vsi?" tazal se kdosi od nas.

"HodnY chlapec, studuje na ueitele, ale je z nejnuznejSi chaloupky. A to neznate nakho tatu. Koupil dceti. piano a thee, aby delala ve meste pani.," "KclYZ je ten hock bodnY, tak si device

Ve sttedu, dne 29. Prodine 1948. vezme, aZ vystuduje," povidal kdosi z nasi "NdS testa na to neveti," dodala smutpani hostinska, "takova studentska Az je pa.nem, tika, s laskou je amen."

Pan napadnik ktial vysmolenym hlasem, ze plati, a pak svemu nastavajicimu tchanovi ukazoval taSku nabitou stokorunami. Dal si je'Ste jedno pivo a zase tail sve teleci oei po Lidunce, ktera obsluhovala ostatni hosty.

Vykl jsem ven a na dvote jsem pod stromem zahledl stin jakehosi eloveka.

Byl to jiste ten neAt'astnY kandidat aitelstvi, jeha jedinou chybou bylo, ze nema v Whorode dtim, kram a hi deti — taSku nabitou stokorunami, v to poeitajic.

Co to, tech stinu se po dvae miha vice?

"TH piva," tekl jsem si, "jiste smyslu mameni," a Sel jsem dovnith Napadnik slany Lidunky se prave zvedal. Naparoval se a ukazoval pani hostinske nakladni list na vagon polskYch prasat. Chtel chytit Lidunku za ruku a phtamout ji k sobe. Nepodatilo se mu to.

Zahledl jsem pohled, kterym hostinskY probodl svou dceru. Tak se asi tvatil rytit GriSko, kdy volal na pacholky, aby phvezli zlatY pluh.

Napadnik se rozloueil s hostinskYm a jeho Zenou. Lidunku marne volali. Schovala se jiste nekam do komory. Napadnik odeAel. V hostinci se nam hned zalibilo, a proto jsme sedeli dale. Netrvalo to VAak dlouho, zvenku bylo slykt hluk a do . enkovny vpadl pan napadnik. Kdybyste videli, jak vypadal. Z kabatu mel v pravem slowsmyslu vestu, oba rukavy prye, dva zlat, zuby si drZel v ruse a na eele mei bouli jako ()tech. 0 tom, ze kulhal, se ani nezminim.

"Lupiei, lupiei," ktioel. "Ptepadli mne!"

Nastalo vzrukni. Vyskoeili jsme a obklopili riegt'astnika, eeledin beZel na detnickou stanici a Lidunka se v koutku potmeSile smala.

Netrvalo dlouho a ye dvetich se objevil eetnik: "Byl jste ptepaden?" tazal se potlaeneho keznika. "Ukradli yam penize?" keznik vynal svou prkenici a ptehraboval se ye stokorunach.

"Nic mi neukradli, jen me zbili."

"Mate na nekoho podezteni?" tazal se fitednim tOnem pan straZmistr.

Ted' se do cele veci vlozil otee Rubak. to pry ho jiste pobil ten Zebrak Huleja, ktery leze za LiduSlou, o kterou se tenhle pan uchazi, a tak dale.

"To neni mane," pravil stratimistr.

"Pan Huleja je od veeera u nas n,a stanici a hraje s naSim panem vrchnim ji2 tteti partii 'Sachu. Ten ma alibi."

Nevyktfillo se nic. Pan Racz, tak se ten feznik jmenoval, zutil, Lidunka se potmesile usmivala. Na konec se chytil pted celou hospodou pan Rau s panem hostin-

stiedu;-dner 29. proSince 1948.

JkYm. 2e pry za takovou husou chodit nebude, Ze pry se nebude prat s parobky, err se za ni jeden pies druheho lezou, a ..ak dale. Byla to straSliva hadka, eetnik radeji ode§el, otec Rubak vyeetl panu RAczovi, e je start' blaZen, kclyZ% si myslil na mladou, vyeetl mu jeho etyiicet let, jeho tti deti s neboZku, kterou pry usouZd. Pak ho vlastnoruerie vyhodil a Sli jsme spat.

Za nejakY eas jsem zase zabloudil do Nevickeho Podhradi.

Otec Rubak se jiZ nemraeil. U stolu sedel nejakY mladik, hltave veeeiel. Na prvni pohled bylo videt, jak mu obe '2eriske v kuchyni pieji. A start' mu dokonce nes1 sklenici piva..

Povidka o dvou hezkYch divkach z hradu Nevicke se touto veeeri konei, Je z ni videt, jak se easy meni a Ze se dejlny neopakuji. ) • 40 • ( Novinky pro soudy Nektere soudy v zahraniei chteji zrusit soudniho zapisovatele a nahradit jej magnetofonem, to je uzkym kovovYm paskem, na kterY by byla cela vYpoved' obZalOvaneho i svedkir za izname/lama naprosto verne i se vkmi dtirazy a prizyuky. Navic by byla kdykoliv upotiebitelnk a nikdo by se nemohl vymlouvat, Z'e to tak netekl. ) • 4 — v Turecku Petrolj V Turecku byla objevena bohata, loMska nafty, patrne pokraeovani velkYch loZisek na Strednim VYchode. Vrtby byly zahajeny v rozsahle oblasti. W., tarn vetri amerieti kapitaliste.

Setii v letectvi Americke letecke spoleenosti zaealy minulY tYden podavat cestujicicim obedy na zemi misto ve vzduchu, jako dosud. — Obed 1/Q vzduchu jim piijde na 150 Kes, kdeZto na zemi jim .prijde sotva na polovinu. Jidlo je zapoUeno v cene letenky. )• 4 • ( UMIRANi KARLA CAPKA.

Na Hod BoZi. Vanoeni bylo tomu deset rokt, co zemiel Karel Capek. Piekotnost laistorickYch uddlosti, odsouzeni eloveka nag doby Gist noviny, poslouchat radio a denne proZivat vSechny ty vYkyvy je2 zmitaji osudem kaZdeho jednotlivce, oddaliliy onen zamlZeny pod yeeer boZihodovY do daleko veth vzdalenosti. A piece svedku toho velikeho narodniho neStesti z Vanoc 1938 znovu se vraci na mysl kaki* detail tech nekolika dni a noes, proZitYch u ink umirajiciho basnika, filosofa a nejneZnekSiho pfitele.

Na 8tedrS7 den 1938, asi o pill noel, stay 6apkilv se zhor'Sil. LoMsko zapalenYch plic se roMitilo na da,ISI plicni lalok; dYchani stavalo se eim dale obti2nejS'im a rychlejSim, tlak krve byl nizkY, teplota

TtSTN K

TRY A'9

Strana 13

Pylo 6 hodin 35, minut na: Hod, BoN klesla pod normal, tep zaeinal byt ne7 nmatatelnyin, nitkovitytth To aZ bylo vi- 1938, Karel Capek zerniel.

Dr. Karel Steinbch. ciet,,Ze zapas s nenprosnosti. piirody je prohran. "Wdycky jsem si je • 4• nejvetSi Stesti videt, ale pin,-(1:11 dobre NilcOLIK VZPOMJNEK Z 1,1)NDNA. dYelmt, to je vie," po. val si •Ota Ornest; krlyZ ain,-•1.1 e kali noorestayalo hdy byl v LondYne kaZdy jete vice a had dech -htel jako kdO jehlou pichne. To byly tia ell vile, kciy_povzhuzujici iii- meat soukromou osobou na samern pojekee pies taly pUsobit A Capek to pozoro- eatku valky, snaz li jsine. se o kulturni val. Byl z lekaiske rodiny a pozoroval propagaci CeskOslovenska. Jan Masaryk priTheh sve choroby mozkem no serioveho ealozsl vlastnirn. nakladem Ceske trio, ktepacienta, nvbt jako vzdelany lekai„ienZ re pozoruhoclnych Uspechil na zna pilsobeni a nein kaZdeho podanelm koneertnich pocliich. Pornohl nam opaleku. A pies to se zdalo, se Capek optimi- trit si narodni k.roje do narodnich tansta vein, ze, kaMa kapka piedepsaneho en a zahajoval nak podniky srdeenymi lei u. piispiy a k jeho uzchaveni, tak jako prosloyy, "To je to zeme, o ktere pry nic ne y ite", rskaval Anglicanism. "Kdepak, jeho slova prispivala k zlepSovani Byly chvile v posiednich hodinach, kdy vy jste piece o Dvoiakovi jakZivi vid'te? A jmena jako SMetana a Ca se zdalo, tie mysli, re vsechna to peee c , eho se piehani. Nei'ikal to nahlas, ale pek taky slySite pa prve. Kdyti to iekne rakdy se jako (roam ironicky usual, ja- sarn pan Chamberlain, musirne tomu y e" AngliC..ane se small; ineli Odyeky koby chtel iiei, cc svemu °Roll . teprve ukaZe, jaka je V nem sila. "CoZ jste se racii clobry vtip a Masaryk tetO formy vyzbiaznill, '2.e nil nedovolite ani mluvit?" ut pro svou boi-Rou pravdu. Vyvrcholenirn kulturnich podnikit byl tehdy weer posteZoval si, kdyi se zdnrazhoval easto itpiny klid. Ale byly case chvile, kdy Karla Capka v Rudolf Steiner Hallu. To jme angaZovali i anglicke herce a prosil svoji Zenu i sveho pintele, aby 110 drZeli za ruce, jakoby se bal. To byly po- piedvadell ukazky her. Valka zakinala sledni projevy jell() neanosti a laskavosti vAelijak a nemeli jsme mnoho ptiein k a jeho lasky k Zeni" a Is lidein yobec. "Ja optimismu; 6apkilv pesimismus velmi dojsem se umel olenit," ehlubil se. svemu Pie vyjaciroval nak rozpololeni, A tak se priteli a pii torn dojemne hladil ruku sve stalo, tie Ova slimaci v zavereene scene pani. "A vis, Olsno, Ze as se vystanu, na- "Ze Zivota hmyzu" byli obleeeni jako dva psi roman o lekaii. Bude to ale jinY dok- anglieti lordi a jejich primpovidky jako: tor Galen, takovY, co ma rad umelce, a-- "Jenom kclyZ my jsme zivi — a jen kdyt vsak taky spasitol." Tim chtel Capek u- butte male slimaekti a hodne kapusty", clostaly novy smysl. Masaryk zahajoval kazat svoji vdeenost Jekainin.

