Vestnik 1952 09 24

mak;

PODPORA

sLoworext rm.

LIDSKOST

PORUJICI JEDNQ-

BRATRSTVI

ROON1K (VOL.) XL.

TY STATU

West, Texas, ve stfedu (WEDNESDAY> 24. ZARA (SEPTEMBER) 1952

tislo 39.

Postmaster, please send Form 35'79 with undeliverable copies to SUPREME LODGE SPJST, Fayetteville, Texas

VAHA

EDNOHO vedera v Babylone, pied J mnoha a mnoha sty lety, kral Balsazar, syn krale Nabuchodonozora, udinil velike hody knitatrim svYm, syYm tenam i tenam s ySTch knitat. Najednou kral se zahledel na stenu.

Co tak hledel, .kolena jeho jedno o druhe se tlouklo, ZahadnY napis objevil se naproti svicnu na sten& Stalo tam: Mene, mene, tekel ufarsin. Zavolal Daniele, aby pfetlamodil ne.pis. "Toto pismo znamena", pravil Daniel kralovi, "zdetl jsem, zdetl, zvatil jsem a rozdeluji. Zva:ten jsi byl, ó krali, a byl jsi nalezen lehkg."

Pro nas, kteri se zajimame o t'ivotni pojigteni sebe, sve rodiny, s yYch pfatel a znamYch, bylo• by zahodno, abychom pyli postaveni na vahu tivotniho pojigt'ovani, a aby nam bylo pkipomenuto, te jsme rovnet byli nalezeni lehkYmi. Pfed padesati roky, ba jests pied dvaceti roky zdalo se, ze jeden tisic pojigtent je postaditelne.

Byly doby, kdy bohatstvi jednotlivce se odhadovalo die rozlohy jeho pozemku. Byly to doby zernedelskeho hospodafeni. Katda; velka rodina byla sobestadnou. Zemfel-li nektery. Glen rodiny, v hospodafstvi se pokradovalo. Ptibyl-li do rodiny novSr svetoobdan, byl-li poslan miadik na studie, vdavala-li se dcera, umfel-li dedeeek, to v ge pati• lo do zemedelskeho kolobehu.

Dues se pomery zmenily. Dnes je penetni homodafstvi. Dnes vydelavame penize, abychom si zajistili tivobyti. Dnes ten moderni farma • musi miti penize, aby si pofidil nafadi, gasolin, hnojivo, semen a potravu pro sebe, svou rodinu a sye delniky Dnes smrt dloveka znamend 'east° katastrofu pro jeho rodine.

Dokud bohatstvi dloveka bylo v pozemkri nebo jir4Tch nernovitostech, majetek pfeiil dloyeka. Dnes je hlava a ruce eloveka jedinkm zdrojem jeho pfijmii, dasto jedine jeho bohatstvi.

• Kdybychom byli postaveni na vahu tivotniho pojigteni, nejeden z nas by sly-

DNE g Ni110 POJIgTtNi gel slova "mene, mene, tekel," zeet1 jsem, zpodital, a jsi lehkSr. Mag jenom tisic dolarri tivotniho pojigteni, a to je v dnegni dobe riaramne miziva Slygime obeas poznamky, ze netkeba nikoho do tivotniho pojigteni nutiti, nepotfebujeme tadnS7ch lidi, kteil by nas pfemlouvali o potfebach tivotniho pojigteni. Jsme ve svobodne zemi, kde katdY natlak od souseda, od osady, od znamych, nebo i od vlastni rodiny mel by bYti povatovan za nemistriSr. Zivotni pojigteni je nee°, pfi demt kupujici se zfika pfitomnYch penetnich vkhod, aby zajistil rodine budottei penelni vSrhody. Ta kovY kupec ukazuje sebezapfeni, sebeobetovani, nesobeckost a peei o druhe.

Mnohdy elovek pottebuje, aby mu nekdo jemnYm zprisobem ptipomenul tyto rodinne zavazky. Nekdy 'Clo y& potfebuje rady a ponaudeni, jaky druh niho pojigteni by byl pro nej nejlepgim.

Nekdy elovek se nevyzna v tech modernich tivotnich pojistkach. Katda noha pottebuje jinY strevic a kaidY 'Cloy& pottebuje jinY druh tivotniho pojigteni.

Za tim neelem posledni sjezd SPJST rozhodl, aby Hlavni rifadovna zavedla cviditelske kursy pro na ge organisatory.

Ne snad ,aby byli od goupnuti stran'ou ti stall pracovnici, kteti vykonali v rninulosti kus poctive a dobre prace, ale aby nagi mladgi organisatoti dostali pathene ponaudeni a navody, jak zvatiti katdeho dloveka die jeho potkeby.

Pfed petapadesati iety, kdy SPJST byla zaloten, nebylo toho tfeba. Potadavky byly mirnej gi pro vSechny a vgechno.

Tenkrate mladY hoch mohl se stati advokatem, kdy dostal praci v nektere kancelati star giho advokata, *Ceti zakony a poznenahla ziskaval zkugenosti.

Dnes tadnY nadejnY miadik nezaeinal by svou advokatskou karieru timto zpuscbem. Dle tohoto stareho zpilsobu vyuoil se Abraham Lincoln, ale ten byl jedinSi mezi statisici podprrimernYmi a dvokaty.

Jednim povestnYin uditelem ze stareho vydani byl nejakY Ichabod Crane,

kter r , ad byl pouze basnickSrm vS,tvorein spisovatele Washingtona Irvinga, dosud pfedstavuje vzor bSivalSrch uditeld. Ad Ichabod neznal vice ne't eisti a psati, pro •tehdej gi dobromyslne, negramotne a nendroone osadniky "Udfimaneho Uvozu". (Sleepy Hollow) znamenal vrchol vedomosti. Pied petapadesati lety, kdy nage SPJST byla zalotena, stadilo mladiku nebo deVeeti, ktefi ehteli vyueovati venkovskou gkolu, aby gli pkes leto do uditelskeho ristavu a dostali certifikat. ktere je opravrioval k uettelskemu povolani. Pozdeji, kdy pisatel techto fadkri obdrkl sviij uditelskSr diplom, potadavek byl zvS7gen na etyfi roky v uditelskem ristavu, rovnajici se dvema rodnikrim na universite. A netrvalo to dlouho pot& kdy uditele na vefejnS7ch gkolach museli e vykazati, ze maji universitni hodnost nebo akademicky stuperi, anebo museli pokradovati v letnich kursech, az pots.dovane hodnosti dosahli. Je gte Pfeil dvaceti lety universitni hodnost, zvana "master's degree", opravriovala k mistu profesora na universitach. Dries se v geobecne potaduje jit tfeti a posledni stupen, doktorat.

Pfed padesati lety nepotfebovali jsme MdriSich rnistnich organiSatorri.. NepociVovall jsme jejich ntitnost ant v nasledujicich dvaceti peti letech. A kdyby tide nebyli obydejnYmi hfigniky, nepottehovali bychom organisatory ani dnes. Nebot' ten, kdo je tivitelem rodiny a nema jinych pkijmri net pomoci sve hiavy sySrch rukou, je moraine vazan, aby syYm detem, sve rodine zajistil potravu a phstfegi. Nemelo by mu to bYti pripominano. Jenne mezi lidmi, kteH jegte nedosahli dokonalosti •andelske, takove moralni zavazky jsou. oasto pfehlitene anebo ph nejmen gim odkladane.

Kdybychom pfed dvaceti lety nezacali mistnimi organisatory, nemeli by nagi elenove dnes za 23 miliony pojigteni Mnohy dlovek yeti, Ce zajigteni trochu jistoty pro jeho rodinu je jeho povin(Pokraeovani na strane 4.)

viisTN/s wort

TIMM

druhe hodine odpoledne. olenove Hlavni tkadovny dostavili se do schtze kolem jedne hodiny. Prijeli tri: pkedseda Marek, tajemnik Chupick a keditel Navra til. 0 nee° pozdeji prijel redaktor se svou Entered as second class mail matter. January 3rd, manFelkou ze San Angelo, kde byli pies 1933 at West, Texas under the Act of Con g ress of noc. Bylo to poprve; co redaktor byl mezi Au g ust. 24th, 1922 eleny techto dvou radu. Musel se teprve CREDEll ORGAN SLOVANSEGI PODPOS00.01 SUM dohadovat, kdo jsou kadovi pkedsedove a NOTY STATU TEXAS i katiovi Ukednici. Bratr Emil KvasOFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC SINIVOLEAT dais nieka nenechal redaktora dlouho v poASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS chybnostech. Vysvetlil. Fe ptedseda kadu IINDARTOR -- EDITOR Masaryk, brat"- Becifich Socha, elite' si STEPHEN VALCIR podrFeti mist() ,jen jako host, a proto Fe 6402 Prague Houston Texas jernu, domacimu piedsedovi, pkipada povinnost, aby zahajil schtzi. Ale pak se z Vy davatele — Publishers oECHOSLOVAX PUB. COMPANY — WEST. TEXAS Leto zodpovednosti Sikovne vytoeil poPredplatne 63.00 ran6 — Subscri p tion $3.00-a year znamkou, Fe kdyF bratr Marek dal podnet ku spoleene schtzi, bude spravne, aby Zmeny adres sasHaii se do II lava! Wades= is Fa y etteville. Texas. bratr Marek take eele dal gi jednani inChan ge of address must be sent to Grime! Loges.

Fenyroval. Jak bylo vidno, pkedseda Emil Fa yetteville, Texas.

Kvasnieka nezdal se• bYti novadkem ye Pfed p latne a oznamky bud'tal adresovini V6stnik, West, Texas. vedeni schuzi, clovedl by ji kiditi docela Z iv otoPirt somfelfch Mend St Wrote/Mull drsalatsoA, dobre, Pie dal piedncp.,t tem "vyMim".

Ea r y tinu Podobi g ni lei nutno ea glet! redakce $2.60.

Bratr Marek, po nekolika kratkYch UThe obituaries are p rinted without charge. For mats vodnich vetach, vyzval bratra Vaclava IR necessar y to send $2.50 to the Editor.

Kvasnieku, tajemnika kadu Rowena, k HLAVNf tHADOVNA SUPREME LODGE Pr edsede — President, Ed. L. Marek; Vice President proslovu. Jako u mnohYch jinYch tadt, rr. G. Svadtanak, Thrall, Texas. TaJebanik Secretary John F. Chu p ick; 156etnlk -- Fin. Secretary, jsou tez u kadu Pokrok Rowena 'Oslo 49 Ra y m. Urbanovskf; Pokladnik -- Treas. Josef Holt- dva elenove tote rodiny radovYrni ha. Jr. Pravnt radce -- Counsel -- Aug. Xacif. Temple, Texas Vrehni Mutt — Medical Director 'Dr. J. niky. Syn Kvasnieka je ptedsedou a otec A. Halamitek El Campo. Texas.

Kvasnieka je tajemnikem. Matka KvasOeditel6 -- Board of Directors -- J. M. Akrabinek, 4720 Bellaire Blvd. Bellaire. Texas; Chas. Navratil niekova se zase starala, aby nafgtevnici 816, E .ve A, Tem ple Texas, J. C. Eineigl, Yorktown, Texas. Robert Cervenka, West, Texas. Frank Rod, El byli pohosteni. Bratr Vaclav Kvasnieka vnesl drobatko sti2nostm naladu do jeho cameo, Texas.

Stanovni Mtn' — 137/11:. Committee: proslovu. Upozornil, Fe schtze ma byti na Geor g e E. Xacif. Pfedsecia — Chairman. West Tel povzbuzeni organisaeni prace, ale die toFrank B. Steiner, talemnik — Secretary ho, jak on vyeet1 z Vestniku, budou ti 4350 Dickason. Dallas, Texas. riskovf vibor — Press Committee — Pfedseds — stati organisatori nahrazeni mlaclSirni, a Chairman Josef Hornak, College Station. Box 125, Texas. Mrs. Ant. Hor:ik 5007 Alcoa, Dallas. Texas, Fe bude treba tez jim ustoupiti. Zalovad Mrs. Frances Olexa. 6402 Ta gg art St. Houston. Texas. na sebe. V boji o existenci a zabezpedeni lepSich Fivotnich pomert pro rodinu nezbYvalo mu dcbti pilezitosti na sebePOSTMASTER: Send Urn IN vzdelarn a osvojuni si anglickeho jazyka.

Jednota nyni hleda a, potfebuje lidi znawith tindeliverable copies to jici vice keel, a jemu Fe jedna fee, to SUPREME LODGE SPJST hlavni v Americe, chybi. Proto na to upozorriuje, aby pki dalsirrl rokovani nagel Fayetteville, Texas. se mladAi Clen, kteremu by on svou organedeli, ,14. rail, dva nap e fady ve nisatorskou praci predal. stredozapadnim Texasu konaly svou spo"Dluiime mnoho nakin organisaleenou schttzi. Byly to rad Pokrok Rowena tornm", odpovedel predseda Marek. Vyeislo 49 a fad T. G. Masaryk 'Oslo 160, si- svetlil dale, Fe neni nmyslern Fadneho Udiem v San Angelo. Oba rady jsou stejne rednika, aby si nak star' organisatori silne poetem sy Ych Menu, nebot' kaFcV vyklaclali nove smernice jako odstrkovamel o sjezdu 162 hlastl, coF representuje ni tech, kdoF dosud byli nea.stni naboro162 dospelYch elenft, rnajicich pojikeni a ye dinnosti. Jedina zmena ve vYberu dalPlaticich sve radove prispevky. Schnze sick organisatorn. je ta, Fe kursy arganisvolana byla na podnet predsedy Hlavni satorske, ktere jsou nakm pracovnikum nradovny, bratra, Marka. Na ykeva, byla nabizeny, jsou pripraveny od lidi, kteri nadprtmerna. Odhadoval jsem, Fe ye jsou v popredi americkSrch bratrskYch schuzi bylo nejakStch sto padesat osob, spolku v jazyku anglickemr, a Fe nove usnad i vice, coF znamenalo, jako by po- stanoveni organisatori musi umet anglilovice dlend ad obou techto radii prijela cky, aby kursy mohli studovat a zkougky 'do schuze. z nich slozit. Co bratr Marek chtel jests Bratr Emil Kvasnieka, piedseda fadu dodati, ale opomenul, dostaPokrok RoWena zahajil schuzi kratce po tednyr podet starch organisatorii, kteri

st,Tedu, due 24. zar'i 1952. by chtell studovati tyto kursy bez skiddani anglickYch zkouSek, bude hlavni Cast techto kurst pfeloFena do eeStiny, coF se redaktor upozvolil provesti. Zkoaky pro nove organisatory jsou vSak upraveny a kontrolovany lidmi odjinud, mimo nagi Jednotu, a nasledovne zkougky budou pristupne jen tern, kdo znaji anglickou Bratr Bedfich Socha, piedseda fadtt T. G. Masaryk eislo 160 ze San Angelo, byl poFaclan o proslov. Omluvil se, Fe bude se drFeti prtpovedi, "mluveni stkibro a zlato", a Fe tentokrate on zavadil o ziatou strunu. Redaktor litoval, Fe predseda Socha nevyzval eleny svelio fadu, aby se poy stanim pfihlasili, by hlavni Ukednici mohli odhadnouti navkevu bratki a sester ze San Angelo. Reciaktor vital se s delegatem BroFem, kterY je PeditelskYm nahradnikem ve etvrtem disstriktu, poznal tajemnika radu Masaryk, bratra Kf• upalu, poznal tez , jine bratry sestry ze San Angelo, ale celkovY pool pfespolnich v teto sPoleene schtizi nezjistil.

Bylo dano upozorneni, zdali vgiclini piltomni rozumi v gernu tornu, co se v skem jazyku projednavalo. KdyF byl pkedvolan bratr Chupick, aby ueinil svtj proslov, ptal Se tajemnik Chupick v anglietine, kolik pkitomnYcb nerozumi dostateene eesky, aby vSechno spravne zachytili. Byli jsme vSichni pic ekvapeni, Fe zvedly se jen dy e ruce. Z toho bych soudil, Fe mesto Rowena mush bYti jednim z tech deskYch ostravka, kde eeska red se udrFuje i v tretim az etvrtem pokoleni.

Pozdeji zjistil jsem, Fe tri mladici z Rowena, kteri odejeli na studie do A&M, nechali se zapsat do deskYch kursft na one kolleji. Jednou Rowena mute miti podobne vyznamenani jake ma mesteeko Snook, odkud gli pied easem tri degti mladici na vyggi gkoly, vg ichni tfi dosabli hodnosti doktoratu filosofie, a dva z nich dostali svuj doktorat na staroslavne Karlove universite v Praze.

Mezi piestaxkou zastavil mne stargi Glen; bratr Simeeek, s otazkou: "Jak dlouho udrFime Ceskou ree mezi sebou?" A hned k tomu pridal dal gi otazku: "Prod to je, Fe kdyF mluvime desky, michame do sve redi slava anglicka, a sniFujeme svou mluvu na micha,nou hantYrkl!" Dal mi priklad a vypravel, ze star3', lekar v Rowena, Dr. Schiller, ad je jiF z tfeti generace, kdyF mluvi desky, tak mluvi desky, a Fe by se za jeho deAtinu nemusel nikdo hanbiti. A kdyF mluvi anglicky, je to vista anglietina. Prod prS, na gi lids maji v Ustech pino slov angliekYch a mysli si, Fe mluvi spravne desky? Jen nekolik kratkYch vet bratr 'Simeeek vymenil se mnou, ale pripada mi to, Fe jsem nekonal cestu 375 mil do Roweny nadarmo. Z jeho fedi zfistalo v mysli mnoho, Co mne za-

Ve sttedu, dne 24. zati 1952.

V

28TNiK — INEST, TEXAS

vedlo k dalaimu hloubani. Mohl jsem- mu dejk delegat Halanneek byl pozdeji zvosmele odpovedeti, ae dokud budeme miti len mayorem mesta San Angelo. Pied takove Roweny, odkud tri mladici jdou na petadvaceti lety sin tadu Rowena musela vyaai &Hike a ptitom chteji studovati bYti nejen pYchou tamnejaich elenti SPJ tee svYch ptedkfl, znalost deatiny udrai- ST, ale tea chloubou mesta Rowena. Prome si hezkou tadu let. Ovaem, bude to stranna mistnost, pane jeviate s oponou, zaleaeti na nas a naaich snahach. Vyndo- kterou maloval bratr Jan Kebrle z Dalvaci tee naaich deti a vnotleat bude an- las. Chlouba spolku a chlouba deskeho oglidtina, ale obstojnou znalost eeatiny koli. Kdya jsem uvaaoval o varilstu SPJS muse si mladea jak doma, tak v nagich T za tech dvacet pet rokil, ptichazel jsem spolkovYch mistnostech k nahledu, ae naai elenove e sttedozaNekolik takovych rozhovord, jak mel padu byli hodne pfehliaeni a ponechani redaktor s bratrern 8irnedkern, a veeer sami sobe. Malokdo ptiael mezi ne, aby je ptedtim s bratrem Janem Kaaparem, je- povabudil, malokdo se zajimal o nekdejgi ho manaelkou, a tea s manaeli E. S. Ku- jejich telocvienou jednotu Sokol, malobelovymi v San Angelo, da, hodne la.tky k kdo zajel k nil vuci nejake kulturni, fivaham a poznani potteb naaeho lidu. spolkove a narodni praci. Zapominalose Jako veela sbird pel, podobne i redaktor na ne, aili caivateni, a proto ani tad nemusi zachytiti myalenky jinYch, aby je mold rilsti, jak by se dalo piJedpokladati. doma po svern navratu zpracoval do f or- Neni se co diviti, ae e 24 letech ptibylo my, ktera by byla prospeana tea jinym. jim jen 18 elentl. Prot°, takovY zajezd napeenvati o zachovani eeskeho aich hlavnich fitednikil do osamelYch jazyka, marne-li seznamovati naai ralad- mist je nutnY. VYsledek nebude videt al a pak hlavne to dortistajici generaci o lined po prvnim zajezdu, nevyroste poeet duchovnich . pokladech naroda, z nehoa elenii odividne, ale posili alespon ty, kdo jsme vyali, musime si stale uvedomovati, jsou dosud eleny. Uvaaime-li, ae e schilae se ueime jeden od druheho. 2actriST z zi bylo ptitomno asi pill druheho sta onaaich elentl neni tak chudobnY, tak u- sob, je to procentalne daleko vetai zabohY, aby nam neposkytnul neco ze svYch stoupeni nea videl jsem na jinYch sehtim-yalenek, svych nahiedn, s Ych duchov- zich, ktere mely sve schilze mnohem lepe nich darn. A addny z nas neni tak ne- oznamene. ptikladne prvni disvzdelanY, aby dite sve nebo vnouee sve triktni schfize'v Taylor velmi sluane zanenaueil libive Ceske pisniece s lahodnou stoupena, dva Lady e stkedozapadu vymelodii. Vnoude and jen ,anglietinu, ale kazovaly lepai fida,st sve schfize. Je to chideska pisnieka, ho zaujme,okouzli svou ne- kazem, ae na,ai eleni v Rowena a San Anzvyklosti a dite podchyti slova, ktera ii- gelo si vaai toho, kdya nekdo odjinud menak by mu zilstala cizi a bezvYznamna. zi ne zavita a je e spolkove praci Mnoho mtdeme vykonati pro "zachovani Opakuji, ae tteba vYsledek nebude ihned eeskeho jazyka", jak to stoji v nakeh oeividnY, ovoce takovYch zajezdil dostavi se pozdeji. stanovach.

