II( ORGAN
PODPORA
I
LIDSKOST BRATRSTVi
ROONiK (VOL.) XL.
SLOVANSKE PODPORt.t.lief JEDNO. TY ST4TU TEXAS
West, Texas, ye stiedu (WEDNESDAY) 3. ZAiti (SEPTEMBER) 1952.
Gislo 36.
Postmaster, please send Form 3579 with undeliverable copies ,to SUPREME LODGE SPJST, Fayetteville, Texas
(EKA NAS HODINt PRACE EKTERI. NABI starg i elenove jsou toho nahledu, nepotrebujeme zadnych crganisatora. Pry jsme ve svobodne zerni, kde kazdy si muse poeinat, jak mu libo. Pritom vzpominaji na doby, kdy novi pristehovalci se dobrovolne a bez premlouvani hlasili do bratrskYch Vypravel mi jednou milj tchan, jak drive jezdivali z okresu Fort Bend s bavinou do Houstonu. Cesta tam a zpet trvala pet din. Tenkrate nejvetsim potravinovYrn obchodem v Houstonu byla firma Henke & Pillot. Prodala se bavina a vozy se naloaily moukou, cukrem, you a jinYmi potravinami, ktere nebylo mono yypestovati na farmach. Firma Henke & Pinot byla dostaveniekem pro vgechny, kdo tenkrate jezdhi do Houstonu nakupovat aivotni potreby. Firma nepotrebovala reklamy. Nutnost ukazovala cestu. Nebylo tenkrate konkurence. Podobne bylo tomu se aivotnim pojigt'ovanirn. Krajane-pristehovalci sami nag li cestu do bratrskYch spolka. Vadyt' to bylo jedine misto, kde se domluvili, a kde se citili mezi syYmi. Nemiiaeme se diviti, ze v prvnich patnacti letech zaloaeno bylo sto jedenact radii. Aad VrchlickY zaloaen byl v Sugarland prieinenim bratra. Truksy na podzim 1912. Tenkrate nutnost byla na gi nejhorlivejgi organisatorkou. Dries velkoobchod Henke & Pillot, vzdor tomu, ze vzrostl mnohonasobne a ma, pies dvacet filialek rortrougenYch po cele houstonske metropoli, nePoeita vice s venkovnimi zakazniky. U addnelio techto modernich obchodir nestoji rolnicke vozy, nakladajici sudy mouky, cukr, kavu a jine potraviny. Dnes jsou to "supermarkets", lc= zakaznici jsou privolani velkYmi dvoustrankovymi oznamkami v dermich novinach. Dnes dvere do obchodu se pied zakaznikem samoeinne otevrou, drive nez tento natahne ruku, aby je tento , otevrel. PlAccle drive staeil tucet prodavaen, dnes je jich tam na sta
Nagi stari salenove vidi ohromne zmeny kolem sebe, jenae nechteji v nagi Jednote musime se rovne2 prizgasobiti temto modernim zmenarn. Drive prichazeli do na gich spolku krajane bez premlotvani a vysvetlovani. Vzal si pojigteni na $250, $500 nebo $1,000. d r mu nic nevysvetloval, kaaclY si vybral dle sveho. Dnes mame jine pomery, jine zakazniky, jine zb,o21. Potrebujeme tea jin4 prodavaee, aby nase zbozi bylo smele porovnavane se zboaim jinYch pojigt'oven. Ve Vestniku vydanem 28. kvetna tohoto roku byl uverejnen seznam vsech nagich prodavaeil a kolik zboai kaady z nich prodal za posledni etyri roky. Ve slavnostnim eisle dne 16. eervna byly uverejneny podobenky tech osmnacti nejlepgich. Techto 18 prednich organisatoril ziskalo ye etyrech letech 1888 novYch clenu, co2 by einilo pm:1111'6mo na kaadeho z techto 18 prednich organisatora 26 'derail roene neb jeden novY elen kaade dva tYdny. Vratime-li se k onomu seznamu, uv,eregnenem 28. kvetna4,, shledame, mame na seznamu 215 organisatorii, kteri kaadeho roku ziskali taktka 1200 novYch 'Oen& Jenae jejich vYkonnost nebyla stejna. Ti nejlep gi kdy vezmeme dvacet nejlep gich — ziskali pramerne jednoho noveho elena kaade dva tYdny. Pak mame 25 dal gich,'z micha kaadY ziskal priunerne Beset novYch elena roene. Dal gicla 42 organisatora ziskali jen jednoho elena za dva mesice nebo Best novYch roepe. Dale prijde 18 organisatoril, keri ziskali jednoho noveho elena jednou za etvrt roku a 19 organisatort, kteri dostali jen dva eleny rodne. Nasleduje 48 organisatora, kteri v gichni dohromady ziskali 60 elena mene, nebo-h jednoho noveho Mena kaadYch devet mesicii. Pak 20 organisatora, kteri upsali jednoho noveho alma kaadYch patnact mesict, 22 organisatora s pririistkem jednoho Mena za dva roky, a zbytek organisatorii, co ziskali jen jednoho elena za tri a za etyri roky.
Dnes mame pies d ye ste mistnich organisatora. Vazime si prace kazdeho z nich, i toho nejposlednej giho a nejslabgiho. Hlavni aradovna by v gak chtela, pomoci tem, kdo pokulhavaji a pomoci nebo povzbuzeni nebo pomoci potrebuji. Proto je psan tento elanek, abychom si poukazali, jak nestejna je prace nagich organisatora, jak nekdo ziska noveho elena kazde dva tYdny, kdeato jiny je gt'astnY, kdy se mu podolonY pripad vyskytne jednou do roka. Jenze Hlavni irradovna je nucena zlepgiti nasi naborovou einnost. Hlavni uradovna je tea zodpovedna za vYkonnost svych delnika u domacich Kdyz Hlavni aradovna vidi, ae 40 organisatoril upige vice nez polovici v geho noveho pojigteni je treba premSr gleti, jak vypomoci tern 175 organisatorfun, kteri potiebuji povzbuzeni, rally a pomocne ruky. Sjezd naporucil,ze Hlavni aradovn4 musi zjednati statniho organisatora. Zdalo by se, ze mezi temi d ye ste, patnacti mistnimi ,organisatory by se nasel jeden nebo i vice, kteri by se k tomuto iiradu mohli prizplasobiti. To je prave kterY Hlavni Uradovna nebude moci vygetriti pouhYm hlasovanirn. K tornu bude nutno, aby jednotlivi domaci organisatori sami projevili nalealtY zajern a vykazali se ureitYmi schopnostmi. Pred dverna tYdny predseda Marek rozeslal na vgechny orghnisatory dopis, v kterem naznaeil, ae kaadY organisator mute se prililasiti o kurs, kterY velice vypornilae pri prodavani bratrskeho pAiSteni. dnes 40 organisatorii, kteri konaji vice nez polovinu naborove prace, potrebujerne 40 nebo 50 dalgich, kteri by se mohli prokazati podobnYm nebo jegte lepgim vYsledkem, kdyi dostanou patriene navody, pokyny a poneeni. DobrY a naleaite vycvieenY organisator je u kakleho radu tak ditleaitY jako kterykoliv jinY radovY idednik. Nerniiaeme oeekavati vzrast dom6.cich radii bez prace dornacich organisatorir Cin vice cvieenYch orgainsatora bude nage Jednota miti, tim lep gi bude na g vzrust.
r77-- 17
Entered as second class mail matter,' 3rd, 1933 at West, Texas under the Act of Congress of Au g ust, 24th, 1922 OtH1nil OisnAN sLowalEntIc PODPoisUJICI
NOTY STATII TEXAS OP THE SLAVONIC BENIIVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS
ornarm. mom;
ZEDAKTOR EMT014 STEPHEN VALCIX 6402 P-mgue Houston Texas V y davatele — Publishers PUB. COMPANY — WEST. TEXAS Pred p latne $3.00 rano — Subscription *3.00 a yeaT
EctiosLovAK
Zmeny adres sasilali se do lilavni tfadovay re Fa y etteville, Texas. Change of address must be sent to Oran* Legge, Fa y etteville, Texas. Pfed p latne a oznamky bud'tef adresovAny na: V$stnik, West, Texas. Zivotordey sernfelfc4 blend se a/et-olden isestdatne. Za r y tinu p odobizny le nutno saslati redakei *2.50. The obituaries are p rinted without char ge. For outs is necessary to send $2.50 to the Editor. FILAVNI IIRADOVNA — SUPREME LODGE Pfedseda — President, Ed. L. Mara; Vice President Pr, G. Svadienak, Thrall, Texas, TE.Jeinnik — SecTe.. tars John F. Chupick; tr(einfk — Fin. Secretary, MUM. Urbanovskf; Pokladnik -- Trees, Josef Koliha, Jr. Pravnf radee — Counsel — Aug. Kacif, Temp le, Texas Vreinit lekaf — medical Director - Dr. J. Halami6ek, El Cam p o, Texas. ft , d -dele -- Board of Directors — J. M. itkrabenek, 4720 Bel/Aire Blvd. Bellaire, Texas; Chas. Navratil 816, E Ave A. Temple Texas, J. C. Emei g l, Yorktown, Texas John F. Kubala, Tio g a, Texas. Frank Rod, El Cam p o, Texas. Stanovni Vfbor gyjair corsindssoe: George E. Kadin, Dred g ed& — Chairman. Welt. Frank B. Steiner. talemnik -- Secretor/ 4350 Dickason. Dallas. Texas. Tiskovf vitor — Press Committee — Htedseda — Chairman Josef Hornak, Colle g e Station. son 125, Texas. Mrs. Ant. liorak 5007 Alcott. Dallas. Texas, Mrs. Frances °taxa. 6402 Ta gg art St. Houston. Texas. —-
POSTMASTES: Send ism 1571 with undeliverable copies to SUPREME LODGE SPJST Fayetteville, Teams. Tri dideiite body je nutno plipomenouti naSim eleninn. Tako rici, kterY z inch by mel anti predricst. Jsou to (1).: NemocenskY odbor; 2) naborova prate; I a (3) kursy organisatorske, ktere jsou prapravou pro kursy statniho organisatora. Ad na pohled zdalo by se, Ze tyto body jsou veci a starosti Hlavni aradovny, chci pouka.zati, jak je Zadouci,' aby vAichni dobri a uprimni elenove pre o techto bodech a pak ukazali svuj opravdovY zajem tim nebo onim zpusobem. NAA NemocenskSr odbor potrebuje novou krev, kterou mohou dodati jedine elenove sarni. Pro na ge stare eleny je to znamou historkou, kdy prichazely Zadosti o podporu pro nemocneho elena ne-
s
T 1! --
t TIMM
wat
Ve si ectu, tine 3. 7,r11-1 1952.
bo elenkyni, ktere. domaci rod nebyll JenZe nekdy elovek nee° oddaluje, odklaschopen dale podporovati z domaci da, az k tomu bride lepAi chvilka, a zakladny. B ylo I o Zebrani, ktere se odsu- tim 'eas leti. Ale kdyZ by se takovemu zovalo a na kazdem sjezdu napravovalo. nerkrztrodnemu Ipololila prima, otazka, AZ doSlo na upraveni stavajiciha nemo- mohl by tad pceitati, Ze take doma bude censkeho odboru. Stalo se tak pied osmi dobrY organisator. Anebo pri odpovecli lety na sjezdu v Corpus Christi, Ad my- zamitave mohl by rad uvaZovati o nekom Slenka Nemocenske odbOru byla dobre jinern, kdo by se osvedeil dobrYrn napromySlena, v gechna, agitate spoeiva na hradnikem. A pak stava, rnoZnost, ze nepokladniku IIlavni aradovny, bratru, Ko- kterY. z techto cvieenS7ch organisatolihovi. on poinoci a porozurneni ra bude ustanoven distriktnim organiod domaeich ateclnika, je takrka bez- sa.torem nebo dokonce statnirn. PremYmocnY, ab y NemocenstY odbor sant za- Slejte o torn v dcmacira radu a vybidchranil od nanrosteho dpadku. Na spa- nete vase mistni organisa tory, lilavne lednem zajmu zaleli, zda Nemocensky ty mladSi, znajici anglietinu, aby se o odbor ztratime, nebo si ho rozAirime. Se- kurs prihlasili. Potrebujeme 50 nebo aZ stry, a bratri, i vSichni radovi Uradnici, 75 dolarYch a vycvieenYch pracovnika, uvaZujte o teto otazce ve vaSi abychom rostli lepe neZ, tomu bylo doschuzi. Pottebujeme pet set elean do posud. Itedaktor si moina, rozzlobil nektere ka,Zde tridy• Druhjim doleiitYm bodem je na g e ni- eleny nasledkem toho, e pied borcva prace. Mluvime o spolku pinYmi volbami nepi'ipustil do organu politickou zesty, jsme na6enYmi spolkovYmi pra- agitaci pro nektereho krajana nebo docovniky, ale jsme jako jeden z tech vel- 1<cnce elena. Na Ivysvetlearm uvadim, kYch feenikti na houstonskem sjezdu: ze jsme elenove spolku, kde veci nateru /name jen pet set Zivotniho pojiSteni. politickeho nejsou pripuSteny do spolKdybych mohl, naSim elennm predloZiti koveho jednani. Tota plati pro nos orpodobnY dotaznik, jako byl predlolen gan. JinYmi slovy, ye schuzi nem0e delegatam na sjezdu, podivili byste se, nY elen podati navrh, aby elenove podjak nasi "dolati" a -preclni" elenave maji porovali toho nebo onoho kandidata malo pojiSteni. A nemusime chodit ani v politicke kampani, i kdyby se jednado dale ,neZ mezi ty 203 delegaty, kteri byli o 'elena domaciho iadu. Spolkove jednana poslednim sjezdu. KdyZ bychom od- ni nenniZe bYti zavadeno do politickYch poeitali takove, kteri pro stati, nebo ne- coleji, ale nutno dodrZovati spalkova jakY telesnY neduh nemohou si zVYSiti pravidla .To vSak neznamena, ze men sve pojiSteni, men bychom dosti delega- bychom bYti neteenYmi, kde prejeme si, tri, kteri by si mohli pkikoupiti pojiSteni, aby nail bratr dostal se do verejneho Naopak, je naSi povinnosti: celkovem obnosu etvrt milionri dolara, ba moZns jeSte vice. Na dotazniku, kterY mu pornohli, aby se do podobneho aradu byl predlozen delegaturn, byla otazka: dostal. JenZe to nemirZeme provadeti KdyZ zapocitate sve syny, dcery a vnou- ye ,schuzi, ba dokonce v torn smyslu daeata celkoveho poji geni ma vase vati navrh a hlasovanim to schvaliti. rodina u SPJST? Podivili byste se, kolik VSechny politicke veci ponechejme mimo delegata. odpovedelo "pouze ja", "jenorn schtze, a pak se milZeme smele shromaZja s m , nic , zadny pny a podobne. diti u nalevny nebo na dvore, abychom Zde vlastne je otevrene a dosud nevy- dobreho eloveka podporovali dle moZnoeerpane pole. Ka2c) , - clomaci organisator sti. Nikoliv ale ve schuzi. Pro tuto vec by mel anti pravo, aby mu byla predlof se na redaktora nezlobte. Zena. kniha, adetni, z nix by seznal, kdo Sedm distriktil bylo. utvoieno sjezdem ma dostatednd poji geni a kde je takkka a sestaveni jejich veSlo v platnost ihned. nutnosti, pojilsteni mit) zvY geno, jak pro Od sjezdu uplynuly jiz dva mesice a doelena, tak pro jeho celou rodinu. U ne- sud vSude ticho. Mail to bYti organisadkterSrch radn iteetni je nejlepSim orga- ni distrikty ,jimiZ by se rozvadela nanisatorem, treba Ze se d s polku ani ne- borova, prace. Snad na omluvu mohli bypohne. I,oni, kdy byly velmi slibne uro- chom pripustiti sbirani arody, praci v distirnach a s tim spojenY obchodni dy, sotva jsme predstihli rok ruch. Jenie nejsou v gichni zamestnani Jak se zacIrZime letos? Tfetim dideiitYm bodem, jsou projek- nasledkem bavinove arody. Mame dosti tovane kursy organisaeni a nasledovne mestskeho lidu, kteri by mohli vypomoci ustanovcm statniho organisatora. Snad alespori s predbeZnYrni plany na distrik- se tni schuzi koncem zari, v _fijnu nebo nekdo namitne, Ze tato vec nemif ie resit u domacich rada. Ba naopak, kaZ- listopadu. Uplyne pill roku, nebude prody rad mel by usilovati o to, aby jeden vedeno Mc, ad na siezdu zamy§lelo se, kaZdY dornaci organisator byl od svYch Ze utvorenim distrikta zamicha se stodornacich elenu vybidnut a vyzvan, aby jatou vodou jegte na podzimu. Mame dise nechal zapsati do tohoto kursu. strikty, kde byli zvoleni prozatimni stne je to povinnosti organisatora, aby rednici neZ celY plan bude sjezdem vyuZitkoval vYhod, 'dere se mu nabizeji. schvalen. Tito prozatimni arednici meli
Ve stredu, dne 3. zafi 1952.
V 2STNIX- WEST. TEXAS
Strana 3
by podniknouti prisluene kroky, aby di- demu na gemu elenu, aby navykl tomu dle poetu Clem na devatem misto, dnes strikt si zvolil eve trvale idedniky. pocitu, 2e patti do velke . rodiny, i kdy- jsme na sedmem. Dle nashromdFdeneho S potegonim moino oznamiti, Fe pity by byl vzdalen. Rodiee, postarejte se o majetku jsme rovneF posunuli se na sedto, aby vase deti dostavaly Vestnik. me misto. Jsou etyti slovenske a dve Cedistrikt bude miti svou schdzi na etvrtou FiL 1a iadost, abych vyjmenoval dva- ske jednoty ye SpojenYch statech, ktere 21Pdeli v zati vNeedville. Snad nebYti cet nejveteich kada Jednoty. Napted navrhu sestry Vajove z Houstonu, aby jsem se pozastavil a zamyslel, zdali Fa- jsou v popredi patent Clem a teF majetkove. Jsme vbak prvnirn deskbelovense v pti gti schazi pctadala soute2 datel nema na muke, aby mne ptivecll skYm spolkem, ktery zavadi cvidebni ani paty distrikt by nieeho nepodniknul, do nesnazi. Ale uvedomil jsem si, k ne- kursy pro sve organisatory. A na gi orAveak vYbor na souteF byl ustanoven ni to vlastne Fadnym tajemstvim a Fe ganisatoti dostanou patriene povzbuzemusel nee° y ypraeovati, a tirn se stalo milk se o tom ptesvedeit kdckoliv, kdo Fe patY distrikt bude miti svou schuzi vezme, si sezna, m delegata a udanY po- ni a pokyny, nab vzrust a postup bude mnohem rychlejei. koncem zari. Oeekava. se , Fe budou lena.• Nasledovne vyhcvuji pram Prvni heteve Mijeky proti certilikitum zastupci ode yeech dva,ceti radii 'et c ktere path do distriktu, hodne elena Fadatele a jmenuji dvacet nejveteich td- byly povoleny v Temple v rote 1928. dle jejich velikosti. 1. mist() ma. rad lined prvniho roku po onom sjezdti bylo s dam' do &cuteFe, a teF sluene zastouPokrok Houst9nu, 2. Praha v Taylor. 3. udelano pujeek na poplatky v obnosu peni hosta z jinYch distrikta. OeskY prapor v Cyclone. 4. Novy Tabor $9.000. Oislice piljeek proti elenskym cerJegte pied nekolika lety miloktery z v Caldwell. 5. Karel Jonas v East Ber- tifikatiim stoupaly rok od roku, takle nagich mladeich Mena. sahnul kdy. po nard. 6. Karel Havlieek v Hallettsyille. koncern rcku 1941 bylo , elenUm pi jeeno Vestniku, aby ho eetl, nebo aby se ja- 7. Hvezcla Texasu v Seaton. 8. Cechoslo- na certifikaty $663,529.00. Od toho case kYmkoliv zpasobem informoval trochu van v Hillje. 9. KomenskY v Granger. certifikatove pujeky p•Dmalu klesaji. bliZe o nagi SPJST. Ti mladei meli pouze 10. Svaz Geehoslovarra ve Fort Worth. Snad jsou lep gi easy, mad elenove nenejasnou ptedstavu o yyznamtv a Onmosti 11. Vesmernost v Nelsonsville. 12. a 13 radi sahaji do sve zalohy Zivotniho ponageho bratrskeho spolku. Organ byl Ennis a Jaromir ve West (mely o sjezdu jigtoni. AZ bratr 'UrbanovskY poda svou pojitkem mezi veemi eleny Jednoty a stejnY poeet Mena a hlast). 14. Slovan- ptieti zpravu, veimnete si, Fe certifikatobyl vZdy vydavan za titre aeelem, aby ye Snook. 15. Pokrok Dallas. 16. rad Fort ye pajeky se zmeneily. Jednota docilila co nejlepeiho vYsledku Worth eislo 154. 17. Hvezda Miru v Blei Sestra Kamasova: ,Diky za piedu eveho elenstva. Dokud jsme meli or- blerville. 18. Elmaton v Blessing. 19. Po- placeni Vestniku sve pritelkyni v LouipfistupnSr pouze tem star g im ele- krok Sweet Home. 20. Nova Morava dislo siade. Hodne neelenii rte Vestnik, a teZ nam a tern mladeim, kdo se dostateene 23 mezi Schulenburg a Hallettsville. Pr y dosti od vedoucich Ufednikil od jinYch genim nyneme Men petadvacet radii Jednoty bylo za--naueilsky.Dnepot eeskYch a slovenskYch jednot pozbruji, tici, ze Vestnik, vydavanY v oboe' loFeno 1. eervence 1897, kdy Jednota by- jak nejvet gi eeska jednota v Texasu se Cich, lepe vyhovuje svemu poslani. Sta•- la zalo2ena. Z techto zakladajicich radii zvelebuje a mohutni. Obnos byl spravnY. be dochazeji Fadosti od na gich mladg ich jsou v poptedi: rad 24 (tteti rnisto), tad Clenkyne od kadu v Crosby: --- Vag Mena, aby jim byl Vestnik zasilan. Mnohy 17 (etvrte rnisto), tad etyri ( geste misto), vas spravne varoval, abyste miadik a nejedno devee, Fijici nyni daleko rad 20 (devate misto), fad 25 (dvanacte vnitrnihlas new podobneho neposilala. Musite uvaod sveho rodneho mista a el./yen drivej- misto), Fad 9 (etrnacte misto) a Fad 23 Ziti, Fe s dopisy do organu je tomu pcgich znamYch, radi maji zpravy z ,okoli, (dvacate misto). Dojde-li na sloueeni &brae jako s oblekanim: jine gaty k dokde vyrostli. Valy radi sahnou po mist radii v okresu Fort Bend, jak se doslY- jeni a jive na slavnost. Tohle by vam nich novinach, vychazejici v mesteeku cha, Fe bude uskuteeneno ,mute to byt ani bratr Moueka neuvetejnil, treba byl nebo v okresnim di sousednim meet& A druhY nebo treti nejsilnejei tad v Je- lepsi a shovivavejei. Jestli se zlobite na. prave zde by meli naei starei elenove dnote. KterY= fad je na dvanactem miste, sveho synovce, Fe se podpisuje "Henry" pamatovati, tie Vestnik je rovne2 pojit- museji tad Ennis a Jaromir zjistiti sami. misto "Jincltich", asi Fe k tomu byl vekern mezi starilmi domacimi eleny a Pied sjezdem oba Fad mely 345 dospe- deny od malieka. Ptitom jste si nepckteri bydli jinde. Tohoto tYd- lYch Menu. vSimla, Ze Vy rovneZ pi gete sve jmeno ne odeslal redaktor dve Fadosti mladeich Pied patnieti lety, roku 1937, dostal "Frances" misto "Franti gka". Zkuste elena, aby jim byl Vestnik zasilan. Jei SPJST s ji- psati podruhe, ale s jist,otou, Fe to "ne., . den z nich je graduant z A & M College, jsem napad porovnati na g nYmi bratrskYmi spolky. Sestavil jsem pujde do kose tmaveho". snad nejmladei z podetne 100% SPJST Bratr Marek, pred.leda Hlavni Ifiadovrodiny. Pokud studoval, jeho za,jmy nesly tenkrate tabulku 25 oeskoslovenskYch Y oznamuje, Fe na gi organisatori zin bratrskYch a sesterskYch jednot. Kde se ureitYm smerem a elenstvi u SPJST bylo veci podradnou. KdyF dostudoval jsem nemchl ziskati informaci jinsrm skali do dneeka asi sedm set novYch elea dostal vYhodne postaveni, pomalu se zpilsobem, dopsal jsem na hlavni fitted- na. Jsme trochu pozadu v pomeru nov nem probouzi na.chylnost k tomu, o niky zminenYch spolku. Ochotnd mi byly vYch elent roku loriskeho. Bude tteba eem jell° rodide tak 'east° hovorili, o poskytnuty Fadane informace. Z ylag te zdvojnasobiti naee asili, abychorn dood bratra Slovaka clostal jsem vice rieF hnali, co bylo zameekano, a abychom dospolku SPJST. Preje si Vestnik, a.by . byl lepeich informaci o spolku, jehoz je j sem oeekaval: "Posielame naSu Meta- , sahli lepeiho vYsiedku. Proto take klade Menem. A takovYch mladYch Mena ma- taru." — "Prajeme Va g irn podujatiam se daraz na ony kursy organisatorir, ze me na sta. Bylo by zahodno, aby starei mnoho zdaru." "Bude n'as twit', ked' pri lepenn vycviku prijde lepsi vykon&mac' elenove sami vykonali tutu ma- /lan date o sebe znat"'. Tehdy porov- nost. A take se klade na srdce veem orlou elenskou. povinnost a postarali se o navaci tabulka ukazovala, Fe dle toho,' ganisatorum, ze jejich p gadayky budou zasilani organu tern, kdo jscu 'deny, pa- jak Ceske a pcdparne spolky byly za- vyeei. Kdo neupiee pet tisic novd pojietesi delati prrIvo na tri k Jednoty, ale jsou vzdaleni od do- kladane, Naee Jednota byla ttinactYm ni do roka, mova. Meli bychom si uvedomiti, Fe or- OeskoslovenskYm spolkem v Americe.arad organisatora. Sava by se nag el jediny mezi nagimi gan je agitadni prostredek. Organ je Dvanact bylo zaloFeno drive a dvanact pravidelnYm tYdennim upozornenim, ze z tech petadvaceti, o kterYch jsem mel organisatory, ktery by p11 vysvetlovani jsme jedna velka rodina, ktera denne informace, byly zalokny pozdeji ne2 vyhod Fivotniho poji gteni nadejnemu ele prirtista. Organ me byti ptistupnY kaZ-- nab SPJST. Tenkrate byla na ge SPJST nu nedostal otazku: "A kolik takove Fiot-
S T N I K s WEST, TEXAS
*Xilika 4 ni pojiSteni stoji?" NaSi organisatori znaji poplatkovou stupnici a spravne vysvetli mesfeni nebo rani poplatek. Vzdor tomu nejspravnej gi odpoved' by byla, "PNteli, to ja nevim, a to se neda ureiti." I kdyby novY Glen doki se' vysokeho yeku, a met ddivotni certilikat, malokter zaplati pinou sumu sveho certifikatu. A kolik takove 'Zivotni pojiSteni stoji, kdy by Glen zentrel nahle v mle.clem veku? Zde si vezineme pfiklady. Na padzim roku 1920 muj bratr nechal se pojisiti na $10,000 u obchodni pojiSt'ujici spoleenosti. Rekl mi, ze jeho prvni P2 eni poplatek byl blizko dvou set dolarn. V eervenci 1921 projevil prede mnou obavu, ja,k zaplati druhY rani poplatek na ono pcjiateni. Do etrnacti than stal jsem nad jeho hrobem. Jeho pojiSteni bylo $10,000 spoleenosti a $1,000 u SPJST. JinY pad: 201etY mladik stal se elenem SPJST. Zaplatil svuj roeni poplatek $21.76. Nei uplynul rok, byl zabit v automobilovern neStesti. Jednota vyplatila tisic dolarit pojiSteni. Kolik stoji pojiSteni na tisic? . . na pet tisic? . . . ei na deset tisic? Pfesnou . cdpoved' nenajdete v platebni tabulce. Je spravne udati eislici rnesieniho polatku a rooniho poplatku, ale pH torn si vzpomerite na ptipady, kdy SPJST vyplatila dvacetkrat, tficetknit, pades,dtkrat vice neZ byl poplatek. Z potulek zapadnim Texasem postal redaktoru pozdrav bratr J. J. KruSinskY z Corpus Christi. Jak .z listku mohu usouditi, zastavil bratr Krueinsk* v San Angelo u bratra Bedricha Sochy, nebot' se oba na pozdravny listek podepsali. Dalh se bratr Socha zldkati k dalAi ceste s bratrem Kru ginsk)im, listek neprozrazuje. Diky za vzpominku. Lezi piede mnou jeden bratrsky mesionik, kde vidim obrazek 260 organisatorii jiste bratrske jednoty. Melt svrij vlastni sjezd — konferenci organisatoHi. A ja.k by si to nemohli dovolit, vklyt' prodali v Aesti mesicich tohoto roku vice pojiSteni ,neZ co naSe Jednota ma dnes na knitiach. ) • 4 • ( OZNAMENI vg'em elenfim v okoli Rowena a San Angelo, Texas. Timto Vain oznamuji, ze ti ednici Hlavni rifadovny se zrioastni spoleene schtize fadu eisla 49 a 160 kterd se bude konati v sins faclu Rowena v Rowena, Texas, v nedeli dne 14. zari ve 2 hodiny odpoledne. Zveme Vas vSechny. Pfivezte s sebou VaSe sousedy a zname. S bratrskym pozdravem Edward L. Marek, pfedseda Hi.
td.