Byla to zla noe, La Stedro yeeerni. K ra- veeer piekrasnym projevem, mluvil o ponu se mu ponekud uleheilo a zdalo se, Ze sleclnieh dnech Karla Capka a o jeho pose MU lepe dYcha. Zajimal se o ykdni ye- clivne snirti vzpominal na neho pfecleei, ptal se na lids. Bylo nutria vypnout te- vSim jako na zahradnika, ktery si y e sve lefon, jelikoZ se rozkrikla po Praze zpra- zahradee pestoval nejkrasnejSi exemplava. Ze Capek je vitae nemocen. K vile re, ale priali bide v holinkach a podupali Capkove sjiZdely so vozy ministerste y , oo- mu jeho kvetenu. Klink asinevnetragiky• zy redakei a svetovYcla agentur a macho bylo y .jelto slovech! soukromYch vozu, bylo videt, Ze Praha se Kaaiou st •edu --- ale to bylo az pozdeji tiese o C,'apkit y zsvot, kterY catim unikal piiehazel do rozhlasu a hlasatele se div nahore v pryem pochodi kaaloa minutou. nepoprali, aby ten den meli sluthu.

Najednou se zdalo, se vSecimy jeho picate- Ste y e dnech, kdy situace vypadala hodne le i nepratele sluenje bazar o jeho beznadejne. "'Pak co, kolik tankit jste Po poledni Capek upadal do agonie. dues znieili?" ptal se se smutnYm Yem. V to otazee byl uZ smysl zavereePies to chvilemi se vzchopil, hledal ma nebo zvednutim sve- ruky svoji Zemt. nych slov jeho projevn: "Hlavu vzhilru, Zda.lo se, 2e. spatne vidi. Prosil o sYetlo, moji mill a dobrou noc!'' Ve studiu byl "vice svetla", luerhriTznpred -Lmou, ktera klavir a east° pied vysilanim si k nernu po nem rozvirala svoji narue, do nit ho sedl a zahral — s nsmevnym snautkern. brala. PoloZil hlavu na rameno sve Miry, Pak y ypravel nejakou anekdotu o Angliktera, ho drZela za ruku a podpirala ho eanech a dodal: "Tu reknu zitra na aujak seal no Mi. Levou ruku mu drZel je- dienci u krale. Term mne nikdy nepusti ho pfitel, 0 kste a pill hodine, vysilene, bez anekdoty". — Ve dnech heydrichiady udYchane telo nekolikrat prudee sebou se presto' usmivat a steli promluvil slovo. trhlo. "Co tim naznaeuje," ptala se pani S ynj projev Ceti teZee a udYchane. A phOlga v plaei. "To si hleda posici, Ve ktere Sly °pet radostnejSi clny. To chodil do stria srdec dotluee," caSeptal lekai. "Je to je- dia - veliky karnarad vSech. A jak krasne diva posice, co jsi si Karlieku hledal," za- znela v cizi zemi CeUina z jeho Ust! Na lkala pant Olga a pritiskla jeho ruku ke stejnem miste, ktere nyni znesvecuji de, kteti take mluvi eeskY I kdyZ" syYm rttim,

Strana Y

7

nmeli. Dnes pouaivaji h jeho jmena a splachuji je stokami lai.

Nekolikrat byl pozvan do rozhla,soveho Brain trustu. To je popularni instituce, kde slavni lide odpovidaji na ota,zky posluchaeu. Jednou jim byla poldena otazka, dim by chteli bYt, kdyby si rnohli znovu svobodne vybrat sve povolani. A tu se je Jan Masaryk rozhovotil o sve lasce k hucibe, ktera, ho provazela od detstvi.

"KclyZ se tak easto xnusirn hadat s vagimi diplomaty a unikat jejich kliekam, vzpomenu si, ze jsem v to chvili mohl tfeba seat na koncertnirn podiu a brat Aimssionatu", fekl. "Bylo by to mnohem krasnej gi. A eistgi. Ale" — dodal po kratke pomlece — "Hitlerovi bych tim do pekla nepomohl. A tak jsem vlastne rad, ze clelam to, co delam."

V nejrozbotenefgi east LondYna byla uspota,dana tryzna, za Lidice. 13yla to zaroven nejchud gi Cast Londyna. Projevy byly vysilany rozhlasem. Pri g divaci — ponejvice delnici a jejich aeny s detrni na rukou. Masaryk mluvil: "Tak to vidite, jak si chovate sve deti. Za nic na svete byste je neda,li. A vite co udela,li skoPeacir — 2eny plakaly. A Masaryk kekl: "Ale nemyslete si, v Indii byste tairovSrch " Lidic nagli JakY to byl zvla gtni, tisicilety smutek, ktery bylo lze citit za kaadYm jeho Usme vem, za kaadS7rn vtipem a floskuli? Koho to Masaryk neustale pied nami ukryval?

Jaky pia:6 se to chvel na krajieku jeho klukovskeho veseli? Byl jako onen elovek, ktery byl velice smuten, "ale tak velice, ze si vady nasazoval jinY oblieej, mel-li potkati eloveka . . ." Kam se to vadycky dival kdya jeho oci smekovaly mimo do nekoneena, a pki tom mluvil tak blizkYrn hlasem, ze to musel byt nejaky druhY zrak jineho zahledeni? Byl to vadycky on, nikdy to nebyl on. Tak take v okamaiku sve srnrti, tu se snad oteviela propast onoho neznarna, karn byl vadycky zahleden a lakala k saltu, a snad se ho v eeskem raji Richard Weiner zepta, zda mel v one posledni vtetine je gte eas pfiddobiti se konvenenim Usinevern akrobatu. ) • 4 • ( B. Brodsky: FRVNI A POSLEDNi. Hezky se pfikreil k liskovi, ptes nohy houni si hodil, ruenici na kolena, poloail a eekal. Nemohl si lep giho mista "na, eekani pfati. Pted nim bylo jeho pole osazene do polovice zelim a tipou, na druhe polovici na se zelenala ozima tepka. A za jeho polem byl dilec sousecluv, ktery Ira hraniail s lesem. Na levo pod mezi mel druh' soused take zeli s kipou a nelhali-li asaci, v liskovi a trni po mezi rostouchn, nejradeji zdraovaly se koroptve. Nebude-li zajic, bude tedy nejaka koroptev. bas by v tom byl, aby neco ne7aatrelil, tieba mysliveekou ruenici dosud v ruce. nemel. BYval

Vi STNI IC

TEXAS

ptece vojakem vojenska, pu gka je neco horgiho nea tohle. Platil na vojne za dobreho stkelce a svet by se musil vysmat, aby na eekani netrefil panaekujiciho zajice. Jen co se trochu osmeli, pUjde za dne a vycidi se tak, ze nic nechybi.

Potorn pukne fokt Stehlik zlosti, myslil si spokojene a zlost se v nem zavatila pH vzpomince, ja.k se yeera posekali. Stati kamaradi byli, kmotrovstvim si stall a tYden co tYden vysedeli celY veeer pti bulce, mnohokrat sami dva. lidera taky se bavili, az najednou vznikla, hadka. On, Vlasak, delal oeko na konec a foft Stehlik mu je piebil trumfem. Ale pied' tim nepfebijel, jak mel. Vgak Vlasak neni dneg -ni,bulkhrajetmkodnarzeipoeital trumfy. Ale to jen neptejici fott mu chtel zkaziti ra,dost, ptivest ho o vYhru a falegne hral. Nu, iekl mu to, roene do oei.

A tekli si toho vic, d hospodsky ze genkovny utekl, aby nemusel svedeit: Vlasak karty rortrhal, ze do nejdel gi smrti s nim hrat nebude, a fat si zakazoval, aby mu do staveni nepachl. Inu, bylo to divoke a ted' je mezi nimi konec. Na,dobro, do smrti.

Vlasak se musil ptemahat, aby si jegte ted' nezaklel. Poekej, furia,nte, ja to nandim, myslil si. Wive vadycky vykladal, ae flinta sedlakovi neslngi a je mu ke zkaze. Ptiklady sousedurn daval a lakes to, ze sousede nedbali a svou honitbu si ponechali, prosadil z pfatelstvi ke kmotrovi, ze na jeho pozemcich sousede nehonili. Byla to pro myslivce velika vyhoda. Vlasakova pole leaela u srdce jeho honitby a beda, kdyby sem na eekani zadali sousede chodit. Smutne by mu hony vypadly a pfizeri majitele velkostatku byla by to tam.

