Vestnik 1952 01 09

ORGAN

PODPORA

SLOVANSKE POD-

LIDSXOST

PORUJICI JEDNO-

BRATRSTVI

TY STATU TEXAS

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas under the Act of Congress of Au g u s t, 24th, 1922 Oislo 2.

West, Texas, ye stiedu (WEDNESDAY) 9. LEDNA (JANUARY) 1952 ROONIK (VOL.) XL.

ViZNAM BRATRSKICH SPOLKU Tehot veeera, sotva jsem pti gel ze slutby domil, volal na mne mladY Roy HranickY, Glen tadu Pokrok Agua Dulce Oslo 152, z Orange Grove. Ptijel do Houstonu a rad by se mnou mlu yil patnact, tficet minut. Domluvili-jsme se, dojel jsem pro nej a navgteva jeho mne nejen potetila, ale piekvapila a dala nadeji, to v techto mladYch lidech, jakYm je Roy Hranicky, Ptipravoval jsem se dati do potadku vyrilsta nate budoucnost. vtechno pied uzavtenim potty. Zapisoval MladY Roy, syn mantehl Jana Hranijsem registrovane dopisy, abych je ulotil ckYch z Orange Grove, nedaleko Corpus do bezpeenostni schranky, kdyt jsem pH- Christi, byl jette jako vYrostek poslan do tel na dva, letecke dopisy. z Jugoslavie. Hollandska, Belgie a Francie na letni Adresy byly psane velmi ztetelne, kraso- prazdniny, aby poznal rolnicky divot zapisne, ale popletene. Katuta z Jugoslavie padni Evropy. Vlada platila jeho vYlohy. psala Botivojovi do Houstonu na ne- Po navratu nechal se zapsati na Texas spravnou adresu. Oba dopisy jit bloudily. College of Arts and Industries, v KingsObracel jsem psani, dohadoval motno- ville, kde graduoval. Nyni chce dosahsti, as hlavou blesknul napad. Sahnul nouti akademicke hodnosti "Master of jsem po telefonu a zavolal bratra Kali- Arts" a pro svou vedeckou praci vybral si cha, listonote a Mena tadu C. 88, takto ptedmet o eeskYch ptistehovalcich v Tedobreho Wince, aby mi sail', kdo bydli v xasu. Na teto vedecke a historicke knize eisle jiste ulice, kam on dona.ti pottu. bude mu nutno pracovati delti dobu, net Bratr Kalich nebyl jette doma. Vytoeil nasbira pottebnY material ze v gech motjsem eislo ureiteho oddeleni na hlavni nYch pramenu. pale, oznamil jsem kdo jsem a co chci, Po odchodu mladeho Hradeckeho seda kdyt mne fitednik poznal po hlase, dal mi tadane informace: bydli ,tam ten a nul jsem k psacimu stroji, abych zase ten, 'dish) telefonu to a to. Jako by 'Clo- slepil nejakou avahu pro toto eislo Vestniku. Odpoledne Botivoj, srbsky ptistey& hledal tpendlik na dvoie. hovalec, veeer Roy, americky mladik. 0Vytoeil jsem oznamene telefonni eislo. ba hledaji taktka tutet vec. Jeden hleda Ztototnim se a ptam se po majiteli domu. slovanske ptistehovalce, je gte tijici, drut enskY hlas s neamerickym ptizyukem hY sbira material o tech, kteti jit odpovida, te majitel neni doma. "A je Dva elanky stejneho tetezu. tarn pan Botivoj M . . . ?" 2enskS7 hlas Jette jsem ani nezaeal, ozval se elekpteskoeil do jasaveho tonu. "Ja, dat majn hus-bant." A hned klade tensky hlas o- tricky zvonek, ae nekdo u ptednich dveti. tazku: "Gospodin mogul govoriti srbi- Pottovni poslieek donesl "special delivery" pied desatou veder. Dr. Arnott Jan 3anski?" nebo tak nejak.

Zitka z Austinu poslal ptispevek do VestVYsledek toho byl, to adresat pti gel si v niku. A zase jako by to byl tketi elanek male palhodince pro d ye psani od sve se- stejneho tetezu. stry. Sclelil mi, te je "srpski iseljenik" — srb,skY ptistehovalec, ate je v Americe Dr. 2i2ka oznamoval, to pokoutel se teprve mesic. Mluvil, to nema, jette "poz- dvakrate navazati telefonicky rozhovor, navanje engleskog jezika u govoru, eitan- ale pokatde mu selhalo. Proto oznamoval ju i pisanju." On i jeho mantelka radi by pisemne sve myglenky a svilj plan. Dle navazali styky s Jihoslovany, Slovaky ne- jeho nahledu, 'name v Texasu ohromne bo Cechy, jsou-li v Houstonu. bohatstvi kulturni, dedictvi deskYch pii-

ALOKDO z nas uvati, jaky dale-, M kosahlY vYznam mely krajanske podporujici spolky pied etyticeti a padesati lety. Je gte dnes nechapeme a neuvatujem, co nate bratrske spolky by mohly vykonati. Uvedu dva ptiklady, ktere se mi ptihodily v sobotu pied Sylvestrem.

stehovalcil, ale v gechno to bohatstvi nepovgimnuto. Na samotne statni universite v Austinu, kde se data vyueuje pies etvrt stoleti, neni dosti iniciativy.

Katdeho roku je tam dosti graduantii a postgraduantil, udelovani akademickYch stupfni mistrovskYch, katdy vytadujici pisemne ptipravy a publikace, ale za etvrt stoleti objevily se pouze etyti vedecke prate o natich eeskYch obeanech, o jejich ptinosu, o jejich snahach a vetejnem tivote.

Proto Dr. Zitka oznamoval mi dopisem, ae pracuje na planu zorganisovani Osvetoveho Svazu — Educational Council, cot byl by odbor, na kterem by byly zastoupeny ony tti instituce, o nicht se rozepsal ye svem novoroenim ptispe yku do Vestniku. Pise, to svuj plan ptedloti nekolika prominentnim osobam v eeskem vetej nem a spolkovem tivote, a jestli dostane trochu ptiznivou odezvu, ptikrodi k dalti praci a vyda nekolik pamfletti. Budou to pamflety o natich bratrskYch jednotach, o vYhodach znalosti eettiny; neco z deskeho dejepisu, neco ze zkutenesti natich prvnich pionYrii, a fine vhodne namety. Dr. 2i2ka chce eeskYin zajemctim i americke vetejnosti poukazati na netutene bohatstvi historicke ceny, ktere letf v dosahu rukou, jen po nich sahnouti.

Jednou pfi soukromem rozhovoru pronesl bratr Frank Hlotek starti z Blessing poznamku, to do roka, do dvou, se vyeerpam, a to ani tech nametti k redakenim Uvaham nebude. Dnes rano jsem jette nevedel, o dem yeeer budu psati. Ale odpoledne ptitla episada s Botivojem. Veeer ptigel mlady Roy s jeho novinkou. A net jsem vge mohl dobte uvatiti, dojel veeerni dopis od dra. Zitky. Kdyi tyto tti episodky uvatim pod jednim zornYm yYznam bratrskYch podpurnYch yYznam krajanskeho vetejneho tivota vyrusta do vYte. Pottebujeme si pouze uvedomiti, ae vtechny ty nate nejasne a rorttittene snahy by mohly bYti spjaty do jednoho celkoveho tetezu. Lee malo vykoname, dokud budeme miti jen male tile.

VEST 11 1

WEST, TEXAS

nevadt elovek je svou povahou bytosti socialni, smekujici ke spolutiti s bytostmi tehot druhu, je pfirozene, te u dospeleho eloyeka zaujimaji snahy po spoleeenskem styku, snahy zit ye vedomi druhYch, scle: lovat s rlimi sve zku genosti a sdilet s nimi .01tEDIft ORGAN SLOVANSXE PODPORIN1/01 NOTY STATII TEXAS take jejich vedomosti. Proto take na g yeOPTICIAL ORGAN OF THE SIAVONIO,ERNEVOLENT stnik byl zaloten udrtovati a zlepgovati ASSOCIATION OF THE STATE OP TEXAS oleeenske styky mezi jednotlivYmi REDAXTOR — EDITOR y, mezi jednotlivYmi rally, a mezi hlavSTEPHEN VALOIS irni fitedniky, dornacimi rally a jejich 6402 Prague Houston Texas eny.

Vydavatele — Publishers OECHOSLOVAX PUB. COMPANY — WEST. TIMAll Asi pied rokern vyslovil bratr Borriak, Pfedolatn6 63.00-ran g — Subscription 83.00 a y ear P tedseda Tiskoveho vYboru, kus pravdy, tetko odhadnouti celou to vYchovnou Ewen" mires sasilaii se do Hlavni &sodomy ire ' '' uvedoeni, ktera byla Fayetteville. Texas.

P raci narodniho uvedomeni, Chartge Of address must be sent to Grand Itodie.

SI ale provadena tint, SPJST vydavala Fayetteville, Texas.

V estnik. Ano, talc° uvefiti, kolik narodPredplatne a ornanik y bud't61 adresovanY us: iho uvedomeni bylo zachovano nebo koVestnik, West, Texas. li k jednotlivYch elenri bylo vychovano ye Eivotopley aemtelIch (Senn as averainnd neaplatite.

Es rrtilill Dodobizuy le nutno gaslat1 redakot $2.50. Si ravnern naroclnim sebehodnoceni tim, The obituaries are printed without char ge. Tor entS 2' nag e Jednota posilala po etyti desitky to necessary to send *2.50 to the Editor.

1. skit svfij organ do nekolika tisicri eem.,Avrtf tiftADOVNA --SUPREME LODGE it Ych rodin. Tak jsem o tom uvatoval, Pfeciseds, — President, Ed. L. Mara; Vice P esident kr dyt mi tohoto,tYdne dog el soulcromy,doPr. G. Svadlanak, Thrall, Texas. Taiemnitc — Beeretan, John F. Chubick; teetnik — Fin. Secretary, P is od jedne zname a obetave spolkove Ram. UrbanovskY; PokladnilcTrews, -Josef Koll- , ha. Jr. Pravni radce — Counsel --Au g . Saar, Tem- e raeovnice, kde napsala, jeden odstavec: Ple, Texas Vrehni lekat — Medical Director -Dr. J. " Co nine opravdu zlobi, 'nekteti nagi A. Halamidek, El Campo. Texas. leni nevidi ye Vestniku tic jineho net *Made -- Board of Directors — J. M. fIkrahfinek, 4720 Bell,tre Blvd. Bellaire, Texas; Chas, Navratli V ydani. Pro moje deti a po nich pro moje 816, 5 Ave A, Temple Texas, J. C. Eineigl. Yorktown, v noucata byly eeske noviny jedinou Texe, John F. Xubala, Timm, Texas. Frank Rod, El S ou Skolou, kde se tidily eesky gist a ee CAMPO, Texas.

Stanovni Vibor .— Bylaw Committee: s y psat. Ty roeniky Vestniku, co ma th George E. Xacif, predseda — Chairman. West. Tex lotene na strops, nevypadaji dnes jako Frank B. Steiner. taiemnik — Secretary eska gkola., ale byla to dobra. gkola."

4350 Dickason. Dallas. Texas.

Tiskovt vlbor — Press Committee — Pfedseda — svioka net tipina ttna. Na Chairman Josef Horfulk. Colle ge Station, Box 125, , Lepgi Texas. Mrs. Ant. flora 5007 Alsott, Dallas. Texas. LJnto namet byl pied nekolika tydny na Mrs. Prances Olexa. 6402 Taggart St. Houston. Texas. , i san delgi avodni elanek. Vzpomnel jsem S i znovu na dinske te lep gi je r ozsvititi malou svieku net nadavati na POSTMASTER: Send terns $579 u,, kdyt uvatoval jsem o nag e pHtint sjezdu. Mame jiz jen pet mesicu do with undeliverable espies to jezdu a dosud nernarne odnikud iidne SUPREME LODGE span pozorneni, kolik prace, jaka prace, *Ice Fayetteville, Texas. lepgeni a jake povinnosti cekaji na nage elegaty. Mrij osobni usudek je v ohleci• ..... jezdu poclobnY jako v ohledu nejake Pri svych redakenich fivahach nejed- s lavnostni keel: na, petiminuto you tea , je nou jsem Si vzpomnel znamYch ver gil Pe- t reba dvouhodinove ptipravy, ba nekdy tea Bezruee: "0" asto spatne verse pigu — y fipravy trvajici cely weer. Ale na hodina gtesti je etou jen mai° -- v polozhas- r oyou fee eloyek unite rozevfiti pied sely plamen dYg u — tteba se mi panstvo be Sears Roebuck katalog, pfevraceti lismalo." Take redaktor mnohdy nevi se s ty a mluviti do vetru. Poclobne se sjezsvou praci spokojenY, gpatna slova, ne- deco: pro fisporu case; pellet, a k docileslang -nemastna, malo povzbuzujici, a k r i clobrYch yyslecika je tfeba, vedeti pretome mai° atenatd, kteti by rozumeli. Se (em, jaka prace predleha budoucimu vgech stran se ozYva., e je malt' zajem o i ednani, kolik ease by se mei° venovati spolkovou praci, a redaktor jako by Lou- t ()mu a onomu problernu, a die toho piakal do polozhasleho ohYnku. K tomu ne- r ovati. Hlavne,vedeti, o gem museji delekteti jen krai rarneny, ze je to marne, ze g ati rozhodovati. A tyto feel by mely byto nikdo neptedela. Jenne kahlemu dlo- t i oznamene, ba probirane hned nyni veku je data snaha 'Zit, existovati. Zivot r rostfednict yim Vestniku, aby delegati II-J;:cieho se stale necim vyplriuje, elovek b yli zasveceni nebo aspori povrchne sese stale neelm zamestnava, nemrite byti znameni s problemy, ktere na lie eekaji. neeinnYm, nekdy bez zfetele, jestli ein- I kdyby vgechno nebylo jasne a ztetelne, ria4 pfinese ovoce. Brave chovani deti je lepe se jede v huste mlze v Upine prvni formou byti stale za.rnestnin. A P0- tme.

u-

Ve sttedu, dne 9. ledna 1952.

0 distriktni kterou svolava, fad Praha Oslo 29 do Taylor na tfeti nedeli v lednu, dostal redaktor uvedomeni od bratra Franka ‘8vadlerialca, ptedsedy onoho faciu a mistopfedsedy Hlavni ritadovny.

V osobnim pozvani stoji, te distriktni schtize je svolana hned na dopoledne, asi na desatou hodinu. treast se oeekava, od vgech okolnich fan z okresu Williamson, Bell, Milam a Falls. Obed bude pfichystan pro vgechny no,vgteyniky, hasty a zastup- ce. Sestry kadu Praha konaji sve pfipravy. Krome vgech tacit, vlastne zastuperi jejich, tea jsou pozvani vaichni hlavni tednici a feditele, a take pozvani bylo poslano redaktOru. Bratr Svadleriak zdftrazriuje, te 'clenove z kterekoliv easti stato budou aby ptispeli svou radou k Ittvofeni novella distriktu ye sttednim Texasu.

Ptinese-li distriktni sehine v Taylor, konana 20. ledna, takovy zdarnY vYsledek, jak si elenove ye stfednim Texasu slibuji, totiz dojde-li na utvoreni dalgiho distriktu, pak elenove v Corpus Christi a olcoli zajiste sve plany uspi gi a dalgi distriktni schrize bude v kratkosti v Corpus Christi, jak reda.ktoru bylo jia scieleno hned pied nekolika, tydny. Pak zajiste dy v McLennan okresu snadno se dohodn. ou s fady v okresich Ellis, Dallas, Tarrant a Kaufman na svolani distriktni schrize severni easti statu. A pak dozajjsta lady v okresu Fayette, Bastrop, Lee, Brazos, Burleson, Washington a okresu Austinu nenechaji se pfedbehnouti a svolaji distriktni schrizi bud' do Caldwell nebo do Fayetteville.

Piedsjezdova doba je ',rave velice pfiznivou , pro distriktni schrize, bud' aby prozatimni clistrikty byly zorganisovany, nebo tarn, kde se tak jit stalo, schrizi techto se, vyutitkovalo ku probirani nekterYch PeekavanYch nebo naznaeenYch otazek sjezdovych. Na vgech techto distrik4nich schrizich budou ptitomni bud' vaichni hlavni ritednici nebo vet gina jich, mohou jim byti pfedloteny dotazy a mohou byti vyslechnuty jejich nazory. Katdo., takova distriktni schrize mute tvoriti neco jako poradni schuzi stran problemri, ktere na sjezdu budou pfedlateny. KatdY z fikednika vi, ktere otazky by semohly probrati 'drive net bude sjezd, s kterymi by elenove men bYti obeznarneni. A hlavni fitednici ten vedi, ktere olehave otazky bylo by radno pominouti nebo se do nich vribec nepou gteti. Jsou hlavni ritednici nejen administraenimi vykonavateli prace, ale oni jsou tea radci pro budoucnost; pro kroky a smery vedouci ku zlepgeni, zdokonaleni a zmodernisovani. Jit informaci novYch delegatti a seznameni se s nimi, meli by hlavni dtednici byti ptitornni kakis distriktni schdzi.

Piisti pondell, dne 14. ledna, bude ko-

ye

stkedu, dne 9. Iedna 1952.

nana pravidelna, etvrtletni schfize nagi Hlavni afadovny. Snad by bylo mistne a tadouci, kdyt by .F,lavni afadovna uoinila pokusne a nezavazne kroky, aby nastinila program budouciho sjezdu. Jestli nema frfadovna tadny program na mysli a jestli deka, a co delegati sami donesou, nahazi na hromadu, promlati a pfemelou, pak bylo by nejlep gi, aby sjezd vyslechl zpravy atednikii, pfijal nejake ty zmeny stanov, zvolil si zase atedniky tfeba aklamaene, a rozpustil se druheho dne k yederu. Tim by se vyhovelo zakonu a snad by to nestalo Jednotu vice net deset tisic. Jestli ale zaene rokovani o atulne, o stalem domove pro hlavni fitadovnu, o soustfedeni afednika pod jednu stfechu, o rozgifeni organisadni prace, o zvygeni maximalniho risika, o zavedeni novYch pojistek, o finanani a moralni podpofe deskYch kursa na universitach a vyggich Skolach, o zakladani klubt mladete, o ustanoveni statniho organisatora, o zmene. Vestniku z tYdeniku na mesienik, o ustanoveni rozpoetu pro stale a ureite poIcay vydajove, o planovacim vyboru nebo o stalem organisaenim vYboru, o kulturni spolupraci na gi SPJST s jinYmi eeskYmi organisacemi, o vypsani konkursu na sestaveni dejin Jednoty nebo o ne problemy smefujici dle elanku 2. "o vgeobecne povzneseni spolurodaka naBich jak v mravnim tak i du gevnim a blahobytnem ohledu," — jestli nektere z techto veci maji nebo oeekavaji se probirati na pfigtim sjezdu, to rozhodne by nagi hlavni fifednici meli ye sve pfigti schazi dati hiavy k sobe, poznaeiti si ony duletite body, porokovati o nich a ustaliti se na nejakem postupu, podle nehoi sjezd by mohl pokraeovati a jestli se dohodnou, to sjezd bude trvati 'jen tfi dny, veci mato daletite, podfadne a bezvYznamne daji se pfedem vymYtiti. Jestli Hlavni frfadovna schvali trvani sjezdu etyti dny a vypracuje v tom smyslu pokusnY rozvrh jednani, bude v torn ureite planovani a neptimYm upozornenim, to na sjezdu nebude frpina nevazanost, ale dobrovolne usmerneni.

Jeden oiehavY bod, kteremu se na pfisjezdu sotva vyhneme, bude rozhodnuti, zda bude dovoleno poutivati anglickeho jazyka pfi jednani fadovem, ye schazich Hlavni afadovny nebo sjezdovent Dnegni zneni dela a pfipougti vYjirnku, to vtechno musi bYti v jazyku deskem, "avgak v padu nutnosti i anglickem", cot by vlastne znamenalo, ze v ptipadu nutnosti je dovoleno poutivati taktet — dodateene — jazyka anglickehd. Oeska spojka "i" ma jiny vYznam net spojka "a". Lee i kdyt pfehledneme toto mluvnicke nedopatfeni, nafizujici dvojja,zydnost, kde toho nutnost vytaduje, stale mame pfed sebou otazku, zda pHpustime utivani anglietiny. Na rozdil od

V t STNi — WEST, TEXAS nekterYch jinYch eeskYch jednot, usnadnili jsme pfistup do Jednoty v gem, ktere jsme povatovali za dobre obdany a tacloud eleny. Ale na rozdil od jinYch jednot, udriujeme v nagem spolkovem jednani stale eegtinu. Nemusime se za to stydet, to eeskemu jazyku jsme at dosud nadrtovali. Neni tadnych •pfiein, abychom Ceskou fee a kulturni odkaz svYch pfedku nemilovali. Neni to pfihanou, kdyt tekneme, to jsme Amerieani Ceskeho pavodu, a take nemusime se tim tajiti, to v nagich schfizich mluvime vYhradne Cesky. Nedo gli jsme tak daleko, abychom byli nuceni fee zmeniti, jak tomu bylo v nemeckYch spolcich za prvni a za druhe svetove valky. Stojime vgak jit v dobe treti Onerace, ktera, ad je to nage viastni generace, na ge tfeti ratolest, krev krve na gi a kost kosti na gich, nemaji jit znalosti eeStiny. Ustoupili jsme v0ei tetO tfeti generaci jit obsahern nageho Vestniku a davame jim polovinu toho, co &Name tern star gim. Na pfigtim sjezdu bude se jednati, zda jim dame tet v jednani fadovem podobnY astupek, jaky jsme jim dali ve Vestniku. Zde je ba rozvahy na obou stranach. Ad Cettina pomalu ustupuje anglietin y, jako stafi elenove delaji misto tem mladYm, musime se pokusiti, abychom si udrteli pocit ptibuzenstvi i tam, kde rnladi mluvi anglicky a stati eesky. Texas je jedinYm statem v Unii, kde nalezneme tfeti i etvrtou generaci miuviti dosti obstojne Cesky, 'lady dokonce nafeeim, pfine genYm z nektereho koutu Moravy pied 75 nebo 100 lety. Texas je jedinYm statem, kde krajanske podparne spolky maji dosud pfeva,tnou vet ginu dent, kteti clavaji pfednost destine. Je tedy na gi svatou povinnosti, abychom zanik ee gtiny mezi temi starYmi nijak neukvapovali a neurychlovali. AvLak na druhe strane nesmirne ptehliteti potadavky tech mladYch, ktefi jsou s nami, ale jen potud, net zaeneme jejich neohebne jazyky nasilim ohYbati. Bade to otehavy bod, a bude vytiadovati porozumeni z obou stran.

0 piiriistu e'lenstva rad bych podal nejakou zpravu, ale z hlavni ntadovny nedostal jsem v poslednich etytech tydnech tadnYch informaci. Sedim u sveho psaciho stroje jako pavouk v koute, a nevim, jak pokradujeme. Nekdy si myslim, to redaktor by mel miti sviij stolek pfimo v afadovne, aby vedel, co se kde hue, co se planuje, jak se prace provadi a Jake aspechy jsou v torn nebo onom. Jindy si myslim, to redaktor by mel bYti vice mezi eleny, ma yStevovat lady pH jejich schazich, zabavach, podnicich, aby citil tlukot srdce elena, aby pozoroval jejich smYgleni, aby poznal jejich snahy, a aby tet pochopil jejich nesnaze. TakovY redaktor, kterY pie jen svoje rozumy bez ohledu na prani Ctenatil, ktery se nedo-

Strana 3 stane do styku ani s ntedniky hlavnimi, ani s domacimi, ten je nedostateenym propagatorem spoleeneho smYtleni. Redaktor mel by miti v krvi trochu tiveho stfibra a ne olova. Proto se te gim na distriktni schazi v Taylor, tfeti nedeli v lednu, to zase nasbirarn nee° uZiteeneho materialu pro lepg i obsah Vestniku.

SjezdovY vYbor dvoa hostonskych tadff zaeina pracovati s pinou parou, a, taktet s pinou davkou dobre vale, aby vae pro pohodli delegatir bylo naletite ptipraveno. Nekolik zahajujicich a smernice ureujicich schazi bylo St'astne vyfizeno hned loni v la es , a nyni po volbach novYch atednikir pro rok 1952 zahajeny budou spoleene schaze obou tacit. Dokud SPJST byla mala, a sjezdy se konavaly jen v deskYch sinich nekterych fadfr, potadavky na ubytovani a pohosteni delegatil byly pomerne skrovne. Vet ginou staCilo ubytovani v domacnostech krajarrer.

Dnes jsou pomery v mestech docela jine, a co dfive se povatovalo za krajanskou povinnost, dnes prova.deti nelze. Proto vYbor poolta zajistiti ubytovini vSech delegate v hotelu, kde sjezd bude konan.

Redaktor bude se snatiti podavati v gechny potfebne informace zaveas a dle dohody mistniho sjezdoveho vYboru.

Od adu Jaromir eislo 54 ve West dostal redaktor, podobne jako v letech predchazejicich, pekny kalendaf na rok 1952. Na rubni stra.ne kalenclate jsou vyjmenovani vgichni afednici fade, taktet vgichni elenove v gech fadovYch vYbora.

Vskutku pekna reklama, Jaromir.

Za vzpominku a pozornost je redaktor afednikum fadu Jaromir opravdu vdeenY. Snad nekdy v nedaleke budoucnosti bude moci vyhoveti stale opakovanemu zvani, aby navgtivil jejich fadovou schazi a osobno seznal, jak si v ge vedou. Snad k tomu jednou dojde.

Nova pravidla tYkajici se balikove poAty vela v platnost na 1. ledna tohoto roku. Pro nate Cleny, kteti bydli na venkove a dostavaji sve balikove zasilky adresovane "Rural Route", zmena neplati, pokud jejich odesilani balika vytizuje venkovsky rozvatee po gty. Baliky pfijimane na vgech pogtovnich atadech mohou bYti do 70 liber vahy, jestli jsou odesilane adresatu majicimu venkovskou dodavku, nebo tijicimu v pogtovnim obvodu druhe, tfeti a etvrte tfidy, nebo kdo je ye slutbach armady a namokni moci Unie. Do 'nest, kde je pogta prvni tfidy, posilaji se baliky pouze do 40 liber, nenili vzdalenost vetgi net 150 mil, a pouze ve vaze 20 liber pies vzdalenost 150 mil. Rovnet lehke baliky velikYch rozmera nejsou pfipustne. Poplatek za tak zvane "special delivery" dopisy byl zvYAen z 15c na 20c. Korespondeneni listky stoji nyni ,dva centy.

Straus 4 AUSTIN, HLAVNI WIEST° TEXASU. To zajiste take patti k radostnemu kouzlu vanoonich svatkil, 2e ma opravdu 'slavnou oktavu a pokraduje ye sve vlade v tech zavereenYch dnech stareho roku.

Co radostnYch pohlediA, Usmevil a jasa. vYch slov se vysttida v tomto oktavu, kdy2 si znami navzajem vypravuji, jak krasne pro2ili cele svatky, jak mnoho krasnYch vanoenich pozdravu od starch znamych jim po gta ptinesla z daleka a giroka. Doslovne, jak to VrchlickY napsal "Zem jak by liliemi vzkvetla, kam snip pad', tam se zachytil; Buh Usmev v tvai ich, v oknech svetla a v nebi hvezdy rozsvitil." (Vanoce). Na ge studentska omladina take jiste pro2iva blahe chvile s jejich rodinami a na nav gtevach ptibuzenstva a znamosti. Jsem zveda y, jak se drmoji studenti v prone geni plan' k Vanocurn a k novemu roku v Ceske teal a ye vYmene krat gich frazi v nahodilem rozhovoru. Budou asi zajima,ve ty jejich zkugenosti a poznatky.

Jako vanoeni nav gteva byly take chvile, ktere jsem ztravil na FrYdku v sobotu v nedeli pig tizeni rekoleeni pobanosti. Mile take byly chvile v Houstonu na ptednagce s filmy v sini tadu Pokrok, kde jsme si take zazpivali oblibene nage koledy. Z 11-..;oustonu pak jen malt kousek cesty do Wallis na Vanoce a opet vgude vidite tolik ptatelske radosti a nalady.

Bylo se mi te2ko rozhodovat kam dale svatcich putovati. Plana bylo nekolik, veetne i konvence filologu v Detroit a pH tom nadmiru slibna zastavka v Chicagu.

Lee tuha, zima na severu a easteena Unava z ptede glYch dniA, ukazovaly 2e nejmoudtej gi bude jeti zpet do Austinu do studentskeho domova Newman, kde tyto dny panuje opravdove "kla gterni zatigi", jak jsem kdysi oznaeoval ovzdu gi nageho monastYru sv. Prokopa, v Lisle K zaokrouhleni svatkft patti take nav gteva do Granger k novoroenim Bohoslutham a navgleve starch znamYch, yeetne milehp p. monsignora Jana Vanieka.

Slavnou oktavou vanoeni take vstupujeme do noveho obeanskeho roku. Kouzlern vo.noeni radosti jsou take prosyceny tyto dny rozhrani stareho a noveho roku, kdy s posvatnYm Udivem mu hledime v,stfic a sna2ime se odhadnouti jeho vYznam a jeho osudy. V lidskYch srdcich ptevlada mnoho naiad. Jako v rozesneni vzilominame pamatnYch uddlosti minuleho roku a mnollYch tech, ktere kolem pas ptegly. S poydekem a uznalosti se pozastavujeme u meznikil nagich let a pH torn si klademe otazky, jak asi to dopadne s nag imi puny a tutharni v voce 1952. Do techto novoroenich fivah malebne a harmonicky vstupuje obraz biblickYch bohatYri) od vYchodu — postavy svatYch beroucich se s jejich karavanou pies Jerusalem do Betlema, aby tam slo-

VLSTNiK WEST, TEXAS 2ili hold a dary novernu Krali lidstva, JeHSI Nazaretskemu. Jsou to malebne postavy a je v nich zosobnena hluboka vira, pevna nadeje a neochvejno, laska k pfesvedeeni a k idealu — jak jim dal Ruh posvatne vnuknuti pti nastoupeni daleke cesty.