Provolini ku vein eleninn p5teho distriktu Na§ ' e.stridety sjezd schvalil utvoteni distriktft. Organisaeni distrikt, slolenY ze fedu Sesti okresft okolo Houstonu, oeislovan byl jako distrikt pity. Zahrnuje vAechny lady v okresich Liberty, Galveston, Brazoria, Harris ,Waller a Fort Bend. V posledni predsjezdove schazi, kterou tento distrikt konal v Needville, schvaleria, byla, rnyelenka, aby z pfilditosti pri• schtize tohoto pateho distriktu pore.dana byla "souteZ mladde". K tomu eelu pfihlakna byla dobrovolne dostateena suma penez, aby odmeneno bylo nekolik nasich deti za svoje vYkony. Na vypracovani plaint a postupu teto "soutde mladde" jmenovani byli bratfi Vladimir StrakiickY, Franta Vavfik Stepan Valeik. Pfipravy sjeZdove oddalily yypracovani planu. Mmuleho tydne seHi se jmenovani bratli a predkladaji vsem clenum 5. distriktu pravidla soute• jak byli povefeni v distriktni schuzi. Tato soutez je pro vyvinuti lepSi spolkove grace, einnosti vzdelavaci a vYchovne, pro deti, ktere jsou bud' samy eleny nektereho faciu v 5. distriktu nebo jejichZ rodiee, nebo jen jeden z rodiefi je elenem nektereho kedu zde jm.enovanYch: eislo 42, 62, 65, 81, 88, 91, 96, 108, 111, 112, 114, 119, 132, 136, 139, 142. 146, 149, 156 a 162. Poeitame, ze v tomto 5. distriktu mime celkern dvacet Path). SouteZ bude pro deli, ktere bud' samy, nebo jeden z jejich rodien jsou eleny kterehokoliv jrnenovaneho fadu. Ditky vyhovujici -Mint° podminkam, a ktere dosud nepfekroeily 14. rok sveho veku, jsou opravneny podileti se na teto "soutdi mladde". Rodiee takovYch deti jsou Zadeni, aby prihlasili deti do teto soute2e. Cela souta je rozdelena na pet skupin. ✓ kakie skupine budou udeleny tfi ceny, tedy bude udeleno celkem patnact cen, lee by soudeove jinak rozhodli. Prvni skupina: — Ktere dite nejlepe ete a piSe eesky. Prvni cena $5.00, druha $3.00, tfeti $2.00, Oteni a psani bude vzato z Maleho etenere z Vestniku, z nektereho eisla poeinaje 6. srpnem 1952 a koneici 10. zafirn 1952. Soutdici ve eteni budou poledani, aby pfeeetli nektery odstavec z Maleho etenake nalezajici se v nekterem z onech Sesti eisel Vestniku. Dite, soutekci ve Oteni, musi se te2 podrobiti zkouS ce ve psani, pri ktere v gem najed.nou bude diktovana veta yzata z Maleho etenate. DUI stars nd 14 let nebudou k dne zkotrece, ani k 'Zadnemu vYkonu teto soutek pripuSteny.
Ve stfedu, dne 3. zaIi 1062. Zpevy mohou bYti eeske nebo anglicke, skupinove, dueta nebo solove.. Kvalita hlasu a prednes bude rozhodovati. Treti skupina: Hudba na jakYkoliv vlastni nastroj. Pro hudbu klavirni, piano bude obstarano. Ceny budou °pet $5.00, $3.00 a $2.00. otvrta skupina: Tance, bud' skupinove nebo jednotlive. Prvni cena $5.00, druha $3.00 a tfeti $2.00.
Pate. skupina: Ukazky detskeho u meni, jako malba, vk.§ivicy, fezba, modelovani a poclobrie. Prvni cena $5.00, druha $3.00 a tfeti $2.00. Tato souta zaeina ihned Po uvefejneni techto pravidel a konei tYden pied pfiAi schfizi 5. distriktu, ktera bud 0 koliana v druhe polovici zati. Presne datum. schfize bude zaveas oznameno. Jmena deti, ktere se chteji podileti na teto soutai, museji bYti oznameny tajemniku 5. distriktu, bratru V. Straktickemu, Rosenberg, Texas. V pfihlake si bYti udano, v ktere skupine dite chce soutditi, a kolik easu jeho eislo vezme, kdy bude soutekti ve skupine druhe, tfeti a etvrte. Dle poetu soutelicich a delky jednotlivYch vYstupft bude mono upraviti eel* program, aby cela soutei se vykonala v odinefene dobe. Apelujeme na vgeehny rodiCe, jestli maji ditky pod 14 let stall, ktere maji sehopnosti nebo tale/ t uplatniti se v teto sou-. te gi, aby sve deti pfihlasili co nejd•ive. Neeekejte na posledni tYden, aby vase ditko nebylo zklamano. VS'echny ptlhle.§ky adresujte: V. Strat nicky, Rosenberg, Texas. Franta Vavfik, V. StrainiekY, tepau Valeik, vYbor 5. distriktu. ) • 4, e Citron a ocet v zastoupeni Na odlehlYch mistech nemame easto rnoZnost pfivolati okamkte lekate a piece je nekdy rychla pomoc Z'adouci. Take domaci lekarnieka, neni vkly po ruce. V takovem pfipade nezbYva ne2 sahnouti k domdcim prostfedkrim. Jednim z, takovYch prostfedkfi je citronova At'ava. Z ni poridime si v nutrient pfipade dobre kloktadlo pro deli, dostanou-li nahle boleni v krku. Take krvaceni z nosu zastavime snadno vdechovanim vody, do niZ jsme pfidali citronove St'avy. Citronove, 'at'ava sniZuje take easteene horeeku, tisi zvraceni a poti'Ze zakvaci zpilsobene vedrem. ji do eerne kavy, je citronova, At'ava dobrYm prostfedkem proti migrene a bolestem hlavy. Citronova limonada poslouti dolafe i pfi zachvatu mclloby, pii Stipnuti hmyzem, pti horeece deli. V tomto pripade ovinujeme jejich telo obklaDruha skupina: — Zpevy, kde prvni dy namoeenYmi ye vode, do niZ bylo pficena bude $5.00, druha $3.00 a tfeti $2.00. clano octa.
Ve stredu, dne 3, 7.,Ari 1952. Er
Oda Dopisovatelslicr
VtSTNi it WEST,
Tak bratii a sestry, hled'te se vgichni do schrize dostavit, srdeenY pozd •av na Ptouci, jsem jako vady Marie Klausova. alis
it4d Jaromir eislo 54, West, Texas. olerifun fla g ella fadu na vedomost do.yam, ze ptiati nedeli, 7. sail, mime tadovou schrizi, tak se hled'te dostavit v hojnem. poetu, jestli jste se jeate neuPOW teetni vStor pada evrtletni vu, ale zciali je dobra, ci apatna, to nevim, nebot' ac pikovacka jz zacala a nekteii cleni penize maji, platit zapornenou. Dries chci je gte jednou podekovat bra, tram a sestram houstonskello tadu za nayatevu na gi srpnove schrize, ae se dostavili na na g piknik v talcovem horku, nebot' ptijeli skcro v poledne. Dekujeme Vam vsem uptimne, a nekdy pfijd'te zas. — Horko je potad nadeje no, cleat' tadria, broskve padaji, co kde jsou, upedene na zem, kvitka nepoinfite zalevat, v gechno vadne. pilcovani je v poructu. Nekteri rolnicl maji dost dobrou firodu, ale neko tika, ae to nestoji za trhani piksakri, a ani si ted' rolnici deate nepfeji, ze by to "pry" pogkodilo baylnu. Korny jsou piasttedni jakosti a vetainou se zde sklizi kornoqin sberaeern. (Cornpicker). Posledni dobou 'name dost pohitu a na g pohrolanik nemusi ani pikovat. Prim zemrelo novorozene p. a pi Rajmund 8ustaloidm a bylo pocflovano na nag katolickSr hititov na West. Pak pi. Hessel, kterou ptivezli od Dallas, pak se snad utopil pan Carter, kter' byl pochovan na PeneloPe, pak malioka Irenka p. a pi. Emil HegarovSrch, ktera byla pohitena na Boldspring. Pak ye Fort Worth zerritela pia dlouhotrvajici nemcci pi. Vlasta Vitkova, sestra bratra Roberta a sestry Albiny Oervenkovkch. Shen mrtvSrrn Ptejerne klidnY spanek, aby je zeme netlaeila a pozristalSrm path naae soustrast a nej ytelejai nage sympatie v jejich zarmutku. Pi Vitkova. byla pochoYana v Granger, yedle sveho manaela, kterST ji pfedeael na vednost pied 15 lety. Onehdy jsme se se gli u naaeho syna v Hoen s •p. a pi. Lud yik 131ahutovkini, kteti zde byli se synem na navateve z Oregon u jejich rodiny a bylo narn mile se s nigh setkati a trochu si poltlebetit, a ua jste asi dorna, ae ano? Pi. John Melnarova, posila Dozdra y a ja, tea. Waal nemocni se nechti polepait, a drai se postele, bit Fr. Janek, Louis Hor.sak a nag redaktor echoslovalca, br. Edo. Batant a pan doktka . Pazdral tea, ale jde pomaloueltu k lepairnu. ale to horko tadnemu zdravi neptida. Vgem na gim nemacnSqn pfejerrie, aby jim bylo lepai mobil. se zase twit ze zdravi.
Tsmis
•
Odbooka SVPS eislo 9., Foil, Worth. 1V1ili bratii a sestry: Chci y arn jen podati malou zpravu z naai posledni schfize S.V.P.S. prcti ohni a bouti eislo 9, kterd se icanala 17. srpna v sokolovne. Schilze byla zahajena ve 2 hodiny odpoledne mistoptedseciou Waltrem Hejlem, za ptitomnosti velkeho poetu elenstva.,Nda ptedseda Anton Tirk se flair' trochu zpczdil. Na ceste, kde musel jet byl prove velkS , oheri a testy byly zastaveny a musel dekat, as to mohl projet. proto mu to byla prominuto. &hi:lac pane pokraeovala.
Strain •
kde bylo tfeba, vypomahala pfes ce4r eas akoly. Dale byly sestry, ktere se sttidaly denne: Elenor Svadek, Elizabeth Gregory, Lili Mc Millen, Lilian Smith, Huberialc, Agnes Merlich, Anna Juran, Carmen '8imek, 2ofie Vitek, Lilian Beean a Rosi Kienek. Pak tyto sestry, co darovaly do kuchyne: Marie Tesat, 6 pajfi, Marie Prochaska — dort (cake), Lilli Mc Millen, dort, Carmen 8imek, dort a dva pale, Elenor Svaeek, dva paje a 6 Tiber masa, Aloisie Albrecht, kolaee, Anna Kotef, kolaee, Joe Milan 3 slepice a 9 melounfi.
Take na g i bratii nezfista,li pozadu: Anton Matejka, Raymond Huberiak, Emil Milan, Joe Gregory, Stanly Kfenek, Joe Merlich, vypomahali vaichni, kde bylo potteba. 13ratti a sestry, nezlobte se, jestli jsem nektereho zapomnela, feknete mile to, a ja, to rada opravirn. Vern Bratr tajemnik, John C'haloupka vy- Vain, jmenem Sokola srdeene c leku j i a svetlil clenum, aby si vzali pinou hodno- doufarn, ze narn i paddle yypomuaete. tu pcjistky proti bouti, jako maji prati Jeg te muslin podekovat sestr y Franohni, aby dostali zaplacenau pinou hod- ces Je'aave z Temple, ktera, kdy to byla notu akody pfi bouti, jako pia ohni. Ne- navgtevou ye Fort Worth, darovala, Sckteri si vezmou pojistku jen proti ohni a kolu krasnou pro givanou deku, abychom ne proti bouti, nebo jen easteenou proti ji dali do vDary a udelali nejake penibouti a pak, kdy maji akoclu tfoineriou ze pro Sokol. Ona vi, ae je pottebujeme. bouti, volaji fifedniky, aby jim ali odha- Prodavame listky na ni a 21. zati, kdy dnout akodu, a kdy jim feknou, ae ne- tady budeme mit vefejne cvfeeni, ji gt'a, mohou nip dostat, anebo jen easteenou stn' 'Cloy& dostane, kdyt se vytahne akodu zaplacenou, tak se zlobi. Proto j eho eislo. bratii, kdy si vezmete pojistku, vezmete Nasi cvieenci stale cvici i pied arnesi oboji na pinou cenu a pak kdy se rickou vetejnosti, kde jich zvou, aby jim van-i stane akoda, tfeba za tai dolar1, zacvidili a zataneili eeskou besedu. A tak dostanete ty tri dolary vyplaceny oni za to dostanou pochvalu od Ameria fitednikrim to uaetti =oho easu. Ta- eanii, ale pottebujou naai porncc, abyke tam byli eleni, kteti men akodu a chom je podporovali. clekovali, ae jim byla pojistka do centu V sobotu, 16. srpna, zde nahle zemfel akody vyplacena. Anton Ermis, manaelka ho ptede gla pied Pak bylo jednano, ze na pti gti tijno- 11 mesici. Zanechal zde jednu dceru, 2 you schuz si udelame velky abed. NaSe syny, zete a vnueku. Pochovan byl z Icasestry se postaraji o peeivo a jive pokr- tolickeho kostela v gech svatSich dfistojmy a bratii Joe Milan a Bob Easly o ma- nSim faratem Zachary, farotem E. Gerso. Skoro vaichni eleni si zaplatili sire lich a velebn'm panem GlagovskYm. Rodino Ermisova, ptijmete na gi uptipoplatky a naai , rifednici si velice pochvalovali, zvla gte na g piedseda A. Tirk, mnou soustrast. Koneene musing jia ptestat. Myslela mel z toho velkou radost, ae byl tak velkk poeet elenstva zastoupen ph schii- jsem, ze napigi jen par Midi a zatim se to prodlouailo. Dne 7. zati mame tazi. dovou schfizi a ptala bych si, abychom Cviditelska akola, byla tea ukoneena 9. se segli ye velkem pOetu. Proto, bratii a srpna s peknSrm programem kursistii. sestry, ptijdete vaichni. Po ukoneeni programu, byly odevzdany Anna Milan. S pczdravem kursistfun diplomy. Take jejich kuchatka, sestra, Matejkova, dostala dlplom a clarek od kursistri co Oborna, kuchafka, Vgichni kursisti si zasluhuji pochvaly, ae se dobte uelli a vzorne chovali a douVakere dopisy pro Vestnilt, thinky fame, ze budou tak dale pokradOvat v a referaty po glejte na adreste resokolske praci. daktora: TeZ muslin pcdekovat sestram, ktere EDITOR OF ViSTN1K se stfidaly a vypomalialy sestfe Matej4402 PRAGTJ HOUSTON 7, TEXAS kove v kuchyni. Take sestra Jeemenkova se starala Icatc1S7 den o aiznive a
Viem dopisovateliim
Strana
e kid C ' ulak eislo 165. Moulton, Texas.
VEBTNi S — 'WEST, TEXAS mezeny ye stanovach. Pro Jednotu distrikty maji bYt take pojitkem ye yykonavani naborove prate novSich elenti, se tvlannim ohledem na mladet. Nejen v patem, ale v katclem distriktu budit zaveden kvotovy system. Nabor pies kvotu budit odmenen nejakou pamatkou pro organisatory, jako: perem, sponkou, prstenem a pod. Sorganisovat naborovou praci pro nove deny nebude tak snadne a yytada si hodne planovani a lasky k \red, bude k tomu tteba lidi speledenskYch, kteti dovedou ptesvedeit posluchade o dobre veci. KatdY dist* mel by sestavat z tolika zastupcn, kolik ma tadt, katclY zastupce ma jeden hlas, bez ohledu kolik ma tad elent, tito zastupci zvoli mistoptedsedu, ktery mute bYt i pokladnikem, a tajemnika, ptedsedou mate bYti riditei, zvoleza distrikt sjezdem. Distriktni schtze at' jsou odbYvany prvni nedeli po schnzi Hlavni fitadovny, na teto saint' vyplanuji: 1. Pottebne oznamovani. 2. Potadani distriktni slavnosti s mladeti s nejakYm vstupnYm ku ziskani fondu pro vyplaceni odmen. 3. Zavedeni uvadecich Cet. 4. Hromadne ptijimani novych Clem. 5. Ptednagly a proslovy . 6. Zajezdy do mist, kde je tteba organisadni, nebo spolkove Cinnosti. 7. Spoluprace s jinYmi krajanskYmi slotkami, kde je to =Ana. VYge uvedenY rozvrh spolkove Cinnosti je tit jinde zaveden s dobrYm yYsledkem, prof by se nemel osvedeit i u nak Jeddnoty ? U tadu tefanik eislo 142, mladet se ptipravuje na soutet do Needville, take nekteti elenove chteji se zueastnit jezdu. Oinnost spolkova se omezuje na vYlety, na ykevy a ygude tam, kde se elovek mate ochladit. Minule pondeli odjeli letadlem do San Francisco Cal. bratr Aloise KusYho s mantelkou na dvoutYdenni navgtevu jejich dcery. Pfejeme jim hodne zahavy a At'astny navrat S bratrskym pozdrayem Alois Vaj a. go a, • t_.
Upozorimjerne ygechny eleny nageho tadu, ze bUdeme odbYvat naki pravidelnou schtzi 1. nedeli v zati a to 7., odpoledne ve dve hodiny. Zmenu Mame, pro tote 14. tali, toti druhou nedeli, mame zde velikou celodenni slavnost nageho katolickeho kostela (neb osady) v parku V. F. W., no, kterou je kaidY uctive zvan. Novinek zde je malo. Mame stragie vedro a tet hodne sucho, ale rolnici ne chteji deg', bouti neb vitr, mail pin g pole otevtene baviny, take o ptekot se sna,ti co nejvic ji posbirat. Pikovada chybuje, plati $3.00 od sta liber a nekteti i vice. Je to hodne, ale kdyt cena ba ylny je pies ` 38c, za semeno $70.00, tak to mohou dat, jen to hledet bez de ge a boute sebrat a vlakna jsou velmi dobra. Kukutice je zde dost a velmi dobra, lepg net po mnoho roku. Cena za ni ten dobra. Letos rolniei si nemohou natikat na Spatne ceny za, sve vYrobky. Dne 14. t. m. jsme byli na pohibu me sestienky pi. Anna (Riple) Slavinske v Houstonu, Tex. Jela na besedu neb vacation do Temple k ptibutnYin a pak s nimi zajela na ryby do Buchanan Dam pri Austinu. Tarn se nahle rozstonala, tak ji honem zavezli do nemocnice do Burnet, Tex., Tam za nekolik dni skonala na tank, mozku. Mela mot vysokY tlak krve, asi za mesic by se byla dotila 65 let. Zanechala jedinou dceru, Marii, provdanou za Allen James Bohuslava; on pochazi z nag eho inesteeka a bydli v Boling, Tex., vyueuje tam na dej ji zaslouteriou odmenu a budit ji zeme lehkon. F'rave, co toto pi g, dostali jsme zpravu od syna, John, Jr. z Houstonu, Bellaire, tie se jim narodil synae'ek, toJe to radost, to se vi, abychom tiz tam jiste ptijeli tak asi pojedem se s nimi a s tim ttetim vnukern se potegt. Je to radost, kdyi 130h da v gem zdravi. Tak pro dneS'ek toho necham. Na shledanou v pri g i schfizi v nedeli 7. tali ye 2 hodiny odpoledne. Svaeina a obeerstveni jako ytdy. Pkijd'te v gichni, a kteti jste pozadu s radovYrni poplatky tak ted' kid Fort Worth eislo 154. kdyt se pikuje, je dobrY eas se vyrovnat. Fort Worth, Tex. Na zdar Vgem! Mill bratti a sestry: Johna Anna Havlik. Timto y am oznamuji, ze naSe pravi• • • ( delna tadova schnze bude konana jako d atefanik eislo 142. obydejne prvni nedeli v mesici, totit 7. Fairbanks, Texas. tali ye 2:30 hod. odpoledne v Sokolovne. Mame zde hrozne sucho a ph torn yelSchilze pateho distriktu se bliti, mu- ke horko 104 a2 108 stupria kaZdV den. sime se tedy snatit, aby tato schfize To try a uz tii Vdny a po de4i neni ani need znamenala, nejen pro tady v nem to nejmenSi znamky. Tak tedy nezazastoupene, ale take pro Jednotu. Pro pomette na schazi. Koneim s pozdravem tady ma znamenat pojitko ku Hlavni na vkchny etouci tadovne, ktera ma svojc povinnosti oFrances Jeemenek,
Ve stfedu, dne 3. zari 1952. Dayejme kvetiny tiyYm . . I Z Austinu se oznamuje, Ze se tam mi1 nulSt etvrtek konala pekna schtze. flád I Maya, Texasu, Slovanske Podporujici Se, dnoty Statu Texasu a Universitni Cesky 1 Klub spoledne oslavili narozeniny Dr. Ed. Midka, profesora slovanskSrch jazyka na texaske statni uni yersite. °slava se kcnala v krasne zahrade manZelt Jan HejloySrch a zahajena byla pani ilejloyou, jet uvitala ptitomne i oslavence Dr. Mieka, o nem'Z prchlasila, Ze ma mm)ho pfatel, protok se se glo asi sto krajana a krajanek. Bylo mono pozorovati te Dr. Mieek byl skuteene oslavou kvapen a pohnut. Dekoval za poctu a krasne darky a tekl, ze site vi, ze si takove oslavy nezasluhuje ale 'te si vati velike fteasti ptatel. Prohlasil, ze jeho zerntela, maminka jej ueila, ze "ptatelstyi je cennejSi netli zlato". Z ylaSte jej poeetne bYvale studentky a student se oslavy zneastnili a povedel, te mantele Hejloyi mnoho pro na g., studenty vykonali. Vkchni fidastnici si pochutnali na vYborne yeeeki, ptipravene pani Hejlovou. Nasledoval zpev oeskYch pisni, tizenY sleenou Ludmilou Kopeckou hrou na kytaie. — Potnn Dr. Mieek ptedsta yil jeho spolupracovnika Dr. Jaroslava 2ivneho a oznamil tie se prave vratil z university pennsylvanske, kde dosahnul doktoratu, filosofie ye slovanskYch jazycich. Na YYz yu dr. 2ivriST promluvil a zdihaznil, te se velice Val na pakraeovani v praci na universite. Bylo jit hodne pozde, kdyt se ffeastnici rozchazeli a mnozi rikali, te by se podobne schfize krajann a krajanek mely konati easteji. Je to skuteene pekne, kdy't se nak lide ptatelsky schazeji a take chva.lyhodne ,kdyt kvetinv -uznani davaji tivS'rm a ne as po smrti .. . Dr. Ed. Midek. S pozdravem (Foznamka redakce: Gratuluji Ti, bratte MICku, ku Tve jedena:Sedesatce. -Kvetiny ptivezu pkiletitostne.) ) • a, • Rad Bratti Svoody eislo 67. Schulenburg, Texas. Ctene sestry a bratii tadu Bratii Svobody eislo 67. Timto yam da,vam na vedomost, te naSe pravidelna etvrtletni schnze bude prvni nedeli v zati, totiti sedmeho zati. Jest zahodno, abyste se v co nejvetkrn poetu dostavili, neb mame du'.letite jednani pied sebou k vykizeni. Tedy nezapomente a ptijd'te v gchni a vezmete sebou i vase rodiny, mista mame dost. Po schnzi budeme mit spoleenou svadinu a take nee° zapit. S bratrskYm pozdravem Frank Holub, tajemnik.
Ve sttedu, dne3. zaii 1952.
NAt ZALOV
vtsTisrix— WEST, TEXAS RESOLUCE SOUST'RAST)j.
PRATELSKIt VE'CiREK.
Resolueni•vYbor tadu Pokrok Jihu '12 v Cameron, projevuje vtele citenou soustrast pozustale rodine nad ztratou jejich rnatky, babfeky, prababieky a nasi spolusesetry
Zabavni vybor to.du Pokrok Houstonu, rozeslal koncem minuleho tYdne mnoho pozvanek k taneeni zabave, itterou tad -bude anti ptigti nedeli, ,7. zati, v sini na. Studewood. Napted zabavni vS7bor zeal pouze eleny, aby prisli, ptinesli sebou pozvanky, ktere poStou dostali a s touto pozvankou dostali vstup na taneeni zabavu jen za padesat centa. Pak ale zaba y -nivSborsezhdnul,ktyopzvank poSle take mnoha ptatelam, kteti chodi k nom na Studewood. Proto upozornujeme vSechny ty, kteti dostanou naSi pozvanku, aby pti gli na. tento "Friendship Dance", ph kterem bude aeinkvati Sil Htenka orchestr, phnesli svoji pozvanku, a tato pozvanka, odevzdana vSrboru, uvolni jim vstup na taneeni zabavu za padesat tenth. Pro ty, kdo neptinesou pozvanku, vstup bude za, pravidelnou cenu. Zabavni vS.rbor tadu Pokrok Houstonu els. 8a.
Frantigky gilerove, RESOLUCE
SOUSTRASTI.
My, nikpodepsanY resolueni vYbor du. Pokrok Roweny Oslo 49 v Rowena, Texas, projevujeme uptimne citenou soustrast pozUstale rocline nad ztratou je-. jich milovaneho otce, rnaniela, statieka a AlaAeho spolubratra, Henry Ryppla, kterY dokoneil svou pozemskou pout' a dile 5. srpna skonal, ve stati 65 rola') a 9
Strana 7
ktera zemtela dne 21. srpna 1952 ye stati 87 roktl. Vime, pozastala rodino, ze teice nesete ztratu Va gi drahe, ale budil yam ittechou, ze i my, bratti a sestry, s Vami soucitime ye VaSem zarrnutku. Tobe, sest,ro, kbudiZ zeme lehkOu, a Best Tvoji pamatce. Za tad Pokrok Jihu eislo 72:
Joe Hibner, Albina Oncifej, F. J. Stoklas, resolueni vYbor. Dne 7. srpna, za velke fieasti ptatel a znarnYch, pohtben byl na hititove Lawn Haven, San Angelo, Texas. Ve svem mladi jako mnoho jinych, zavital na ten nag zapa.d, zde se venoval rolnictvi, za✓ sobotu, 6. zaii potada, tad Pokrok pasil o ten chIeb rodinnY, gtesti mu ptalo, ale na to musel vydati svoji telesnou silu, Houstonu spolednou vedeti. Na programu za niz byl bohate odrnenen, tak svoji ro- bude ten zalUeni muiskeho narozeninodinu opustil v blahobytu. Zajiste mlla ro- veho klubu. Vgichni, kdo mail zajem, jsou dino tesknite pc) Vakm milem man2elu a zvani. otci, budit" yam Utechou 2e my Va g za✓ nedeli 7. zaii 'tad Pokrok Moultonu rmutek sdilime s Vami. Vag emu milernu dislo 27 kona svou pravidelnou mesidni otci budii zeme lehkou. schUzi o tYden Psano za tad Pokrok Roweny eislo 49, V nedeli, 14. zaii velikY" bazar v Narod. v Rowena, Texas. sini tadu Ennis dislo 25. Podrobnosti ye Joe. Holubec, Joe Mareeek, Vaclav Kvas- zpravach od dopisovatehl. nidka, resoludni vYbor. ✓ nedeli 14. zaii, spoleena schuze tadu ) • ilk • ( 49 a 160, v sini fadti did() 49 v Rowena, ye dye hodiny odpoledne. Do teto schtize RESOLUCE SOUSTRASTI, se dostavi fitednici Navni Utadovny. ZveMy, nilepsanY resolueni vYbor faclu me Vas vgechny. Karel Jona g &sic, 28 v East Bernard. TeVnedeli, 21. zaii, a pak kaMou tteti xas, projevujeme viele citenou scustrast nedeli v maid, bude tad Pokrok Sweet nad ztratou na gi spolusestry Home 'Oslo 63 konati pravidelnou schazi. Frantigky Dlouhe, ✓ nedeli 21. zaii Barbecue v sini tadu ktera . zeintela po deli trapne nemoci Pokrok Houstonu els. 88 v Houston, Tex. dne 20. srpna, ve stati 63 let, a . 21. srp- Zaeatek ye 12 hod. v poledne. na •byIa pohtbena na osadnim htbitove V nedeli 28. zaii bude V. distrikt konati v Orchard, Texas. K na gemu tadu pHstoupila v rote 1912 a po ceI' eas konala svou posjezdovou schazi v Needville. Vgechny mi,stni tidy pateho distriktu jsou we spolkove povinnosti svedornite. Z'adany, aby ptedem oznamily svou adast Vime, pczastala rodino, ze. Va g zarmu- bratru V. Stranickemu v Rosenberg. tek je velikY. Ale bucill Vain Utechou, Z"e V nedeli 5. iijna (Oct. 5) Kroukk maMy, elenove vYge uvedeneho tadu, souhol od tadu Pokrok Houstonu Cis pe,, citime s Vann. sehraje anglickou hru o ttech jednanich Tobe, sestro, piejem zaslou r2enY odpo- pod nazvem "She's My Daisy". Zatatek einek. ve 4 hod. odpoledne.