Abych dopinil a dopsal referat o spo7 Laos cely stredni, stredozapadni a. zischtlzi v Rowena, muslin se arniniti, padni Texas trpi katastrofalnim suchern. ze bratr Chupick mluvil anglicky i desky. Bylo to videti hned node! teky San GaPo nem mluvil teditel Navratil, ktery se briel e Williamson okresu, kde v jednom ptiznal, ae byl v Rowena jia nekolikrate, miste vyhliaelo to, jakoby d e ttetiny peale ae kaada, dalai navateva je pro nej kanoveho sadu, velke stromy, uschly nelepai seznameni a sbliaeni. Pak mluvil dostatkem vlahy. Od Burnet zapadne byredaktor, aby se jen pfedstavil a seznarnil lo grave po silnem dead, /lade aa etrnact se s 'deny. Bylo neco po tteti hodine, kdy takae vaechny potileky, tieky a tevaichni ptitomni byli vyzvani, aby se ne- ky byly povodnemi proplachnuty. V Rochali filmovat pied sini. Redaktor cloufa, wena spadlo jen tti palce vody, prvni ae pkileaitostne elenove v okoli San An- Beat' tohoto roku. V San Angelo jen skrogelo a Rowena budou miti ptileaitost spa- pilo. Tam mesto o 55,000 obyvatelich ma ttiti se na promitacim platne. vodu pouze pro domaci pottebu, asi 4 miSin tadn Pokrok Rowena eislo 49 byla liony galonfl denne. To znamend, ae je postavena hued u mesta na vYchodni zakazano zalevani ketit a kvetin, omezestroll& Bylo to nekdy pied sjezdem v na vod pro chladide, zastavena prace v Temple, asi pied 25 lety, kdy tad tamnej- ledarnach a vYroba obeerstvujicich napo-1 k eital neco pies 140 elenft. Dnes jen ob- jt, a na vaech stranach se vrtaji privat-1 divujeme a nedocenime, jak hrstka pill ni studne. V techto se dojde k pramentm druheho sta Clem mohla se odvaaiti ku vody nekde e 40-50 sttevicich hloubky, stavbe spoleene mistnosti v rozmeru 160x jinde v druhe vodni vrstve nejakYch 751 100. Maio je takovYch spolkovYch mist- stkevice, anebo aa e hloubce 120-130 • nosti v tak velikYch rozmerech. Tenkrate, stievic. MestskS7 park 'v San Angelo bude kdy se sin stavela, byl delegatem do sjez- muset bYti znovu ptesazenY, as dostavi du bratr Wm. A. Halanneek, mladsi bratr se deative roky. Dues tam neni ani listku nynejaiho vrehniho lekate SPJST. Teh- zelenehO, ani stebla zelene travieky, sa-'

.

y

y

y

y

y

y

y

y

y

y

.

y

Strana 3 my suchY ket, same tnitivohnede chrasti.

V Oasti .mesta„ obycllene lepai tfidou obyvatel, bylo zde a onde videti zelene paaity, travniky, kropene vodou z privatnich studni s elektrickYm pohonem a zvyaejnS7m tiakem. Mesto meal na stoku tti tek, North Concho, Middle Concho a South Concho, ale vody • nikde. Silna. ,vodni ztidla, ktera od vekiI vrhala, tisice a tisice galonti vody za hodinu, ptestala teci.

Podzernni vodni Uroven naramne klesla.

Za takovYch aivelnich pomeril nelze mysleti na organisadni praci a ptiliv Oenstva do tadil. Vaechno aivoi i, aa do doby, kdy se ptiroda smiluje.

Redaktor a manielka jsou velikYroi diky zavazani bratru Janu Kaaparovi a jeho choti v San Angelo za jejich pohostinstvi, jakoa i manaelilm E 3. KubelovYm v San Angelo. Pani Kubelova je sestra pani Eineiglove, manaelky naaeho teditele, bratra Eineigla, a pan Kubela je bratrein pani 8krabankoye e West. Citili jsme se mezi s yrni, a na jejich pohostinost a velmi UtulnY domov odnesli jsrne si nezapomenutelne dojmy. Obe rodiny maji sve privatni studny, proto jejich domovy byly zelenymi oasami ve vyprah lem okoli.

y

y

•

•(

Organisatoii, vystiih nef te si Poplatky na obyeejni aivotni .pojistku od 60 let nahoru byly vypoeitany naSim aktuarem a poslany do Illavni itiadovny.

Jsou jak nasleduje: $1,000 doiivotni pojistka Vek 61 62 63 64 65

niesiene $5.87 6.20 6.57 6.93 . 7.15

roc& $66.63 '10.19 73.76 77.67 79.72

$500 doiivotni pojistka Vek 66 67 68 69 70

mesiene $3.90 4.10 4.35 4.70 4.95 •

rodne $43.14 45.50 48.00 51.70 53.70

Va,aen. 'dint east° z nejvetalho chytraka blazna a blazny einiva chytiVKy. (-Samolibost jest nejvatai ze Ji21.1 1 chotnikil. o o Umirnenost lidi at'astnYch vychazi z klidu, kterY propedilizji ptiznive j.•mery povaze jejich.

VAST N I K WEST, TEXAS

Naha drleho popstern (Dokoneeni se strany 1.) mnohY elovek citi, Ze poji gteni potrebuje, ale ,od citeni ke skutkfon je costa dloulia a nesnadna. Organisator tuto nestradnou cestu ma usna,dniti.

Pioc potrebujente organisaltsry a proe je treba lidi upozoridovati na clulelitost Zivotniho pojigteni ten i nejmirnejgimi zptvo•y, temi nejjerrinej girni rykyny, lo lehke k vysvetieni.

Penani postaveni kaZdeho jeclnotlivce je nestejne. lJcel, vYhocia nob.; prospech Zivotniho poji gteni mini bYti k(aZctemu jednotlivci vysvetlen riltznymi zpilsoby. Obyeejne poji gteni se kupuje na splatky. Malokdo kupuje pani pro vZdy v some nekolika ((t nebo nekolika tisic dolard. Kupni ceno pojig teni se plati bud' kaZdy mesic nebo jednou rdene. Tokove stale vydaru must bYti zapoeitano do rarnce 130,nYch povinnosti.

Dale, rnnohy mladY elovek povaftije Zivotal pojigteni za nee°, co se mtiZe aZ na, pozdel gi dobu.. Smrt, staid a podobne neprijemne veci jsou az kdesi na okraji budsucnosti, tak vzelalene, neni treba, o torn uvaZovati.

Kdyby Zivotni pojigteni bylo ponechano jen nam samptnyna, bez agenta nebo organisatora, mnozi z nas uchlacholili bychom sve svedorni pet sty nebo tisicern pojigteni. Lee pidjde roiumnY a spolehlivy organisator, vysvetli problemy, ktere se daji vy getriti Zivotnim poji gtenim, SVS7 111 spravnym a nena.lehavYrn vysvellenim odstro,ni na gi liknavost a p rihodlnost a primeje nas k tomu, abychom se pchnuli a rozkYvali k provedeni toho, co v hloubi sveho srdce jsme si dav110 prali provesti.

DobrY ,.-rgonisator mei by bYti povaZovan za dobreho profesionala. Mnozi jsou takcvi po nalditYch studiich. SluZba, Oka y: dobry organisator kona, molala by se rovnati sluZbe adv(skata. JenZe orc,anisator pracuje s nevyhodou, ktere aclvokal, nema. K advokatu elovek beli, of, lulyz je v nejake nesnazi, z ktere si nenniZe pomoci. Organisdtor musi nabidnouti svou sluZbu, neZ se nesnOze dostavi, dokud je 'Clo y& dobreho zdravi a sehormY platiti sve poplatky. Advokat pi( ,vadi sviij zakrok ihned. Orgonisator peuze vysvetluje, Ze v budoucnosti bude t • ch3 zdkroku, aby poji g Leni nebo jeho rodind byli chraneni.

KoZdy spolehlivY organisator mel by bj ti modernim Danielern, aby nam pripomenul, Ze no 11(170 dui aiich narodohospcdarskYch pomeru j na ge pojigteni velmi lehke, nekdy naprosto nedostatee-

Ve stfedn, dne 24. za •T 1952.

Aby takov( choulostive pripomenati NASE SPJST. PCISKYTVJE.NASLEDU-: mohl organisator provesti taktne, bez JICI VYHODNE POJI§TENI PRO natlaku, bez premlouvani, k tomu maji CELOIJ RODINU. slouZiti nage (srganisaeni kursy.

Vida B. — DO2ivotni, ye ktere elen ° *( plati poplatky'-u do sve smrti.

Ze schfize radu Jaro 'Oslo 130.

Vida C. — 20 lete splacerte„ Glen plaDallas, Texas. ti v teto tilde poplatky 20 roka, avAa.k Davam vedet na, gim elentun, Ze prigti v padu smrti podpora jest vyplacena, radova schtze se bude konat zase dle sta- kdykoliv se tato uda. reho poradku a to prvni nedeli v mesici, Trida — 15 lete splacene, Olen pladne 5. rijna o 3. hod. odpoledne v Soko- ti jen 15 rokt; vYplata podpory jako ye lovni. thole C poznae'eno. addrne eleny, by pri gli do schtize, neb Vida E. -- 10 lete Splacene, elen plamame nektere du zite veci ku proje na ti jen 10 rokil, s yYplatou funrti, jako ye e Ceske spolky g ni. Jedno jest, Ze byly na tridach C a D. Zadane, bychom 4volali schuzi v gech bratrskYch spoleu zde v Dallas do nektere Tiida F. — 15 lete nadatni, obnos cernag i Ceske sine. To mini i pripravit Maly tifikatu jest vyplacen Po 15 letech plaprogram a pak pohosteni. ceni.

Ve sclatizi zvla gte k tomu svolane, kteTrida G. — 20 leta nadaeni, obnos cerrd. se konala v Sokolovni a v ktere byli tifikatu jest vyplacen po 20 letech plazastoupeni eleni od iadu Pokrok Cis. 84, cent.

Z.6.B.J. a rad Jaro 5. 130, jsme se usnesli Vida. 11. — liyplatene v 65 letech stano, poradani to schtize dne 27. rijna o sedme hodine yeeer v budove radu C. 84. rt, Glen v teto tricle plati poplatky KaZdY spolek bude zastoupen na pro- do dosa2eni 65 let, kdy je mu obnos cergrarnu dvema neb tremi vYstupy; to jest, tifikatu vyplacen. zpev, huclba, tanec, a doufame, Ze i cviVida I. — Dvacetllete, vyplacene v 60 Mei elenstvo Sokola, nam neeim ponatiZe. letech, Olen v teto tride plati poplatky Dale budou reenici od jinYch bratr- po 20 roku a obnos certifikatu se vyplaskYch spolktt a asi i oni se s nejakYrn vY ti, kdy elen dosahne 60 let start. stupein prihlasi. Po programu bude zdarVida K. -- Poplatky plati se do veku ma p,odavano male poeastovani.

My Ceske. Zeny se rady pochlubime s 65 let, rie' obnos certifikatu vyplati se nag imi eeskYmi tedy sestry ze az po smrti._ vg ech trech CleskYch spolka slibily nejake Dalgi vYhody k temto pojistkam jsou: prinesti.

1. Dvojnasobne poji gteni pro pripad Pro tuto spoleenou schilzi se bude konat jeg te jedna pripravna schtlze dne 1. smrti neAt'astnou nahodou.

Pinta v 8 hod. veeer v Sokolovne.

2. Zprogteni poplatku v pfipaclu trvaTeZ jsou Zadani eleni, by i do te- leho zneschopneni elena. to schtize a pomohli nam, by se nam tenDetskY odbor: to yeeirek pekne a dustojne vydatil.

Tedy nezapornente no, d ye dtilelite Lhani pojigteni do 16 let. schaze: 1. rijna, a pravidelna, 5. rijna.

Pak vgech spojenYch bratrskych Vida itspornY daivotni cer zde v Dallas schitze spojena se zabavnim tifikat vyplaceny Ve dvaeeti letech, yeeirkein a zdarma pohosteni dne 27.tijna, pinYm obnosern podpory y e veku 19 let. v radove budove Pokrok Cis. 84. Prijd'te, Vida dvacetileta, doilvotni, s nebudete litovat. Vice prigte. pinym obnosern podpory ye veku 1. roku.

Vida J—E. nadaeni ye veku 18 let, Antonie Horakova, dopisovatelka.

4 4, ( ) s pinym obnosem podpory , ye veku 1. roku.

Lze rici, Ze neresti ooekavaji rids ceVida J.—G. — nadaeni po dvaceti lestou Zivotern jako hospod gti, u -:-,terYch nutno poradem pobYti; a pochybuji, Ze tech placer* pinY obnos podpory ye yeby vedla nas zku genost mimo, kdylv nam ku 1. roku. bylo dovoleno tout cestu konati po druDalgi vYhody v detskem odboru jsou: he. ) • ,s,p * PojiSteni platiciho (Payor Insurance), Jsou zldeiny, jen stavaji tie nevinnYrol,l, ochrana tato za mirni me'sieni neb rani an•s( slaynYmi leskem patent a mohutno- poplatek, zbavuje v pripade smrti posti svou. Odtud prihazi se ,Ze kradeZe platky platiciho, povinnosti dalkho plaVerejne spachaide jsou obratnbsti, a Ze earl poplatk tina takto chrameny certi Za,brati bezpravne cizi kroje slove vY- fikat, kterY ale prodWarje vegkere hod-, bojem. noty v nem uvedene. (dz)

VIESTN/K

Ve sttedu, dne 24. ?ATI 1952.

Oddil Dopisovatelskfr I Waco, Texas.

Mili bratti a sestry: Shinieko hieje dale a dale, ze vgech stran jdou zpravy i lijakach, ale u nas ne a ne aby tu matieku zemi trochu nasaki° Vgak se to asi zase napravi a pak bride hatikani, ze rnoc prgi.

Minulou scherzi jsme men a bratra Ed. Mazance a byla hezky nav gtivena. Ptijali jsme zase nekolik mladYch elenti do nagi Jednoty a pti scherzi jsme meli taky jak se tika "piknik", tak jsrne se pekne napapali a napili. Eratr Ed. Mazanec je umelee ptipravovat slepidi barbecue, hezky nam to ptipravil, tak se to jedlo a g na prasknuti, tak to, bylo dobre. Po veeeti nam ukazali pohyblive obrazky z jejich cestovani po zapadni east Soustati. Nektere sceny byly skuteene krasne a uchvacujici.

Jeden bratr pi ge, ze nerozumi mojemu Mygleni, ze arnerieti delhici nedopusti zase depresi, tak bych to trochu rad objasnil a to je , toto, ge. dnes a.merickY delnik si gije vn 'tor n blahobytu od zaeatku sveta a ja, nevetim, ze by se toho vzdal dobrovolne a vratil by se zpatky do tech east, kdy se nenrohl sotva u givit. Jen to zkuste a zaenete mu ubirat toho blahobytu a budou stasky hned na vgechny strany, dostane sve. Ocelatske trusty si te'g myslely, ge se delnici do tYclne vrati, ale nestalo se tak, vytrvali az dostali to, co gadali, a tak by to bylo i jinde. Ja vetim, ze se stane a ge buderne mit la,cinej gi zbogi, ale nestane se tak ubranim na itzdach delniker, ktere to zboii vyrabi, ale stane se tak zlep genim method tovarnich, takge se vyrobi vice zboii laeineji.

Tak muSime i my, nage SPJST, hledat cesty k zlepgeni nagich method kizeni, abychorn pokradovali ku ptedu. Ja pevne Mini V budoucnost a v nage teditelske sily, ze my ty cesty najdeme a budeme pokradovat vpted. Vim dobte, ge se tak mute scat i u tech umirajicich fader, tet mohou pokradovat ku predu, jestli si jenom ern irri, ze si pfeji pokrok. Na g tad se taky chystal k tomu rozpadnuti. Ptijel k narn bratr Edward Marek, ptedseda Hlavni irtadovny asi pied di/ems, roky, kdyja jsern jeg te bydlel v Oklahoma, poradii nam, co bychom meli Mat, aby"chom se udrgeli. Tak bratti a sestry se dali k dilu a pomalu pokraeujeme vpted.

Letos jsme ptijali vice novYch elenti neg. jsrne ptijali za pOslednich dvacet Iet a Vidime do budoucnosti, ge nag tad poroste dale a dale. Jeri se dejde do Price, bratti a sentry, a budete videt, ge take zaenete

InST, TEXAS

pokraeovat. Jenom se nenechte od zaeatku odradit, potadejte nejakou spoleenou svadinu ye vagich schetzich a piljde to pomalorreku, ale ptijde to.

V posledni scherzi byl jsem ustanoven tadovYrn dopisovatelem, ge pry mam psat easteji, ale kdy g toho easu take rnam malo, tak asi toho psani te g moc nebude, ale obeas nee° napigu.

S bratrskym pozdravem Otto Harms. ( A, PtIVOD OBRAZKU "SLUNI5KO" Minule jsme upozornili na bli gici se ste vYrodi narozenin jednoho z nejlepgich Mikolage Alge a upozorskYch =lift nili na vynikajici jeho celostrankovY obrazek "Slunieko" eitance "Jaro", vydane eeskSlin Literarnim Sdru genim pH Texaske statni universite v Austinu. Slibili jsrne ge napigeme, ze ktere dasti Ceskoslovenska rortomily obrazek pochazi.

To einime a soudime, ge nejlepe o torn povi malir sam: "To bylo jednou na Radhogti. S1i jsrne s ptitelem pod horou a tam na mezi sedela malinka holdieka a mela na ruce kobylku. Slunce do ni jen palilo, za ni bylo pino bodladi a bilYch motyler. Vedro bylo a g hrilza a ona si tam sedi o samote s kobylkou na niece. — Byl v tom takovY zvla gtni cit — ani to neumim kid radost mladdst —a zas takovY velikY zarmutek v tornbyl: ta velika hora a ta malinka holdiaka pod ni. Nas si ani nevg imla, ani oai nepozdvihla. A tu ptitel, aby ji vytrhl: "A kde ge mag mamku?" — "Moje mamenka byva hen tarn", kekla holefeka ani brvou nepohnouc a stale jencim dekajic, kam kobylka s prstu skoei. Zasmali jsme se a mne se tak libila, ze jsem si ji potom vykreslil. Na misto kobylky jsem ji dal slunieko".

Mikolag Aleg byl rodakem z Cech, ale miloval take Moravu. Na Radho gti v iitulnach maloval krasne obrazy Ondra ge a Jurage. Snad tam je gte vzdoruji zubu easu. V Americe je mnoho krajanfi a krajanek z kraje pod pamatnYm Radhogtem.

Ti pti pohledu na obrazek "Slunieko" budou vzpominati na rodnY kraj, v nemg progili sve St'astne mladi, vrati se jim ta "pohadka mladi" a vrati se i tern, kteti se narodili v jine easti 6eskoslovenska.

Obrazky Alg ovy netteba vychvalovati. Jejich srdeenost hovoti ke ka gdemu Ceskemu srdci. Lid v gdy Ale miloval a miluje, protoge jeho kresbam rozumi. Proto jsme zatadili tolik jeho obrazkir do eltanek "Jaro" i "Leto". Jedna eitanka "Jaro" stoji jen jeden dolar a nest center na pogtovne. Zaglete ptislugriY obnos na jednu nebo dye eitanky a Vage objednavka na adresu dr. Ed .Midek, University Station, Austin, Texas, bude ihned vytizena.

Kdo si pkeje na pamatku podpis dra.

Strang E

Mieka, at' napige a on kni gku rad podepige. Take jmena, nagich ptatel-odberatel jsou zapisovana do zvla g tni knihy, Pamatniku ptatel Ceske knihy. Bude to jednou pekna, pamatka. Kdo rad zpiva., najde v eitankach nekolik narodnich pisni s napevy. Na gim easopistiun srdeene dekujeme za podporu a znovu zdarazriujeme: Do ka gde nal rodiny path Ceske noviny.

E. Mieek. )• •( kid Karel Jonas Oslo 28.

East Bernard Texas.

Sestry a bratii: Nage schtize pro tento mesic jest odbyta. Nav gteva byla slaba, ale schtize byla zajimava. Jest je gte pilna prace s pikovanim a nekteti museji aj v nedeli pracovat, jini zase odpoeivaji a ptitomne name i nekolik elener nemocnYch. Douf am, ge se brzy pozdravi a budou moci ptijiti do scherzi, co g jim z pineho srdce pfejeme. Na ge ptigti scherze bude po •adana dne 5. tijna 1952, tak nezapomerite a dostavte se co v nejvet gim poetu.

Nag tad ptijima nove elerry v kagde scherzi a jak naai organisatoti oznamili, na druhY mesic jich bude vie. Ta g' je chvalyhodne, tie v p •igti scherzi budeme tteti parek dvojeat ptijimat do nageho faciu, to se te g nestane WO den, my si to u naaeho tadu pova gujeme za neco zvlagtniho. Nezerstavejte gadnY doma, ptijd'te vgiChni do ptigti scheme, bude derlegite jednani.