V hrdinskYch postavach a v darech svatYch tti kralti je mnoho spoleeneho s nagimi eeskoamerickYmi pomery. Zdaji se tu zosObneny na ge tti nejdnle2itej gi instituce a to, 1. bratrske poji gt'ujici jednoty (zlato(; 2. nag tisk a noviny (kadidlo) a 3. nagi kulturni pracovnici — adtelstvo, duchovenstvo, vgeho druhu vzdelavatele, organisatoti a prilkopnici (myrha). Je samortejme, ze ojedinele by nikdy kterYkoli z kralu byl pti gel k cili. To se jim podatilo jen shodou, jen tim 2e jeden s druhYm, spoleene. Je to novodobe potvrzeni dulezitosti americkeho sobu prate — "team work". Jest to snadne spoeitati jak mnohem po2ehnanejgi by byly vYsledky prate a pfisobeni shora jmenovanYch instituci, kdyby tu panovalo vgeobecne dorozumeni, shoda a sjednocenost konsolidace zajfhil a spoleeneho usili. Nebylo by ji2 na Case, aby v gichni nagi pracovnici se dorozurneli no, jistych zamerech — aims — cilech a na spoleene ploge a spoleertem postupu ye vecech kulturne a obeansky vein nam spoleenym? To by byl jiste jeden zpfisob jak uciniti novy rok 1952 poiehnanYrn a UspegnYm na naroda roll dediene.

K tomu pteje mnoho Atesti Arnogt Jan ti2ka, OSB. ) • 4 • itad Tioga Oslo 5.

Cteni bratil a sestry: Oznamuji yam nag vYroeni schUzi z listopadu tern elerunn, kteii nebyli ye schuzi, Ze marne zmenu v idednicich.

Pfedseda se vzdal Utadu a tajemmce a na jejich mista byli zvoleni nasledujici: Michal Ptihoda, ptedseda; Chas. HejnY, tajemnik; ostatni zristali staff Taky jsme si zvolili delegata do sjezdu, John Kubala a nahradnik Albert Kubala.

Tak 13 ledna ptijedte do schtze, kdy novi urednici nastoupi sva mista. V padu spatneho poea,si schtze bude o tyden pozdeji. Se sesterskYm pozdravem Daisy Jaresh, tajemnice.

• 41 • Vesmernost eislo 68.

Nelsonville, Texas.

Mili bratti a sestry: Timto yam davam na vedomost, ze v lednu budeme pofadati schfizi druhou nedeli ve dve hodiny odpoledne. Schuzi budeme konat u br. T. M. Kamase, garage apartment. Tedy nezapomerite 13. ledna se dostavit do sehtize. S pozdravem B. W. Schiller, taiemnik.

Ve sttedu, dne 9. ledna 1952.

NAgE SPJST POSKYTUJE NASLEDUJICI VIHODNE POJI gTIgNii PRO CELOU RODINU. Tiida B. — Dcdivotni, ye ktere Men plati poplatky aZ do sve smrti.

Tiida C. — 20 lete splacene, Glen plati v teto aide' poplatky 20 roku, avAa,k v padu smrti podpora jest vyplacena, kdykoliv se tato uda.

Ti Ida D. — 15 lete splacene, Clen plati jen 15 rail; vyplata podpory jako ye triode C poznaeeno.

Tiida E. -- 10 lete splacene, Glen plati jen 10 roku, s vYplatou Umrti jako ye ttidach C a D. Vida F. -- 15 lete nadaeni, obnos certifikatu jest vyplacen po 15 letech placeni.

Vida G. — 20 feta nadaeni, obnos certifikatu jest vyplacen po 20 letech paceni.

Tiida H. — Vyplacene v 65 letech stars, Glen v teto tride platl poplatky a2 do dosaZeni 65 let, kdy je mu obnos certifikatu vyplacen.

Tiida I. — Dvacetilete vyplacene v 60 letech, elen v teto trade plati poplatky po 20 roku a obnos certifikatu se vyplati kdy Alen dosahne 60 let staff.

Vida K. — Poplatky plati se do van 65 let, nez obnos certifikatu vyplati se aZ po smrti.

Dalii vyhody k tetra° pojistkiim jsou: 1. Dvojnasobne pojieteni pro ptips.d smrti negt'astnou nahodou.

2. Zproaeni poplatka v pfips.du trvaleho zneschopneni Mena.

Detsky Odbor: Lhatni poj gteni do 16 let.

Vida aspornY doiivotni certifikat vyplaceny ve dvaceti letech, s pinYm obnosem podpory ye veku 16 let.

Vida S—S. — dvacetileta doiivotni4 s pinyin obnosem podpory ye veku 1. roku.

Vida J—E. nadaeni, ye veku 18 let, s pinYin obnosem podpory ye veku 1. roku.

Tiida J—G. nadaeni po dvaceti letech placeni, pin' obnos podpory ye veku 1 roku.

Dalgi vyhody v Detskem Odboru jsou: Poj g teni platiciho (Payor Insurance), ochrana tato za mirny mesidni neb rooni poploatek zbavuje, v ptipadu smrti poplatky platiciho, povinnosti dal glho placeni poplatku na takto chranenY certifikat, ktery ale prodluZuje veAkere hodnoty v nem uvedene. (dz)

Vt STNIX— WEST, TEXAS

e stredu, dne 9. ledna 1952.

Oddil Dopisovate1s4 •••••■•••4 kid Svaz Ceehoslo yanii eislo 92.

Fort Worth, Texas.

Mill bratti a sestry!

Timto yarn oznamuji, 2e naSe pravidelna tadova bude konana jako obyeejne druhou nedeli v mesici, to je 13. ledna ve 2. hod. odpoledne. Je gadoucno, broth a sestry, byste se v hojnera poetu do teto schtize dostavili, neb, toho mime jegte dosti k yytizeni. Jak vite, jsme volby spravniho vyboru a delegatt do sjezdu, ktere musi bYt vytizeny v teto schazi. Take bude uvadeni tadovYch atednikti a etena celoroeni zprava vYboril a jinn. Te2 upozorriuji, kteti si chteji zaplatit svoje poplatky na cely rok, mohou tak ueinit v rnesici lednu aneb ve schazi.

Myslim, ze i nage sestra a bratr organisatoti by nam meli oznamit, kolik elena za, cely rok nam ptibylo do tadu.

Jmenem tadu main podekovat rodietn, detem, zabavnimu vYboru a v gem, kteti vypomohli a tak •peknY yanneni program pti stromeeku, v nedeli 16. prosince, nam ptipravili. Ani Jeggek v jesliekach se sv. rodinou a andely kolem neschazel. I past 'ti a W. krali pti gli se tomu novorozenemu, det'atku poklonit a dary cau Jinn ditky zase sehraly peknou vanoeni povidku se zpevy a doprovodem na piano a ty mengi ptednesly basnieky.

Dye deveato a chlapec krasne zahrali vanoeni pisne na tahaci harmoniky, jako pravi umelci. rgech deti na, jeVi gti byto 46, tedy promirite, ze je nejmenuji — za jedno bych zabrala mnoho mista, aneb bych mohla nekoho vynechat, a to bych nerada, v gechny hraly dobte. A co2 kdy2 ptigel "Santa" a zadal rozdavat darky, radosti a jasotu nebylo konce. T62 od tadu nadilkou deti byly podeleny, i v gichni ptitomni. Navgteva byla velika, cot nas vgechny tegi a doufam, ze na rok se vgichni opet ve zdravi sejdeme. Diky yam vgern.

Si. Helen Virginia Matusevieova, dcera p. a pi. Steve MatusevieovYch, a p. Frank P. OujeskY, syn p. a pi. Joe OujeskYch, oba odsud, byli spolu oddani 27. prosince v chramu sv. Toinage dp. E. J. Gerlichem.

Sl. Lillian Matusevichova, sestra to nevesty, byla eestnou damou, sl. Margaret Oujesky a sl. Janelle Whitlock byly dru2kami, Steve Matusevich ml. a Dominik OujeskY mladenci a Henry Sivek best man. Za svedky poslougly pi. Joe Bartkova a pi. W. J. Mouton z Galvestonu, sestra knicha. Mala Patsy OujeskY a Kenneth Kubala flesh snoubencam prstYnky.

Po obtadech a snidani u rodieft nevesty meli svatebni hostinu v na g sini

weer taneeni vinek, phi kterem vyhrayal Ray Schwartze orchestr. Mnoho pozvanych hosti se na weer dostavilo a byli dob •e pohosteni. Nei/6sta v krasnYch krojkovYch bilYch gatech a zavoji byla hezka jako obrazek a slu gelo jim to spolu. Obdrkli mnoho krasnYch a u2iteenYch darka. Meli jsme se tam vgichni dobte, inu jako na sva,tbe. Je gte jednou jim vgichni piejeme v gechno to nejlepgi na jejich nove draze 2ivotni. Mankle S. Matusevichovi a jejich d ye dcery a syn path k nagemu tadu. Obe deveata jsou graduantky z Denton College a syn ptitomne studuje v Austinu a toto byla jejich prvni svatba.

Nag nemoeni. — Br. Joe Beean upadl v na g sini phi vannenim programu, praye kdy2 Mikulag rozdaval darky, a tak neWastne, ze si rozgtipnul kost v ruce.

Tak ma ruku v sadte a naleza se v dome.cim ogettov5„ni. Litujeme rodinu Beeanovu, zrovna na vanoce takove negtesti.

Phejeme br. Beeanovi, by se mu ruka brzy zahojila a byl zdray . Bratr a sestia, Beeanovi navgtevuji schaze pravidelne, budeme je v teto schazi postradat.

Take nag spolubratr John Witibel se naleza v nemocnici V gech svatYch, kde byl narychlo odvezen, neb po velkem nachladu dostaval zapal plic. Phejeme mu vgichni brzke uzdraveni.

Doufam, ze jste vgichni tech krasnYch svatkil vanoenich ye 'zdravi u gili, tak jako ja, ac mne ten na.chlad take notne potrapil.

Toto dopisuji posledni den v roce 1951.

Co nam asi ptinese ten novY rok 1952?

Prvni bude asi zima, jak radio hlasi. Ji.2 po 3 dny mame jarni poeasi, Altera vystoupil teplomer a2. na 90 st. a dnes asi take. Zitra, totiZ na Novy rok rano ma bYt 40 st. Spi ge .bychom pottebovali dobrY degt' by ten prach splachnul.

S ptanim vaeho dobreho v torn novem M. Juranova, dopisovatelka. roce ) • 4, • Rogers, Texas.

Cteny brathe redaktore: Tedy piece ten maj ptede glY dopis neugel Vagim rukam.

Dle vgeho ye West si nechteli asi lamat hlavu s mojim gkrabopisem, proto byl o tYden opozden.

(PoZn. red.: Tiskarna posila vgechny soukrome, neatedni dopisy redaktoru do Houstonu. Tim se samortejme rukopisy opozdi a jsou uvetejneny o tYden pozdej i.)

Minil jsem jegte napsat jeden dopis do vanneniho eisla Vestniku, kdyby se Ile= byl ptede glY opozdil. Pravdou je to, 2e na opozdene dopisy pisatele jsou vgichni nevyjimaje ani mne, ale nikdy nemam ve zvyku se dotazovat, proe nebyl inuj dopis uvetejnen zaveas.

Pogty, rozvaleei pogty a listonogi jsou

Strana 5 vinni vgichni zdlouhavosti doclavky. Nekdy Vestnik obdrEm o2 ye etyrtek a nekdy take al v patek - - zkratka na pogtach je nepotadek a listono gi nemohou rozeznat jmena Stack & visa od Staga, atd. Vsichni thi Josefi, tak si s tim listonog nevi rady, komu pogta vlastne pat& Zkratka jsou nedavtipni v gichni. Kde jsou za,mestnani flannel a Nemci na' pogtach, je to trochu lep gi vedeni.

Mili etenati Vestniku: Pted etytmi roky jsem dal dva nazvy pro atulnu, jestli se na to pamatujete — tflulny domov pro stare eleny SPJST. kdo lepgi nazey , tim lepgi. Dornov by mel byt se tterni tucty svetnic na nejmene, anebo nejvice 40 svetnic bylo by postaeitelne.

Pozdeji„ kdy2 by byla potteba, ptistavet teprve vice svetnic. Tomu domovu by svedailo mezi Temple a Belton. Obe' mesta jsou blizko sebe a po ceste mohou jeti 4 kary vedle sebe. Je to te2 blizko 2eleznieni stanice, buse nevYjimaje, to je misto vYhodne pro fitulny domov.

Mnozi se domnivaji, ze atulny nepottebuji. Tak to tikaji nekteti dnes. Zajiste kdo je zamo2nYm bohaeem, rnultimilionatem, k se obejde bez atulny. Ten si maze sam pro sebe koupit neb zlisovat vilu neb hotel se vgemi zamestnanci tam bydlicimi. Ale nikdo netikej drive hop, dokud pteka2ku nepteskoag. Nejdtiv met a tepr y te2. Nemyslete si, ze se tam pisatel techto tadka cpe, rozhodne ne, ale prvni prednost bych dal na g clenske attune — kdy2 by bylo teprve k tomu doglo. Pro mne ani to neni nutno, dokud nebudu museti se ohlikti po domove.

Kdo chce, maze bYt v utulne i mlodgi, bud'to kdy2 si bydleni a stravo yani zaplati ze sve kapse liez pense. Ale kdy2 je elovek schopny jegte k praci a vykona ji k uspokojeni, je ptijmutY bez zavazku placeni za bydleni a stravo yani. Kdy2 bychom elenove SPJST vlast ill svaj domov; tak jsem jistY, ze ti rortrou genf eleni a elenkyrie po celem state v tech domovech bydlici s radosti by se ptestehovali do SPJST V domove je zapottebi jedne zkugene og ettovatelky, kdy2 nevi mnoho lidi nemocnYch. Na tom zale2i, elenft pottebuji obsluhy. Doktoti nebydli v tech domovech. Kdy2 ho bude nutne zapottebi, zamestnanci jej telefonem zavolaji.

Ve velkomeste doktora maji na miste

Viem dopisovateliim Vegkere dopisy pro Vestnik, &inky a referity posilejte na adresu redaktora: EDITOR OF vtgrNfix 6402 PRAGUE HOUSTON 7, TEXAS

Strana 6 pit ruce. Jako v Houstone a Galvestone jsou. lido rnznYch narodnosti a tyto vydrthje stat bez pense. Jsou tam chorobnI stall i mladi, toti2 rilzneho stati. Do ritulny tieba vedouciho spravce, 2enateho, pOstargho, dale kuchatky a pradky prati pradlo, a uklizeee, zametade, atd. Pensisti v irtulne obdr2i vy ggi pensi, a kdy2 bydli doma nebo u sve rodiny, obdr2i rriengi pensi.

Vy etenati dnes kaZdY uva2ujte diive, 66 je prospegne a co ne. Dnes nevite, na eern budete za 5-10-15-20 let, jak s vaini do to doby osud zahraje. Mute to bYt-i-no2ne v kratke dobe, ani se toho nenadate, oddalovanim nideho neziskate.

PtemYglejte o torn (Hive ne2 bude pozde.

Potom bude pozde.shaneti se po ntulnem dornove, kdy2 ho nebude.

Sestra P. P. Mikeskova se vYborne takte2 sestra Bo2ena Valeikova a tea br. K. Kubica. Jste hodni zastanci lidmuilne a pottebne vent, dlky Vam. Kdybych vain mel sdelit v ge dopodrobna, sotva by 12 stranek Vestniku na to staeilo. Bud'te vaichni zdravi. S pozdravem Jos. Staga.

1• ( Temple, Texas.

Ctend. redakce Vestniku a vaichni spohibratii a sestry. Ptichazim zase se s vami Podinam s uptimnYm pfanim *Oho, dobra a gt'astne budoucnosti v tomto prave nastalem novem roce. Phchazim mezi naae dopisovatele na chvilku se Vyzpovidat a tim ulehdit sve htigne drigi. To mne prospiva, i na duchu, kdyt - .1n0hu posteZovat A tak varn pieji vgem to pkani, co kterY na srdci mate, by se varn spinilo. A slibme si vaichni, ae se budeme snaait v gichrn,2iti tak, jak se na spotadaneho Cloveka Slug ! ,Hled'me ovladati svoje city, 2e v tointo novern roce 2acineho pomlouvati nebudeme, ponevad2 to uaira zdravi a zi4acuje nag aivot. :,)Douf am, ae svatky vanoeni mnozi jsme prn2ili v radosti, v kruhu svYch milenYch ditek a ptatel, neb jsou to ty nejkrasnejgl . svatky rani. Ne 2e se na no teal jen dicky, ale teaIme se v gichni. A vy, co jste byli stiaeni nemoci neb jste pti gli k vaichni yam ptejeme, byste co nejcitiye mohli povstati a teaiti se ze zdravi v kruhu svYch milYch. Schnze Narodniho hibitova konala se v nedeli dne 16. prosince 1951 v obchodu paha T. T. 8efeika. Byla eetne nav gtivena. Tjtednici vaichni byli ptitomni a2 na mistoptedsedu J. J. Mikesku. ten jen k•atgi protokol, ktery piijat beze zmeny.

Pak etena, zprava ptijmu a vydani. Na ciobrovolnYch sbirkach sebrano za rok 1951 $218.00. Vydani celkove $140.50, tak piebytek $$77.50. ,Pak byla volba Atedniku. Co se moji Maliekosti tyre, tadal jsem ptitomne, by

V ST NiK — WEST, TEXAS si zvolili piedsedu mlad giho, neb ja mam jia 74 leta za sebou, a k tomu triad zastayam 12 let; ale vaichni se vyslovili, 2e kdya to dotud vedu bez zavady, bych to jeate podr2e1, tedy jsem piisvolil. Tedy za piedsedu zvolen J. F. 8efeik; mistopiedseda — J. J. Mikeska; tajemnik — Karel Mikulag ; pokladnik Frank C. Motl; spravce hibitova a eislovani rove — T. T. 8efeik; hrobai zase na g oblibenY Frank Masoptist. Upravu hibitova provede sled"na Dolfie Befelk.

V teto schrizi bylo oznameno, 2e maji ntednici hibitova vyjednano s pani A. Leg ikarovou, ae postoupi 2 akry pozemku pro rozgiteni htbitova, ale stalo se v posledni chvili, 2€) z kupu sealo, a to ne vinou Utednikii. A tak, mili piatele, kteii jste jakoukoliv adstku pene2ni na to slo2ili, bude varn to vraceno, hlaste se u pana T. T. Sefeika. A take, mili piatele, kdo jste jakoukoliv eastkou ptispeli na udr2eni eistoty toho na geho hibitova, timto vain jmenem vaech Utednikri hibitova srdeene dekuji, neb my se vady snaaime, by z toho nageho hitittyku nebyla riejaka spustla ohrada, ale vady s laskou a kvetinama ozdobena zahradka.

Kdy2 tak mnohdy zajdu v mysli do yeku sveho mladi a vzpomenu to doby, kdy2 jsem ptigel s rodiei, sestrou a bratry co 6lety klueik — je tomu 68 let — usadili jsme se ph tak tehdy nazYvanem Camp Creeku. V tu dobu bylo naaich echomora.vann 12, naae rodina byla 13. AC je tomu 68 let, mam dobie v pameti, kdy2 se k nam seali sousede Pavel Reznicek, Jan Holari, Ignac Va gek a Ernest Bartek. Tyhle rodiny byly tu ji2 3 leta pied nami.

A tak vykladali, ktery z naaich lidi ,tu prvni zemiel. Byl to bratr Ernesta Bartka, Ondiej Bartek. Byl jeate mladY, piebYval se svYm bratrem Ernestem. V tu dobu u Jana liolane slou2i1 co 201etY jinoch Jan Dukatnik, a 2e Bolan byl v blizkosti Bartka, tedy Dukatnik s Ondiejern stall se dobrYmi kamarady. Ondiej ueil Dukatnika Gist, neb Dukatnik do gkoly nechodil, ponevad2 akoly nebylo. Ve volnYch chvilich aneb po veeerach se uCili, a tim jejich ptatelstvi sililo.

Ale stalo se, ae Ondiej onemocnel na silny zapal plic. Lekai byl na mnoho mil vzdalen, a kdy2 byl povolan, prohlasil, ae vae je marne, jestli nepomf2e Birk vaemohouci lekat 2e ne. Kdy2 po paru hodinach nabyl Ondiej na nejakou dobu yedomi, nechal si povolati sveho dobreho kamarada Jana Dukatnika. Tento take rychle ptispechal. Bartek byl zase bez pameti. Tedy Dukatnik zristal pit lii2ku.

Bartek no nejake dobe pti gel k sot:* Tu Dukatnik polo211 mu ruku na Colo a tazal se, co by si ptal, "Co mam pro tebe ueinit?" Nato Bartek s velkou namahou iekl: "Mil' Janku, v tuto chvili se navady loueime. Vim dobie, ae mne hrob

Ve stiedu, dne 9. ledna 1952. vykope g , ale nevim, z eeho nine udelag rakev." Nato padl do bezvedomi a za par minut vydechl naposled.

A piatele, na tuto rakev darovali etyfi rodiny prkna, neb 2adnY z nich nemel na farme tolik prken, by se mohla stlouci a do Waco neb Cameron bylo daleko. A tak to byl prvni z tech t echomoravanir a usedlikir v okresu Bell, ktery co mladY, 22let', zemtel.

Dne 25., prave na Boti narozeni, se s nami rozloudil navady Karel Motl po 8 mesicir trvajici nevyleaitelne nemoci. Byl to start' pionYr okresu Bell, take z tech prvnich usedlikt zdej gich. Zabyval se farmaienim, ale take byl znamenitym dZinatem, neb jeho otec po mnoho let vedl d2inu. Pochazel z detne rodiny Zanchava 7 bratrri a 3 sestry. Jednoho syna a 5 deer. Man2elka mu zemtela pied 12 lety. Po nejakou dobu bydlel jeate s ditkami, ale poslednich 7 let bydlel sam zde v mesteeku Seaton. Tedy pozustale ditky ptijmete moji vtele citenou soustrast, jako i bratti a sestry, neb vime, 2e jste ztratili mileho otce, a my zase dobreho souseda a ptitele. Piano mu klidne odpodinuti po vgem torn. utrpeni.

Zustavam s pozdravem J. F. gefeik.

(Poznamka redakce: — J12 davno 2ebram o 2ivotopisy naaich starYch osadnikil, bud' jia diive otiatene nebo nyni napsane. Kdysi ptijde doba, se nektety z naaich budoucich studentri, tech budoucich historiku, kteii dnes jeate behaji bosi nebo glapou sviij "tricycle", budou shanet podobn' material, aby sestavili iivotopisy naaich dedeekt, pradedeekri a prapradedeeln. Poglete, co mate. Rad uvetejnim. Sloupce Vestniku jsou nejvhodnefgim mistem na zachovani podobnYch vzpominek a aivotnich zkugenosti.) ) • ,4 • ( rtad Rozkvet Zapadu eislo 107.

Floresville, Texas.

Sestry a brat). faciu Rozkvet Zapadu dislo 107: Abych konal svoji povinnost co vas dopisovatel, tedy varn oznamuji, 2e naae pravidelna schrize se bude konati 13. ledna, zase o 1. hodine. aas jest zmenen, proto ae mame volit spravnI vybor, pak mame k uvedeni 3 nove eleny, zdali jim piijdou certifikaty a 2 na piestupni listinu. Dovoluji si vas, sestry, upozorniti na vas slib, 2e pro nove Cleny uspotadate spolednou svaeinu, coa jste vadycky udelaly, tak prosim nezapomerite ani ted', ano?

Posledni naae schrize byla jeate dosti dobie navativena vzdor tomu mizernemu poeasi, ba spravne zimnimu. To nas ale potadne rortiepalo, ale ptesto vaechno se volby alespori hlavnich ntednikri provedly snad ku spokojenosti.

Zde vain, kteii jste nebyli ptitomni, oznamuji vYsledek voleb, abyste vedeli

Ve stfedu, dne 9. ledna 1952.

VESTNIK— WEST, TEXAS

pfipa,du potteby na, koho se obratit. — ce, cot tvotilo kruh. Jedna osoba, bud' Pfedseda, Emil Mieulka; mistoptedseda, dama neb pan, mela ko gte v ruce a staia John Svoboda Jr.; tajemnice, Mary Mc- uprostfed kruhu. Hudba zaeala a v ge glo Closky; fteetni se namovzdal, na jeho mi- do pohybu — tanoil se valeik. Pan, neb sto zyolen Thomas Novak Jr.: pokladnik dama pologi na opadnou stranu kogte a s Jesse Bayer, vyslanec do sjezdu, Tom nim zaklepe. Taneenici se, chyti za nice Novak st„ nahradnik Emil Mieulka. 0- a pozvolna jdou do kola. Kdo ma ko gte v statni budou zvoleni, jak jsem shora na- ruce, odhodi jej smerem na nekoho. Katpsal, v pfigti schtizi. Tak nezapomente se dy hledi podrteti si sveho taneenika a to vgichni dostavit, at' je dobry vYber na se (ele tak rychle, ze kaldY o pfekot nevYbor pro pfigti rok 1952. Jest na ease, chce vziti koSte se zeme, ale piece jej abychom se probudili z toho spanku a ten bez taneenika neb taneenice zdvihne zase pracova,li, neb fad bude takovY jak' a celY potad jde dale. Smichu je dosti zkuste to jestli to znate, take motna, ho sobe sami udelame.

S bratrskYm pozdravem a pfanim no- yam pfichazim s neeim, co znate. Mala, veho roku 1952 cele na gi ednote. Obzvla- Marian BlanAtova behala jako eleotka, s Ste Tot* bratfe redaktore, pteji mnoho deveatkarni i hochy zapalovali novoroezcla,ru v Tvoji snative praci. ni rakety a obsluhovali nas sodovou yoTom. Novak. dou celou spoleenost.

4 • Pak se chtela pokusiti pfeclvesti twice San Antonio, Texas. pani Amburnove. s 8 tidleml, ale mela mene Uspechu, neb naafi tatove sedell oCtend redakce i mile etenatstvo: Progly rok jsem si uminila, kdo me za- kolo soudku a chteli jej videti prazcinY, vola na Sylvestra, ze tu pozvanku pfijmu ale to se jim nepodatilo a ned,odkali se. a to se i stalo. A hle, kdo vola telefonem Tak cela spoleenost se rozchazela okolo mantele Blanafovi budou pota- 3, hodiny ranni roku 1952 s nadeji, to budati v jejich domove sylvestrovsky vedi- deme miti lepgi rok a svetova, situate nas pfivede do miru a na gi rnladi hogi se rutrek pro svoje picatele i zname.

A tak jsme pozvani a mantele Ed. gol- vrati domd a budou s jejich rodinou a ly nas berou sebou a odjitdime. Katda z pfately. nas neseme k oboliaceni nee° to dobroManteldm Ed. HollYm volarn tisicera ty na std1. Jsme vtele vitani mantely diky, to nas vzali ochotne sebou a zpet BlanafovYmi a celou spoleenosti. Hoste nas dovezli. Vain, mantele 13Ianafovi, de se schazeji, yzajemne pfedstavovani, pH kuji srdedrie za pozvani a v gern, co jsem eemt jsem •poznala dosti na gich krajantt, poznala. Main nadeji, to se zase jednou kteti•oviadaji dobte na gi milou rnatet- sejdeme a obveselime se spoledne. Pani skou fee. Poznala jsem mantele V. F. Bai- Malishove dekujeme za pozvani spoleene erovy z Floresville, pH tlemt jsem mela s mym inanteldh. pfliegitost s p. Baierem mluviti SpanelJegte jednou vfele diky varn v gem a cesky, kterout fee oba dobte ovladame. le spoleenosti.

Dekuji Vam obema za venovani easu Barbora, a Burton Riebe. i moji rozmiuve.

P. S.: Toto byl rrinj prvni a nejlepgi A hle, kdo pfichazi, mantele Amburno- Sylvester profit' v 6 letech meho pobytu vi, pfino,gi sebou spoustu grainotonovYch ye SpojenYch statech. desek a gramofon. Ihned se natoei a za) • 4 • f einaji- se hrati ty na ge krasne pisnialy Houston, Texas. my ph sklenici toho peniveho chceme se Ctena redakce a mill etenaki: rozloudit s tim starym rokem a upevnit Musim honem za tepla net mne pfejde nage pfateistvi na pfi gti rok. 0 to mut nalada na psani. Od my glenky k Cinu ske pokoleni se horlive staral p. Gus Bla- nemam nikdy daleko, a tak vyutitkuji tu Jeho pa,ni mantelka zase nas oble- chvili dokud mne &M. Dries je zaeatek tovala s tim penivYm. PH dobrYch zo.kus- noveho roku 1952 a, tak vain vgem chci kach jsme si slibili, ze spoleene budeme prat to nejlepgi v tomto roce, a,by se yam tahnouti 365 diai ye prospech nageho vgem vane pfani vypinilo a nic zleho vas spolku , SPJST, ke kteremu pattime nepotkalo. vgichni. Pani Ed. Holly chopila se svoji Minuly rok 1951 nam utekl jako voda. harmoniky a vyhravala, na ni a my jsme Pro mne ale moc neznamenal, byla jsem prohomely jejiho pana mantela v tanci. tady vetginu easu sama, a zdravi mne Musim pfiznati, ze ona obveseli s jeji taky trochu pokulhava. Tak si pfejl v hudbou a my jako oveeky jsme okolo ni, tomto novem roce a delain si resoluce, te notujerne si a doprovazime ji zpevem, cot budu zdravej gi a trpelivej gi. Se tadnYm bylo pro ni unavujici tak zase gramo- se vadit nebudu, to ut vim dopfedu, pofon. notoval dale v hudbe. nevadt tu bYvarn sama, tak vice myslim Pani Emily Amburnova clala nam na, net mluvim. veciorni, te budeme tandit s kogtetem.