KALENDAR.
) • Rad
• (
Komenskk eislo 20. Granger, Texas.
V pravidelne tadove schazi dne 10. srpna 1952 bylo usnegeno, aby tad konal svoje pravidelne mesieni schaze druhou sttedu yeeer v mesici. Tak v gichni si toho povg imnete a dostavte se do pfigti schtize, ktera bude druhou sttedu veder S pozdravem v zaii v 8 hodin. Henry Vitek, tajemnik. • )• Od fidu Robstown eislo 117.
CtenSf m elentim tadu Cis. 117 v Robstown Texas. Obdr2e1 jsem natizeni, abych oznamil, ze v na gi ptigti schazi bude nekclik novYch clenu k iadu ptijimano, a proto aby se co nejvice Stargich elemi seglo, by ty nove mel kdo ptivitat. Schfize . bude 7. zaii..Pro ty v Detskem Oboru birjake obeerstveni. To2 na shledanou! F. J. Moravek, tajemnik. • 4 • gtenic a jineho hmyztt v bytu zbavime se, dame-li do mistnosti panel" 2haveho uhli, nasypeme non new siry a necharrie pak byt nekolik hodin zavtenY. Panev s uhlim postavime na cihlu do vetgi ploche nadoby s vodou (nebo do vany), abychom pfede gli mOinosti ohne. Vgechno stfibro a jine phbory nutno vykliditi, aby od sirnYch vir nezdernaly a kovove ptedmety (1u--parfi • a • ( stry atd.) natteme vaselinem. — PtipraZa tad Karel Jon -a g dislo 28 v East INCOUS/A)V6 lawny. vime si vge tak, abychom lined po nasyBernard, Texas. Se satin vyeisti se, narnoti-li se gal nebo pani siry na uhli mohli co nejryehleji Annie Ducket, Herman Laidolf, August latka v Cistern 'niece nekolikrat, pak se opustit byt. Sirne wYpary usmrti nejen Kledka, resolueni vYbor. namydli, vypere a usuii. Stenice, ale zniei i vailCka.
Strana 8
V t STNIK— WEST, TEXAS
Dallas, Texas, 28 .srpna 1952. ni schuzi y e West v sobotu, v nedeli a v pondeli, ye dnech 9., 10. a 11. Unora, tddal 'tento vYbor Utedniky Hlavni OtadovPi eteni redakenich fivah a jinYch ny jejich ptitomnosti v teto sehAzi, hlavzpray nekdy se stone, ze neni mono sou- ne stran jednani o organisaeni praci v hlasiti s tire, co jest napsano. Tentokra- na gi Jednote. Bratti Marek, Koliha a Urte jest to mala poznamka na geho redak- banovskY se dostavili a schuze s nimi se tora stran postupu na gi organisadni pre,- protahla do pozdnich hodin soboty, 9. -1.1ce, a abych byl dfislednYm ye svem jed- flora. Netli bratti Otednici odjeli, protote nani, a protote s tou poznamkou bratra nam stale na na ge ptedhilzky, proe po redaktora i s oznamenim bratra Marka, sjezdu ye Fort Worth nenajali vrchniho ptedsedy jUdavni fitadovny, trochu ne- organisatora, tvrdili, ze nebylo pellet na, souhlasim, opakuji tuto poznamku do- ' jeho plat, yytadali jsme si yYkat obnosil slovne. Jest urnistena ve druhern sloupci yybranYch Jednotou na poplatkach za prvni rok elenstvi za rok 1951. Zaroven Vestniku ze dne 13. srpna, dole, a zni: "Chladnou sprchou na plany a nadeje jsme si tet yytadali piny vYkaz, co nabor vYboru, ze postup (poznamka: na gi or- elen-O Jednotu za rok 1951 stal. Porovnaganisaeni prate, o ktere elanek jedna) ni pkijmu a vydani nam ukazalo, ze jsme muae bYti libovolny, bylo oznameni pied- meli ptebytek Best tisic dolart. Za takosedy Marka, ze k zavedeni organisator- YY obnos ut snad by jsme mohli dostati skYch kursil nebyly sjezdem povoleny dobreho organisatora. Podstata namitek tadne penize a ze v gechno musi bYti fi- Clem Hlavni iltadovny byla, ze vydani nancovano z toho, co se dostane od nave patnacteho sjezdu ye Fort Worth udelalo velkou diru do fondu na vydani na tizeni ziskanYch Clem, atd." Neni pro tuto zaletitost nutne opako- ' Jednoty, a ze to vzalo ti roky, netli se vani celeho toho odsta yee, protote tech toto vydani vyrovnalo s ptijmy. Nahled prvnich sedm tadkil jest podnet tohoto vyboru ale byl, ze elanek 17 na gich stadopisu. Nevim zdali si oba bratii, Valeik nov urenje, ze vydani sjezdove se plati z i Marek, vykladaji jednani sjezdu tak pfebyteeneho fondu na gi Jednoty, a ze jako ja„ na to pohlitim, ale myslim ze se vydani patnacteho sjezdu melo take tak oba dobte nepodivali na zpravy sjezdove- bYti itetovano. Aby se takovym vYmluho jednani. Jsem toho mineni, ze sjezd yam celilo, byl tento elanek stanovnim dal Hlavni fitadovne pravo povoliti obnos vYborem opraven tak, k ptesne ureuje, pellet na organisa,eni praci. Nebylo to o- k sjezdove vydani nespada, na fondy urvgem udelano na ptimY na yrh nektereho eerie na vydani za tizeni ye elanku 45, a ze ten clanek 17. vchazi v platnost ihned. delegata, ale toho nebylo tfeba. Mimochodem podotknu, ze, jelikot stran Ve Vestniku ze dne 16. dervence, kterY ptines1 na gim elenum protokol gestna,- tohoto vydani na sjezd zase byly po sjezcteho sjezdu, mate v tomto protokolu, du yymeneny jiste dopisy se eleny Stana strance 15. zmineneho Vestniku, ye novniho vYboru gestnacteho sjezdu, buzprave Sjezdoveho Organisaeniho vYbo- de dolate abychom tento elanek 17 a jeho ru, pokraeovane se stranky 14, nasleduji- zaopatteni sjezdovehO vydani meli lepgi ei opatteni, ktere, die toho jak na to po- na zfeteli. Takove opatteni jako jest v hlitim, Opine staei, aby Hlavni irtadovna tomto elanku 17. by melo staditi pri statmohla povoliti pottebny obnos do zaoat- ni prohlidce. ku nagi naborove prate. Jest to, poeinaje A zase, ten Vestnik ze dne 13. srpna je ttetim tadkem teto stranky a doslovne to na tade. Je to stranka sedma, hned prvvypada, takto: ni odstavec, ktere ma, navesti, ktere u 4) Odporueujeme, aby Hlavni Otadov- nas ma dobrou povest; 'kdykoliv je vidina mela pra y() povoliti obnos k vy- me, hned se necha v gechno jine a ete se. drtovani organisaeniho odboru. Je to pogtovni znarnka z ORCHARD, TeHlavni Otadovna jest povinna na- xas, a v tomhle jmenovanem Vestniku jmouti statniho organisatora, atd." ptinagi skuteene pobaveni. Ale, proe tohle Toto odporueeni organisaeniho vYbo- pigu je zase poznamka redaktora Vestniru bylo sjezdem schvaleno navrhem bra- ku stran toho "koktani", a totit: bratr tra Munizy, kterY byl podporovan bra- redaktor pravi v jeho poznamce, ze se trem Karlem Mikeskou od eisla 6. z Mc-1 stale elovek niquenje; totit to nove slovo Lennon okresu. Nevim, jak by to mohlo "koktal". Je to od bratra Jana GajevbYt ptimeji teeeno, aby to melo svilj skeho nove slovo. To mohu nagemu reeinek. Bude ov gem tteba, aby tato stat' daktorovi povedeti o jinem slovu, a mnobyla, v ptipadu potiti se statnimi dozor- hem lep gim a ryze eeskern. Je to nazev ci na ty nage obchody, ptelotena do jim doktora, a aekoliv jit mam s doktory tosrozumitelne teei. To by byla prvni Yee v hoto druhu dobre zku genosti od roku teto zaletitosti. 1910, nemohl jsem si nikdy domysleti, jak Druha namitka proti tomu, ze nejsou by se mohl "chiropractor" nazYvati eepenize na organisaeni praci jest tato. sky. At v pondeli dne desateho tijna 1949 Kdyt Vybor na opravu stanov konal prv-' jscm dostal od bratra GalevskYlio dopis, Sestry a bratti:
Ve sttedu, dne 3. saki 1952. y e kterem pie doslovne: "Mantelce pomohl doktor Chiropractic, na &sky se jmenuje Dr. Drcal". Pilvodni a ryze eeskY nazev, a jinak jim ted' u nas netekneme. Tak bratr Gajevsky obohatil deskou tee jednim dobrYm nazvem, a douf am ze se na mne nepohneva, ze prozrazuji osobni korespondenci. Kdyt jsem to poznamku redaktora Ceti, hned jsem si na toho doktora drcala vzpomenul, a nemel bych s tim slovem pokoj, dokud je s redaktorem nesdelim. Bratrsky vas zdravi vas, Frank B. Steiner. )• •( Houston, Texas. Cteny bratte reda,ktore: Praye jsem se vratil z myth prazdnin, a po ptehlednuti poslednich etyt else]. Vestniku, vide]. jsem Va gi redakeni poznamku, ktera, se nachazi na strance geste ye Vestniku ze dne 20. srpna t. r., a ktera neni Upine spravnou. Va ge poznamka, ze dr. Porter se mYlil v jednom bodu a byl spravnym ye svem Osudku ye sve generaci. Otec bratra Chernoskeho se narodil ye Vsetine na Valagsku„ "kdyt dr. Porter tvrdi, ze Ospech nebo neOspech ptesazeni da se odhadnouti at v treti generaci. Zde mame ukazku v soudci Chernoskem. On je z tteti generace." Dr. Livingstone Porter byl si vedom, ze otec bratra Chernoskeho se narodil ye Vsetine, a ae v Otlern mladi ptijel do Ameriky se svymi rodiei, ale dr. Porter byl si tez vedom, ze mati soudce ci bratra Chernoskeho se narodila v Texasu dne 22. ledna roku 1857, a se jeji rodiee byli mezi temi prvnimi ptistehovalci, kteti ptigli do Texasu pied nekolika roky pied jejim narozenim. Kdyt dr. Livingstone Porter Ph. D. a rector, Thomas Episcopal Church, Clarksdale, Arizona, Wii konferenci, ktera, se odbYvala ye Walertown, Wisconsin, v jeho teei, mezi jinYm, tekl, ze "soudce Chernosky je z tteti generace" neminil tim rici neco nepravdiveho, ale mel na mysli a bral v fivahu, ze mati (a prvni ueitelka) soudce Chernoskeho se narodila v Texasu, a proto ze soudce Chernosky je z tteti generace. C. H .Chernosky.
Ve vgi ficte ) • 4. •
Bratr Brazda sic Co je nam to platnY, te se chlubime slavnejma ptedky esli zanedbavame sve potomky.
Ve stredu, dne 3. zari 1952.
V ES TNI `I< —
177EST, TEXAS
Strana 9
V MEXIKU Pri rodinne porade bylo usneSeno, 2e by se melo "nekam vyjet" udelat si malY valet a nejak vzpru2it 2ivot. Ja jsem mel ruzne plany 2ena take a syn take. "Pojedeme do Mexika" a rozkladal /ram svirj plan, z neflo2 bylo videt, 2e stojime pied skuteenou veci a 2e ma, plan dopodrobna vypracovanY. Moje nadBeni hodne kleslo, kdy2 tekl, 2e doba je kratka, take se musi cestovat letadlem. Na moje nesmele poznamky, jako 2e by to stab° moc krejcarn — 2e by to vzalo moc easu — 2e ja tak dlouho dilnu nemohu mit zavrenou -- a kdo vi, jestli by to mama vydr2ela pord2e1 svymi argumenty jednu za druhou. Postavil nas pied vyplanovanou hotovou vec. Inu, mlada, Skolend hlava. aim vice mluvil, tim vice jsem poznaval, 2e se asi do Mexika pojede. A take se jelo. Bylo nutno se dekovat proti nakaze — Cesky se to jmenuje smallpox. 2ene to pusobilo jiste poti2e, ale u mne to proslo zcela hladce. Ja jsem byl pro oekovani imunni. Byl jsem ockovan za prve svetove valky asi petadvacetkrat proti vSem mo2nYm i nemo2nYm nemocem, a2 si z toho kluci delali legraci nas dekuji i proti ztrate penez. S lekatskYm vysvedeenim, ae jsme oekovani proti nekovicim, museli jsme se dostaviti na mexickY konsulat v Dallas. Tam jsme vypinili papir— zaplatili visa ---zodpovedeli riizne otazky a dostali jsme papiry ye S'panelAtine. Tam nam dali holazeriska miparnfletti na hotely sta archeologicke vykopavky -- pamatnosti, atd. I kni2ku s navody a poueenim, kterou vydava mexicka vlada k povzbuzeni turistiky ze Spoj. Statt. Ponevad2 Mexiko je ji2 jina zeme, musite mit u2 prilkaz americkeho obeanstvi. Zena mela "Birth certificate" a ja mrij °beanskY list. Take se nas zvedave tazali, kolik penez s sebou vezeme. fteki jsem mu ureitou sumu penez, ale v duchu jsem si myslil: "to neznate KoPeeka, ten neni marnotratnY". Jizdni lisky na aeroplan a hotel obstaral syn v Austinu. Kdo chce cestovat lemusi mit zajiSteni 14 dni do ptedu. Nikdy bych nebyl tekl, 2e tolik lidi cestuje aeroplany, as jsem to sam vide'. Letoiln byl pine obsazen tam i zpet a jeSte mist chybelo. Ponevad2 to mel bYt prvni let mirj a me deny (syn u2 lital nekolikrat), vzbri-1 zovalo to v nas, po celYch tech etrnact dna obavy a starosti i nejistotu. V den odjezdu, 17. srpna, ponevad2 aeroplan letel o etytech hodinach, jsme yr:thee ne-
span, PtiSel jsem z dilny o deseti yeeer, dinu. Ten vYchod slunce stab sam o soted' koupani, oblikani a cesta do Dallas. be za ty penize vYchod slunce z aeroTam jsme uskladnili u znamYch karu -- i Warm! Leteli jsme nad mraky, 15.000 cesta na letgte — tam odevzdani zava- strevicil vysoko, rychlosti 350 mil za hozadel a vyplirovani listin jeSte nam za- 1 dinu. V teto vii ma slunce mnohem intensivnejSi zateni, osvetlovalo mraky pod bralo celou noc. V eekarne vas 112 ovane kousek Mexi- nami, ktere vzbuzovaly dojem, jakoby ka. Zatizena prepychove a pohodlne. nekdo vzal obrovske mno2stvi to nejbePlasticke mapy Mexika — penize — lejSi baviny a rozsypal po zen-d. Povidam kuriosity, vSe ye 'Spanelske feel. Pte- man2elce: "Mauro, nic se neboj, 2e spadpychova a ritulna misteeka pro "Damas" neS. A jestli spadne§, tak spadneS' do a "cabaleros". Stoji tam automat s ka- bavinky jen se podivej, co je ji pod you a oran2ovou 'St'avou k volnemu po- nami". Hledenim do ostte ozatenYch mrakii a pozorovalnim zmen °brazil, rozu2iti zdarrna kolik kdo chce. Cekarna se stale pinila lidmi 'Spanel- bolely mne oci. Je to toted, jako hlediteskeho, neamerickeho typu. Fred vstu- li do snehu sluncem ozareneho. Slunce zarilo pinou silou a pokud skrze pem, jsem se pro jistotu zeptal, je-li tarn atulne misteeko, v ptipadu, 2e by mraky dole bylo videt, preleteli jsme ji2 mexickou zatoku a pustiny a leteli jsme naSe stateonost vypovedela. Po ptiznive odpovedi jsem hrdinskym ted' nad horami, take pustYmi. Najedkrokem vstoupil na aeroplan. U dveri nou void radio "Breakfast ready". KahlY staly dve 'Svarne stewardky — kahleho dostal opravdu dobrou snidani a s ni plvitaly a odebraly kartku, jako dirkaz, 2e nou sklenici vody a hrnek kavy. A chcejste opravnen k letu.. Byl to velikY, etyk- te-li vette, a nechcete-li, nevette ani motorovY aeroplan spoleonosti American kapieka se nevylila. Daji tam takovY podnos, kterY se zatoei do sedadla a na torn Airline Co. Ponevad2 aeroplan letel z New Yorku, mil2ete jist — psat dopisy — hrat maaeroplan se ani nepohne, jen cibylo hromadu mist pokryto tabulkami riaS "Reservado" obsazeno. Aeroplan je tite, 2e ma v sobe drneeni a chveni — vyptepychove zatizen; sedadla jako petiny, bration. Meli jsme s Jarou obavy o a vnitrek letadla dela dojem vlaku ry- mamu, jakY efekt bude na ni mit let s aeroplanem, zdali nam cestou neonemocchliku. A pak to zaealo: rvani motorii, pojezdy ni atd. Ale vSechna Best --byli jsme hrdi a rozjezdy, zastaveni a zase tvani moto- na ni, dr2ela se stateene, ba, dokonce se ru. Myslil jsem si: "no bude-li to tak ce- ji to iibilo. lou cestu, to bude hromadu zabavy. No,I Vzpomnel jsem si na to tiche a atula pak koneene jsme jeli, toti2 leteli Je-11 ne misteeko, 2e se tam podivarn. Je tam ho draha byla Dallas, Mexico City "Non velke pohodli. Daji yam (MAIM toti2) pristop" a proto2e byla tma, nevideli jsme stroj k holeni i nove 2iletky nebo elektrinic, jen nahore blikaly hvezdieky a dole ckY strojek k holeni — nebo bfitvu. blikala svetYlka. Aa jsme se dostali na 2ete se tam oholit. Najdete tam aspirin jistou vzdalenost, tak tvani tech motoril a jine leky pro prvni pomoc. Mn2ete se hodne ztichlo. umYt, provest manikuru atd. Uspokojive Hledime tak dolit a razem vidime more jsem rekl: "Etot — charaSo!!" Stewardky svetel. Povid(am, "2e to bude Waco" a ta- chodi letounem a taxi se na vase pohodli ke bylo. Pak jsme poznali Temple a za nebo co si ptejete. No, zkratka cestovani chvili Jara void: "zde je Austin, vidim radostne. universitu". OPravdu jsem ureite videl SlYchaval jsem, 2e let vzhfiru pirsobi vysokou ve2 university. tlukot v uSich — nevolnost zvraceni "Dady, hied', to je fysicka laborator, — motskou nemoc atd., my jsme nic poco v ni delam". Pak priSlo San Antonio dobneho neza2ili ani 2adnY druhY spoa pak male skupiny svetel podle velikosti hicestujici. Tak si myslim, 2e se tak asi mesta a pak u2 nic jen pustiny. deje na malYch aeroplanech, je2 svou VYchod slunce, basniky, milenci a spi- lehkosti jsou vystaveny ottestm pH. husovateli tak opevovanY a nad g ene lieenY stejSim vzduchu pri zemi, zatim co velmaliti malovanY, ten stihl nas u2 ve ke aeroplany, letice ve vysokYch sferach starem Mexiku. rialho a tiMiho vzduchu, ptispivaji k Dobte, 2e dole byla tma a pustina, mo- lehkemu a pohodlnemu letu. Je take hli jsme se venovat jen pozorovani vYcho- mo2nost, 2e letadla jsou stale zlep§ovana, du slunce. zrovna jako auta, ae je mezi nema zrovPo celem obzoru objevila se obrovska na takova soute2 a nabizeno co nejvet§i ohniva zate, kam oko dohledlo, zate ble- pohodli za jejich penize — jako mezi audla a nastupovala oslnujici Glut', ktera tornobily. Aeroplan ye vysokYch sferach take bledla a nastupovala oslriujici modt, vyrabi dychatelnY vzduch a normalni je2 zaSla v oslnujici belosti. Trval asi ho- temperaturu. — Kahle sedadlo ma svoje
Strana 10
V STNiK— WEST, TEXAS
'svetlo a zatizeni v podobe vla gskeho otechu, • uprostted dirku neco yak jako sirka, kde sydi vzduch jako z vetraku (fan) a da se •idit na vAechny strany, take kdy chcete, a je varn horko, mu `Sete si nechat foukat vitr kam ehcete.
nici. Jizdni red pravi, odjezd z Dallas ye 4 hodiny rano. Pkijezd do Mexico City v 8 hodin rano. A take jsme tam naten bas byli, jako kdy stfeli. Tam vyvolavaji jmena a ti jdou jeden za druhym, ptedklaciaji sve dokumenty. V druhem sale pak si je berem a jdeme ze staniee yen. Je tarn tladitko na stewardku. ZatlaCite knotlik a uz k yam ptimo jde, Se co Venku je to jako v Mexiku. Po velkYch deStich pino blata„ • starYch, rozsi pi-ejete. Kaale sedadlo je opatteno trhanYch bar — pino ramusu. Mluvili na slew a to eislo osvetlene se objevi v je nas, ovem, my jim nerozumeli. jich separatni kabine. Dnmyslne Ze? Volame taxi, ykladame zavazadla do Ne2 aeroplan vzletne, objevi se osvetlezadu a poroudime "Hotel Reforma". KYvne navesti uprostted plaint "Ptipevni se ne hlavou a jede. Ne, nejede, je tam zareinerann" zristavate ptipevneni tak playa kar, aZ policista udelal potadek. dlouho, a2 to navesti zmizi. Totet se deje Jedem. Ulice rfeukazuji na velkou propied ptistavanim na semi. speritu, v: echno chudobne. 8ofer jede RteletevSe hory, mraky amizely a ob- znamenite. P •edjede v levo pfedjecle jevilo se nam krasne panorama na da- v pravo, projede inezi stejne jedoucimi zaleko a na vgecky strany. Pohled dolt vam karami — projede eervene svalo poskytuje nejrozmanitelS'i kaleidoscop. stayi jeden coul od baby ptechazejici ujiny Zivot, Zeme pozvolna ubiha a. zda se yam, Se lici. Vile je jine, jiny svet kaZdYch par krokt vidite docela jink o- hleclime na vile jako vejti. bras a to tea vidite. podivate-li se z oKonedne "Hotel Reforma". Zaplatime kna protej gku. Reky jako byste tidea v hotelove lobby odbudeme nejake forlali klikatou dam na papiru, cesty 'tota mality, dostanem klice, jdem k elevatoru jenZe vice rovne. Polidka rnala zelene a pak otvirame nail hotelovY pokoj v sedligranske etveredly Ei obdelniky. Budovy mem patre. Tak ut jsme v Mexico City. jsou jako rYZe ci kroupy. Velke budpvy jako "navy beans", kary a lidi vribec nePffite poSqu dalSi, aZ to usmolim! vi .Z toho poznate, v jake vYgce Tonda Kopedek. S pozdravem jsme Vesnieky, ,jakoby bylo par zrnek ryZe pohromade. Pak jsme mijeli 6tenaki budou ne(Pozn. reclakce: velke mast°, jeZ dle planu bylo asi Ciu- doekave dekat na, pokraeovani. Pro ty, dad Victoria. Byla zna.telna smena, mno- kdo letadlem je gte necestoval, anebo v ho zelenYch dtvereekt, patrne firodneisi Mexiku nebyli, dte se Tviij cestopis lepgi kraj. V planu bylo ticho. Kaidy byl zau- ineS roman. Opravdu jsem Ti zavazan jat svou vyhlidkou a menivYm divadlem , diky za Tvtj poutavY a cenny ptispevek. krome tech, kteri snad to cestu konali Diky.) nekolikrat a iv, jim to nebylo vzacrie. S'nad to byli oni, kteti ptisedli vedle nas a statedne banali cigara, ad navesti bYlo -nekoukit". Najednou zaznelo radio: "blilime se k Mexico City" :a tam uS kagde navesti bylo opakovano take gpanelsky. Zaroveri se objevilo navesti: "ptipevnit se kernePoplatky na obyeejni zivotni pojistku ny". Elektricka ulna, .ktera tato slova od 60 let nahoru byly vypoeitany nagim spilsobila, India za nasledek: ti, co spali, aktuarem a poslany do lila.vni faadovny. se probudili. KaitlY vstaval, •upravoval Jsou jak nasleduje: se a shame' sve maliekosti, trvalo sice jeSte chvili, neZ opravdu to bylo, ale 112 $1,000 doiivotni pojistka vidime vesnici, v dalce vysoke hory a rnesiend Vek rodne velke rybniky kolem Mexico City s velmi 61 $5.87 $66.63 urodnou krajinou. A LIZ je videt v dosahu 62 6.20 70.19 velke hlavni most°. 63 6.57 73.76 NeS jsme se naciali, byli jsme z velkd 64 6,93 '77.67 vYtiky dost blizko ,zerne, ze bylo vS'echno 65 7.15 79.72 stetelne videt a ted' uz rozeznavame §panelske napisy na •budovach, a ui jedeme $500 doilvotni pojistka po semi, ana 'bychom pozorovali, ae jsme se semd dotkli, a net jsme se vzpaVek mesiene roene rr.atovali, byli jsme na letiAti. Ono je to06 $3.90 $43.14 tiz zrovna na kraji mesta z to strany od 67 4.10 45.50 Arneriky.. Vychazime. Stewardk;s y nam 68 4.35 48.00 pieji "good time v Mexico City. 69 4.70 51.70 Scfazuji nas-a jcicmc na, inexickou sta70 4.95 53.70
Organisitoii, vystiih nete si
Ve stredu, dne 3. zaki 1952. NAgE SPJST POSKYTUJE NASLEDUJiCi VIHODNE rosig TENi PRO VELDT) RODINV. Vida B. -- Dotivotni, ve ktere "glen plati poplatky -02 do sve smrtl. Tiida C. -- 20 lete splacene„ glen plati v teto tilde poplatky 20 roku, avtak v padu multi podpora jest vyplacena., kdykoliv se tato uda. Vida D. — 15 lete splacene, elen plati jen 15 rokti; vYplata podpory jako ye tfide C poznadeno. Vida E. — 10 lete splacene, Men piati jen 10 rokri, s vyplatou fnrti, jako ve tfidach C a D. Vida F. -- 15 lete nadaeni, obnos certifikatu jest vyplacen pc, 15 letech placeni. Vida, G. — 20 leta nadaent obnos certifikatu jest vyplacen po 20 letech placeni. Vida H. — Vyplacene v 65 leteeh diem v teto tkide plati poplatky do dosaZeni 65 let, kdy je mu obnos certifikatu vyplacen. Tiida I. — Dvacetilete, vyplacene v 60 letech, elen v teto ttide plati poplatky po 20 rokil a obnos certifikatu se vyplati, kdyz Caen closahne 60 let staki. Vida K.- Poplatky plati se do vela 65 let, nez obnos certifikatu vyplati se az po smrti. Dals vSrhody k temto pojistkam jsou: 1. Dvojnasobne pojigteni pro ptipad smrti negt'astnou nahodou. 2. Zprotteni poplatku v pkipaciu trvaleho znesehopndni elena. DetskSr odbor: Lhttni pojigteni do 16 let. Vida J—C. fispornY doZivotni cer tifikat vyplacen ye dvaceti letech, s plrrym obnosern podpory ve veku 19 let. Thicla J—S. dvacetileta do'Zivotni, s pinYm obnosem podpory ye veku 1. roku. Vida J—E. — nadadni ye veku 18 let, s pinYin obnosem podpory ye veku 1. roku. Trida nadaerii po dvaccti letech placeni, piny' obnos podpory ye yeku 1. roku. DaIsi vfhody v detskem odboru jsou: Pojigteni platiciho (Payor Insurance), ochrana tato za rnirni mesieni neb rani poplatek, zbavuje v pripade smrti poplatky platieiho, povinnosti dalAiho placeni poplatk una takto chranenY certitikat, kterY ale prodluLtje vakeic hodzloty v nevi uvcdene. (di)
vEsTNig— walT,TEAS R. Jaromir Pgenka:
Washington Zavora teskoamerickSr roman "To mi vnuka my glenku, Ze by se to vS'e dalo vytiditi telefonem za hodinu bez jeZdeni," tekl Washington. "Vec jest ptilig neZ abyste spolehal na vyjednavani po telefonu. Po dratu se velmi lehce slibi, co ani neni v umyslu spiniti. Zcela jinak hale, pros policii vg ade osobne. Take vaS slib odmeny bude miti jincu vahu. Jela bych s va.mi, kdyby nebylo me ptitornnosti potteby jinde." "Vy budete bezpochyby zde u otce?" "Ne, a§ettovani a hlidani pana Zavcry jsem ptedala dvema o§ettovatelkam." "Proe dvema, draha Annie? Je mu tedy sk.uteene hrite?" "Nikoliv. Ale ae nevetim, 'Ze by se sern '2ena je'Ste vratila, jsem opatteni i pro ten pripad." "A kde vy mezitim budete?" "Tam, kam mne dovezete, jakmile autorrobil piljede. dcme va'Seho otce." "U Maryele?" zvolal mlady ptekvapen. "Ano," ody etila resolutne detektivka, je2 byla ve svem Zivlu. "Nenapadlo yam, Z'e tam se mohla pachatelka uteci po svem prozrazeni?" '"To jest skoro ptirszene. Proe tedy jezditi po stanicicla?" "Nezapomerite, Washingtone, napted pojedeme tam, a kdybychom ji tam nezastihli, teprve 'se date na okruZni cestu, kde2to ja zUstanu, abych ptijimala zpravy ze stanic, jeZ objedete. Na ka2Zde stanici vstoupite se mnou ve spojenni a neZli stanici opustite, udate moje eislo pro plipad, .'.%e , by se vyskyt1 podeztelY nalez. Tak nam nic neuklouzne." "A proe nezatelefonovat Maryeli hned, neni-li matka doma?" "ProtoZ'e by nebylo rozumne, je-li tam, ji davati na jevo, je po ni patrano. Pak by nam teprve nastalo tkke hledani Pojd'te, automobil eeka, slyAela jsem umluvene zatroubeni. Mezi jizdou se uradime o ostatnim." Vzala ptichystany dlouhY kabat, prostou eapku nasadila na hlavu, a odchazeli. Pted rniUemi vYtahu si vznomnel Washington: "Ted' bych ale mohl videti a obejmouti otce, kdy 2 . neni zapottebi nieeho skrYvati. Pojd`te, jedna se pouze o pet minut." "Ne, nikoliv. Radostne rozechveni by mu mohlo stejne ubliliti jako bolestne pfekvapeni, a neni jisto, kdy' pteries1
pies svoje srdce straSlive poznani, ae jeho Zena byla jeho vraZedkyni, zda by zustalo bez nasledlth nahle radostne shledam se se synem. RychlY ptechod by mu mchl byti osudnYm. Na shledani s vami musi bYti ,cpatrne a poznenahlu ptipraven, a na to ted' neni easu. Pojd'te!" Hlas blede stihle divky, znel velitelsky. N_ezbYvalo neZ se poddati. VyAli do temne noel, oZivene jeAte tu a tam modrYin bleskem. De gt' jiZ skoro ustal, a zaeinalo silne mrznouti. V krytem kupe automobilu, leticiho se sly:SitelnYrn do vnittku vozu 'Sumotern po asfaltsve dlaZbe, se domluvili a vgech podrobnostech* sveho "Divim se yam, Annie, Ze to vS'e jegte nyni podnikate. Bojim se yam mluviti o odmene, abych vas neurazil, a piece to vSe, co na zachranu meho otce jste vykonala a na zachranu nakho imena konate, nemWe zustati bez odmeny." "Nezapominejte, drahY Washingtone, ze ml nejste lhostejnYm klientem, jenZ dostane tolik sluZeb za rnnoho-li si zaplati. jsme si tak blizkYmi, slibil jste mi zachovati po celY sviij Zivot laskavou vzpominku, a zristanew.e si snad prese v'Se vice neZ ptateli. Co se mne type, jsem rada to ptile'Ltosti, Ze rrichu ohlu-, :§itii sve city usilovnou einnosti, to, co vyknell° ye vagi ptitomnosti v mem srdci, opetne ve vaS'i ptitomnosti uspati, umrtviti. A pak koneene, nevite, zda nebudu od vas nekdy nejakou odmenu no Zadovati . . ." "O, bud'te tak laskava! VyZadejte si nee°, at' vain nezristanu tak velkYm dluhem povinevan." "Jsrne ji2 brzo na miste? Reknete aby zastavil hned na rohu ulice," tekla misto odpovedi na zvolani sveho spoleenika Annie. Vystoupili na rohu, a 'SU po kluzkem chodniku k domu, kde dlela Maryel. Byli jiZ" ptedem domluveni. Washington sel rizkou uliekou na zahradku a postavil se do tmy nedaleko schodii. Byl odhodlan skooiti no kaZdem, kdo by chtel opustiti. touto cestou Annie veSla po schodech na ptedni verandu residence a zazvonila. V neruruknern tichu ulice bylo slyAeti zvonek z vnittku domu. Annie, se smysly napjatYmi davala pozor, i jinYch zy ukti z domu. Dlouhou chvili bylo ticho, proto zazvonila poznovu, delgim stisknutim knofliku. Oekala °pet, aZ se koneene ozval jakoby tesne po jeji strane slabY, vzdalene znejici hlas: "Kdo je to?" Byl to jasnY ZenskY hlas jen'L tak prcmluvil. Detektivka se sklonila k Usti mluvici roury nad zvonkem, z nifZ byla otazka vyAla, a zvolala do ni nemecky: "To jsem ja, vase ptitelkyne Annie. Pojd'te mi rychle otevtiti."