Carrie Bohadik.

S pozdravem )•**( Neni ptihod tak ne gt'astnYch, aby z nich lide chytki nemeli prospechu a neni tak gt'astnYch, aby neopatrni nedovedli jich zyratiti na svou gkodu. ) • 4, • ( Co nas v ptatelskYch na gich pomerech cini tak nestalYini, jest, tie talc) lze poznati ptednosti duke a lehko ptednosti ducha. ) • 4, • Samolaska na ge zvelieuje nebo umenguje piednosti pkatel na gich die porneru, jak s nimi jsme spckojeni, a posuzujeme cenu jejich dle souladu, ye kterem s narni

Viem dopisovatelfirn Viikere dopisy pro Vestnik, elanky a referity posilejte na adresu redaktora: EDITOR OP 'AMIN 6402 PRAGUE HOUSTON t, TEXAS

Strang e

V2STNIK -- WEST, TEXAS

Ve stfedu, tlne 24. 'dui 1952.

ZAKUKLENCI PATE KOLONY Pod timto titulkem uvetejnenS7 elanek v New YorskSich Listech ze dne 4. zati 1952 jehot obsah pisatele pfimel, aby se sam skryl, a podepsal se kratce "Texan", vzbudil zajem v Texasu tou merou, ze byl bez zkraceni, a bez poznamky uvetejnen ve Vestniku, cot znamena, elanek se odsuzuje sam ani je redaktoru tieba k tomu co podotknouti. Olanek samotnY trial by se bYti psan pisatelem se znaenSrm vlasteneck5",m zapalem, kdyby z alanku, v nemt se pisatel neptidrtel ani skuteonosti ani objektivnosti, nebyl ze zastteneho zpirsobu ztejmV pra y ST ireel dlanku: osobni utak na redaktora Vestniku bratra redaktora Stepana Va.leika, ameba snad dokonce Utok na samotnou SPJST. Tento ztejinST a jedine spravnY irdel elanku, potvrzuje to skuteenost, ze Utak byl proveden na redaktora Valeika, resp. na 33PJST a ne na dasopis. kter3/ by takove zpravy, jako byla heroicka smrt Milady plorakove a o "vlaku svobocly" pitnesti mel, ale neptinesl, a site eascpis, vychazejici v Texasu, "Oechos l ovak". Zde pisatel midi. Prot? Inu proto, to v Oechoslovaku nevi zamestnana osoba, s nit si pisatel chtel, kdyt nemel odvahy si. s ni promluriti osobne, promluviti pies noviny, a jaka v,Vhoda pro neho, on se nemusel podepsati, stadia jmeno "Texan'. On se stydel za svilj vlasteneckST elanek.

Jak vidno z elanku, pisatel zna, dobie i bibli, z nit poutil dosti citatri, kteret snad mely potvrditi pravdivost jeho elanku.

Ktest'an vgak, jakmile se sbliti natolik s udenim KristovYm, v prve fade si ygtepi ve sve srdce citaty z Noveho zakona: "Miloyati budeg blitniho sveho, jako sebe sameho", a aby nebyl nikdy v pokugeni nekoho pomlouvati, dobie si zapamatuje citat z bible: "Beda tomu, skrze koho pohorgeni pochazi, lepe by mu bylo, kdyby Zernotr osliei na krk sobe uvazal a do vody vrhut byl". A pohorgeni, jet' mite Oldnek "Texana" zaviniti, hlavne pak u etenalt ze severu, neznajIcI ani pomery v Texasu ani einnost SPJST, intiZe bSrti znaene. A toto mel na g "take" "Texan" uatiti. Nebo snad to bylo jeho cilem? Pak se ov'Sem usvedeuje ze zakuklenectvi sam.

Vestnik jest spolkovSr easopis, a ze zasady se tam nevedou elanky politickeho zabarveni, aekoliv by nebylo jeho tradici kdyby se byl zminil o umueeni Milady Horakove a o poprave generala Piky. Ale redaktor ma zato, ze tyto zpravy ptinaSI vgechny krajanske easopisy v Arherice, jichZ mame diky Bohu dostatek, a proto by bylo zbyteene tyto opakovati.

Jeho nazor v tomto smeru schvaluji, protote ye Vestniku, mimo dopisy elenti a Clankti, tykajicich se dinnosti SPJST, jsou

elanky vzdelavaci. "Ve vedeni je spaseni", a nag redaktor se dint, aby do Vestniku dodal latku co nejhodnotnejti. 2e se tam najdou tivotopisy? Inu, 'deny to zajima a pieji si to. KaidSr odebira nejmene jeden krajanskV list a jiste by Mena nezajimalo eisti to, co si pfeeet1 v deskYch novinach.

Ze redaktor neeini nic k poyzbuzovani vlasteneckeha citeni? To je omyl, nebo neetete, milt' "Texane" Vestnik. a pak jej ani redaktora nemate pra y() kritisovat.

Nenabada redakor ke kursilm jazyka eeskeho? Nebyl to on, kterV se einil see mohl, aby vysvetlil sjezdu SPJST vVznam zavedeni vyueovani eeskeho jazyka na Agricultural and Mechanical College, v College Station v Houstonu? Nebyl to on, jen ye Vestniku vyz3ival tady, aby podchytily mlada a byl i radou, jakim sobem ize tak ueiniti? A co jest nejdfileLtejSi pro naSi krajanskou Ameriku, kdy'Z dalst piiliv CeskStch vystehovalcil jest nyni Upine zastaven a udrZovani sily krajanske vetve ohro2eno? Zachraniti odcizujici se mladet a prodloutiti tim tivot nagemu krajanskemu tivotu zde v Americe. Ti staid se nem neodcizi, ti znaji svou povinnost a at vlast zavola, budou vedet, co jest jejich povinnosti, tak, jako, to jit po dvakrate dokazali. 0 co se nejvice nyni jedna jest, zastaviti unikajici krev ze slabnouciho krajanskeho tivota jemut odchazi do Nenavratna eleni ani by za tyto byla nahrada. Tuto unikajici krev mono nahraditi pouze vracenim odcizene mladete krajanakemu tivotu a zcela spravne byl nalezen zprisob, jak ize toto slabnuti alespori zastaviti. Nauete deti eesky mluviti a oni budou i desky cititi. A zde SPJST vykonala velikY kus prase, nerozpakujic se pied tadnSrmi finaenimi obetmi a ptispechala na pomoc. A kdo jest SPJST? Neni to pfevaZna vet§ina texaskSich karajnii? Neptina gi oni s sebou tuto obet'?. Oni k tomu museli dati na sjezdu svtij souhlas, bez ktereho Hlavni Utadovna nemiiZe nic podnikati.

Pies 9 a ptil tisice doiaru bylo \venovano na zaiizeni vyueovani Ceskeho jazyka na A & M College v Houstonu, asi po dvanext rokil podpotovala SPJST vyudovani Ceske/10 jazyka na universite v Austinu, a to kaZdSim rokem 800 sty dolary., cot dint takte2 9.600 dolarii, a v3isledek? NadSene vlastenecke dopisy studentti z university v Austinu, pit jichZ eteni jsme se neubranili slzam, jak byly prociteny vlasteneckSrm citem a nadSenim a to za.slu hou naueenim se eeskeho jazyka, jet soueasne ptinaSelo i poznavani slavne historic naSeho naroda, jet musi kaZdello uvedomeleho vlastence napiniti hrdosti

z pkisluSnosti k tomuto.. A vy, "Texane", si dovolujete napsati, to se nic nedela?

Ut tito narodu a viasti vraceni studenti by yam men pattiene odpovedet. — "Peeavati o zachovani eeskeho jazyka v teto zemi a snatiti se o v geobecne povznegeni spolurodakii na gich, jak v mravnim, tak i v dugevnim a blahobytnem ohledu".

Toto jest Va g spravnST vVriatek ze stanov SPJST a snad je to take, mimo citaty biblicke, jedinY pravdivV citat ye Vagem elanku. VgeobecnSrm povznesenim je mineno opravdu "VgeobecnSrm", tedy i a hvezdach, must-li to i;6rt, ma kaidS7 vgeobecne vzdelanS7 elovek neco vedeti.

Nejvetgi neomalenosti ye Vagem elanku jest tvrzeni, to SPJST se vribec netidi heslem "Podpora, Lidskost, Bratrstvi".

Hlavni ritadovna se musi tidal stanov(ami; tyto jsou pro ni zakonem, 'dere nemute ptechazeti jen tak, ani by se z toho nemusela zodpovidati nejvy ggimu telesu, sjezdu SPJST. Abyste se vice zastydel, jak teto ublitujete, vezmete si protokol ze sjezdu, kterSr jest ce1Sr uvetejnen ye Vestniku, a tak si na vlastni oei pfeeetl, mnoho-li podpor bylo odhlasovano sjezdem pro stare a nemocne- eleny a take i jinSrm krajanskSrm spolkrim. Ale mimo to, to Hlavni irtadovna nemilte mimo usneseni sjezdu tadne podpory udileti, eini tak samy nektere tady a tomu ja tikam: "Podpora, Lidskost, Bratrstvi" ve skutcich. Prod jste toto neuvedl, chtel-li jste, aby Vag elanek byl povatovan za objektivni? Vag alanek jest psan po zprisobu: "Meg pravdu cigane, ale podruhe protate se tam dovedete dovolavati osob i hesel, jet by se s Vami ye Vagem elanku pinem rimzSrch argumentaci, neshodovaly.

Nakonec chci, po torn v gem, co jsem Vam musel vytknouti, k Vam promluYiti. bratrsky. Jsem jist, to byste dokazal napsati krasrdr, vlastenecky procitenST elanek, jet by dovedl katdeho dobreho vlastence chytnouti za srdce. Co myslite, nebylo by to lengi, pomoci budovati, misto rozsevani rortrpeenosti o rozkolu? Paloruku k dilu, na nem't pracuje redaktor eeskSrch novin, katdST krajanskSr spolek a uvedomeli jedinci? Zkusme to.

Budu opravdu rad, kdy2 jednou najdu V novinach, elanek pod znadkou "Texan", kterSI by byl poyznakcjici a pin vlastenecky procitenSrch slov. Marra, to se pokusim s Vami zavodit.

Mimo toho, to se yam pine podepigi a uvedu pinou adresu, muslin Vam sdeliti, to pracuji v Oechoslovaku, kdybyste me chtel jednou bud' vynadati, nebo stisknouti pravici. Jinak jsem Vam v gem 6.toucim s bratrskSrm pozdravem Bohumil Zivce, West, Texas.

ye,st4clu,,dne 24. 741,1i 1952.

ZA ZfrSp■I_

S.

WEST, TEXAS

Itrana

13RATREM hit KULANEM

,.,pgsla. mesieni zpiaiva ocl bratra: ChupiDime Box. Texas. .:elco;; oznarnujici: Untrti i aa-mesic .srpen Ctena.: redakce Vestniku: IVleki:'zesntrlymi :vidimi. "Pavel Mikulin .Jere par radkil, nebot' mne to psani dil-l'adti , 'TeXaska; Odide eislo 'Zeinfel Il'.srpria"1952 ye' tau 89 let. Do nejde.pri tech mYch 88 letech. Po 42 robyl, jsem zarnestnan tesalskott praci. ledn9W pti§loupg g. auina 19,00.

Dues .jsou nice zmpaene, nohy zkNvene tentYia, • :den.- pritel easopis "Hospo- revmatismem, takae ua pet roku jen sevydank t.•zaftt. PrHistoVanit ahled- dim jako na odpodinku. Ale mam bidnY j8611b,:diktt'"Otin Miku.lin z'texaStr''. odpodinek, kdya nine nohy poicad boli. ,ZaStdvirn Icict,zaeltku dopis jedne Roku 1890 byl jserri zamestnan ye sto-pant i z , Kent,' Ohio; kdepsala: larske dilne u finny Jakub a Josef Kohn ve• Vsetine. Bylo tam pet tovaren. V:Sechpekolika, mesici, , kclya v Texasu na price ochabla, krome yYroby nabytku prestalyychazetrf, , roman .Sokola-Ttliny z ohYbaneho cireva. Nebylo jine prate "Na Kresacb", dostalajsem nancho nebylo penez. Prave v to dobu byly Volne su S. PrOsbou, alY,Y* jim tutu knihu, zavYpravy do Jiani Ameriky; do Brazilie.

Texasti:byl jeden z tech;,,ktely trine tutciltitiltu poprOsil; 'a Pan Jos. Gritzman met na Minim meste ye Vsetine obchod smikneho zboai. Byl ac JSe'fil v HosPodaTi psala, -ae knihu .Prece . .jSeit mu knihu ptijdila, a obeanem americkYm a take agentem cesty do Ameriky. Lide ho hodne obteaototam asi' Knihy jdou vali, aby jim vypravil cestu do Ameriky. od jednohe etepare'ke'dnilleniu, a napbKdya se to obecni firady dozvedely, Sled • nn aa,slal p abych to meta jako odskodne, p. Korb§ mite dal jsou tak Tide splaSeni, po devate hocline $1:25'..a. p, Beevak:take. $1.25., PrOtoae jsem weer nesmel addnY yen na ulici a pan .nikohd fled° k tonau do- Gritzman dostal etritactidenni yYpovecl', btide Mit a e folio *rsPeidar uai•-• aby se ze Vsetina vystehovi. Praire vsetek i?tectiplatim• lle;spodhre kterY je v tin g ti koupili do evangelickeho kostela, • CeskoslaveriSkti tak obliben,' do Slerska, totia do like, nove zvony, a on byl prinucenY, ae na zvony musel dati 300 zlatYch. na tiVederibti a esti.

Steaoval si mne, ae on si toho 'avoireni do Krilhy jia‘ mi :jednou priSly . zpatky, ale kasy nenabere. ant jsem re :qterotbalila,. a. poslala.: zpiet Ja jsem tam met tea malt obchod se Vritell p. Mikulina. A at prijclou zpet, Ala smiSenYin zboaim. Phjali mne za obeatia th -Main hodne • eteriaftt; kteri 'Si , o ne psa- Vsetina. Byl jsem tea agentem na cesty li. : Mk t tirrr,r ae se, roman prestal .otiskavat, do Brazilie. PriSel ke policajt, Vapbdintila•se jen zvecta;vost i u tech, .ktelf Sek Pet •ivaldskY, a pravil mi: Treba romanovou'ptilohu ani nedetli. Dosveta,, rna.S. opnstit Vsetin do etrnacti tiin , oPak, Oteriari pec•knize patraji dna." Mel jsem tenkrate locfni listek poliotove donia. DruhY den jsem odejel. Pan Vzpominal jsem, ze bratr Mikulin psal Gritzman odejel 14. srpna 1890 a ja jsem mr nekoliqate osobni dopi8y,nekdy , sam odejel 18. srpna 1890. OdjelO nas tenkrasVoti tf:e$ouei "se rtikon; jindy, -kciya byi te Sedesat rodin, co jsme v gichni jell do KotiPilf jaMe si na cestu soudek dopis rukopisem mla,dsi osOby rupiva. Polda, Doleaal hral na jarogovakelto kopisem velmi nhlednym. Snad vnuk nebo vnheka naticili, se psati spravile cesky. kytaru a my jsme zpivali: "6 krasna, Vpcimihaljsern, 'zda itiam mezi osobnimi krasna Ameriko, jen jen kdybys nebydopisy,.od nej rieja,kY nadrt jeho aiyota. la tak daleko."

Kdya jsme prijeli do provincie Sao PauNeinohl , jsern `si vapomenoutf. lo, ptijali jsme praci od pYskateho PerIsein Marne. tugalce. Oci met dervene jako bilY kralik.

V reclakenieh jsem pet- Za etrnact dni jsme zpivali: "Morava je ranhinku,r ae ! chtel bych aivotopis zesnule- krasna, mine, posazena, vinnYm kmelio'bratra MiktilinazReclaktor a vydava- nem." Polda Doleaal hral a plakal. Slibili tel, 'tYclthikir "The Caldwell NewS", pan fsme si, "V gfchrii aa, jednolto, jeden za, oetitgo int.yYstti- vgecky." , Do tri tYdriti jsme se rozprchli, aek z jeho novin, kde bYlpodan kratSi vice jsrne Se nevideli. Ze Sedesati rodin votopia zesnuleho.. Mezitim.' vzpomnel atistaly tarn jen dve. jsein:si, '20 bratr.Mikulin postal asi pied Sbiral jsem jednou kavove plody, kdya rokenv-prispevek da•Vestniku, asi poslecl- jsem uvidel neco jako male procesi. era co napsal: odeslal .do,organu. Hledal nesli.na nositkach jakousi soSku a druzi aanaklAserrt diSlo.ae dne 20. .derv- etyri nesli na hfilkach nad soSlcou plachna 1951, kde vypsal syfij aivot Otiskuj• tu, aby ji nebylo horko. Dal gich lest glo jebio, prispeyek znovu. za nimi a firali na jakesi frkalky. Celkem

ennact lidi pochodovalo se sMkou v takovem•vedru. Ptal jsein se meho kantarada, talijana Francisco Poccula, jestli ti Tide blazneji. Ze ne;ae to sbiraji penize, aby se dal°. na modleni za. cleAt'. A slcuteene pr gelo v sousedni provincii Santa Catarina, kde dostali desk' zdarma. V naSi provincii nespadia ani kapka.

Kdybych Chtel napsat cele moje utrpeni v Brazilii, zabralo by to'cclY Vestnik, a moana ae br, redaktor by ani nebyl schopen predisti ty Ingle klikyha.ky.

Kdya jsem pkijei do 'Pexasit, pronajal jsem misto od pana Jakuba .Pivetze v osade Hook. Byli tam' usazeni dvoji Kry'Stoii; LeSikar, Holubci, Biler, Jos. DuSek, Jurdak, Votipka a bylo jich vice. Jak mne bylo' reeeno, ae jsou to lidi SVobodnYch nahledti, v•Sichni poctivi a dobri. Ua jich hodne odeglo a nevrati se. Takovi; jak oni byli, ua se snad ani nerodi. Roku 1909 Rev. J. C. Kunc, ted' . monsignor v East Bernard, jel z Caldwell do Dime Box. Bylo to v sobotu. PrfAel silny a on zajel k Jos. DuSkovi, kde zfistal na noc. V nedeli rano prijel do Dime Box a vykladal, jak ho Jos. DuS'ek pane uctil, ze i ti svobodari jsou dobrilide.

Roku 1925 alai jsem pro kontraktora, z .Houstonu na Damon Mound. Staveli jsme kostel. Forman, byl Ajry'S, helcdy prilis zlY, a zase hned dobrY. Mel na veal drevenou formu na kria. JA jsem mu to.hal beton nebo jak zde rikame "konkrYt". Drevend forma mu nijak nechtela seat, tak na to klel. <fa jsem mu pravil, aby to tak .neproklinal; ..a , on na to jen drevena forma a cementova malta.

Roku 1900 jsem byl prijatY do SPJST. Nekteri mne-to.zrazovali, ae se budu mu set podepsat eertovi svoji krvi, ae.prod jinak melt ty dvere za,vrene,ykdya nektereho noveho .elena uyadeji mezi . sebe.

-PredSeda mi pravil: "Koukak . na ,to almaru, brzo-li . ten rohatY vyleze. Neboj se.

Dues se derti aeni, nemohltjsme addneho mezi nas dostat."

Bratte redaktore,. dobie jsi uclelal, jsi ten roman zastavil, aspon jsi.je uppokojil. Kdo ma vice rozumu, tak, nta ustoupit.

Jestli to po mne Preete g, tak mi tech nekolik vzpominek ye Vestniku uverejni.

S bratrskYm pozdravem Paul Mikulin.

Bratr Mikulin vi,cekrate do Vestniku nepsal. To byl jeho posledni prispevek.

Z vYstfiaku aivotopisu, kterY byl uvefejne v "Caldwell News", a kterY mi byl poslan, jak ji.2 vYSe podotknuto, la,skavosti pana George . C. Fall, zjiSt'uji, ae bratr MikuIIn byl dvakrate aenat. Jeho manaelka pi'ede'Sta, jej k vednemu odpodinku v roku 1932. Meli spolu pet el-14Lp-

Strana 8

V it S T N I K — WEST, TEXAS

Ve stiedu, dne 24. zati 1952.

Piehled dejin eeskSrch piistehovalcii Prvni historicky znamk Lech objevil se sveniu podpisu ptipojoval "Bohemian", ptklenemu ,ptedvoji naleti zejmena Anna pude americke zahy po ptibyti Pout- projevil zvlaSte pojmenovani jednoho tonin M. Dignovity, rodak kutnohorskk, nikt. (Puritaml anglickkch, jicht lod' sveho panstvi.deskkm (Bohemia Manor), kterk pfibyl do Ameriky roku 1832, a je"Mayflower" dne 25. prosince dorazila k druheho "Malkmi Cechami (Little Bohe- hot potomci naleteji dnes k nejbohatAim Plymouth Rock), a take pfieina, pro kte- mia) a tfetiho "Three Bohemian Sisters", rodinam . texaskkm, a Karel M. Hrubk, rou byl nucen opustiti svou vlast, byla jelikoti bylo ureeno pro tfi jeho ,dcery; jen o d y e leta pozdeji se sem -ptistehotat': Atisk nabotenskk, titer' pudil Puri take fekam, nrotekajicim jeho rozsahlkm val a v leteeh 1852-1857 byl professorem tany z vlasti a vedl k zaloteni Nove An- majetkem, dal deska, jmena: "Big Bohe- OXfordske k011eje v Ohiu. glie na btezich arnerickkch, vyhnal i ro- mia River" a "Little Bohemia River".