Zato ale Jsme melt hiudne vanodni Zprvu to bylo k smichu. Ona sefadila 6 svatky, ktere ja main z celeho roku nejpard 6 dam -- 6 panti, chyceni za ru- radgi. A jak by ne, vgecko kolern okragle-

Strana 7 ne, same pane melodie je sly get zpivat, nage odboeka mesta,' Heights byva, rokem velice pekne dekorovane, mnohem pekneji net dold v hlavnirn ste Roustone, tak to je radost tarn veeer chvili ztravit.

1VIiij chlapec Allen take na svatky jel a velice mne pfekvapil, ad on sam yedel, to dostane dovoleni, pfece nam , nic nedal vedet. ma dovolenou at do 11. ledna, kdy zase nastoupi vojenskou slutbu v Camp Hood, to je pri meste Temple, a to on ma rad. Co jsem ja se minulY rok naplakala, to musel na vojnu, ale on mne jednodu ge iekl, to on to ma rad, te kdyby ne nine, jak mu jeho Cas vyprgi, by se dal na vojnu znovu. Tak tit vie piakat nebudu. On se tarn ma doposuci dobfe. V New Jersey chodil do g koly, Oil se teletype a jak posilat telefonni zpravy pod zemi. Jestli valka nevypukne, tak Olga pro,sinec, jestli se znovu nepfid4,., bude mit vojaneinu za sebou. Necht' jednou lidstvo dostihne cile bez krvepro, liti a wddcove se umoudfi, to je moje dnegni pfani.

Na vanoeni svatky byli jsme v Alvin u dcery na velikern krocanim obede, kde sjelo se vice elend rodiny, a z Ft. Worth,, tak te nas tarn bylo 17 -- povidani a I ampsu bylo dost. Marn tak rada ty male vnuky, a kdyt se dostanou v geci dohromady a jegte sebou dovezou svoje stroje, ktere dostali k Jeti gitu, jako buben a kytaru, tak je tivo. Ja vzala dve poldice a pornahala mlatit. Dcera pi-Ude za mina do svetnice a povida, "Jen trilat'te vie, at' sousede rnaji pfidinu zavolat policajty".

Kdyt jsme jell z Alvin domti, byl ut ye-eer a prgelo a testa byla kluzka, a to byla asi pfidina„ to d ye kary byly ptevracene kolama vzhdru v pfikope a 6 lidi snad bylo velice zraneno a jedno 6 inesicu stare dite zabito. Byli odvezeni do nemocnicc a policie tarn jegte delala poiadek. Tak nevime dne ani hodiny, dokud tady na torn slzavem svete buderne. Pak je gte net jsm,e dojeli domd, jell jsme do Funeral Home, moji snachy tetieka tam letela mrtva. Tak jsme ji jegte chteli dat po-. sledni s Bohem, ponevadt byla polifbeno jinde. Kdyt tato pani v nedeli pfi gla z kostela domd, tak byla upine zdrava a. dala se ptipravovat °bed. A kdyt jeji mut pfigel do kuchyne, talc naael svoji ienu na podlaze rnrtvou. Tam se zase osvedeLlo, ae nevime dne ani hodiny.

Kdyt byl chlapec ut 4 any doma z New Jersey, vyspany a odpoeinuty po tak diouhe ceste, ktera jim vzala 38 hodin -jell ye dne 1 v noel po kate a bylo jich 6 vojakii tak nine povida: "Maud, pojed'me na lion. :Jestli rads, za,jice, ja ti ho zablju," Tak jsMe jell. Ja jsem si vzala rani praci, to budu v kale eekat, dokud on bude honit zajice. Byli jsme celCho

Strana 8 put dne venku. Nigel kdyt ut se stmivalo, ale zajice to ani nevidel. Tak na spatedni ceste, net jsme dojeli doma, jsme zajice ptejeli karou a tak gikovne, to jsme ho mohli pottebovat. Ja jsem byla rada, ie mame zajice, on zase, to se mute pochlubit, to zajice zabil. To vite, svYm kamaradum netekl, to ho karou zabil.

Pani Sparihelove odpovidarn, ie kdyt jsrne se vdera veeer se gly v sini tadu cis.

88 s pant Hankovou, ona na mne. Povida p "Vrlova, co ty je gte mag v to tvoji bardnici a na co jeste smY glig ?". Ja, zas povida.m, "Nic tam nemam, ta je ut pratdna. Ale vy tam cosi mate, vy jste teprve jednou vdovou, ja, ut jsem mela sreij dil dvakrat " No, budeme videt, gkoda, 2e to zakazane ovoce nejlepe chutna.

Ale jak ja. se dnes citim po tom psim dni, co jsme melt veera weer v sini, bych se nepodivala ani po jeneralu. My mame vidycky jednou za.,rok psi den, a to je ze stareho roku na novy rok v kuchyni.

Kdyt jsem pfljela domft byly 3 hodiny dreg rano. Chodidla nohou mne tak boleIa, jsem nemohia usnout. No, asi stamen'.

Na, 21. prosince byla jsem pozvana do Crosby na vanoeni stromeeek. Moje ptitelkyne pi. Sebestova mne napsala listek, at' ptijedu a pak at' u ni zilsta.nu ptes noe. Tak jsem pozvani s radosti ptijala a hned jsem psala moji druhe ptitelkyni, pant Chas. Slovaekove, to prijedu a tu klobasu, co mne, pied rokern slibila, at' na.chysta, a take se tak stalo. Klobasa byla na vanodnim stromeeku, je gte dye jitrnice s ni, za cot mnohokrat dekuji.

Na nod jsem neztistala, ponevadt nas bylo mnoho. Jeli se mnou pan a pant Joe Kotrla. Take kaysi bYvali v 'Crosby, tak tarn maji dosti znamYch. Pak jsme jegte naVfltivili pant Blatt]. 8krlovu, bkva take u jenom se synem, a velice raft si pohavoti. A jak se Vyjadtila, ie asi to nebude- dlouho trvat a ptijde bydlet v roustorm. Pro ni je Houston znamY, bYvala tu ,nekolik midi, net se vdala.

KatdY den dekam nejakou zpravu od sestry, pi. Ed. Pogivalove z Buckholts, uslygim, ie je ui ze gpitalu doma, ale pokad 7 nic. Byl tu u mne jeji syn Marvin minulY tYden a vytizoval mne, ie maminku ten den, zavezi do Cameron do gpitalu. ,Jestli neuslygim dtive od nich, tak tar.9. pojedu 11. ledna, jak chlapec pojede do Camp Hood.

Pani Marie Von Benken z Port Arthur, s, kterou jsem byla loni na Florid& zase se letos toula po Miami ye Floride. Tentokrat jela po vlaku a psala mne, ie je tam, velice krasne a teploueko, ale to je to velice nezruane, kdyi tam nema svoji kart). tak chce vedet, jestli bych s nt jela • nekdy v imoru zpatky do Miami. No, budem videt, ja ut se nieeho nezatikam, po-

VtSTNIK WEST, TEXAS

vidaji, te toho zteknuteho chleba ne j gi krajic. Florida je poloostrov, kde-vet najdete krasne. mista a take gpa.tna, jako vgude jinde. Prvni nejhorgi \tee ma Florida, to je vystreena daleko do mote, kde hurikani maji svoje katdorodni Stargi dlovek je tam mnohem zdravejgi net kde jinde, ponevadi je tam vidycky teplo a v lete horko, mnohem hordeji net zde v Texasu. Ale to je, co star gi &lova pottebuje. Ta krasa toho kviti, tech palem a tech gumovnikfi, to se ani neda, vypsat. V tom miste, kde my jsme loni byly ubytovane,, byl jeden gumovnik, ktery zakryl 4 loty. Dva domovy, ktere pod nim byly, nepottebo,valy sttech, ponevadi net degt' progel listim, tak vzduch pojal vgecku vodu do sebe. Neni tarn tak vlhko jako zde u nas, ale haau je tam velice mnoho. Zetne je tam pisdita, aspon v gude tam, kde my jsme loni jezdily. Asi to vgecko vytaduje hnojeni, nebot' ty orantove stromy byly tak nalotene ovocem, to to byla krasa se na to podivat.

Tam si stromy orantove neodpoeinou, ty rodi ustavieno a maji na, sobe ovoce.

Kteti jste nebyli v prosincove tak vam davam vedet, ie letos schilze budou konany kaidou prvni nededi v mesici.

Bude to pro nas starsi pohodlnej gi a ti mladgi se nam v loni na veeernich schdzich stejne neosvedeili, ponevadt neptigli. A tak ut yam dam na eas pokoj ve Vestniku, proto to budou sjezdove fivahy a Vestnik bude zabran •utiteenej gim ne'z moje pletky.

SrdeenY pozdrav na p. a pi. Ed. Havel v San Angelo a ptijedle take na sjezd.

Tak pac a pusu yam posila Anna Vrlova. ) •( Koval., Texas.

Ctena redakce, mile sestry a bratti: Po dlouhem lase pfichazim mezi vas, abych yam podal svoje nahledy a svuj iisudek o nahledech nekterYch na gich dobrYch dopisovatehl.

Napted varn vgak pravim, prod jsem jit tak dlouho nepsal. Vite, ono je to tak: Kdyt nekdo ukate dobrou vOli nenarodne pracovat at' jit v jakemkoliv oboru, pak to prace dostane mnohokrat vice net skuteene mate zastat. Jest to nasledkem toho, to tech lidi, co takove prace ptijmou, ktere nenesou tadnY hmotny zisk, ale za to nekdy' hodne kritiky, je velice poskrovnu. Nekdo to v gak delat must. A ze to dame, ptiletitost vykonat mnoho dobreho po strance narodni a 1 humanitni, tedy ja to (Mani rad. Zato mne toho davaji tolik, e nekdy psi nejlep gi vaIi to neni motile vgechno dobte zastat. Ptitomnou dobou jsem ptedsedou nekolika., jak deskYch tak i americkych organisaci druhu bratrskeho, zemedelskeho, vysloutilct, ba i politickeho. Tak se pak vidycky neco zamedba. Tedy to je ta hla,vni pkidina,

Ve sttedu, dne 9. ledna 1952 prod jsem tak dlouho nepsal.

On ten nezajem mladYch lidi o takove prace neni jenom v na gi Jednote, ale ptitomnou dobouvev gech organisacich.1Wyt z toho, nekouka do'brY zisk, tak necht' to 'dela nekdo jinY. Jest v gak take je gte dosti tech, co takove prace oceni — daji yam uznani a to test vice netli ty dolary. tas do sjezdu nagi Jednoty se krati, ale zajmu mod neptibyva. A Mite, sestry a bratti, te to je zrovna tak, jak si to mnozi pteji. Mysli si, ze dim se o nedem mene dopfedu jedna, ie pak se to spi ge udela v jejich prospech.

Vime, to ptijde k projednani mnolie, co by melo byti ptedem dobte promy gleno a ti, kteti to ve sjezdu budou chtiti prosadit, dosavad v organu ani muk, (ka.tde prod ma take svoje proto). Nezajem a neteenost dlenstva o organisaci jest ta nejhorgi nemoc, na kterou organisace nejspige umre dili se rozpadne. A ja, proto nesouhlasim s temi sestrami, ktere varuji pied tou sekerou, te ji nekteti jit zase brousi. Jestli je ji na neco tteba, upottebit, pak jest vidycky lep gi kdyt je ostra.

Jenom prosim vas, nechtejte, aby yarn na vgechno ka.2dY ptikYvnul. To jest velmi zle, neb kdo vidycky jenom ptikyvuje, ten nikdy opravdu sam neptemY gli — aneb nema tadne Wee. Diskuse aneb slugni kritika jest vtdy zdravej gi net nezajem.

Kdy2 jednou na ge veteranske schuze zaeinaly byt malo nav gtevovany a neteenost elenft stala se at mod ztejma, tu povstal jeden Ajry gak a promluvil takto, "My rnusime neco zaeit.delat, co by dieny zajimalo." -- "Ale co?" se vgichni pta11. "Jestli nemame nic jin giho, tedy aspori dobrou bitku — fight — ta bude ji7 ste zajimat." No, a dostal za to pochvalu, uznali jsme, to i to by bylo lepsi, netli nedelat nic.

Byl jsem zastupcem na etytech sjezdech nagi Jednoty a take zastupcem eili delegatem na mnoho jinYch statnich sjezdech rtiznYch organisaci a proto mohu ze skugenosti konstatovat, te sjezdy nage u porovnani s jinYmi jsou opravdu mime. Nic nevzbudi necitiveru tak, jak kdyt se new snati utajit, tteba by to byla vec nepatrna. Povstane domnenka, to jest to neco hrozneho, davera jest po gkozena a tetko napravitelna. A pak nae by ty sjezdy byly, kdyby se tam nemelo 0 neeem jednat, jenom proto, to by to nekde ugkodilo. Vette, te by to gkodilo vice, net kdyt to projednano bude. Ale podkejte, nemyslete si, *te snad mam nejake urCite veci na mysli, pi gi vgeobecne a nic neb nikoho nemam na mugce. Hajim pouze svobodu slova i tiskuku vgeobecnemu dobru, tak jak ja to vidim.

Co se sidlem Hlavni fitadovny? At' tit to udelate jakkoliv, jenom ji nedavejte do Babylonu velkomesta,, uvatte dobtc

ve sttedu, ene 9. ledna 1952 vg eobecne vYhody i nevYhody a jiste se rozhodnete spravne.

Domov pro stare peny? 8lechetna myglenka, tetko proveditelna, ale ph dobre van docela motna. 2e by to bylo hned na zaeatku neco dokonaleho, to se nemate oeekavat. Ale kdy jen neco zaeneme, Casem se to bude zlep govat a to bude mnohem lepgi reklarna pro na gi Jednotu net sebe nakladnej gi Hlavni atadovna. proziravY a nezigtny vYbor — asi jedenactiOlenny — by to mohl uskutednit. Jenom kdyby nebylo tech, co jsou uz piedem ptesvedeeni, to jest to nemoine. Prosim vas, co jest v dne gni dobe nemotneho aneb neproveditelneho? Vgechno jest pti dobre vali a vytrvalosti motne.

Marn v podobne \reel trochu zkugeno sti. Byl jsem na vkboru zde ye Smithville, ktery mel na starosti vystavit obecni gpital za dye ste tisic dolara s vladni pornoci jednoho sta tisica. Byli mnozi, kteti ptedem tvrdili, to to nebude mane, ate i kdy to dokateme, to nedostanem dobrych doktort a podobne. Nechteli v to vetit a delali v ge mane, aby se to neuskuteanilo. A piece, kdyby nebyla vlada jeji pomoc odvolala nasledkem to krise v Koreji a jakehosi strachu z valky, tak gpital bychom tady jit dnes men. Ovgem, bez vladni pomoci sto tisic dolara to proveditelne ptitomnou dobou nebylo.

Jest to smutne, to v to na. gi demokracii, v zemi jent oplkva vegkerYm bohatstvim, neni vabec tadnYch atulka pro stare krome nekterYch soukromYch, jent jsou pomerne dosti dra.he a i tech jest velice malo. Opravdu nevim, co by na na gi Jednatu upoutalo vice pozornosti a alai° nam vetgi reklamu net prave ta atulna.

Bylo by to neco, co by nemohlo zustati nepovgimnute. Velkych atadoven nych pojigt'ujicich spolednosti jest po Americe na tisice a tadnk si jich ani nevgimne, ale nejaky vet gi podnik, kam by se mohli uchYliti ti, co se nejvice pro tuto zemi napracovali, neni tadnY. Opra.va stanov jest neco, co nebude nikdy hotovo, jest to jako prate hospodyne v domacnosti, jestli ma bYti 'de alliedne a dobre, musi se stale opravovat. Souhlasim s bratrem Steinerem, to ten dakaz smrti elena mnohdy nadela neptijemnosti, za cot pak jsou omylem vineni tb.dovi atednici. Melo by to bYti, jak bratr Steiner navrhuje, zmeneno. Olanek 83. by mohl bYt vynechan. tmrti v podobrikcla ptipadech jest velice malo pti nynejgich modernich opatienich, a mnohdy pak tu eeko.telku jit vabec do spolku nedostaneMe. Olanky 77, 78, 79, 80, ktere se tYkaji ptijimani novych elena, mely by bYt zmenene a zkro.cene, stejne se asi nikde nezachovavaji, tak proe to tam pofad po starem zpasobu nechavat. Prostuduj te tyto elanky a podejte svoje nahledy.

VESTNIK— WEST, TEXAS Teginn, se jak na schazi stanovniho vkboru tak na sjezid v Houstonu, kam jsem pted lety za obchodem easto dojitdel.

Doufam, sestry a bratti, to jsem mojim dopisem ye vas nevyvolal domnenku, to mam na nekoho jak tikame "zktesano".

Ani mne nenapadne. Jest to maj zpasob davati svoje rnyglenky na papir ku vgeobecnemu, jak doufam, dobru, neb mam nagi Jednotu opravdu rad.

S uptimnYm pozdravern na v gechny a ptanim =oho dobreho pro ve gkere alenstvo na gi Jednoty v tomto novem rote Vaclav Batina. zastavam vas •( Wesley, Texas.

Bratte redaktore: Jit je tomu skoro dva mesice, kdy tam u (na °slave jednoroeniho jubilea tadu Oulak Oslo 165 v Moulton) tazal jsi se mne, kdy budu psat do Vestniku.

Slibil jsem Ti, to at po praci, vlastne at se trochu ta prate na fanne ulehei. Nemyslel jsem tehdy, to to bude dotud trvat. Ut se i ptevratil list na kalendati zaznamenavajici, to jit nastal druhY rok.

Dries veeer, aekoliv se je gte necitim tak v nejlepgim humoru, ponevadi ztravil jsem posledni tti tkdny trapenY s nachladern, a pH tom se velice do psani nechce. Ale piece jsem se rozhodl, to jit neco napigu.

Ptedne doufam a pfeji v gem spolusestram a bratram, by leto gni novk rok byl utiteenej ghn a tet arodnej gim net byl loaskY, zvlagt' v praci spolkove; aby nekde vystouply nove osoby mezi nagimi eleny SPJST, co by nahradily ta mista, ktera byla s uzavtenirn roku uprazdena, mista to dobrYch pracovnika, tvati, kterYch jit pti na gich slavnostech a sjezdech vice neuhlidame, poeinaje s tim ptevratem to stranky na kalendati, oznamujici, to nastal jit rok devatenact set dva a padesat. Ano, mista takovYch bratra jako byl bratr Karel Lainovsky a Frank Domorad, vtdy pro spolek ochotni oasem svYm vypomoci kde bylo nutno.

Byli zaroveri dobii dopisovatele. Mam za to, to jejich dopisy byly eteny vgemi nail Vestniku, a avahy a kritiku, kterou ye svkch dopisech vyjadtili, byly vidy pro dobro a ptinesly hodne dobra.

Tak ted', pohliteje do toho, co se stalo loriskYin rokem, co se asi stane? Co drti tento novY rok pro nas? To jsou otazky, ktere budeme muset te git jednu, za druhou. Jit mame pied nami otazku ohledne atulny pro stargi eleny. Nevim jak' maji plan navrhovo.tele dill podparci tohoto podniku ohledne stall, jestli se tarn maji ptijimati elenove ye stall 0 let, 65 let, dill i tei malomocni, atd. My zde u tadu Veseli eislo 14 rname asi deset Mena, kteti jsou jit v letech pti sedmdesixt

Su ana at do osmdesa,t, ale je gte ani jednoho jsem neslygel se vyslovit, to by byl ocheten neb chtel do takoveho astavu ei domova jit. Tedy ptiznivce tohoto podniku varuji, to od nas zde asi mot podpory nematete oeekavat.

Jegte par toxikt . rozmygleni o Ulu otazce ptichazi mne na mysl dal gLotazka. Pti naborove praci, kterk ei nag ich organisatora pri ziskavani nove ho elena onomu eekateli vysvetlili, moina se bude staVet atulna, ci domov pro starg i eleny ate bude se od neho (pee/. kavat nejaky zvla gtni poplatek, motna dva dolary, motna pet dolaril? Ano, bratti a sestry, ono za stara, pled etyticeti lety to bylo jinak net je to v nynej gim Case. Tehdy se do Jednoty a jinYch spolka ptihlagovali eleni a nav gtevovali schaze.

Vgecky otazky byly ptetteseny ve schiazi.

Spolek, ci spolkova schuze byla neco, co melo ten vYznam, to tarn se pracuje vespolek pro dobro jeden druheho 1Cdyt ptistupoval Glen v tu dobu do Jednoty, on si byl toho vedom, te motna, bude muset obeas na nejakY aeel hodit dolar nebo dva, a tet pramerne onen 'Olen v tu dobu navgtivil schaze ne merle net osinkrat do roku. Jak dychtive se eekalo na tu nedeli, co se bude konat schtze! Dne gni dobou?

Ani radeji nebudu vice o torn psat! minim o tech nav gtevach schtizi).

ZPatky na ty organisatory. Dnes, kdy organisator .thee nekoho ziskat, tak kdyby mu zaeal neco takoveho malovat, te °Was se bude oeekavat od eeka,tele, sta.ne-li se elenem, na dobrk aeel neco hodit, eekatel by ihned orgianisatoru tekl, "A dej mne s Jednotou pokoj, ja si koupin. pojigteni u spolednosti X. a vim, kolik budu muset mane platit, a dale budu mit pokoj. Naco bych se soutil s jakkrnsi spotkern, kdy nikdy nevi, co chteji."

Bratti a sestry, pamatujte, to poslednich pet at deset tisic elena na gich bylo ziskano na torn stanovisktt, to marne nagi Jednoty to nejlep gi pojigteni, prix merne ty nejlevnej gi poplatky. I dornaci 'lady jit tadaji velice levne domaci poplatky, k vali tome, aby to poji gteni bylo lakave. Tak vy, bratti a sestry, kteti se domnivate, to je to lehka tree, potadati otd katdeho elena dva tti dolary a ut bude atulna pro starce postavena, jste na kern omylu. Neni to tak honem.

Neminim timto dopisem zaeat nejakou velikou polemiku, ale maj adel jest plednest par fakt pro rozmY gleni a ptedsjezdovYch avah. Well, bratte redaktore, tebtokrat basta a dost, nevirn jestli toto i gecko pteetet. Zanedbal jsem hodne psaii poslednich par let a jaksi mne to pero pH torn ted' divne tplha. Tak doufarn, mne odpustig. Pteje vg em zdarnk noVy„, to tento nastaly rok, s bratrskkm poEd 0. Vo.Vra zdravem

Strana 10

VESTNIK— WEST, TEXAS Guy, Texas.

Rad Needville Oslo. 81.

Mili bratki a sestkieky: Needville, Texas.

Muslin se yam pochYtilit, ere jsem obdr- Mili bratti a sestry: Zde chci Vain oznamit, ere na1e schfize tele. mnoho krasnYch vanoenieh pozdravtadova bude konana jako obyeejne drunYch listkil a dopist s ptanim, a v nektehou nedell v mesici a site 13. ledna odporYch i penelite darky, zde od mojich vnuledne.

Tak pkijdete v gichni, a pokusime eek a pravnueek, a od deti z Alvin, Tex. se zaeit ten novY rok ye vetSi sile. Mai Take od milYch pkatel z Corpus Christi a bychorn si uvedorniti, ere ye spojeni je take z Houstonu od milYch pkitelkynri a sila. ze San Antonio, La Salle, Blessing, RoDale chci Vain podati yYsledek voleb, senberg, Orchard, Sugarland, Sunny Side, abyste vedell vy, kteii jste ve schuzi nebyOxford, Mich., Oregonu a z Guy, vSechny same pekne listky s peknYm ptanim. Te2 li, jak volby dopadly. , Za pfedsedu byl pkitelkyne z Freeport na mne nezapo- znovu zvolen Albert Franek; za tajemrimela. Je tech pozdravnYch listku deva- nika znovuzvolen John Blinka; za deetnidesat. Tak drazi ptatele a ptitelkyne a ho znovuzvolen John Kolaja; za pokladvgichni co jste si na mne vzpomeli a po- nika znovuzvolen Frank 8efeik. Mistotarn, srdearie yam dekuji. Take jeSte z piedseda, bratr Zemanek se vzdal ntadu Damon od rodiny a z Kalifornie jsem ob- a na jeho mitt() byl za rnistoptedsedu ddela pekny krismus a z Idaho, pak z zvolen naS start' tajemnik Inocenc PeSak. =Bay City. VSem yam dekuji. Abych neza- Bratr Zemanek se take vzdal organisaponmela na ptitelkyni v Brookshire, dik torske prace. Na jeho misto byla ustanoza pkani, a pfatele v Algae, Texas, kteti vena sestra Ella 8uchmova. Jestli o neDa, mne nezapomneli s peknYm pkanirn. kom vice nebo je nekdo ye va'si rodine a Pak z Ennis, Temple, Burlington, Boling, chcete je pojistiti, tak sestru 8uchmovu Needville, Richmond, same hezke listky uvedomte.

Za delegaty do ptiAtiho sjezdu zvoleni s pkanim. Tak mile pkitelkyne a pfatele, budu na vas na veecky vzpominat a sou- byli John Blinka, Albert Fran& a John krome podekovat, bude-li mi to moZne Kolaja. Nahradnici byli zvoleni Joe KlinkovskY, Joe VydrZal a Frank Vaviik. dokazat.

Skonaim s bratrskym pozdravem a pkiJeete jsem obdrZela hezke listky s ptanim od pkatel a pfitelkyne z Dallas, Au- nim St'astneho novella roku vSem. John Blinka, tajemnik. stin, Robstown, Ontario, Canada a od 4, ) • telkyne z Cleveland, Ohio. Prominte, Kad Riiiovk Dvnr eislo 89. neuvadim zde jrnena Arai, listku s Rosebud, Texas. "nifn a darku, zabralo by to mnoho mista NaSe schtze dne 13. ledna bude konav milem Vestriiku. Take jsem obdriela . hezkY listek s ptanim od rnanZelti Do- na v American Legion Hall. Tato mistanoradovYch, ktere jim napsal jejich do- nest byla zvolena v rninule sehtizi pro rok 1952. Budeme volit fikedniky na tento larYt pfitel br. F. Hejtmanak, neb br. morad ua nemohi pso,ti. Pak jsem obdr- rok, tak prosim, bud'te pkitomni. Mame Lela hezke ptani k uzdraveni ad mladYch take jine jednani, ktere musime ukoneit.

S bratrskYm pozdravem .;BartoSt z El Campo. Stafieltovi BartoSoJohn J. Platek, tajemnik. yi Ft jell° mantelce pieji nejvice toho 1 • •( zdravieka,. VSak na obrazku ye Vestniku vesele.

Rad Rosenberg Zislo 108: Rosenberg, Texas.

Dvacateho Sesteh6 prosince nas Rad Rosenberg eislo 108 uvedomuje vii p. Josef Palat z Richmond, Yearn dobfe znamy krajan, ktery dtive bydiel pH Guy. timto vSechny sve Cleny a elenkyne, ere Tak jsme si pornluvili a on pak jel no.- jsme byli nuceni zamenit misto nagich vAtivit br. Jaroslava 'Suchmu st., kterY sehtzi. A to pro obeasnou churavost p. byl poranen ye srace s truckem, Le snad A. K. Humpolce, nemohl nam mistnost se hezky poidravuje, ua pfejde po berlich otevfit, kdyti schtize byla, svolana Katpfes svetnici. Na start' rok mne a Mikes- demu skorem je yam znamo, kde stavala navaivila ses. Rozara Waleikova z budova Boy Scouts nad Underpassem, zaGuy. Ptijela, s ni na, auto Mich snacha pa.dne od Mesta. Jest to pH Fred Blase .pl, Norma Waleikovi s dceruekami, tak Filling Station. Tam bucleme sve schtize nadale konati. Druhou nedcli v lednu zapine si popovidaly o vAelieern. enerne dkive, a to o 1. hod., k vuli pfe, Tak koncim s pfardin novoroenirn v ge- N hledu knih. Ve schtizi pozdeji budeme '-ho dobra cele Hlavni fitadovne i milerau volit zastupce do distriktnich schuzi. VSeradaktoru, vfibec bratrtm a sestram, ci jste spoleene z gani do schtize. Na g br.

VAent etoticitri Vestnik a daredm tech tajernnik jeSte nevedel, jeStli to misto -krasnYoli liatkd s promifite dostaneme, proto toto oznameni pi§e za zde neuvadim jrnena, zabralo by to mno- nej teetni fadu. ho mista ye Vestniku. VSem yam Nazdar!

Vine Abschneider, Rozi Mikeska-Truksova.

Rt. 1, Rosenberg, Texas.

Ve sttedu, dne 9. ledna 1952.

Rad Nova Morava Oslo 23.

Schulenburg, Texas.

Cteni bratti a sestry: Oznarnuji yam, kteii jste nebyli pfitotnni y e vYroeni schtzi, konane dne 9. prosince, v perdu potteby abyste vedeli na koho se mate obratit. Ladner zmena se nestala ve volbe kadovYch fikednikt, vgechno pfi starem.

VSichni tadovi akednici byli znovu zvoleni nasledujici: Ptedseda, Frank J. 01Sny sky ; mistopfedseda, Paul Bro2; tajemnik, John Kahanek; fidetni, Eddie 'Shama; pokladnik, Emil Vrana. Delegati do sjezdu: Frank J. OlSovsky a Paul BroZ. NAhradnici, John Kahanek a Emil Vrana.

Take pfeji vSem St'astnY novy rok. TeZ bratru redaktoru hodne trpelivosti a aby ho zas ustanovili naSim redaktorem v sjezdu. Jednote pfeji hodne novYch Cleat. S bratrskYrn pozdravem John Kahanek.

• • Rad Ennis eislo 135.

Chci oznamit yYsledek nag vyroeni schtize tern, ktefi nebyli pkitomni, neb byla neptijemna zima 9. prosince 1951, tak malo se dostavilo. Odpoledne ve 2 hodiny byla schtze. Zvoleni byli nasledujici ttednici pro pkiAti rok: Vacla y TupYr, ptedseda; Josef NovotnY, mistopkedseda; Joe B. HejnY, teetni; Josef Vytopil, tajemnik; F. A. LaZnovskY, pokladnik; Joe 4 B. HejnY, delegat; Joe Vytopil, hradnik; Vacla y TapY, knihovnik; Mary Kopedek, dopisovatelka. 4 Snad se do ptiSli yYroeni schtize dostavi vie. Byli bychom radi, kdyby i sestry ptiAly, je to veselejSi. Nejak jsem se opozdila, u2 mi to vytYkal nag pfedseda. Ale ony tu byly svatky, tak nebylo easu myslet na psani. Snad mi to bra.tfi a sestry prominou. Take jsme nebyli doma, skoro tyden jsme cestovali.