Sem zamiril veeer Vlasak. Panu myslivci ukaae a pomsti se mu. Od souseda ruenici a patrony si vyptireil a ted' tu A jak se u g ak priblizi, hoj, jak to lesem houkne aZ k fottovne a jak Stehlik bude vyskakovat, proklinat, litovat• Div se hlasite nezasmal, ale na raz se zti gil. Trna houstla a zvla gte na blizku lesa panovalo pfitmi, ze bylo na velmi malou vzdalenost videti. Tam od zdola ozYval se gramot. Neco glo sousedovYm zelim, zastavovalo se, bylo slyget praskani zelneho listi, gustot, chvilemi ticho a potom zase blia ptichazely ty zvuky.

Zajic, ne-li clokonce srnec. Ve Vlasakovi se tajil dech, zabu gilo srdce a ruce se mu tkasly. Potom vgak si dodal srdce, stiskl pevito ruenici, dal ji az k rameni, aby byl pkiehystan k vYstfelu. Hlavu naklonil a patral ve tine. Ted' cosi tmaveho vylezalo po mezi, vide nepatrne piedmet, ten se vgak zvygova.l. Ua nernohl odolat. Ptitiskl ruenici, stiskl a vyskoeil.

Co to? Pad bylo slyget, jako kdyz neco s meze se kutali, potom se ozvalo praskani zeli, jak kdya nekdo hrabe kolem sebe nohama a vraai do zelnYch hlavek a ted' svrchovanY Boae, stenani se ozvalo,

Ve si,kedu, dne 29. prosince 1948. lidske stenani. Ohromna itzkost ho pojala, zdegeni jim zattaslo, podivne stiny mu pied alma rostly, jakby se od lesa kdosi bilk' a po nem sahal. My glenka m zachranu hlavou projela. Odhodil ruenici a tia v divokern fiteku paclil do tmy.

Bylo k pulnoci, kdy‘a se sem vracel, ale ne sam. Cetnicky strdmistr gel s nim.

Sam k nernu dobehl, gtvan vYeitkami svedorni a nesrnirnYrn strachem, aby nebyl pozdeji vypatran a v poutech odveden.

Zabil jsem eloveka, hlasil na detnicke stanici a v gecek se tta,s1, na eekani jsem ho zasttelil. Jste start znamY, porad'te, co einiti, abych nebyl jako vrah souzen.

Zaplatim rodine, co soud tank jen at' aalat mne mine.

A cestou se ptiznaval, jak d'abel ho svedl, ze se chytil ruenice, proklinal svou prudkost i karty a jako male dite ashkal, ze se s kmotrem rozhneval a mstit se chtel. Straamistrovi ho bylo lito. Pkistrojil se a gel s nim ohledat misto zloeinu.

Je-li tomu tak, jak Vlasak lici, nebude ale, advokat ho vyseka, ale arci zmatenk givot nikdy vie se neda vzktisiti. Mndil jeho muka lieenim, kterak mnoheho rolnika flinta na gebrotu ptivedla, a jake tegke nemoci si z eekani prinesli. Sveddil, vzdychal a irkradkem si slzu setiel. Doge, co fekne aena, co deti, co ye vesnici budou povidat!

Tady jsem seal, ukazoval, tady mush leaeti ruenice, a tamhle dole lei on. Plazil se po mezi, jiste gel krast zeli a ja ho mel za zajice. U2 bude neboatikem, nic se nehYbe. Jaka, pomoc, videt ho musime. Posvit'te mi. Rozsvitil kapesni lucernieku a sestoupil s meze. Ano, lek tam tmavy ptedmet, zeli je zptevracene a mrtvola se nehYbe. Boae, bud' mi milostiv, zastenal Vlasak, zamhufuje °di, aby nevidel hroznY obraz. Jako po parneti jde blize, otvira ale najednou strne. Co to? Misto mrtvoly koza, jeho vlastni koza tu lezi nataaena.

Pfikryjme plag tem milosrdenstvi dalgi vyjev.13ylo sice kozy Skocia, ale kmotrovi Stehlikovi pomohla od neptitele a Vlasaka odnaueila, stkilet. Je spokojen zase pH bulce, a nic jineho si nepfeje, nea aby kmotr odnaueil se Spiekovani, ze neni rana jako Tana a koza jako koza. ) Pepieek pfi gel ze gkoly s pldeem: "Nag pan heitel . . . byl tolik nemocnY . . . a'" "Snad neumiel?" polekala se maminka.

"Neee — uzdravil se ..

Povzdechl si jeden znan4 malit: "NIkdo na svete neni tak spatne oceriovan jako ja; kritika me podcenuje a berni irtad pfeceriuje " Rozhocluje se ihned, ale nikdy neudavejte dirvody sveho rozhodnuti.

Rozhodnuti muse bYt spravne, ale chivody bSivaji obyeejne Apatne.

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor by Saturday.

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF THE STATE OF TEXAS

SOCIAL WELFARE Pathetic chilren who have lost legs or arms are common sights in the areas where war hit hardest. Handicapped as the result of a war which was no fault of their own, these childre n, like the thousands of their elders who have lost the use of parts of their bodies, need artificial limbs and special tools to lead productive lives.

The problems of help ing those who need artificial limbs and special tools — all of which are known as prosthetic devices — is only one of the many social welfare problems on which the United Nations and its specialized agencies is working.

U. N. attacks social advisory social welfare roblems through its .avisory social welfare program governments which request aid. This program operates in the rehabilitation field, for instance, by exhibit g and demonstrations of modern prosthetic devices, by the advice of expert consultants sent to countries desiring aid and by fellowships so that national officials may learn of the latest methods.

More than 16 social welfare ex perts have sultants on problems been sent to nine governments to act as conranging from administration of welfare programs to protection of families. At the same time, 123 persons from

13 countries are observing the work of social welfare agencies under the U. N. fellowship plan.

Eighty-three fellows are studying in Europe, while 40 are in Canada ; Mexico and the United States. U. N. also sends technical literature to war-devastated countries and organizes seminars so that experts in social welfare may exchange ideas. Two threeweek-long seminars were held in

Latin America last year on such deal with social work affecting questions as child welfare, social children, mothers and the whole insurance, social legislation and community. the training of social workers.

For many years, the InternaTo provide visual training for tional Labor Organization (ILO) social workers, U. N. has produc- has been interested in various ed four films, the first fo which social welfare fields. ILO now -- called "First Steps" — won has in effect international agree the Award of the Academy of nients for the protection of chil Motion Picture Arts and Scien- dren and young workers and on ces. "First Steps" dealt with the night work for women. The sperehabilitation of a physically- cialized agency has made numer handicapped child. Other films ous studies and acted as a con-

U- -and the year ahea Tradthon ordains this the season of resolve: _ r 'MINIM* "4 Let's keep our resolutions, simple but firm. Ideas have Legs. If, on a local level, we resolve to make this community a better place In which to live, it may have an effect on making the world of nations a better place in which governments may liver 4. .00

Start in your own backyard. You Note out What yobcan do tibe e ter the churches, schools and institutions of this place we call our home. " = ,, ' Ittwp 40We'll start m our own backyard. For the year ahead, this news, paper pledges a program of complete editorial support for any and all efforts at community betterment.

This community is only as 4, 0 strong as we make it. No one `outside it cares much what happens to our town. But we care.

Let's*prove that we care by making that resolution now—to build a better community!

ti

if is in that spirit that the people who publish this paper wish for you a—' -

-

edit

I9447

VEOTN

J.nt 1.r.)

sultant on dozens of problems connected with standards of livin The H. N. Food and Age. iculture Organization (PAO) works closely with the World tHealth Organization (WHO) on problems of rural hygiene and nutrition. In its turn. FAO collaboiates with the U. N. International Children's Emergency Fund (ICEF) in surveys on which ICEF feeding programs can be based.

The social activities of all specialized agencies and U. N. is reviewed by the U. N, Social Commission, which makes recomendations to the U. N. Economic and Social Council.

The complete social welfare work of the United Nations and its affiliated agencies is, U. N. officials say, one of the broadest fields in which international oiganizations are now at work. But it is a field in which U. N. has been expanding its functions, the effect of which will be felt in the better standard of living for the peoples of the world. i'ymena Teske a slovenske mita-dole Take letos pokraeovala, loni Ceskoslovenskou spole'enosti zavedead, rodinna vYmena mladOte ye veku od 10 do 20 let. Toni se ziteastnilo akce pies 400 slovenskYch a eeskych hochti a divek. Letos tetnei. 200, aekoli pHhla gek bylo o sto vic. Rodinna vStinena deti je nejitibionejim prostPed hem k yzajemnernu sbli zovani a bylo by si ptd, aby poeet, vymenovoid/eh deti v budoucnu Tel do Lisictl.

I ?

Current Events ?`

You probably will recall that the U. S. had a presidential election (sounds of screaming) a few weeks ago. It was the biggest upset since Mrs. O'Leary's cow kicked over the lantern in Chicago, and it will take its place as one of the most unusual in a long line of distinguished American elections. The subject merits a few questions which merit a few answers. Do you know theirs?

1. Mr. Truman is • the first na-

tive of Missouri to be elected President. In what two states were the largest number of Presidents born? 0 t. In this election four southern states voted against the regular Democratic party. How many southern states deserted the party in 1928?