Prvnim popudem , ku vzniku dneAni dediee onoho prvriiho techo-Amerieana z Velka, a Mala ceska teka. ske Ameriky byl Utisk politickk, V 6evlasti' zvlatitni shodou pozdeji i zde dostejne ,jako jinde "jaro naroda", Bedtich Filip, jejt dejiny americke • k zaloteni aspori malkch Cech v Marylandu v podobe tarnniho Ceskeho pan- znaji pod jmenem Frederick Philips, byl jak fikame jaru z roku 1848, vzbudilo stvi (Bohemia Manor). Timto prvnim druhk Lech, jen v zapeti na to nabyl • touhy pa svobode. Ale snahy ty neOechem byl Augustin Heiman, jen roku velkeho jmena. *rake jeho matka musila mely dosti ptipravenOu pUdu a potladeny 1633 pfiSel z Holandska do dneSniho opustiti 6ech3i po bitve belohorske, take byly vladou, ktera fieastniky hnuti potom New Yorku, kter' tehdy pod jmenem No- ji 'F.olandsko poskytlo utulek. Filip piibyl ptisne stihala. A tak ptichazeji do Amevk Amstercidam byl eelnkm mistem mlade do Novell° Amsterodamu kolem r. 1660 riky jednak ptimi politieti uprchlici, jedholandske osady Noveho Nizozemi. Ro- a Atesti ptalo mu zde tak, tie zahy zvan nak pokroku, milovrii Tide, kterkm sice didove jeho musili brzy po bitve belohor- "deskkm. kupeckkm Velmotern" (Bohe- nehrozilo talatevani, ale kteli rortrpeeni ske opustiti vlast a odebrati se do vy- mian merchant prince). Mel dva panske byli nezdarem hnuti o svobodu usilujicihnanstvi. Na,lezli fituiek jako pozdeji eet- domy, v nicht stfidave bydlival, a to bylo ho a racieji dobroVolne opustili vlast, v ni jini eeSti vyhnanci v Holaildsku. Ot- na jeho dobu velkkm pi-epychem, jak' si nit zpatednictvi ()pet nabylo vrchu. K cem Hatmanovkrn byl kazatel Abraham mohl jen velkk bohae dovoliti. Jeden z prvnim naleti zvlaSte Vojta Naprstek, Heiman, kterk dle zapisti pametni knihy techto panskkch domil (Manor 'Hall) za- jen sice jen 10 let pobyl v Americe, ale mesta, Mena koncem prosince roku 1621 koupilo pied lety niesto Yonkers, souse- pies to pine naleti desko-americkkm deubiral se z tohoto mesta do vyhnanstvi, dici na sever s Velkkm New Yorkem, a jinam, Siiiv zde horlive hluboke ,sve ptesveddeni svobodafske a jsa tak jednim.z prornenilo jej v radnici. Druhk ncjprve do saskeho mesta, titavy. prirkopniku zdejSi svobodomyslnosti. DruAugustin Heiman ziskal si v Novem pova panstvi, jet slulo "Manor of Philipshkin popudem k pfistehovalectvi byla burg", byl u dneSniho Tarrytownu •ve Amsterodame svou obchodni proziravosti, "zlata horeeka", jet zachvatila Evropu Sleepy Hollow (1:Ttlabina spanku).

Zde na Seetelosti 'a vkmluvnosti zahy znaene podatkern let padesatkch Po objeveni zlahflaitove pochovan roku 1702 Filip, a po jmeno, takze po dVakrate zasedal v "ratkch lotisk v Kalifornii. V teto ptieine opill druhern ,stoleti na temte htbitove ude deviti", jez spolu s generalnim teditelem vedla spravu osady. Kolem roku 1661 loten slavnk americkk spisovatel Wash- vSern zahy nastalo vysttizliveni, a tu pak presidiil na sve panstvi mezi fekou Dela- ington Irving. Filipovsk' zamek (Castle hOSpodatskk tento popud zmenil Se v prostou touhu po hmotnem zlepSeni, spokoware a zalivem Chesapeake, ktere dostal Philips) u TarrytoWnti, dosud zachovank, jenejSim tivOte a snaMim osamostatneni a jmena, Philipstown a Philipsburg ptiod lorda Baltimora za- zhotoveni mapy mlade naSi republice, jet svkrn ptirod✓ pominaji nam stale tuto todinu; 'ktera. zaVirginie a Marylandu-CeSstvi sve, jez dinim bohatstvirn a usilovnou podnikavovinila pozdeji zanik svilj tim, ze za revoval Heiman na jeVo eastokrate tim, ze tie lueni valky postaviia sc proti lidu ame- sti sveho obyvatelstva ma zajiSteriou velrickemu, bojujicimu za svobodu tett) naSi kou budoucnost dues hlavni a pro cu a jedno deveatko. HoSi, Frank a Fred, nove vlasti a houtievnate stala pri kraal mnoho ptiStich let neutudiajici podnet narozeni byli ye stare vlasti, net rodina 'anglickern. Nasledkem toho v gechny Fill- "zelene viny" pfistehovalecke, jet stale odejela do Jitni Ameriky. Tfi chlapci, povske statky propadly konfiskaci, a ro- nove a nove Pkirtistky dociave, americke Rudolf, Linhart a Anton, narodili Se na dina odjela do Anglie, kdet vymfela. haluzi eeskeho naroda. pilde Spojenkch statu. Deveatko zemtelo ye stari Sesti taidnft.'

V polovici osrnnacteho stoleti v Georgii, Sotva novi pfistehovalei trochu oktali Kratce po smrti sve prvni mantelky o- Severni Caroline, Pennsylvanii a Mary- ✓ nove sve vlasti, ihned poeali s Prvnimi tenil se bratr Mikulin podruhe. Se svou land vznikly osady nabotenskkch horliv- kroky k dneAnimu oilemu ruchu spolkoptichazejicich ze zemi eesickch kazat vemu a silnemu, dne gnimu eesko-ameridruhou choti 211 patnact let, at do „jeji smrti v roku 1947. Pet let po jejim odcho- udeni eeskobratrske mezi kmeny Indian- cicemu novinatstvi. Prvni tti hlavni stiedu til na 'sve fame poblit Dime Box. Ko- skkmi. Temto ptistehovalcum, vettiinou merle fa,rmu prodal a odstehoval se ku na Morave zrozenkm a znainkm zde pod diska rozvijeji tu einnost. V New Yorku, svemu nejp!lacISimu synu, u jehot rodiny jmenem Morayskkch bratti (The Mora- N. Y., jit v prvnim tkdnu ledna roku zil at do sveho skonu. Pohtben byl ,v vians), byla ovSem vec nabotenska, hlav- 1850 zaloten byl prvni eesko-americkk ni, a proto narodne nic neznamenaji; spolek, majici jrneno "Prvni CeskoslovanDime Box 44. srpna.

Skk Spolek"; Vojta Naprstek byl jeho Ode'sel v pozehnanem veku 89 let. Ode- splynuli Upine s domorodkmi osadniky kriihovaikem. V St. Louis, Mo., v bfeznu nebo nemeckkmi pfistehovalci a dejiny jako odchazeji vSichni stafi prukoproku 1854 poloten zaklad k dnetini monici, jejicht tiivoty byly drsne, nesmlou- eeske Ameriky nemaji s nimi vlastne co hutne J. L. S. P. S. (Jednote Oesko-Slovave, jako fada svizelt a stradani. Nejevanskkch Podporujicich Spolka ye Spoden takovk tivotopis poskytnul by dosti Dejiny tyto poeinaji teprve rokem 1848. jen'ch Statech a Kanade), jet ze skrovlatky ku sestaveni romanu zalotieneho na Pied tim jii objevuji se ovgem porianu nkch poeatkil vyrostla dneS ye spolek s pravde. eat piistehovalci v Americe, ale to jsou 25,000 eleny. V Racine, Wis., dne 1. ledna Cestna pamatka budit zachovana bra jen ptedzvesti ' irokeho proudu, ktery po- 1860 vySel "Slovan Americkk", prvni easotru Pavlu Mikulinovi! eine, v letech padesatS/ch. K onomu roz- pis desko-americkk. V Unoru roku 1865,

Ve sttedu, dne 24. zdi'i 1952. za necela tri leta po vzniku matetske jednoty, Pratskeho Sokola, zaloten v St. Louis prvni d'eskY sokolskY sbor v Americe, a tim dam poeatek uteaenemu rozvoji eackYch naaich jednot sokolskYch.

VtST 11,f K WEST, TEXAS "Necht' pouta nohu na gi oblast kde .Ve1k3 Otec Vold sve syny sbi•a, neb s kraj, " kde Niagary piseti at' viny valnYch jezer v prah nam biji, neb vychazi nam hvezda nad prerii, neb vednY prales nad hlavou se tmi: vtdy duch nas verne k oteine se vraci, jak z jara vlagovice v rodnY jsme s vami jedno mysli, srdcem, praci, chcem' rodu svemu verni it a mtit!"

Roku 1860 bylo ve SpojenYch statech jit pies 25,000 Oecha. Rok na to poeala Obeanska. valka. Oe,§ti ptistehovalci projevili jit davno pied tim,,*te jsou proti otroctvi (na pfiklad roku 1856 na politicke A basnika jima, bezmezna, radost ze schuzi v Kossuthtown, Wis., kde Naprstek teeni1). V tadach vojsk, , bojujicich shledani stare Matky Vlasti se synem, v za jednotu soustati, padlo pak dosti Oe- zamoti tijicim, a v opojnem nadaenie jachit IllinoiskYrn oeskYm bojovnikam, o,- so, slovy: betovavAim tivot sviij Unii, odhalen byl v Nam srdce blahYm Utasem se chveji, kvetnu roku 1892 pomnik na desko-ndkdyt zmetime tu lasku richvatnou rodnim hititove v Chica,gu. tou dalkou, jit jste progli,hloubkou jeji, tou ocednu hloubi zavratnott.

V letech 'SedesatYch ptibylo do AmeriZvest hiasate, ze odnot naai lipy, ky mnoho pokrokovYch muta ze •stare iii osud valet' na btehy Mississippi, vlasti, kteti pak,velice se zasloutili o natam v clan pod korouhvi hvezdnatou rodni i svobodomyslne uvedomeni syYch ut korunou se pfani ko§atou, zdejalch krajana; tak roku 1862 ptijel a to ji pouta k matetskemu kmeni Jan RosickY, v rinoru roku 1863 Karel Joptes pan sveta verne lasky svaz, nag, jemut zahy postaven bude krasnY jej nezru gi a bohda, nepromeni pomnik v Racine, Wis., v dulanu roku 1867 ni dalka, ohromna, ni valnY Cas. Lev J. Palda a o mesic pozdeji F. B. Po dvou letech, roku 1887, nova yYpraZdrilbek, v eervenci roku 1869 Vladimir tehot roku Vaclav najdr a jinn. va 'Ceske Ameriky navativila starou vlast.

Tentokrate byla to prvni sokolska trYpraRosickY, Palda, Jono, g a najdr joko novinati, Klacel a Zdrilbek jako prti- va. VYznam techto yypray spoeival' y torn, kopnici svobodomyslnosti, v gichni vSak to rozruaily vtdy celou vetejnost eeskovfibec jako vaestranni narodni a osvetovi americkou a byly tim mocnou vzpruhou pracovnici dobyli si nezapomenutelnYch narodniho uvedomeni. zasluh o du gevni rozvoj, deske Ameriky.

Kolem roku 1890 bylo jit v Americe na K JondovYm einam trvale ceny naleteji 300,000 6echu. Leta devadesata yyplriuje i jeho slovniky, anglicko-.. pesky a eesko- cela tada pametihodnYch uddlosti. PteanglickY, jet doSud jsou tim nejlep§im, cievaim spada, sem prvni pokus o zaloteni co vabec mame v oboru ptiruenich a Usttedniho telesa, jet by slueovalo vSechpraktickYch slovnika anglickYch. ny Oecho-Amerieany a pracovalo na poyzneseni deskeho jmena mezi anglo-arneeeskYch Americana zatIm ustaviene rickYmi naSimi spoluobeany. Dne 26. iiptibYvalo a kolem roku 1870 poeet jejich stopadu 1891 konan v Chicagu prvni sjezd bli i1 se jit prvni stotisicovce, ktera pa,k Narodniho 1:Tsttedniho VYboru, ktery jal roku 1880 dostoupila druheho stotisice. A se pak vydavati easopis "Bohemian tu pak v polovici let osmdesatYch dal() k Voice", v anglietine podavajici zpravy o pamatnemu projevu, jen ye stare vlasti oeskem narode zde v Americe i ve stare vzbudil netaene nadSeni. V Praze v li- vlasti. Z podnetu jeho doSlo take na mnostopadu roku 1883 podruhe otevieno Na- ha mistech k oslavam 300. roenice narorodrii divadlo, jet po prvern otevteni v zeni velkeho 6echa, "ueitele narodri", Jasrpnu roku 1881 stalo se obeli plamena. na Amosa Komenskeho v rote 1892, dale Narod vystavel sobe s krajni obetavosti k slavnemu "Oeskemu dnu" dne 12. srpza kratko novY stanek umeni, • a nyni ze na 1893 na Kolumbijske svetove vYstave vgech konein, obyvanYch Cechy, poealy v Chicagu a koneene i k rieasti eeske Ado Prahy dojitdeti divadelni vlaky, jimit meriky na Narodopisne vYstave deskoslooslavoyana radostna udalost, zbudovani vanske v Praze 1895. Na vYstavu odebrala tryaleho velkolepeho Utulku pro divadel- se °pet velka YYprava desko-americka, ni umeni Ceske. Take aeska Amerika se jet znovu nadgene v "zlate ma,tiece" Pradostavila. Dne 15. dervna 1885 ptibyla do ze byla ptijata. Brzy, po to Cinnost NAkralovske Prahy prvni vS/prava ameri- rodniho tsttedniho VYboru ustala, a te•ckYch Oechtt, vita.na jit od hranic kro.- leso toto, jet vzniklo na 10. sjezdu Jedlovstvi neutuchajicim jasotem. Ohlas noty O.S.P.S., konanem v Cervnu 1891 Cedar Rapids, Ia., na sjezdu tete jednoty nadaeni tehdejaich dna zachoval se n basni, kterou YelkY basnik Svatopluk roku 1896 v St. Paul, Minn., oznamilo svaj Oech vital desko-americkou vYpravu. rozchod.

Basnik vklada tu v Usta Oecho-Amerieam V teto dobe travil ye SpojenYch statech nu vzletna slova: slaynY deskY hudebni skladatel Antonin

Strana 9 Dvotak, po Bedfichu Smetanovi, zakladateli moderni Ceske hudby, nejvet§i nat mistr hudby. Roku 1891 jmenovala jej staroslavna, universita anglicka v Cambridge eescnYin doktorem hudby a, hned ptiS"tiho roku "The National Conservatory of Music" v New Yorku nabidla mu misto, teditele s platem 15,000 dolara rodne. Dvotak nabidku pkijal a dne 27. zati 1892 ptibyl do New Yorku, kde Oei slavne jej uvitali. Plodem ttileteho pobytu Dvotakova jest z ylaSte symfonie "Z noveho sveta", dilo nesmrtelne ceny, jet, katdoroene nekolikrate se provadi velkymi orkestry nejeelnejSich americkYch mest. Z krajana, kteti jen dodasne mezi nami pobyli, sluSi jmenovati jeate zvlaate basnika, Josefa V. Sladka, vYteeneho ptekla-, datele dramat ShakespearovYch, ktery v Arnerice byl v letech 1869-1870 a Vadlava A. Junga, pfekladatele ByronovS7ch basni, jen po dvacetiletem. pobytu ye Sp. statech vratil se do stare vlasti a yydaval velky slovnik anglicko-eeskY. tim vice 6echii v Americe ptibSrvalo, tim easteji vystupovali v rfAznYch mestech Soustati na vetejnost ph rozrnanitYch dastojnYch ptiletitostech. Toho druhu byly eetne ty "Ceske dny" v Maze, Neb., v St. Louis, Mo., Cedar Rapids, Ia., pti jubilejni slavnosti rOsta, v 1341timor, Md., pti Manifestaci na oslavu znovuzbudovani mesta po potaru, v Clevelandu, 0.,, v Chicagu, Ill., v New Yorku, N. Y, pti slavnostech Hudson-FultonosskYch atd. at po Texas, kde roku 1910 ye Waco skvele dopadi "eeskY den" na bavinatske krajinske “rstave.

Zde vSak mohli bychom ukoneiti dejinnY ptehled rotyoje,oeske Ameriky, ponevadt zadinaji tive yzporninliY iidi tilicich. Obyeejne to vezme vice net pal stoleti netli ucialosti nabYvaji ureiteho dasoveho odstupu, aby nabyly historickeho vYznamu. ' .T. .• ( Y Zda se, jakoby kaIdY na g -din mel svou St'astnou nebo ne gt'astnou hvezdtt, ktere dekuje za velikY dil chvaly neb ha.ny, jit klidi.

Dyby si tak katdY hledel jenom svk ho byznysu, nebylo by na svete tclik ptepracovanejch lidich.

• Sou nate* yatenY °Mani, kerY vateji dye ste liber na obydejnY vaze a asi pet liber ye vatnosti jejich znamejch.

arum:.

V LI S T N-i K --VEST,. TEXAS DUCHOVNi I-IODNOTY AvAak Siidny Clovek neni tak chudobnYm, aby musel p • elaliSeti svou niravni Pridnerue;mu Oloveku se zda, Se nejdil- cenu. ZaciriC srdce neb3dy talehino SmaleSitt-j,- , irri ukolem na-svete jest prace na terialu talc, lacineho, aby easel:a nezatmneeem .viditelnem: • orati pole, staviti Silo moeneji soueitem nebo 11sLou a Sact7 d n 1.1 miti dobytek, sbirati nrodu, hie- I ma Usta oeisou to hladova, ab y 1:ty jejich d. St'avnatejSi sousto. Cirri vSak jest ineciovectly nelidy Polibiti. Chudubit i, oOlovak stai . Sim a ma vice zkuSenosti, tim povrhovarad Sensiina ma v sobs, ittiC tospiic prierIasi k nahledu, ze daleko vetSi lik b hatstvi 0 , z VeSkere cam; maji veci nehinotne, veci takove, odmenu nebo uznani poslulauje a °Set • iI.tere j, ou ukryty v nadrech a mysli elo7 je tam, kde malomaeenstvi nebo jina voka. • nakaSliva nemoc zat'ala sve drapy a t)d irepametnYch dob, co lidstvo po- kana ka.SdV druhy by vahal ykroeiti. \ vzdy u VSech narodu vyskytovali Na pained nebo die viditelneno meritobCas jedincove a ueitele, kteri ; ka, Clovek jest vysokYm 31013o ,malYin. lidstvu, 'Se vSeclany ty veci, kte- Kdyby Clo y & sebe vice premYSlel, jeho zdaji tak velike a tak dtileSite, hmotna vYSka ineda, se zmeniti. Aviak nemaji pro, eloveka ceny trvale. Nadher- svou vtili a s y Yrn SlechetrrYm jecinanirn ne nakladna mesta, nebetyene Clovek dovede v sobe vypestovati mravhory, ba, i ty sative hvezdy, jsou veci pfe7 niho obra, anebo mute se svou nedbalosti chochie a tvary nestale. VSechno se mend, sc y rknouti v moralniho trpasnika. A at' Clovek takovY, kterY dovede pochopiti, I nazYvame tuto vnitrni hodnotu jakYinkteic veci jsou pominutelne, ten jest mu- koliv jmenern, lidskosti, povinnosti, mrav arcern. ponevad2 on take mad, co trva, a nosti, bratrstvim nebo laskou, ona jest a /1,Tonarjr. zilstane tim nejspolehlivejSirn meritkern lidskeho vYvoje. ZadnY trim ani Sezlo, Dostal vSak elovek zachycuje toliko Sachad stavba veku ani rosloha cisarstvi maitre udstiny pravdy. Oasto nafika nad nemilZe se vyrovnati tomu, co ukryto jest ztratou nejake veci nestale a neuvedomi v nitru toho nejposlednejSiho eloveka, co si, zc sam ma cenu, prevySujici .vSechno odpoutava ho od hroudy zeme a povznaostaini. Ukryte Poklady jeho nitra, nevyho v blankyt nekoneena. ecipaleine doly jeho tvofivYch mySlenek, ) 4 o jeho srcler kte • e jest prepineno laskavosti a cioL; to1 rni, to y g e zasluhuje VetSi poZase neat od nas z Dallas.

Sornosti net cokoliv jinehd: 0 tyto veci V prvni fade chci oznamiti, Se Dramamet by se leaSdY jednotlivec zajimati.