Pfijel nag syn z university a vzal nas na vYlet. Byli jsme " Sr Carlsbad Cavern, v krapnikove jeskyni a tea ye starem Mexiku. Libilo se nam vS'ude, jenom ne stare Mexiko. Je to velice zajirnave. Snad pozdeji napiAu o torn vie.

Mary Kopeeek.

Zustavam ) • 4. • OPRAVA. V poslednim eisle Vestniku v referatu o vanoeni, slavnosti u fadu Pokrok Houstonu ucinil jsem omyl. V tlohu MikulaSe se uvolil nae zet', Donald Earl a ne Jerry Ermis,. jak bylo rnylne uvedeno. JakYm fizenirn boht se me ten omyl pfihodil, nernohu si jinak vysvetliti jen tim, ere bratr Jerry Ermis mel tu filohu MikulaSe po leta. Bratru Don Ea.rlovi by se tim dela kiivda, neb on je velmi snaZivy pracovnik ye vYborti jemu pfidelenem a ja, jako tchan jsem s nim po celYch dvacet let twine spokojen a main jej rad.

S. P. StudnianY.

Ve st •edu, tine 9. lecina, 1952.

R. Jaromir Fienka:

Washington Zitirora teskoamerickS■ roman

Od te dcby nemeli Zavorovic sluZky. Frozi é. 2. ode gla, spokojivgi se se §esti dolary za onech devet dni, a stara posluhovadka, dochazejici do domu te tYdne, obstaravala hruhgi price. . .

Z pana Zavory se vlastne stal priivodei cizinek. Tema celYch prvnich etrnact dni provolel a provadel svcji "rodinu" mestem a parky. VelkYch obchodu "dole v meste", tech ohromnYch stalYch vYstay vkho moZneho, umistenYch i v desetipaschod'ovYch palacich, kde tisice prodavaet mnohdy sotva staei davy lidstva, hrnouci se bez ustani do vchon a zaplavrejici vkchny mistnosti, se nemohly Videimeky ani , nasytit. Prochazely znovu a znovu nepfehlednYmi sAly "Marshallfieldu" a "Fairu", voz.ily se nahoru a dclii pa zdvilich, a ueily se vyhledavati lace. Pani Zavorova by byla skoupila kde co a byla by zaplnila cely dim samyml "idasne lacinYmi" a "daleko pod vYrobni cenu" prodavanYmi pfedmety. Zeleriaeky z kapsy pana &ivory putovaly nepretrZitym procesim do tech ruznYch *Skatulek a valeejimiZ prodavaely ye velkych obchcdech posilaji penize spolu s kupnimi kupony k pokla.dnam. Maryel 'byla, v ktkpovani mnohem zdrZenlivejS1, ale jeji slovo nemelo praZadne vahy. Kdykoliv byl jeji navrh v odporti s funyslem pani Zavorove, pcdivala se matinka, na dcera-; ku svYm velitelskYm pohledem, a tato se jiZ neopovaZila svoje mineni , opakcvati.

A tuta nadvladu, jakou mela panitka nad svoji vzorne v poshftosti vychovanou dcerou, ziskala si i nad panem vorou. Ten ostathe ochotne nest jho, jemnymi ruekami sladke ienu gky mu na giji vlo.;ene. Valyt' mu, tepid narue a ve'ene 2iznive rty pkitulne '2emigky vynahrazovaly stonasObne vkchny itstuPky, je2 jejim choutkam a zo.libam Za prvnich arnacte dni sveho pobytu videly bYvale Videhaeky z Chicago, vice, neZ mnohdy jini pristehovalci za prvni dye leta sveho amerikanstvi, ba vice ne211 mnozi rozeni ChicaZane za celY svtij Ani projiki'ku najatYm automobilem po vg ech osmi velikYch chicaiskYch parcich pan Zavora sve poloviece neodmitnul. A kdy2 potom za nastaleho yeeera se zastavil velikY automobil pied vchodem brillantne osvetlene zahrady "Bismarku", a kdyi pak mezi jednotlivymi bahate veeefe naslouchali koncertni hudbe padesatielenne kapely, naklonila se pani Zavorovi k svenau a-

V1

J1ic WIY; T,1,7X/0

merickeniu manZeli a Vzdychla si: "Nyni jsem zeela gt'astna, Franku. Ty's mne ucinilst'astnou."

Pan Zavora, jen . si byl ptave v chu vypoeitaval, kolik desitek jej dnegni roz!rary zeniny staly, pustil ckainite vgechny cifry z hlavy a z unyleho pohiedu eerpal zavdavek odmeny za vgechny sve obeti.

P,:jecinou, uprost •ed nejlepgi zabavy kdyZ hudba se houpala lahodnYmi vinami valeiku z tehda jeM,6 neogumele., doomrzeni ncobehrane "Vesele vdovreky," do jeji6hZ syrabOvYch melodii byly laYvale , Vicienaeky po u gi zamilovany, zvolal pan Zavora: "A -Mile jer pane. My se tu klidne bavime, ani si nevzpomeneme, ae -je dnes Washingtonfiv weer!"

"Nu, v gak on se z toho nezblazni, nenajde-li nas doma," prohodila lhostejne pani Zavorova a obratila se fined zase k orchestru. . .

Washington, jak bylo pied svatbou ujednano, chcctil ttikrate tYdne do noye domacnosti sveho otce na veeeti. I dnegniho veeera mel prijiti. Proto si vzpomenul pan Zavora, 2e je Washing.ton& veder. Lhostejna poznamka ?ienu gky dobreho tatika zamrzela.' Viibec poz,croval, ae nein macecha svemu nevlaStnithu synu nikterak zvla gte naklbnena„ Zda.10, se mu, 2e nikdy se skutednou radosti nevito. nav gtevu Washingtonovu. A' to jej mrzelo tim vice, ponevad'Z seznal koneene, ae ledy, jimiz bylo obklopeno srdce jeho syna, zae.,; aly tati tento se dasto dal ptistihnouti s pahledem do tva •e sve nevlastni sestry se zalibou uptenYm. Jednou se domnival tatik, ze zaslechnul i tichY povzdech, vydrav gi se z prsou Washingtonovych, kdy2 se byly zraky obou mlaclYch lidi zkttilly. Co jen ta aena mysli, '2e nepteje tak vyborne kombinaci?

Pan Zavora si nyni nieeho tak touiebne nep •al, jako toho, aby videl Washingtona a Maryel spojeny nerozlueitelnou paskou manaelstvi. Poznal y e sve nevlastni dceti device dobreho srdce, yesele a uprimne ,pro gt'astnou domacnost jako stvorene. Byla sice trcchu pokaZena mateinou nachylnosti k rozmaa trochu vystra'Sena mateinou prisnosti : a netimrosncu autoritou. Ale to se sebe shall jako:lehkY plastik, jakmile se stane Zenou energickeho, milujiciho a po spro.vnYch cestach kraeejiciho mtae. A Washington? Ten hoch si vskutku zaslorAil, aby jedriou poznal sladkcsti rnan2elstvi a okiival v Utulnosti vlastniho domaciho krbu. Pan Zavora si tikal, ae bude jeho aivotni dila dovrgeno, a.i bude pozorovati tyto dve bytosti jdouci 2i:sic:tem ruku v race, jako maMle, Go jen , ta jeho 'Zeno, mysli, '2e takov4 mu krasnernu spojeni nepteje?

Sitana Jednou, se ji na to ptimo zeptal.

"Nemyslig, Matenko, ae bude z nagich deti krasnY parek?"

Pani Zavorova. odpovedela "Maryel si vezme toho, koho bude ti." Ton, jakYin byla ,ccipoved' ta Pronesena, zapiasil v panu Zavorovi chttt' na, kaklou dal gi otazku.

"Nu, tot' se rozumi, ae •si vezme jen toho, koho bode chtiti. A bcsdejt'. by nechtela Washingtona. Takoveho hocha nenajde ye vgech dilech sveta." A pan Zavora si v duchu jis asi po tisickrate yypoeitaval v gechny ptednosti sveho. syna.

Dvoji vyznani.

"Nercrzelo te to, kd3t' jsi k nam Ptigel ye stiedu a na gel jsi aim zameenY?" zeptal se pan Zavora sveho syna, kdy2 se shledali dva dny pa onorn yeeerti.

"Ne, tatinku! Pomyslil jsem si, ze vas rozmar maminky nekam zanesi a f'2e .se asi tak dole bavite, ae jste na, obvyklOu moji navgtevu pozapomneli. Vratil jsem se po pul hodine a kdyZ jste je:Ste byli doma, gel jsem si do Kalifornie ,zahrat kttielky."

"Dobte jsi uhodnul. Byli jsme v ,Bismark-Garden na veeeti a na koncertu, a nebylo moan jim tu radost z k-rasneho veaera pokaziti, tern dobrYm dugim."

"Tern dobrYm dugiin," povzdychnul si Washington, ale ne dosti potichu, aby jej tatik nezaslechnul.

"Nu, copak? Zlobig se na neco? Neni ti nektery z na gich novYch elenn rodiny vhod?"

"Hm! Nemohu nikterak uvyknouti.' na &Aaron dui sve macechy. Zda se. ae si te prilis ,osedlala. Ztravi g cele .d.riy pouhYm vyhovovanirn jejim libhstkarn, nemluve o torn, co te to stoji."

Pan Zavora se usmal. "Aha, vidirn, co ti zpasobuje starosti," tekl. "Pojd' sem, neco ti ukolu." dovedl jej k psacimu sr/01kt' a vylia.1 z jedne zastivky oba.lku. "Zde se podivej."

"Co je to?" ptal se syn, obraceje , pbalku v ruce, ania by sahnul pa obsahu.

"Moje zavet'," iekl vaLre pan Zavota, "To zni bud' jako kneip s vanott'Studone vody a hrneern hetmanklcveho the, nebo tragicky jako zaeatek nejakeho dramatis," zasmal se nucene mladY mtri.

"Nerd to jedno ani druhe," miuvil - otee, "ale je to skuteene moje posiedni vale, jejia opis leaf u notate Pechy, _a kterou ti odkazuji tti petiny v geho sveho jmeni, tak -jak si dnes sb:ji. To shad zapla gi vgechny tvoje obavy, ae bych se zenou utratil tolik, abys byl zkracen."

"MYlig se velice, tatinku," tekl shington, odhazuje obalku na stolek k jinYm papiram, "podklada g-li mi ta-

Strana 12 kove rny glenky, a mrzi mne to, ze mne nezna g lepe."

"Nu, jen se nedurdi, Va g i. Ja vim, to jsi nejlep g i synator na svete a lk pfejeg svennt tatikovi jen to nejlep g i, jako on tobe. A nemysli si, to tohle hospoda • y eene. Nemysli si, ze tvtlj-stvipotrva, tatik nemil dost energie, aby iekl dost, at bude videt, ze by mohlo bYti dost.

Nechci jim odpirati nideho pro zadatek a chci, aby ten prvni eas jak jen 111 ,Ano dobte utily. Az v g eho OW a nebudou moci iici: tohie jsme je g te nevidely, tarn jsme je g te nebyly, zatoeim kormidlo na jinou stranu a uvidi g , zdali tvitj tatik dovede bYti panem rodiny. Tak! A pH tomhle zustane anyhow!" dolotil, klada ketniky sve pravice na obalku se zaveti.

Netli ode g ly do jidelny, kde je ceekavaly damy, zeptal se je g te pan Zavora sveho syna dilverne.

"Doufarn, to v g e, o eem jsme jednali, se tS/ka pouze tve macechy a nema tadneho vztahu na tvou nastavajiei .. no feknu radeji nynei g i nevlastni sestru? Ta si, chudak, sama, pomoci nemu ze . . • matka je hotovS/ general na ni.

Bylo by na ease, abys ji z toho vysvobodil. Nu, nu, . . . tak co proti ni maw, ze se nemilte g rozhoupat, abys tekl vatne slovo? Holka se po tobe jen tiese, je ji to videt na oeich, jak se na tebe podivo, . . Tak mi kekni, co proti ni mag."

"Nic proti ni nemam, tatinku."

"Neni hezka jako majove. kot'atko?"

"Stokrat hezei," ptiplatil Washington.

"Neni ti dost hodna, dost g ikovna, dost vzdelana?"

"Vgechno, v g echno na svete . . . ale k tomu, k eemu mi radi g , je zapotiebi dobreho rozms/g leni, a nejsem je g te zcela rozhodnut."

"Nu, pak jsem bez starcsti," iekl y esele pan Zavora. "Mary& na tebe jegte nekolikrat zac y rlika, deima a ukate ti svoje zoubky, a bude po rozmYgleni."

"Dost motna," tekl mlacIS/ mut, nasleduje otce do jidelny .. , Maryel ale nebkvala jit tak veseld jako obvykle. Zfidka ted' ukazovala ty dye iady perlieek, jet* zasvitily mezi rudymi rtiky vtdy, kdyt z. hrdla klokotal zvonivY ankh.

Za to se jeji zra,j east° jako pokradmu upiraval k tvati nevlastniho bratra, a to s vY'razem, jemut star g i pan Zavora, jent nepiestal ()el obou mladYch lidi Spehovati, naprosto nerozumel.

Tak plynuly dny a tYdny. Doby byly jit davno minuly a easopisy za g aly se hemtiti oznamkami plestt a veneekii.

Jednou po spoledne veeeti oznamil otee rodiny, to ma ptichystano velike p • ekvapeni pro vaechny. V g eobecna pozornost nasledovala na to prohlageni.

VESTNIK— WEST, TEXAS "Mile darny," ztaaal pan Zavora. "Videly jste jit na torn novem svete leccos a videly jste toho hodne. A piece jest je g te nen, co jste nevidely, a co vas bude zajimati. Nebyly jste dosud v Americe na plesu . , a na ten vas chci dovest'. Od soboty za tYclen je bal zpevackeho sdruteni, jehot jsem ptispivajicim (Menem. Je to site jen zahajovaci veneeek, ale vyrovna se kteremukoliV z lepg ich plesil. Co tomu tika g Mery?"

"Sejde-li se tam skuteene pekna spoleenost, pros bychom negly?"

"Ruelm ti za svoje slovo," iekl pan Zavora, divaje se na Maryel, s jakou radosti tato pozvani piijme. Devoe se zase divalo uptepe na Washingtona, y eeeti ptitompeho, jakoby teprve jeho rozhodnuti melo ji ptinesti vYraz souhlasu nebo odporu.

"Piljde g take, Va g i; udela g to svemu tatovi k vuli, vid'," obratil se pan Zdvora k sync.

"Radeji bych newel, nebot' nejsem ani milovnikem hitter-IS/eh zabav, ani ptilig dobrS/m taneenikern; ale udelam-li ti tim radost, budit, ptljdu tea."

Otec si pod stolem mnul ruce. "Tak, ted' to mam synatore," iekl si. "Ted' se toneeni se svou sestti g kou nevyhneg, a at se ti to kypre stvotenieko octne v naruei a clYchne na tebe z blizka, roztaje g jako haj na kamnech a bude g se ptat, ve kterem poschodi okresni budovy davaji "marriage license."

Kdyt dal mladS/ mua svoje svoleni, zazatil obli g ej jeho nevlastn sestry vilrazem tithe radosti. * Na plesu, jena se konal v jedne z nejvetaich narodnich sini v "Plzni", a do nehot pki gly v krasnYch plegovYch borech, staly se obe nove Amerieanky hvezdamy, kolem nicht se li g e toeilo.

Jako taneanice sly z ruky do ruky. Pan Zavora nedal -ov g em mnoha taneeniktim pkiletitost vyzkou g eti jeho polovieku, jakou je taneenici, a provadel ji, pokud mu dech staail, gam. Washington nebyl daleko tak horlivkm. taneanikern. Vzal nevlastni sestru k tanci asi etytikrate, ponechav v g echny ostatni tance tern neseetnYm mladYm lidem, kteti ze vaech koncti salu pasli zrakem po krasne nove taneenici a zapisovali se o. ptekot pro dal g i tance.

Mary g l taneila naruaive, va g nive, a pozorovateltim se mohlo zdali, ae zmira: rozko g i v naru g i tech mladYch mutn, z nicht velka, vetaina byla vYbornymi taneeniky. Obratem ruky odnaueila se Maryel hopsavemu evropske-mu tandeni a vpravila se do hladce plynouciho, jell slabYm houpanim zvineneho elegantniho tance americkeho. Ale tech rbznYch vYsttednosti, jakYin se nekteti zdejgi taneenici a taneenice oddavaji se nepti chYlila,

Ve stkedu, dne 9. ledna 1952.

Jednim z pozorovatelti, kteH nespouateli Maryel z oal, byl Washington. Nebylo jedineho tance, aby nebyl, ptitisknut nekde v koute, sledoval prutnou postavu to diveiny, jet byla tak blizko na dosah jeho ruky a jet pfece se mu zdala tak nesmirne vzcialenou. Od to chvile, co ji spattil, s hlavou volne sklonenou, s tvati rozpalenou plynouti vlnami . tance v naruei jineho mladeho mute, dival se na ni jinym zrakem .. .

Byl s ni zadan na prvni tanec po noci.

"Mate zde v Americe vStorne taneeniky," iekla mu po prvnim kole.

"To se ov g em netYka mne," odvetil, napravuje se v kroku, z allot byl vygel.

Taneili mleky dale. Po nekolika taktech tekla diveina: "Vy toho nemate zapottebi, bkti dobrYin taneenikem."

"Mohl bych vas ptivesti do rozpakil, kdybych chtel vedeti proZI." "Nine do rozpakti nikdy neptivedete.

Jsem k tomu piin g uptimnou."

Washington netikal ni g eho, ale spletl se nekolikrate v kroku.

"KdYb y byl katc1S/ tak uptimnS/m!" vzdychla si taneeniee po chvilce, nemohouc se doekati slova od sveho i na otazky skoupeho spoleenika.

"Ma to bYt vS/eitka?" zeptal se trochu podratdene jinoch.

• "Ano," tekla divka bez obalu a zatoeila se vaaniveji.

"Olin jsem se y e va g ich o g ich provinil na uptirnnosti?"

"Netekl jste mi dosud ani sit:IN/kern, co si o rime myslite. Z tech myth dneg nich taneenikil to nevzalo tadnemu ani d y e minuty, aby mi netekl, co si o mysli."

"Ptirovnavate mne k tem svYm taneeniktim?"

"Oh ne, .odpustte, to jsem nechtela."

Valeik byl u konce. Taneenici se nerozeg li k promenade, jako se deje v Evrope ale jako pravidelne po katclem tanci, ztistaly parky na tech mistech, kam dotaneily, a boutlivS/m applausem tadaly no, hudbe opakovani tance. Hudba pak, pravidelne jako vady, spustila znovu, a pani, nevystfidav g e si taneenice, pokra g ovali s temito v tanci na to chvilku. pterugenem.

"Je to zde v Americe divny zvyk!" fekla Maryel.

"A hloupY zvyk," dolotil Washington.

Divka pooddalila trochu hlavu od ramene sveho taneenika a zeptala se: "I v tomto na g em pkipadu?"

"Ne. Nyni ease ja proshn za odpu g teni." A ptitiskl divku pevneji na sva prsa.

Druheha dne, prised do sve fitadovny, odhrnul Washington na stolku nakupenou praci na stranu a v y tAhnuv distV araik papiru, psal;

Ve stfedu, dne 9. ledna 1952.

Mila sestfieko!

Pfesne die na g tunluvy poaivam prvniho volneho okaraiku, abych Vain napsal listek, jd pii yeeerni navSteve vymenim za WA. Slibil jsem Vam, stejne jako Vy mne, vyjeviti pisemne, jake jsou pocity moje Art& yam, a. Ake Amysly val. Vam choyam. Slibili jsme si navzajem bYti zcela uptimnYmi, a budu se dle toho fiditi.

Main Vas rad mnohem vice, neZ bych mohi miti nevlastni nebo skuteenou sestru. •fiznavam se, se jsem odolaval tern pocitilm closti dlouho a vzpiral se kouzlu Vagich oei vSemi silami. Ale citim, ae podleham. Tolik, co se tYee mYch pocitfi vitei Vain. A amysly? Ron, ty nejupfimnej gi, a kdybych byl svoboden ye save vuli, netekala byste dlouho na ono vaZne slovo:chce g ? Me pfani jest, utiniti z Vas moji a'enaku, ne snad proto, se otec touzi po torn spojeni nas dvou, ale proto, ae jsem ye Vas na,§el divku, jet odpovida mernu idealu. Ale doposud toho slova vysloviti nemohu. Je neco, co mi spoutava ruce, co mi nedovoluje jednati dle tuZeb srdce. Za rok ode dne Vageho prijezdu do teto acme se rozhcdne muj osud. Bud' se pied Vami sklonim a poiadarn Vas — bude-li do to doby srdce Va'Se svobodno byste se stala moji Zenou, anebo pajdu dale pustYm Zivotem, obohacen pocity, jichZ jsem do teto doby nepoznal, pocity prvni lasky, ale ptijdu sam a s hlubokou ranou v srdci. To je vSe, co s Vami dnes mohu se sahnutim po krajni uptimnosti sideliti.

Washington.

Vag vice neZ bratr S dopisem peelive slolenYm a v naprsni kapse uschovanYin vyekaval mladY Zavora netrpelive veeera.

Do domu sveho otce se dostavil o hodinu dfive neali obydejne. Veal, se kdykoliv tomu podasi dovoluje ;pocinika otec se kenou prochazku po blizkYch boulevardech as do nektereho ze dvou sousednich park*, mezitim co se Maryel zarnestnava, pfiprayou yeeete. Matka, die vlastniho rozdeleni povinnosti byla hlavni kuchakkou, varila obedy a pfipravila vge, eeho bylo zapotfebi k k yedell, ale tuto dodelavala, mezitim co byli rodiee na prochazce, Maryel.

Byla to tedy chvile, kdy bYvala sama doma.

Washington zaz nonil u dveti. Marydl, s tvaii kuchynskym horkem rozpalenou a misty pomouenenou, rortomilej g nein kdy pfed tim, vySla inn na chodbu vsttic.

Usmivala se nail, podavajic mu ruku, ale tak nejak divne, jako nekdo, komu je spite do pldee nal do smichu.

"Dostal jste slibu?" zeptala se, majic levou ruku schovanou za zady. Washington •sahnul do nkprsni kapsy.

"Teda z raky do rueky!" fekla, podavajic mu zalepenou obalku.

Vt ST NIK— WEST, Tinc.A5 Vymenili si dopisy "Budu se bati psani oteviiti," vzdychla, divajic se mlademu mai pfimo do oei.

"To znamena, ae je vase scleleni pfizniver fekl jinoch uschovavaje dopis.

"Nevim sama," odpovedela divka smutne . . . Na g se vrati asi za pul hodiny," fekla pak pojednou, pozdvihnu ygi hlavu a zmenivg ton hiasu ve veselY. "Mam tedy jate eas si to pfeeisti. Ale bojim se toho . . ." Opakovala, zase smutne.

Washington nehYbaje se s mista, dival se do jeji tak rychle rilzne nalady stfidajici, krasne tvafe.

"Posilnete mne!" tekla nahle, nastavujic mu svoji tvaf a lakave rty. Byl zaraZen jeji smelosti'— ale nezdrZel 'se. Byli si jiZ tak blizci!

Otfas1 se doposud neznamou, divokott a do to chvile ani netaenou rozko g, kdyZ poprve spoainuly jeho rty na tvati a na ustech teto svildne, earovne diveiny. Ani nevedel, se ruka jeho obejmula StihlY jeji pas a ie rty znovu a znovu hledaly jeji syek *sta, nechtejice se odtrhnouti od nebeske pochoutky. Jeho nitro chvelo se mocne nezkrotnou, odnekud z neznama se vynaivg a Mott jeho bytost nahle provanuvg tohou, schvatiti to tilko do mane narnee, odnesti je nekam, kde by mohli neraene piti a poharu lasky, ainiti tu divku svou, *pine a navkly svou, dokonati splynuti dvou bytosti v Silene argil rtit, smyslil a srdci.

Ani neveda, sevfel devee tak mocne, se se zaealo braniti a vypravilo. ze sebe: "Nechte mne jiZ, vZdyt' mne udusite!"

Tu se teprve vzpamatoval ze sveho okamkteho opojeni.

"Odpust'te; bylo to poprve, co jsem bec libal devee."

"Neltete!" karala jej Maryel. "Tohle nebylo obejrnuti nezkaeneho Washingtonovo nitro se zmitalo stern novYch pocitu, tisicem novYch taeb. Wechna jeji dilvej8i rozhodnuti se rozplynula jako vlodkly snehu na prudkern slunci.

"Vrat'te mi ten dopis, naprAu yam nY," Zadal.

Jeho vlacla nad sebou samYm byla od okaraiku, kdy Maryel zlibal, u konce.

"I ne," vyhrkla diveina, schavavajic obalku za zady. "NapiSte mi ten druhY take, ale ja, chci vedeti, co jste si o nine myslel, neali dalo k tomuhle."

"Ted' ja, budu Zadat o posilu k pfeeteni vaSeho listku," fekl Washington, bliZe se s tlukoucim srdcem a s alma vpijejicima se v jeji tvat.

"Ne, ted' jiZ ne," zvolala Maryel, odbihajic do kuchyne. "AZ se budeme znati lepe. Aa po pfeeteni dopisu . . .

Za chvili seal Washington v pracoyne otcove u okna, jini bylo videti na ulici; a chvejici se rukou oteviral dopis nevlastni sestry.

Strana 13 Jak zcela jinYm vyktikem zadinaly ty jeji faclky, nali jeho chladne, advokatske psani, za nd se nyni styclel. A oe delbyl ten jeji dopis!

"Mfij nejdraZZI," volala mu vsttic boutIlya, due Maryelina z osloveni.

"Pig dle itmluvy hned dnes a vitam tuto pfilditost, Ze Ti mohu scleliti to, co vtai Tobe citim. At' jest sdeleni Tvoje jakekoliv, at' mi trebas prase v tuto chvili piSek se mne nemilie g nebo nechceS milovati, at' jest Tvoje psanieko pfiznive nebo odmitave, vim, se nad nim zaplaan a to ne radosti.

Mela jsem To pouze racia do veerejgho veeera. Od to chvile, co jsem slySela poklony jinYch zdej gch mladiku, Te miluji.

Je to divne a chci Ti to yysvetliti. Od prvniho dne na'Seho setkani, ja se stalo v New Yorku, jsi mi imponoval svoji zdvotilosti a taktem, o nemZ nemaji mladi mai v Europe ani zdani. Byl jsi tak alanY, tak ohledupiny a pH torn tak zdvaily a skromnY! Videla jsem na TyYch oeich, se se Ti libim, se jsem ve TvYch oeich zrovna tak hezkou jako v oeich jinYch mladYch lidi, ale ac jsme se tak easto spolu vidali a spolu mluvivali, neslygela jsem ani jednou z TyYch ust kousek talcoyeho pochlebenstvi, jakYm jini mladi muZove hiedi omamiti cluvekivost cleyeete, aby se jako zlodejove mohli bliziti k srdci. Nikdy jsem nemluvila s inladYm muZem etyfi nebo petkrat, aby mi nefekl, se jedna moje pusinka by stala za pul jeho by chtel zemfiti dr & . mne v naruei, nebo podobne nesmysly. Aa jsem se zde, setkala s Tebou, syYm novym bratrem.

Kdybych byla shledala, te se Ti nelibim, byla bych Te nenavidela za Tvoji. chladnost vuei mne. Ale ja, videa naopak, se na mne hledivas zrakem laskypi/1km, a proto jsem ctila Tvoji Setrnost. a zdraenlivost a tionZila po chvili, Tvoje chladnost rortaje.

A pohliZejic do budoucnosti, bala jsem se naopak, aby se tak nestalo. Pfi tom jsem si myslila, ae jste asi v'Sichni zdejg., hai vuei deveatilm takovYmi,. ze je to zdej gm vychovanirn. Ale lidera na plesu jsem tuto donmenku ztratila pine. Vystfidala jsem asi jedenact taneenikil mo Tebe, ale z tech jedenacti sotva dva byli zdrZenlivejZirni neZli ti ho g u nas, ye Vidni nebo jinde. Tu jsem teprve si uvedomila cenu Tvaho charakteru, tu ye nine teprve zaplalo to, k eemu se timto upfimnYm listkem pfiznavam. Laska.

Pozna,la jsem, se i Ty mne trochu proto Ti pig tak cluverne, a neostYchaln se Ti jako sestra. bratrovi tykati.

A nyni co se t,Sree iunyslu. Kdybych byla volnou, kdybych naldela Eobe, nepfala bych si nail sklesnouti do Tve

Strana 14

VEST NIX -- WEST, TEXAS

narude a stall se na velcy Tvoji, Tvym srdcem a Tvoji Fenou.

To se nikdy nestane, nemnle se stati.

Kdyby se to bylo mohlo stati, nep•iznala bych se nikdy sama prvni ke svoji lasce.

Ale je neco mezi narni, co je silnejgi neFli Tvoje i moje yule, neFli na ge Ida:a a co mi nedovoluje pomysliti, Fe bych nekdy mohla bYti Tvoji Fenou.

MoFna, Fe se to casein dozvi g — ale nikdy z myth list — a pochopi g. Miluji Te .nep • estanu Te nikdy milovati, a to bez nadeje, ae s Tebou nekdy vpluji do p • -stavule,opravn lSky. Abych nebyla nejne gt'astnej gi ze vgech clevc",at na svete, czbrojim se lehkomyslnosti. A Tebe, mid nejdraI gi, Fddam, na kolenou prosim, abys ucuiil toted.

OdloF svoji vanost americkeho gentlemana a ptizpusob se .ckolnostem. Nepovatuj mne vice za damu, hodnou velikcsti sveho srdce, ale mei mne za lehkomyslnou Videnaeku. Budu Te milovati celYm Farem sveho mladeho srdce, budu Tvoji, dugi, telem a to mne uditi nad propasti zoufalstvi, v nia bych se jinak stitila.