3. Seven vice-presidents have succeeded to the presidency on the death of the chief executive.

How many of these, besides Mr. Truman, were elected to a full term as President in their own right?

4. When does the President's term of office begin? And when do those of senators and representatives?

5. There are nine men in Mr. Truman's cabinet. Other Presidents elected recently have had 10-member cabinets. Why, the difference?

ANSWERS

1. Virginia—eight (Washington, Jefferson, Madison, Monroe, William Henry Harrison, Tyler, Wilson): Ohio —seven (Grant, Hayes, Garfield, Benjamin Harrison, McKinley, Taft, Harding).

2. Five. Texas, Virginia, Florida, North Carolina and Tennessee voted Republican.

3. Two. Theodore Roosevelt and Calvin Coolidge.

4. President's term begins January 20, those of senators and representatives on January 3.

5. Under the armed forces unification act of 1947 the cabinet positions of secretary of the navy and secretary of war were eliminated and just one office — secretary of defense — was added.

MILLENNIUM:

Very Unfunny

• When a radio comedian packs off from laughs, the event rates in news value with the man-bites-dog item.

But there's method—about $16,000 worth weekly--in Arthur Godfrey's madness. Godfrey is the guy who has ordered his musicians not to laugh at any of his jokes.

THE RED-HEADED radio comic explains wistfully that his musicians used to laugh at his jokes, sing with him and "have all kinds of fun." But that's all over now, Godfrey says.

He adds that union rules provide' that if his musicians laugh at his/ jokes, or join him in, songs„ _they

Ve effeclu dne 29. prosince 1948.

WEST, TEXAS

wl i come un er an a t ona on, the American Federation of Radio 'Artists. And that, says Godfrey, [ would mean an extra cost of $800 to $900 a week for each musician.

His men would sing choruses and they'd kid each other, the come:tan says, but now "if they open their mouths to sing they come under AFRA's juriscilttion. That adds the extra salary."

•0

No Hairshirt Here

time.

Biblt daiolars point out that the Book of Isaiah, like all of the Bible came down to us as the result of many copyings by scribes who would make additional scrolls as • the old ones wore out.

REBUILT :

By Stassen?,

In the clear, bitter post-election light the Republican party turned upon itself in a fury of selfexamination and didn't like what it saw.

MOST OF the top-level influential party members wanted to see some changes made, and most of them seemed to think that Harold E. Stassen was the man to make them.

As a result, the former governor of Minnesota, now president of the University of Pennsylvania, may be assigned the job of rebuilding the GOP for the 1952 presidential campaign.

STILL licking their wounds, GOP leaders were urging the youthful Stassen to lead a movement to shape the party along more liberal lines. Those party liberals were A picture of carefree contentplanning to meet with Stassen for ment, President Truman accoua "brass tacks" discussion of a tered himself in casual shirt while party reconstruction. tripping lightly through his postStassen was refusing to comment ' election vacation at Key West, Fla. He whiled away the drowsy on the reports that he might step in as general contractor for the rehours by formulating the broad construction job,' but it was a outlines of his administrative polknown fact that he was being icy for the next four years, and swamped with requests, many of paused for a moment to turn them from Republican bigwigs, to down a proposal for another Big undertake the task.

Four conference at this time.

"I THINK the situation calls for some reflection," was the only comNEW LIGHT: ment the man who had been deFrom Isaiah feated by Governor Dewey for the New light and interpretation may GOP presidential nomination would • be thrown on the Old Testament by make. discovery of the complete scroll of One of Stassen's promises when the Prophet Isaiah. All 66 chapters he dropped out of the presidential of the book, with only a few portions nomination fight at Philadelphia missing, have been found.

I last June was to work toward One of the most dramatic Biblical strengthening "the liberal viewdiscoveries of all time, the scroll, point within the party." was brought to light recently when four of the oldest Hebrew menu.: MILLIONS DEAD : scripts thus far known were found in a cave near the northern end of Legally Now the Dead Sea. , The United Nations has made Scholars date the Isaiah scroll as public a projected world convenearly Maccabean, or second cen- tion for declaring dead the millions tury B. C., which would make it of refugees, soldiers and other perthe oldest Biblical document yet to sons who disappeared between 1939 and 1945 under circumstances sugbe discovered intact.

THE DISCOVERY of a complete gesting "death as a consequence of Isaiah scroll, dating back a thotr- events of war, of racial, religious, sand years before the oldest one political or national persecution."

It is aimed to solve such probknown, promises scholars an opportunity to seek new meaning from lems as inheritances, adoption of the Bible, and to determine by com- children and remarriages, ___ parison the extent that errors may have found their way into Biblical maanuscriots with the passage of

•

Vlaknite desky Columbus Unlucky • V Su:act na. 8ucaaVe 0 C so . sta y . nova modern' • -- n hristmas :Eve t r •viii•n4 Ijiablakirite de.America's ; firSh Christmas .was K V§robe viakril- celebrated by .Christopher Columbug. It happened oniChriStrrias, eve staai; Of the memorable year 1492, dove d'reVo.; vetve; Columbus was planning to observe' teny s the Feast of the Nativity with the di'eva moZno zpracovat Indian chieftain, Guacanagari, who, na p„iiklad slamve ,ruled *aver the island of Haiti. Al- I nYch olejnin, kepky, ma. ready he had received fine presents koviny, Jesni travu, rd- from the chief who he believed to koS, kaki11'1'611mi . Slamu: be great Khan of Cipagno,. that realm of the Orient ColumOdpad n4ich ,Olej- !fabulous bus mistakenly thought he had nnv:moZno odhadovat found. nejmene na trinact But Columbus' plans went wrong.' vrigOnh,CoZ pfedsta- He was so tired from long watches; vuje 250..000 kubickYch while the Santa Maria cruised the, metru clkeva. Rodni od- island channels that he retired to) pad ;C:I•opkcive slarny a his cabin for a nap. While he was lmakoviny je nejmene sleeping, the next in command also; decided to take a rest and went be-! ! i, rieZ by low. desetkrat vet S The helmsman, as tired as the !mohla; !garaeovat_ jed- others, decided that he deserved a, na tovarna. rest as much as they and turned the tiller over to a cabin boy.

Psib^rva`Itolek ib Abandon Ship.

The worst happened. Within a.

Po kvetnove !revoluci nam . pribYva matef- few minutes the Santa Maria was skYch SI01. V revolue- fast on a reef. The rolling surf nirri rote jsme jich me- drove the ship higher and higher upon the reef and opened her seams.1 li 2112. cirocillo do nich Soon she fell over on her side and 85.02 deli a uello na the water poured into her hull. Co-; nich 3523 ueitelti. Na-- lurnbus and the crew were forced to sledujiciho gkolniho seek refuge on his other ship, the; roku jsme moll IA 29- Nina.

Early next morning Columbus 85 kelek ' se 124.261 deti v historickYch ze- sent word of the wreck to Chief Guacanagari. Promptly the chief rnich. A v letanira sent a message to Columbus assurroce navUevo- ing him that he would give him all! valo 3310 matetskYch the assistance possible.

The noble chieftain was better, Skol 137.493 cleti, o neZ than his word. He assembled a pceovalo 6342 .ueitelil. great flotilla of canoes and desthem to the Santa Maria to NejvetSi sh g arna ovo- patched bring all its valuables ashore. Amid ce v republice je v Cho- the cargo the natives saw many , mutove. kde ji vybudo- things that made their eyes open vali zamestnanci Hos- wide with envy. Yet so strong was podai•skeho druZstva v their friendship for the white men bYvalem pivovaru. Pra- and so careful Guacanagari's succ ye sladovne tohoto pervision that not a single article; 1:;ivoyaru zahajili na ja- was stolen.

Christmas Banquet.

10 a nyni bylo v suAfter the last article had been Sarne zpracovano asi 25 vagonil Naklad brought ashore, Guacanagari had rvl vybudovani sirSarny another plan. His guests had missed Christmas, but there was no reason. thin 140.000 Kcs. why Columbus and the men should, not enjoy the finest banquet he and V,Vvin kvete Innele zdr- his followers could provide. !

There was game from the woods, Zen. Americke minister stvo zemedelstvi a stat lobster and fish from the sea; and ni vYzkumne stanice all sorts of tropical fruits and vegeA thousand natives danced zkoueji odddlit dobu tables. in Columbus' honor after the feast-; rozkvetu do obdobi, kdy ing and the climax of the cereu nehrozi jarni mrazy. monies came *then the chief brought PouMvaji k tomu postri out a coronet of gold and placed it kir draselnYmi a sodnY- upon Columbus' head. There were also presents of for the crew nil

Debra., rada, -Mnozi z vas rrOfirne polovinu easu tockenirn po vecech ktere Malif. : "Rad bych odkazal aye bychern mohli miti, kdybychom poslcdni dilo dobroeinnYrn iteetollik !,eaSul. neztraecli. ! ---Alexan- Min." Kritik: "Venujte je tedy, der ' WdOlcott. ,.: , Klarovu hStavu pro slepce."

CROS W ORD PUZZLE come.o.,e444.