a. II
Za chy llieku se pootev•ely dvete. Marozespala, zahalend pouze v lehkY Zupanek ,stanula mezi nimi. Annie se k ni naklonila a zageptala: "Neni tu vase matka? -Musite mi lid pravdu!" "Ne, neni tady, a nevirn, pros bych y am ji zapirala, kdyby tu byla. Ale vy dobte vite, kde je mo'Z'no ji zastihnouti, ze je to v nemocnici u pana Zavcry." "Ne, tam ji2 neni iteknu vain vge hned, nebot' zUstanu dne gni noc zde s vami. Ustupte nyni ode dveti. Jdete do pracoy ny. Ptijdu hned za vami." Maryel, jez beztoho svoje samotu telce nesla, a byla rada, ze bude miti na noc spoleenici uposlechla podivneho rozkazu ckamZite. Znala tenhle ton kedi sye ptitelkyne a tu gila, Z"e jeji noani nenadala nav gteva znamend neco daleLteho. Annie, osamevgi na verande, zapiskla slabounce. Za okarn2ik se objevila u schodigte tmava silhueta miae. 3./In't se vzdalil ye stranu, kde stal tomobil, a Annie, zavtev gi za sebou dvete, vegla do bytu Zavorova. « * "Vage matka jest na Ateku, byvgi stihnuta pti podavani jedu svemu man'2e1u, a pan Washington jest na yYprave, aby zabranil prcpuknuti vetejneho skandalu, sensace," tkela Annie, kdy2 byla odhAila svrchni 'Sat a ve gla do pracovny, kde ji Maryel oaekavala. Dcera pani Zavorove se chytla za hlayu: "Oh, ja, jsem to tu gila, ja jsem jiz dlouho tusila, ae matka podnika nee° takoveho. To je stragne!" Annie usedla naproti yydegene Maryeli. "Ma zde v Chicagu vase matka nejakeho ptitele, nejakou ptitelkyni, na ne2 by se obratila y nej yySi nouzi?" zeptala se. "Ne, vim skoro ureite, tu 25.dneho ptatelstvi nepestovala. Oasem vychazela nekam jako na nav gtevu, ale pochybuji, ze by India nekde skuteenou pkitelkyni." "Nmate tu geni, od koho by mohla, miti jed, jej'Z michala panu Zavorovi do no.pcjn?"
"Ne, o tom nemam ani zciani, draha p•itelkyne." "Kdybychom to vedeli, meli bychom mo2na hodne hledani u getterko . . . Nevite, nedavala-li si vykladati karty nebo hadati z ruky?" "Matka ye vykladani a hadani nikdy nevetila .. Ale ted' mi napada, ze jsem nekde zahledla nejakou adresu hadadky. Byla to, myslim, nemecka kartieka .. . Ale kde jenom jsem ji videla?" "Vzpominejte, Maryel! Doufam, 2e by se dalo uSetriti Washingtonovi mnoho
strana
25TNf$ WEST, TEXAS
azkosti a starosti, kdybyste si vzpoinnola." Maryel, opkevk se 0 stranu psaciho stole pane Zavorova, narnahala gvoji pamet' vyhledavanim, kde zahledla adresu kartatky. Ale pamet' ji neslou2ila dobte. Nebyla v stave si vzpomenouti. Sealy tak chvili zvonek telefonu.
kdy se czval
"Jsem hotov s prvni stanici," oznamoval Washington. "Slibil jsem padesat dolarti tern policistalm, ktefi Zenu vypatrail a vypuknuti skandalu za.brani a mirno to padesatku do pensijniho fondu policista." "Dobte jste Zachovani vaSeho buena tared za,vleeenim do sensaenich historii za to stoji. Opakujte tote2 v ka2de stanici." Za necele hodiny ozval se telefon znovu. DalSi stanice ziskana. "Vy zde zastanete celou noc u telefonu wham?" ha?" zeptala se Maryel, jeZ dosud nadarmo byla namahala svoji pamet' vzporninanirn, kde byla videla adresu hadaeky. "Ano, zastanu tu celou noc, nepajdu Si vilbec odpoeinouti, pokud nam nebude znao, co se stabs vaSi matkou." "Takte2 hodlam Nebudu miti okamkku klidu, dokud se nedozvim, jak zastihnul moji nest'astnou matku. ZUstanu zde s \Tamil . .. ne, radeji pajde vSe prohledavati v mateine loZnici a mezi papiry v zasuvkach stout, stout, zda bych neptiAla na onu adresu, je2 by mohla uSetfiti Washingtonovi starosti a mohla nas vesti na nejakou stopu." Annie osamela v pracovne. Telefon ozYval se temet v pravidelnYch pfestavkach. Pojednou poealy se hlasiti i stanice, s nimiz bylo dorozumeni ji2 zavedeno. "Chicago, Avenue Station" hlasila, 2e 2e byla nalezena vedle koleji poulieni drahy na -CM bloky od stanice te2ce zranena 2ena." "Jake postavy?" zeptala se Annie. "Velke. Pies pet stop," zcela odpoved'. "Jake vlasy?" "Velmi svetle, plave. Typ 8veclky." "Dekuji, to neni naSe hledana. Nezapomerite telefonovati znovu, kdyby se naskyt1 jinY ptipad . . ." V peti minutach se hlasil zase Washington. Byl ji2 zcela na severni strane mesta. "JeSte jedna stanice zde na severu, a vratim se na zapadni stranu a zaenu od Plzne k jihu." "DokaIete objeti vSechny stanice do rana?" "Ano, nyni jsem ji2 list, 2e doka21.' hlaSeno mezi Sestou Nejvice objeva a osou m hoclinou ranni a do to doby buhotov. Pied randu s poslcdni
nimi easopisy jsme ostatne ji2 zachraneni. Jsou hned dy e hodiny, Cas, kdy easopisy zaviraji sire formy." "Pokraeujte, Washington . . ." Po chvilce se vratila Maryel, zarn oucena, rozeilend. Po listku s adresou hadaeky nebylo nikde ani stopy. "Snad se mi to jen tak zdalo," vztlychla, si. Telefon zahfeel. "Harrison Street Station," hldsil muzsky hlas. "Co noveho?" zeptala se Annie. "Zateena asi petatticetileta 2ena, prostredni posta,vy4 silneho Vela. Neni to vase hledand?" "Pro jak pfeein byla zateena?" "Mel. s sebou spoleenika, jen vain uklouzl. Chytala se osamelYch chodcil na ulici, aby je bezpochyby nekam zavedla a za pomoci sveho spoleenika oloupila." "Jak mluvi? Anglicky nebo nernecky?" "Mimi nejAt'avnatefk anglietinou jako kdy2 bieern mrska. Nadava nam tu, a2 nam uSi zalehaji." "Dekuji. Neopomente mi sdeliti znovu, vyskytne-li se jinY ptipad." " S. koda, ja myslel, 2e dosta.ne naSe stanice tu padesatku!" "Neni vam zima?" zeptala se Mary61 Annie, kdy byla tato odlokla naslouchatko. "Troclau chladno tu je," odvetila Annie, mnouc si ruce. "Musim nyni obstaravati topeni sama. Chodivam oteviiti dvitka "furnisu" teprve k ranu, ale skoeim tam ted', a zdvihnu troche paru, abychom tu nezmrzly." S terni slovy odeSla do prisklepi. Washington hlasil telefonem, Ze je na Maxwellske stanici. "PtiSti stanice je Canalport Avenue." Po chvili pkiSla Maryel z basementu. "Dela se tarn velika zima. Jiz mrzne. alovek aby mel rukavnik, jak vyjde prede dvete." Pojednou se MarYel zarazila a vyvalila sve velike krasne oei do neureita. "Rukavnik," opakovala si dvakrate a pak ndhle zvolala: "Ano, ji:Z to main! Rukavnik to byl." S temi slovy odbehla do predni lo2nice. Bylo slySeti vrznuti dveri Satniku a v okamZiku tu byla divka zpet, nesouc v ruce velky "Stucel". Sahla do jeho vnitkku a vyndala nejakou visitku. "Tak, zde je, adresa laadaeky," fekla,, pokladajic listek na stal pted Annii. "Slovo rukavnik mi ptipormaelo, ze jsem videla adresu tu v mateine rukavniku, jej2 jsem si nedavno k vychazce pajeila. Nahmatala jsem v dutine , kartku. Videla jsern, 2e na ni adresa nejake hadaelcy, ale vedouc, 2e matka na, hadani a pfedpovidani neveri, dala jsem ji bez mySlenky zpet. Proto jsem si nenlohla tak
Ve stfedu, dne 3. zati 1952. dlouho vzpomenouti, a proto jsem ji nemohla nikde nalezti." "Mate tu nejakk seznam ulic mesta, nee° jako adresaf?" zeptala se Annie. "Pan Zavora mival takovou kni2ku s planem zde mezi kriihami. Ano, zde jest." Maryel podala obezretne stra2kyni kni2eeku s eervenYmi papitovYmi deskami. Za chvilku se ozval zase zvonek tolefonu. Sotva zaslechla Annie hlas Washingtona y, zvolala: "Jak se dostanu odtud na Warren Street Police Station?" "Dozvedela jste se neco noveho?" "Ana. Odpovidejte ml rychle." "Po z y ySene (haze jezdi vlaky v noci asi kaZdYch dvacet minut. Pojede po zvYgene na fistkedni stanici zapadni strany. Marshfield Station, ptesednete na linii Humboldt park nebo Logan Square, vystoupite na stanice Madison ulice, pojedete po teto zapadne na Western Avenue, pajdete blok severne a na levo urtite svetlo stanice. Budete si to pamatovati?" "Jak dlouho mi to vezme, se tarn dostati?" "Padnete-li na dobre spojeni, nat2ete tam bYti za pal hodiny. Jinak varn to maze vziti i hodinu." "Hm, to je zlel Poekejte, jsme zde ptiliS z cesty mezi stanici, kde nyni jste, a onou stanici?" "Ne mnoho.Nyni v noci, kdy mute automobil leteti bez olamezeni rychlosti, by to zaji2d'ka nevy2adovala vice aasu nez patnact minut." "Dobra, pkijedte sem pro mne." "A vy Maryel," tekla detektivka, povesivSi naslouchatko, zde zaujmete mote misto, a budete eekati, aZ vas vyvolorn z policejni stanice, kain piljdem.e." N a boji sti.
Mezi tipti a etvrtou hodinou ranni zastavil se na rohu dvou tichYch ulic zaPadni strany mesta Chicaga rychlY automobil a z neho vystoupily etyti osoby, Washington, Annie a dvo, policiste vy2adani :z nejbli2S1 policejni stanice. Pozdni spiSe velmi easni chodci — dali se zapadnim srnerern, usli bez proneseni jedineho slova vzdalenost jednohobloktt, sli jeSte nekolik kroka k severu a zastavili se pied nevysokym zdenYrn donikem, temet osamocenYrn mezi pruhem zahradky, jet se po jedne strane domku tahla k pozadi, a prazdnYmi staveniSti po druhe strane. Na platku zahradky visela nejaka bila tabulka a kdy na, ni jeden z policistfi posvitil kapesni elektrickou lampiekou, mohli v gichni kolern stojici eisti slova: Clairvoyant — Wahrsagerin. "Uvnitt je svetlo. Doulam, ze jsme ne-
Ve sttedu, dne 3. zati 1952. piisli nadarmo," tekla Annie, posilajic policisty k zadnimu vychodu a sama, nasledoVana inhttlYin Zavorou ptistoupila odhOdlane ke dvetim. ZaZttortila, helcolikrate. Z vnitiktt doma byld icela ztetelne slySeti hreeni ZvOnku. MeiWin, co eekali, odpotti-li nekdo na sirenehi, objevily se na chodniku u pintku dve postavy muSti. Neznami, vidouce bsoby u dveti domku se zastavili. Za chvilku byl hlotfaek chim oblehajici rozmnoSen o dva oleny. Bylit' to policiste kteki patrolovali v sousedstvi. Kdyt bylci vkchno zVoneni math& obegel jeden se 'stralnikft vSechna okna, za nimi bylo videti po stranach zaclon ProutiICY Oala a zaklepal na kaScie Ste. Vie nadarmo. Z vnitiku dornku se neozval ani nejslabSi zvuk. "All right!" tekl jeden ze stranikt, preuiku na rukave ptedstavenY ostatnich. "K nezdvokakfim, kteti na zvoneni a klepani neotviraji, se musi nezdvotile." V oka.m t. iku byla, jedna tabulka okna dveiim nejbliiSiho promaelnuta' a toto oteVteno. Pelicista vzai sva revolver do ruky a. Chystai se ykrOditi dovnitt. V tom jej zadriela lenska. ruka. "Neehte mne jiti napted, kamarade," tekla Annie: adstrazruk, podiviv se ch yme odvaZe, ustoupil. SyfinYin ptehdupnutim octla. se detektivka v tmave Ohodbiece tivintt doinu. Washington skocil za ni, nasledovari chreina, straSniky. Druzi dva stStali Veriku, daVajlee poSor, abynikdo Obleienetio dart-1u neuniknnl. Tinava etiodbieka, vedouci ode dveti ke Vein:Wu do prvniho pokoje, se OsVetlila zari policiStovy larnpiekY: Annie Otevtela dvere a stanula, na pkahu. V jasnem svetle PlYneve larriPY, horici nad stiolem, SjeVil se PiiehoSiin , hrotriY obraz. "Jame u bile," tekla, Annie pOlohlasrie.: Neddleko stolti eernala se podlaha velkYm tratolistem krve. Blize ptiSerne skvrhy se' cosi lesklo. Byla to hla.ven pistole, PohOiene ria, zemi. Od tratoliSte vedla krvava testa, Woubend nekolika rudyml otisky rukbu k jakemusi ptistenku dokoran otevtenernu a od tohoto ku dVetirn v ProtejSi strane svetnice. Tyto direke byly roVriet otevteny a hned za nirni 'bylo videti na zemi leiici neja,ke tele Velke, silrie 'Saw. MSikern byla Annie v druhem pokoji, a pfeskoeivSi bezvladne telo, rozhledla Se Po loznici, vedle hlavy tvati k zemi obricene, ternek tesne se ji dotYkaje, le, zel na zarudle podlaze zcepenelY pes, s brokne VycenenYmi bilymi a krvavYmi zuby.. ttyti svitici selenave 'body, odi
V ISTN K WEST, TEXAS
Strana 13
Ale ruka zkroucene Seny sotva Se odvyplaSenYch ze sveho klidu knock, ziraly tatena trochu od tela, se prudce vymkla ze tmy pod posteli. prstilm detektivky a znovu' se zabotila Annie Se sehnula nad telem Seny, a mezi Saty, blizko k telu. Ph tom se z tekla: "To neni ona, ale bezpochyby je vnittku baliku ozvalo silnejSi zaktmeeni to jeji prate." Pak se rozhliSela dale po jakoby k bolesti byl ptimiSen i vYraz pokoji. LoSe, zabirajici temet celou je- bezmooneho vzteku. dnu strane loSnice, bylo rozvaleno, ale nepottisneno ani kapkou krve. Za, to poAnnie nepiestala na prvem pokusu.• • dlaha byla jako puda bojiSte, cela zakr- tekla policistum, aby udrSovali telb v vacena, na jinern miste se eernalo jine poloze, a sahla, pod slepene vlasy po hlave, kteeovite k k prstArn pfitaSene. temne tratoliSte. Policiste, drSice nohy a telo, odvra.V to chvili ozval se z otevtenYch dveki, tili hlavu od ptiSerneho divadla, kdy'S se vedouOich na nejakou chodbieku, divnY zvuk, jako yzdalene zastenani spojene divce, poeinajici si chladnokrevne, necitne, podatilo koneene otceiti kteeovis podivnYm chreenim. te k hrudi pkiroknutou hlavu k "Svetlo sem," zvolala, Annie, a uchoWashington rychle , vytahl kapesnik a pivSi znovu policistovu svitilnu, vela pkidrSel si jej k Ustinn. do chodbieky a z tack do koupelny, jejiS Misto tvate objevilo se ptibamnYm nedvete se oteviraly ptimo naproti co nestvfoneho, nepojrnenovatelneho. WaShington, jenS byl zatim vstoupil Byla to rozedrand, forma nemajici koudo loSnice a tam se zastavil, trnul hrftle krve a masa, na nii mimo rozcuchasou ph straSlivem podivani.. Na zkrva.ne, ssedlou krvi v chumaee slepene vlacene podlaze bezvladne telo hezna.me, sy, ponse dve veci prozrazovaly, eim velke, jak vse nasvedeOvalo, zabite Zs e- skuteene ten ptiSernY ptedmet, byl. Byly ny, kolem loSe v hroznem nepotadku to dye tady bilych, misty slatYmi ploSrozvalenem nekolik pohozenYch lahvieek, kami se lesknoucich, sk yrnami rude pena stene otvtena sktifika s jinYrni, pl- ny shyzclenYch subil mezi pootevtenYrni nYmi lahviekami. Za loSem, mezi matrav desivem rictusu rty ze Siveho rortteci a stenou bylo videti uva,z1Y, velkY klo- penal° masa, a yypoulene cci, jich2 ztibouk. telnice byly obklopeny kol dokola "Byla tady! Je to jeji dilo," iekl si, kruhy Sluteho a zaeernaleho poznav klobouk sve macechy, a pokroeil belma. za Annii. Ani jeden lidskY tah nezilstal na to "Zde je," tekla Annie v tom okamSiku, tvati, aby mohl svedeiti o tom, jak makdyS vkroeil do koupelny. Divka byla jitelka dtive vypadala. Na misto nosh, sklonena nad nejakYm SenskYm rortrSenY car masa, na misto brady a SenskYch sate a zakrvavenYch ficla pti- krku rozryte krvave pole, jedno ucho tetlaeenYm k sevnejSi strane vany. Z chu- met utOene, jedna tvar Sirokou ranou made toho ozYvaly se divne zvuky, jeS rortrSena. se podobaly zvitecimu kriueeni mnohem A tato hinota bez formy, tato nerozeTice, neSli lidskomu stenani. znatelna. vec od niS se i zraky otuSilPolicista veSedSi za Washington= roz- Ych policistu s hrfizou a oSkivosti odvrasvitil plyn. cely, zila, ty eastky masa se chvely u"Odneste to na pohovku," tekla strai- trpenim, ty zat'ate zuby, pod rozhloda nikum, ukazujic na hroznY p•edmet. nYmi rty, propouStely skuhrave zvuky Tito, nevectouce jak se zakrvaveheho v hrdle se tvotici, ty °el videly. Nebot,', baliku, z nehoS se jeSte odval kdyS dopadlo svetlo lampy na Washchopiti, strhli z postele jednu pokrYvku, ingtonu tvar, odtahla se jedna z rukou rozprostteli ji do koupelny, pteSoupli Seny Pojednot od tela, a slabYrn posunbeztvarne, clivne skreene a skroucene kem se natahla jako na ,obranu k rhistu, telt) na pokrY y ku, a odnesSe btemeno do kde mladY muS stal. prvniho pokoje, slozili je na velkou se"Rychle de nemocnice!" zvoiala Annie, pohovku. posilajic jednoho policistu pro automobil. Annie a Washington, kteti jiz dle Pak pustiv6i hlavu zohavene Sony, ptipokud je bylo pod krvavYmi skvrna- skddila k druhemu telu, leSicimu za dvetmi videti, poznali, ze se lejich hitclani mi loSnice na zemi. Sklonila se k nemu neminulo tile, nasledevali policisty. KdyS a pozdvihla jednu ruku. Ta byla vlaetito odstoupli, pkikrooila k pohovce An- nd. nie a pokusila se cdtahnouti ruce od"Snad by nebyla take dosud iiya?" tevybaviti hlavu k prsoum ptimknu- kla detektivka a poobratila telo, aby tou, dati tvar tela tomu nestvUrnemu vyzkoumala, zda srdce dostid tluee. baliku Siveho masa a krvi prosaklYch "Ne, nemilSe bYt Siva," tekla hlaStte, Satit. vidouc kulatou rams na eele. "Je stteleMusela si vyhrriouti rukavy, nebot' na. ptimo mezi oei." kam sahla, nahmatala misto kuze slizky "To je clivne," tekl policista,, jen is VyeteplY pOvrch otevtone kavaje ptichodu svYch kolegn, zdvihl pi-
Strana 14
VLS T N i K WEST,
stol a prohlitel ji. "Musi tu bYt tedy neZa chvili odvatel automobil k nemockde jests nejaka strelnd zbrari, ponevadt nici, v nit byl leeen start' pan Zavora, z tehle nebyla rana vypalena. Pistol je bezvlaclna tela dvou ten. Po ceste se Annabita." nie presvedeila, jak v tele Zavorcve, V te chvili czvalo se temne zachropte- tak y hadaeeine jest jests trochu tivota. z fist postavy na pohovce; jedna ru- Hadaeka se dokonce zaeala probirati ka tam letici teny se prudce vztahla k z loezveclorni a sahati si na zranene eelo. policistovi a znetvorene telo sebou hodilo V nemocnici, kam se ihned k loti tak mocne, te se svalilo s pohovky na vezenYch ten sbehli v nemocnici meSkazemi. jici mladAi lekarove, internove, se AnNikdo z pritcmnYch nemel tueni, co nie v brzku dovedela, to hadaeka neni to za chropteni, to prudke Skubnuti te- strelena, te ma eelni kcst proratenu ,nela, zavinivSi pad z pohovky, znamenalo. jakYm tupYm nastrojem, ale te je na OvSem, kdo by byl mohl tusiti, jake I zachraneni jeji dobra nadeje. nesmirne utrpeni, jake peklo bolesti, To bylo, co si Annie z te duSe prala. jake nelidska muka musela 'tem, ta vy- Smrt te neb one z obou dobrodrutnych trpeti jedine proto, te se dala obelstiti ten byla by nevyhnutelne vyvolala yeiiskoenou a duchapritomnou hadaekou, rejnou sensaci, skandal, pied kterym te uve •ila na slovo jejimu prohlaSeni, chtela divka oba Zavory zachraniti. P.;to neni pistol nabita. dari-li se udrteti teny pri tivote, at' jakKolikrate ve svem boji — ne vice, se koliv zmrzaeene neb zohavene, nebude smrti, ale se tivotem, jent se ji drtel jako prilis tetkou praci, pomoci lekarti, s niliana obetkavajici strum neseetnYmi za- mit, byl nyni Washington clobre znam, vity, a nechtel se . dati prervati ko- potlaeiti propuknuti zpravy te na verejlikrate ye svem zapasu se zoufalstvim nost. Zeny samy jiste by se s yYmi zku‘Sea dravYmi bolestmi si povzdychla: 6, ! nostmi pled svetlo verejnosti dobrovolneni ta pistol nabita! jedina rana by ne nesly. OvAem i s policii muselo by byla mohla uciniti tomu trdpeni, pri bYti moudre sltivkc promluveno. nemt, si rozhlodala rty a prokousala jaPokud se tYkalo stavu Za yorove, nezyk, konec. Jedind rana! Jak po te ra- mohla se c:ovecleti Annie nic ureiteho. ne, znamenajici konec, tautila, prahla. Lekari pracovali s ni drahnou dobu, anit A nyni, v nejasnem zdsvitu vedomi, . by ji mohli privesti k vedomi. Z neseetkdyt vi dela polozakalenYm zrakem ko- nYch ran, jet shledali na jejim lem sebe postavy pAicistti, Stihle oSetro- nebyla ale tadnd tak tetka, aby mela vatelky, zname ji z nemocnice, i Wash- za nasledek .onen stay, v nemt se nachaingtona,, objevivSlho se tu jako mstitel zela. Ani velka ztrata krve nemohla ji sveho otce, kdyt se domnivala, te se to privesti do toho druhu mdloby, v nit se kone'One kolem ni zaoinaji kupiti mato- nachazela. Lekari vrteli nad tim hy postrehl jeji sluch a donesl ke hn telem hlavou, ale nevedeli co s zkcmirajicimu mozku poznani, te pistol nim je. byla nabita. Annie, nemohouc se doekati vYsledku, Co utrpeni a pekelnYch bolesti mohlo zanechala Washingtona v nemocnici a ji bYti uSetreno, kdyby t byla vedela! automobilu na policejni stagy To divne. zactiropteni bylo vYrazem nici, vezouc s sebou dva Washingtonovy bezmocneho vzteku. bylo kletbou, vrte- eeky, kahlY na padesat dolaru. Vratila nou na hlavu prohnane hadaeky, bylo se uspOkojena, se slibem policistl, te se nevyjadrenou prosbou k panels-Ulm, aby nikdo nieeho neduzvi, budou-li ovSem teji dali do ruky tu milosrdnou zbran, ny zachovany pri tivotu. Pclicejni panebo aby jednou ranou z ni to hrozne u- trolni vtirz nebyl k priletitosti te vyvolan mohli tedy policiste snadno slibiti, te trpeni jeji ukonelli. Ale nikdo z tech, co v ledo yem strnuti nepovedi nieeho o tom, eeho byli svedky. Pri navratu do nemocnice, .c'eekaYastall kolem, tomu zvuku nerozumel. Nikdo nevedel, prod sebou zohavene to telo lo vSak divku trapne prekvapeni, Zavotak hodilo, ze spadlo s pohovky na ze- rove nejen nepriSla dosud k vedomi, ale zddlo se, e se vtlbec vice neprobere. mi. kari musEi patriti na to, jak jeji tivot Kelyt Zdvorcvou zdvihli, aby ji prcha vileihlede z tela, a nevedeli, jak zpet, nebylo telo jeji vice zkrcuceno. tomu zabraniti. tidy byly bez yladne a poddavaly se mekXLII. ce. Hlava, ta desna, zkrvavena hlava nePo Za y oro y e Fritz. primykala se vice k prsinn, ale klesla NemccnY pan Zavora zmital se skoro pri zdvihani tela na pohovku nazad. celou noc na svem loti. Co tu divnYch "Rychle do nemocnice s ()beim tely!" mySlenek vystridalo se v jeho hlave za opakovala Annie svilj rozkaz. Divka me- ty nekoneene hodiny! Otravovala jej jeho tena skuteene? la strach, aby tato milcsrdna mrakota. ktere, zahalila smysly zohavene teny a Nebo to byl jenom jeho hloupY, nesinyzbavila jeji tidy vlady, nebyla narakotou ' slnY napad? posledni, mrakotou smrti. I Oh, ket by tu byl Washington! Nyni
17;,
ii clu, tine n. sari 11)52.
by se byl pan Zavora nerozpakoval ani okamtik, predlotiti mu vec k rczhodnuti. asne z rana zavolal si pacient o getiovatelku. "Dali jste to lahvieku lekari k prozkoumani?" ptal se, pleta hodne slova. Nechtel, aby jeho term otazce, byt' byla tato pronesena anglicky, neporozumnela. Tu si pojednou vSimi, te je pcstel teny prazdna. "Kde je moje tena?" zeptal se, povztVely se na lutku, v tomtet okamIiku, kdy mu oSetrovatelka prisvedeila na prvni otazku. "OdeSla hned weer a dosud se nevratila," znela druhd odpoved'. "Prchla!" rekl si Zavora, polotiv se zpet na lutko. "Poznala, to jsem ji pozoroyal a utekia!" Jit nepotteboval zpravy o lekarovu rczboru napoje, aby vedel, te jeho palezteni nebylo neodtivodnene. Zavrel oei a cddal se novYm mySlen kam. Po trapne nejistote hroznd, zdrcuj ci Pravda . . . Co ted' bude dale? Citil se pojednou tak sam, opuSten na, svete! ZracInd tem., lapend pri'einu„ utika od jeho luzka. Nevlastni dcera, Maryal, ta nemela po celou dobu jeho pobytu v nemocnici trochu citu, aby jej vStiviti. A jeho vlastni syn. Washington, dli jeSte kdo vi kde, a neddva, o sobs vedeti. Ani slilvkem o sobs nedava vedeti . On, start', nemocnY elcvek je zde meat Upine cizimi lidmi, temi oktiovatelkami a lekati, a nemoha nohami pohnouti, je na ne nadobro odkazan. Jsou k nemu sice v'Sichni laskavi, ale cot mute MaecbetavejSi laskavost ciziho eloveka nahraditi peel Menu vlastni rodiny? A Washington se neobjevuje, nedava o sobs vedeti. Kde asi uvaznul . .? Pan Zavora se rozhodnul, potadati lekate, at jej prijde tento na yStiviti, aby telefonoval pro Maryel. On, pan Zavora, byl k ni vtdy tak laskav, chtel jejimu Atesti — snad bude rniti ona trochu citu vdeenosti, aby jej prichazela naOtiviti. StarAi cSetrovatelka priSla a zhasla svetlo uprostred pokOje. BledY den nakouknul dvema ∎okny do mistnosti. "Jen kdyt je ta nekoneena noc pryer pomypslil si nemocnY, jemut bylo tak hrozne teskno. Za chvili priSla clruha mladSi o gettovatelkat ona gtihla divka s velkYma , ceima, jet mluvivala s jeho tenon nemecky. Byla dnes jests bledSi, netli obYeejne. "Nevite, kde je moje tena?" zeptal se ji, jsa predem presvedeen o zoporne odoovedi.