Dalgiho vysvetleni ne2adej. MoFria, Fe Ti je budcucnost sama piinese. Ale pak mne neopougtej a vez, ae srdcem svYm nebudu nikdy nikomu naleFeti neFli Tobe, Tobe jeclinemu, byt' se mnou osud naloFil jakkoliv.

Urei mi eas a misto dostavenieka. Zatidim se vgak, abych mohla, ptijiti.

Neza,pomeri, Fe jsem lehkomyslnou Videfutelou ttebas mi p •i torn srdce pukalo Falem, ze nemohu bYti valnou a neptistupnou Amerieankou. Pote g brzy svYrn rczhodnutim svoji Te vroucne milujici sestfieku Marii."

VI.

Na mluvy.

Washington veeete v otcovskem dome -nevyakal. Nechal otci na stale listek, je na dnegni veeer volan kamsi za dfileFitou ptieinou, a vybehl na ulici. Do pozdniho vedera probihal ulicemi, s kloboukem v ruce, vystavuje rozpalenou hlavu chladivemu noenimu vanku.

"Ona nemffFe bYti moul" opakoval si stale. "Oh, ie jsem cchutnal tech jejich rtfi, ae jsem ji jiF tisknul ye svem no.ruei a slygel boutlivY tlukot jejiho srdce!

Do te chvile bych se ji byl mohl byl bych si mohl zapovedeti pohledy do jejich cei . . Ale ted' ted' . . . jak bez ni? Jak pomYgleti na zittek bez nadeje, Fe zase vyhledam svYmi rty jeji zase budu cititi jeji tilko ptitisknute na sva prsa? ... Ale ona chce bYti mou! Nechce mi odpirati, miluje mne a nabizi mne svoji lasku. — Ale jak? Za, jakYch podminek . . . A prat?"

Teprve pied ptInoci se octl Washing-

.Ve sttedu, dne 9. ledna 1952.

ton ve svem bytu. Svetlo v pracovne, adresu sveho milovaneho americkeho horoZFehnute r2dy na veeer starou Rozi, cha, a druheho rana, kdyF gla nakupovat a hotici pod zelenYm stinidlem polovia- je vhodila do pogtovni schranky. * nim plamenem, mu ptipamatovalo, kde TehoF odpoledne po sve obvykle dvouChopil se pera a papiru chvejici se hoclinove sieste byl pan Zavora stargi rulccu napsal tento listek: ptekvapen neptedvidanou nav gtevou sveho syna. Tvat Washingtonova, byla, usta"Milovana! rand, zachmutena.

Jsem zdrcen TvYm dopisem. Nechdpu, "Jdu se s tebou poradit, tatinku," teco mfae byti ptieinou Tveho psani. Chceg k1 Washington, usedaje vedle otce. bYti Trott — a nemfi2e g bYti skuteene "Aha, tak piece ‘jednou! Nu tak, jiF mou. Chci znati ptiainu. Musim ji jsi se razhodnul do toho uhoditi?"

Musim, ponevae ji chci odkliditi. Jsem Jakoby nesly gel otazky otcovy, zaaal s to zapasiti s celYrri svetem, zporaFeti mlady pravnik: vgechny pteidsudky, ueiniti vge, co' je v "Napted ti teknu, tati, proe jsem se moci eloveka, abych Te ziskal. Ale ne tak, jak Ty mi navrhuje g. Budu-li Te doposud neoFenil, ac je to proti aby muF meho veku nemel jests kdy mitt, budeg moji, jedine moji a navFcly moji pted svetem stejne jako pied svoji rodinu nebo aspori Fenu. Napted nagim svedomim. A ne jinak. Nechci leh- jsem se neFenil, poneva,d2 jsi ty zustal komyslnou Videfiaeku„ byt' by byla kra- svoboden. Vedel jsem, Fe tak eini g k snou jako andel, svildnou jako Sirena. nine, abys se moll' Upine venovati memu vychovani. Thiel jsem, Fe jsi ztravil Chci Te za Fenu. Nemd2e-11 se tak std.- nejlepgi leta sveho zivota, po smrti me ti vzdor tomu, ae opetuje g moji lasku, matky bez radosti a fitulneho tepla mansdel mi plus, chceg-li zabraniti velikemu ielskeho Fivota, jedine proto, abych neneatesti. Odvolavam to, co jsem veera byl ptipraven o nic z tve ldsky. Prato psal, ae vjtekam do roka po Va gem pti- jsem povaioval za povinnost, neodcizojezdu. Laska, jeF ye mne od okarniiku, vati se ti vstoupenim do manFelstvi, a kdy jsem ochutnal TvYch rtu, pia, a vte, zastati tak dlouho svoboden, dokud bys je silnej gi neFli diivody, ktere mi onen ty sam byl Fly, nebo dokud bys se znovu odklad diktovaly. Chci Te, chci Te hned, neo2enil. A navykl jsem si na ten Fivot chci Te celou pro sebe. tak, Fe jsem byl ptekvapen, a to neptijemne ptekvapen, kdyFjsi mi oznamil, Sdel mi svoje rozhodnuti na adresu Fe se budeg Feniti. me fttadovny.% Pak jsi sobs vybral Fenu, jeF ptijela za Tvilj milujici W." tebou, a s ni zaroveri, die tveho mineni, Marygl dostala tento dopis nasledujici ptijela nevesta pro mne. Devoe se mi zaden z rukou jakehosi hocha, jeni neu- libilo vzhledem ihned a povahou, kdyF mel eesky, deset minut po te, kdyF vy- jsem ji bliFe poznal. Mohla by z ni bkti gli rodiee na svoji obvyklou podveeerni vzorna. Fena. Ale co se mi a ni nelibilo, prochazku. Celt' den chodila Maryel ja- byla — jeji matka. Odpust', dotYka-li ko telo bez dune, ale po pkeeteni tohoto se te to nemile, ale nade gla chvile, adopisu sklesla ke kuchyliskemu stolu, bychom spoilt mluvili uptimne, co na srdci, to na jazyku. Nernej mi za zle, a dala se do hotkeho place. teknu-li ti, Fe jsem oeekaval, le u tebe KdyF se vratila matka z prochazky a pomine zaslepeni lasky, Fe take na,h1ezagla do kuchyne, zastala Maryali stoji- dneg hloubeji do jeji povahy, a Fe buci u sve prate. Jedink pohled do tvate deg. Feleti sve cltivej gi svobody. Pobital dcetiny, zaeerve•ale kolem platem ztSr jsem na mOinost, Fe by se ti stab. jednou oei, poudil matku o torn, Ie se-ranSich panovita a rozmatila povaha sve druhe s deveetem deje neco ncobyeejneho. ieny nesnesitelnou a Fe bys se, maje k "Zase ti vlezly do hlavy nejake vr- tomu neja.lcau zavalnou ptieinu, chtel tochy, vid'! Ja, vim, co to asi je. Dej dcmoci sve svobody. A tu mi ptiglo na si pozor, vi g, na eem jsi. Co jsi si upletla, mysl, Fe kdyby byla. Maryel moji Ienou, to nyni man, a bud' rata, ze je to tak. Fe bys se nikdy toho bFemene nemohl Fritz tu bude za dva mesice a pak si na zbaviti, Fe jiF k vuli mne bys mleky trjineho ani nevzpomene g. Nadeji na a- 01, a dle tve °Wave povahy, abys nemerickeho aenicha se ztekni hned a je- ru gil gtesti meho manFelstvi, Fe bys oddnou pro vady. Kdybys s nim nebyla ko- dane nesl svuj kri, as bys tizi jeho ketovala proti memu zdkazu, videla bys klesl." dnes, Fe by ten hrdopY gek o tebe ani ne"Ale dovol, Vagi," pferu gil jej otec, dbal. Je to tvcje vina, neni-li k tobe "ja tomu nerozumim, jak nyd2eg pomYgle lhostejnYm, jak by mei bYti. A ted' dolt ti na takove \red. Vklyt' piece mezi toho pofriukavani. Rozumig?" viadne -nejlepgi shoda!"

Veder, kdyF se cctla sama, ve svem pokojiku, napsala divka nekolik tadek na (Pokradovani ptifte.)

Ve sttedu, dne 9. ledna

VE STN1K— WEST, TEXAS

nalu, Ustici do nedaleke tieky. Ktieel tak dlouho, ati jej zaslechli rybaki a vytahli tak ztizeneho, to ho v gichni litovaII. se cdnesti na dvOr sveho kralovskeho otce, aby se tu uzdravil, ale mei takovou z1J3st na veselou Chytroutiku, to myslil vice na pomstu neti na uzdraveni.

EDUARD MILES:

MALI trENArt (Jae me leaky Iati. prtvivi

Bude zima, bude mraz.

Bude zima, bude ir ►raz, kam se, ptieku, kam Schovam a se do chvo. schoval. iiny, tam budou me pefiny.

Ji se schovarn pod mezu, Bude zima, bude rnraz, pentane, vylezu. kam se, ptieku, kam schovii?

Bude zima, bude mraz, kam se, ptaklu, kam Odletim ja do Mina, schovas neuilcodi nine zima.

Narodni Schovam se ja pod hrudu, S NovYm rokem se pust'me do nove prate. Meal pisen ' nekolikrat a spra y am ja zimu piebudu.

-nejiopAdstu!Prainkebo Bude zitna, bude mraz kam se, ptieku, kam schovii Schovam ja se do javora tam bude ma komora.

Bude zima, bude mraz, kam se, ptialu, kam schovas

Btrana 15

maminku, aby Te nautili zpivati tu piseri!

S pozdravem

smitnt DIMES Z AUSTINU. )♦4•( 0 CHYTRE PRINCEZNE LILY VESELE KOUSKY CHYTROUStINY. (Pokradovani.)

Ale neprozradila sve bolesti a sla s ChytrcuStou bledati Lenorku. Nikde ji nemohli nalezti, az koneene v zahradnim kfidle letiela, polornrtva hladem. Princezny se o ni pcstaraly a kdyti si vkchno povedely, byly Lenorka se 8vitorkou smrtelne zarmoucene a My si radeji lehnouti. 81bal mel tune Spatnou not a kdyti se rozednilo, nebylo mu o mnohd lepe. Na Atesti byl pod semi, kde nevidel na to, co je kolem neho. Koneene po dlouhem trapeni naSel vYehod z ka-

ChytrouSka mela nevesele dny. Lest ji byla nade vk a hanebna slabost sester ji dinila tak zoufalou, Ze se sotva dovedla ptemoci. Sestry natikaly a jejich rozmary ji chystaly jeAte jednu zkoigku.

Bibal, kterY mel ne nadarmo sve jrneno, stal se vynalezavym z nezkrotne chuti po pcmste a vymYSlel stale nova Aibalstvi. Stoka ani modtiny ho tak nedopalovaly, jako pomySleni, to je na svete nekdo chyttejtii net on. Ze sveho kratkeho manZelstvi s obema princesnami poznal, jak jsou rozmarne, a vymyslil si na ne ncvou leeku. Dal zanesti pod okna vetie bedny, v niche byly zasazeny stromy,-..pinieke krasneho ovoce.

• vitorka, ktere staly potad u Lenorka a B oken, ovkm hned stromy spattily. Dostaly na jejich plody neptekonatelnou shut' a pronasledovaly Chytroutiku prosbami, aby se dala dopraviti v kotii na stromy a natrhala jim pekneho ovoce.

Ty je hned shltly.

Nazitti se pod vetii objevily opet jine plody. Nove choutky a nove prosby. Ale dvotane Sibalovi, kteti byli schovani pod stromy, tentokrat chytili ChytrouSku a cdvlekli ji pfed oaima obou sester, ktere si zoufalstvim rvaly viasy.

Dvotane princovi zavedli Chytrougku do letobradku, kde ptebYval 81bal, uzdravule se. Ptivital princeznu nadavkami, ale ona mu odpcvidala vesele a dfistojne, jak se slutielo na jeji povahu.

Veznil ji nekolik dni a pak ji dopravil na vrcholek velmi pfikreho kopce a pfikl tarn za ni. Zde ji oznamil, to je odsouzena jeho pomstychtivasti k stratine smrti, a ukazal ji sud, uvniti rely pobitY smrticimi zbranemi. Princezna se jen smala, coti ho jen vice dopalilo, i naklonil se nad sud, aby zjistil, ie je vtiechno v potadku. Chytrou gka, ktera neztracela z odi v gechna hnuti sveho prondslectovatele, pfiskodila, streila 8ibala do sudu a svalila sud s kopce, aniti dala princi rnotinost se vzparnatovat. lined se dala na Utek a dvotane princovi, kterYrn se nelibilo, to t ibal tak krute zaclfazi s krasi ►ou princeznou, neudelali ani krok za ni. Ostatne byli tak pc.clegeni tim, co se stalo, tie sotva na to mohli pomysliti a snatiili se jen zastavit vzdalujici se sud. To se jim vSak nepodarilo, sud se valil at k Upati kopce a teprve tarn vytahli prince, srnrtelne rlotludeneho.

(Pokraeovan/

V71) ,%'',

tech, dne 9 edna

EDVARD SEZNAMIL SE S HANOU Vzdor syYm studiim a svemu vrozenemu samotarstvi, Edvard BeneS rad vyhledaval v PahZi d ye PraZanky, sleenu Annu Olibiivou a sleenu Hanu Vlekovou.

Zylake Hana Vlekova byla mu eim dale tim vice sympatietejSi. BeneS si ani sam rieuveclomoval, ze je citove vice ne2 jen pechccirle zaujat rortomilou mladou damou z Prahy, s niZ travil stale vice a vice sveho drahocenneho dasu. Delo se v nem neco, emu sam nerozumel a z eeho ani nemel velikou radost. VZdycky podeziral vkchno, co bylo pi ilis oscbni. VZdycky piedtim se mu dakilo, mit k lidem jen vztahy neosobni. JeSte den pied tim ho Svihovsky varoval, aby si dal pczor, aby 1e jeho znamost s Hanou neskaneila romanticky nebo tragicky.

Valyt' tr ;2 i slept' musel poznat, Ze ho nra Hana stale radeji a radeji. SvihovskY dokonce naznaeil, Ze se i BeneS zajima o Harm, at' si toho je vedom nebo n e.

Tato tee Benek trochu polekala. Nelibil se mu jeji obsah, aspon si to myslil.

Byl vklycky objektivni myslitel a musel pkipustit, ze bYva s Hanou rad. Had s ni chodil a rnluvil. Reagovala rychleji na jeho rnySlenky nez kdokoliv z tech, ktere znal. A ttebak pine nesouhlasila s leekterYm z jeho radikalnich nazorii, davala to najevo vkly vehni jemne. Nikdy se mu nepasrnivala, kdy ji vykladal sve polerniky. Dokonce se mraeila, kdy:a si z neho ostatni deveata tropila Zerty.

Ale Edvard se stale snaZil pliesvedeit sama sebe, ae k Haile dovede zachovat stejne chladnou reservu, jako k Zenam ostatnim. Nikdy y Mvote neflirtaval, a jiste nebyl z tech muau, kteki se snadno Zeni; a to si opakoval znovu a znovu.

Kdyby se vAak piece jen chtel o.lenit -uvedomoval si, Ze by si vzal Hanu. Kdyby -- kdyby A zatim co takto p •emYSlel, neco se v jeho srdci zprudka pahnulo.

Zpr ma, tak, jak to bylo pro neho charakteristicke, se rozhodl, ze skoncuje s tim, co mu hrozilo vyrukvanim a vytrhovanim z prate.

KdyZ' se kratce pa to prachazel s Hanoi". pad stromy stezkou, na niZ se sttidalo jasne svetlo se stinem, pokouSel se jako obvykle hovotit ueene o svYch eetnych ideach. Zaeal vykladat nejakou mySlenku, r:zvadet ji, a Hana s pochopenim nasloulchala, hlavu) trachu na stranu, tak, aby na neho videla. Tu si nahle uvedomil, Ze vlastne mluvi s Hanou. Ze elovek, kterY jde r,0 jeho boku, je Hana, Hana, ktera byla site diskretne neosobni, ale pkece jen to byla Hana.

Pohledl na ni rychle a ona pastfehla, Ze se ph svem vypravavani trochu zajikl,

(Preklad z knihy E. B. Hitchcock: Built a Temple for Peace) To byla ovSem chYba, protok Hone to onoho odpoledne obz ylaSt' sluselo.

Mela velmi hezkY ncvY klobouk, vesele Saty z krasne jemne latky a lieka trochu uzardela.

Edvard si nahle uvedcmil, jak to divka je pilvabna, a pocitil vedle sebe jeji mladi a kouzlo. Byla svetle pla ya, s jantarovyma oeima, s viasy jako pkadenka hedvabi, mela Atihlou, pinou a ohebnou postavu. Jako jindy, tak i dnes meth; v solle vyrovnanY klid, byla Urstajna a jista sama sebou. Vyzakiivala vAak i mekkost a teplo. Nikdy pied tim si neuvedomil s takovou ureitosti. Tak nahle a silne vnimal Haninu ptitomnost.

Jak to nedavno Ceti v Shelleym (jen-2 byl vYbornY basnik vyjma to, Z'e psal phliS o lasce)? o "rozkoSne dame, (Aerie svetlem sve krasy . ."?

Edvard "vekl duo sebe" a rozhodl se, ae celY ten nesmysl ukonCi. Bez vahani a hned ted'.

"Hano," zaeal, ale v zapeti se zarazil.

"Co je Edvarde?"

"Nuk, Hano, myslim,Ze ua jsme zaSli ptiliS daleko," podakilo se mu ze, sebe vypravit.

"V eem, Edvarcle?" zeptala se klidne Hana.

Pohledl na ni a to byla zase chyba.

Rychle se tedy odvratil a dival se, jak mu nad hlavou v jasne oblohy poletuji ptaci. Zastavila se vedle neho a take cna zahledela na ptaky.

Jak to jen kid a co vlastne ma Mei? Byla to trapna, chvilka a BeneS to sta.i jako neobratny miadik. On, kterY dovedl vhlycky tak skvele pouZivat slov s takovou obratnosti, ted' nevedel, jak by vyjadiiil docela prostou mySlenku, ShYbl se a sebral neco z travy, Pote, nedivaje se, na ni, iek1: "Zacinate_rune velmi zajimat, Hano, a vy to vite. Takhle to neptjde! To vite take. Ne)sem clovek, ktery se maze 2 enit. Main ted' pked sebou mnoho'prate.

Musim jeSte nejakou dobu zustat sa moten. Jednoho dne se chci )ovSem oknit, to je ptirozene. Chci mit vlastni domov. Main vas rad, Hano, racieji neZ kteroukoliv divku, kterou znam. Ale hejakY eas na to jeSte nemohu pomYSIet." Miuvil dal, nyni jiz docela vecne, syYrn ptimYm zpilsobeni. Hana naslcuchala a nekikala nic. Navenek se neusmivala, ale asi se usmivala ye svem. nitru. Nechala ho mluvit a mluvit . . . At' se vymluvi!

Z teto situate, v niz nebylo nic platne bYt "v opcsici" a v niz nemohl eekat, ae by nakl "synthesu", se nevymluvi.

Jeho schopnost analysovat a rozvaZovat byla v teto chvili mama_

kekl ji, Ze odjede do LonclYna a do Berlina, a ona Ze se vrati do Prahy. Nebudou se mod. vidat. To je ostatne v poadku. Ted' jeSte nevedi, jak dlouho budou odloneeni, jiste vSak na tak dlouho, aby se mchli rozhodnouti . . Nahle se zarazil, protok si uvedainil, kekl vice ne2 sam zainYAlel. Ale Cobra. Necha to tak. Zdvihnul kotvu a plachta se rozvinula po vetru. Hana snad neni jeSte tak daleko, aby se mohla rozhodnout.

Rekl, Ze by ji bohata, teta v Praze jiste nedovolila, aby si vzala neznameho selskeho synka bez penez a bez pevneho zamestnani. Trvalo by leta, neZ by se mobil vzit. 'Kdyby se vaak pies to rozhodli, Z'e by se chteli vzit . . Mel pocit, ae rozmYSli vSechno chladne, rozvalne a ()path* Ale Hans pronikla jeho slovy a neemylnou inttiici poznala, oo se deje v jeho srdci. Byla spokojena. Znala Eduarda lepe neZ' on znal sama sebe, a jsouc zena, znala i sebe sama.

Kdy'Z skoneil, iiekla, k ma pravdu, ae o tom bude ptemYSlet. Ona odjede do Prahy a on do LondYna. Bude mu psat.

Ta bylo vSechno. Kdy'Z se pied cdjezdem do LondYna zase getkali, chovali se jako dtive. Aspon si to myslili. Ale Anna 8molikova a SvihovskY se poSt'uchovali, kdy'2 se Edvard s Hanou nedivali, a usmivali se. A rozumeli.

Za etyti mesice dcstal Edvard do Londyna )cd Hany dopis z )Prahy. Byl pfiekvapen. Aspon to MU.. Napsala mu & peels jamb, Ze se rozhodla. Vrati se do PaaZ' se tam vrati on, ale tete a rodiCum netekne, proe se vraci.

KdYZ se tedy zase sesli, rozumelo se, Z • e se setkavaji po vlastnim rozhodnuti, s ptedstavati, ae budou Mt spcleenYm jakmile to bude mo2ne.

Edvard zaeal Hanu pkipravovat na to, k se v jejim Zivote mnoho zmeni. Jako jeho manielka ae bude chuda, jeji spolee'enske styky ae budou jine. Mimo to bude muset stud:vat jeho cbor; sociologii. filosofii a literaturu, aby' mohla b't 'cinna ve e •e'nem aivote • Hana zase jemnYm zpfisobem ptipravovala Edvarda na to, aby se stal mujakeho by si ona ptala. Bylo nutno leccos na nem jeSte uhladit. Ziotisob Mvcta, jakYin Zil, nebyl pro neho vhodnY, to ji bylo jasne. Jeho pokoj must bYt v potadku, rnusi jist pravidelneji, lepe se strojit a nau'eit se uhlazenejSimu ehovani.

KdyZ" Patili nastaly prazdniny druloeho roku, Edvard se do Prahy nemohl vratit, a tai se Hana rozhodla, ze ani ona k tote nepojede. KdyZ za kratko pote (1907) chystal plan sve •testy do Berlina, Hana se nozhodla,'ae pojede take..

(Pokraeovani na strane IT)

Ve stiedu, dne 9. 1edna 1952:

E

T

rana 17

Wr,,F;T, tJ-2.-115

JAK SE POtiTALO VE STAROVEKU (Pokraeovani.)

Vynalezenim pisma bylo velkym piinosem pro rozvoj kultury, coZ pi ispelo i k rozvoji poetatskeho umeni. Misto, aby se psaly pemoci pismen nazvy eisel tak, jak se vyslovuji, zaealo se oznaeovat kalde eislo jednim pismenem. Tu se vAak objevila nova potiZ": pismen bylo malo, else' velmi mnoho (sr dobe vynalezeni pisma umeli lide •daitat jiz na tisice).

Znamenalo to tedy, ze nebylo mono vyjadiovat cisla pismeny, nYbri' bylo nutno vynalezt takovY zpilsob zapisovani, aby mai° pismeny bylo mono zapisovat mnoho ruznYch cisel. Zprisob, kterkm se da zapsat malkm psetem mnoho eisel, se nazYva, eiselna soustava nebo numerace.

Pro nas je zvlaAt' zajimava eiselnd sestava timska a slovanska. ctimska, proto, ie isiniskYch eislic se uZiva dodnes.

S iimskYmi dislicemi se setkavame na cifernicich hodin, na starYch budovach, Wiva se jich k oznaeeni kapitol knihy, stoleti atd. Slovanska soustava nas zajima probo, M se ji ve stare Rusi.

Po cela staleti uzivali stall ftirnane k zapisovani eisel starch znakil, jej1cM vznik nebyl dosud pfesne zjiSten.

Tyto plIvodni znaky byly v dobe rozkvetu timske kultury nahrazeny latinsky mi pismeny, k nimZ" ptigel jeAte znak pro pet seta znak pro tisic, a site: IV XL CD M 1 5 10 50 100 500 1000 Mame piedpokladat, Z'e ptivodni znak pro jednieku je hieroglyf, piedstavujici jeden prst, a znak pro petku ptedstavuje pet prstil (celou ruku s odstavajicim palcem) a znak pro desitlsu piedstavuje dve petky. Vysvetlit pro privodni znak pro padesat a sto neni tak snadne.

0 teto otazce vyslovuji Reenci jenom rtzne domnenky. Neni vyloueeno, M pismena C a M jsou jenom zaeateenimi pismeny slov "centum" (sb3) a "mine" (tisic). vtak ftimane zapisovani a eisla? tisla "dve" a "tfl" psali proste tim zptisobem, ze opakovali civakrat nebo ttikrat znak jednieky. II a III. "Otyti" zapisovali takto: IV. Jednieka stojici pied petkou se od ni odeeitala a naopak, jednieka stojici za petkou se k ni davala. Best sedm a osm psali: VI, VII, VIII. Pro dalgi disla se rdivalo znaku X. "Devet" se psalo IX. Zde jednieka stojici pied desitk3R se opet odeeitala. Potom nasledovala eisla. X, XI, XII a XIII (deset, jedenact, dvanact a tfinact). ttrnext se psalo jako XIV (deset a etyti), patnact jako XV (deset a pet) atd.

Dvacet a trivet se psalo opakovanim znaku deseti, t. 1. XX a

Pro padesat atd. byl zaveden znak L, eili padesat. otytieet jedna se potom zapisovalo takto: XLI Desitka stojici pied L se od padesati •ccleditala a jednieka stojici za L se k ni piidavala. Padesat, Aedesat a sedmdesat se psalo L, LX a LXX. K napsani devadesatky se ifZivalo znaku stovky, t. j. C, takovYm zpkobem, 2e se cd stovky odeetlo deset, din znak deset se psal pied znakem stovky: XC. oisla vetAi nez sto se zapisovala iimskYmi cislicemi podobne. Na piiklad Oslo 102 se psalo CH. Pro eisla od 400 do 899 se uZivalo znaku D (500), devet set se psalo jako *CM a tisic jako M. Tinto pismenem zadina slovo mine, co2 latinsky znamena tisic. Latinske slovo mine se stab easti nagich slov, na ptiklad milimetr, milion a j. noclinky mivaji east° •na ciferniku Hmske eislice, eemZ eislice etYii bYva oznadena tsice nespravnYm, ale bbvyklYm znakem ftimska, diselna soustava se hodi k zapiscvani eisel, nehodi se vAak pro vYpoety. RimskYmi eislicemi neize provadet *Zadne podetni vYkony, jako na pHklad ye sloupcich a jine. To je velke minus iimske soustavy.

Pied tisici lety neznali Slovane jeAte vetAich disel neZ. tisic. Nazvy eisel se ed to doby terrier' nezmenily, vyslovuji se vAak ponekud jinak. Na piiklad ruske eislo odin se tehdy jmenovalo jedin; Oslo 20 — dvadesjat'; 1000 — tysjaAea. Slovo jedin se uchovalo v naAi feei dodnes.

Deset tisic se naAim piedkilm zdalo byt tak velkYin eislem, le mu iikali tma, coZ take znamenalo nespoeetne mnoMtvi.

Je zajimave, ze i ftekt) bylo deset tisic bylo nejvetAim oislem, pro ktere meli tehdy ndzev. ftecky se deset tisic nazYvalo myria a slovo myriada, podobne jako slovanska tma, neznamenalo jenom desetitisice, nYbr'Z i jakesi obrovske mnoZstvi, ktere neize spoeitat. I ted' se obeas uZiva vYrazu "myriady hvezd".

Po csvobozeni od tatarskeho jha nastal mezi Slovany rychlY rozvoj kultury.

Zadalo se utivat dneAnich, tak zvanYch arabskYch eislic. Sou6asne -se vyvijela i slovanska, eiselna soustava a tvotila se jmena pro vetAi a vetAi eisla.

V XVII. stoleti se slovanska soustava vyviji v harmonicky system, kter' se nazkval velke slovanska eislo; tohoto systemu se poOdvalo, "kdYZ se vyskytovala velka, eisla a obnosy", jak je uvedeno v jedne stare pfiruece.

V rukopisech XVII. stoleti vypada ta to eiselna soustava, takto: Deset tisic se v techto rukopisech jiz nenazkva tmou, nYlir2 stejne jako fines t. j. deset tisic. Slovo tma jiZ znamena tisic tisicu, t. j. nas milion. Krome to-

ho se vyskytuji tyto nazvy: tma tmouci neboli legion, t. j. dneSni milion biliontt eili trilion, potom legion legionit neboli leodr a koneene lecdr leodrti din vodon.

NaAi ptedkove iikali, ze vetAi eislo jit rozum lidsky neobsahne. AvAak v jednom rukopisu je zminka o kolocle, ktera se rovna deseti vorontun, a soueasne se nad toto neexistuje." dodava, 'M Byla to tedy jiz dokonale propracovana eiselna soustava, ktera umordrovala uZivani obrovskYch eisel.

(Polcraeovani.) ( -) • gtenie a Ana() hmyzu v bytu se zbavime, daMe-li do mistnosti panes ? Miaveho uhli, nasypeme Han nem siry a nechame pak byt nekolik hodin zavteny.

Panev s uhlim postavime na cihlu do vetAi ploche nadoby s vodou (nebo do vany), abychom p •edeAli mo'Znosti ohne.

VAechno stfibro a jine pHb'cry nutno vykliditi, aby od sirnYch %/liana nezdernaly a kovove piedmety (lustry atd.) natieme vaselinem. — Ptipravirne si vAe tak, abychom hned po nasypa.ni siry na uhli mohli co nerychleji opustiti byt.

Sirne vYpary usmrti nejen Atenice ale znidi i vajieka. ) • 411 • Stejne povahy.

"Ja nerada ztracim mnoho slov," pravila pani ke sve Rove sluMe, "a kdYz zakYvam prstern, znamena to: Pojd'te sem!"

"Ja take nerada ztracim mnoho slov," odpovedela pohotove nova slu&a, "a kdy zavrtim hlavou, znamena, to Nepajdu!" ) • 4.