Horizontal 1 Silkworm 4 Colloquial: father 6 Long-legged bird 11 Pertaining to sight 13 To vex 15 Printer's measure 16 One under the care of another 18 101 19 To depart 21 Girl's name 22 Shakespeare, the Bard of24 Valorous person 26 Scandinavian literary work 28 Unit of energy 29 To rub out 31 Compass point 33 Symbol for tellurium 34 Infirm 36 To check 38 Hebrew month 40 Small brook 42 Similar 45 Also 47 To rend 49 Cloth measure (pl.)

50 Former Japanese admiral 52 Small vessel for liquids 54 Babylonian deity 55 Pronoun 56 Rigorous 99 Eleven 61 Swiss cottage 63 Head of a publication 65 Shop 66 French article 67 Unit Vertical 1 First woman 2 Slang: one who strongly resembles another

Solution in Next Issue.

10

MAW 311 MINA BOUM U MONO MINUNIMMIUMMO WiTANNOMMIN MOMMOMMEMBRIM MMINVEMOMUJIM WIMM OM MIN WM WNW BMW MI NIMMEMEZ4911 111111 50 OM MEM MONOM M 60 MOMMUMMONWOM WORMS' 3111121111 MIMEO "II WOO No. 41

3 Thdsts 1 4 To peel 5 Unaccompanied 6 Smooth-textured cheese 1 7 Tatter 3 Plane surface I 9 Symbol for sodium 10 To convoy 12 Above 14 To burn superficially 17 To surge 20 Aloud 23 Brother of Odin 24 Pronoun 25 Glacial ridges 27 On the ocean 30 To give forth 32 Plate of, fired clay` 35 To raise 37 Bilker in Africa

38 Garret 39 Covered stalls 41 Haunt 43 Horn 44 Plural ending 4.6 King of Basilan

48 South American rodent

51 Norwegian capital 53 To put a burden on 57 By 58 Symbol for nickel 60 Wrath 62 By 64 Part of infinitive

Answer to Puzzle Number 40

B

N

Series II•47

f:!T.711.St TAJEMN't ItEKORDIVIAN. F. David.

Bylo par minut po kdy'Z constable Bob Allister zahnul na sve noeni pochilzce do Elynor Glyn Square. Sotvale tak ueinil, seskocils asi padesat metro pred nim s nizkelio, utevreneho okna po: stava s dosti objemnYm pytlem na dech. Chlapik dobre doskoeil, naprimil se, nahodil si pytel a spattiv stralnika, dal se okarnLte na atek opaenYm smerem.

"Halo stat!" vykrikl Bob Allister a zaroveri vyrazil ostrYin tempem vpred. Byl to lehkY, dlouhy krok, jem0 pied tydnem tleskali tisicove, kdyZ` jim Allister hladce vyhral rnistrovstvi Britske rise v beim na pill mile. Prato se Bob uSklibl pokusu tohoto maze, jen se snail s telkYin pytlem no, hrbete uniknout jednomu z nejlepaich beZcil sveta. ProndsledovanY beZel se vaech sil, urazil asi d ye ste yarda k dalaimu naroZi a zmizel za nim. Bob Alister se ani nenamalial prejit do sprintu.

Dorazil k onomu rearoZi, zatoeil do fizke ulice a tu, k svernu filasu zjistil, Fe prchajici Svilj na,skok zvetail o nejakYch deset yarda.

"Ten chlap neni Apatny haec," pomyslil si constable. Ulieka, kterou meta delku dobrYch 440 yardil a mistila na male namesti. Kdyby pronasledovany dobehl az na konec, mel by v nohach celYch 600 yarda a to jeke s bremenem. Bylo jasne, zechlapik zhasne nanejvYa v polovine. ulice. Bob Allister citil, Ze je dnes ye velmi dobre lona, noc byla jen mime chla,dna, vzduch dobre dYchatelny a na padlo ho, Fe by mohl bit britskY rekord, kdyby tento zavod probihal na radne draze a v beleckYch tretrech. Tak dobre mu to "sedelo". Ale s ka;ZdYm danim yardem vzrilstal jeho filas a zaroveri i neklid. Prchajici zlodej beZel stejne rychle a vzda' lenost se nekratila. Bob se dopalil a nasadil. pekelnY spurt. Krok za krokem rval yardy z prostoru, jen ho delil od tohoto nefinavneho zlocleje. Nicmene ho nedoUhl docela a zbYvalo asi 15 yardu, kdyZ, muZ s pytlem dosahl konce ulieky.

Bob Allister se vritil do namesti jako bYk do areny. A zmocnil se ho hnev I &as zaroveri.Prchajici zloeinec pridal do ternpa a dlouhYmi kroky zvet goval vzdalenost, ktera ho delila od policisty. Smeroval zrejine k Usti protefai ulicky, ktera yedla pihno k doktim, kde ovSem teZko v noci nekOho hledat. Allister zaeal pocit'ovat dechovou tisen. Silou vale se vaak vypjal k svemu obavanemu finishi, jim porael vaechny britske milare a vetalnu milaril svetovYch. Nadarmo. Jestlile Bob beZel spurtem, tedy jeho souper vyvinul eistY sprint, neuveritelnY za,ver teto noeni osmistovky a dorazil s naskokem do -Usti ulieky. Z poslednich sil dostihi Bob Allister konce namesti, bezel uliekou jeSte nejakYch padesat yardil a pak se opfel o zed' a lapal pc) dechu. Byl por0,en, straa-

VtS Ni — WEST, TEXAS live poralen, "pobit jako opice" neznamym muZem, kterY ke vaemu nesl po celou dobu na zadech nadity pytel.

KdyZ o hodinu pozdeji podaval con stable Allister chmurne lilaseni inspektoru Sheppardovi, svernu to klubovenni kolegovi, zakoneil slovy: "Jen sedrn muZil na svete je rychlejaich nebo stejne tak rychlYch jako ja v belie na pill mile. Ostatni jsou daleko za naini a nemohli by vydrZet ani d y e vteriny trate. rive z tech sedmi rnoZnYch jsou Americana a jeate k tomu eernoSi, kdeZto tenhle byl ureite bilY. Z peti dalaich tri zavodili dries na veeernirn meetingu v Oslo. ZbYvaji dva. MacDuffy, jenZ je jednak etihodnYm reverendern cirkve anglikanske a jednak s natrZenon alachou po prespolnim beim. Takle promiiite, ale jinak to onim zloeincem musi 01; Jell° Lordstvo sir neni moZne John_ Murray, druhY , nejlepai osmistovbritskeho imperia."

"LeclaZe byste pripustil," rekl inspektor, nebezpeene se kuckaje, "Ze to spachal neznarnY a dosed neobjeveny talent."

"Vyloueeno, inspektore! Prave yeera jsme se o to hadali s Jimem Penrosem v klubu. On tvrdi, Fe po svete beha mnoho talenta, kteri jsou daleko lepai atleti, neZ oficialni mistri a narezali by jim, tak levou nohou. Pane, ja vim, co je to trening a kolik let to trva, neZ se Cloy& priblizi svetovemu rekordu. Nemohu ji11 nak, ale ten muZ 8 pytlem.masel bYt "Zapomnel jste j61,e= na eecha eevonu.

Dobra, jdete spat, jste uneven. Poalu limit na misto einu a zjistim, ma-1_i lord Murray alibi a neni-li eevona v Anglii."

Druheho due brzy po ranu zaskoeil si inspektor Sheppard do hanky, kde doval Jim Penrose.

"Jak se ti v noel be'Zelo?" rekl, vtreiv hlavu do prepaZkoveho okenka.

"Jak to via, Fe jsem to byl ja?" divil se Jim. "Detektivni dedukce," rekl py'Sne inspektor, "ten chlap s pytlem vyskoeil z prazdneho bytu, odkud se nedavno vystehoval tvaj bratr. A mimo to mi nda znieeny Bob Allister sdelil, Fe jste se hadali o torn, jestli po svete behaji neobjeveni rekordmani. Hrorne, Oloveee, stejne ani je to zahadou, piece jsi mu nemohl uteci a jeate k tomu s bremenem."

"Nepovim," chechtal se Jim, "dokud se nedovim, co za ten zloein dostanu."

"No, nejaka pokutieka na vdovy po stralnicich, pro zesmeanovani policie.

Tak mluv, ja se to mune snalim rozreait."

"No piece atafeta, inspektore! Jednak jsme ten pytel men nacpan papirem a jednak jsme na to byli tri, vaichni stejne obleeeni se svetlou eepici na hlave. Prvni beZel Frank Sheldon, za naraim skoeil do vYklenku u hostinee a piedal pytel Archie Hahnovi. Ten to mel nejhorai, musel ubehnout celou etvrtku ulici Stevedore.

Ve stredu, dne 29, prosince 1948.

Na namesti se schoval za bedny a ovocem.

No, ja uZ to mel paradni, dvoustovkou sprintem, zatim co chudak Bob uZ mold ' vyplivnout plice."

"Mizerove," aural se inspektor,, "ale doufam, ze v torn dlouho Boba nenechate, chodi jako matoha a za chvin by mu zaealo straSil, y maja.ku."

"Tak at' se po druhe nevytahuje. Jinak se mu nedivim. Porazit mistre Britanie a mit pri tom pytel na zadech, to by vrtalo mozkem i nejvetalm znalcam atletiky." ) • .•, • ( Antisemitismus v USA Z''' idovska organisace proti pomluvam zjiat'uje ye .(3, :ojerlych statech, kolik ' je tarn antisemita. Zatim se zjiSt'ovanim provadi v mehaich mestech. Zjistilo, asi polovina despelych je mime antisemit sk id, a asi etvrtina hodne, eJn etvrtina dospeleho obyvatelstva nema proti dam pi'edsudku.