V ASTNiX -- WEST, TEXAS
Ve stkedu, dne 3. zaki 1952. EDUARD litiCEX:
Strang 15 Jestliie nezna g vStznam nektereho , slova, popros nekoho, aby ti je vysvetlil! Stryeek je rad, ze se ty bajky tak libi. Libi se nejen detem, rtYbri i dospelYm. Za kaidY dopis strYeek je vdeeen.
lezl ze zeme eery a plazil „ft MALY CTENAik. se zvolna a narnahave UCte me Cesky S pozdravem travou. smktEK mitEK Z AUSTINU. DVACATE DEVATE, CVIeENI. -----) "BicinSi Zerve," ielda si Liiika a eery. o niz se iika, ze je Babielka (Napsala Bo2ena Nenacova) Bylo to jednou v late, az prilis chytra, jen tak Okolo staveni verily d e cesty. Jedna vozova, kterou mohl nahoru podel ieky dvorci a na dervenou kdy babiela vyila si s pro sebe. "Tak se jen k Riesenburskemu aneb dole ke mlYnu a vZdy a2 do nejblilaiho raesteeka malou na procheaku k plazii, to je ui ten nej-• teky hodinky cesty vzdaleneho. fteka ta je divoka tJpa, ktera utika, a hor KrkonoS bidnejli. iivot!" skYch, vrhajic se ptes sraze a skaly, iece. Tam usedla s proplitajic se azkYmi fidolinami a2 do roviny, kudy bez ptekaZky do Labe po"Myliii se", ozval se pod koiatou lipu a deti spiclad, ustaviene mezi zelenYmi bkehy, majic s jedne strany vysoke strane, porozlienVm stromovim. ji prosily, aby jim vy- eery skromne. "Mani rostle Z Medu staveni, tesne vedle zahradbyl chk,dnik podel strouhy, kterou si pravovala, pohadku ne Zeho potiebuji, po ji- ky vedl mlynai cd splavu na mlYn. staveni ptes strouhu byl mustek na strati, bo aspon bajku. Bajky nem netouiirn a mam kde byla pee a sualrna. Na pozhn, kdy v suSlrne byly pine lisky Svestek, ktilal a hkuSek, bo behaval Jan a Vilem east° take jen jeden babiela rada vypravo pies mustek: davali ale pozor, aby je nevidela. Ale co'Z to bylo vaecko vala, protoie jsou proto jsern s iivotem babieka platno, babieka jak do suS1rny veSla, uZ videla, kolik avestek chybi a kdo na nich "Jeniku, Vileme, pojd'te sem!" vokratke a pine poueeni. spokojen a it'asten! Ba byl. lala hned, jak seSla dola. "Mne se zda, mi ptidali na lisku Svestek?" 13abiela byla spravedli- vez, ze o jedno velike ze"Ijste ne, Bableko", zapirali chlapci zardice se. , hrozila babieka, "nevite, ji j ye- test i marn na svete vi ze"NeWete!" va a ctha. i v a vzdy vas Panbilh slySi!" Chlapci mleeli, a vaecko. DRi se tomu lice ',oleic), kdy nekdo ce nezli ty: nikomu. jsem babiekajakuz tovedela ta babieka hned vi, kdy neco udelaji, a kterak to maze bit, 2e Na to slovo: jim to na, nose pozna. Proto take netrou*lam pirirno nebo nefaly .si nieeho Med ni tajit. V !Re, kdy veinal horko, svlekla, babieka deneublizl kladla babieka bYvalo plimo ti do koSilky a vedla je struhy koupat; to musela Wit ale vody jen po kolinka, 1Cdyi tak s detmi sede- veliky dUraz a dodala: sice mela strach, aby se ji neutopily. Anebo sedla s nimi na lavku, ktera ye vode k machani. pradla Midelana byla, la, najednou uvidéla "Na svete je mnoho a dovolila jim noZky koupat a zahravat si s rybkarni, ktere se co stiely ye plaziti se C'erva a babfe- di, kteil i svim bratrurn vode mihaly. Nad vodou klenuly se ternnoliste olSe a vrby; deti rady trhaly proutky, hazel), do vody, divajice se za ka "Budu am vy- a sestram ubliiuji a nimi, jak je voda dal a dal unag. "Musite hodit prcutek hodne do piontorn mluvi o bratrske pravovati bajku o du, u btehu kdy2 zustane, zachyti, jej kalcla travieka, kaki* kokinek," pou!;:toa Z. ervu. Pied iiikou, ho- lisce!" vala je babieka pti torn. Pkeeti nekolikrat a a p VIT . siu lesa v t_rv_ •
#
y
Nof
y
Ne
(PnIzT 1-"?' nv
t)f.i.".tis'
V S TNIK • ?;,17,!„ TEXAS
• VO 2Jc:17c-du,
7,a
952.
THOMAS JEFFERSON A JEHO BOi ZA DEMOKRACII Ve chvilich, kdy narod americky bez rozdilu politickYch stran vzpomind o republiku za,slouZilYch muzu, Washingtona a Lincolna --- tu vZdy vtird se mi, neodolatelne mySlenka, Ze nejzaslouZilejSi Zi v dejinach teto zeme men by tvoriti trojhvezdi a tim tietim muZem Ze by vim pravem bYti mel Thomas Jefferson. (Nar. 13. dubna 1743.) Jest sice Jeffersona take vzpominano kaZdym rokem, ale ne narodem, jen stranou demokratickou, jejimZ zakladatelem a tvurcern Jefferson byl, ale vzpominky ty mail jen ter politick'. Kdo vSak seznamen jest podrobne se Zivotopisem neobyeejneho mute shleda, Ze zasluhy jeho o za.chranu Unie jsou velice blizky zasluh WashingtonovYch a LincolnovYch, nebot' v dobe porevolueni, kdy nova, republika posud vedla teZkY zapas o sve byti, tak zvana aristokracie te2ce nesla, ze nemfiZe vyhtivati se vice na vysluni vladnich anglickYch hodnostatt, ba kdy dokonce osnovany byly i pikle majcci za ucel odtrZeni nekterYch state od nova republiky, byl to politik-filosof Jefferson, jeho proziravost a rozvaZnost hrozici nebezpeel odvratiti dovedly. Nedaval se strhnouti k neptedlolenYm krokirm, po jakYch horkokrevne hlavy volaly, klidne snaSel i nizke osodovani, hanobeni, s klidern praWino filosofa kraael za svYm diem 9,2 do to chvile, kdy, po druhe Haute sve jako president odevzdal vladu svemu nastupci (Madisonovil, kdy republika, jiZ na pevnYch zakladech spoeivajici, ocit'ovala se na testa ku sve budouci velikosti. Jest tomu dale neZli rok, kdy v jistem historickem dile nalezl jsem nekolik karakteristickYch poznamek o Jeff ersonovi a od to chvile, kdekoliv jsem mohl zaopattiti si pothobnejSi ridaje z jeho pirsobeni, proeital jsem vse dychtive a to jak dila, v nichZ bylo pflsobeni Jeffersonovo stranickYmi autory podceriovano, zleheovano, tak i prate, kde jest muZ ten sta,yen vysoko nad jine historicke osobnosti zeme teto, kdy i pti to ucte, jakou k pamatce Joffersonove chovam, zdalo se mi velebeni to aZ nemistnYm. A tu po delSich studiich ptedstavuji etenati Thomase Jeffersona tak, jak Se v me mysli vynoti, kdykoliv o jeho teZkYch zapasech za demokracii ptemySlini a site jako mute, ktery nebyl obdaten ani vlastnostmi nadpozemskYini, jak jest lieen nadknyrni jeho zboZriovateli, ani ne jako obyeejneho, vypoeitaveho politika, jak nam ho kresli jeho neptiznivci. PokouSirn se ptedstaviti ho etenati jako eloveka„ kterY snad pro obecnY, zapominanY lid nevykonal vice nezlli mnoho jinYch, ale miloval ten lid vice. ne2li kdokoliv jinY.
(Napsal Josef Cermak.) Za vlady Washingtonovy a presidenta druheho, Adamse, sidlem vlady bylo mesto Philadelphia a hlavni stranou politickou byla tak zvane strana federalisticka, jeja hlavni snahou bylo ustaviti silnou vladu Usttedni a k to hlasili se elenove shora zminene aristokracie a otazky politicke ptettasany byly v kruzich techto obyeejne pii bohatYch hostinach, eajovYch dAchancich, kde take, slySany byly opovrZlive poznamky o lidu obecnem, mezi nimZ bylo mnoho tech, kteii za osvobozeni vlasti bojovali, ale jako namnoze lide nemajetni, ani hlasovaciho prava nemeli. Vtideim duchem strany to to byl Alexander Hamilton, politik nad obyeej bystrY, k nemuZ stoupenci jeho pohlizeli s pYchou a ptirovnavali ho k nejptednejSim politikum Anglie. Tyto a jine nepekne zjevy v nova republice jako zasa,dni republikan a demokrat tace nesl Jefferson, kterY po Franklinovi byl vyslancem republiky u dvora francouzskeho (1785) a po svem navratu (1789) Tovolan do kabinetu Washingtonova jako ministr zahranienich zalelitosti. A jiZ zde propukla mezi Jeffersonem a Ha,miltonern nevraZivost, , zvla'Ste kdyz Jefferson ph kaZde ptilelitosti jal se nepokryte zanedbavanou, tamer ZadnYch pra y nemajici ttidu lidu brat v ochranu. Jak hoteji poznamenano, byl Jefferson vkly za,sadrihn republikanem a ryzim demokratem, jemu2 protivily se nad jine stale se vypinajici kruhy aristokraticke, nemajici pro lid obecnY jineho pojmenovani neZli "nizka chatra" a jeho pobyt ve Francii ueinil z neho neastupneho zastance chudeho, vSech pra y zbavovaneho "maleho eloveka". Jefferson ve Francii videl, jak tkida privilegovanYch udnovala lid v hotovem otroctvi, kde lid yenkovskY, hladern vysilenY, pro bohate panstvo v polich od rana do yeeera lopotici, podobal se vice zveti neZli bytostem lidskYm. Dozvidal se zde, jak prosty lid nucen byl snakti bidu a hlad, aby jen via.dou podporovane Versailske panstvo dodavati mohlo dvoru Zadouciho lesku, tom hoveti si v nakladnYch radovankach a ptimo nevylieitelne nemravnosti a tak ztel zde a2 hrozne potvrzeni vYroku, Ze — "Dejiny krahl jsou zaroveri dejinami mueennictvi narodii . . . " K Zalostnemu stavu lidu francouzskeho ptispel nejvice' nadhery a valek milovnY Ludvik XIV., I kterY vydrZovanim nadherneho a pH tom prostopaSneho dvora sveho a valkami ptivedl zem na pokraj zahuby a o nemZ vyslovil se francouzskY satirik, kdy lid smrt kralovu uvital s jasotem: "Lid prolil mnoho slzi za jeho Zivota, Ze mu, nezbYvalo vice ZadnYch pti jeho smrti.....":
A stay Francie horSil se stale aZ, do doby revoluce, kdy Ludvik XVI. odpykal za vae na, popraviSti. Krute nasledky vysttednosti a zhYralosti tak zvane ttidy "urozenYch" Jefferson videl vlastnimi zraky a proto po navratu svem do vlasti vytknul si za cil sveho Zivota americkou republiku zdemokratizovati, to jest ziskati chudernu lidu prava, jaka mu naleli. A tu jest ptirozeno, Ze srazil se Costa s Hamiltonem, kterY nebyl s to smititi se s demokratickYmi zasadami a snahami JeffersonovYmi a jak se doeitame v Zivotopisech techto dvou politikir, kabinet Washingtonfiv, kde Hamilton zastaval odbor finaneni, stal se east° dejiStem ostrYch potyeek techto dvou ptednich WashingtonovYch rade& Jak Hamilton nenavidel Jeffersona, tak take Jefferson pohliZel s odporem na, pooinani Hamiltonovo, opirajiciho svoji moc o peneZni du, zbohatliky, kteh stale jeSte totdebne pohliZeli za more ku sve stare vlasti a chovali tajne ptani o obnoveni panstva anglickeho, jake panovalo pted kolonialnim odbojem, ba neostYchali se ani pronaSeti ptani, `Ze' by osvobozena americka, zem miti mela v Cele hlavu korunovanou. Chceme-li ale bYti spravedlivYmi, nemilZeme stanovisko Hamiltonovo ptimo odsuzovati. Pti eteni Zivotopisti techto dvou etenali majicimu smysl pro spravedlnost nenifiZe ujiti, ze tak jako politickYrn stranictvim svedeni Zivotopisci podceriuji zasluhy budovatele demokraticke strany Jeffersona, tak take stranieti odptirci Hamiltonovi dava,ji se svadeti tak, Ze nevidi v poeinani jeho nic jineho neZli snahu zavdeeiti se bohatemu panstvu, touhou po slave, moci. Hamilton na prvnim miste pevne vetil, trvani republiky lze zajistiti jedine pH pevne vlade Usttedni a v ptesveddeni torn byl utvrzovan jiZ od prvnich dob, kdy po clobyti neodvislosti staty tvotily jen jakousi konfederaci a osadnici svirj odpor proti centralisaci projevovali zptisobem, Ze to poeinalo ohroZovati i trvani republiky. Kongres toti2 mel pravo tvo•iti zakony, ale nemel prava jich provadeni vymahati, kaZdy stat mohl delati co mu libo, neb v torn lid videl jedinou zaruku zachovani svYch dobytYch svobod. Mimo to povstavala mezi jednotlivYmi staty i 2drlivost obchodni, kdy staty pobteZni snaZily se co nejvice cizozemskeho obchodu strhnouti na sebe a tu Hamilton, a s nim mnoho jinYch videl jedinou zachranu v silne Usttedni vlade a zasade to zustal veren aZ do sve smrti. Odpor proti demokratisovani republiky vysvetluje jeho ptesvedeeni, ze "Demokratismus vede k anarchii. . " a jelikoZ pted tim chtel
Ve stiedu, sine 3. zati 1952,
vtsTmix—
MAT, TEXAS
Anna
17
ne federalisticke. (Nova strana ptijala z ckYch proti Anglii rozvitil v utlaeoYanem poeatku jmeno "republikanska" nebo lidu francouzskem touhu po volnosti, tak "demoktaticko-republikanska", ale za zahy na to povstani lidu francouzskeho doby vlady presidenta Andrew Jacksona proti svym muditeltun pomahalo lauditi 1829-33 — slovo "republikanska,' bylo americkern "zapominanem lidu" touhu. odloteno, zilstalo jen "demokraticka," a "byti ye sve osvobozene vlasti take neto zachovano bylo az po dne gni dobu.) eim".) Zuteni federalistir neznalo mezi a To vge nesli tetce federaliste a snatili use novemu hnuti klasti v gemotnY odpor, prudkost Atoka jejich pfirozene obracena pti eemt sve obavy pled zmahajicim se byla vtdy proti Jeffersonovi. V proboudemokratickym hnutim projevovali vo- zeni obecneho lidu videli blitici se bout i, lanim: "Cot pak tak bezvyznamni Tide, ktera dtive ci pozdeji smete je s vetejnejako delnici a temeslnici maji dokonce v ho pUsobigte, cot se take stalo, nebot' obrimyslu sledovati i jednani v kongresu?" liba Jeffersonova u lidu rostla, katdym Patrne jit tenkr6.te "patrioticke zastupce dnem. Federalists meli site dostatek dolidu" znepokojovalo, to by lid mohl bedli- brYch vridcfr, ale ztraceli vojsko, nebot' , ye sledovati jejich poeinani. Obavy a lid poeal se od nich odvraceti, kdetto pod hnev jejich vyvrcholily v novYch utocich prapor Demokracie, vztYeenY Jeffersona Jeffersona, jeho obliba pies to ale nem, hlasili se bojechtivi stoupenci ze Cim dale Um vice rostla a to panstvo vgech konein republiky. ProstY, zanedbanY, opoyrhoyanY "zapomenuty elovek" philadelphicke jests vice dratdilo. poznal mute, v nemt videi jeho zastanI Nejprudgi jitteni proti Jeffersonovi, ce, vtdce, a ze v gechno zufeni federalihranicicr az se zurivostr, vyvolano bylo osodovani a podeztivani ukazalo se !ph vypuknuti revoluce francouzske — stn, byti marnYm, o torn sveclei, to kdyi po (1'792-95), kdy do Arneriky ptichazely druhe lhate Washingtonove John Adams zvesti o scenach, jake odehravany byly v zvolen byl presidentem, Jefferson pfes Jiz pti samYch podatcich einnosti sve kdy vlada, v dejinach zaznamenavg echen odpor federalistil avolen byl mrJefferson shledaval, jak obrovskY cil si na jako hrtizovlada, octla se v rukou volbach pfigtich vytknul, kdy jal se mladou republiku kobinu a kral Ludvik XVI. a jeho chot' stopresidentem a ye demokratisovati a pies to, ze videl pied zahynuli na popravi gti. Pfirozene, ze po- (1801) jit zvolen byl presidentem. sebou tetky boj, pustil se v nerovny i vstani proti utlaeovatelilm lidu vzbudilo Bude na mists, kdy o teto pamatne pas ozbrojen pevnYm rozhodnutim, bud'- v Americe sympathie republikanskYch volbe zminim se ponekud podrolaneji, jabto zviteziti, nebo padnouti. Fereraliste demokratii a proto i jim ptezdivano bylo vylieena jest ye spise "American politics", mel sve kluby, otrocky oddany yetejnY "Jakobinii" a Jefferson byl federalisti- aby si etenat uainiti mohl ptedstavu, s tisk, ktery s nemalou zalibou zvelieoval ckym tiskem liven jako anarchista, po- jakou bezohlednosti bylo proti Jeffersokatde Jeffersonovo pochyberii, sesme g kou gejici se krvave bezvladi, jaleho deji- novi pracovano. Dle panujiciho zakona to -novalktdYnovypkusedomvati g tem byla Patit a jina mesta francouz- doby vYboti kongresni jmenovali prosty lid o jeho pravech, kdetto "mali ska, vyvolavati i v republice severo-ame- kusech kandidaty presidentske. FederaTide", kde Jefferson hledal oporu ye syYch ricke. A hotove , zdegeni zpirsobilo kru- lists jmenovali pro druhou lhuttt Johna. snahach, sili vetg inou rortrou geni po zich americkeho panstva, ktere na chu- Adamse a C. C. Pinkney-ho, demokrativenkove. Byli to farmati, tijici v °same- clY lid take pohlitelo jako na "tfeti, bezrepublikani jmenovali jeffe'rsona lych krajich i od mest men gich velice v*znamnY stay", kdy ye Francii jeden Burra. Ktery z navr'ZenYch kandidatft obvzdaleni, .femeslnici bydlici v malYch ze stoupencri. toho "tietiho az posud bez- drtel nejvice hlastt, byl zvoleri presidenmesteekach a zapadlych dedinach, kde vYznamneho stavu" vmetl vladnouci tern a druhy vitez byl mistopreSidentem. nebylo ani vet g ich mistnosti kde by se de v tvat tyto tti otazky, k nimt sam pti- VYsledek volby byl, ze Jefferson a Burr mohli shromatcl'ovati. A jelikot ke v ge- pojil take sve odpovedi: "Cim jest tteti obdrZ'el kaklY 73 hlasy, Adams 65 a Pinkmu tomu doprava po neschudnYch ce- stay ? Vgim! — Cim byl az posud? Nieim! ney 64. Jeliko't ani Jeffeson ani Burr nestach v dobach tehdej gich byla obtitnou, — A Cim chce bYt? Aspori neeim! . . . " obdri'el vetg inu, musela volba mezi nimi v zrine a v dobe neptizniveho poeasi i v A kdy prohlag eni toto zaneseno bylo rozhodnuta byti v dome zastupcil a iedelets ptimo nemotnou, mriteme si snadno pies ocean do republiky severo-americke raliste byli tak nuceni voliti mezi Jefptedstaviti, jak obrovskY Ukol si Jeffer- a rozgifeno bylo v lidu "ttetiho stavu" de- fersonem a Btirrem, tedy dvema republison piedsevzal, kdy za pomeru takovYch mokraticko-republikanskYm tiskem, to kany, ale snazili se sousttediti vegkerou pokougel se g ititi v torn lidu poznani sve ten delnik, kterY mel posud jen jedine silu svoj i k tomu, aby ziskali vet.ginu pro driletitOsti, s yYc hpray. starosti, jak pti svYch skrovnych Burra, doufajice tak ueiniti Jeffersona Jefferson byl nejen filosofem, ale take mech nasytiti rodinu, temeslnik, jeho bezmocnYm v Utadu mistopresidenta. S praktickYm organisatorem, cot mu mno- jedinYm dugevnim osvetenim byly chvile hlasovanim v dome zastupcii bylo zapozi Upiraji. Ptes vg echny obtite, s jakYmi stravene po celodennim lopoceni v mist- Cato 11. unora a boj trval cely tYden, ne'Zsetkaval se pH velke rozloze mlade repu- ni taverns, farmer, jeho mysl zabYvala byla volba rozhodnuta. FecIeralisturn bliky a nedostateenem spojeni, jal se za- se jen obavami, aby ptirodni pohroma bylo vytYkano, ze pokou gi se volbu pro! kladati v mestech Casopisy, ziskavati ye neoloupila ho o ovoce celoroeniho dlouZ'iti al do 4. btezna, nebot' kdyby v Vgech koneinach schopne dopisovatele, ti vgichni poeali poznavati den nastoleni president jests zvolen necot umotnilo mu sblititi se se "zapome- tost sveho stavu a v nitru jejich poothala byl, byl by zaujal misto nejyyggi spolkonutYm elovekeni" a tak poloteny byly probleskovati thava touha — "byti take 01 soudce jako president prozatnnni a prvni zaklady nove politicks a, oiS hlavne ' neeim . . . " (Zde pokladam za vhodne federaliste byli by se tak zbavili obon usiloval, neporugene demok raticko-repu- zaznamenati zajimavou drobnost z dejin, kandidatu nenavidene strany republiblikanske strane, ktera by byla s to kla- americkS7ch kolonii a francouzske revo- kanske Obvineni to ale federalistieti posti meze rozpinavosti aristokraticke stra- luce. Tak jako odboj osadnikil ameri- hlavati rozhodne popirali, A zde objevuje republiku ochraniti, stal se Jeffersonova demokratismu neristupnYin neptitelem. A patrne pod dojmy krvavYch vYjevil, jicht dejigtem pozdeji se staly ulice pafitske v dobe revoluce a i yYstfednosti, jakYch dopougteli se neodpovedni jednotlivci mezi stoupenci JeffersonovYmi, kdy nekteti svuj odpor proti bohatYm federalistilm projevovali cihlou yrienou do jejich okna, pronesl svuj pamatnY rok, to "Svoboda ratite byti ohrotena zneutivanim svobody, jako mute byti 0hrotena zneutivanim moci . . . Dejiny svetove nas uei, to vyrok ten obsatiuje mnoho pravdy. Totet projeveno jest ye vYktiku Mme. Rollandove, kdy v dnech francouzske revoluce vyvedena byla na popravigte, pfi spatteni sochy Svobody poldekla a zvolala: "Svobodo, co zloeintr jest napachano ye jmenu tvern!" A ku cti Hamiltona budtz zaznamenano, to kdyz, v nekterYch statech prona gena byla pta ni po odtrteni od republiky, Hamilton, ae. nebyl -rodilYm Amerieanem (byl rozen v Zapadni Indii) pied pokusem tim stoupence sve dritklive varoval.