Edvarci seznam 1 se s Hanou (Dokondeni se strany 16.)

Anna Olieova pojede s ni, take vAechno bude v Upinem poiadku. Piernluvila tetu, piesvedeila ii, M se chce naueit nemecky. 0 tom, Ze tou dobou jade do Berlina take jisty BeneS, se ovAern nezminila.

Je nutno si uvedomit, *Ze Hana Vlekova od to doby, kdy se rozhodla, M se stane Hanou BeneAovou, jii sveho stiho mute neopustila. Kam Ael on, tam jen timto zpiisobem Ala i ona. mu pomaha — a byla mzhodnuta pomahat mu vAemi svYmi silami. Jejich manZelstvi bude znamenat jednotu v plnem slova smyslu. Od chvile, kdy byli v Pram 10 prosince 1909 oddani, bylo tomu vskutku tak. V Zivote Edvarcia Benege se zaeina nove

Strana 18 ZAHRAJEM SI MARIAg. Ano, tak zni ohlaveni meho elanku: zahrajem si maria g. Ale kde a jak, to vam hned vysvetlim. Vite dobte, ze nate krajanska vefejnost si zde udrZuje mnoho krasnYch staroeeskYch zvykiA z na gi by vale stare viasti. Nektere tyto veci jsou • e 'ZadnY narod na pozoruhodne ua Um, Z svote je nedovede napodobit ani ptekonat. Ku ptikladu nagi hudbu a zpev, jsou popularni snad po celem svete. Kdo by neznal skladeb A. Dvotaka, Suka, Kmocha, atd. A to je new, na co maize byt kahlY z nas hrdY. Prave tak na nageho Tyrge, ktery je jeden z tech, co vychovaval a pestoval tela i due na geho naroda. Jeho poctivou pracI a laskou k bliZnimu, pronikl daleko za hranice.

0 techto vecech bych Vain mohi napsat celou knihu, ale racieji to ponecham do ptig tiho elanku a vratime se k tomu mariak. Maria§ je hra, kterou snad nenajdete nikde, jenom mezi deskym a rnorayskYm lidem. A proto je` na Vas, abyste si tuto hru nagich otcu, deal a pradedu zachovali. Zde je k tomu ptilektost: Sta.ptispivajici olenove Sokola Houston ,zaklaclaji klub maria gnikti a to pilaf sobotu, due 12. ledna 1952, o pul pâté hodirie odpoledni. Potad: volba ptedsedy, volba soudce, a dva radni. Na dal gich funkcich bude zale get na neastnicich, jak si vg e zaiidi. Abych nezapomnel podotknout, Glen klubu maria gniku nemusI byt alenem Sokola.

Proto doufam, k mariaSnici v Euustonu a okoli sejdou se ye velkern poetu si dat flek a jest' vetgi.

Srdedne v gechny zdravi Karel Matejka, 1208 Archer St., Houston 9.

• •iro • Dallas, Tex. Mill pi atele: Nejdtive srdeenY pozdrav a milou vzpo.minku na vg echny. Adkoliv trochu pozde, pteci vkm i ctene redakci pteji gt'astnY novY rok. Prosirn bratra redaktora, by byl tak laskav a uvetejnil techto par tadkn.

Timto zpilsobern .chci podekovati vgem znalnYm, kteri mne navStivili v nernocnici a i zde v dome, kde odpodivain, bych nabyla dtivejk sfly. Tez dekuji tem, kteti mne potegili milYmi darky a vanodnimi vzpominkami. Nikdy nezapomenu jak 'jste ke mne hodni, teple me u srdce hteje a citim se gt'astna.

KeZ yam Biilx polehna a mnoho gtesti a zdravi popieje. Budu se te git na dobu, kdy se zase s vain! sejdu, bych si s vami pohovotila. Do to doby se vgichni mejte hezky. Na shledanou!

Wilhelmina Slama.

4 • Schiize odboeky Granger Oslo 12, SVJS. (Slovanskeho Vzajernne Pojit'ujiteiho Spolku v Granger, Texas./

VE ST NIK -- WEST, TEXAS VYrodni schnze bude se konati v nedeli odpoledne ye 3 hodiny drie 13. ledna 1952 v sini tadu Kornensky eislo 20 SPJ ST. Bude to teprve na ge vYrodni schuze, ktera mela byt konana fined v prosinci 1951.

Mill bratti a sestry, kteti se zajimate o naS pojigt'ujici spolek, tak pfild'te , Vasi urednici yam podan zpravu za posledni rok. A poslanci VII. sjezdu yam take podaji zpravu sjezdu.

S bratrskYm pozdra,vern za spolek Granger eislo 12 SUPS. Jno. P. Trlica, tajemnik. ) • 4,, • Chesterton, Indiana.

Po obdrZeni restniku 27. prosince a nahlednuti do neho na redakoni stranku jsem zustal zaraZ'en, neubranil jsem se slzi pti oznameni, Ze bratra Domorada neni vice. Ano, ano, br. redaktore, ae je to ji2 tteti bratr, ktery odeSel. Dopisovali jsme si, jak s br. Domoradern, tak e s br.

LaZnovskYin, oba verni bratti.

Timto projevuji uptimne citenou soustrast nad umrtim Va getio manZela, otce a nageho spolkoveho bratra. Ztrata, mila rodino, je pro Vas bolc ,,tna, a nenahraditelna. Zarrnutek Va g sdiliin s Vann.

Tvuj duch, bratte, bude stale mezi dokud nebudeme nasledovat Tvoji cestu do neznama, odkud neni navratu.

BudiZ Ti zeme lehkou.

Bratr James Mergl. ) 441„ • Rad Osveta `Oslo 38.

Kovat, Texas.

Mill bratri a sestry: ✓ nagi vYroeni schfizi, ktera se pota dala v mesici prosinci, jsme zvolili tiltedniky aklanmene v gechny stare a side: ptedseda Vaclav Batina, rnistoptedseda — Frank 8tepan, tajemnik — Jerry Stepan, fidetni — Felix Hajdik, pokladnik — Felix Voldik, delegat do sjezdu zvolen Jerry 8tepan, nahradnik E. E. llollub. 'Vybizim vas, bratti a sestry, aby Ste ye vetaim podtu nav gtevovali schtze, neb jest pted sjezdem, tak jest, eas abyste podali sve nahledy, neb navrhy na nelake zlepSeni, tea ohledne zatizeni -CAW ny.

S planfin gt'astneho novdho roku jsem Va en Jerry S ' tepan, tajemnik. ) • st, • ttad eeiti Brath eislo 44.

Industry, Texas.

Cteni bratti a sestry: Chci yam oznamit, Ze ve ykrodni zi, konane dne 9. prosince, fitednici pro tento rok 1952 zvoleni byli nasledujici: Jos. F. Coufal, ptedseda; Miroslav L. PetruSek, tajemnik; Otto Marek, pokladnik Delegatern do sjezdu zvolen byl Jos. F. Coufal.

Dale vam oznamuji, ze schnze budeme konat kag dou druhou nedeli v mesici

Ve s iedu, dne 9. ledna 1952.

1111111111111MMIMIMEMPF

RESOLUCE SOUSTRASTI. NiZepsanY resolueni vybor tadu Pokrok Dallas 'Oslo 84 timto projevuje uptimne citenou soustrast vSem pozilstalkm nad ztratou jejich matky, babieky a na gi spolusestry Filoineny Machove, ktera ti ge zenitela dne 23. prosince ye yeku 67 let. Zanechala po sob' velkou rodinu a tadu ptibuzenstva, kterYm jmenem elenti tadu doufame, Ze tento projev bude aspon easteenou utechou ye VaSem zarmutku nad jeji ztratou. K Jednote pattila od roku 1934.

Tobe sestro ptejeme zemi lehkou a odpodivej v pokoji.

Za tad Pokrok Dallas eislo 84: Andela Slovak, Anna Marek, Annie Steiner, resolueni vYbor.

K.ALENDA ✓ sobotu tohoto tSrdne a kaidou dujici sobotu je u I• du Pokrok Houstonu potadana hra bingo. KaZdou sobotu vecne a hezke ceny. ✓ nedeli 13. ledna, Sokol Houston kona pravidelnou rnesidni schuzi ye 3. hod. odpoledne v Sokolovne. Uvadeni novych dinovnikn. Bratti a sestry, dostavte se v pinem poetu.

V nedeli 13. ledna, Sokol Jednoty 'ZiZka v Dallas, potada sokolskY ma gkarni pies: V nedeli 13. ledna tad Placedo bude miti spoleenk obed po sve pravidelne schnzi.

Vnedeli 20. ledna, velika distriktni schtze v sini tadu Praha eislo 29 v Taylor. Na schnzi jsou zvany vgechny tady sttedniho Texasu,,v gichni hlavnl fitednici a teditele. SpoleenY obed. Jednati se bude o zorganisovani jednoho nebo dvou distriktfi ye sttedni easti statu. ✓ nedeli 27. ledna, upni sokolska vYrodni schfize. Po schtizi divadIo "Vdavky Nanynky Kulichove." devet hodin rano v budove na gich hasidu, tak zvane Industry Fire Department Building.

S ptaninn vam vgem mnoheho gtesti a zdravi v tomto novem rode zustavam Miroslav L. Petrbsek, tajemnik.

New Ulm, Rt. 1, Tex.

Wednesday, January 9, 1952 OFFICIAL ORGAN

or

‘v* STNI K — WEST, TEXAS

SLAVONIC

uula

ESTNIK

BENEVOLENT ORDER OF THE STATE OF TEXAS

POSTMASTER: Send form 3579 with

undeliv erable

All contributions, correarendepoe ei Lease rte Porters. biographies. co., iritcanfd Yor ligation. must be in the hands of ti; AVM,. elate Editor a week before the date of Lave.

All communications relating to editorial wash tors of the English Section should be address*, ed: Associate Editor, 6402 Pra gue SOUSIO* R. TOX•11.

copies to S. P. J. S. T., Fayetteville, Texas.

MUSINGS OF THE EDITOR PRAHA LODGE NO. 29, in Taylor, is calling a district meeting of the surrounding lodges for Sunday morning January 20. Dinner will be served and will be available at the Lodge Hall. The Sisters of Praha Lodge are making proper preparations for being hostesses to all guests, visitors, representatives, delegates, and supreme officers. All lodges from Williamson, Bell, Milani, and Falls counties are invited. Lodge Praha also extends its sincere invitation to lodges in Bastrop, Lee, Fayette, and Burleson counties, hoping that the lodges in all these counties will send in their representatives to help organize either one or two districts in the central part of the state. Those lodges which have already had a regular meeting on the first Sunday in January are urged to send two or three volunteers. The other lodges which will hold their regular meeting on the second Sunday in January can appoint their representatives.

The district meeting in Taylor will be another milestone in the progress of our SPJST. •

YOUR 'EDITOR WAS INFORMED that a special personal invitation to the district meeting to be held in Taylor, January 20, will be extended to all officers and directors of the supreme Lodge by the president of Praha Lodge, Brother Svadlenak, who is also vicepresident of the Supreme Lodge. The governing body of our Order will hold its regular meeting on January 14, a week before the district meeting, and the invitation will be delivered by Brother Svadlenak in person.

•

•

ONLY FIVE MORE MONTHS before the sixteenth quadrennial SPJST convention will get under way in Houston. Only five months, and yet there has been SO little interest displayed, so little discussion taken place, and practically no plans revealed as to the needs and improvements within OUT Order. The only plans that had been done, on the part of the supreme officers, was the agreement with the management of the Rice Hotel in Houston about the assembly room. As important as the agreement was, there are many other problems to

grapple with, problems of far greater importance than the one where the convention will meet or where the delegates will sleep. It is hoped—and this is only a gentle reminder—that the Supreme Lodge in its regular meeting on January 14 takes up the importance of the next convention into consideration and formulate a tentative schedule of the proceeding of what the next convention has to tackle/ THE DELEGATES LOOK for some leadership. It is natural that every delegate expects to get some idea as to what is expected to be discussed at the next convention from those who are in the position to know. Our supreme officers are naturally the ones who know 'the problems and the desirability for improvements. Our supreme officers should discuss the problems for improvements in the regular meeting and make their opinions to be known through the columns of the Vestnik or at any of the district meetings. Let there be enough discussion among the members. Let the discussion be now, in those few remaining months before the convention. Let the members know beforehand the opinion, 'or the sentiment, or 'the indifference, or the apathy that they have toward some of the changes and suggestions which have already been mentioned. Let the members get the feeling of importance of these matters, and let the delegates have something to ponder over and to struggle with—NOW. Let us start talking about the things coming before the convention today, and be ready to deal with the problems at the convention intelligently.

THE SUPREME OFFICERS should work out a tentative schedule for a three-day session, a four-day session, or a five-day session. It is necessary for the delegates to know and to feel, beforehand that there is a definite plan. There is no other body of delegates which would he more willing to co-operate wholeheartedly with any tentative plan to shorten the time of the convention than the SPJST delegates. Our delegates do not favor regimentation, but they also detest confusion, disorder, a n d

chaos. Give them a plan, and they will adopt it, change it to suit themselves, but they will be glad to get hold of something concrete and tangible. Otir delegates will be thankful for any suggestion from the .supreme officers. * * YOUR EDITOR REGRETFULLY ADMITS that there has been an oversight on his part regarding these matters.

Somehow, you editor unconsciously worked the same way as he did . ' ever since he started to write for the cohimns of the Vestnik some thirty years age. His thoughts had then been addressed-to the old members who spoke, read; and thought, in the Czech language: Your editor, since he also prepares the Czech part, has been lately mentioningrtheSe problems in the Czech editoria./S,..,bnt somehow neglected to carry on the same type of discussion in the English.SectiOn All of a sudden, he realized that his Czech writing does not reach one,half of the delegates who are td~ , be in Houston. He realized that out of the ten delegates from his own, Pokrok 'Houston No. 88, lodge a majority of them prefer to read English. And here he was, sputtering and wasting my steam on the Czech editorials. * TO CORRECT THE ERITORIAL 'Oversight, the Musings will bring, train now on till the convention, pertinent . antHnformative items which will deal.strictly with the problems to be tackled , at -the sixteenth SPJST convention. Items may be his own notions, ideas, and:impressions; or he may elaborate an idea of some other member or a supreme officer, but it will be for the information, the delegates. There will be no personal aspiration, no axe to grind; but it will: be written and . presented with only one purpose—to make the difficult task of all the delegates easier, pleasurable,. and for the improvement of the SPJST. ) • I& • The other day I met one of my former classmates, and in the course of the conversation asked him if any of his boyhood dreams had been realized..

"One of them," he sighed. "Whefl my mother used to comb my hair, I wished I didn't have any."

Wednesday, January 9, 1952

ST NIK — WEST, TEXAS

Strana 20

HOW I SELL YOUNG MEN a salary of $50 per week decide on $5,000 of our preferred risk, as he works in an office and I think he could qualify for the medical. The next day I arrive at 12:00 sharp at Mr. Arnold's office.

Now, this is important — where will we go for lunch?

I have found it best to select a restaurant at least two blocks away. While walking to it, I find out all I can about him — where he went to school, who his friends are, how long he has been working at his preseeit job, whose position he • • will take next, how much he now makes, For me, the beginning of a sale is get- what he hopes to make, what his father tine up in the morning! does, who his girl friends are, whether When I first started in the life in- he is "going steady" or contemplating surancebusiness, I had a hard time get- marriage and so on. ting to work at the same time every day.

I never talk about the contract durTo solve this I started taking riders to ing the meal, but have it lying on the work. Even though I had worked the table. BefOre finishing dessert, most night before, I still had an obligation prospects are so curious they will ask to ahead of me the next morning. This pick it up before I start to tell them helped : me to arrive at the office about it. promptly every day.

I have timed myself over and over To start work, you nee_d prospects. again on this talk. It takes about seven Mine come entirely from referred leads. minutes from start to close, including I have found that, properly handled, one getting the premium check.

Here it is: prospect can, lead to another, with the "Bob, too many people think life inresult that my list of prospects is continually growing. To see how this hap- surance is ,complicated. Actually, all a fellow does when he buys a life insurpens, let's start with the approach.

"Mr. Robert Arnold? My name is Leo ance contract is create an immediate Loschke. I represent the John Hancock estate. Now, this plan is drawn up for Mutual Life Insurance Company. The $5,000, so the first day you are worth other day, while I was talking to Tommy this amount. Every year, as you make Hays, he praised you and spoke of the cash deposits on your contract you are progress. you have made with this com- doing nothing more than building a cash pany., I would like to have ten minutes reserve for yourself in the event of an of your time to tell you about a savings. emergency, for you know exactly what . amount you will have in the third, the plan ; TOM has just started."

Regardless of his answer, I tell him I ninth, or the twenty-fifth year.

"If you die tomorrow or ten years can't talk to him now (for I have anottaie appointment) but as I was in the from now, this $5,000 that you set out to building. I wanted to make his acquain- save for your retirement would be paytance.. The only things I want to know able to your beneficiary. If nothing hapnow are his age and present insurance pens, this $5,000 comes back to you in the form of a retirement. and status.

"This illustration is drawn for an age If he is. married, I arrange to have an appointment at his home. If he is not 65 retirement plan, because Social Secunutreiecl, I arrange an appointment by rity comes due at that time and most asking -a direct question: "What time company retirement plans start at age do voii it lunch tomorrow? Noon? Fine, 65. But, should. you want to retire at 60, I'll see you then." If he has another en- 55 or even 50, you could quit and cashin gagement, I will soon know about it this contract, but for a lesser amount and then I can make an appointment than $5,000. This plan, including your accumulated dividends, will show at age for the following day.

Now Bin in and I know that one out 65 a profit of $1,783. That is a pretty of every three calls like this will result good deal, isn't it? :When a man just starting to work in a sale. Therefore„ this interview, short can be worth $5,000, save for it,' get it as it was put $5.66 into my pocket.

After finishing the, day's business, I all back, with nearly $2,000 profit, and plan my next day's work and just what in event of his death at any time his type of contract I am going to sell Mr. family would receive $5,000 — that is Arnold. He is /single, age 22, and earns a pretty good deal.

There' are many good magazines published • by various insurance companies for the benefit of the life insurance salesmen. The magazines are full of experiences, suggestions, and ideas valuable to any man selling life insurance.

Here is an article which I found in the magazine published by John Hancock Mutual Life Insurance. I read it twice.

I think our local organizers will benefit by reading it, too. It was written by one of the company's agents who believes that big commissions are made over the luncheon table.

"This diagram here illustrates actually what every man goes through during his life, and I think you will agree that it gives a true picture. Let's say the average fellow starts to work at about age 18. He saves for maybe a whole year, then sees a beautiful car, and he just has to have it.

"Now he is 19 and broke. But he is not discouraged.

"He starts out again and saves a lit tle money. Now he becomes engaged and is broke again. Still he isn't discouraged.

"So he starts out at 20 and saves for maybe two or three years until he has enough to get married. Then he is broke again. After that, it's his home, raising children, educational problems and the same old pattern.

"But if this young fellow had started out at 18 and promised himself that out of every $10 or $15 that he earned he would put away one dollar for his future needs, this would. build and build it would be his greatest savings of all. Because some day this fellow of 18 has to quit work and take the money that he had saved and live on it. Isn't that right? Now, that is what this plan is geared, to do, and here is how it works: "At your age (22) this plan calls for you to save $7 a month or about $1.70 per week."

After the examination, Bob and I go to lunch again — this time closer to where he works, for I want to meet his friends. If Bob speaks to someone going by, I ask about him. It is surprising how many times it's possible to get in this way.

After lunch, I accompany him back to his 'office. While there, I try to get him to introduce me to some of his friends — and the cycle starts again!

By Leo Loeschke. ( ) & William Gladstone remained vigorous and capable in his old age, and when he was 83,Queen Victoria called him back into the position of Prime Minister of , England. But soon afterward the statesman balked at acceptance of the newly invented typewriter. So violent was his prejudice that he sometimes re, fused to read typwritten letters, claiming that handwriting was easier to read.

When the Queen heard of it, she sighted deeply and remarked: "At last, he is becoming old!" A few months later she removed from office the Grand Ole Man who had become unable to accept the new.

• a • Civilization is just a slow process of learning to be kind,

Wednesday, January 9, 1952

VESTNiK --

WEST,

Strana 21

TEXAS

117 YOU'RE FAT AT FORTY People are fat only because they eat too much. The answer is as simple as that! Why, however, do they eat too much? Why should anyone overeat? Why should anyone find it hard to quit eating between meals? Why should people feel hungry when their stomachs are full?

Whether overweight exists or not depends upon whether eating habits are normal or abnormal. In most instances of overweight the pattern of eating is so obviously faulty that there is no mystery about the gross obesity. Some fat persons, however, have faulty eating habits that are not so obvious, either to others or to themselves. Examples are the housewife who eats very lightly at regular mealtimes but nibbles or tastes food all day long; the mother who has developed the habit of always sampling her children's food before serving it; the person who eats three moderate meals a day but also drinks three or four bottles of beer every evening; and the unmarried woman hiring alone, who rarely prepares regular meals but continuously nibbles at cookies, cakes, peanut-butter sandwiches, and other highcaloric foods that require little effort to prepare.

Other persons seem to have normal appetites, yet are ten to 40 pounds over their ideal weight. They show no traits of gluttony. They have no unusual craving for fats or sweets. They do not eat unusually large amounts of food at a sitting. However, they are careless about caloric content of foods. They prefer fried or creamed foods. They like large amounts of mayonnaise. They like gravy on their meat and potatoes. They use lots of butter. They end every meal with a dessert. They get into the habit of having cocktails before dinner. They may eat snacks between meals and at bedtine.

E,:ocial activities make matters worse.

The calories consumed at a cocktail party will often be more than those, provided by a steak dinner. The innocent little snack served at an afternoon bridge party may contain more than 500 calories. Eating at banquets, in , restaurants, or as a guest in the homes of friends io-sually means heavy full-course dinners, with cocktails before and an extra rich deSsert at the end.

Such fat persons are victims of faulty traditional food habits and our high standard of living. As our economic status improves, Gur meals become increasingly heavy with fats and sugars. In times when food was less available, the overloaded table was a sign of prosperi-

(By Alfred L. George, M. D. Condensed from a book.) ty. The corpulent figure was a sign of wealth.

We have become a nation of hearty eaters. The average amount of food consumed per person in the U. S. is around 3,250 calories a day, when it should be about 2,500. This extra 750 calories could easily be removed from the diet of the average overweight person by eliminating a few of the more concentrated foods. The meals would be just as appetizing, and just as palatable.

The appetite is a kind of process which is dependent upon past experiences, environment, and emotions. , The most important factors stimulating the appetite and inducing overeating are Psychological.

Environment plays a great part in developing habits of overeating. The habit often begins in childhood. Children who are constantly exposed to large amounts of pastries, desserts, jams, creamed vegetables, butter, and fried food will develop a taste for these highcaloric items.

Faulty family eating habits exhibited by fat parents . will be reflected in the children. Often families are proud of the abundance of food in their homes, and great emphasis is placed upon eating.

Also, children are encouraged to eat excessively by mothers who delight in seeing their offspring gorge themselves. Overeating is not considered a dangerous habit. Such mothers think that the more children eat, the healthier they will be.

Occupations are responssible for increasing food consumption in some cases. TtIQ businessman who conducts much of his business over a luncheon table and the salesman who entertains his customers in restaurants and cocktail lounges are constantly tempted to overeat and drink. People working in candy shops, restaurants, and delicatessen stores are influenced to eat frequently by the mere presence of food.

Monotony is an important stimulus to overeating. The housewife who is bored with her daily routine seeks relief by having snacks between meals.

In offices, coffee and doughnuts are an excu3e for an interlude in the morning, and sometimes, afternoon, routine. People working at night take frequent breaks for something to eat or drink to relieve the monotony of the all-night • vigil.

The tensions due to nervousness, worry, fear or frustration are described by psychiatrists as emotional reactions to an unsatisfied need. The need may

be affection, success, respect of fellow men, ease of mind, or social and economic security. Food will temporarily satisfy this need in maladjusted persons, Such persons eat because they find life boo difficult. Like alcoholics, their eating has a compulsive quality. A)14,::., like the alcoholic who is unable to plain his compulsion to drink, this type of obese person is not able to under-, stand why he overeats. All he knows; is that he is "unbearably hungry," but what he doesn't realize is that his strong, compulsion to eat has nothing to do with satisfying his nutritional requirements. He eats because it temporarily•,, makes him forget his troubles and ;unhappiness. It makes him feel "normal': in much the same manner that alco•Ol will comfort the alcoholic or morphine the drug addict.

An increased desire for food due to a temporary emotional disturbance May occur in presumably normal persons.

This is particularly true when these per sons have good appetites and get canSi7: derable pleasure from eating. Nervou's ness, worry, and grief are ordinarily as sociated. • with loss of weight. HoweVer, for every person who grows thin because of emotional reasons, three grow fat.

After a death in a family, usually one I_ or more of the immediate members Will " gain weight. This will be much to their embarrassment, since loss of weiglit• considered the appropriate response'to' grief. .

Many obese businessmen, find that the only time they can forget their busineSs' worries and completely relax is When' they are eating. Women, after some domestic or social crisis, will go on eat.-'• Mg, binges. Eating seems to be the 'onlY-: pleasure left when everything else 'goOS' wrong.

In many instances, the onset' . Of,L.obesity dates back to some single:dis-.. turbing experience. A typical example is that of an executive who was suddenly relieved of a position which hadii9vided him with a good salary and ebniii-L derable social and business prestige: Unable to face his friends because Of embarrassment, and unable to obtalh'I another position which he felt worthy' 'of his talents, he withdrew from social activities. To compensate for his feeling: . of frustration and failure, he resorted. to excessive eating.

Dr. William M. Nicholson of Duke university reported a case of a more severe type of reaction. A merchant was crossing at a crowded intersection when a car struck and seriously injured , his young daughter. The child eventually (Continued on page 23.)

1• I ..rat, a

V EST Ni R-

viRETP,

TEXAS

Wednesday, January 9, 1952

WHY WE BEHAVE LIKE INHUMAN BEINGS Long, long ago, in the fabulous 1920's, a noted American anthropologist, George Amos Dorsey, wrote a best-seller, Why We Behave Like Human Beings.

• This appeared in the Coolidge Era, When the future looked boundlessly bright.

The old American dream of rags to riches, log cabin to White House, was still going strong. Elbert Hubbard's Message to Garcia still inspired high school boys with the conviction that, if you let nothing stop you in the competitive obstacle race of our time, you were bound to -reach the glittering goal of Success.

This sublime assurance pervaded even the highest levels. From Washington, D. ' C., there emerged the shining promise 'of the Kellog Pact, signed by the many nations which solemnly agreed to outlaw war and establish permanent worldwide peace. In this happy age men appeared to be quite human.

For all its advanced democratic way of life, America has not wholly escaped the nightmare upheavals of this century.

We have known depression, war, strikes, lynching, race riots, religious and racial bigotry, juvenile delinquency, increased divorce rates. And there has been an alarming rise in mental illness, the last desperate refuge of the acutely maladj a-tad from the tensions of an age which opened with a pistol shot at Sarajevo and ended its first act with the explosion of the atom bomb at Hiroshima. And so the current question is not Why we behave like human beings, but why we behave like inhuman beingS. The nineteenth century science couraged the belief that man's unbroken progress and freedom lay wholly in mastering the physical world. Today, the material conquest of nature is at the highest peak M history. Yet the world is aflame with conflict rendered all the more violent and devastating by the inventions of science.

The key problem of the twentieth century is one of human relations. The continued triumphs of physics, chemistry, and biology are taken for granted. But if we want to know why, in the midst of theSe triumphs of mind over matter, we continue to behave like inhuman beings and how, in spite of everything, we can 'learn to behave like human beings, we must turn to the new sciences which have begun their real development only in the past 30 years —anthropology, psy:'Piatry, psychoanal ysis. and sociology.

This Makes me feel somewhat at home, because my Uncle, Sigmund Freud, pointed Cut long ago that the solution of most of our problems lies in following out scientifically Socrates' famous in-

(By Edward L. Bernays)

man's primitive impulses and converts them into a source of creative power; junction: Know thyself! Today it is or at least mitigates their destructiverecognized psychiatric treatment for the ness. maladjusted to cure themselves by More and more the modern psychiaknowing themselves. Since man as a trist tends to relate the contemporary whole seems to be maladjusted to the crisis to our early childhood, experience new conditions imposed by the twentieth in the family and society. Civilization century, this technique is being applied requires that each of us adjust himself to man as a while. to social. living. When faulty upbringing In their attempt to discover why we or makeup prevents us from making thi's behave as we do, the sciences are prob- necessary adjustments, we behave like ing the nature of man from various an- inhuman beings. gles. Physiologically, the human being When we come into the world as chilis the way his body works; psychologi- dren, our impulses are those 'of primcally, the way his mind works; sociologi- itive creatures struggling for survival cally, the way he functions in groups; in the primitive animal world. The psybiologically, the ways he reacts to hered- chological problems of childhood reity and environment; peda gogically, the volve around the need for becoming way he is formed by early and adult e- socially adjusted to family, community, ducation; economically, as the benefi- country, and world. All education and ciary or the victim of our mass production training—at home, school, and church— system. By exploring these phases of is directed toward curbing the primitive everybody's behavior, we may come up impulses, especially those of aggression with answers which may explain some with which we are born, and redirectmysteries of human nature and conduct. ing them to social ends.

This fundamental knowledge may help But those who bring us up, above all us find the way to better social adjustour -parents, are not always aware that ment.

Recently there has been a great deal if their attempts to civilize us are inof discussion among scientists about different, ignorant, or brutal, if they man's aggressive impulses. Dr. Thomas fail to take Into account the particular Nixon Carver of Harvard has classified needs of our developing personality, we aggressive forms of conduct as destruct- may become frustrated. Creative redirection of the child's primitive impulses is ive, deceptive, and persuasive.

Destructive forms include war, rob- one thing; the suppression which comes bery, duelling, murder, and brawling; from lack of love and understanding deceptive forms are thieving, swindling, quite another.