• 4 • ( — Jazyk jako zbrait Doktor Edith Sumnerskillova, britska ministryne vyzivy, rekla na sjezdu rotarianek v Bromley: "Kdyby Zeny rozhodovaly y e verejnYch zalelitostech, byly by zakdzany vkchny nebezneene zbrane a%, no jazyk."

4, ) Bezpane eatstvo V New Yorku uZ zaeali prodavat konfekeni ()deify, bezpene proti molum. Zak.aznik dostane s oblekem zarueni list, ze dostane nova eaty, vyZerou-li mu moll techto diru.

•( )• Zapecky lahev oleje V Nemecku uZ dlouho sbiraji pecky vkch druhn peckoviteho ovoce, hlavne treAni, avestek a merunek. Lisovna oleje v britskem Useku Berlina zpracovava tyto pecky na, olej. Za sedm a pill kilogramu pecek dostane Berlifian lahe y oleje.

Ale na to se obyeejne musi sloZit nekolik redin. ) Degt'ovka a firoda DeWovky vylueuji jakousi latku, jeZ zvykije nrodnost pudy. Dosud se nepodafilo zjistit, jakd latka to je, ale jinak byly pokusy presvedeive. Kdy2 se do ,ptdy pridalo trochu ZivYch nebo mrtyYch dat'ovek, byla &oda lepS1. ) • et, Pumami na vrany V Illinois a v Oklahome Fiji statisice vran, je'Z jsou pro zemedelce opravdovou poldromou. Po nekolika nezdarech pouFill proti hromadnYm hnizdiStim porn.

Jedna puma zabila 26.000 vran a pH jive pfilelitosti bylo nekolika pumami pobito 238.000 vran, Vrany byly zpracovdny na hnojivo.

Ve Wenn, dne 29. presinee 1948,

Ffirodni vzhIcd Krymu se za nekolik let zmeni k nepoznani Za nekolik let se pHreda na jiZnim pobreli Krymu zmeni k nepoznani. Misto mai° hodnotnYch lesnich porostti a krovisek na svazich hor maji zde hYti olivove haje, sady granatovych jabloni, orechovYch stro mu blahovienikii a citrusovYch stronta. Tento podzim a prikiho jara se zaene s provadenim velkeho !planu vysazovani, ktere podle pokynil sovetske a na osobni prani generalissimo, Stalina bYiti provedeno urychlenYm tempem. JiZ v nynejSi dote se zabYva, vysazovanim stromit v jaltskem okrese nekolik tisic lidi.

Detem polevky Na nedavnem kongresu 250 francouzsYch lekarti v meste Vittlel y e Vogesach se dospelo k nazoru, ze by kaZde dite melt) dostavat y e svem hlavnim jidie hojne cibule, CesnepredevSim by melo jist hojne polevky Jednotvarna viva je stejne Skodliva jako ne mime piti lihovin. Kon gres doporueuje, aby se zajimali j*o sve zdravi vice otazkami urneleckYmi, hospodarkYmi i politikou.

Obraz ze tmimek Antonin Starek se So heslave zhotovil z upotrebenYch poStovniich znamek vernY portret posledniho blatskeho duclaka KopMka, jehoZ figura je v mestskem museu. Obraz je velmi zdatilY, barevne bezvadnY a je sestaven z mnoha tisic znamek ze Wech svetadilu. Pred lety sestavil Starkbv otec pro sobesla y ske museum z po g tovnich znamek, velke panorama Sobeslave.

V t STN iK

'ST, TEXAS

Stralla 1

-00BWANKIECOSISNI

- gga

‘,!Ifiqt

Vanoini Nabidka eECHOSLOVAKA

Pouze pro nova odberatele a eleny SPJST.

Piedplatne na rok pouze $1.50 (PRAVIDELNA CENA $3.00) DO STARE VLASTI PRO

Nova odberatele -

$3.00

(PRAVIDELNA CENA $4.50) Zdali dosud neodbirate ecchoslovak, staiite se odberatelem. Vyttii.jte t,eto zvlaStni nabfalky za polovieni cenu. Cechoslovak jest nestrannfr eampis, ma celou iada velmi schopnych pkispivatelit na ktere jsme zvli gte hrdi. Redake He thiji zajmy rolnikfi, delnikii a malo-obchodnikii. Dle •rani pUileme eislo techostovak na ukazku zdarma.

PISTE DNES NA

techoslova Publishing C• West, Texas .10 , IMEVAVY.OSECAMB .

"PASSWA

Mffiriti

Etrana 20

VESTNt

Kabiny na zamoiskYch Nejvetim poteSenim v Zivote lodich jsou yyprodany jest delati nem; o 'oem druzi tvr do konce roku, turistic'je nemone. — Walter Ba ke tidy jsou i‘idany do eervenee. io dopra- gehot. vu do semi pbdel SLIT dozemniho more muscly bYt zatadeny daMi parniky.

Pfivodce detske obrny Virus, zpasobujici obrnu, byl isolovan skoro v eistem stavu v laboratotich university ve Standfordu. Virus ma kulovitY tvar a jeho pram& je asi dvacet pet milimikrona Nechce dolary V Los Angeles zemiel Jugoslavec Ivan Dennis a zanechal sto tisic Jeho portstalost &di jeho otec v Belebrade. Oznamil, Ze nechce dolary, ale 'Ze chce celou eastku v potravinach.

Ityiovani ziata ve Francii ProtoZ'e uZ nikdo ye Francii neveti francouz ske merle a cena zlata zavratne stoupd, naSli se zlatokopove, kte •i za Aali tait zlato v zasypanYch Atolach v jinni rancii, kde se zlato to kilo asi v 18. stoleti.

RakouskY in.Z"enS7r 0.

Beutel piisel na dobrou mySlenku, jak zlepgit •even& domky, aby se v nich dalo bydlet v bete i v name a byly dola •e isolovany. Mezi die One steny vklada staniolove platky, take do nick je jakasi thermosha.

Vic diplomotek Organisace SpojenYch .naroda naleha na ministerstva zahraniei elenskY.eh stata, aby jmenovala, vice 'Zen velvyslanci, vyslanci a kon suly. V resoluci se doporueuje, aby muZi i Ze ny byli rovnomerne jimani do vel.ejnYch sliteb,

Ve stfed.u, dne 29 prosince,1942,

-- WEST, TEXAS ,,xiopmzetsiaNWIFIAMMISIS,

*eft

John W. Lesikar pravnik Long Theatres Bldg.

2229 Avenue F, — Phone 641 BAY CITY, TEXAS

Nechte nas vesti vas skrze ty temne tiny zartnuiku. ni r gech starosti a pray s obstaranim pob bu.

Aderhold's Chapel Harry and Ida Moore Proprietors Phone 36 West, Texas.

RAD POKROK DALLAS

eiSLO 84, S. P. S T. 25 Floyd St

Dallas, Texas

SYLVESTROVSKOU VESELICI

Ernest J. Hanka Privnik Houston, Texas

Pii hudbe Narodni Kapely

Frank J. Kubina z Ens

13

Zaeatek v osm hodin veeer

DNE 31. PROSINCE 1948 C. H. Chernosk9 PRAVNIK Vytizuje vakere soudni zalditosti. t •adovna: 936 rankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

A konee az wade rand dne 1. ledt;ft 1949.

EllEMBEEKIMMILMEIMEINANINI Vyslovujeme touto cestou vkin navUevnikum nai sine nag skuteene citenon vdeenest' a dik za jejich eastou, Telly ;p4te, vzornoOt a piatelskou. navStevt jednou UPitiMNE DEKUJEME (i))

1,1-1

Ve st•edu, dne 29. prosince 1948.

Vt STNIK— WEST, TEXAS

Straria 21

Komplimenty jsou jako vonay -ka;mjisevdchnouti,ale-

SOKOL FORT WORTH

kdy polykati. Charles Clark Mun.

Porada.

VELKOI.J SYLVESTROVSKOU

PRI KAg LI A CHRAPOTU zpiisobenem nachiazenim doeilite rychie filevy se

Zabavu

EVER

V SOKOLOVNI 3221 N, W. 28th

v pitek 31. prosince zaCatek v 8:30 veer Hudba

Joe Milan orcheter

S SEVERI.JV BALSAM PROT1 HASLI Velka, lahey 50c. Nema-li lekarnik, objednejte si piimo od:

0 zakusky a obeerstveni bude postaritno

F. EVERA , C

Kaidi je naive zvan

.CEr)AR.RAPICK7,10\AIA

Marek - Burns itAD SVAZ CECHOSLOVANLJ ISIS. 92 VE FT, WORTH V JEJICH SINI NA ROBERTS CUT OFF poMda

Taneeni Zabavu

P011itEBNI DOMOV V hodine zarmutku najdete u nas nejlepgi pohtebni obsluhu a cony levne.

Tez prodiyame pohiebni pojiiteni od 1 mesice do 80 rok0 stall Ambulance ve dne I v noeL MARES BURNS FUNERAL HOME Bill Marek a Bill Burns Telefon 546 CAMERON, TEXAS INC

na Sylvestra dne, 31. Pros. hudbe

Ray Schwartz orchestru ZAtATEK V 8:30 A UKONCENI At, At

Vstupn6 $1.80 osoba Stole musi bS,ti objedniny a piedplaceny do piedu VOLEJTE DO SINE TEL. 6-0251 Srdeene vgechny zee tabavni Vybor.