Strang, 111 se nam Jefferson nejen jako proziravk, umirnenk politik a filosof, ale jako v politice Yzacnk zjev, ryzi karakter. Xdyt ani pti 25. hlasovani boj rozhocinut upozornili Jeffersona jeho stoupenci, ie federaiiste cho yaji obavy, te v ptlpadu jeho viterstvi budou v gichni zbaveni svkch fitadil a jeho uji gteni te by volbu razem rozhodlo. Jefferson navrh ten odmitl prohlagenim, ie "tadnk slib neudini, ba te Jedinkm siovem do volby nezasahne ani za cenu viterstvi". Teprve at 17. finora pti 30. hlasovani zastupci desiti stet0 odevzdali hlasy sve ve prospech Jeffersona, etyri staty pro Burra a federaliste museli srnititi se s nemilkm prohlagenim, te Jefferson zvolen byl presidentem a Burr mistopresidentem. Vksledek volby znamenal podatek strany fecieralisticke jako strany, s kterou nutno poeitat a kdy Jefferson byl nastolen, tu federaliste byli nuceni omeziti se jen na dinnost oposieni, pti demt poeinail 41 nekdy s takovou bezohlednosti, se nad tim kaidk ai pozastaviti musil. Nebudu zabirati mista liceniin, jak oposidni politikove snahy Jeffersonovi pit katdem jeho kroku steto yali, poukati jen na to, te my, jako pkistehovali °Wane teto zerne mame ptidiny s fictou a vdednosti Vzpominati Thomase J'effersona, bez ku ktere strane se hlasime. Federalist& postkehli, te to byl v dobe to take timel ptistehoyalk, v nemti nalezal Jefferson Siinou oporu a proto Orkin ostki hnevu sveho proti ptistehoyalcktm, hlavne •neptateltm Anglie, Irtiim. Bylo nalehano na to, aby ptistehovalec byl opravnen k obdanst yi at po etrne,ctiletem pebytti' v semi teto, cot ptidilo se zasadam Jeffersonovkm, kterk 1101 stano yisko, "lepublika severo-americka ma stet se ttodigtem • vgech utiadovankch". A to nerneli by zapominati ptisteho yaleckernu neptatelgti politikove doby nebot' svobody zde skktane dovede si vatiti vidy vice ten, kdo poznal vot v z,emi, kde kaIdk yolnk projev byl a jest potlatovan, trestan, nein ten, kdo ye svobodnem oyzdugi byl zrozen a o polootrockern ti yote at' pod yiadou autokratickou nebo diktatorskou nejmengiho zdani nema. Jake diwery si Jefferson ziskal pies vgechno, Utodeni, hanobeni a podeztiveni se Arany pohlavart odumirajici federalistielce .strany, ukazuje nejlepe, pfes to kidyi syt ustavidnych bojil\ a nizkkch fitokU z poeatku o druhe 'hate presidentske ani sly geti nechtel, nebot' tou- , ill po torn, aby mohl se uchkliti na sve oblibene,,sidlo ye statu Virginia a tam projitdeti ketimo sva rozsehla role, byl pfece donucen, aby se boje sedastnil a byl zvolen po druhe (1805) takovou vetS'inou, ze i fccicialistO v pord2ce sve te
VST
— WEST, TEXAS
konec strany jejich jako politickeho einitele v republice je neodvratnk. Aby Si etemit udiniti mohi pkedstavu, s ja,kkrni tivly Jefferson vesti musll boj pokusim se vylieiti kratce pr4beli nejdOletitej gi udalosti za doby jeho vlady a sice odkoupeni (zemi Louisianskeho od viady francouzske. tzemi toto, majici rozlohu 1,000,00 at yerednich mil, rozkladalo se od zaiivu Mexickeho at k hranicim drtavy anglicke Canady. Naletelo pa yodne gpanelsku, pozdeji ale vySlo na jevo, te jakousi tajnou smlouvou postoupeno bylo Franc!! a La'Salle, kterk byl zemi prozkoumal, pojmenoval je ku poet& krale Lud yika (Louise) XIV., Louisiana. Kdyt yy•pukla yalka mezi Francii a Anglii, zmocriovaly se Jeffersona jako proziraveho politika °bevy, te by Anglie mohla zanesti yalku za mote a Louisiany se zmocniti, cot by mlade republice mohlo se stati nebezpeenkrn. Jal se tedy prostrednictvim anierickkch zastupeft o odkoupeni Louisiany yyjednavati, proti demut ale Spanelsko dinazne protestoyalo a poukazo yalo na to, te die smionyy Francie nema, prava postoupiti ske Uzemi to zemi jine. Kdyi republika americka protestil tech nedbala a ye vyjednavani s Francii bylo pokraeovano, hrozilo Spanelsko uzavtiti Ameridaniim ptistav New-orleanskk. Ptistav ten byl mlade republice nezbytnkm, nebot' ne plodiny farmer4 byly sem dopravovany po tece Mississippi, odkud po lodich byly posilany do rfiznkch semi a federalist& jail se nalehati na Jeffersona, aby republika zmocnila se pkistavu brannou moci. Jefferson v gak, jako proziravk politik veal, ie valeene tateni posud slab& republice mohlo by se stati osudnkm a veal tet, te Napoleon bude k prodeji na,klonen, aby ziskal pottebnkch penez pro sva yaledna tateni. V torn se ov gem nemkill. Napoleon mel ale jegte jine pohnutky k urychleni prodeje. Ptedne vedel, jako yedel Jefferson, te na moti Francie nemilte se rovnati Anglii a tato te by mohia Louisianu si ptisvojit a druha pohnutka jeho vyjadtena byla ye slovech: "Dam tak Anglii soupeke, kterk se 41 stane tally nepohodlnkm." Bylo tedy ye vyjednavani pokraeovano, zaket byl Jefferson zvan zbabelcem, otrocky poslugnkm vgech ptani Napoleonovkch a koneenk vksledek byl, te Louisiana byla Francii arnericke republice prodana za patnact milionu dolarfx. Za tak malou sumu ziskal Jefferson imerni, z ktereho pozdeji utvoteno bylo patnact state, ale za to, te podatilo se mu ziskati fizemi to i s stavem bez krVeproliti, vrhli se na neho federaliste °pet: Vytkkali na prvnim ptipojen.t noveho Ozemi k. republice jest neilstavni, za ciruhe, ze tim cslabovany budou stety vkchodni, odkud Ma yne lid zeinec161§ky bude se stehavati
Ve sttedu, dne 3. zati 1952. do fizemi noveho a konedne bylo take Anglofily prohlagovano, te Jefferson chce bkti americkktni penezi ne.pomocen poleonovi pti jeho valeenYch tatenich proti Anglii. Nevidime zniunky takoveho "stranickeho politikateni" po drieLni dobu? — Chce-li provesti new demokrat, byt' to bylo zemi, statu nebo mestu sebe prospeSnej gi, musi mu v tom pfekateti republikan a naopak, chce-li nejake zlepAeni, opravy, provesti republikan, kiade mu v cestu ptekatky demokrat a tak pro-; spech strany jest vZdy staven nad prospech zeme, statu nebo mista. A nepekne zjevy tyto musi svadeti k zaverku, ze jak militarismus moki narody evropske, tak Zadouci pokrok v Americe brzdi "stranicke politikateni". Ky div, 2e takove nizke protivenstvi Jeffersonovi se zhnUsilo a on zatou gil PO klidnem tivote u svkch dvou deer a vnouCas ye svem venkovskeni sidle. - Dostavovaly se i chvile, kdy jeho telesna soustava pocit'ovala nasledky staleho rozeilo\Tani, tuhkch bojil a on jal se pomkgleti na odstoupeni jegte pied ukondenim sve Setrval na domluvu svkch politickkch pkatel ptece at do konce, ale netli Ihuta jeho vyPr gela, byl jeho kalich hotkosti dopinen jegte hnusnou, tajne osnoVanou vlastizradou, ku ktere snitil se vynikajici politik, ale mut dobrodrutne poYahy, bkvalk rnistopresident, Aaron Burr. Mut tento, kterk bojoyal tai za osvolaozeni kolonii od jha a,nglickeho, doby/ si na poli valednern eetnkch yyznamenani, oddal se po valce pravnictvi v New Yorku a sneastnil se dile hnuti politickeho. tivotopisci jeho shoduji se v torn, te by! Burr mutem nad jine bystrkm, ale nebyl piilis vybiravkm ye yolbe prosttedkO, kterkmi snatil se dospeti k ciii. 11dyt zel se ye statu New Yorku o idad guvernera, vyjadtil se Hamilton nepokryte jeho •karakteru, cot* vedlo k souboji, v kterem byl Hamilton tak telce ranen, kratce na to skonal. A doeitame se, to kdy bylo dam znameni k vksttelu, Hamilton zinnyslne vypalil ranu do vkge, kdetto Burr mitil at pkilig dobte. 103,2 Burrovi onznamena byla Hamiltonova smrt, odpovedel s klidem: "Mate mi bkti vdeonkrn, ueinil jsem ho tim slavnYm." A tento Burr, neukrotitelnou touhou po slave a moci pobadan, ueinil pokus odtrhnouti zapadni staty, po ptipade i S Louisianou od Unie a doeitame se, Ze 6inil nabidky i politikam anglickym, by mu Anglie pti jeho pokusu byla. napoinoc nou. Byl na rozkaz jeffersonav zateen a postaven pied soud, jemut plevisedal nejvyssi soudce Marshall, ale pro nedo(Dolionteni na strand 27.)
Wc3cirie5clay, oepternbcr 3, 1052.,
TNI
Etrithn
OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF THE STATE OF TEXAS
VESTMIK
All contributions, corres p ondence of Lodge re. Porters, bio g ra p hies, etc., intended for publication, must be in the hands or the Associate Editor a week before the date of issue. All communications relating to editorial mat. ters of the English Section should be ad. dressed: Associate Editor, 6402 Prague, Houston 7. Texas.
POSTMASTER: Send form 3579 with :undeliverable copies to S. P. J. S. T., Fayetteville, Texas.
MUSINGS OF THE EDITOR ONE OF THE BEST METHODS for your editor to find out what type of reading our members wish and prefer is by personal contact with the members. Traveling over various parts of the State, attending adtivities, 'celebrations, and district meetings, I get to talk with many of our members. Quite often they don't hesitate to tell me what they like in the Vestnik, or what they skip. This free expression of comment or criticism is a wonderful yardstick.
we call local organizers. We must say that the local organizers, the home workers who secure new members, are the life's blood of our SPJST, or, for that matter, of any fraternal organization. They go t out to tell the story of the service that we offer. There could be little promotion without the field force. They are our representatives, and the public judges our society by the type of representatives who live and work in a community. It is, therefore, important that we have the highest type of representatives, the best local organizers that we can find. And that is not a small job which had been placed by the last convention in the hands of our supreme officers and directors.
BEING YOUR EDITOR AND TRYING to do the most good for the Order, I appreciate both the bouquets and the brickbats. They both kee p a person in the middle of, the road. But I must admit • ♦ that, brickbats are rare, indeed. But rare as they are, they have a salubrious THE LOCAL SOLICITOR must not only effect. know the best and the latest method of successful selling of fraternal insurance, SOME OF THE YOUNGER MEMBERS but he must also know the trend of admit freely that they do not read the times and conditions, and be able to visCzech part completely. They, as a rule, ualize the world of tomorrow, so that turn to the MUSINGS first, then to the he could help our members meet the articles in the English section, and only needs of tomorrow. The local organizer occasionally try to grasp scme of the does not only sell protection in case of editorial articles in the Czech section. death, but he must know that we have They make their own selection. One certificates which are to meet other member, a prosperous businessman, told emergencies, educational advantages, or me that he usually starts with the just to save money for retirement. • MUSINGS and oftentimes he does not get any further. He explained that he WE HAVE MORE ORGANIZERS ,toconsiders MUSINGS to be a sort of per- day than we had delegates at the last sonal message from the editor to the convention. Some of them are doing exmembers, and that he wishes to pre- ceptionally well, some are above average, serve that' personal contact. some average, some mediocre, and some • of them need more encouragement and THAT TYPE OF COMMENT caused coaching. We have 215 active organizers. the editor to blink—and blink twice. It By that designation "active" we mean brought home the point that the Vestnik an organizer who had secured at least is really a most important public rela- one member in the last four years. Sutions medium. The members seldom see preme Lodge is now compelled to reany of the supreme officers or direct- serve the "active" designation only to ors. They judge the entire Order by that those who write the minimum of five weekly paper which comes to them every thousand of new insurance in twelve Thursday. Your editor will try to per- months. But the Supreme Lodge will ofsuade the supreme officers to share the fer a helping hand to those who feel honor with him and have an occasional they need it, column or a message published in the Vestnik. TWO WEEKS AGO PRESIDENT • • MAREK sent a letter to every local soliTHE SUPREME LODGE is working now citor in which he explained Pile help to strengthen another link between the that the Supreme Lodge is offering. It membership and the headquarters. It is a special course for home study. Any is the group of men and women whom organizer can apply for it. The course
is divided into specific units. Back of the lessons are the questionnaires. The or-: ganizer or the student of the course first reads the lesson text, in order to get a general understanding, the meats ing of certain words and phrases used by commercial life insurance companies. and by fraternal organizations; next the student goes over the lesson reading, slowly and thoroughly; then he fills out and completes the questionnaire covering the lesson; then he mails his ques. tionnaire to the headquarters in Fayetteville for grading and comment, which will be mailed back to the student showing him whether his undestanding and answers were excellent, good acceptable, or not acceptable.
BEHIND ALL OF THIS is a definite purpose. First, about one half of our, new members is secured by those few organizers who are willing to work. The great majority of our solicitors need coaching and training. The . ene way in which the training can be given is through this organizer's course. The course is not a reading course or a reference course, Understanding an idea and being ,able to explain the same idea to others are vastly diferent. Before an idea can be transmitted to others through the .medium of spoken words, the idea must be formulated in my own words or in student's words. Filling out the questionnaires will help student to do this. IN THE FIRST. TWO WEEKS, ten, organizers out of the total of 215 have .already applied for the course. Many of the present organizers are asking: -Will it help me?" It certainly will put you in the productive class. And many mera-, bers who are not organizers at present wish to know if they could take the course. By all means, if you apply at the headquarteds before the end of . this year. Afterwards, the new By-laws stipulate that your petition would have to be . approved by your local lodge.
MAKE YOUR LODGE A PLACE WHERE FRIENDS MEET
SWIMS Oa
V
TN fIC — WEST, TEXAS
Wednesday, September 3, 1952
THE FUTURE OF OUR TOMORROWS You have no doubt heard or read! Some of our scientists have been ex- their growth when enough . of the enabout the seven wonders of the ancient perimenting with primitive sun engines zyme has been formed. The germs -thus world: the pyramids, the Pharos of already. One of the more interesting of start committing suicide. Alexandria, the hanging gardens of these is the sun-powered motor that Dr. Leyva thinks that catalaSe may Babylon, the temple of Diana, the statue General Motors has just unveiled in Deof Zeus, the mausoleum of Artemisia, troit. Photoelectric cells turn the sun's be used as a general-purpose weapon to combat germs in your system withand the Colossus of Rhodes. light beams into electrical energy. out any harmful reactions. Richest Let us see the seven wonders of tomor No. 2: Sawdust Steak. "Cellulose (the source of catalase, should it becOrne row's world. woody fiber) from sawdust will enable a universal wonder drug for man, is the Once upon a time, tomorrow was a us to produce more beef than is possible juice of the banana plant, where the enthousand years away. A few months ago, from farm acreage alone," Professor Har- zyme has been found in crystalline form. a group of the most distinguished scien- ry N. Holmesl of Oberlin College pro- Even the most wonderful disease-battists in the world sat down to plot the phesies. fling super-blood won't do much good future of our tomorrows. Not the tomorif your ticker breaks down, though. ToFiguratively, too, you will enjoy "saw- day the heart is the greatest enemy of rows of hundreds of years from now, but the tomor'ows that we will live to see. dust steak" tomorrow, since much of a long, healthy life. But researchers for They looked long and hard into their the food for the fast-growing popula- the National Heart Institute indicate new crystal ball, brushed aside threats tion of the world will come from synthe- that there is real hope for a thorough of an atomic war, and concentrated on tic or waste sources. At a recent meetInners in science overhaul and repair of that vital organ the miracles of science that every one of ingof six Nobel Prize winners at New York, Dr. Wendell M. Stanley of with an artificial heart and lung. us will enjoy. This amazing invention will be ready No 1: Sun Power. In a talk before the the University of Caliioinia, a pioneer recent Diamond Jubilee Meeting of the in virus discoveries, declared: to start saving thousands of lives before "Today's farming methods use less the year is out. Main problem, now is American Chemical Society in New York, Dr. James Bryant Connant, noted chem- than one per cent of the sun's energy. to see that the right amount of oxyist and the president of Harvard Univer- We should be able to push that figure gen gets into the blood and that the sity, predicted that energy from the sun up to 30 or 40 per cent. With the fu- carbon dioxide is, eliminated while the will replace our exhausted oil and nat- ture scientific discoveries, I look forward liquid is flowing through the machine. ural •al as a source of cheap, limitless to a fifty-fold increase in the world's No. 4: Anti-Fertility 'Spice." With pow er. food supplies." plenty of food and health — and no maBy the 1960's, according to Dr. ConDr. A. V. Grosse of the Research In- jor war to kill off people—the increase nant, a sober look at the problems of stitute of Temple University sees your •in population will become terrific. Obsplitting the atom will have forced peo- food being dished up from carbon ,•aiox- viously there will be a great need for ple to conclude that it's really more ide (that bubbly stuff in your soda), mass birth control to ward off annihilattrouble than it's worth. Experimental water, ammonia and the sun's rays. He ing wars for living space. plants did turn out somewhat more figures that further studies of growing power than they used up in their com- plants, which feed directly in sunlight, There have been a number of intriplex operation, but getting rid of the ammonia from nitrate fertilizers, water guing experiments in recent years to waste products with their deadly radio- and carbon dioxide, will reveal the secret find better ways for preventing conception. A major obstacle will be the strong activity presented many great difficul- of strictly synthetic food. No. 3: Fountain of Youth. Four cen- opposition of some religious groups. But ties, both in cost and technical troubles. So, fifteen or twenty years after the turies ago. Ponce de Leon wandered Dr. Conant of Harvard thinks that mass shattering blast of the first atomic through the dense swamps of Florida in birth control will be one of the outbomb, the illusion of "prosperity for all a vain search for a fountain of youth. standing achievements in the great days through the atom" started to vanish. If he were living in tomorrow's world, to come. With the decline and fall of our A-. he would have found that, like the KingComic Age, Dr. Conant sees the sun as dom of God, the real fountain of youth No. 5. Your Home. Your own home 2000. Cheap, !unlimited power through was right at hared—within his own will be one of the most satisfying wonthe practical use of sunbeams literally body ders in the world of tomorrow. Most For in your veins will flow not simply homes probably will be mass-produced, the main source of, power by the year will make over the face of the globe and blood, but a magic new fluid with an much as automobiles are today. You can change your whole personal life. About amazing ability to kill disease and cure window-shop among the housing dealers 1985, oaccording to Harvard's brilliant you of almost any human sickness. Dr. along main street for the home that best suits your fancy—and your pocketbook. president, the low-cost power from solar Jose F. Leyva, of the Philippine TuberAfter selecting all the extras you want Society, discloses the existence energy will make it easy to produce in built-in furniture, automatic aPplivast quantities of pure water from the of a substance that may be a universal devices, you and labor-saving sea. In theory, at least, a single gallon antibiotic and a big factor in man's ances have the portable home delivered to your of gasoline can give off enough energy natural resistance to disease. The sub- suburban site the next morning. in burning to make 9.000 gallons of pure stance is an enzyme (one of the chemical Ten minutes after your home has been water from the sea in a modern corn- governors of life processes) called catapression still. With sunshine supplying lase. Catalase, apparently, is the re- unloaded on the lot, the plumbing has billions of potential horsepower every sponsible factor in the mystery of why been connected and the electricity plughonr, water for irrigating barren land the growth of bacteria halts or slows up ged into the standard utility fixtures within pumping distance of the coast after reaching a certain peak. Since they that came with the lot. Tap the lock produce catalase, he thinks it checks buttons on the panel-sliding front dott will be as plentiful as the sea itself.
Wednesday, September 3, 1952. and you're ready to move in and set up housekeeping. One of the more popular models, no doubt, will be the hemisphere home. Opaque plastic walls and roof allow daylight to flood in on all sides. You have a full view outside, but no passerby can peep through this "one-way glass" plastic. The structural ribs are of bright stainless magnesium alloy -- the light all-purpose metal extracted from the sea. The flooring, in whatever color you prefer, will be a smooth, scuff-proof composition that need never be waxed or polished. The whole plan and design is to allow you and your family compact but of time and energy in housekeeping luxurious living with a minimum waste chores. The vibrationless, electronic air conditioner will keep your windowless home at whatever heat and humidity you prefer. No. 6: Flyaway Wings. For ages man dreamed of soaring off into the blue like a big. flap-happy bird. Invention of the airplane promised to satisfy this ancient longing. But the modern plane has become such a bulky machine that the passenger enjoys as Much feeling of personal flight as he would get from a ride to the top flcor in a freight elevator. However, you may soon have your choice of "flyaway wings"—a small, personal helicopter rig that you strap on your back; or a somewhat bigger flapping-wing machine that you step into and strap around you like a weird flying-suit for a costume ball. At Glendale, California, the Navy is running tests on a tiny. rocketpowered helicopter that you can strap on your back. Though this personal eggbeater weighs less than 100 pounds, it can soar you into space at a faster rate than that of any operational plane today. To put on these air wings, you strap the harness around your shoulders and about your waist. Then you straddle a bike seat, cut on the power, and off you soar into the blue. Whirring over your head is the doublebladed rotor, powered by little rockets out on the blade tips. A stick controls your flight and a throttle your speed. Your landing gear? Just like a bird's— your feet. No. 7: Most Valuable Project of All. Another major project, however, may be even more valuable—escape from that long-heralded World War III. For all the other wonders and your own life may depend on the success of this "last wonder." There is a real hard-headed hope that this greatest marvel will finally come to pass.
37 Ilk
EITNIK—WEST, TIMIS
Strana
21
CAN YOU FIGURE IT OUT? When Wilbur Feeble came home from work, his wife, Trellis Mae, met him in cold, resentful silence. "What's troubling you, my little chickadee?" he asked playfully. "Somebody put sand in your bird seed?" "Oh, don't bother your big head about me," said Trellis Mae, and flounced out into the kitchen to finish dinner. Wilbur sighed and held his peace. He knew that whatever the matter was; he would hear about it later. And sure enough he did — after they had eaten and he was seated comfortably in his favorite chair, trying to read the sports page. `I'll tell you what's wrong," Trellis Mae said suddenly. "You lied to me — that's what!" . "Lied to you?" replied Wilbur, wondermg (like any husband) which he she meant. "How? . . . when?" "About our finances." "Well, what about our finances?" "Remember when I wanted that fur coat last year? It was a wonderful bargain for $1,000," said Trellis. Mae. "But you said no, we couldn't afford it." "We couldn't then," said Wilbur stubbornly, "and we can't now." "Iiow much did you make last year?" demanded his wife. "I made $5,200 after paying taxes," said Wilbur. And we saved $500. But if we had bought that $1,000 fur coat I'd be
owing the $500, instead of having it in the bank for a rainy day." Trellis Mae shook her head at that. "What I want to know is-- are we or are we not as good as the average American family? she said. "Of course we are," said Wilbur. "Why?" "Well, I read in the newspaper that a government report showed the average American family earned $4,300 last year, but spent $4,700. If the average family man can afford to spend $400 a year more than he earns, why can't we afford to spend $500 more than we earn? You make more than the average man. Why should we be the ones to fall behind?" "But, honey," objected Wibur. "We aren't falling behind. Can't you see we're better off. Instead of owing $500, we have $500." "You mean the bank has the $500 — and I don't have my fur coat," said Trellis Mae. "The more money you owe the better off you are. Anybody knows that." "I don't see how you --- " began Wilbur, uneasily. "Well, take France," interrupted his wife, "is France an average country or is not?" "I suppose you could say that France is — ." "Now take the United States. Is the United States a wealthy country?" "Never mind that. Who owes more — France or the United States." "The United States, of course. But ---." "Well is the United States better off than France or not?" said Trellis Mae triumphantly. "Doesn't that prove the more you owe the better off you are? And wouldn't we be better off, too, if I had that fur coat?" A glazed look came into Wilbur's eyes. Numbly he got up, walked into the kitchen, turned the cold water faucet on as hard as he could, then bent over and put his aching head under the cooling torrent. "Now what are you doing, silly? asked Trellis Mae. "Trying to dry my hair," he said. "ou don't make sense," Trelli, Mac said. "Neither do you," said Wilbur, but I doubt if I'll ever be able to explain why." — Contributed by L. 0. Hosek. Grapevine.
"The turning point," according to our eminent seer, Dr. Conant, "came in 1950 the first year •when collective security became a reality (in (Korea). For when the free world had once made up its mind to meet each type of military threat of the Soviet Union with a de fense against that threat; and no longer relied on the magic of atomic bombs— from that moment on, hopes of disarmament revived. "It is easy to be defeatist about the prospects for peace and freedom, and to forecast the future only in terms of a global war. To my mind, the prospects are far more hopeful than they were two years ago. Paradoxieally, the steps now being taken toward vig orous armament are not steps towards war, but down the road to peace. The peoPles of the free world have been awakened from their dreains of an easy Peace. Before long they will be armed and ready. When that day comes, one can begin to talk about a real settlement. To be in the minority takes courage; Ideas that must now be regarded as Utopian will once again have vitality and to be in the majority takes tolerance. ) • 4 (—_ meaning; the terror of modern weapons You have to hitch as well as hatch May slowly vanish frOin the skies." —Condensed from Everybody's Digest your ideas.
•
r.tiaria 21`2.
V ft S T N
— WEST, TEXAS
Moravians Preparing F or 500th Anniversary (Contributed by Otto Stehlik) In the year 1957, the Moravian Church will celebrate its 500th anniversary, antedating Luther's Roformation, by sixtythree years, for it was in 1457 that the Evangelical Unity of Czech - Moravian Brethren's theological ancestors, the Unitas Fratrum or Unity of the Brethren, was established. The Moravians are the spiritual descendants of Jan Hus, who was burned at the stake in 1415 for his insistence that the Bible is the foundation' of Christian faith and life. Beata Mueller, writing in the National COuncil Outlook, the publication of the National Council of the Churches of Christ in the U.S.A., stated: "Theirs (the Moravians) is a history of Protestantism that dates back before the Reformation It is a history that has been interrupted by war, persecution and legal suppresSion, but the heritage has lived and grown." Although their 500th anniversary is five years away, the Moravians are going to spend the next five years preparing for it. In this country, Lititz, Pa., was founded by Moravian settlers in 1747 and named for the estate in Bohemia where the'Unitas Fratrum was founded in 1457. There are two branches of the Moravian Church in this country and they work in harmony with each other. The headquarters of the Southern Province is located in Winston-Salem, N. C., where an Easter sunrise service is held that, has become nationally famous. The headquarters of the Northern is in Bethlehem, Pa., where the still more famous Bach choir holds a music festival each spring. The Czech-Moravians in Texas July 6th hold their synods and conventions in memory of the day ofHus' us' martyrdom. Between the years 1579 and 1593, the :Moravians prepared, the Kralitz Bible, still used by Czech-speaking people everywnere. It did for the Czech language what Luther's Bible did for German, and what the King James Version did for English. The Thirty Years' War began in 1618 and the Counter-reformation. Many members of the Unity were killed or .exiled from Bohemia. Among the exiles was , their bishop, Jan Amos Comenius, whose reputation as an educator extended throughout Europe. Gov . John Winthrop of Massachusetts asked him to become the president of the newly formed Harvard College in this country, but lie refused, for he hoped that one day he might be able to return to his own country.
The Treaty of Westphalia, in 1648, ended the organized existence of the Moravian Church. It was forced to go underground. This was known as the period of the "Hidden Seed," when the members worshipped in secret.
Wednesday, September 3, 1952 MODEL RULES FOR SWIMMING POOLS
The following model regulations for swimming pools are, sponsored by the American Public Health .Association, which recommends that the rules be. prominently displayed. The strict enforcement of such regulations ps In 1722, a group of the members left make a pool safe: Moravia and settled on the Saxony estate 1. All persons using a swimming pool of Count Nicholas von Zinzendorf, and must be required to take a cleansing started the Renewed Moravian Church. shower bath in the nude, using warm Ten years later, or in 1732, the first mis- water and, soap and thoroughly rinsing sionaries went to the West Indies, and off all soap suds, before entering the three years later Moravian emigrants pool room or enclosure. A bath after went to GeoNia„ partly to serve as mis- donning a bathing suit should not be sionaries to the American Indians, but permitted., their Georgia venture was not successful. 2. A bather leaving the pool main or They moved to Pennsylvania and, on Christmas Eve of 1741, they founded what enclosure for any reason should take a foot bath before returning. A bather is now the city of Bethlehem. leaving pool to use toilet should be reMissionary zeal among primitive peo- quired to take a second cleansing bath ples caused them, in 1769, to send mis- before returning. sionaries to the West Indies. In 1778 they 3. All bathers should be instructed to incorporated the Society for Propagating use the toilet and particularly to empty the Gospel, now the oldest mission sothe bladder before taking cleansing bath ciety in America. and entering the pool. Schools were the next ambition of the 4. Any person having any skin disease, Moravians and, in 1742, they founded sore or inflamed eyes, a cold, nasal or the first girls' boarding school in Ameri- ear discharges, or any communicable ca. This is now the Moravian Seminary disease must be excluded from a public and College for Woman in Bethlehem, Pa. swimming pool. During the Revolutionary War it was 5. Persons having any considerable used as a hospital and, later, George area of exposed superdermal tissuo, Washington's niece was a student there. open blisters, cuts, etc., should be The Moravians have a liturgical form warned that these are likely to become of worship, but the younger Czech-Mo- infected, and advised not to use the ravian Brethren are nonliturgical. The pool. 6. Spitting, spouting of water, blowing world Moravian Church has mission the nose, etc., in the pool should be work in thirteen fields. Since 1900, the number of churches in the U.S.A. and strictly prohibited. Bathers should be inWestern Canada has grown to 150 and structed that the scum gutter is provided for expectoration. the membership is over 48,000. 7. All bathers should be instructed Both denominations are constituents of that blowing the nose to remove water the National Council of the Churches of is likely to force infectious matter into Christ in the U. S. A. The Moravian the sinuses and inner ear cavities and Church has a ,tradition of church co-' possibly cause serious consequences. operation which goes back to the first 8. Divers should be advised to wear effort for church union at the synod of rubber caps over the ears, and the use Sendomir, Poland, in 1570. It was also a of nose clips is a protection for divers. charter member of the Federal Council 9. No boisterous or rough play, exof Churches in 1909, and of the World cept supervised water sports,, should be Council in 1948. permitted in the pool, on the runways, The Moravians have three traditional diving boards, floats, platforms or in orders of the ministry — deacons, pres- dressing rooms, shower rooms, etc. byters and bishops, with a succession 1 • di • ( that has passed down intact from the A plain bar of steel is worth $5.00. Bohemian brethren. Their bishops are This same bar of steel when made into regarded mainly as spiritual leaders. horseshoes is worth $10.50. If made into Jan Hus, the Bohemian priest, so in- needles, it is worth $3,285, and if turned timately associated with the Moravian into balance springs for watches it betradition, was rector of the ancient comes worth $250,000. The same is true Charles University in Prague. It was he of another kind of material—YOU. Your who started the Moravian tradition of value is determined by what you make education. of yourself.