Man lives not by bread alone, the Bible adulteration of goods, false advertising; persuasive aggression involves political, tells us. The child, father of the man, erotic, commercial, and legal attacks needs love. He needs to feel that he is upon others. No matter how we classify accepted and cherished by his family it, aggression always seeks to bring in- and community. If he is rejected—above jury or death to others; and these days all unjustly rejected—the iron enters his the question, "Why do we behave like soul and he becomes embittered, vindictinhuman beings?" has beCome "Why do ive, and aggresive. we behave aggressively?"

Anatole France once said that Napo-' Civilization begins with man's re- leon overran the world with blood benunciation and sublimation of jungle , cause he was a failure in his own tent; impulses. Family and social life are im-H and modern psychologists have found possible unless men curb their primitive ! that the Men who murdered millions in sexandgrivtcs.Eenh concentration camps were seeking scope:most primitive societies prohibit incest, goats for the forgotten suffering of their robbery, and murder. When these prohi- childhood. bitions break down, we get anarchy.

It is, we have discovered to our cost, When they are abandoned by a despotic only too easy for the psychological monruling elite, we get a totalitarian state ster with a flair for leadership to with the law of jungle imposed on a help- promise a heaven cf security and victory less slave population. On the other hand, on earth, and thus rouse primitive imwhen the repression of primitive impul- pulses of aggression in millions of frusses is carried too far, we get first hypoc- trated people. risy, then widespread frustration and Another reason why we behave like neurosis.

Modern is looking for inhuman beings is sociological. We live the factors in manscience which can make for in a highly competitive society. Our bebalanced individuals and a balanced society which recognizes the forces of (Continued on page 23.)

Wednesday, January 9, 1952

WhyBeha.ve Like Inhuman Beings (Continued on page 22.)

VESTNI -- WEST, TEXAS

Strana 23

How Texas Rangers "Roped" 3 Mexican Ships

By Ross Phares One of the most spectacular and ingenuous feats of heroism to come out of the Texas Revolution was the capture of three Mexican ships by a cavalry unit.

The circumstance of mounted men seizing ships at sea is 'about as unexpected a piece of strategy as history has to offer. Yet the newly organized Texas Rangers did just that in June, 1836.

It is little wonder the Texas Rangers have been glamorized and regarded as one of the world's unique fighting units.

The Rangers cert,ainly got off to a thrilling start, daring to take on all comers, including ships at sea.

After the Battle of San Jacinto, forces of Mexicans remained on the southern coast. In chasing them out, it was necessary to guard the coast to prevent reinforcements or supplies from being landed.

Isaac W. Burton, elected the year before as one of the first captains of Texas Rangers, was ordered by General Rusk to patrol the coast between Guadalupe and

havior in this society is predicated on jungle rules of survival.

It is true, as many of our wisest social scientists point out, that environment is a far more powerful factor in shaping our behavior than heredity. For the most part,-we are what our surroundings make tisi Each of us has to learn in his own-lifetime the entire heritage of the race in our particular civilization.

Some individuals absorb these patterns more quickly and easily than others. Soine have little or no capacity to absorb them. These regress easily to the primitive folkways of the jungle which are part of our unconscious heritage.

'Another factor in our environment which makes this regression possible is that of the two billion inhabitants of the world, one .--half are still illiterate.

They are easy prey for distortion and superstition. Instead of being guided by knowledge and underStanding, they are. driven by the most primitive fears and ing to solve the problem of inhuman behopes. havior through greater and greater All these factors which make- us be- knowledge of mand and the world in have like inhuman. beings are augu- which he lives. the key to our liberation mented by the great paradox of the from our jungle- heritage of force and -twentieth , century. We have made fab- fraud lies in accelerated self-underulous progress in technology without, standing. comparable progress in ability to handle -Condensed fro Household. human relations.

• 4 • ( We can make the atom bomb, but do not know how to control it socially so that it does not annihilate most of mankind.

(Continued from page 21.)

We can press a button and start a TVA powerhouse, yet cannot prevent race recovered, but the merchant feared riots caused by ignorance, misunder- crossing the street at the scene of the standing, and prejudice. accident, and later began to dread And though we know perfectly well crossing any street. He developed athow fatal another armed conflict may tacks of weakness, palpitation, and be for the whole of civilization, there sweating which would occur immediatehas .never been so much talk of war as ly after crossing a street. He found .now, only a few years after two wars to that if he he ate something he would end all war. experience immediate relief. He gained It is a sign of the times that Dr. Carl 48 pounds.

Binger of Cornell University, addressing Surveys show that the underlying the recent International Mental Health cause of obesity is psychological. ObesiCongress in London, urged statesmen ty cannot result without overeating, and and politicians, who would not think of overeating does not occur without some 'waging war without the help of scient- reason or stimulus. The reason may be ists, to give scientists a hearing on how relatively minor, like the careless habit to prevent wars. Doctor Binger confirmed of eating at bedtime, which may conFreud's thesis that wars result from tribute to lesser degrees of overweight. man's aggresSive instincts, and he Or it may be a deep-seated emotional he equated war with ailments having no conflict that leads to marked obesity. single cause, but several causes, all con- But whether overweight is ten pounds or 100 pounds, there is a common denomitributing to the final catastrophe.

Thus science, with itS modern e quip nator — the psychological factors that -mentofxprimentad ho,isek- increase the appetite.

If You're Fat at Forty

Refugio, keeping a special lookout for any Mexican's attempting to approach by water. Burton's forces consisted of 20 mounted men.

On June 2, the Rangers received news of a questionable vessel in the Bay of Copano near Corpus Christi. Burton and his men were ordered to the bay. Concealing themselves along the beach, the Rangers made a signal for the anchored vessel to send a boat ashore.

Without delay five Mexicans came rowing a boat to the shore. They were made prisoners. Sixteen Rangers got into the boat, rowed it back to the anchored vessel and captured it and its surprised crew. The ship was the "Watchman," loaded with provisions for the Mexican army.

The Rangers started with the "Watchman" toward Velasco, but were detained by contrary •winds. Meantime ,two other vessels hove into sight and anchored off the bar.

The Rangers forced the captain of the "Watchman" to decoy the officers of the other two ships aboard. They too were made prisoners. What resistance, if any, was quickly overcome. There is no record of any casualties.

The vessels captured were "Comanche" and "Fanny Butler." Both contained valuable supplies for the Mexican army.

The Rangers forced the Mexican sailors to sail their own ships into the Texan-held port of Velasco. Supplies worth $25,000 were unloaded. These supplies, intended for the Mexican army, were of inestimable service in supporting the Texas army.

Because of this odd feat, Captain Isaac Burton and his Texas Rangers became known as the "horse marines."

Truly, fact is often stranger than tieton. — Reprinted from Preview.

I • 4I • IF YOU DON'T GET VESTN1K If you fail to get your Vestnik, don't write to Houston or to West, but send your notice to the Supreme Lodge in Fayetteville. Names and addresses of members are forwarded by the Supreme Lodge to the publisher every Thursday. Also every Thursday. the Supreme Lodge notifies the publisher to stop sending the Vestnik to those members who have been reported by the lf.

S. Postmasters that the members died, moved away, left no address, etc. Always mail your notice about the Vestnik to: SUPREME LODGE. SPJST, (dz) Fayetteville, Texas.

F.,aaria

*LSTN.Li

LETTERS PLACED() LODGE NO 97 Victoria, Texas Lodge Placed° No. 97 will hold its regular meeting the 13th day of January at 9. a. m. All members are urged to be present at this meeting as there will be an election of officers and election of a delegate to the coming convention. A spread lunch will be held at noon. So let's all come out and get this business straightened out and have a good time at it.

John M. Schova,jsa, Sec'y ) • 47. • SVAZ CECHOSLOVAN LODGE NO. 92 Fort Worth, Texas Dear Brothers and Sisters: Our next regular meeting will be held on Sunday, January 13, at 2:00 o'clock.

It will be a very important meeting, because we have to elect our delegates to the SPJST Convention, also the Board of Directors, will read the Financial Report for 1951. Members can also pay their dues for the whole year in this meeting. We would like to see as many members as possible at this meeting.

The Lodge Christmas Program was Sunday, December 16. The Program included poems, songs, special numbers and also a Christmas play and scenes.

Our lodge sick members include Bro. Joe Becan who fell during the Christmas Program; Brother Johnny Wrubel who is in All Saints Hospital. We extend both of these members a speedy recovery.

December 27 was the wedding day of Sister Helen Matusevich and Mr. Frank Oujesky. Rev. E. J. Gerlick was celebrant for the wedding at 9 a. m. in St. Thomas Catholic Church. Music was by Louis Milian Jr., vocalist, and Sister Mary Raymond, organist. Miss Lillian Matusevich, of Houston, maid of honor, and Misses Margaret Oujesky and Janelle Whitlock were bridesmaids. Patsy Oujesky and Kenneth Kubala were flower girl and ring,bearer. Best man was Henry Sevick and groomsmen were Dominick Oujesky and Steve Matusevich, Jr. Witnesses were Sister J. R. Bartek and Mrs. W. J. Mouton of Galveston. Misses Janice Kubala and Janie Oujesky presided at the guest book at a dance and reception Thursday night at the Bohemian Club. The bride is the daughter of Brother and Sister Steve MataseVich, 2701 McKinley. The bridegroom is the son of Mr. and Mrs. Joe Oujesky, 2915 N. W. 22nd.

Remember our meeting and be on time.

Wishing all of you a Happy and Prosperous New Year.

Fraternally, Jay Dee Waggoner

WRST, TEXAS

NICE CHRISTMAS PARTY Santa Claus came and joined our Christmas party at Lodge Pokrok No. 88 in Houston, and everyone had a lovely time — including "Santa."

We had plenty of delicious sandwiches with coffee which were all served free to everyone, and all kinds of cakes and pies.

Then Santa brought out candy and gum and gave some to everyone so we had plenty to eat.

Many thanks to all the ladies who donated the good candy and pastry: Betty Slovacek, Albina Drawe, Annie Vala, Estelle Kelly, Annie Vala, Birdie Hilsher Frances Olexa, and Helen Schnell.

Bingo was played and Marie Rezek was the lucky jack-pot winner.

We are all looking forward to seeing you at our next 3rd Saturday night's supper — which will be on January 19th from '5 p. in. on, when we will serve that good "ole" southern fried chicken with all the trimmings, and after we will play bingo.

Be sure to come.

THE COMMITTEE

By Birdie Hilsher. )• •( CESTI BRATitI LODGE NO. 44 Industry, Texas Brothers and Sisters: I wish to announce' to you that in our annual meeting held December the 9th the officers elected for this year 1952 are as follows: Jos. F. Coufal, president; Miroslav L. Petrusek, Secretary; Otto Marek, Bookkeeper; and John Marek, treasurer, Jos. F. Coufal was elected as delegate to the convention.

Our meetings will be held every second Sunday of the month at nine (9) o'clock in the morning in the Industry Fire Dept. Building.

Wishing everyone lots of health and happiness in this New Year, I remain, Sincerely, Miroslav L. Petrusek, Sec'y New Ulm, Rt. 1, Texas.

I ) • NEEDVILLE LODGE NO. 81 Needville, Texas Dear Brothers and Sisters: This is to remind you that our regular meeting is always held on the second Sunday of the month. The next meeting comes January 13 in the afternoon. We should make a better showing and start the new year of 1952 with more interest in the lodge meetings. Please try to come.

For those who failed to show up at the last meeting when we held the election of the officers, I make the report that all the officers were re-elected with the exception of vice-president. Brother Albert Franek will again serve as our president. Yours truly will again be your secretary; John Kolaja will again hold

Wednesday, January 9, 1952 the position of financial secretary; and our treasurer will again be Brother Frank Sefcik. Brother John J. Zemanek, our past vice-president declined to accept the office and he was replaced by our former secretary, Brother Inocenc Pesak. Brother Zemanek also resigned as our local solicitor and Sister Ella Suchma was appointed to hold that position.

If any member knows of a new prospect or if you have a member of your family who should be insured, kindly contact Sister Suchma.

Our delegates to the convention in Houston will be John Blinka, Albert Fra.nek, and John Kolaja. Alternates are Joe Klinkovsky, Joe Vydrzal, and Frank Vavrik.

I close my report with my sincere wishes for a happy and prosperous year of 1952 to every one of you.

Fraternally, John Blinka, secretary ) • • ( CECHOSLOVAN LODGE NO. 40 Hillje, Texas Dear Members: First of all I want to wish each of you the best of everything in 1952. I thought I would start the New Year right, by writing a letter to the Vestnik.

On December 9, 1951, Lodge Cechaslovan No. 40 held its meeting, also election of officers was held. The following were elected: Joe Rubesh, president; Ed, Kresta, vice president; E. K. Hajovsky, secretary; Charles Kulcak, financial secretary; Frank Sablatura, treasurer.

Board of Trustees: F. A. Knebel, Ed Kresta, John Kulcak, Gus Vajdos and James Hradecky.

Auditing Committee: Joe J. Kaspar, Ed. Hlavinka and Albert Kresta.

Eente •tainment Committee: Raymond Polasek, and James Kulcak.

Resolution Committee: James Hradecky, E. K. Hajovsky and Leo Triska.

Lodge Doctors: Dr. J. F. Halamicek, Dr. Johnson and Dr. Thildgen.

Delegates to the State Convention to be held in Houston in June 1952 are: Paul Sablatura, Joe Rubesh, Gus Vajdos and John Kulcak.

Alternates: Sophie Hradecky, Gilbert Hafernick, Jce J. Kasper and Martin Kasper.

After the Meeting a lunch was served to everyone present.

I'll close for this time and promise to write more often in 1952.

Fraternally, Josephine Hajovsky ) • 4, • t„ You may be able to make some people think you are younger than you really are, but you can't fool a hamburger sandwich just before bedtime.

VESTNIK- WEST, TEXAS

Wednesday, January 9, 1952

Strang 25

SCHEDULk OF MONTHLY AND ANNUAL PREMIUMS ON $1,000 CERTIFICATES ISSUED BY THE S. P. J. S. T. ADULT DEPARTMENT Ord. Life Age 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 3435 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60

Mo. 1.00 1.01 1.03 1.05 1.07 1.09 1.11 1.13 1.16 1.18 1.20 1.23 1.26 1.29 1.32 1.36 1.40 1.44 1.48 1.53 1.58 1.63 1.68 1.73 1.79 1.85 1.92 1.99 2.06 2.13 2.22 2.30 2.38 2.47 2.57 2.67 2.77 2.89 3.01 3.14 3,28 3.48 3.65 3.83 4.02 4.22 4.44 4.66 4.92 5.16 5.44

Ann. 11.36 11.56 11.76 11.97 12.20 12.43 12.67 12.93 13.20 13.48 13.77 14.08 14.41 14.75 15.10 15.51 15.97 16.45 16.95 17.47 18.01 18.59 19.18.

19.80 20.47 21.17 21.90 22.89

23.52 24.39 25.36 26 27 27.28 28.35 29.48 30,69 31.98 32.35 34.82 36.39 38.05 39.79 41.61 43.56 45.63 47.84 50.56 53.28 56.10 59.10 62.30

Paid at Age 65 Mo. Ann. 1.03 11.74 1.05 11.96 1.07 12.19 1.09 12.44 1.11 12.69 1.13 12.96 1.16 13.24 1.18 13.54 1.21 13.85 1.24 14.18 1.27 14.53 1.31 14.92 1.34 15.34 1.38 15.78 1.42 16,25 1.47 16.75 1.51 17.27 1.56 17,83 1.61 18.42 1.67 19.05 1.73 19.73 1.79 20.44 1.86 21.21 1.93 22.03 2.00 22.90 2.09 23.84 2.18 24.88 2.28 26.00 3.38 27.21 2.48 28.40 2.60 29.69 2.72 31.08 2.85 32.62 3.00 34.29 3.16 36.14 3.34 38.16 3.54 40.40 3.76 42.92 4.00 45.77 4.28 48.94 4.59 52.46 4.92 56.27 5.30 60.60 5.74 65.64 5.26 71.54 6.87 78.52

20 Pay Life Mo. Ann. 1.65 18.84 1.67 19.08 1.69 19.34 1.72 19.60 1.74 19.87 1.76 20.16 1.79 20.45 1.82 20.76 1.84 21.08 1.87 21.41 1.90 21.76 1.93 22.11 1.97 22.48 2.00 22.87 2.04 23.27 2.07 23.68 2.11 24.12 2.15 24.57 2.19 25.03 2.23 25.52 2.29 26.15 2.35 26.81 2.40 27.48 2.47 28.18 2.53 28.90 2.60 29.69 2.66 30.41 2.73 31.21 2.80 32.02 2.88 32.87 2.95 33.74 3.03 34.64 3.10 35.43 3.18 36.25 3.26 37.30 3.34 38,46 3.44 39.29 3.54 40.46 3.65 41.70 3.76 42,99 3.88 44.36 4.01 45.82 4.14 47.36 4.30 49.08 4.45 50.83 4.01 52.67 4.78 54.64 4.98 56.94 5.18 59.20 5.40 61.80 5.68 65.00

Everything is going up!"

Well, the rain's still coming down; there's no war tax on sunshine, or the red and gold and - brown of autumn leaves, or on the snow that makes a mountain's crown.

"EVerything is going up!"

But bird songs cost no more; no 10% for luxury on the jasmine round the door; and moonlight in my garden's as

15 yr.

Endw Mo. Ann. 4.90 55.95 4.90 55.98 4.90 56.01 4.90 56.05 4.91 56.09 4.91 56.14 4.92 56.19 4.92 56.24 4.93 56.29 4.93 56.34 4.94 56.40 4.94 56.46 4.95 56.52 4.95 56.59 4.96 56.67 4.97 56.75 4.97 56.83 4.98 56.92 4.99 57.01 5.00 57.11 5.01 57.22 5.02 57.34 5.03 57.47 5.04 57.60 5.05 57.74 5.07 57.90 5.08 58.07 5.10 58.26 5.12 58.47 5.14 58.70 5.16 58.96 5.38 60.82 5.41 61.25 5.45 61.73 5.50 62.26 5.55 62.84 5.59 63,30 5.63. 63.80 5.67 84.35 5.70 65.00 5.75 65.70 5.81 66.45 5.89 67.30 5.97 68.25 6.06 69.30 6.16 70.45 6.28 71.76 6.40 73.20 6.54 74.80 6.70 76.56 6.88 78.50

20 yr.

Endw. At 20 P. Endw Endw. Age 65 At Age 60 Mo. Arm. Mo. Ann. Mo. Ann. 3.52 40.22 1.12 12.87 1.89 21.61 3.52 40.28 1.15 13.15 1.92 22.00 3.53 40.34 1.18 13.44 1.96 22.38 3.54 40.40 1.20 13.74 1.99 22.78 3.54 40.46 1.23 14.06 2.03 23.19 3.55 40.53 1.26 14.40 2.07 23.62 3.55 40.60 1.29 14.75 2.11 24.07 3.56 40.68 1.32 15.12 2.15 24.53 3.57 40.77 1.36 15.52 2.19 25.01 3.58 40.86 1.39 15.93 2.23 25.52 3.58 40.95 1.43 16.37 2.28 26.04 3,59 41.05 1.48 16.92 2.33 26.63 3.60 41.16 1.53 17.54 2.39 27.26 3.61 41.28 1.59 18.21 2.44 27.91 3.62 41.41 1.66 18.97 2.50 28,59 3.84 41.55 1.72 19.61 2.57 29.32 3.65 41.69 1.78 20.29 2.63.30-.08 3.67 41.85 1.84 21.01 2.70 39.88 3.68 42.02 1.91 21.79 2.77 31.70 3.70 42.21 1.98 22.60 2.85 32.57 3.7- 42.40 2.05 23.48 2.93 33.48 3.73 42.61 2.14 24.41 3.01 84,43 3.75 42.84 2.22 25.42 3.10 35.42 3.77 43.08 2.32 26.49 3.19 36.45 3.80 43.33 2.42 27.64 3.28 37.53 3.82 43.61 3.52 28.84 3.38 38.67 3.85 43.90 2.64 30.14 3.49 39.87 3.87 44.27 2.76 31.54 3.80 41,13 3.90 44.54 2.89 33.02 3.71 42A5 3.93 '44.89 3.03 34.61 3.84 43.8' 3.96 45,26 3.18 36.32 4.00 45.66 3.34 38.18 4.04 46.08 3.52 40.20 4.08 46.53 3.71 42.42 4.12 47.02 3.93 44.86 4.16 47.54 4.16 47.54 4.21 48.08 4.26 48.68 4.32 49.34 4.39 50.06 4.46 50.86 4.53 51.75 4.62 52.72 4.71 53.80 4.82 54.98 4.93 56.30 5.06 57.76 5.20 59.36 5.36 61.14 5.52 63.10 5.72 65.26

inexpensive as before.

"Everything is going up!"

But the price of joy's the same; it costs no more to wcrk or sing, or fan the ancient flame of love; and to a comrade's smile we still may stake our claim.

"Everything is going up!"

Come, come, what is that you say?"

The things that really matter cost just the same today. The broad, blue sea, the

.mountain-tops, the trees, the rain, the sky; they are tax exempt forever-oh, lucky you and 1.-The Speakers Library.

Pay Mo. 1.83 1.86 1.89 1.93 1.96 2.00 2.04 2.08 2.12 2.17 2.21 2.26 2.31 2.36 2.41 2.46 2.52 2.58 2.64 2.70 2.77 2.84 2.91 2.98 3.05 3.13 3.21 3.29 3.37 3.46 3.55 3.65 3.75 3.85 3.95 4.05 4.16 4.28 4.40 4.52 4.59 4.78 4.90 5.00 5.18 5.30 5.46 5.60 5.80 6.00 6.20

15 Life Ann. 20.87 21.24 21.63 22.03 22.45 22.87 23.32 23.78 24.26 24.76 25.27 25.81 26.37 26.94 27.54 28.17 28.81 29.48 30.17 30.89 31.63 32.41 33.21 34.03 34.88 35.75 36.65 37.58 38.53 39.50 40.60 41.70 42.80 44.00 45.19 46.33 47.60 48.91 50.27 51.70 52.46 54.66 56.04 57.08 58.80 60.55 62.24 64.06 66.24 68.52 70.80

10 Pay Life Mo. Ann. 2.57 29.24 2.60 29.63 2.64 30.02 2.67 30.44 2.71 30.87 2.75 31.32 2.80 31.78 2.85 32.28 2.90 32.91 2.96 33.56 '3.00 34.24 3.06 34.94 3.12 35.67 3.19 36.43 3.26 37.21 3.33 38.03 3.40 38.87 3.48 39.74 3.56 40.64 3.64 41.58 3.72 42.54 3.81 43.54 3.90 44.57 3.99 45.64 4.09 46.75 4.19 47.88 4.29 49.05 4.40 50.26 4.51 51.51 4.62 52.79 4.73 54.1.0 4.85 55.44 4.97 56.80 5.09 58.20 5.22 59.62 5.34 61.07 5.47 62.55 5.61. 64.07 5.74 65.63 5.89 67.26 6.04 68.93 6.23 71.06 6.41 73.23 6.59 '75.36 6.72 76.77 6.87 78.52 7.22 82.62 7.42 84.76 7.62 87.00 7.82 89.36 8.04 91.80

) • ell• • ( On the Growl-Jane: "Does your husband have a den?"

Mary: "He doesn't need one. He growls in every room in the house."

Strana 26

ITEST/IIIC- WEST, TEXAS

$1,000 CERTIFICATES ISSUED Term---JT • Mo. - Ann. Under 6 mo.

1

.40 .40 .40 .40 .40 .40 .40 .40

4.80 4.80 4,80 4.80 4.80 4.80 4.80 4.80

BY THE

S. P. J. S. T. SCHEDULE OF MONTHLY AND ANNUAL PREMIUMS ON JUVENILE DEPARTMENT

20 Pay--JC Mo. Ann. 1.12 1.18 1.23 1.28 1.33 1.37 1.42 1.47 1.51

December 31, 1951 Dear Brothers and Sisters: You are hereby advised that during the month of December, 1951, the Supreme Lodge, SPJST, has paid death benefits due by virtue of certificates issued, to the following deceased brothers and sisters, to- wit: ' Death Claim No. 5114. Brother Frank S.' Sebesta, farmer, member of Lodge Slovan, No. 9, died on November 26, 1951, at age 77. Admitted into the Order on 'September 4, 1898. Certificate A-460 for $1,000.00.

Death Claim No. 5115. Brother Prazsky linotype operator, member of Lodge Pokrok Houston, No. 88, died Nov. 15, 1951, at age 54. Admitted into the Order on May 1, 1934. Certificate E-6 for $1,000.00.

Death Claim No. 5116. Sister Marie Bartos, housewife, member of Lodge El Campo, No. 50, died December 1, 1951, at' age 72. Admitted into the Order June 21, 1905. Certificate A-3288 for $1,000.00.

'Death Claim No. 5117. Brother Vino.

Gerick, farmer, member of Lodge Pokrok Haskell, No. 85, died Nov. 23, 1951, at age 85. Admitted into the Order June 18, 190$. Certificate A-5477 for $1,000.00.

Death Claim No. 5118. Brother Frank Tiflis, tailor, member of Lodge Oechoslovan No 92, died December 7, 1951, at age 07. Admitted into the Order June 11, 1911 Certificate A-6631 for $1,000.00.

Death Claim No. 5119. Sister Anna Veselka, housewife, member of Lodge Dubina, No. 12, died November 25, 1951, at age 65. Admitted into the Order October 13, 1912. Certificate A-580 for $1,000.

Death Claim No 5120. Brother Willie F. PeSek, carpenter, member of Lodge eechoslovan, No. 40, died December 14, 1951, at age 50. Admitted into the Order

Wednesday, January 9, 1952

12.86 13.47.

14.01 14.64 15.18 15.71 16.24 16.75 17.30

20 Pay-JS Mo. 1.69 1.68 1.66 1.64 1.62 1.60 1.59 1.60 1.61 1.63

Ann. 19.28 19.22 19.01 18.76 18.51 18.28 18.22 18.27 18.40 18.60

End at 18-jE Mo. Ann.

October 7, 1941. Certificate B-3020 for $500,00.

Death Claim No. 5121. Sister Terezie Bravenee, retired, member of Lodge Slovan, No. 9, died December 14, 1951, at age 84. Admitted into the Order March 16, 1904. Certificate A-506 for $1,000.00.

Death Claim No. 5122. Brother John Filla, farmer, member of Lodge Praha, No. 29, died Dec. 13, 1951, at age 68.

Admitted into the Order November 13, 1913. Certificate A-5469 for $1,000.00.

Death Claim No. 5123. Sister Anna Ja,nca, retired member of Lodge Pokrok Slovanu, No. 31, died Dec. 21, 1951, at age 178. Admitted into the Order July 1, 1897.

Certificate Paid-Up 241 for $646.00.

Death Claim No. 5124. Brother J. H. Walshak, farmer, member of Lodge Slo vansky Dilworth, No. 124, died Dec. 21, 1951, at age 67. Admitted into the Order /quell 28, 1915. Certificate A-3992 for $1,000.00.

To the bereaved relatives of our deceased Brothers and , Sisters, the Supreme Lodge, SPJST, expresses its heartfelt sympathy.

J. F. Chupick, Secretary Supreme Lodge ) • 4, • (

WHERE TO GO

4.48 4.70 5.13 5.52 5.93 6.50 7.16 7.96 8.94

51.07 54.61 58.48 62.27 67.68 74.10 81.62 90,74 101.92

END, 20 Yr.-JG Mo. Ann. 3.56 40.67 3.58 40.96 3.57 40.80 3.54 40.50 3.51 40.15 3.48 39.80 3.46 39.58 3.45 39.46 3.45 39.41 3.45 39.42

American is a good land-not a perfect land, but a good land. With all its faults, it is still the great hope of mankind. The common people cliscovered.'it before the social scientists. The social scientists think of America as a problem. The people think of it as an . . opportunity.

American is a beautiful land. We might never learn this from some of our lite-. rature. A refugee from Europe said recently, "When I read American literature, I thought America was made up of nothing but slums, and factories, and. smokestacks, and gasoline tanks, and miles and miles of trucks and dump heaps." No one had told her about the grandeur of the Hudson, the lawns of our small towns, the beauty of our trees.

No one had told her of the rock walls of.

Connecticut, or the autumn foliage of Indiana, or the forsythia in the South, or the redbud blooming along the hills. of Missouri. America is a beautiful land. ) • ate • "Children almost always know how we feel .toward them even though we have expressed no overt opinion Being a grandparent, I have observed that my grandchildren are not unduly impressed with what I say; but I have noticed also that they watch everything that I do. Children pay much more attention generally to what we do than to what we say." ) • 4 BROTHERS and SISTERS, we want you to have your Vestnik. When you have a change in address, please send your change of address to the Supreme Lodge SPJST, Fayetteville, Texas. Don't forget to fill it out like this: I have a new address!

SATURDAY OF THIS WEEK and every Saturday night there is bingo party at Pokrok Houston Lodge No. 88 at 1140 Robbie Street.

SUNDAY JANUARY 13: American Sokol Union of Houston will hold its regular meeting. All members are urged to come.

SUNDAY JANUARY 13: Placedo Lodge No. 97 will serve a spread lunch after its regular meeting.

SUNDAY JANUARY 20: NAME Praha Lodge No. 29 in Taylor will be OLD ADDRESS the host to all delegates, representatives, officer's of the Supreme Lodge, and LODGE guests attending 'the district meeting held at Praha Lodge Hall. The tentative NEW ADDRESS Mall to: SUPREME LODGE SPJST, plan is to, organize one or two districts in the central part of the state.

FAYETTEVILLE, TEXAS (dz)

VESTNIK— WEST, TEXAS

Ve stfedu, dne 9. jedna 1952.

Strana 27

PigEME DVOJIM ZPOSOBEM Bylo to jednou v hodine de gtiny, vyudovane v sins fadu Pokrok Houstonu dislo 88, kdy jedna studentka pfiznala se vefejne, to elm dele studuje Cesky pravopis, tim vice poznava potkebu dal gich studii.

Objasnila to vYrokem, "Myslela jsem, to znam dosti spravne Cesky, ale ted' mam strach nee° Cesky psati, aby v torn nebylo pino pravopisnych chyb."