Zel, Se toys], eloveka jest mak) znama a tickY krouSek Sokolske Jednoty ZiSka v hodne :L]nedbavaria. A piece jest td jedi- Dallas konal svoji schnzi. kde byli svolenYrn, cu dela aloveka povYSeneho nad o- ni reSiseri pro priAti sezonu, ktera za= stattlistyorelii, lato jenovnitfin hodrio- poen° etvrtou nedeli v iijnu za retie br. to„jelin nesinr•elne mySlenky, jai) ire- Miro Jureika. Druhe divadlo bude tea obsithle scImpnosti zaleteti daleko, dale- etvrtou nedeli v listopadu, ktere bude riko do budnicnosti v nevyslovitelne touze cht Karla Kraftova. Nasledujici pro leden br. Ludva TobernY, itnor onala.dina, brepo accent vsncSenem, velikern, Sivena.

Jenze suit nevidi v eloveku tyto eltaho7 zen ses. Aniaka Zvolankova, no a dalSi se kamy, pon(:vacU chudoba prikryla toto dozvite pozdep. Na druhou nedeli v ripau vnitfui b(Inai;stvi hadrami, puneVadS ti- bude detskY program a taneeni zabava.

Prosim pratele, kteri milujete Ceske diha sl nedostatku a sklamani tiael vadlo, zusta,nte na na vertu a bled te se otroci.> k semi.

A ani elovek nezna svou vlastni hod- vSdycky na ty podniky dostavit. Jsou to notu. IJei se neseetnYm pkedmetilm, na- podniky nevYdeleene pro ty, kteti se snay, a vSech moZnYch informaci, naluvi Si. divadlo aidrSet, a celkove reeeno, ani vysokYini slovy o naSi zemi pied miliony Jednota z toho nema moc. Je to naS lety, o ptivodu organismn, o draze vYvo- ideal, pro kterY se pracuje, beznaroene.

Jove, avSak neuei se jedne veci, echo vSi- Jecliny dik je vase pritomnost, za kterou chni lide pottebuji, totiS jakY snaysl ma jsme y am opravdu vSdycky vcleani, zvialidskY Sivot a kterYin smerem ize uspiSiti Ste kdyS vidime sapinenou Sokolovna do dalSi vYvoj. Clovek jest brdYm nad SyYm posleclniho misteeka. lous y divadelni jsou vYrobkem, aysak sve vnitrni nekoneene opravdu vybrany pro letoSni sezonu. hodnoty pfece nechape. Zebrak, vpuSteTeS vam chci podekovat, Se jste pekne nY do palace, mefi jen povrchni rozdil zapinili mistnost v Dal—sec na filmu "Z mezi nadherou a s y Ymi ca.ry. Venkovni CeskYch mlYnn". Aspota elovek pozna, kolesk ho zasiepuje, aby vial, to svou my lik na.Sich lidi zustalo vertu) Ceske veci. sli jest majestatne povfg en nad v'Sochny PriSti divadlo bude "Klato y Sti dragounr, till• l y e tretky. Zavistive citi se tvorem Doufarne Se to zase bade pekne zapine niz1Q,m, ponevad.Z drusi isou Dad nim, ni- no. V fijnii iaebude predvaden Sacln Loll y svou mum vnitrm Whim 7( (TskY film,' nob zde bude vYstavii a pith 110ietn. h ,i4iouciek chcc pracovati ruku'v nice s CC 10

Ve stfedu, dne 24. saki 1952. skYmi spolky tile.. v Pallas. Pravil nine: "Wide Site vYstaVA a"ivatc'btcivitiii diva= delni sezony. Vim, Se se taky kaSdk.teSi na vase ochotniky, proto tentokrat t vynecham," Je to heske od-pana,Hbudka.i ! e dokLuje svoji nCziStiaOu poValau, ne S on vi, 2e kciyZ is moc pocinilzu, Se , nem SadnY no' a.rad vidi Uspech„ dekaleme. V listopadubude zase film, ale viii saCatku mesice„ to se closvite ye Vestniku.

Zatim; . pfateN, na ShledAhOu pi eeskYch divadlech.

Karla Ilraftova. lo

KALENDA V'nedeli 213. zaii distrikt ii selnize paté-: ho disttiktu v Necdville. &Mize mine obede. (bed v pal dvanacte. SouteZ pri ktere buda udeteno i5 'Oen. VSichni jsou ✓ nedell,• 28. za,ri, tact Praha cis, 29, -V Taylor, Texas, porada velky bazar; saear= tek, v 10 hodin dopoledne. , ye stfedn 1. rijila kona se v Sokoiwzne, ptiptaVna schtize zastupth.i . CeskYch N p. atkti'v Dallas za neelem vypracoVani padrobneho prograrnu ku sppleenemit .ye7 eirku vSech bratrskYch spolkn y Dallas; V nedeli 5.Edna, •(Oct. 5) KrouSek. 111-a" la-I • Houstu sehraje angliekot- hit o- trech jednitinirch pod nas y ern "She's'-My Daisy". Zaeatek .va 4 hod. ocIpoledne. , -• • '• V nedell. 12. IIjna oslavuje hid Vlastcnec Oslo 45 pri, Shiner sve 501cie spoiku.•1-1layni itredriici i i'edakto • budou prdtot iii. Podrobnpsti priSte. ✓ ned eli 26. kijmi porada Jed. Sc)--‘ kol. Corpus Christi, Tex. sokolskouvescli ci, spbjeot n m se saenYia harbecue, kit= recital dbodein, se vSini prishiSenstVim. o dnoiecinc, hra bingo a. ccikc walk. K vec a • I (Iniu)cu klObay vee /Jur taei:111 rl 1):1,,a pal Milne hudbe. ✓ sobotu 27. fijna,:,;spoleenY veCirek dallaskYch-fraternalistti f ir sint , radu 'Pokrok Dallas eislo 84. PodrobnY pitgrana bude oznamen pozdeji. ) * 40 (----Nedovedeme 'milovati, 100 se aretelOm sebc ridime. se Wilk() STS,111 SAUSH11 ZI111) • Y11. SVOlt, 'Si pfatele s• ( ...•e: pi'vre Whim touter cr tcu 1 ./.; , mrtai dojiti o: i elAvi pl-aveho d honalt..M. tivoji vyLtvnIcvt Lin, ;2C litAie U60b6 111l101/U116 kladenic 61 za cuss:,

privoci svilj v

prva ma n:ilri..ime 'tier F/Av;

jsmadi

Ve stkedu, due 24. dal .11152.

Jaroslav Koudelka:

Pan na Ceske iece Roman prvniho eecha v Americe

"Panove," pravil k obema, "rad uznayam, 2e jste mne a me lodi pomohli z nesnazi. Excelenci se pojede ptijemne"A lod' vpluje do Novell° Amsterodamu jako orel do sveho hnizda," zasmal se Heiman.

"Ano, a to o nejakk den drive, nebot' ptimY kurs je zajigten a lodi se popluje lehdeji," dodaval mistr Filip, utiraje si ruce o kus stare plachty a ptipinaje si znovu kord.

"Chci v to ta doufat pii system Minagemu patronu," vildne zahovotil kapitan. "Ale jests nejasejrne. Mote -- to je jako delat fieet bez hostinskeho. Ptesto se mi lepe dYcha, panove.

Svitj aspech zapijeme. AvSak vy" — kapitan se obratil k Filipovi — "musite dostat svou mzdu ihned. Co, pane, pcd'adujete za svuj vYkCn?" "Pane, to praci jsem konal jako g1echtic," hrde se vypjal Filip.

"Jedete vgak na me lodi toz jako glechtic?" otazal se kapitan.

"To nikoli, jen jako poctivy teme glnik, kterY za more se svou rodinou, aby pro ni se svou girodinou vydelal vice, ne'Z co stati na nuznY 'Zivot ..."

"Dobra., pane, rozhcdl kapitan s telkYm gestem sve namotnicke ploutve, "od teto chvile pojedete na me lodi, jak se slugi a path na glechtice. Stary Guyhen si nepotrpi na kava,liry, av gak kavalirstyi rad uznava. Ihned za •idim, abyste mel kajutu podle toho. A co se tYka vas, pane Hetmane" — kapitan se obratil k He•manovi se z ylagtni srdednosti -"bude mi cti, pouiijete-1i me lcdi easteji. Jste-li, jak doufam, sw,boden, nabizim yam svou "Jannetje" jednou k svatebni tests . . ."

Kapitan se svemu 2ertu bodie zachechtal a druzi midi se k jeho smichu p•ipojili• Mynheer Guyhen spinil sve slovo.

Mardele Filipovi dostali samostatnou kajutu, atulnY pokojidek s ozdobnYm tdflovanim, s polgtatovanYmi stolicemi a s jinYin blahobytnYrn zatizenim. Citili se tu jako v sedmem nebi, nebot' ptichazeli sem z nejspodnej giho podpalubi na zadi lodi, kde meli jen pouhY koutek, utopenY ye stale po•otme.

Nazitti zaklepal Hetman na dvete ka•uty.

VESTNf K — WEST, TEXAS

Bylo pokroeile odpoledne. Canny april Ise stale prohanel po Dent' chvilemi bieoy al plachty "Jannetje", s nich se firmly potudky ledo ye vody, crdici no. palubu. Z prochazky po lodi nebylO nic.

Ze spolednosti gu y ernerovy nebylo videti nikoho.

Herman byl FilipoyYmi mile, ba radostne uvitan. Oba krajani si podali nice jako . dobri znami. Filip p•edstavil svou mardelku a syna Bedti gka, hocha asi gestileteho. "Celt' muj majetek, kterY si cdvakm za mote," poznamenal humorne. "KterY v gak v nova vlasti mn'Ze bYti yydatne rozmnblen," zalagkoval Heiman.

Po.ni Filipawa se zapYtila. Urovnavala si rozpadite krajeeku na ptepinenem vidku, kterY jen mime sbihal k dosti objemnemu pasu. Byla to dobromyslna pant baeulatYch tvati a s 'Z'ivyma„ temnej gima odima. Ve slove byla nepochybne obratna, nebot' ihned "V nova vlasti, pane Hetmane! Kclikata to v gak ji2 bude v na gi rodine? Mu2ova je v Oechach, nioje a Bedfigkova v Holandsku a nyni se v gichni ubirame do vlasti tteti, neznarne .. A bude to na ge posledni vlast? Pry, pane Hetmane, 'Ajete v Novem Holandsku jiz leta. Motel byste nam se na ge Nove Holandsko a nepodlehne-li Indianum nebo snad Anglidanam?" ."Mnoho • tazek najedncu," branil se Hetman prilivu sloe, houpaje kludinu na kolenou. "Svou vlast musime nekdy t ylokti do sveho srdce jako do zavazadla. take nosim jednu vlast jen v srdci, Americe p •ivykam jako sve druhe vlasti. A pevnina, k niz smetujeme? , Vetim v jeji budoknost, nebot' evropske seine ji stale vice zalidriuji, a2 ji posleze apine cvlo.dneu . .

"Co'z' v gak Nove Holandsko?" trvala pant Filipova neastupne na sve myglence a starosti.

"V Novy svet yetim pine, v Nove Holandsko merle, madam."

"Muhl byste to ptiteli odavodnit," ozval se Filip.

"Jiste," ptisveddil Heiman. "A to ygemi zkugenostmi, ktere jsem ziskal shdbach Zapadoindicke spoleencsti, a vgim, co jsem na americkem btehu dosud. videl. Rikava se, 'Ze Holand'ane byli prvnimi belochy, jeZ" Indiani spattili. Je to ov gern omyl, nebot' terni bledYmi tvatemi byli ye sko2teenosti 8 panele a Portugalci. Na misto, na kterem dnes stoji Nov' Amsterodam, (NovY Amsterodam byl pozdeji ptejmenovan na NovY York.

0 torn gozdeji.) pti gli 8panele nesperne dtive neZ. Holand'ane. Ptesto Holand'ane pti gli do Noveho syeta mezi prvnimi — a s jakYmi vYsledky? Za nekolik nedel budete Mod tuto otazku posoudit, sami. Nove Holandsko —to virbee neni`

atrium 11

stat, je to pouhe. scukroma drhva obchodni spoleonosti. Hlavni je obchod s Indiany — jinYch mokaosti si zeme neuvedomuje. Posledni guverner Kieft poSO/al ke v gemu Indiany proti nam. Francouzi na severu jscu obratnej gi. Veru, nevim, jak zyladne pomery novy guverner. Administrativa je slaba a 'Seal se na ni, vojenska mot je k smichu. A anglicke osady ros:tou jako z vody. Nove Holandsko zatim nemide s obyvatelstvem s mista. I-lolandskYm sedlakilm a meat'anum se nechce z jejich blahobytu ye vlasti yen za mote. A tak je nas v Novem Holandsku sotva Best tisie a vite, kolik je Anglidann na, Arnerickem btehu?"

"Je-li jich vice v Anglii, mute jich bYt vice i v Americe • . ."

"Ano, je-li jich v gak v Nove Anglii patnactkrat vice ne2 nas v Novem Holandsku, je to jiste piin g mnoho!"

"Avgak Anglidane jsou tez protestanti, nebudou piece vyhledavat spory s protestantskYmi Holand'any . . ."

Heiman se podival na krajana tazasva slova vaine. vYm pohledem, "Bible a obchod, odpovidal pak, "jscu a zastanou Nddy d ye rfune veci. Budeme-li prilis slabi, nebo budeme-li jim stat ptili g v testa, portou nas.

A slabi jsme a v tests jim stojime take.

Udoli Hrglsonu a. Manhattan jsou k Americe na vYchode. nevidel jsem v 'Zivt:te nic sillbnej giho a svadnejgiho, tteba dolate znam Virginii a easteene Zapadni Indii. Tool se mi hlava pti pomygleni, jak yYznam mute miti to name male Holandsko — pro Ameriku i pro Evropu. Veru, skoro zavidim Stuyvesantovi pti vegkere to neptijempe praci, ktera ho odekava.. . ."

Filip sledoval ptemY glive Hetmanovy vYvody. Dr2el se pH torn ktedovite okraje ltdka, nebot' se lod' houpave kymacela. Neptijemne pohyby zmohly jeho maidelku, ktera pojednou bolestne zblednuv gi jako kfida.

Oba mtdi na sebe pchledli. Hefinan beze slova opustil kabinu. Po chvili ho ptitel zval znovu dovnitt. Vg e bylo zase v potadku — po kolikate asi toho dne a za to cele nevlidne plavby! Ale bylo to nen tak v gedniho, ze tee zadala tam, kde ptestala.

"Mel byste, ptiteli, to v gechno povedet guvernerovi . . .

"Ja.?" divil se Heiman. "Jak bych se k jeho Excelenci dostat? Vojakem nejsem, tteba se o mne omylem jsem siouzil ye vojsku Gustavo, Adolfo_ Jsem jen obchodnik, pritom geometr a kreslie obrazku a map — v gechny veci, o ktere se takovY statnik nezajima. Ostatne t co by guverner dal na rady bYvaleha zamestnance spoleenosti, jejirnt generalnim teditelem sam je? Plujeme,

Stripa 13

3T, STEIX

WEST,

TEXAS

tell, s jeho excelenci sice na stejne lodi, evangelicke fake jednoho maleho z toho vgak neplyne, ge bychorn si mohli keho mesteCka. (Zivotopisec Augustina, dovolit delit se s nim o stejne starostl." Hetmana , Toma g Capek, ' se kloni k ndzoru, ge pravYin rodi gtem A. H. je Mgeno "Skoro mate pravdu, uznaval u Melnika.) Mud otec knez Ceske huFilip. "tim jsme, abychom mohli mlu- sitske cirkve byl pak ptelo gen do Pravit do otazek, je g se rozpinaji nad timto hy. Praha je zname, velke mesto. Prot•3 =tern od sveta k svetu? Putujeme sve- si tikam, ge pochazim z tohato mestas tem bezvYznamni a tak tikajic o ge- Otec vaak ani v Praze neziistal dlouho. bracke holi . . .

Byl ustaviene pro sva, kazani prondsle"Ne tak docela," opravoval Hetman dovan a nakonec se rodiee s nami detmi kraja,na, zatim co maloval Bedti gkovi na a s jinYmi souverci ze zeme vystehovali.

Utrg ek lepenky razna, zvitatka. "Vaclav Opustili svou vlast, kdy g mi bylo jen neHollar z Prachne neco z,namena, nemlu- kolik mesieti • ye ani o Mistru comeniovi, jeho g zna a "Narodil jste se tudi g, Hei-mane, v roce cti celY vzdelanY svet . . .

Augustin Haman se give rozhovotil jedenadvacatem, ze ano? I mne je pozvlagte o Hollarovi, o tomto eeskem ryt- vedom ten ne geastnY rok . . .

"Ano, pray& Zima toho roku byla zla., ci, jeho umeleckY vehlas na kulturnim zaparle ustaviene rosti a s nim g se byl mrazy krute. Onu truchlivou pout' prY i ryteckou jehlu. Filipovi naslouchali s jsem vydrgel jen zazrakem. Rodiee opoukdysi v Holandsku se gel. Z tohoto set- Steil svou vlast be zprostkedkti, bez makani si pak odna gel vagen pro kresbu jetku. Pomahali jim cestsu dobti lide Udivern. Tento mladY mu g, gijici ad svYch a ,ctec sem tarn prodal nejakou eeskou CasnYch jinogskYch let mezi americkYmi knigku. Nekde nam dokonce vypomohli divochy, se vyznal v evropskSrch novin- i povozem. Ma matka takto uddovala sve spore silt' a ja, z nich je gte ssal. Na kach lepe ne g oni sami. monhYch mistech pry nas vyprova,zeli "Vim," ozvala se pani Filipova, e krajanit meho lunge je u nas v Holand- nabognym znevem . sku vice. Avgak sami jsme s nimi do sty"Proto je ten chuddeek tak pcbledlY," ku neptichazeli byli jsme na to pti- pomyslila si v duchu pani Filipova, ulig chudi. Slygela jsem jen, ge u nas po- pinajic se na vypravejiciho. "A proto pravili eeskou glechtienu Kaplitovou za ani americke slunce neni sto ho o geto, ge se zapomnela s eeledinem. Ari- hnout . . ." Za,to malt' Bedti gek se rozstokraticke romany nas piin g nezajima- techtal na cele kolo.

"Je, strYeku, v gdyt' jsi tomu lvu ji, avgak o tomto ptipadu se mnoho mluvilo a geny z lidu pani Kaplitovou vel- maloval dva ocasy!" mi odsuzovaly. Prod si pro svou krato"To je CeskY lev, Bedfigku. Takoveho chvili nevyhiedala rnuge ze sveho stavu?" Iva nese znak Ceske zeme .. ."

Pani Filipova byla vtelena, ptimost a "Ah, tank . . . Ale opravdovi lvi zdrava, prilmernost; zfejme nexnela po- dvou ocasech nemaji, vid', strYeku? Vi& chopeni pro takove vYsttelky, Hetmanovi ge ja, se lvu nebojim a ge se na ne tegim?" se zamlouvala. Snad tu gila, ae ji zkouma., Hetman musil ptizna,t, ge v Americe, a dala se proto znovu do keel ; aby svedla kam jedou, neni lvti, co g vyvolalo na detske tvatlece zklamani. Ale hned na to pozornost jinam.

"Bedtich take pochazi ze glechtickeho musil jegte odpovidati pani Filipove na rochr," pokraeovala, "ale to je nee° ji- to nebo ono ze sveho palotajemneho ginatio. Nema, statkii, nema ani erbu, kte- vota.

"Hovotite znamenite holand,sky, jako rY matka detem zatajila, aby se ke sve Akode ptilig neopijely nepraktickYmi ilu- pravY Holand'an a sem se jinak povasemi. Vzala jseM si ho jako tesai'e, jako gujete za Holand'ana."

"Otec zahy zemi-el a niatka s nami, poctiveho teMeslnika. Mohli jsme v Boiswartu zlt spokojene, ale mu g ma horkou se dvema detmi, se posleze uchYlila do hla,vu a neklidnou krev, snad Ceskou Holandska. Je to dobra a moudra ma." krev. Posedlo ho to a ge pojedeme za minka "Tedy je gte gije?" mate. I dala jsem si iici, tteba ge nage holandske dtevaky jsou teZke a gpatne Otazka byla velmi ticha a Hetman byl piilis zaujat sledem svYch vzpominek. se v nich chodi po svet."

"Jsi hodna, Marketko," vdeene kvito- Obracen k Filipovi, pokraeoval: "Tebe matka dada, — ptegel val jeji mug. "Ale netika g, ge sama jsi do tykani a Filip je vdeene pi-ijal — "na z rodu Dacred, tteba te g zchudleho."

Pani Marketka pohodila lhostejne hla- prakticke temeslo, zato moje mi usilovne shanela soukrome ueitele matematiky vou a zantoeila na Hetmana.

"A co vy, i-ekl jste nam o sobe jegte a kresleni a posilala do gkol v Amsterodame. UCeni mi v gdy chutnalo. Holand gtitak radio!"

"Ja.?" skoro se divil Heiman. "Co bych nu jsem mel zahy za svou mateilatinu mohi o sobe Mci? Me detstvi je Mogen° a vnikl jsem hodne do zakladu latiny jako v adze. Ma kolebka snad byla na a lilavaich.ZivYch jazykti. Brzy vSak.byto

Ve atedu, dne 24. zaki 1952. nad matainy spy, aby hine vydrgovala.