VESTNIX -- WEST, TEXAS
Wednesday, September 3, 1952.
Strana 23
A GREAT MEDICAL DISCOVERY On peaceful Staten Island in New York Harbor stands Sea View Hospital, long the dumping ground for New York City's worst eases of tubereulo,sis, and one of the city's 30 charity hospitals. Within its quiet walls last winter two young doctors -- whose names are Robitzek and Selikoff -- worked hard and long on a new TB trearnent. "In April," they told each other, "we'll announce the results of our work to the medical world." They never got the chance. Six weeks ahead of time on February 22, the news broke into a blaze of headlines: At long last a "miracle cure for T13" had been discoved. The ensuing bedlam was such as the two serious young doctors had never dreamed. The doors of Sea View Hospital burst in, and through them swarmed a frantic army of reporters, photographers, newsreel cameramen and television crews. In all its 40 years of existence the hospital had never undergone an experience like it. Nor had the doctors. Selikoff and Robitzek were appaled by the publicity — all of which was against the traditional dignity of the medical world. Agonized, lanky Dr. Robitzek complained into the deaf ears of reporters. "This publicity is the last thing we wanted. We planned on announcing our treatment in April, and only to the medical world." On the heels of the publicity came its results. Mail began pouring in from TB sufferers all over the world: To the patients, to the hospital, to the two doctors. Hundreds of letters a day came from countries as far away as India and Australia; cables and telegrams flowed in almost as thickly. The hospital switchboard was jammed with calls. Every message asked lor the "wonder drug." Behind all the fireworks was a fascinating human story, a story that began very quietly in May, 1951. Stocky Dr. Irving J. Selikoff was 37, married, and living in Paterson, New Jersey, where he practiced medicine. For eight years he had been making the hour-long trip to Sea View Hospital three times a week in order to contribute his services there as an associate visiting physician, Tall Dr. Edward H. Robitzek, who was 39, had been working at Sea View even longer. In 1940, immediately after graduating from Colgate Medical School, he had become a resident doctor there. Ten years later he had become acting medical director. Like Selikoff, he had his own practice, with offices on Staten Is-
(By Eleanor Harris) land. Also like Selikoff, and all other visiting doctors at Sea View, he received no money for his work at the charity hospital. One afternoon last May, Selikoff was hard at work in his office in Paterson. The telephone rang. On the other end of the wire was an acquaintance, Dr. Roger A. Lewis. Said Lewis, "Remember our experiments on tuberculous animals I mentioned a few weeks back? Things look better than ever. Would you be interested in doing some research on humans at Sea View?" Immediately Selikoff telephoned Robitzek. Two clays later, with Dr. Lewis, the two young physicians sat in the cramped bulletin room at Sea View studying carefully documented reports of animal reactions to the new chemicals Rimifon and Marsilid. They liked what they saw. They asked for — and got --permission to go ahead with a course of treatment at Sea View. The doctors spent June, July, August and September in a cautious preliminary study. With exacting care they tested the drug on five patients, looking for the slightest sign of possible injury. There was none. By mid-September they were ready for the final stage: re-dosage, to see if the five patients had developed allergies to the drug. They had not. At last the doctors felt ready to accept the responsibility of testing almost 100 human beings. For the study they chose from Sea View's 1,500 tuberculosis patients 92 "hopeless" cases TB sufferers on whom every other known treatment had been tried, with no results. At the very best all 92 faced years of hospitalization; some of them were definitely dying. "Don't talk to visitors, don't write letters about it," Robitzek and Selikoff begged all 92 patients. To better keep the secret, 84 of the patients were c oncen -traedinwoards-nmotfhe hospital staff remained in total ignorance of the study. Robitzek and Seilkoff gave patients the first dose on October 2. It was in the form of a white pill, smaller than an aspirin tablet, but afar heavier dose than had been used in the preliminary study. What could its effect be on human beings? On October 12 ten days after the treatment has started -- one of the patients, a dark-eyed young woman named Lucille Dones, walked into the conference room off the ward where the two doe-
tors stood deep in study of charts. Her face was radiant. "Doctors," she said, "don't you notice anything different about me?" Lost in their work, the doctors asked absently, "What's different?" Triumphantly she cried. "I'm walking — for the first time in two years!' The ,doctors turned. Conceivably, they were witnessing a modern miracle,. Until ten, days earlier Lucille Dones, a TB patient for the past 11 years, had had all the symptoms of imminent death. She had been a 76-pound skeleton, wracked by coughing, by a fever of 104 degrees, by such severe bodily pain that she was unable to sit up in bed.. Aware that she was dying, she had given away to other patients all her personal treasures: her 13 crochet needles, her sweater, a fruit bowl she prized. For weeks, depressed and crying, she had pushed away her trays of food almost untouched. Yet here she stood before them. "It's six days since I've had a fever or pain," she said. "And this morning I was so hungry I ate three different breakfasts. I feel marvelous!" Lucille Dones was not alone in any of her new-found symptoms of health. The same was true of every other patient. With growing excitement the doctors watched an amazing change come over Wards 11 and 13. Forty-four patients had had raging fevers when they started taking the new drug; within two weeks all of their temperatures were normal. Like Lucille Dones, many of the patients, overhelmingly weak, had been confined to bed for years; in three weeks they were all up and moving around. Dry and flaky skin became normally oily. At night-time the wards, formerly noisy with the sound of ceaseless coughing, were completely silent. A fourth of the patients no longer had infectious sputa, and many lung cavities were healing. What is more, all of the patients claimed a feeling of wonderful optimism. But perhaps the most astonishing result of the drug — and one, that tormented the doctors at first — was the voracious appetites it developed in oncelistless patients, only four days after the first dose. Hospital dieticians were astounded when patients in Wards 11 and 13 began demanding three breakfasts apiece, followed by two or three lunches and several dinners. SOme patients ate five meals at each meal-time. The news was bound to leak out. In January, a well-known Broadway columnist ran an item about a mysterious new TB cure now being tried out in New York
15tranft 114 City. When the news finally did break — in unchecked, unofficial news stories appearing. on February 21 in three New York newspapers at once -- then, as we know, came the deluge. ThEr‘ Sea Viw story was regarded by the press as the greatest medical story in years for good reason: Since the new drug would only cost about 50c a day, and would be taken by mouth, it could conceivably change the pattern of death in the entire world. Where Selikoff and Robitzek looked askance at the press, the patients took to fame like ducks to water. Take, the case of 61-year-old Daniel Murphy, a former car-polisher. For months his TB-infected tongue had been a huge distortion that filled his mouth and was glued to the roof of it; for months he had lived on liquids poured down a tube throuh his nose. However, after a few days of Marsilid, his tongue detached itself from the roof of his mouth. A few weeks later it had miraculously healed — and, naturally, his story fascinated reporters. Timothy Harnedy, a steam-fitter who had been anointed twice by his priest in preparation for death, has now gained 69 ponds, his health, and pen-romance -a young Irish girl, also a TB sufferer, 'who w rote him after seeing his picture in the paper. Mrs. Hugo Meller is another example of calm acceptance of publicity. She had arrived at Sea View on a stretcher; her husband kept ner alive for months by carrying whipped cream desserts to the hospital, which he patiently' spoon-fed her.,The story of his loving devotion, and of her amazing comeback under the new drug, v, as printed everywhere. It goes without saying that the lives of Dr. Selikoff and Dr. Robitzek have changed too, under the spotlight. Both doctors have been invited to tell of the drug and its treatment in cities all over the U.S., and in countries all over the world. Their advice is sought by doctors of twice their age and experience and by millions of TB patients around the globe. The scientific treatment they conducteti so successfully is not only every doctor's dream come true, it is the unfulfilled dream of 10,000 doctors' lifetimes. That it happened to them is shock enough. The speed with which their names became world-khr wn has left them reeling. As Robitzek recently remarked to a friend, "We are really dazed by the whole! thing. Long before this we've made routine investigations of drugs and methods of treatment. The only difference is that this time we were lucky enough to
VESTNiK, WEST, TEXAS
Wednesday, September 3, 1952
What Do I Get Back? The Luck of Americans Our solicitos, in offering life insurance for a larger amount, occasionally get confronted with a question of this type: "Now, what do 'I get back if i cash it in after two or three years. Here is what one successful life insurance agent explains: This question used to floor me, but my general agent gave me the perfect answer. Now I say long before the question ever comes up, "By the way, one of the best things about this savings plan is that it is designed to give the best value to the people who stick with it. You have seen what a good return you get on your investment, but that return wouldn't be possible if these policies worked like a savings account, where you put your money in and take it out as often as you please. We have deliberately designed these policies to discourage people from using our plan like a bank account. "If two years frOm today something sounds momentarily more important to you than this retirement plan for your old age, you will pay a penalty for withdrawing your money, which is necessary to protect the investments of the people who are going to stay in the plan. Then as time goes on, the more you have in the plan, the less is the penalty, and the less likely you are to want to stop it. In other words, this plan is designed to encourage and stimulate you to continue, it, without being distracted by the incidental desires which constantly destroy every other kind of savings plan." stumble over a drug that worked!" On June 4, 1952 — nine months after Drs. Robitzek and Selikoff began tests at Sea View Hospital — the new anti-tuberculosis drugs were released to hospitals, sanatoria and drug stores by a ruling of the U. S. Food and Drug Administration. In its announcement, the FDA warned against indiscriminate use of the drugs, and recommended that they be reserved for treatment of TB patients who are not responding to streptomycin therapy. Manufacturers' labels on the drugs must read: "For use in treatment of streptomycin-resistant tuberculosis under close supervision of a physician." Condensed from The American Weekly. 1 • die • t Exaggeration is the first cousin t lying. ) • 4 • The silent man is often worth listening to.
For many years there has been a slang expression for good fortune "the luck of the Irish." After reviewing certain numerical data released recently by the United Nations Statistical Office, we think the age-old expression about good fortune coming to anyone should be termed — "the luck of the Americans." Here are some significant figures. On the North American Continent, average per capita income is $1,100 yearly. Here the statistics for some of the other countries: $310 for the Soviet Union, $170 for South America, $75 for Afrika and $50 for Asia. Here are some other rather striking facts. Only nine percent of the world's population lives on this continent, but that nine percent produces almost 50 percent of the world's goods and services. On the other hand — note this contrast. More than 50 percent of the human race living in Asia produces and consumes only about 10 percent of all the world's goods and services. So the next time we are tempted to complain of our national lot, we might remember a statistic or two and consider. Figures are cold things but scenes behind them are not. These figures mean that half of the world's population is on the verge of starvation. They become sick and there is no medical help for them. The work they perform is done with the crudest of implements. And sick, , weakened, starved poGple cannot produce very much, so they become weaker and sicker than ever. Is it their fault? Hardly. And can we take any credit for being born in the best and richest part of the earth? Hardly. Brothers, the point we're trying to make is this. We should be very thankful for all that we have. We're just plain lucky. Second, we should be willing to share the know-how and the tools we have acquired with those less fortunate than ourselves. This our government is trying to do by our Point Four program. There are many of our citizens who would condemn this program, saying, "why should we give away what we have to a bunch of foreigners!" We might ask another question Brothers, what right have we to keep it all! By all the laws of charity and brotherhood we cannot close the curtains on our little private world and live in selfish comfort while a goodly portion of the rest of the world's population sickens and dies. Whether we want to admit it or not, as members of the human race, we were born with obligations to the rest of that race. Let's do what we can to share our "luck" with less fortunate peoples of the earth.
Wednesday, September 3, 1952.
V28TNI — WEST, TEXAS
Strana 25 Wichita Falls, Texas at how many ventures did the world Editor Vestnik: laugh? (Please allow me to detour, meaning) the break of continuity.) Biblical LEST WE FORGET Our new Building. We are not buildi- question — In Gen. 14:3 a certain counI have been reading the letters from ing for today, nor for ourselves. . The try was refferred to as the Valley of our members, both pro and con, for the, other day one of .our teen age grand- Siddim, but in Exodus the same region building of the new home office. It daughters said to me, "Grandfather, you is spoken of as a Dead Sea, If interested, buy yourself World in would appear that some of these let- were born in the horse and buggy days; ters are inspired by an overdose of opti- we are getting ready to fly to the moon." Chaos and Worlds in C'oilision, by E. mism. Some even cite our enormous Now my grandchildren are no different Velikovsky, a Russian Jew now in this public debt as a "green light" to go from yours. Look at the Praetorian, a country. The building (our new Home), my first ahead. and spend freely of the lodge mutual company, but the second largest funds, $259.000, or even more if the company in the world, exceeded only by question is going to be, "In which diBuilding Committee thinks it is wise to Metropolitan Life. Think . cf their build- rection is Temple building? Taking a do so. Such reasoning, in my mind, is ing just completed in Houston, also take yardstick of last twenty-five years, just not sound logic, We all know that into account th ee Life Insurance build- where will the conspicuous part of Temthe'public debt is getting out of bounds ings in Fort Worth. No, I am against ple be in next twenty-five years?" And and it surely does not mean that we will building a building which in twenty I want a building gcod enough, artistic years will be a hay barn. The following enough, so that when passing the have prosperity on this account. poem illustrates whom we should build Joneses, the Smiths, the Browns will I am for having a home office, but for: have to say, "prety nice". Last but not let, us pay heed to some of our brothers who have asked t_o go easy and plan "An old man. traveling a lone, highway, least, so that our Grandchildren will be well before we go ahead. I don't think Came in the evening cold and gray proud of what we did. Otto Stehlik that we are being pushed out of Fayet- To a chasm vast and wide and deep. ) • 41 • ( teville, and for that reason even if it The old man crossed in the twilight takes two years to get it built, so much dim; FAMILY NIGHT SATURDAY SEPT. 6th the better. An ounce of prevention is The sullen stream had no fears for him, Don't forget our Family Night at worth a pound of cure, especially when But he returned when safe on the Lodge Pokrok No. 88 this Saturday Night, we spend money on a large scale. other side Sept. 6th from 8:00 p. m. on—. Bring And why an office building? By that And built a bridge to span the tide. your whole family and you can ask I mean offices to rent besides those that your friends to come too. We will play "Old Man" said 'a fellow pilgrim present and future needs of our lodge standing near, BINGO and then we will all spread , a demand. Does the Building Committee nice long table and eat. Be sure to have rent contracts for such space, or "You are wasting your strength with the Building here, bring something along on a plate. This at least reasonable assurance that the will be a nice and social way of getYour journey ill end with the space will be rented? Are all the offices ending day, ting together again, getting beeter acnow available in Temple rented? What quainted with each other, and having a will the taxes be on a $250,000 biiild- You never again will pass this way. good time. We shall be expecting all of You have crossed the chasm deep ing? I have not seen one mention of any you members to come out, so try to make and vast and wide, answers to the above questions. , it. Why build you this bridge at eventide?" Our lodge has grown to what it is from THE COM1VIITTEE The Builder lifted his old gray head, a humble beginning, by having low over13y Birdie Hilsher "Good friend, in the road, I have conic head expenses . and careful, foresigthed • •L this day," he said leadehs, This all happened in a small "There followeth, after me, a youth town too. Let us keep this in mind FRIENDSHIP DANCE AT LODGE 88 Whose footsteps must pass this way. always. This sullen stream has been as The Entertainment Committee of PoI have no "axe to grind," beyond benaught to me, krok Houston Lodge No. 88 mailed ining interested in the welfare of the vitations to "Friendship Dance" to given SPJST. I belong to the "old school' of To that fair haired youth, may a pitfal be— at the Studewood Hall next Sunday, members. I have one of the first $1,500 He too must cross in the twilight dim. September 7, at 8:00 p. m. Music is certificates issued by our lodge, and reGood Friend, I am Building this furnished by Sil Krenek. member that was the limit that could Bridge for him." be written to a member at that time. Don't forget to bring the invitation I also have insurance with another Then if that does not convince you, card with you to entitle you to admiscompany similar to SPJST, and because get yourself the October issue of sion to the "Friendship Dance" for only of poor management, I now in my "Readers. Digest" and read the seven fifty cents. Regular admission Will be "sunset days" have to pay triple what wonders of tomorrow: charged to those without the special in my dues were when .I took it out thirty 1. We will derive our power and health vitation. years ago. Entertainment Committee from the sun. 2. Sawdust Steak. 3. The signs point to an end of the in- Fountain of Youth. 4. Anti-Fertility will Pokrok Houston Lodge No. 88 flation and the beginning of a gradual be produced by taking spice. 5. Your • 4, • deflation in 1953. home, a days work. 6. Flyaway Wings How seldom a long face and a broad They will strap an eggbeater to their Fraternally, mind are found under the same hat. back and go where they want to. In ) • 4, • E. E. Hullub Glendale, Calif., they already have some. Member Lodge Asveta No. 38, 7. Trip to the moon, with relay station. There is no danger of eyestrain from Smithville, Texas. Well, you may say can't be did—just looking at the bright side of things.
LETTERS
Strom. 20
r
LETTERS LODGE KOMENSKY NO, 20 Granger, Texas At our last regular meeting, August 10. 1652, it was agreed to hold our regular meetings on the second Wednesday night of each month. It is our hope that attendance at the meetings will increase by doing this. So don't forget and come out to our next regular meeting which will be the second Wednesday night on September 10, 1952 at 8 p. m. Sincerely, Henry Vitek, sec'y 3 • •( POKROK HOUSTON LODGE NO. 88 Hehearsals for our English play "She's My Daisy" will begin next week. It is a delightful comedy, which I am sure everyone will enjoy. We have not had an English play now in about two years so keen the date in mind so you won't miss it. The date—October 5—time 4 p. in. About the first week in November we will present a Czech play titled -Tulacka" a three-act play with beautiful songs and dances. About the last week in November or the first week in December we will repeat our beautiful operetta "Doti Slovaee" which we played during the convention. So many people thought it was the Most beautiful play that had ever been presented in Hots1:n and we have had many letters asking us . to present it out of town ,but a big production like that is almost an impossibility, so we have decide,d to play it in Houston and we invite each and everyone from neighboring towns to come and ;fee it. They won't regret it. Oh August we celebrated the birthdays of Anna Kostomlatsky, Frances Walla and Willie Mae Powell. Mrs. Walla. baked a beautiful lame square birthday cake with pink icing and made three lOeautiful dancing dolls all dressed up in pink, so our president, Birdie Hilsher made each one of the honorees dance with their dolls. They really got the applause. We had a delicious lunch and Naomi Kostomlatsky donated that cooling dessert—lime sherbet. There were guests galore—Mrs. Lowrie, Mrs. Elsie Kadera, Mrs. Daisy Drab, Miss Naomi Kostomlatsky, Mrs. Mary Faltesek, Mrs. Moore, Mrs. Graham, Mrs. Della Holub, Mr's. Hilda Krpec and her friend, Mrs. Selby. And we had lots of children— I guess that is their last visit until next summer as they will soon be going back to school. In September we will celebrate the birthdays of Birdie Hilsher and Betty Elshick at the home of Mrs. Rosie Zimmerman, one of our members,
vEsTNix-- 'MST, TEXAS who was kind enough to invite us all to her home. I know a grand 'time is in store for us and all of us are poking forward to going. We are all supposed to meet at the hall not later than ten o'clock. I'll be seein' you. Harriette Earl ) • 4 • ( RECIPE Take a few stubbed toes, two oversized feet, a barked shin and two skinned knees. Add an energetic body fully charged with fun, mischief and curiosity. Stir SlOwly and fold in a couple of slightly akward arms, two restless hands and one or two gingers that have been cut on a jackknife. When well mixed, add a head-full of tousled hair, an unwashed neck, two bright eyes and a loud voice. Pince over a low flame of ambition and determination and bring to a sli g ht boil. While hot, add a smiling mouth and a pinch of dirt. Pour into a flat pan of laziness to cool and garnish with . a sunburned nose and two well :-scrubbed ears. For extra flavor, a spoonful of dislike for work may be added. When cool and ready to serve, sprinkle with a few freckle's. This is the recipe for a boy. Contributed by Otto Stelilik. ) • 4, • t
WHERE TO GO SATURDAY SEPTEMBER 6: Pokrok Houston Lodge No. 88 will give a family supper. Also on the program the same evening is organization of Men's Birthday Club. Be sure to come. SUNDAY SEPTEMBER 14: A big bazaar to be held at the Hall of Ennis Lodge No. 25. Watch for further announcements. SUNDAY SEPTEMBER 14: Vesmernost Ledge No. 68 will have annual fish fry. Everybody is welcome. SUNDAY, SEPTEMBER 21 Barbecue Pokrok Houston Lodge No. 88 in Houston, Texas. Serving starts at 12 noon. SUNDAY SEPTEMBER 21: Pokrok Sweet Home Lodge No. 63 is changing its regular monthly meetings to every third Sunday of the month. Kindly take notice. SUNDAY SEPTEMBER 28: The Fifth District will hold its first pc)st-convention meeting at Needville. Election of permanent officers, children contest; drafting of district regulations are on the agenda. All 1-cal lodges in the Fifth are requested to report its representatives in advance to V. StraznickY, Rosenberg, Texa. SUNDAY OCTOBER 5: Dramatic Club of Pokrok Houston Lodge will present English play "She is My Daisy". Curtain noes up at 4 P. m
Wednesday,. September 3,
1952
BROTHERS and SISTERS„ we want you to have your Vestnik. Whin you have a change in address, please send your change of address to the Supreme Lodge SPJST, Fayetteville, Texas. Don't forget to fill it out like I have a new addressi NAME OLD ADDRESS LODGE NEW ADDRESS Mail to: SUPREME LODGE SPJST, FAYETTEVILLE, TEXAS
1 ..... Pli .... ........ Of$1f llllllllllll f ll 1 lllll ffflf lllllll llllll 1.4.1111141...14.14f lllllllllll $11,41 ...... llll 1
CERTIFICATE NO. 819 COMPANY NO. 0-750
Board of Insurance Commissioners
THIS IS TO CERTIFY THAT
Slavonic Benevolent Order of The State of Texas Fayetteville, Texas has, according to sworn statement, cornplied with all requirements of law applicable thereto and is hereby authorized to pursue the, business of
Fraternal Benefit Society insurance within this State for year endin May 31, 1953; in accordance with provisions of Chapter 10 the insurance code.
IN WITNESS WHEREOF, I hereunto sign my name and affix my *idol seal at Austin, Texas, this 20th day of June 1952. George B. Butler, Chairman of Board os eyllommolemomm,ImmemaiRir4.aigaril7767, ......
...... I. . ...
. t ....
VR
Are sttedu, dne 3. zati 1952. Dr. Karel Hujer: erni orlove odletai, eeskY a slovensick lid od 8umavy k Tatram dosahl vytouZene svobody. Ma,me svoji vlastni republiku". Ternito slovy zahajil bodry advokat Harapat s yrij slavnostni projev s balkonu radnice idylickeho podkrkonotskeho mesta 2elezneho Brodu, kdy2 jsem mu naslouchal pied 33 lay se zastupy jinYch horain na Riegrove namesti. Byla to oslava prvniho 28. tijna. VS'echno vyhliZelo ridove. Mirny plot hranic mezi ev-
I
Strana 27
Osvobozovini Ceskoslovenska
THOMAS JEFFERSON A JEHO BOJ ZA DEMOKRACII. (Dokoneeni se strany 18.) statek ptimYch drikazil byl z ob2aloby propugten. Jefferson po vyslouZeni druhe cten a veleben dieny sve strany, ba i bYvalkmi odprirci, uchYlil se na sve venkovske sidlo Monticello ye Virginii, kam z Washingtonu casto rad se uchYlil, aby ye spoleonosti sykch doer a vnoueat ponekud osvelil a na sve teZke zodpovednosti aspori na kratItY eas zapomnel. â&#x20AC;&#x201D; strana republikanska (budoucne zvana demokraticka) spoeivala po skoneene chute Jeffersonove na pevnYch zakladech, a rychle mohutnela, toho drikazem jest, ie Madison, kterk byl nominovan stranou tou pro urad presidenta, zvolen byl velkou vaSinou ptes to ze; federaliste ye volbe hledali posilu v sloueeni s ,iiiymi menSimi stranami, jeZ se v dobe to na kolbfati politickem objevevovati poealy. Ale v torn Jeffersonovi tak milem domacim ntulku stihly ho dye krute rany, ktere doiehly na neho teZeji, neai vkchno osoeovani a hanobeni se strany jeho nesmititelnYch odpurcia. Neobyeejnou slienosti slynouci jeho chot' zemtela mu zde v nejkrasnejSim veku sveho Zit a zanechala mu d ye dceruSly. Stara se pozdeji provdala a jeji ditky nahrazovaly mu ztratu milene druZky, nebot' Jefferson zustal vdovcem aZ do sve srnrti. Musel ale doekati se jeste druhe truchlive chvile, a site stati nad rakvi sve posud svobodne dcery. SluSi jeSte zaznamenati z ylaatni shodu, ze` John Adams a Thomas Jefferson, kteri spoledne ptipravo yalo odboj americkYch kolonii, po dobyti neodvislosti oba snazili se postaviti mladou republiku na pevne zaklady, oba byli povolani v celo vlady, Adams jako druhY a Jefferson jako tteti president, ze oba zemteli v stejIV den a to v den oslavy americke neodvislosti, 4. eervence roku 1826. BudiZ v srdcich lidu eeskoslovenskeho privodu v zemi teto, bez rozdilu vyznani politickeho nebo nabolenskeho, Thomasu Jeffersonovi zachovana painatka nehynouci!