SPOLEHLIVA POHROBNICKA SLUtBA Jsme pohotovi Vam poslouilti bez roadilu jak daleko bydlite bez jakehokoliv zvla gtniho poplatku.

S nami mTiete mluviti eesky.

My nabizime Pohtebni PojiSleni pro katdeho Mena rodiny PETE E. ETTLINGER FUNERAL HOME Elsie Praak- Etlinger, Omsk& pomocnice Telefonujte "collect" Tel 38 Bellville, Texas

Jak Britove sidi stat Ve Velke Britanii jsou ptidely benzinu venni ptisne dodrZovany. Zakon o ptidelu benzinu pravi, 4e pouze ten, kdo piljauje vel ke vozy bez ' ofera, ma narok na neomezene ntnia2stvi pohonnYch. latek. I vymyslili si ma jitele automobilii prosty trik: Dva p •atele si navzajem prodaji site vozy a pak si je bez Aofera ptijauji. Mohou tak sedet y e svern viastnim voze a nadto dostanou jakekoliv mnoAstvi benzinu.

Hostinec pani 'loose-7 veltove Pani Rooseveltova si zatizuje spoleene se synem Elliotem hostinec ✓ neobjYyanem statku 72 mil od New Yorku. ✓ jidelne tarn bude mist° pro sto hosti a dvaadvacet hostinskYch :Po Rooseveltovi chte • ji v tomto hiostinci podavat mlekatske yYrobky, uzene krocany, ku, anglickou slaninu, kutata a jine produkty sveho statku, jeni ma rozlohu 400 hektarft.

Kanadske iertiky profesora Howard Black profesor matematiky na ,stte dni gkole v Matthews ✓ Indians, budil studen ty, kteti mu ye gkole usnuli, kanadskym Zer tikem: Dal jim sirku mezi prsty a kdyZ dohotela az na, spaC se vzbudil. Spravcove gkoly ho k vnli tomuto klertiu, pronustili, ale studenti jednomyslne zahajili stayku, 'Ze se o takoveho profesora nedaji ptipravit.

Jsou bankeii darebici?

Amerieti bankeri chy 4-tag vakou novinhtskou kampari po celYch SpojenYch statech, aby je 1.1Z jednou ptestali ye filmech a romanech licit jako darebaky.

V ASTNIK— WEST,-TEXAS

TENT OE THE EULOGY DELIVERED CURING FUNERAL SERVICES FOR JOSEPH KACIR, Sr., AT THE BUFFINGTON FUNERAL HOME IN YOAKUM, TEXAS

By Jos. Koliha, Jr. iisiters and Brothers of the Slavonic Titincvolent Order of the State of Texas, the bereaved Family, Friends and Acquintances of our departed Brother, Josef Kacir, Sr. The final gavel has been sounded by the Supreme Architect and the curtains or fraternal love and fellowship have been drawn together on the Life of our deoii ri PCI brother, The wordly session in v, t rich he has taken part, stands adjournd forever.

To fulfill the sad obligation that we owe to him, we have come to pay our q bute of respect and to the loved ones surviving, we have come to extend our deep sympathies and to offer them our aid, comfort and consolation in their sad hours of bereavement.

We have been deeply touched by his pausing, but the sadness in our hearts and especially in the hearts of his loved ones, who survive him, should be mode-ated, in that we know that he has lived a good and useful life of service. Those of us who were close to him and came in contact with him frequently, knew that he spent a great deal of his time in an earnest effort to lessen the hardships, ufferings and various problems of the embers of his family as well as of his fellow-Members in our Order and of all is fellow-men. He exemplified the beauty of true fraternity and fulfilled the obligations and promises that he took at the time when he was admitted as a member. He lived and served according to the instructions and teachings he received in ou.r Order, on Benevolence, Humanity a ad Brotherhood.

Brother Josef Kacir, Sr., was born on November 1st, in the year 1864 at Vojkovice in Czechoslovakia and died, November 7, 1948 at Yoakum, Texas, attaining the age of 84 years, 1 month and 6 days. ft, was in the year 1881, ,that he came from Czechoslovakia to Texas, in company with his cousin Mrs. Polak and he settled on a farm near Ammansville, Texas.

In the year 1888, he was united in marriage, at the Praha Catholic Church, to Miss Marie Galia, who was the daughter of Joe and Magdaline Galia.

TO this union 9 children were born, six of the children surviving, two daughters, Mrs. Albina Hanys, and Mrs. Vlasta Parsails and four sons, Joe, Charlie, August .itid George. One daughter, Mrs. Marie Dolezal died in the ye ii 1920 and one „ion. Edward died in t 1 y,iar ' 4 °7 and

one child as an infant.

In the year 1899, Brother Kacir, became a member of Lodge New Moravia, No. 23, of The Slavonic Benevolent Order of the State of Texas, also known as the SPJST. In the year 1903, Brother Kacir moved with his family to his farm, located near Yoakum, where he resided to his death.

In the year 1905, he helped to organize Local Lodge, No. 63, SPJST at Sweet Home and for many years served as President of this Lodge; and also, as the Delegate from this Lodge, he attended many of the SPJST Conventions. At the time of his death he was a member of this Lodge.

Brother Kacir also took active part in the Farmers Mutual Protective Association, also known as the R.V.O.S., a mutual fire insurance organization, of which he was a member at the time of his /death.

For many years he served as a trustee on the School Board and he took great interest in this work, for he knew the value of a good education. Five of his children were school teachers and three sons became lawyers.

So as we are gathered here today, at the casket with the remains of our departed Brother Josef Kacir, Sr., we can not realize the hardships he had to undertake, as an early pioneer settler of this country, nor can we apreciate to the full extent, the great and noble work, that he rendered, in order that this community, might be what it is today.

Let us cherish him in our memory as a good husband, a loving father, a true fraternal brother, a helpful neighbor, a loyal citizen and a staunch pioneer and as I think of our departed Brother, there comes to my mind the words, a part of a poem, composed by one of our great poets — "I want to live by the side of the road and be a friend to man."

Yea, our departed Brother, lived by the side of the road and he was a friend to all.

To You departed Brother, rest in peace and may honor be given to your memory, now and forever. ) o ,,,„ Jirku boll zoubek a mot ho trapi. "Mami, ja bych chtel, aby ten zub vypadl."

"Dobie," povida maminka, "ptijdeme k zubnimu lekati a on ti ho vytrline."

"Ne, mami, to bude bolet," odmita Jirka.

"Jak tedy myslig ... , ale co mame s tim zubem (Mat?" povidd maminka.

"Vig co," navrhl po kratiekem ptemyg leni syndeek, "dej mi hodne bonbonft a je to. lkika g piece v;iqiyeky, is nli po bonvvI)fIriP i ■ "

Ve st •edu, dne 29. prosince 1948, SVETOZNAMA TRADICE V A!' AgSICICH GOBELINU. Tradice vala gskYch gobeliny ,je spojena s nejkrasnej gimi jmeny fieskeho vYtvarneho umeni. Tradice dobre lidove prate, snoubena s velkou vYtva,rim kulturou, vydala gobeliny, ktere svoji jedineenou krasou iiskaly celY svet, jak to 'name potvrzeno v neseetnYch objednavkach, ktere od roku 1908, kdy byl podnik zalci2en, byly ye Valagskem Mezitiei ueineny. Zemsky gobelinovy fistav ve Vala gskem MeziMei se zabYva vYrobou umeleckYch, ruefie tkanych gobelinii a ruene vazanYch kobercti. Je to jedinY podnik toho druhu v republice, zalo geny roku 1908 akaclemickym malitem Rudblfem Schlattauerem, rodakem z Hranic, jako prva gobelinova manufaktura v sttedni Evrope. Hned od zalo2eni fistavn naVrhOvali gobeliny a koberce pro vala gske daily eelni Ceti vYtvarnici prof. Hanu g Schwaiger, arch. J. Kotera a arch. F. K. Pelant. Za •eclitele Kueery spolupracovali s Ustavem na vytvoieni dobreho eeskeho gobelinu a koberce vYtvarnici z umelecko-pramyslove gkoly v Praze, hlavne prof. Jar. Benda, ze gkoly umeleckeho prumyslu v Brne prof. dr. Hrbek a prof. Fr. Stisser, z vy ggi patmyslove gkoly textilni v Brne prof. Fr. Stejskal, dale narodni umelci Antonin Prochazka a Vaclav 136.1a a Pada znarnenitYch CeskYch malitti. Po ptevrate se ujal z ptikazu ZNV umeleckeho vederfi stavu profesor vygg i prilmyslove textilni g koly v Brne Jaroslav Kotinek, jen2 na zaklade s yYch bohatYch zku genosti podal v kratkem Case jubilejni vystavou v Praze ze z Valagskeho Mezitiel vyroste mes o svetoznamYch vala gskYch gobeliny a kobercti. Stara slavna tradice je osve2ovana novYmi jmeny vynikajicich 'oeskYch vYtvarnikt, kteti spolupracuji veimi radi s podnikem, jehog jmeno ma dobrY zvuk v celern svete. V Brne v Umelecko-prfirnyslovem museu je prave otevtena druha jubilejni vYstava vala gskYch gobelinti pod zagtitou ministra zahraniei dr. Vlado Clementise a velvyslance ' CSR ye Vargave Fr. Piga. Jubilejni vYsta,va soustted'uje ye zkratce vYsledky etyficetilete prate vala g -elina,tek, ktere ji g na pra2ske-skYchgob vYstave vzbudily mimotadnou pozornost a to jak v representaCnich gobelinech, tak teg v modernich, ruene vazanYch kobercich podle navrlail prof. J. Kotinka, o ne2 projevuje cizina na veletrzich v2dy zajem. Vala gske gobeliny jsou chloubou eeskeho umeni, ktere nas znamenite representuje vg ude, kde je vystavovano.