A tak jsem jig' V 9veni dvanadtem roce nastupoval misteeko u Zapadoindicke.

Bylo nutno, abych vydelaval. Zahy se mi vedlo obstojne. Matce v g dY ptiva iin dosti penez, aby spolu s mYm bratrein byla na delgi eas opattena. TentOkrate v gak odjigdirn od maminky zvla gte nerad "Je snad nemocna?"

"Ani ne, take neni je gte tak stara, ale je vysilena tegkS,in givotem. Cosi mi kika, ge si odna gim s sebou ug jeji posledni polibek. Ale pospigim si a brzo ji zase navgtivim. Naptesrok jiste .

"Prod jsi tedy, ptiteli, nezustal v Amsterodamu?"

Hetman se k vysv'etleni nedosLal, nebot' statna, lioland'anka znovu prudee zaiipela a na smrt zbledla. Hetman opet diskretne opustil kajutti. Vzal s sebou tentokrate i ho gika. Za chvili se s nim ryene prohanel pro oschle palube.

3 "Jannetje" se zachvivala vzrugeniin neklidem.

Kapitan Guyhen vychazel na palubu stale easteji a mel s pla,veiky zahadne, nervosni hovory. Jinak pro nikoho nemei Casu ani slova.. Jeho Excelence ovtem byla vYjimkou. Peta,PadesatiletY invalids, se citil za psiho oceanskeho poeasi jaksi zimonitivy a posilal pro kapitana kagde chvile. Zapadoindieke tropy -- to byvalo jine teplouekol Zlate. Male Antily — ten Atlantik je proti nim hotova ;Siberie. "Pohadka," brudel si guverner do vousii, vzpominaje ostrovniho kouzia Karilaskeho mote. "Kolumbus toto kouzlo dobte ocenil, kdyg psal svilj dopis ze dne Unora 1494."

"Zda, se, ge to ug ptijde," mrkli na sebe dva plavoici, kdyg zrana spattili Kapitana s dalekohledem na palube.

"Kdybys neblaznil," rozva, goval druhY, poeitaje ptitom cosi na prstech. "Ne, brachu, to by bylo brzo. Mame pted sebou jegte notnY kousek."

Kapita.n chodil po horni palube bez sveho obvykleho smyslu pro \red drobneho potadku. Podtizeni ho doprovazeli a give diskutovali. To zajimalo celou lod'.

Jiste tu geni se pteneslo i do kuchYne a pletlo ptipravy pro novY obed. Chaos, nepozornost.

Lea dopoledne tibehlo bez jakekoliv udalosti.

Pi-edni steven koribu rozkrajoval hladinu ja,ko ntlg maslo. Mote bylo lehce zeekeno a drobne vinky lod' jen la gkaly. Kde by vzaly silu, aby ji pohazovaly nebo ji houpaly. Ale z nieeho nic se piece new Nad lodi se zvedl poktik racku, rozradostnenYch, ge objevili korab. Po obede pak novY ruch. Tentokrate vybehlo na palubu vgechno, co melo nohy ne-

Ve stiedu, dne 24. zaki 1952.

Vt8

1 — WEST, TEXAS

Od guvernera kapitan ode gel k otci Fulbo i jen jednu nohu, jako Excelence gusomovi, lodnimu knezi. Byli starYmi ptaverner. teh tito dva Tide, ten z t yrdeho a onen z "Tam Npravo, badou tu ve chvili!" kii- mekkeho a ktehkeho citeva. plaardik s ochozu pkedniho steane.

Otec Fulsom dlel mezi nejchudgimi, Stranou korabu se na vocle cosi hazel°, zadnim podpalubi. Velitele lodi uvital kysnad male barky. Brzo se cele okoli po- seljr a epavY zapach, kdya vstoupil do krylo velkYmi teranYmi skvrnami. A ye temnYch a fakjrch prostor, V nicha se tiechvili yyletly do vygky zative, eiste vodo- lo telo o telo. Stars' Guyhen byl zyyklY takovemu skladigti lidskYch tel i atmostrysky. "Velryby! Velryby!"

Obrovska ovalno, tea se line vynoto- fete, kterou jedna nsta brala druhYm. Vala nad motskou hladinu, jako by si Chvili vgak musel postat, nea v sere tems mokem hrala. Cele, lod' si mohla oei vy- note rozeznal vysokou postavu Boaiho sluaebnika. koukat.

"Zerne?" tugil knez kapitanovu zpra,po hodine nova zpra,va,: "Fregata * naproti!" Fregata — tedy lide! Po pla y- Yu. "Co jineho lepgiho, otee! Zaleaelo by be tolika Venni .. . Vgichni zjihli dojetim, upirajice zrak na Uhledny troj- mi , na torn, abychom podekovali nebesteanik, jehoi kaadjr steken nest po ety- sum i mori palubni m gi . . .

"Jsem piipraven, ptiteli." Knez, stejne tech plachtach, jegte mile eistYch, skoro jako kapitan, anal jen Ya ger"). sluaby. biljreh. ()be loch se dlduze mijely za Po., zdravii, a ,jasotu.

V pulhodine se promenila horni paK pozdnimu odpoledni se pronikave luba korabu v chram, jeho klenbami byvyjasnilo. Trojpalubnik ovivalo ptijemne la vysoka nebesa, optena na obzoru o vyvlaho. Vlastnimi nozdrami, bylo mono rovnanou a pokojnou hladinu ocednu. vycitit, co pojednou vzkazali z lodniho Na popraskane palube, prosycene motkoge na stetni kapitancari: skou soli, kleeeli lido, dojati radosti, ae "Zerne na, obzoru velka, pevnina!"' na dosah ruky leaf bezpeena, pada pevTougena, cltiverne odekavana, udalost niny. Uprostied sklonenjr ch hlav stal otec 'tu byla!

Fulsom. On a Stuyvesant byli jedini, jicha Amerika! "Jannetje" se vzru genim cela postavy bylo yideti nad kleeicim mnoazachvela. stvim, ktere div neptetekalo pies zabraJe-li moand? Tedy o nekolik dna merle dli paluby. Guyerner seal v ktesle, jak plavby a tryzne? Konec utrpeni V dteve- to vyaadovala jeho vrchnostenska, hodnem vezeni na, nekoneene vodni pustine? nost a potiebovala jeho Wald, clkevend Avgak pevnina nebyla uznana za pa y noha. Tu, na ostrem dennim s yetle se -niu,dok apitneklsvpoedni clUstojne tYeila hlava valeeneho invalidy, slovo. Ten se jate vy gplhal na provazo- jeji dlouhe vlasy spljr yaly az na ramena. veal aebkiku na ochoz ptedniho steane Jeho pronikave ostre oei sedely pod klea namitil dalekohled smerem zutivjrch nutYm delem, rozdeleny kosnatjrm orlim gest plaveikovjrch. Obziral dlouze a po- nosem. Tvat byla bezvousa, rozkrojena some temhe sk yrny na obzoru. Posleze girokYrni, v ga,k ptisne sevtenYmi, skoro sestoupil a mldky se ubiral ke kajute tuhjrmi rty. Nebyl star tento mua a nesveho prvniho cestujiciho, guyernera. jevil ani sklonn ke starnuti.

BelovlasY knez, such a slabY, skoro "Exceierice, jsme V Americe. Pki dobrem vetru zakotvime.v Manhattanu za etyki- prirsvitnY proti dalekemu, pronikave jasaclvacet hodin." nemu obzoru, ptedeital gestou kapitolu GuYerner mrgtne shodil svou direvenou sv. Jana o torn, jak Jeai g odegel za more nohu s klina, aa jeji teakjr kovoyjr hrot Galilejske nebo Tiberiadske. Uptev, snad zadunel o podlahu. nahodou, snad s opravdovYm nmyslem "NernYlite se, kapitane? Ptipada mi to radce sve, oci na guvernera, v ktesle, ponejak brzy na poeasi, ktere jsme men na lo'ail dutklivy dirraz na slova: "Pracujte moil!" ne o pokrm, kterya hyne, ale o ten pokrm, Kaf Pitan, se vypjal. Pies jeho rozprjr- kterjra zUstava k aivotu yeenemu, kterYa ,F,kanou tvat, oglehanou yetry kolika moti, Syn eloveka da yarn . . .

Orli lalava se ani nepohnula, jenom pti preSel slavnosthi vjrraz.

"Excelence, rueim za kaade sve slovo. kouteich se jevilo nepatrne, slaboueke To bych nesmel rozeznat slanou vodu od ajihnuti. Postihl knez, ocitikavajici zatim sladke. Ostatne "Gylene. Hajen", kterou zavereenou modlitbu, tuto vlaseenou trjsme dues potkali, signalisovala, ze jecle hlinu v nitru tvrcleho kolonialniho voz Noveho Amsterodarnu a ae mitime pti- jaka? Snad ji ani nehledal alma, ale vymo do manhattanske rejdy, budeme-li cit'oval svYm hloubavjrm du gevnim zrase draet drahy, kterou za sebou zanecha- kern. Za to ji zachytil Heiman, hezkY s va," dekoraci svjrch smolne eernYch kadeti, "Gylene Hajen"? Tu gim dobra, lod'." dopadajicich na bel girokYch krajek, kte"To si myslim, ma sve jrneno a je v re s yYmi hroty splyvaly od krku aa na, techto vodach fako dOnla." prsa.

Btrana 13

"Snad on piece bude ten pra yjr, vyvolenY," za geptal do slov sbOrove modlitby, jea gumela, lodi, irozpljryajic se V nekoneenem poklidnem mokskem prostoru. A jeho duch pteletal v to chvili ony nadherne, panenske kraje pevniny, k nia se ony pralesy a osady pki Hudsonu a pki tece Delaware, do nicha on, tech Heiman, poprve vstoupil v r. 1633, aby se zneastnil yYkupu pudy u Schuylkillu. To bylo jegte za Wouter van Twillera, onoho yyznavaee "pokrmt, kterjra hyne", jen byl pak yystfidan Williamern Kief tern, jia vzdelanej gim, ale proto je gte ne tim pravym gu yernerem. Nebot' Kieft si paeinal jako tyran tam, kde bylo tieba shovivaveho a mirneho taktn, a byl posleze nucen opustit svuj stolec nejen proto, ae zbyteene vydraadil Indiany, nYbra i proto, ae korupdne zneuaival sveho ittadu a sve hodnosti, MlaclY mua se tak ponoiil do myglenek, ze je g+,6 kiecel, kdya ostatni poystayali a jia se rozchazeli. Teprve kdya se jeho ramen dotkly mekke, neane prsty, zvedl hiavu a rychie se vztjleil. To pani ho vratila ptitomnosti. Stala tu pied nim pobledla a se zplihljrmi boky, s nichZ visely birhyi .kolikere sukne skoro bez opory, nebot' sedminedelni plavba tuto kyprou Holand'anku zle vyttasla a pocuchala. Vgichni se ostatne divili pobledlosti a zhublosti druhYch, zapominajice, ze sami odvedli dlouhe a vysilujici playbe tea notnou clan ze sve vlastni give lidhy a leposti.

Na to vaechno se v gak brzo zapomnelo.

Sotva bylo po m gi, rortoeil se lodi rej radosne nevazanosti..Bylo piece po plavbe skoro dvoumesieni a nova, pevna zeme na obzoru! Bp° po tajnYch i hlasitYcih pochybach, zda dojedou, bylo po velke 0ceanske plavbe jako po teakem snu. Chtelo se kaademu najednou blaznit, ktepert a smat se. I vrhli se do tance, objimali se a libali ,aa se "Jannetje" ottasala a v kosem odpolednim slunci eervenala.

Jenom v guvernerove salonku byla ticha sttizlivost.

Petrus Stuyvesant seael se svYm drobnjr m priwodem znovu do s yjrch mistnosti a bavil se nyni bod ge s kapitanem, rozradostnenYm, ae rna koneene pied sebou ten zatrolenjr Novjr Arnsterodarn s Manhattanern. Proto radostne ptipijel s Exelenci, nedayaje se ru git ktikem tii hochn guvernerovy sestry, vdovy Bayardove, ktera se marne pokou gela, sve deli zvladnout.

Napigi o torn, kapitane, do Amsterodamu," sliboval spokojen,Y guverner. "A pojedu-li kdy nazpet do vlasti, nesvetirn se nikomu nea yam a yagi spolehlive "Jannetje". Ale poe,kejme . . . To jmeno mi neco, ylastne nekoho ptipomina," 0bracel se guverner k sve sestie, k pani asi peatticetilete. "Army, netikala jsi

Strana 14 rleco o jakesi Jannete n ‘aich -ptatel v Novem Amsterodame?"

"Ti ti maji pamet' jako tekto," polion§owila se vdova. "Kolikrat jsem ti, Petto, povidala, 'ze Varlethovi v Novein Amsterodame maji jiZ hezky velkou divku, Jannetu, naSi nete • . VS'ak ji vezeme• take nejake darks' "KaZdY nenni na v.,Sechno pamet'," smal se guverner. "A to jiste neni Spatna vlastnost, nenuit v hlave Zonske ... Kluci" obratil so pojednou proti hochinn pokoj, kapitan y es vezme se svoji loch nazpot a neuvidite a11i jednoho Indiana a ani jednoho americkeho medvkla, to y am povidam!"

Hrozba ptisneho strYce platila na rozpalene deti aspon po nejakou chvili. Gmverner mohl proto kapitanovi vysvetlovat: • "Ti kluci nemaji holandskou pokojnost, to na nich vidite. Hoti gallskou krvi pa tatovi. Ba, maji vlastne modrou krev, mohii by se proto chovat noblesneji. Jejich neboZtik otec pochazel z francouz-' skYch Bayardii, kteti sve prijmeni odvozuji od ziimku Dauphine. Stars', hodne neklidnY rod. Rytir Pierre du Terrail seigneur de Bayard byl prY nekdo — no, nevim, nedojima to, co' bylo.

Ale abych dopovedel, kapitane, jak se stab, ze mne potkalo to souZeni, trapit se s temi neposedy. Bayardova uprchli; pied desetiletimi ze sve vlasti — to vite,' natolenske nesmysly -- a jeden z nich se uchYlil do Holandska a zde si vzal mou pak zemtel a sestie nechal •estru, haranty na krku .. .

"Ale, Petre, Ze tak nlluvis . . ." ohra,vala se pani Bayardova., "Tyhle nabolenske hadky,"'zavidel kapitan tee honem jinam • nad poharem burgundskeho, jeZ pani Bayardova stale nalevala. "Mani na lodi iakesi dva Oechy,1 krajany &Trice Comenia, take jsou to nejaci cacti Bayardova. Ale chlapici jsou.1 Netekli byste, ze ten jeden je jeSte dohromady floutek a plavi se do Noveho Holandska jiZ po nekolikrate a ze dokon-1 ce byl jednoit i na, samem Curacao . . ."

"Ale jd'ete, kapitane," divil se guverner.

"Pete. pozvi ho k nam„" navrhovala "Nevi snad svobociny: zamrkal ga yerher na kapjtana.

"Nu, teknu yam, krasavec je. Neni-li Zenat, pak neziistane dlouho svobodnY." "Co si, vy rnuMti, hned nemyslite," (lurclfla so pani Bayardova. "Jen ho, ka;inane, piived'te," hned vesele dodala.

"Kone6ne to snad bude muZ, s nirnZ se opu'Atelna a zanedbavana Zena bude mod [ilu§ne pobaviti. Co se starymi, oinrzelyni kocoury .. .

"Oho!" zaprotestovali kapitan i guverTier. "Stare,vino je nad mlade!"

VESTNiX— WEST, 'TEXAS

Ve stf..e(M, dne 24.

19:112.

"Kdy'Z' jst'e spik sud ne Z • vino," t'ala pravda?" doloNla svitotiye vdova, jakoby vdova. chtela ptipomenout, ze z hovoru chce "Hrome, radeji vyklidim betjfAte," za- neco mit. smal se kapitan. "Beztoho musim na pa- 1 "Teprve dtvrtY rok, pani," odpovedel lubu." Dopil burgundske a poroueel se. Het Iran.

Slibil vSak, ze vyhledd mynheera Het"Ale kapitan mluvil tak, jakobyste mana a vytidi mu, ze ma n.avAivit ge-, v Americe mnohem poznamenal neralniho direktora Excelenci Stuyvesan- guverner. ta. Za nim zalehl do kajuty nevazanY "Pravda, prvni costa jsem vykonal v hiuk, ktik a smith. roce 1633."

Lod' se promenila v plovouci niumraj.

Guverner z y d2nel. "Je-li mona!" zvo4 lala vdova, zaSu.,:tiv S• i vzrifSene s y Ym heCarlyle napsal: dvalaim. "Myt' . .

"Tihle Holand'ane jsou silni lido. Svou "Bylo mi tehdy dvanct let," usmal zemi yytvotili z motskeho bahna a pa se Heiman. dlouhou dobu p,otom pestovali kravy a "Aha, dostal jste se na vodu jako pla y vyrabeli sYr. A mohli s tim vystaeit do -eik." soudneho dne. AvSak nriSel 8panel a iekl: "Nikoli,-pani, byla to ma prvni cbch g cl"Choi, abys veril ye sveho svateho Igna- , ni‘zamotska testa. ArentCorsen me tehce!"

"Lituji," odpovellel J-rfoland'an, dy vzal s sebou pro mou znalost jazy"av:Sak nemohu." "U Boha, ale ty mu- kill, pro kterou do ZapadoinsIA!" odvetil Spanel; a dely a meeem jal' dicke. KdyZ jsme nakoupili pozemky v se nutit Holand'ana, aby yetil ve svateho ndali Schuykillu pro pevnost Beversrede, Ignace. Nikdy ho vSak nenaudil vent v Ovkm2e, Amerika me ptirno opojila a tohoto svateho, mel vAak iispech v tom,' poStestilo se mi, ze v rode 1644 jsem se ze mu povZdy narovnal Wei' a z Holan-i opet dostal obchodne do Noveho Holandd'an ti vytvoril velikY narod." 1 ska. Stab jsem se toti% mezitim zastupBoj o nabolenskou svobodu se stal pro dem firmy Gabry a synove, s niz stale kaZdeho Holand'ana, vlastnim osobnim' udrZuji spojeni. Avak zahy jsem se obojem, v nemZ musel bojovat jednak sam sartcstatnil a jal jsem se obchodovati se sebou, jednak se svetem. Z tohot bru- na vlastni -get. Dovolte tedy, abych ptisu, ostticiho na obe strany, vze gel take pojil: obchodnik z Noveho AmsterodaPetrus Stuyvesant. Heimanovi nebyla ' mu." genese Holand'ana neznama, a proto se Hetman se v• Zidli lehce ukionil. Neu'Slo na setkani s mocnYm muZem odhodlane mu, ze ziskal phdy. ptipravil.

"Midete tely znate dobie NoKdyZ mu guverner poclaval ruku, bral ve Holandskc?" otazal se guverne•.

"Nejen Novo Holandsko, nYbrZ I Virji opatrne, jako kclyZ se dotYkame §pieky • ginii." nole.

"Ale?" Jakle?" divili se hostitele.

"Augustin Herman," predstavil se su, aval;.• pevne, uklaneje se soueasne pa"Z poeatku jsem me'Skal perilznu v ni, ktera ho vitala, s povzbuzujicim Novo Anglii, ale obchody a zemepisnY zasinevem a s pohledem sympatii. Jako jem me zavedly i na ony biehy. ye Virmati dovolila ochotne svyin ttern synae- ginii jsem se usadil v Accomacu a v pokurn, aby v dobrem doprovodu piece vy- inerech toho hrabstvi se vyznam zvlaae razili na palubu. dobie."

Dotyk rukou obou muzu byl jen lehkSr "VirginskY tank ce dobie uvadi -- co a letm r . Heimana ponekud zastudil zjev o nem soudite?" poznamenal guverner, chladneho, jednonoheho valeenika a gu.- sahaje po dYnice. verner prelet1 zase podceriujicim pohleHeiman si sahl k pravemu koutku'iisf dem 'Stihleho krasavce bezvadneho zev- a lehee Si pokroutil Spieku drobneho nej§ku. knirku.

"Posad'te se," pobizela vdova, j&Z se "Miim to 'test, Excelence, se ptedstapiedstavila sama, kdyZ pan bratr na to vit jako prvni virginskY obchodnik s ta.7 zapomnel. Hei•man.bez okplku.poslechl. bakem. Prvni jsem obchodoval s timto "Slykl jsem od kapitana," zaeal gu- zboZ1m, nejprve se severnimi osadami verner, "ze 'Zijete v Novem Holansku. Vi- a potorn i s EvropOtt, Jsem ponekud hrdY te, jake main poslani v teto kolonii. Biicht na toto eve priikopnietvi, net ,Dt! i vase v tamnich pomerech novaekem. A je mi slova, Excelence, potvrzuji, co jsem sonproto .dobra kada informace od tech, dil o virginskem tabaku hned, jakmile kteii Nove Hoiandsko znaji a v nem Ziji. jsem do Virginie piisel. Tate kolonie Mluvil jsem doma v Amsteroda.mu sloe ehova budouci zlato . severoamericke pevs nmohymi, kteti se z Ameriky vratili. niny."