Dr. Karel Httjer ropskymi staty nekladl vaZnYch ptekaZek volnemu rozletu do sveta, jak jsem mel sam ptilelitost dobte poznati v nasledujicich letech mezi obema svetovYmi valkami. S podstatnym odnvodnenim jsme v2dy radi nazYvali republiku zahradkou uprostled Evropy. Byla to idyla svobody, jak si ji Havlieek nebo Bolena Nemcova a jini romantieti buditele ptedstavoyali. Nekdy se nam zdalo jako Anglieantun na jejich °strove, ze budeme mod St'astne Ziti v Evrope a pfece mimo ni. Jako kaZdy jink narod i my jsme men horeene sny o isolaci sveho narodniho Sangri-La. Nad Statem bdel a narod in spiroval mudrc a humanitni filosof, odchovank idealy 19. stoleti. Dnes v gak vidime, ze to bylo 20 radostnkch a gt'astnYch let. KaZde mladi je pino nadeji s elanem svetove aitky. Republika byla slibne zasnoubena se Zene yskYm Svazem na, rodn, ale pro jistotu mela dva vojenske spojence ve dvou evropskYch velmocich. V tom se vlastne uchklila od tradice rodnich prorokt, jako byl CheleickST a od Palackeho ujiSteni, ze v dejinach eeskS' narod v'Zdy vice vitezil silou ducha ne'Z mocenskYrn postavenim. VYvoj udalosti to znova overil v marnosti zbrojeni maleho naroda v Evrope 20. stoleti. Proto eas ukazal, ze v rote 1918 to bylo pouze prvni osvobozeni z cele serie relativnich osvobozovacich operaci, s na evropske jeviAte vystoupily postavy
nejextremnejalch zabarveni. Zastupy volaly po svobode a proto ji zarueoval nejen demokrat, ale i tyran. Vrepubliceprvni osvobozovani bylo od Habsburga s koncem I. svetove \Talky. S touto svobodou souhlasila podstatna, vetAina 6echfi a pomerne mala, Cast Slovakia a nebylo mono nalezt Nemce, Mad'ara nebo Polaka. kterk by prvni republiku 7, tech nebo onech dirvodil nazkval svoji svobodou. I mezi Cechy ' bylo tolik ruznYch kvalit a podmineenYch, smiSen3ich svobod, as z toho vyrostla slu gna Pada politickYch stran jako v individualisticke olygarchii anticke recke spoleenosti. Agitate a propaganda tech, kteri salt jinY druh svobody rostla a2 pri gel jejich slavnY "Tag" a poeatkem tijna 1938 zaealo nove "osvobozovani", ktere vyvrcholilo 15. breznem 1939. Uvnitt republiky touto svobodou byli nadkni temet faichni Nand, Polaci, Mad'ati a ternet vetana Slovakia, kteti nalezli svoji "svebodu" ve Slovenskem S't'atu a viada politisovanYch kneli. S nacistickou svobodou vSak nesouhlasil skoro MdriST Cech. Pres to se Oechum a Moravantim v Protektoratu hlasalo, ze byli osvobozeni od plutokracie. Nacisticke osvobozovani bylo pro-vedeno se vsemi koncentraenimi tabory tak nediplornaticky, poboutilo ternet celY svet a tak nastala II. svetova valka za fi'delem osvobozeni od slibneho milenia nacismu. Naciste byli v teto valce poraZeni a tak v r. 1945 zapadni Spojenci, kteri ze strategickYch dtivodil zatim jegte nedostali privlastek kapitalistu, zaeali znova osvobozovat ujatmene evropske narody. Cesi byli osvobozeni od nacis0, Slovaci od sveho Slovenskeho gtatu. Nemci byli tak dokonale osvobozeni,'ze pro jistotu byli cleportovani do Neriiecka. Siunicko svobody se na chvili usrnalo vgichni si mysleli: Tak a ted' buderne pokoj. Sudetske pohraniei zelo prazdnotou zatim, co nekolik mil za hranicerni byly ptepinene tabory novych politickYch a socialnich proletatia, sirne novS7ch relativnich svobod. Skuteene, svoboda zrozena, z krve a zloby II. svetove 'Talky netrvala ani cele roky a v imoru 1948 se dostavilo etvrte osvobozovani od r. 1918. Komuniste sesta,viii vladu lidove demokracie a zaeali tak diikladne osvobozovat, ze eetni svcbodo: milovni cbeane radeji utekli pies hranice aby napinili tabory, je'Z pred tim jiz vyprazdnili sudetUi vydedenci. Tentokrate romantickSi nacionalismus byl zdanlive zatlacen do pozadi a vSichni svorne, O&M, Slovaci, zbYvajici Nemci, Polaci, a kde kdo, byli osvobozeni od kapitalistickych vykorist'ovatelti a od dekadentni bur2oasie t. zv. zapadu. Kdk/ ptestalo vydirani penezomencti, zaealo vykorist'ovanidr'tl7 telti politicke moci. Zaealy sliby noveho milenia. Pro jistotu a zajl6teni politicke
Straria hygieny, kazatele a hierarchove proletafske svobody z idili peelive hlidane hranice a vladnouci lid byl clan pod ochranu Zelezne opony. Dalin° uplynula leta, kdy pied I. svetovou valkou jste mohli po Evrope putovat bez cestovniho pasu. Vypravi yam o torn tolik star9ch emigrantd, kteti tehdy ptijeli do Americky a jediri9m dokumentem jim byl pouze lodni listek. Spontanne se o torn rozhovoill i Einstein, kdy jsem mu v Princetonu vytizoval pozdra,v od Pandita Nehru z Indie. "V tehdejSich letech, pravil Einstein, nevedel jsem, 2e cestovni pas vhbec existuje." V Evrope jste mohli putovat s jednou zlatkou v kapse nebo bez ni od Jaderskeho az k Baltickemu moi•i a kde byly jake pohraniOni pasove prohlidky! Vandrak putoval jako kcal proti dne gnimu vladci lidove demokracie pod ochranou smeeky ustragen9ch zoldneiii. Zkuste cestovat dnes; mu.site ptecievAim nale'Zet k nove v9sadni aristokracii per, dostanete pas a pti tom jste jeae nedostali povOler l i vyvezt ten troSek vaSich penez, ktere za, hranicemi stejne .nernaji. Z - adnou cenu. Irirt tedy pozmite, ze po etyfech osvobozovacich operacich ubohY Evropan at' v to nel3o one zemi je pouze v trochu rozlehlej gim koncentraku. Dnes yam nepomdZe ani cestovni pas plavne Britske rise, nebot' se s nim nedostanete ani z Lond9na do Berlina. Nekde no, hranicich Rakouska, vas mohou zastaviti bajonety viteznYch obsazeneu, jak se to stale nekolika anglick9m cestovateldm leto gniho lets. Za taT kovYch okolnosti se evroPsk9 obea,n diva se smikn9mi pocity na ty ruzne stratosfericke aeroplany, ktere motion brazdit pi-es oceany a jd slibovaly inZen9rSti proroci technokracie a naivni raisefi Chimerick9ch svobod. Byrokrat sedi u 0zkych vrat pozemsk9ch hranic jako v jedne pohadce 26.ba na pranienu Ciste yody. V techto zficeninach socialpiho, politickeho a kulturniho bankrotu Evropy pozvolna, doinsina Wilsonnv a 1Vasarykiiv sen romantickeho sebeureeni naroS upadkovym, sobeck9m a nevraZivyni nacionalismem sebeureeni narodil se stale nekontrolovateln9m zdrojem va'2"neho rozStepovani Evropy. Pti torn vSechno trpke ovoce jeSte pedozralo. Otyri druhy osvobozovacich operaci v republice jsou pouze tragickou ukazkou relativnosti pozemsk9ch, politiko.kskYch druhri svobod. At' clobr9 nebo men() dobr9 elovek, kaZdY ma svoji ylastni svobodu, aWak Zadna ze svobod, ktere tento svet nabizi, neni, nebude a nemtZe bYti tak universalni, aby vSechny uspokojila. Ne uspokoji tim vice v dobe nenasytneho materialismu. Girn je svobocla, za, takoyych okolnosti, ne'Z jak to fela Rabindranath Tagore: "Za tako yYch okolnosti se svoboda stane slonem, na nen1Z se povozi nekolik vychytrlYch pebo bezohledn9ch
V ISTN!
WIErlMItAB
dobrodruhil". Snad proto z podvedome nejistoty vlastni pomijejicnosti kakly tyran vice nebo merle zvueneji hlasa svoje milenium a eim ma vetSi strach, tim suroveji a zbabeleji vykorist'uje v9hodu sve dobre ozbrojene posice brutalniho nasill. Od nejstarMch dob profesionelnimi ochninci svobody byli ndeelnici rodd, vojevticicove a dnes generalove. Samozrejme zastupy je v2cly zasypavaly nejvetSi slavon, ne tolik za tu svoboclu jako za hinotne v9hody a v9sady, jeZ' politicks svoboda zajikt'ovala uniteskupine lidi. At' je to general kterekoliv zeme, vkly sve vlasti slibujet "Poeitej na mne, buclu to chranit!" Takove sliby jsou vZdy popularni. Historie v§ak dokazuje, ze s odstupem easu vSichni gencralove v Evrope jenom svorne spolupracovali ye zkaze kulturnich del onoho krasneho kontinentu. Co neztravili v dobe miru pa, da,nich, to zniaili v dobe valek. OvSem, kaAdy narod mel pro poteS'eni tu a tarn nejaka y iterstvi. Jednou vyrtrali Fra,ncouzi, podruhe Nemci, Spanele nebo Angliaani. Kakl9 narod je naroclem jedineen9ch hrdinea neporazitelne armady. Viterstvi slouLla jen jako opium, shy Zivila, nejstarAi klam miroclni apotheosy. as vAak ukazal, ze narodove z lasky 'ke svYm rodnym zemim si navzajem rortloukali mesta a osady. Pfedstavte si, Ze , se divate od katedraly sv. Pavia v Lond9ne na ty ny zficenin, kde jsem pied II. svetovou valkou vidal ruSnou obchodni etvrt okoli anglicke banky. Nejdrive sem z lasky ke sve nemecke vlasti priletel nacistieti pilot! a ye sve osvobozovaci horlivosti rozbijeli Lond9n. Ovsem i Anglican rniluje svoji ylast, a tu zase on byl sv9mi generaly ve spravedlivem hnevu poslan nad Nemeeko a tu pouze mesto Hamburg dostale tolik, pum, jako temef cela, Anglie. Od velar bylo vkly neodvratne jasne, ze svoboda zalaena na krvi a nasili se stala zdrojem strachu, lave a nasili. Nikdy neznel hlas mucirctv tak jasne, jako ye 20. staleti slava Gandhiova do valkami zmoteneho lidstva od Uralu ati k Pyrenejim: "Svobodu nelze nikomu dat, kakI9 jednotlivec musi k ani sam vyrust!" Prave tu choi poznamenati, ze jenom iluse svobody pokvete tam, kde eloveka, posadite do blahobytu. Naopak, nejvetSi rozmach duchovni kultury a nejodvaAnejSlch elanfi vtielidske spolupace se rodil v dobe nejvettii persekuce. Rostl do zazraen9ch rozmerit. jako pfirozeny protiklad hysterickeho strachu tyranti a nebylo pozemske mod, ja by odolala mocnenau zavanu probouzejiciho eloveka duchovni Cistoty, odpuSteni a lasky. Proto nejen netfeba, narn zoufat, ba naopak tento vek je dobou velik9ch, netuknYch nadeji. Tyrani padnou svoji ylastni zbrani, kdy mluvi o rnileniu sve vlady. Nave" milenhun
'7e streetu, tine 3. Zilki 1952, nebude naletiet nikomu z pozemskYeh despot-U. Jestlik se nam zda, ze byla potilapana svoboda, kterou titotoZnujerne s 28. kijnem, pak to nemohla bYti svoboda dokonala, byt' treba byla faze sympaticke a jako mladi povahy idylicke. Syoboda dokonala je veena, nevi tyranie sveta, nerd by ji je to duchovni svoboda ad veci tohoto sveta, je to duchovni osvobozeni od nejvetSich pozernsk9ch slavy, moci a bohatstvi. Ti, kte•i pozemskou svobodu vzali nasilim, sami nieeho nemaji, Om by zahojili otevrene rally lidstva. NahraZuji klam jedne klamem druhe relativni svobody. Proletati, kteri ducha zabili, nezahoji rany hmotneho, laeneho tela, jeho chteni bude bez konce a kakla svoboda jenom zdrojem nov9ch tantalov9ch muk. Tedy volnost, duchovni rozhled, nejsou veci z tohoto sveta a 'Zacin9 tyran nebo politicky tiarlatan nemilk skuteanou svobodu ani dat ani uzmout, tarn, kde jako yzacnY, boai kvet se rozvinula v tiivem srdci lidskem. Jako v prvnich dobach primitivniho krest'anstvi, ktere zvitezilo nad pohanskou nisi rimskou, tyto vzacne kvety ynitimiho miru a osvobozeni od veci tohoto sveta, perly nepochybujici drivery rostou jen ze slz a agonie utrpeni. Tent° -vek je a bude agonii velikYch zkoutiek a utrpeni, aby z jeho soumraku Yzetiel us yit takove krasy, tie ji olovek kdy dosud nepoznal na, tomto svete. Katizkoutitika pfestaxa bYti utrpenim jakmile se eloyek probudi k poznani, tie tento svet nerna a nematie dati tiadnou svobodu. V tomto probuzeni dlovek roste k vedomi obdanstvi, jeti jde pies hranice ytiech pozeinskYch state a piece jeho obeanstvi je verne eloveku at' iije kdekoliv na svete. Ovoce tohoto probuzeni vtiak roste ye staletich, ye yeenosti a jeho via,stkem je trpelivost a nikoliv klamnY slib nedodkave petiletky. Skutedna svoboda, jako y een4 Pravda nedochazi sve krystalisace v da,vovYch kolekOveeh, nYbrti v osamocenYch jednotlivcich. Tito od velu do veku. piedstavuji ten neobyeejnY vznet, vejikosti duchovnich ctnosti, ktere nelze ani organisovat, ani legalisovat Svobodu, stejne jako mir nelze organisovat nebo ustanovit na zlobe vatinivYch manifestaci chytracky dirigovanYch davit Vedne hodnoty mire a svobody rozkvetaji pause v Nye zkuSenosti ynittniho, duchovniho 'tivota jednotlivce a jeho vztahu k vesmiru, k veAkerenstvu. Kdo piijde k tomuto znani, pak pochopi smysl moudrosti da y yYm katianim-nehosvtc,kerypstal obracet svet, nebot' si uvedomil, tie: "Kdyti chceti knout svetem, hni sam sebou." Ti nehledaji ylo,du nad svetem, 0,1e zustayajice sami bez moci a beze zbrane tohoto sveta, ye svem vernem ptatelstvi elove'ku vtiechny veky pketrvaji.
Ve stredu, dne 3. zail 1952.
-S T N K -- WEST, TEXAS
PkieINY 2ALUDE(NiCH VREDI7J. Mezi nemocemi, je2 postihuji zaZivaci Ustroji, maji smutne prvenstvi Zaludeeni vredy. Statistiky ukazuji, ze v poslednim stoleti se vYskyt Zaludeenich vredfi temer zdvojnasobil. Z' aludeeni vredy jsou z ylaAtni nemoc, jeji skuteend prieina neni dosud znama. Tato choroba se projevuje drobnYm vredovatenim ye sliznici Zaludku, pokraeujielm do okoli. K osvetleni pfivodu Zaludeenich vredfi bylo napsano mnoho vedeckYch pojednani; nekteri uvadeli, Ze Zaludeeni vredy zaviriuje prilfSne vymegovani Zaludeenich mistni zmeny krevniho °beim jini mysleli na obecne poruchy ye vYmene latek, ktere bi na Zaludeeni sliznici, jini videli jejich prioinu v drobfch poranenich sliznice, zpUsobenYch S'patnYrn travenim potravy, nebot' Zaludeeni vredy vznikaji temer v2dy prase v to easti Zaludku, jiZ prochazeji pokrmy. A nekteri poukazovali dokonce na zjevy precitlivelosti. AvS"ak vkchny tyto domnenky i mnohe jines neobstaly v kritice. Mnohe ze zmen, ktere se pokladaly za pridiny Zaludeenich vredU, na priklad z yYSena, kyselost Zaludeeni St'avy a pod., je treba povaZovat spiS za jejich nasledky. Podle nejnovej gich theorii je treba hledat pfivod Zaludeenich vredft v jistem druhu vysokeho napjeti nervove soustavy. Nervove popudy se girl. z mozku k nine pololenemu nervovemu uzlu, ktery se nazyva hypothalamus, a odtud k jadru bloudiveho nervu, kterY obstarava hlavni regulaci Zaludku.
Z nervovYch center, jimiZ prochazeji 1 popudy, je2 se mnohdy rychle vybiji na Zaludeeni sliznici, kdato jindy je jejich pfisobeni pomalejSi a stale, je jednim z nejdtilelitejS'ich hypothalamus. Ten kona velmi jemne a dtilelite fikoly; je sidlem instinktivniho a vegetativniho Zivota a prejima jeho vnejSi popudy. VS'e, co se deje v hypothalamu, ma svou odezvu na Zaludeeni sliznici. Abychom si srovnani, je to jako kdyZ se zapali doutnak, av gak vYbuch nenastane az kdy2 podraZdeni dojde k hypothalamu a cestou bloudiveho nervu se pociti jeho kreeovitY noinek na Zaludeeni sliznici. Nasledkem toho se meni normalni vYZiva Zaludeeni sliznice; male cevy a ma-. linke nervove vete yky jsou pravdepodobne ovlivriovany ye syYch funkcich a ye sliznici se pa,trne vlivem techto zmen tvori misto slabeho odporu, ktere zvredovati na priklad proto, ze se porani pokrmem, co2 samo o sobe by ovkm vredovateni nezpfisobilo. Tuto theorii vyloZil mimo jine Ital Schiassi, kterY poukazoval na drilelitost dukvniho a citoveho Zivota pri vzniku Zaludeenich vredt; take arnerickY neurochirurg Harvey Cushing tvrdil, ze dukvni stavy, Uzkost, silna dugevni finava mohou zpilsobit zaZivaci poruchy, obyeejne chronicke. Mono pripustiti, ze Zaludeeni vredy a nervova nezaZivnost - nervous indigestion, jak niy zde rikame maji bezpochylDy stejnY pfivod v nespravnem duSevnim a citovem Zivote. Proto Zaludeeni vredy se nyni povaZuji za nemoc, pri niZ je treba take psychicke therapie, kterou lekar musi provadet opatrne, aby poznal
Pokrok Dallas cislo 84 SPJST 2625 Floyd St., Dallas, Texas POiada,
TANEt N Z BAVU V NEWELL DNE Fn Ceske hudbe
John Dlabay, z Dallas RaZdy je uctive zvan (Pd.)
Zabavnjrm vStorem
Strum 29 prieiny du gevni rizkosti, rfiznYch chorobnYch stracht i clu'Sevni nerovnovahy nemocneho. Zkoumani v tornto oboru snad odhali skuteene tajemstvi privodu Zaludeenich vredn. Jak pozname g patue potravinY. Sporivost jest dnes heslern doby; proto je velmi didelite pro hospodyni, aby poznala jakost zboZi, za ktere plati velke penize. Neni valy nizka cena take znakem nizke kvality, tim merle zartieuje vysoka cena dobrou jakost. PH poZivatinach musime se hlavne chranit pied nahralkami a padelky, Akodichrti zdravi. MuZeme vgak jako nezku geni odbornici posoudit jakost? V mnolla pripadech ano. Tak na priklad kupujeme-li mletou kayu, PrezkouAime jeji jakost tim, ze do sklenice vody dame gpetku mlete kavy. Dobra kava plove vkly na povrchu, primaky padnou ke dnu. — Vejee, neprosvecu ji-li je prekupnici prim° pri prodeji, aby nas presvedeili o jejich eerstvosti, rnfiZe, me doma vyzkoukti nasledovne: v 1/2 kvarty vody rozpustime 2 1/2 unce soli a vloZime do rortoku vajieka, eerstva klesnou ke dnu, neprave eerstva plovou uprostred, stara plovou na povrchu. — Oistota soli je velmi dulelita, nebot' telo. velmi citlive reaguje na sill. Oista sill se rozpusti ye dvojnasobnem mnoZstvi vody, aniZ by zUstala voda kalna. Zristane-li na dne SedY kal, obsahuje sill Skodlive mineralni prisady. — Jakost bramboril lze poznat pri krajeni; drevnate brambory kladou pri krajeni odpor; dobre brambory tvori pri proriznuti male mnoZstvi bile 'Deny a obe prilky, ()pet k Sobe stisknute prilnou k sobe.
Nic neni rideiho nad opravdo- DVA FRANTIgROVE vou dobrotu; i ti, kdoZ presvedStrrihalka smdekla eeni jsou, ze ji maji, nebYvaji odopis v hrsti a ted' tebyeejne lee povolni nebo slabi. prve hocha pohnute ob jala. Hleciela mu do Cal a hladila ho po zanedbanYch vlasech. , Potorn pied nim otevrela dckoran civere u staveni a vesele uZ povzbuzovala jej i sebe do noveho Zivota: "Tot' pod' zas, chlapee, k mamince Strahalce. Niche nam buAuthorized dealer for Noble, de spolem. 8ak sa lecGeneral, Imperial, and Rohner kdy cizi krev dobre piano and button accordions, al- svedeilia. Fold', muj so large stock of used accordions. FrantiAku! . . ." tada let odplynula. Tuning and and repairing on all makes. For free booklet and pri- StrUhalce kupodivu fychle a hladce, jako by ces write to: IVIRNUSTIK ACCORDION SHOP ji byl osud pripravil pro auto novou kapi932 rizer tclu Zivota v nahraHOUSTON 9, TEXAS
Strana 30 du za pfede ge starosti a 2alosti jen klid a spokojenost. Splnilo se ji dokonee jedno velke pkani: podkovatska dilna na jejim dvoie 1a. Pracuje v ni rnladY mug . Leckdy se odtud ozYvaji zvonive rally do kovadliny, je‘2 jako by Strahalkti dobre ladily. Lakaji ji ze dveri a piitahuji na dvnr. Ach, jak u sg je starieka! Ale stale pekne, eiste trpravena. 0statue barevne pristrajeni ji dint i o nekolik let mla&i, zvlake kdy'2, se ji tvar pod siti vrasek usmeje. A Strahalka se ted' zasmeje :Casten, ne'gli pted lety. Zdti se, jako by byla Vipine t'astna, a na vsccko minule zaponanela. Ale to za_ s piece Prevalil se Casein i ten kamen na dne v tiche hlubine. . Ve ,staki snad podlehla Strithaleina mekka dude i tro gce sentimentality,. Zvoneni na ko'vadlinu tahne ji ag k same chine. Na nohy dobre ug" nemage, piece se sem vleee. Nahledite do otevre14ch clveti a rekne. "Pomoz ti Panbu, •FrantiS'ku!" "Deji to Panbu, statenk.o!" odpovi ji mlad2j! inu2 vlidne. Ptestane clivili bukt na kovadlinu, utfe si pot na Cele, prohodi slovo, a pokraeuje zas v praet.' Strahalka je ted' u , n6ho stakenkou. To proto, ze v humne, na :ciroke pe gine se ug" ba toll' jeho synek, malt' JaniISek. lvflada matka tam nedaleko decka pleje travu ze zahont. Strahalka se bel ha i tam. "Pomog ti Panbu, Petrankor void chtiina intactou p •iklekou v zeleni, v se jeji eervend sukne lak pekne vyjima. Slunce na ni ukaAuje paprskem, jako
V 2S TN1K -- WEST, TEXAS
Kacii Leiikar a Kaciiprivnici Temple, Texas
Ve stledu, dne 3. z6.1•1 1952.
Houdkovo teske Divadlo Novy velmi krasnY film
DR. THOS N. DeLANTY OtNI LESAft
Z eskfrch M1Sirth
Brfle sprivne pflpravene tas die tuuluvy
SCHUTRNBURG — 2. zati. SHINER — 4. zari. CROSBY — 7. zafi. ROGERS — 14. zari. FLATONIA -- 9. zari. MOULTON — 11. zaki.
513-17 Professional Bldg. tradovna 3248 — Res. 2687 TEMPLE TEXAS
Dale pi edvadi pekny film
Hilsher s Home Simply Co.
Ernest J. Hanka Klatoviti dragourn rgAvNIK
408 Houston Ttle Bldg. Dallas and Caroline Sts.
GRANGER, — 8. zari. FAYETTEVILLE 15. zaki. DALLAS — 24. zati.
2020 Wa,shington Ave. At 8424
Oba tyto Filmy yam odporueuji Houdek.
HOUSTON 2, TEXAS Telephone: Preston 0883
SPRAVNE VYKONANA
PRAVNIII
POHREBNI SLUZBA V hodine Z"alu zarmouceni naleznotr Edward Pace pohrebni Ustav pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohitu. Levn6 ceny jsou nazi zasadou.
936 Bankers Mortgage Bldg.
Edward Pace
HOUSTON, TEXAS
Pohkebni keditel Olen S.P.J.S.T.—Tel. 3-3606 118 N. 5th St., Temple, Tex.
Adolph D. Pavlieek
John W. Lesikar
5824 N. Main VI-1383 5225 Washington Ave. VN3490 HOUSTON, TEXAS For All Your FURNITURE APPLIANCES and EVERYTHING ELSE FOR YOUR HOME Be Sure to See
HILSHER'S and get "THE BEST FOR LESS" CASH OR EASY TERMS Your Satisfaction Guaranteed And Free Delivery Service VASE t ESKE OBCHODY
TelocviE Jed. Sokol Ft. Worth
PRAVNtK poiadit LONG THEATRES BLDG 2229 Avenue F.— Phone 644 BAY CITY, TEXAS
TANEtNi ZABAVU v sale Sokolovny 3221 N. W. 28th
4110.11.1.0110101•11=01••••■
C. H. Chernoskk
V SOBOTU, DNE 6. zAki
PRAVNIS
pii hudbe
Vytizuje vatere soudni-
Czech Melody Boys
iitadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies trlici naproti Kress budove.
Pfijd'te a piivedle svoje zname Zabavni vybor
HOUSTON, TEXAS .-Pommoolummmiammwimimminimmist
-
o""""0"•"""•J
STNIX—WVATIMAII
Ve etPedu, title 3. 7ATI 1951
s l,
by to byl slim hal prstli e 0% jen2, pi ohlaauje 2'e pil-1 (la je velky boZi dar.1 /DIP HLEDA se spoleenice. "Dej 1 . ) Panbu, sta- ktera, by bydlela se starai Zenou. tenko!" vlicine odpo- Plate na: Box ABC, c/o Vestnik, `Odd Stridialce colada West, Texas. (35-36-x) :>,ena, jeji zdzinliva, snal air, Ptijme se devee k bycllecha. A veru, Ze ani vlastni syn by ji sna'd ni na miste, v Houston, Texas, nep • ivedl do donut 1ep- $80.00 mesiene, svetnice a straai snachu. Petranka va. Plate na Mrs. Wendell Schulje dobra od srdca aj ler, 6008 Glencove Str., Eouston ad pohledu! •ikii o ni 1, Texas. (35-36-VO) kazdemu StrUhalka., . .1 Hleda se Marie Svec, by"No, jak sa zdviha vala baettovatelka nernocnY ell, pr• sada? — A cc. ohar _ Posledne, jak nine znamo, byla v ky, lox):1?" pia se, vcha- Dallas. Kdo by o ni vedel, necht' zejic do hunina. A ter ji to oznami, anebo ona sami se IL? musi dat do lila- necht' se ptihlasi na adresu: F. Iteho smichu . mais, ja_ K. ZnamY, Box 55, Willow, Okla. (ltpCV) nuaek, spatily ji, s radosinym vYskotem Krajonfim v TexaskVch osachce k ni utikat. NoZdach ky mu jeSte tak zcela Nepromeskejte Film Z aesdobte nesloaN Pleskne kych MlYnu, jest to neco nadsi na rem a jak umi herneho. nejrYchleji se k ni plazi po etytech. Za nim nebo neklid povahy nasi se plazi a poskakuje nem maliCkeho, jako nezalezi tolik no, torn, co nam v mySka Je to jeho ha- '2ivote ptedtleEteho se ptihodi, ianek z, hadricku, uva- nYbrz na setadeni vhodnem nebo zanY na provazku, zho- neptijemnem veci.nepatrnYch, s toveny dovednou sta- niniFt denne se potkavame. • fenkou Strahalkou. Bojacnost jest chyba, z ni2Z jest Ten vyjev Struhal- nebezpeeno karati ty osoby, kte.6 chceme z ni vyleeiti. krr az k slzam. Otvii a cleeku dokotan svoji nalue. Everything for your home "Ej,.Lady je peknY and farm, Selected Quality ohareeek! Ten sa, narn Merchandise. Buy with ujal! Ten pekne leze! Confidence at . . vola na decko V smichu. A kdy2 je pak STALMACIFS & SMITHpopadla do naruee, VII LE FURNITURE CO. zdviha je k slunci, jako by raclp,stne dekovala SMITHVILLE, TEXAS za ten bo'Zi dar, kte rY dnes omlazuje jeDealers for Farmall Tracji srdce novou laskou ors, I II. Trucks, Farm diteti. Citi se vaecImplements, Stalk Shredka os.veena, kdy'Z Ja,ders, De Soto-Plyiniouth nnaka tiskne k svemu Cars, complete stock of Furniture, Hardware, Fri srdci. Ani ji nenapadgidaire Appliances and ne pti torn, 2e to neni RCA Radios. jeji krev. Ma ho rada jako vlastni vnonde. Visit us and compare our prices. Tak se stala Strithalka at'astnou ,statenkou, J. J. and MRS. E. I. a tak v jeji chalupe STALMACII, owners zakotvil at'astnY rodinny 21vot o etytech ale- I Ceske obchody. nech. Phone No. 1 and 2 (Pokraovani.)
aiy uznamovatel
Strang el
pevnost, ktera dovede odaZavist trva v gdy dcle,nez atelavati lasce, dovede take einiti ji sti tech, kterYm zavidime. • • mohattiou a trvalou, osoby pak Neni blazna. obtiZneja,ich nad slabe, ktere stale zmitany jsou vaanemi, nejsou jimi temet ni- blazny duchapine. kdy opravdove proniknuty. • • TIVZ pYcha, ktera ponouka nas, abychom haneli chyby, je' ' domnivame se sami nemiti, svadi bychorn pohrdali vlastnostesky Likai a Operator mi dobrYmi, kterYch sami postra711 Medical Arts Building dame, HOUSTON, TEXAS Touha, bychom byli litovani Telefon res.: Twinoiks 1222 nebo podivovani, jest easto nejza- Telefon, iiiadovny: Pres. 2553 vaZnej,c,: i ptieinou naai sdilnosti.
Dr. Chas J. Hollub p
eske Rekordy Velkft v-Srber
Heights Record Shop S. tMELKA
TELEFON VA-7725 843 WAVERLY (HEIGHTS) HOUSTON 7, TEXAS
Lavaca Co. Abstract Co. Jerome I. Hocian Vyhotovi abstrakty, ylastnileke pravo, vytizUje majetkove pojigteni tissdovna nad Peoples State Bank Telefon do altadovny 61510 5 HALLETTSVILLE, TEX.
Sil Kienek V nedeli 7. zari Ve stiedu, 10. zaii, B Christian V nedeli 14. zaii - Ray Kieneic Ve stiedu 17. zaii - Ben Christian ADMISSION sac TAX INCLUDED sikselly a obderstvein nivitAvnikA Jest vYborem reklefibli gostarine. 11411 ROBBIE ST. TEL VA-11251 Ra doptini: 8th and •North Main.
V
Btrana 32
STNIK WEST, TEXAS
Ve stIredu, dne 3. zari 1952.
Slovanska Pod. Jednota Stitt' Texas poskytuje vkhodne iivotni pojiAteni pro celou rocunu.
Nabizi nisledujici pojiiteni: Doiivotni, 10Iete, 151ete a 201ete splacene, doiivotni zaplacene v 65 letech, 151ete a 201ete nadaeni, dvacetilete vyplacene v 65 letech a 201ete nadaeni vyplacene ye staii 60 let.
Pro ditky Unitni poji§teni, 20Iete splacene, 201ete nadaeni, skolni pojistka hotove vyplacena v 18 letech stark SPJST poskytuje nisledujici trYhodne dodateene ochrany za levne poplatky
Dvojnitsobne pojiiteni v pripade smrti nat'astnott nahodou Zproiteni poplatkii v piipade tipineho a trvaleho zneschopneni ku
Pojiiteni platiciho (Payor Insurance) zaplacene pojiiteni v pripade, kdy platici zneschopnen je trvale ku prici. Ve9kere inforniace s radosti sdeli
Hlavni laiadovna S. P. J. S. T. Fayetteville, Texas
1897
55 YEARS
1952
THE SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF THE STATE OF TEXAS (S. P. J. S T.) Fayetteviale, Texas
55 YEARS OF FAITHFUL SERVICE Adult Department Juvenile Department Fourteen Classes of Certificates, with or without, Double Indemnity, Premium Waiver and Payor Insurance Features. Admitted Assets — — $ 6,621,53'7.14 Total Membership — 24,876 Insurance in Force — — $22,659,451.00 BENEFITS PAID — — $ 4,418,607.65