V minulem Cisle Vestniku byla redakCni nvaha, to nage stanovy mail pravopisne, slohove a mluvnicke chyby, ktere by bylo zahodno opravit. Redaktoru pfigel soukromY dopis, kde mezi jinYm dobrY spolkovy pracovnik ucinti tuto poznamku, kterou opisuji doslovne: "Potfebujeme, aby jsme v celku na ge stanovy na 'dist° piedelali."

NejmenovanY bratr promine mne, redaktoru, ze vetu, jim napsanou, poutiyam za vzor bez jakekoliv kritiky. Vim, to byl zde zrozenk, Ceske gkoly mnoho nemohl mitt, zna, perfektne anglicky, a je ,vskutku obdivuhodne, to dovede psati Cesky lepe net mnohy s nekolikaletYm gkolenim v destine.

V jeho kratke vete jsou tti chyby, dve pravopisne a jedna xnluvnicka. Jsou to vgak chyby tak v geobecne, to priimernY etenat je nepostfehne, i kdyby vetu "Potfebujeme, aby jsme v celku na ge stanovy na Cisto pfedelali" Ceti je gte vicekrat.

Znalee de gtiny by tutee vetu napsal: "Potfebujeme, abychom na ge stanovy nadisto nebo vcelku pfedelali."

A znovu vratime se k pfipadu, kterY se pitihodil pti studiu de gtiny. Byl jednou dotaz, prod se nekdy pi ge "na horu" a jindy "nahoru". Ovgem, byli to studenti, ktefi znali anglickou mluvnici, a lehce pochopili anglicky vYklad o , pfislovednYch spfetkach, totit spojeni pkedloiky s podstatnYm jmenem, spojeni dvou slov v jedno, kde do, se tomuto jednomu slovu vYznam pfislovce.

Uvedeme zde pfiklady, kde pigeme slova rozdelene, a druhe pfiklady, kde dye slova splynou v jedno. Tedy na pfiklad: bylo to v eas valky — prigel vdas; horolezec vystupuje na horu — zdvit stoupa nahoru; v pravde je sila — byl vpravde podestnY mut (skutedne); po tichu nastab zase ruch — hovofili potichu; nemohli si zvyknout na spech mel velmi naspech; z pravidla toho je motna vYjimka zpravidla chodim stejnou cestou (obydejne); nad miru dnes obvyklou — nadmiru krasny obraz; pfepsat neco na disto — nadisto se zmeniti (docela); v celku vzniklem spojenim jednotlivYch sti jsme vcelku spokojeni; vlotil do slova matka vgechnu nehu — basal si doslova zapamatoval; pes si zvykl na hlas sveho pana — hovotil nahlas; pout-

nici pfichazell z daleka — nefekl jsem jeg te ani zdaleka vgechno atd.

Jako spfetky pi geme take pozdravy sbohem (dal mu sbohem) a nazdar. Jinak je tomu u vYrazu na shledanou. To jsou dye slova, podstatne jmeno shledana, znamenajici shledani, vlastne opetne shledani, a pied nim pfedlotka na, ktera tu vyjadfuje jistY ride', podobne jako ye vYrazech na brzkou shledanou, na zdravi, na bratrstvi, na vedne pfatelstvi a pod.

A jak se pi gi vYrazy pfesto a takte?

Pfesto se pi ge doihromady tam, kde nesnaznamena, pfece, nicmene, na til se nikomu zalibit, a pfesto byl obliben.

Kde znamena odporovani nedemu, neshodu s nedim, co je vyjadfeno celou yetou se spojkou ze, pigeme bud' pies to,,te, nebo pfestote. Pravidla tu ponechavaji volnost.

Slovo takte je spojkou a pi geme je dohromady, je-li dej druhe vety drisledkem, vYsledkem deje vyjadfeneho ye vete pr y -ni,apf.:Bylemoctknhdi do prate; odjel prave do mesta, takte jsem ho nezastihl doma. Nee° jineho je pfipad, kdy druhe veta udava miru toho, co je fedeno v prve vete, na pt. Unavil jsem se tak, ze jsem nemohl ani Cist, teplota nemocneho stoupala tak, ze to budilo velke obavy. Zde path slovo tak do prve vety a spojka ze do druhe vety. Mezi nimi se dela. ov gem earka. Ve vetach tohoto typu vgak bYva velmi east° tak jinde net na konci vety, fikame na Nemocny byl tak zeslablY, to nemohl ani mluvit; poslouchal jsem tak pozorne, ze mi ani slovo neu glo atd.

Nekdy slYchome otazku, prof se pi ge na modro, na Cerno, do Cervena a pod., kdy nakrasne, nadobro, docela pi geme jako jedno slovo. Hlavnim delitkem mezi oberria skupinarni vYrazir je rozhodnuti, citime-li v takovYch vYrazech je gte dye pfedstavy, vyjadfene dvema slovy, z nicht katcle ma svuj piny vyznam nebo nekterY ze svYch vYznamri. Tak na pr. feknemete nee() natirame na modro, na Cerveno, na zeleno, je tu pfedlotka na ve svem dosti eastern vYznamu, vyjadfujicim zpirsob, a pfidavne Arena modrY, dervenY, zelea v jmennem tvaru a pfishIgnem pade. Podobne je tomu ye vYrazech na boso, na kfivo, do sytosti, do nekonedna, do ztracena a pod.

Srovnejme s tim ted'• vYrazy, ktere citime jako jedno slovo, kde nemnteme rozligovat pfedlotku a pildavne jmeno nebo podstatne jmeno, kde nam toto slovo jen jako celek odpovida na otazku jak, kolik a pod. a kde celkovY vYznarn ut jen zdaleka souvisi s vYznamem slova, jet je zakladem spfetky. Tak je tomu na pr. ye

sloveCh docela, doeista, dozajista, nadarmo, nadisto dosyta.

VYraz na Cerno jsou d ye slova, znamena, totit na Cerny zprisob, dernYm zprisobem, t. j. tajnYm, nedovolenYm, podvodnYm zpilsobem, jako,, na modro znamena takovY zprisob, aby irk byla modra, a pod.

S hlediska vYvojoveho mriteme fici, to je v jazyce tendence tvofit nove pfislovedne spfeiky; podporuje to take okolnost, ze ztracime cit pro neureite, jmenne tvary ptidavnYch jmen, ktere prave ye vYrazech, o nicht mluvime, jsou velmi Caste. Tento vYvoj k stale vettimu poCtu pfislovednYch spfetek je take pfi6inou, prof se dostavame do , rozpakri, je-li ten Ci onen ykraz ut Pfisloveena spfetka nebo jegte pfedlotkova vazba.

Musime si vgak bYti vedomi, to tenito zvlagtnostem deskeho pravopisu navykneme si jen dlouholetYm studovanim a stalYm poutivanim. Pro dloveka zde zrozeneho, spravny &sky pravopis je takfka nemotnosti. )• 0 MUKU. Je yarn znamo, ze na raleko prisobi svetic? fie, nechame-li je v sklenene lah vi na mist& kde- je vystaveno dennimu svetlu, ztraci mnoho na chuti? Kdyt mleko hned neupotkebime, postavime, nejlepe v neprrihledne nadobe na tanave a co motna chladne misto. Take svafq, vanim v nevhodnYch kovoldrch nadob'ach ztraci mleko na lahodnosti. Nadoby z..p cmkovaneho teleza nebo medi poutive,j, me jen potud, pokud neni pacinov,ani pogkozeino. Jakmile se vyskytne sebe mengi rezava skvrna, nehodi se hrnec, k svarovani mleka.

Pfi piti dostavi se nekdy nepitijemnk. pocit pkesyceni. V mleku cbsatenY kasein, bohatY na bilkoviny, totit piti spo-, jeni s taludednimi gt'avami ssedne. jeme-li mleko rychle a ve velkYch doug-7, cich, srati se mleko v taludku a velke• ssedliny ztetuji traveni. 'Pijeme-li vgak mleko pomalu a pfikusujeme-li k nernu,' chleb nebo suchar, nessedne mleko v,247 ludku tak rychle a tim odpada tee pocit piesyceni. Nektefi bide sna geji snaze sele mleko net sladke nesvatene. V 17selem mlece obsatene bakterie pkemanaji hnil:bne bakterie a usnadriuji vYmena latek. Pre, tento blahodarnY vliv bakte'rii kyseliny mleene na traveni doportieuji lekati piti mleka jako prostfedek pro spani.

• ) • Nepaslainost.

"Prof ten OA chlapec stale plader "Tak vidite — Petu ho katdejch pet rninut a neptestane!"

Strana 28 KDYZ SE IVILYNAit VYDARI Me z i fialcvymi vrbovkami a vysokou travou poskakoYala eile hubena postava, mavajici v ruce zelenou sit'kou na rnotyla. To pan profesor Oftepek botanisoval. Nahle se zastavil, yyt •egtil sve, stejne jiZ cd pfirody vykulene oci'a zadival se s ifZasem na pestreho motYla, kterY na starem, pmZelem patezu rozviral sva dia.

"Baboaka velke L!" vydechl zboZne a ji.Z krokem kradmYm }streclovekYoh vralni 'Jai Se pliliti ku sva kofisti: Ale motY1 neeekal na bliZA1 seznameni a vesele poletaval po paseee a pan profesor za nim.skok co skok. Bylo mu :horko, potil se, ale loyeeka va gen ho pose- ldla a nebyl k zastaveni.

Takoya. kotist! Jake to :obohaceni jeho sbIrky!

To bude pan docent 'Obenberger koukat!

Vklyt' rikal, c,e jsou u ; nas tyhie babooky na ‘.'s/Ymieni!

Kahle motY1 usedl a -pan' profesor videl mezi vysokou travou jeho krasna, barevna kridla se prostirati na nejake Ilvetine. Pomalu se k n'emtt priplizil zezadu po vzoru Tndianu Siou'zvedl sit'ku a razne 'priklopil svoji koFist.

V . ' tom vonne, teple -ticho paseky rozrizl vydeteny, 2,ensky vYkrik!

'8Castnemu loyal byla nahle sit'ka neznamou :silou vyrvana z rukou tx pfed vyjevenYmi zraky pana profesora stala sleena MiluSka Ayudnera, opitliwacim dressu, ale zdobend zelenou sit'koh na hlaye, kterou' zukive se snaaila dostat ze sveho moderne nadesaneho tcesu. KdyZ se ji to koneane podatilo a roztrhanou sit'kou mrskla na zem, zadivala se

\VESTNIIC — WEST, TEXAS

.ge stleclu, dne 9. ledna 1952.

NASIM ZAKAZIVilkiJM Na zaeatku tohota noyen ku prejerne si podekovat naAim pratehun za vaZi podporu Nonat.

My vime, Ze naS vYrobek byl a jest vagim pi'itelem, kterY yam (lava Ulevu a protekci ,kdy2 je upotFebite v eas prihodnY. Ty dekovne ktere od naSich zakazniku dostavame za Nonat, nas rjiat'uji Ze naSiin odkupnikilm a pratelUm &Warne vYbornon sluZbu. My te2 chlverujerne v Nonat a doufame, Ze nam bude dovoleno i nadale yam slou-

o ►a Cena Nonat poi,tou 55c a 0.05 .R. C. MILLER & CO., CALIFORNIA ALTADENA, ULEVi BOLENI OD

2aludeenich

MY JSME HRDI, ZE TEXASKE PIVO DOSTALO CENU

Onen aklivY pocit piepineni Zalud ku, jei zaviituje bo lest a nepokoj sobenk zicpou. Ne trpte zbyteene dile: vezniete Trinerovo Horke vino, TRINER's Casein vyzkou.enY, AMERICAN ELIXEROF spolehlivY ialudeeBITTER WINE ni tonik co (Avaprostiedek. iled Tento pfijenine chutnajici pkiprapraven z pkirodnich leavYch koiinkii, bylin a rostvek je vedecky uin. Piinese okamiitou filevu od zicpy a jeji pfiznakii. Opatite si Miley jeSte dues a zkuste Trinerovu neinnost na soli&

T BITTER

ZA JEJICH NALEPKU V SOUTEZI S 200 IrCZNiCH PIVOVARt . .

Prirozene jsme veleoni, ze jsrne byli vybrani s poetu tak nmoha uznanych spoleenosti. Mejme v pameti ze pri Idberu naSi nove nilepky byl bran chled uznani proslaveneho "Pilsenized" Southern Select 'piva, volili jsrne namet ktery zastupuje pravou jakost a nej yySSI uroveri.

Naglin prinim jest aby tato nadherna, zlata a bila lepka slotaila co pozvanka vet gimu a vetSimu poettt vybranYch zakaznika pijicieh piva, kteii dnes zkusi skutecSouthern Select pivo. ne

PRESIDENT

7s

E

MAIL COUPON TODAY! sesonsass cm se sausiiinISINIMI.CMCCIMM

mmmmm

Joseph TrMer Corp.

4053 W. Fillmore • Chicago, Ill. Please send me__ big 18 oz. bottles of Triner's Bitter Wino for which I enclose $1.50 for each bottle, postpaid.

NAME ADDRESS CITY, STATE

Galveston-Houston Breweries, Inc, Galveston, Texas

Ve sttedu, One 9. ledna 1952.

Priimerem, pouze deset procent lesnich polard ye Spoj. sta-1 tech je zpfisobeno bleskem a ji.. nYmi ptirodnimi ptidinami. Vet-I gina tech polarti je zpdsobena 'hoticimi eigaretami a jiskrami z taborovYch

C. H. CheriloskS/ ntAvNit Vytlzuje veAkere soudni zaletitosti. ttadovna: 936 Bankers Mortgage Building, ptes ulici naviroti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

Lavaca Co. Abstract Co. Jerome I. Kocian Vyhotovi abstrakty, vlastnileke pravo, vykizuje majetkove pojigteni ttadovna nad Peoples State Bank relefon do otadovny eislo 5 HALLETTSVILLE, TEX.

John W. Lesikar lava* Long Theatres Bldg.

2229 Avenue — Phone 644 BAT CITY, TEXAS

Ernest J. Hanks PRAVNiK

VESTNIK WEST, TEXAS U "Psiho cal onu" u Alamogordo v New Mexico, bylo v letech 1870tYch a 1880tYch pet bitev mezi indianskYmi Apadi a U. S. vojiny.

• • • jedenact Ve svete je vice ne Z tisic rtiznYch druhit bakterii, vi ditelnYch jen drobnohledem.

0...fr272 gm*

ktk

ponuih6 3 piisoby

Jista pomoc o kaile

CREOMULSION

Odeislete tento kupon "tvlitittni nabidky"—Nyni • Pfiloien jest $1.00 Palate in poitou vyplacene pravidelnou 1 uncovou lahev HOBOKO. O Palate na dobfrku (C. 0. D.) (poplatek pfipoCanl.

Dallas and Caroline Sts. Telephone: Preston 0883

V Nebrasce je vyrabeno mend asi sto milionu liber masla, a proto ten stat se po mnoho rokti silne stavel proti zrukni zvla§tni mezistatni dame z margarinu.

• • Je nebezpeeno potfflvat vody pit haseni elektrickYch a tukov'ch °MIA. Voda ptend§i elektkinu, a hoiici tuky.

Kdykoliv nova nth start lek nezastavi vas kakl neb nachlazeni, neodkladejte. Creomulsion obsahuje -pouze spolehlive, napomocne a vyzkotdene soueastky, 26,dne narkoticke soueastky, kte •i by preka2eli prilbehu piirody. Lek dosahne pratveho mista kde nemoc usidli, pomaha pfirode hajiti podraNieni, citliye pradu§nic. Zartden ze uspokoji, neb vas lekarnik vrati penize. Creomulsion obstala ye Dra. Petra Hoboko min, zkou'Skach milionft tdivatelii nou, posilujici idevu od zficpy a takovfch piiznakti jako jsou bolesti hlavy, nezaiivnost, nervosnost, ztrata spanku, nedostateeni chuN k jidlu, ulevuje kaMi, Nachiadu v Prsou, nadfmani kdyi zavine'ny lenivfm sa- akutin Bronchitis.

Dra. Petra Hoboko jest EaludeEni A Zinn° st povzbuzujici lek.

Dra. Petra Hoboko vary vypuzujici Honest, napotnitha Olt:Asti (dont kyselemu, plyny piepininemu isAudku.

Hoboko jest vfhradni formule--slonCenina--(ne jen jedna nebo 18 PHrody vlastnich bylin kofinkfi neb rostlin— kteri prokazala se bfti itspeinou po vice neia 80 let. Zkuste jej tines a vizte zda•li to neni privi ten lek kterY jste potieboval. Opatfte si Hoboko dnes ve va gem sousedetti neb poilete si pro nasi zvhiAtni oboe. namovaci nabidku.

408 Houston Title Bldg.

' HOUSTON 2, TEXAS

U. S. Geological Survey pravi, Ze tak zvany medozubY tygr, jici i v Kalifornii pied 25 milony rokfi, nebyl ani tygrem ani koekon, nybrZ docela jinYm, davno vyhynttlYin dravcem.

Poltovai dFadavna..— ... . ..

DR. PETER FAHRNEY & $O4$ es. pep t. 811-43J $501 Washington Blvd., ChiCING 1a, in.

St., Winnipeg, mon.. Ceti.

206 Stu:1110 T

Strana 29 svYma modrYma °dima na hromadku negtesti pied sebou. Poznala pana profesora, usmala se sladce a jala se horlivd uptavovati sve kudrlinky, zatim co pan profesor vyra-Zel nesouvisla nova omluvy a vysvetleni, divaje se ph tom dastedne litostive na nartvolku haveneho motYlka v potrhane sit'ce na zemi, dasteene, ale nemele na pekne °Wend tilko slednY ky, ktera byla odena jen tak tim nejmitnejMm a to jete hodne rnalo. Sledna byla zase dobie nala.dena a sladce zavrkala: "Ale neomlouvejte se, pane profesore, to je vlastne moje vina, ja si tady 1e2im v traye, opaluji se a ten neSt'astnY motYlek si spietl moji hlavieku s kytiekou."

"Ana, ano," koktal pan profesor, jeAte rte zcela vzpamatovank.

Ale sleena Miltdka pou2ila prilefttosti ar mluvila a mluvila.

Toho veteera byla , malo. spoleenost ve mlYne pana otce Kalivody na vrchol pkekvapena, pan profesor OStepek se zvedl od sveho, stolu, kde travival sa,mojedinST aye vedery peelivYm proditanim novin v.z.;,ech, politickYch stran a usedl s nesmolou kionou u stclku .pani berni teditelove., Tam se rozproudila Gila zabava, vedena Wayne' pani Mikulkoyou, ktera jako' star' zkugenY strateg vedla hovor do koleji, ji nejlepe odpovidajicich., do hovcru o mardelstvi a podobne. A pak se tee stoeila na dopoledni dobrodrtdstvi sleeny MiluSky, pan profesor s 7.110VU cmlouval, znovu se rdel a rozpaeite zajikal. A to pani Mikulkova tekla; "Kdy2' to v'Sechno tak dobre dopadlo, to bychom to men vlastne

Strana 30 nejak oslaviti, vid'te, pane profesore?"

"Ano", tekl pan profescr, "ale jak?"

"No, mobil bychom si tteba na oslavu nee() dat, neeeho se napit," tekla sieena "Ano, damy, mate pravdu," rozjasal se pan profesor, "zahytime si! Hej, Pepiku!" zavolal na, pralca. Pepika, kterY v letnich mesicich delal diSnika, a povelel: "Ptineste nam mala piva!"

Po chvilce se sleena MiluSka vytratila do kuchyne. Tam ji vstal vstfic velkY, snedY mlacicnec, v myslivecke uniforme, jakoby utekl RuZene ;Svlobodove z Oernyc h myslivca.

Slecna MiluSla se k ileiau -ptichvela, jeji horka, rtiaka splynula s jelri mu nou dlani a dechla: "Dnes jsem nemohla, ale zitra rano urCite na pasece!"

"V duet," Septl cer nY myslivec.

Pohrouffli °CI do se, al' 1Yiilusce vstouupil nach do lici, a take myslivec si sedi a mocnm douZkem kruSovickCho zalil vnittni 'Zar. Sleena Miluska zatirn popacha pana otce Kalivodu pod paZi, trochu zbyteene vtele se k nemu pkitiskla a zavrkala: "Nemate, pane otce, neco tyrdeho do 'Zaludku, do me tam potad lejou to studene pivo. ."

"Ale main, sleeinko, to vite, Ze main," tekl pan otec a jeho oeka se mu zahla pst'ouehl3im Usmevem do maIS:eh earek a te5 se lirabal v almafe a vytah peknou lahev s eir'Srm obsahem. ' To mne postal pan farat Pouchly z Hodonina," tekl nalevaje bfichatou sklenieku, "pane ta je, to aZ spolk ucte, ta s vama pan zap' tluie, ai se yam

Art STNIK -- WEST, TEXAS Ve stPedu, dne 9. ledna 1952.

Jeden palec date znarnena viSlovo "Sioux" znamenalo neco Silne stehovani Nemea do Sp. ce ne2 sto tun vody na akr. jako hadi povahu a ptirozenost v statt zaealo v roce 1848, a pokrateei Algonquin Indian-0. dovalo po mnoho rokft.

DUCKETT & DUCKETT tEgT1 PRAVNICI Vytizuji v§echrty privnieke zaleiitosti.

Pied siemi soudy statu Texas. tradovna nahoie, pfes od Netardus lekarny.

Sobotama odp. v poiada.

East Bernard a Ganado.

Telefon cis. 1040 EL CAMPO, TEXAS

Telocvkna Jednota Sokol Fort Worth VELIKOU

Ceske kekordv VelikI

Hei ghts Record Shop S. iMELKA Telefon VA-7729 643 Waverly (Heights) HOUSTON 7. TEXAS

Kacii & Leiiikar privnid Temple, Texas

SPRAVNI VYKONAN$ POD:11E13Ni SLU2BA V hodine talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni Ustav, pohotovY k sympatickemu vykizeni nezbytnIch lednotlivosti a k vypraveni doemneho pohtbu.

Levnk ceny Jsou nali stisadou.

Edward Pace Pohiebni teditel elen S.P.J.S.T. Telefon 3-3606 HS N. Filth St. -- Temple, Tex

Tanee"ni Zabavu (LEAP YEAR DANCE)

V SOKOLOVNE 3221 N. W. 28th V SOBOTU, DNE 12. LEDNA Pri dobre hudbe KaidSr je uctive zvan Zabavnim vjrborern resomm.ownoWN■fte••■■•■■•••••■■■•••■■•>

ZABAVY

V nedeli, 13. ledna - Ray Kienek V nedeli, 20.1edna.-Joe Nesvadbat V nedeli, 27. ledna. - Frank Tilton V nedeli, 3. anora -- J. R. Baca ADMISSION 60e TAX INCLUDE" "Ifni Bingo kaidk tj'Alen v sobatu veZer" 0 xakusky a obeerstveni niftt,evnik6 jest vtborem postarino.

TEL. VA-0256 1140 ROBBIE ST. Ns doptini: Roth and North Main.

Ve streclu, dne 9. ledna 1952. rozvaZOrt tkanieky bot!"

Sleena Miluska spolkla ohnivou vadu, zamrkala, radostne vydechla, vrhla sladkY pohled na pana otce a ZhavY na derneho myslivce a plavnYm krokern dobre cvieeneho cirkusoveho kone odklusala do jidelny.

VESTNf

'WEST, TEXAS

Strana 31 Universita Yale byla zalbt'ena v kijnu roku 1701, s nejakYm po &tem darovanYch knih.

Maly Oznamovatel !Lir Prijme sO Ceske Usedle devee k obstaravani domacnosti u rodiny o t •ech, hoch jest 10 let star. Hlaste u W. N. Furey, —x Hillsboro, Texas.

Na prodej 140 akrova farina, mezi Schulenburg a La Grange, Texas. Dcbre stavby Cihelna., barna pro mlekareni. Puda dobra, sipka Cernica. Pro dalsi pikte na LeRoy F. Kamas.

Needville, Texas, Telefon 121 (ltp)

Tarn zastinla matinku v dfwernem hovcru s panem profesorem, an ji kresli pinicim perem na papirovY nbrousek a vyklada rozObydli pro starti man&-: dil mezi baboekou jilmo le vSe zdarma, za vYpomoc koa baboekou koptiyou lem dome voda, svetlo, plyn v vovou. dome, zahradka a mleko. Plat A kdyti-' po prohYre- kdyZ by inuZ chtel pracovat pri nem vederu v 11 hcdin nahodile praci die ujednani. Kdo pani Mikulkova ule- pou't4va alkoholickYch napojii hala se svoji dcercu do nad rniru, at' se nehlasi, sporada rozvrzanych p3steli, ne lido jen a musi prinest odpospokojene vydechla rueeni tamnejMch radovYch frpani berni •editelova: rednikfr SPJST, piste na Mrs. "Zaplat' to Panbith, Frances Hcmola, Rt. 1, Box 184 (1-2c) Bryan, Texas. zda se, 'Z'e zabral!"

"Zabral, zabral, to se prijmu hospodyni, musi vi, ze zabral," rekla bYt ka,tolieka, ktera by se vyznasleena MiluAlta, "ale la v domaci praci. Jsem bezdetkdo to ma vyddet, to nY Vdovec, vlastnim pekny maotrava!" jetek. Ktera by se zajimala (5 do "Otraya sem, otrava bry dcrnov at' se prihlasi. Piste tam, ale je to zajitte- pod znaCkou "DobrY Domov" nd existence," rekla e 'rOchoslova, Pub. Co., West, Tex. pani matka, "ale ty, (1-2c) Miluk dej si ted' pczor, snad si nemyslik KftriSNt NOVit CESICt FILM nevim, co tropit na pa- 0 MUZIICANTECH ZE gUMAVY sece s WTI adjunktem!" pod nizvem "Ale jen 'se nestarej, 9/ 01 " muti, vsak ja si dam i'muzikant pozor, to vik ja jsem Kdo by rieznal pisnieku: opatrna panna!"

"Panna," vysykla s "Vesnieko ma pod gumavou?" jedovatYm opovdernm Tento, film nebyl dosud bran v pani reditelova a hlue- Texasu, ne sebou hodila, na pra- Tez obrazky, z Moravy. vy bok k Milugce zady, liraji: Pavia Vrhenka, Frant. postel zapraskala.

Hanug, Lida Vostreilova Frant.

A od tech dob pan profescr. nejen '-2e se- Crosby la ledna. del u stolku pani Mikulkove u obecla I ye- FLATONIA• — 15. ledna.

Core, ale i na prochaz- WALLIS — 16. ledna. ku je provazel a zauCoval sleenu MilifSku DR THOS N. DeLANEI do tajil botaniky s taGONI kovYm Uspechem, ze si BrSrle spravrie pnprarrent pomalu prestala plesti as die funluvy chrousta s belaskem oProfessional Bldg, 513-11 vocnSrm. tfadOvna 3248 — Res. WM (Pokradov n 1. ) TEMPLE, TEXAS

Hilsher's Horne Supply Co. 4?

Authorized dealer for Noble, General, Imperial, and Hohner piano and button accordions, also large stock of used accordions.

Tuning and and repairing on all makes. For free booklet and prices write to: MRNUSTIK ACCORDION SHOP 932 rizer HOUSTON 9, TEXAS

2020 Washington Ave. At 8424 5824 N. Main VI 1383 5225 Washington Ave. UN3490 HOUSTON, TEXAS For All Your FURNITURE APPLIANCES and EVERYTHING ELSE FOR YOUR HOME Be Sure To See

HILSHER'S Dr. Chas J. Ho "flub ceslik "alai a Operatin

and get “THE BEST FOR LESS"

711 Medical Arts Building

CASH OR EASY TERMS. Your Satisfaction Guaranteetl And Free Delivery Service

HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9145 Telefon Eadovni: Pres. 2553

VASE t ESKE OBCHODY

Telocviena Jednota Sokol 2' ZVE 5ESKOU VEREJNOST

NA MASICARNi ZABAVU Kteri bude odbkvana

V NEDELI, DNE 13. LEDNA Zaatek v 8 hodin vecer V SOKOLOVNE 3700 CARL ST "%idle v hojnem poetu v maskach. 3 ceny budou rozdany

Hudba br. Joe Mace Vstupne 50c osoba piiprave 27. ledna celo-denni iupni vYro6ni schilze.

Veeer divadlo "Vdavicy Nanynky Kulichove K hojne ueasti, zve vybor.

S T'N I K:— `WEST,TEXAS

Stra.na 32

Ve stfedu, dne 9. ledna 1952.

Slovanski Pod. Jednota Statu Texas tad, rfrhodnil

ilvoted

rejig ind

are colon roans.

Nabizi nash ujIci pojiiteni: Doilvotni„

151ete a :Siete apiece/4, deilvetai riplaeene v 55 leteeh, 15 Teti a Ilelet45 nadatni, dvaeeMete imp/meal v i5 letech a 24 tete nadaSni viplaeene ve actatfi II let.

Pro ditky nabizi: Lhdtni

aplacene, 201ete nadaant, ikolnf pojistka heave Typlacend v 1$ leteek din SPIST Yeakytale nisledujici rthedni dadateine eekrany rat levee poplatky

pegiteni, Mete

Dvojnasobnojisteni v plipade anti nettasteon nahodoe

Zproiteni poplatkil v phipade fipinho a

trvaleho znesehopneni kn prieL

Pokstern platiciho (Payor Insurance) • NO V JP

saplaeene pojliteni v plipadi, kdy iplaattlel seenehopnen je trvale ka Veilker# Infornmee a radosti *deli

Hlavni Ciradovna S. P. J. S. T. Fayetteville, Texas 10011.111WORMOIRItAMMIR1101.1.6■111.41.11MOIJIMINOINOMMOINIMMINOMOIM 11.1111I

1897

54 YEARS

1951

THE SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF THE STATE' OF TEXAS (S. P. J. S. T. Fayetteville, Texas

54 YEARS OF FAITHFUL SERVICE Adult Department Juvenile Department Fourteen Classes of Certificates, with or without, Double Indemnity, Premium Waiver and Payor Insurance Features.

Admitted Assets — — $ 6,174,509.56 24,206 Total Menfbership Insurance in Force — — $21,923,795.50 BENEFITS PAID — $ 4,230,089.86