Ti se vS1 ak bud' nemini vratit, anebo jsou "Byl pry jste v§ak take v Curacao, H.nasimi zamestnanci, takCe dlovek nerna kal mi kapitan. Hned yam povim, prod zarudeno, ze jsou jednostranni " odboduji. Co vas tarn vedlo a prod jste "2ijete v Novem Holandsku dlouho mtij titad nenavAtivil?"

V

Ve sttedu, dne 24. zati 1952.

Mrs ► 15

STNi IC WEST, TEXAS

EDUARD 1110ER:

del obean, "ale kam jdu vati pisen: A ja sam a MALAY CTENAII opravodu nevim!"

• a nevim karn• sa. rn, jdu Uete me 'eesky eisti.

Soudce ukvapene my Kdyi me srdce boll, tak TI ICATE DRUHE CVItENi. slit, ie obean nekde ne- si zazpivarn.

Kam jde co chce provesti a proto Zna nekdo to piseii ye kik& se, ze elovek Z a d a 1 celou? StOeek by byl to nechce skuteenosti nevi, kam znovu, aby mu povedel, vdeeen, kdyby mu nejde. Tak jakksi obean kam jde a pohrozil mu, kdo celou pisen napsa k eel rychie a vane po Pteeti nekolikrat a sprivne °pi g do ze jej di do vezeni zave- seatu!

Pokus se piihodu vypravovati! ulici. Zdalo se, ie ma sti, jestliie nepovi.

S pozdravern STRieEK Mien( Z AUSTINU. kdesi neco Pohrilika nepomohla obstarati. a soudce irekl soudnimu Babieka (Napsala Bolena ifemcova) Tu sel proti n 6 nn u sluhovi, aby eloveka sesoudce, jeni byl znam co ukvapenfr elovek.

Soudni sluha jej nisledoval. "Kam jdei?" tazal se soudce spechajiciho obeana. Ten klidne

oral.

Nyni itek.1 rozumnST "Tak vidite, pane soudce, ze jsem mluvil

pravdu. Jak jsem rnohl pied chvili videti,

odpovedel: "Ani ureite pfijdu do vezeni?" nevirn!" Ta odpoved' pohnevala soudce iekl: "Ty nevypadi g, ja ko bys•jen z dlouhe chvile gel na prochazku!

Musii miti nekde neco

duleiteho na prier

"N ikam nepfijda , rekl soudce. V tipna V

oheanova piivcdla jej rozumu. Zastydel se za svou ukvapenost.

Tu piihodu vypravoval Jenikovi cledeeek,

bSr ti odpove- enz jej potom uell zpi

"Bude se houpat na vinach, a ty jej vyhodi na bteh; na btehu bude se proehazet rnnoho lidi a detidelz, a nejakY chlapeeek proutek ten zdvihne a pomysli si: `Odkud pak ty prouteeku asi plyne'S? kdo pak to pustil pa vode? Zajiste tarn kdesi daleko sedelo deveatko u vody, a ta, to iktrhla a pustila po voder A chlapeeek donese si proutek domu, za.sadi do zeme; z prouteeku vyroste hezky strorneeek, ptaakove budou na nern zpivat, a stromeeek se bude radovat."

Barunka si zhlubroka oddychla, upustila v zamySleni vykasane sukenky do vody, a babiaka musela Zdimat. Pan myslivec 'g el prase kolem a ptezdel Barunku. : "Ze je Barunka ha.strmanka". Barunka zakroutila hlavou a povidala; "VSak ne, hastrmanky tadne neni."

Kdy'Z gel pan myslivec kolem, to*Z babieka vkly "Stavte se, pane kmotte, jsou doma!" a chlapci vzali ho za ruce a vedli k sta.veni. Nektly se pan myslivec branival, vymlouvaje se, 'Ze musi dohliZet na mlade baZanty, Ze se mu lihnou, nebo cla lesa a kdo vi co, ale to zahlidl ho pan Proeek nebo pani, a chte nechte musel se zastavit.

(Pokraeov5..ni p•igte.) ) • 4* • Stalost neni ani hany ani chvaly hodna, jelto jest pouze trvanim naklonnosti a poeita, o nichZ Clo y& nerozhoduje svou

arnri7,, "irZ

V STNIK

WEST, TEXAS

sttedu, dne 24. zati 195:J

CO JE TELEVISE? 1. "Kouzelne zrcadelko" Jit od nepametnYch dob vyjadfovalo lidstvo sve nejsmelej gi a nejtajnej gi myslenky v pohadkach a legendach. Z \Flatnim bohatstvirn, smelosti my glenek a virou v krasnou budoucnost vynikaly pohadky deskeho naroda. 'Vyskytuje se v nich i kouzelny letajici koberec, odna gejici hrdiny z neptatelskeho zajeti do rodne zeme, I citlive ucho lovce, ktery slygi, j ak roste trava; ptesnY gip, kterY zasahne liteho neptitele za deviti zememi, •tiva i mrtva voda, ktera okamtite hoji rang bojovnikii. Je to i kotizelne zrcadelko, u niotnujici videt v ge, co se deje na girem svete.

V techto pohadkach je vyjadtena lidska snaha letat rychleji a vY ge net ptaci, slyget lepe net' lesni zvet, videt ptesneji a dale net orel, poratet neptitele nikoli jen silou, nYbr2 i rozumem. a chytrosti,vitezit nad ptirodou a donutit ji, aby sloutila dloveku.

Velmi mnoho z toho, co bylo vysloveno v pohadkach, se stalo skutednosti, ktera, v innohem pohadku i pteddi. Kouzelny koberec se stal letadlem, ktere najednou unese mnoho lidi a desitky tun nakladu.

Citlive uclu3 se stalo radiem. A kouzelne zrcadelko? I to se jit stalo skutkem. Je jim televisni ptistroj, kterY zachycuje obra.zy na vzdalenost. Tento pfistroj vypadi jako velky rozhlasovY ptijimad. Jakmile se shasne svetlo a zapne televisor, objevi se na, pfedni stene jasne osvetleni, men gi pravoUhla projekeni steno_ Za okainZikse divak ptenese do divadla. Vidi oblibene herce, sly gi jejich hlasy a hudbu. SilnY reproduktor ptistroje ptesne reprodukuje nejjemnej gi odstiny su hercil nebo zvyky nastrojii.

Poruchy, ktere se obvykle vyskytuji u ozhlasov$rch ptijimadh, u ptistroja televisnich nejsou.

Na, projekani stene televisniho ptistroje je moino videt film, ktery se kratce ptedtim objev11 v kinematografech, filrnovY tYdenik s poslednimi novinkami a jinYmi uddlostrni, ktere nas mohou zajimat.

Pied alma divakii je jedna z pozoruhodnYch vymotenosti lidskeho genia. Televise se uskutednila teprve po usilovnem b:Aciani aetnYch udencii a po houZevnate prati mnoha vynalezca.

0 tom, jak dospel elovek od vzdalene a zdanlive neproveditelne my glenky kouzelneho zrcadelka at k vytvoieni podivuhodneho ptistroje, umottiujiciho videt na dalku, bude pojednano v nasledujicich kapitolach.

2. Umele oko Televise, podobne jako jine velke objevy, ma zajiraavou a poudnou minulost, stejne zajimavou ptitomnost, avSak bu-

doucnost, kterou ize jen teZko piedvidat. Mnozi se domnivaji, ze televise je vynalez posledni doby. Neni to vSak spravne. Myglenka moderni televise je stard asi 70 let.

Vedci a vynalezci pracovali jiZ davno na sestrojeni plistrojft, ktere by umoZnily spojeni na velke vzdalenosti. Kdy2 se podatilo ptenaSet lidskou tee telef onem, vznikla smela. myZlenka — sestavit ptistroj, ktery by umanoval videni na vzdalenost, a to ptenosem elektrickYch signalii. Na tuto mySlenku ptivedl badatele pozoruhodnfr zjev, objevenY v sedmdesatYch letech minuleho stoleti.

KdyZ ueenci main elektrickY odpor rfiznYch hmot, zjistili neoeekavane, ze vodie vyrobenY ze selenu anglicky selenium — chemickeho prvku, ktery se svymi vlastnostmi podoba kovum, se list od vaech jinYch vodien. Selen meni znatelne svfij odpor podle sily svetla, jefnu2 je vystaven. Staei zamitit na selen sjlnY svetelnY paprsek, jeho odpor silne poklesne a proud, kterY jim prochazi, je znaene vyssi, neZ v dobe, kdy tento vodic byl ye tme.

Tato neobvykla vlastnost selenu vyvolala u udencil velky zajem a polotila. zaklady novella odvetvi vedy, ktera studuje elektricke zjevy, vyvolane Udinkem svetla, nebo zjevy fotoelektricke.

Vlastnost selenu Inenit elektricky odpor Vlivem svetla byla pojrnenovana, vnittnim fotoelektrickym fidinkem nebo proste fotoefektem. Ptistroj, ye kterem bylo podle vYge popsanYch zku genosti poutito selenu, byl pozdeji pojmenovan fotoelankern. Zpravidla je to men gi selenova, destieka, vlolena do sklenene bariky, ze ktere je yyderpan vzduch.

Jakinile byly prozkoumany vlastnosti selenu, podaly se objevovati nejruzneigi, east° i fantasticke navrhy "elektrickeho videni" nebo "umeleho oka". Prvni pokusy byly velmi naivni. Nekteti badatele na ptIklad zkou geli vrhat obraz ptedmetu na, povrch selenove destiely a °dekavali, ze se podati zaznamenat nejake zmeny v destidce, ktere by umotnily pienest obraz na dalku. Je samortejme, ze tyto pokusy byly zoela nenspeZne. Selen reagoval pouze na celkove mnozstvi svetla na nej dopadajiciho; av gak kterYkoli nejjednodu'ggi obraz se sklada z velkeho podtu useku raznYch barev a intensity osvetleni.

Bylo tteba resit fikol jinak; zakratko udenci dogli k zaveru, to umele "elektrieke" oko je nutno sestrojit ptibliZne podle vzoru oka lidskeho.

Vzpomerime si, jak yypada na ge oko. Je to temet kulovite teleso, ktere se sklada z nekolika blan. Pevna, neprilhledna, zevni lilana, bile barvy, chrani oko od vnej-

i gich ifeinkil a udrZuje kulovitY tvar. Pomoci svalu, upevnenYch k teto Wane, se mute oko pohybovat v odnici.

Ptedni Cast zevni blany je prilhledna a jmenuje se rohovka. Pod touto blanou je druha, barevne. blana — duhovka. Ve sttedu teto blany je otvor, zvanY zornice.

Zornice se pti silnem osvetleni zuZuje a pri slabem se, roz§ituje, eimZ se reguluje mnastvi svetla vnikajiciho do oka..

Ptimo za zornici je pruhledne telisko, ktere svym tvarem ptipomina zvetgovaci sklo. Je to doeka, ktera vrha zmerfaenY obraz pozorovaneho ptedmetu na vnittni povrch zadni easti oka, ktera je citliva na svetlo, na sitnici, podobne jako je tomu u objektivu fotografickeho ptistroje, kde obraz fotografovaneho ptedmetu je vrhan na citlivou fotografickou desku: Sitnice se sklada z velmi drobnYch vlaken oeniho nervu. Vlastni nervova vlakna oeniho nervu nejsou na svetlo citIiva; do mozku se jimi pouze ptenaZi svetelne podradeni. Na svetlo jsou citlive pouze koneeky oeniho nervu, hrukovite a tyeinkovite atvary, pokrYvajici povrch sitnice.

Je nutno poznamenat, to zrakove vjemy vgech easti sitnice, ktere jsou citlive na svetlo, se ptena.Zeji zrakovYm nerves do mozku soueasne.

Touha vytvotit "elektricke oko", podobne oku lidskemu,. byla zcela odtivodnena.

8elen, prvek citlivY na svetla, se zdal bYti vyhovujici nahradou sitnice; zvetSovaci sklo melo nahradit oeni • eoeku a zrakovY ner y svazek vodicu, odevzdavajicich elektricke signaly z fotoelankii.

Jai dva roky po objevu fotoalanku byl vyeerpan navrh zatizeni pro vysilani obraze na dalku. Toto zatizeni se melo skladat ze dvou velkYch plocha z vysilaci a ptijimaci, z elektrickYch baterii a svazka vodiail, ktere je naszajem spojuji.

Vysilaci plocha se sklacia1a z, velkeho podtu jednotlivYch selenovYch fotodlo.n7 rozlolenYch v taclach, podobne jako je tomu u plastvi medu. Povrch teto plochy byl "sitnici" umeleho oka.

Ptijimaci plocha se skladala, ze stejneho poetu elektrickYch tarovek, rozmistenYch stejne jako fotoelanky na plo ge vysilaci. KaZdY selenovY fotoelanek ci plochy byl spojen zvla gtnimi vodidi se svou tarovkou plo ge ptijimaci a s , baterii. Tak mohl proud z baterii postupne prochazet timto fotodlankem a ptislu g -nouzarovku.

Zatizeni melo pracovat takto: VysilanY obraz, nejakY velmi jednoduchY a snadno poznatelnY ptedmet, na, ptiklad kruh, kti2, etverec a pod., se fotografickym objektivem vrhal na povrch vysilaci plochy. Na jednu ,cast fotoelankt, do-

Ve sttedu, dne 24. zaii 1952.

VtaTN E-'MIAS etralA padne east nejsvetlej gich bon obrazu; nebudeg, ty lotre, vysilat zpravy z Iveho t •ebuji uclani tvYch ptiteliekft, pochytaodpor selenovYch destieek techto foto- doupete po bezdratne telegrafii!" me je jako mygi." elankd silne poklesne a elektricky proud "Jest nas na sta tisice", Petr mu fekl, General von Braussmann obratil se a jimi prochazejici se silne zvy guje. Zarov- skoro geptem. Krev z rally na eele finula popoge/ k popravei eete, ktera stala, pHky, spojene s Omit° fotoelanky, sviti jas- mu po tvali jako dlouha jizva, "nelze nas pravena, k nove vratde. "Achtung!" zanYm svetlem. Fotoolanky, na ktere do- zastavit, jsme jako lavina, ktera vas po- rval, a jako v loutkovem divadelku se fapadne svetlo z mene osvetlenYch hlti . !" tly vzplimily. Na prvni rozkaz gestapaobrazu, meni svuj odpor jen nepatrne "Still!" houki von Braussmann, slina ckYch rukou ,zbrane zacvakaly. tak proud, ktery jimi prochazi, se zvy gu- mu trYskajic od nabublelYch pyskfi. "Jste "Pane generale," od zdi Petr zavolal, je rovnet jen nepatrne; proto tarovky na na sta tisice svin, vzpurnYch svin, ktere "Radii bych paniim od aestape, bYti vice plijimaci ploge, ktere jsou s nimi spoje- zbijeme, udupame a rozpragime pozornejSi pH gacovani elenti podzemniny, sviti slabeji.

"Prani pana Fiihrera ho hnuti." za bluzu atrhnutim ruky Koneene na nektere fotoelanky dopaRuka Hitlerova pochopa se mihla vytahl cosi sloteneho, hedvabneho, te da z tmavYch fisekti obrazu; td- prudce, a tva • Petrova se zadervenala, nebylo zazraku, te se Gestapalcum neporovky s nimi spojene sviti velmi mak) ne- kde tetka, rukavice jej glehla po tvali ja- darilo slotenY kus bo nesviti vubec. Vgechny tyto jasne a ko olovenY bit.

DaIg i povel od velitele, kterY osObne slabe svitici a tet nesvitici tarovky na "rimmel! Drtig hubu?" mel dozor nad popravou a puSky razern plijimaci ploge kresli obraz takto na dal"Ja, ich verstehe", Petr mu ironicky prirostly pochopum k ramenum, a mirth ku PlenesenY. Kdyt se obraz pledmetu, odpovedel. "Vidite, nemecky umim, to na postavu pled zdi stojici nebojacne, vrhany na vysilaci plochu, pomalu po- jest pamatka za to,. to jsme yam dali v vzpfirne. hybuje, pfemist'uje se i plislu gnY obraz Cechach nernecke gkoly."

Petr dalsim ma ynutim tenkou na ploge pfijimaci.

Draha tval Petrova se mu eerveni za- rozval ye vetru a vtelinove byl ptimo zaAby byl takto sloten i nejprimitivnejti lila po gvihnuti rukavice. halen v trojbarevne latce. Pak si vitr obraz, je nutno miti velke innotstvi foto"Pass auf!" Darn U jeSte jednu hrave vytrhl eeskoslovensky prapor z Mann, tarovek, spojovacich drab'," a ta- tost. Kdo byl s tebou spoleen v podzem- prstd PetrovYch a nesl jej vzhdru, t •epeke plochu jeviSte znaenYch rozmerti. Je- nim hnuti? Mluv, kdo vas vedl? Kde jsou tajici symbol nepoddajnosti, vytrvalosti likot vSa,k rozmery elektrickYch tarovek druhe vysilaaky schovany?" a svobody. a selenovYch fotoelankfi v to dobe byly Pouze figklebek mu byl odpovedi. jazyVon Bra,ussmann vztekle zaklel pod dosti velike a jejich jakost velmi nedo- kern Petr slizl krev z rozpukanYch rte. pysk a dal povel rukou. HromadnY vy"Nepovig-li, bude to stat tvilj tivot, sly- steel pilmaekl posta,vu vlastence ke zdi. konala, snadno pochopime, pros navrtenYch zaiizeni nebylo prakticky poutito. "Mne zahubite, a zitra budu nahraten Pak se zhroutila a zdstala nehybne leteti Piece v gak i tento nezdatilY pokus se- Sig. ? mne jmena, tak ." na chladne trave. Do posledniho okamtistrojit plistroj pro plenageni obrazd na "Zemlu tet", dodal Petr, kree rameny. ku oei Petrovy sledovaly jeho barvu derdalku spinil sytij noel. desitkami, a pozitii bude nas na cele venou a bilou, jak se nadno.S1 vY ge a vS,Tak byl poloten jeden z nejddletitej- pluky. Vy si to nemiltete piedstavit. Po se . . k HracidanskYm vetim, 'manatee gich zakladd televise. Stalo se ziejmYm, cele zemi a v jinYch, vami vzatych do deskYch krald a minule Ceske slavy Jakoby rozezlen hnusnYm divadlem, to celY obraz nutno rozlotit na, nejvetgi slavne ochrany, vykvetou jako houby."

"Lieber Gott! Co tlude g hubou? 'Svine vitr si nesl prapor jako na poctu pactlemotile mnotstvi drobnYch fisekfi — pr ySvetlo, ktere se odrati od katdeho ta- eeska.! Myslite, to mate vyhrano, kdyt mu mueednikovi ye sve neviditelne iltlkoveho riseku, bylo zatim motno pleme- mate zpatky Pafit a jste u na giCh hra- ruei. A srdce naroda zabu gilo, kdyt zrak jeho pohla,dil Hradeany, nebot' tam kde nit v jednotlive elektricke signaly, pie- nic?"

"Plekrooili jsme vase slavne hranice, a na yeti vial prapor s ohnivou svastikou, nest je po dratech na jistou vzdalenost a na plijimacim "jeviSti" ptemenit tyto si- nerozlomnou linii jsme jit rozsekali na priletl prapor vlasti a plitiskl se na sto=dere, poopravil jej Petr s mdlYrn tar, a zavlal na okamtik, zatim co ocignaly ve svetelne body ureite jasnosti. sinevem.

Hlava mu jen dunela od gestaznak zkazy zvadle visel dold, jako by jej Roku 1878 francouzsky ueenec De Peuye navrhl novY zpdsob televise. V jeho packYch ran a odi mel skoro zavlene a ani nebylo.

Pomaloueku eerveno-bilY prapor padal, navrhu byly jit jak plijimaci plocha (je- zmodrale.

Von Brausmann hryzl se do dolniho jako rusalein pla gtik, tu zablYskla se v vigte), tak i "zrakovY nerv" znaene zjedpolednim slunci modra barva, tu eervenodugeny.

(Pokraeovani). pysku.

"Jmenuj sve spoleeniky!" vybafnul. na, pak bila na pozdrav brzkehO ' Vitez ) ( "Nemam tadne." stvi, a koneene zmizel za zdi, kde se polo"Lteg, bestie!" til na zeleri, kterou tatieek Masaryk kdysi ERVENA A BiLik MODE BARVA "Bestie jste vy, kteli mordujete a hla- hladil svYma ()alma.