Proto je tomuto oboru venovana zvYgena pozornost a pek, ponevad2 je dokladem velke tvurci zruenosti na geho lidu, jen2, spolupracuje s nejlep gimi umelci v dokonate harmonii a vytvaii. dila .svetove ft-

vtaliN

Ve sttedu, dne 29. protince 1948.

WEST,

M zi mane

Strana Pak nerna hft ospalSr

Ona: "Milj prvni mantel byl mnohem rozumnejAi net ty!" — On: "Promin — tomu ja nevetim, vtdyt' si to tet vzal!"

SPRAVNE VYKONANA POHREBN1 SLUkBA V hodine talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni iistav pohotovY k syrnpatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni, dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou naafi zasadou.

Edward Pace

CERSTVE KVETINY PRO

KAitDOU P1tfi,E2ITOST Pohtebni vence a kytiee Kytice do nemoenice Svatebni kytice Kytice k Tiroei na.rozenin, siiatku Kvetinv k vYzdobe kosteb. neb residence NAVATIVTE NAS NEB VOLEJTE TELEFONEM

Temple Floral Co

Pohiebni teditel 61en S.P.J.S.T. — Telefon 3606 , .118 N. Fifth St. --. Temple, Tes

Telefon 4445-5669 KYLE HOTEL

ylvestrovska Zabava V SOKOLOVNE. NA CARL ULICI V DALLAS

v patek 31. prosince pii hudbe

JOE MACOVA ORCHESTRU 7A6ATEK V 8:30 VEtER

Vtupne: osoba dolar

2eny v Nemeeku V Nemecku je dnes 0 7.5 rnilionu vice ten netli muta. Na 100 mu zd ptipada 124 ten, ale na 100 muta ye veku ccl 20 do 25 let ptipada 171 ten stejneho Oka, ROTE PRAKTICKtIVII b TECH ye veku od 25 do 30 let 170 ten. od. 30 do 40 Jet TO VANOCICH 153 tten a od 50 do &I Dejte darkem NONAT let 133 ten.

Darkova tuba tohoto,verneho domaeiho prostiedku je pravym Stateiina jinni polo 1.5,razern piAteistvi. . . PohotovY koule pro okamtite poutiti po celY rok. Pan Chandler PrinV duehu to svateeni sezony a gle v Johannesburgu ease potteby dejte Jitni Africe prohlaSujb ze je nejstarAim muzem jinni polokoule. Ne davno slavil sO 118. narozeniny ;a dal ; si k tomu oholit Oriolacus i knir. Aby pry nevypaR. C. MILLER & CO., dal state.

Cena Neat poitou 55c a $1.05 ALTADENA, CALIFORNIA Letani nad pustinarni Od 1. srpna, majt v$eft chny letouny v jitni ADR THOS N. DeLANEY frice ebou pruhy bileho matcrialu, aby mo OCNi LEKAR, hly sestavit .signaly pr Brie spravne ptipravene letouny, ktere pa nick as dle funluvy Tatadovna 3248 — Res. 2687 patraji, kdyby musel nouzove ptistat v tidce 513-17 ProfesSional Bldg. ki4hYvtanych oblasteeh.

TEMPLE, TEXAS — Jak nemam bYt ospalY! ena se boji zlocI6j1I a desetkrat za noc mne budi jak se nem gustne abych gtekal jako pes!

on

Dr. Chas J. Hollub Ces10 Lekat .a Operator 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon niadovny: Pres. 2553

KaidY je timto uctive zvan Barbecue sandvide, Pivo, Domad Chili, Kava a Studene napoje

LAVACA CO. ABSTRACT CO.

KILNAR'S

J. F. BO2HA, teditel

Barbecue Drive

Vyhotovi abstrakty, vlastnicke pray°, vyiizuje majetkove pojilteni Etadovna nad Peoples State Bank Telefon do tadovny Oislo 5, do residence 63 HALLETTSVILLE, TEXAS

Slane Mist° pro tetyhotine Ildi.

5802 North Main St. Phone V. 2-0088 HOUSTON, TEXAS

Hromadni stravovini v petiletce Podle prlijevu mi stryne vSrtivy, Jankovcove ma *Icon cem petiletky spoleem stravovani v zavocInVt' jidelnach poskytovat si o 110 proc, jidel . ce net v r. 1948, k4v, *Ito stravuje u asi 600 at 650 tisic pro. cujicich. Poeita se tak se stalYm zleptovanb jakosti tohoto hromal neho stravovani, kte dnes jit mute bYt dat van° velmi sluSnYmi p. dely potravin.

Praha si postavi cihelnu za 'gest milionti Kes. Koupila tit za miliony stroj, ktetS7 vyrobi roene milion tvarnic. VYkonnost tohoto stroje se rovna konu cihelny o Impactte desiti milionu cihel roene.

_tFg

Sizana 24 Sui aci. ATM di ovoene stromy Je znamo, ze je u nas znaenY nedostatek ovocnYch strornt, nebet' za okupace bylo ovocnernu stromovi enovano mai() pozonaosti, ;talae mnoho stromil odumfelo anebo A,;otadiana velka, akce zmrzlo. Proto bude una vysazova,ni ovocnYch stromii, ktere se rieinne zfidastni elenove Jundelm a 'Skolni mladd. east je pro Junaky povinna, nebot' tim nejlepe proka'Zi svou ku k pfirode. Krajska junacka rada v Olomou ei upozoriauje vsechny vedouci, lastrukcee obdrZi u nich spray.

01011i (1 ail

y

N1

1

Maly

- WEST TEMi■J

Ve akeclu, dne 29. prosInce 1949.,

.''‘.UMM.11=1M111.

Nabidnuti k sriatku. Farmai OW" 32 let hleda seznameni za einou sriatku s divkou stati od 25 do 35 let, ktera, by mela libu e farmateni v California.

Ostatni v dopise, pike &sky neb anglicky pod znaekou "Farma.t" (50-53p) Vestnik, West, Texas.

y

y

Ted' no Y! AluminovY plech 28 piocent silnejSi. me ho vSude za nejlevnejk ceny.

0 vzorek a ceny pike na IIANUS BARDWARE CO., Box 1766, Waco, Texas. (dzc.)

DR. WOODROW. W. MIKESKA eeskjr zubni lekak uradovna: 422 Medical Arts Bldg.

Houston, Texas Telephone: P-3629 a K-39344 0 zalesneni Kromekii(dze) ska V blizkem okoli Kro0 met e je citelne postradan dostatek lesrilim ONV., spolupracujiciho s MNV, je zapeeit jiz v pethetce s vYsadbou na mono iii; tko Ych plochach celeho kromeriZskeho kra je. Zatiim se ovSena Kro niefU ti starali jen o 'ysaliavaq ovocneho ,tromovi. V r. 1950 je na zalesrio ani venovana eastka jeden milion korun a ov'Sem tato eas a bude kaftioroene erne zvygovana.

Home ,.„.2ply Co.

Hir `1°

is

Kacii & Leiikar

Vase prateiske nabytkove obchody Nabytek Elecktricke potieby. Cokoliv pro vaSi dornienost 2020 Washington Ave. F.9742 5832 N. Main. ® V 41383 5225 Washington Ave - T. 3490 HOUSTON, TEXAS

privnici Temple, Texas

Kupujte zde Dostanete nejlepAi za mene Elotove aneb na mime splatky

Ceske Rekordy

Vase uspokojeni zarueeno

Heights Record Shop

Zdarma dodavka kdekoll Patovni objednavky json ryehle vykizeny.

Otevkeno po veeery a nedele die ujednani.

Veliky vyber

—U—

S. CMELHA

Telefon V.-27725 843 Waverly (Heights) HOUSTON 7, TEXAS (6-6p-

g

i y

Fanecni Za'hava, B a Dance"

g

y

p

Skala pro jednoho Na FalklandskYch 'ovech hodla argenvlada vybudovat 3.-- 1u. Times k tomu Po menava, ze na Falk,0"lech 'Zije jen jediny Argetinec, kterY je tam uz ptes tficet let zamestriain v britskYch siuthach.

re

Rany tiznutim zprisobelle snadno zacelime a k zahojeni ptispejeme, kdyz je hned potteme bilkem. Na sane utvori bilek poviak, kterY brani pristupu vzduchu.

SyIv sovska

Y.

31. prosince

Od AM hod n vo6ck do 3:00 rano Fri Hudbe

Jahnnie Maca vs. Ray Kienek (2.00 za Osohu, Dan Zahrnuta)

V %NI LODGE POKROK HOUSTON tis. 88 SPJST. 20th and Studewood, Houston Phone V-20256