(Napsal Jaroslav F. Chmelieek) dovite tisice nevinnYch obeti va gi fanaZ fitrob Prahy, jakoby husitskY choral tienosti." zaznel vitezne. Jako ochraptelY fe y lva,, Vitr laene dral chumdee listi s vyso"Still . . . !" kterY se probouzi z neseetnYch•ran a chykYch stromd podel ulice, v pledeh •e k "Ah, pardon," Petr se divadelne poklo- sta se ku koneenemu boji na tivot a na podzimnimu divadla. nil, "mluvim s nadlidskou raSou, to te- smrt. Von Braussmann mel velmi' nePetra Jona ge streili hrube ke studene dy mein Herr, Sie haben recht!" klidnou noc. Nova vysilaeka byla v Hradeanske zdi, az v tomto se na nekolik "Lotie! Mafim s teboujen easu. Zatim nosti a pan Himmler zahrozil, te bude pavteiin zatajil dech. Provaz mu sundali s co ty bude g hnit v dile, my budeme pani tieba jej nahradit . rukou, kde ostle do masa se zahryzal. sveta, jen co na g Ftihrer vytasi se s nagi (Psano dne 17. tali 1944, kdy spojeneStab's rukama za zady. novou tajemnou zbrani, !" pygne von cka vojska na cucky siavnou Siegfriedo7 General von Braussmann opovrtlive Braussmann vyl3uchl. vu linii rortfiskava a fackuji jako 6urno mu plivi do tvale a kolem fist rozvil se "To ut yam Herr Hitler slibuje Best me- veil° panaka v cirku, a venovano vgem mu sadistickY fisinev. sled nejmene, pamatujete-li. se." es'. elenum podzemniho hnuti, ktell sve "Verda,mmter bohmischer Spion", zaVon Braussmarm si pamatoval tuze sttiv oats dalt za novou viast a svobodu tval, ruce maje podepkene v bok, "nyni dobie. "Dost", zrudlY iipir klikl. Nepo-

BUD= 11

Ve stfedu, dne 24. zati 1952.

VaSTNIK— WEST, TEXAS

PAM

Zacatkem zari vzpomnel jsem si na to, j'ak "etyki evroPske velmoci spachaly v 1V1n.ichove nasili na malem eskoslovensku. Sahl j sem po kniie, kterou napsal AmeriCan Edward B. Hitchcock pod nazvem "Built a Temple for Peace". Kniha je 2ivotopisern Edwarda Bene ge. V knize se ljtne.f dozvi dopodrobna, jak se 2ilo v kotlanske chaltme Mateje Bene ge, jeho2 desate dite dostalo jrnenoEdvard, protole 28, kyetna, kdy se chlapec narodil, je Ed vanda, 0 hodne pozdeji dozvi se atenat z knihy„jak student Edvard Bene g poznal v;Pakili jakousi sleenu Hanu Vlekovou a jak; negikovne feei s ni zavadel. VYriatky z.kni.hy uvefejnil jsem ve Vestniku.

Medal jsem znovu v knize nejake podrobnosti o uktiZovani mnichovskem.

Nagel1 1Sem toho dosti. Ale ph cteni tech ChrinirhYch vzpominek uvedomil jsem Si, neni slugne vykladat v novinach, jak nth yin -dojrnem na pozorovatele zaptisobiLtfebas rozdrasa,ne telo eloveka, sebrane'ilelule po velikem nestesti a odnagene F t6 g i r.ao polirobniho Ustavu. Neni tfeba iYoijisoVati mnichovske ne gtesti znovu. giRo: toho uvekejimji kratgi popis pani fiany-73enegove, ktery jsem v knize writ 4 Temple for Peace" na gel. Popis charakteristicky a zajimavY. 0Vgein 'kniha byla psana pfed deviti lety, kdy Edvard Bene g 211. Dnes nevim, zda Her% I3ene gova 2lje. meriean.Hitchcock psal nasleclovne, ovsen} v originalu anglickem, a zde pfe410: .,13y1y. Zeny vynikajicich muzu, ktere prpd yerejnosti zaujimaly oslnivejgi jake za,ujimala pani Hana Benegova.,,MoZno vsak s pinou jistotou rici, ze z nich nebyla mu2ovu iispechu 'Zivotne 4pani:Benegove, dala pfednost mistu v pozodi.. Ji2 v casnych letech se rozhodla, ae jejirn ukolern bude starost o I3enegovu telonpu pohodu, o vytvofeni jeho domova,a pohodlneho prostfedi.

Pyavda je, a dr. Bene g to east() potvrzuje (psano, kdy Bene g byl jegte 2iv; poz. ze o dulezitych zalezitostech spolu vidycky hovoki. Nikdo mu neni bliasi, ni kdo-tak nezna jeho my glenky, plany a duSevin procesy. Cast°, po velke schilzi, nebo kdy2 dojit k nejakemu 2ivotne dille titernu rozhodnuti, sedi tito dva spolu a vAechno probiraji. Jde-li o \red eiste a vYhradne politick, pani Bene gova do nich mnoho nemluvi. Ma-li v gak vec i nejakou osobni stranku, pfipojuje sve mineni. Patrne ho nikdy nekritisovala pfimymi slovy, dovede vgak na neho miti vliv, east° neptimy. Dr. Bene g v2dycky pozorne nasloucha, projevu jejiho nazoru, nekdy potkebuje trochu easu, aby jeji

HANA BENESOVA

dtivody uvazil v analyticke laboratofi, kterou je jeho mozek. Velmi zfidka, jest line kdy vtibec, je proti jejimu Usudku o nekterem lidskern problemu.

Pani Bene gova ma krasu a ptivab a je neobyeejne inteligentni. Je zpravidla ti cha, a zdr2enliva, dovede v gak i jiskfit vtipem. Pohybuje se dtistojne ve vysokych spoleeenskYch kruzich, ale i mezi prostym lidem ziskava. dilveru. Kdo se s ni setka, ma ji ihned rad a skoro kaZdY ji obdivuje. Nejen proto, ze je 2enou velkeho mute, ale tie je Hana Bene gova s vlastni osobitosti. Mluvi bez obti2i nekolika jazyky, ma skuteanY dar chapani lidi a je intuitivni 112 v styku s temi, s se setkava, po prve. Zna v nejlep gim slova smyslu svet.

Dr. Bene g svou 2enu stale svYm zptisobem vyznava. Chce, aby mu byla stale pobli2. Kdy2 se vrati domtr, vole, ji, jakmile otevte dvefe, a ona na neho v2dycky LIZ ceka, s jasnyrna ocima, pohotovYm Usmevem a VfelYm zajmem. Kdy2 ,promluvil nejakou vetejnott fee, vyhleda ji, aby mu i'ekla, jak to dopadlo. Ona ho ttebas lehce zkritisuje, ale on jeji kritiku v2dycky pkijima. ea g to mu opravi vYslovnost ciziho jazyka — nekdy je toho tteba. Pani 13ene gova ma dobry sluch pro zabarveni ptizvuku a odstin slova, co2 je vklycky problem pro cizince mluvici anglicky.

Benegovi byli rozdeleni zfidka, nikdy vgak na dlouho. Nejdele, kdy dr. Beneg musil uprchnout do Francie. Kdy2 jel do enevy, do Ruska a do Ameriky, vgude jela s Min. V rote 1939, kdy "bral Utokern" Spojene staty pri sve prvni nav gteye, byla s nirn. Kdy2 nebylo zahodno, aby s nun jela, v2dy ho doprovazela na na,drab. , a byla to v2dycky ona, kdo na neho eekal, kdy se vracel na svou zakladnu v Chicagu.

Pamatuji se, jak byla starostliva: kdy se dr. Bene g jednoho dne chystal na cestu na zapad, mel vlak gpatne spojeni a bylo lepe, aby ona ztistala v Chicagu. Vzala si .me v posledni chvili stranou a kekla, by ji bylo velmi mile, kdybych jejimu mu2i pfipomnel, aby si dal vy2ehlit gedY oblek, nee, ho zase oblekne. A abych ja nezapornnel, pri gpendlila listek na kuffik dr. Benege.

Mo2ila si za povinnost dohlednout, aby dr. Bene g mel vgechno pedlive sbaleno a aby mel s sebou v gechno, co potfebuje.

Dohledla, aby mel spravnou vazanku, tepie rukavice a galu na krk. Kdy2 pak vybaloval, nagel vgechno, co potkeboval, pravne zabaleno do hedvabneho papiru a &eine rortkideno. Kdy2 balil, daval velky aby vgechno zase bylo spravne °balm° tYm2 papirem.

Teto jeho pozornosti k gatstvu dosahla pani Bene gova vychovavanim, protoile dr.

Genes v mladi vgechno strojeni a spoledenske chovani mel za neduldite. DOleZite bylo jen to, co Tide mysli; o gatstvo dbaji jen lide povrchni. To byla oVgem faze jeho mla,distveho radikalismu. Postupne chapal, vYznam tradice formy, a dnes y e vefejnem 2ivote nikdo nejedna korektneji a nikdo se peeliveji neobleka ne2 dr. Beneg, tkebaZe vZidy proste a nenapadne.

Kdy2 jednou Bene govi jezdili po americkYch universitach, sucastnili se formalni veeefe u presidenta jedne z techto universit. Behem jidla pani Benegova hle pocitila, 2e ji v krku uvizla kilstka z ryby. Mezi rybou a kavou mela uplynout jegte dlouha doba, pani Bene gova vgak eekala, dokud se vsichni hoste nezdvihli od stolu. Teprve potom kekla, co se ji ptihodilo. Byl povolan lekaf, ktery kustku musil chirurgicky odstranit. Kdyt rmoucena hostitelka pani Bene goVe vytykala, pro es nepoladala dfive o pomoc, pani Bene gova se jen usmala a fekla: "Piece bych yam nepokazila takOvou krasnou veeeki .. .

Tato pfihoda je pro tuto damu charakteristicka, a zde nejlepe citime, jak jernnou Zivotni dru2ku ma dr. Edvard Beneg.

Bohuslav Bene g, syrlovec dr. Benege, mi vypravel nektere podrobnosti o zateeni pani Bene gove z doby, kdy jeji Mut uprchl z Prahy. Byla dvakrat veznerra obyeejnem vezeni ye Vidni s 2enami nejni2giho druhu, musila si prat pradlo a it za nejlinusnej gich zdravotnich podminek.

Bohuslav Bene g jezdil tehdy po veznicich, snaie se nalezt svou nevlastni matku. V jedne veznici mu koneene fekli, 2e tam je dr2ena 2ena jmenem 13enegova.

Po2adal, smi-li ji spatfit, a dekal, az ji dozorce vyhleda, mezi 2enami za mfigemi.

Pak vide, ze k nemu pfichazi nikoli nevlastni matka, nYbr2 teta. Nevedel, byla zateena.

"Jak vypadala pani Bene gova, kdy jste ji tarn nagel?" zeptal jsem se ho.

"To je zvlagtni, ale prave tak jako, obyeejne," odpovedel. Dr2ela hlaVu mela cistou plet', jasne oci, vlasy tak pekne upravene jako v2dycky, a, jeji gaty byly eiste! Divil jsem se, jak maze byt tak bez poskvrny."

Ano, — jak mute bYt tak bez poskvrny.

Jan Masaryk ji jednou pfesne a struene popsal takto: "Je to andel," a dod'al: "Je to Benegovo srdce."

Cloy& se pta, eim by byl dr. Bene g bez Hany Bene gove. Nestael, fekne-li se, ze se miluji. Pfesneji: jsou vzajemne jeden soueasti druheho.

WPsT, y A

VPSTN

Wednesday, September 24, 1.92.

StraTitt. 12 Ali contributions, corres p ondence or Lodge reporters, biographies, etc., intended for publication, must be in the hands of the Associate Editor a week before the date of issue.

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER

All communications relatin g to editorial matters of the English Section should be addressed: Associate Editor, 6402 Prague, Houston 7. Texas.

OF THE STATE OF TEXAS POSTMASTER: Send form 3579 with

S. P. J. S. T Fayetteville, Texas.

MUSINGS OF THE EDITOR OUR SPJST MEMBERS, as a rule, are considering themselves to be lawabiding citizens. Occasionally, we violate a state law because we are not aware that such a law has been passed to protect the public. We drive a car day after day, and we made it so far this year without hurting anyone or killing ourselves in traffic. We are lucky. We consider ourselves law-abiding citizens. ♦ • MOST OF US KNOW that when we are approaching from the rear cf a school bus that has stopped to pick up or to let off school children, that we must come to a complete stop before going any further. But many of us may not know that the same rule applies when we see a bus standing, which travels in the 'opposite direction. Many of us do not realize the potential danger of our 'own car traveling without stopping when we pass a standing bus on the other side of the road. * • LAST MONDAY MORNING your editor and his wife were traveling between Brownwood and Goldwaithe on the way to Waco. We were traveling probably better than fifty miles an hour. There was another car ahead of us which started to slacken its speed until it came to a complete stop. We saw no obstruction in front of the car, but a school bus was standing on the other side of the road picking up school children. Then I recalled the existing law to come to a complete stop even if the bus happens to be _standing on the other side of the road. Had the car immediately ahead of me failed to stop, I would be merrily rolling along, still inflating my chest that I am a law-abiding citizen.

• WE WOULD NOT consciously violate this particular law. We do not wish ta endanger the life of a child purposely, but we may do it thoughtlessly, not realizing that it is a traffic violation and not thinking of the danger. We call ourselves lucky for not hurting anyone iOr getting hurt, ourselves. * BUT DO YOU KNOW that in 1951 there were 1,999,700 of our fellow drivers and passengers throughout the nation who were not quite so lucky? There were

37,100 of them killed, while another 1,962,600 were injured in traffic accidents alone.

• • BESIDES THESE ILL-FATED motorists, luck alsb deserted pedestrians in 1951, killing or injuring 300,000 of them in just 365 days. Talking about our was casualties, we kill more people cn our highways than we kill soldiers on a battlefield. So we are lucky, after all. But we better not trust to our luck; trust to safety.

•

•

NOW THAT SCHOOLS have been open and the school busses are again on the roads, it is important that we not only know the law, but that we observe the traffic and safety rules. Every year tragic accidents take the lives of our school children. It means heartbreaks to the families and the friend sand a life-time feeling of self-reproach and guilt for the driyer of the car that killed a child.

LET US OBSERVE THE LAW pertaining to school busses. The law says that when a school bus is stopped along a highway to. take on or discharge students, you must stop. It does not matter if the bus is being headed in the opposite direction, if you are meeting it or passing it. After you come to a complete stop, you may proceed past the bus, at a reasonable speed not exceeding 10 miles and hour, and with due caution for the safety of such children. Let us observe that law.

• • WHILE DISCUSSING the state laws, we may as well mention that it is against the law to stop along a, highway, get out of a car and drink intoxicating beverages. And don't let a highway patrol catch you in one of the 854 state roadside parks and turnouts to drink your can . cf Budweiser. And should you be caught throwing away your empty can out of your car, it may give you an expensive lesson. ♦ • YOUR EDITOR will be thinking of you, and of some of these traffic cautions, while driving with Brother Marek, our president, and Brother Skrabanek, one of cur directors, to the National' Fraternal Congress. The 66th an-

convention, of the National Prater:I nual nal Congress will be held in BoSton, Mass., September 22 to 25. On Monday, Sept. 22, the Fraternal Fields Managers Association will have a session. It is 'this Association that prepares the organizers' and field solicitors' courses which .our SPJST has just offered to our solicitors: We do not wish to miss this important discussion.

• * BROTHER MAREK WILL ATTEND the Presidents' Section and your editor will try to learn something new in the Press, Section. The National Fraternal Con gress works somewhat different, than a regular convention. It is divided .into ten different sections and each .delegate goes to the section which will offer the greatest amount of information, For instance, Director Skrabanek will by all means try to cover the section dealing with the investment and protection of the various funds of an organization.

THE SEPTEMBER ISSUE of the Fraternal Monitor, an independent fraternal pdper reporting all the important topics and happenings in fraternal 'SC ■= cieties printed a short article about our own SPJST. We quote the entire article, Be" which is as follows: "The Slavonic ', nevolent Order of Texas, at its quadrennial convention in June, authcrized' the moving of its headquarters from .Payetteville, Texas, to Temple, Texas. -'This will be done about Jana 1, 1953. Its next convention will be held in Temple, Tex., in 1950. Decided gains made each year in membership, insurance in force and assets were reported at the convention At the beginning of 1952 there were 24,876 certificates for $22,659,451 insurance in force. The assets totaled $6,693,626.44 and the valuation ratio was 116.82%.' Officers elected for the coming four=year term are: Edward L. Marek, president; Frank G. Svadlenak, vice-president; J. F. Chupick, secretary; R. A. Urbanovsky, Vnancial secretary; Joseph Koliha, treasurer; Adolph D. Pavlicek, attorney; Dr. Marvin Lesikar, medical director, and Stephen Valcik, editor, Directors elected are Charles Navratil, Robert Cervenka J. H. Kubena, Frank Rod, J. M. Skrabanek, Frank J. Cerveny and Charles Holasek.

strana 10

ITESTNiK— WEST, TEXAS

THE LATE BROTHER MIKULIlsi A remark was made in the Czech secof the preceding issue that the eciitogyOuld appreciate a biography of the late tpa.ul Mikulin, a member of Texa,ska grlice t Lodge No. 13, in Dime Box. 4rather Paul Mikulin died August 11, 1952, ,,at the age of 89 years.

W. Georie C. Fall, editor and publisher of ethe Caldwell News, of Caldwell, Texas,,, in some way found out about my request. Promptly he sent me a clipping ream his paper, the Caldwell News, for which I am very grateful. The clipping is' rvrinted as follows: PAUL MIKULIN OF DIME BOX " HAD LONG LIFE Lanft,In South America As Youth With 1. r, Family And Blanket 1 Mikulin of Dime Box, 89 year old atilt retiied, farmer, who passed away at his home "la st August 11, 1952, came to this c141hir Y from old Moravia, which is now aDart of Czechoslovakia, in 1895. He was born in 1863 in a small town called Lidqkn. There he grew to manhood and first occupation was that of a wcod wOr14 He was employed by Jakub Josephi gohn. in Vsetin. For this company ie Vv6.0ced five years and later was marMiss Tekla Jelinek. To this union wer e corn in Europe two children, Frank and Fred Mikulin.

In, the year 1895 he moved to South A,iperioa and Brazil, where he and his wife #nded with their two ehildren and a waif of pillows and a blanket– That was they had in the world. when they set foot on South American soil.

TheArst work Mr. Mikulin and his wife found in Brazil was picking coffe beans.

For,, this long days swork each, received tin*, five cents in money. They soon femAd,_. that they could not live with the swaiOng insects and disease of the country and moved to North America and the United States. They first settled ,at Fayetteville in Texas. Mr. Mikuliit took up carpentering and a few years later they moved to Burleson County near Buffalo Creek and started f armffig: At first they used on as a means Of transportation and field work. Later lientes were tamed and broken to work. lie 'raised cotton and coin and in those day$ "cotton was selling at four cents per pound.

Four more children were born to the uple in America, Rudolf, Linhart and Anlon. A daughter passed away at the age of six weeks and the rest survive.

During his work as a carpenter Mr. 1\likulin built many homes and churches in all parts of the state. He started this

work when he was thirty years of age and followed it until 65.

His first wife passed away in 1932 and later Mr. Mikulin was married again and lived with his second wife for lateen years. She passed away in 1947. For the next five years he lived at his farm home near Dime Box after which he sold his farm and moved to the home of his youngest son and lived there until he passed away last August.

Funeral Services were held in St. Joseph Catholic Church in Dime Box on August 14 with Father Tydlacka officiating. Interment was in the cemetery adjoining the church. ) • 4 • (— CITIZEN'S CREED I believe in my job. It may not be a very important job, but it is mine.

I believe in my fellowman.

I believe in my country, If it is not the best country in the world, it is partly because I am not the kind of man that I should be.

I believe in my home. There is no other place in all the world which fills its place, and heaven itself can only be a larger home, with a Father who is all-wise and patient and tender.

I believe in today. It is all that I can possess. The past is of value only as it can make the life of today fuller and more free. There is no assurance 'of tomorrow. I want to make good today.

He is a fool who'canaot be angry; But he is a wise man who will not.

— Old Proverb ) • 4, , Never gauge the duration of your sleep by the time anyone else sleeps. Some men will tell you that John Wesley had only so much sleep, Hunter the great physiologist so much, and Napoleon so much sleep. When the Lord made you, as a general thing, he did not make Napoleons. Every man carries within himself a Mount Sinai, a revealed law, written for himself separately. You must administer sleep to yourselves according to your temperament, your constitution, and your wants. Some things you may know presumptively, but principally you must learn by experience. — Henry Ward Beecher.

• 4 • ( Booker T. Washington, the negro educator, was entertained at a luncheon in the White House by President Theo dore Roosevelt, on October 18, 1901.

4„, ( Stephen Girard, philanthropist, merchant, and banker of Philadelphia, as-1 sumed an entire Government loan of $5,000,000 in the War of 1812,

Wednesday, September 24, 1952.

Happy About His czech Course

MELTON G. HOLUBEC A month ago your editor published a letter from a young Melton 0.171olubec, of Rowena, in which letter Melton told, us how he felt about the new Czech Courses at the A and M College. Melton G, Holubec was one of the first Czepli students at the A and M who signed up for the Czech curses.

At the time Melton's letter was published, your editor could not get Melton's picture to go with the article.

However, on the second Sunday, Sep-. tember 14, while attending a district meeting at Rowena, your editor secured Melton's picture. Melton, of course, , is back at the A and M College for the third year, but I met about ten or twelve of his relatives, brothers, sisters, parents, nieces, and sisters-in law. I think we have about twenty-eight or thirty SPJST members from the Holubec family, which makes it almoSt 100% SPJST, and nearly all of them are members of Rowena Lodge, 49.

We are very glad to publish Melton's picture. It also pleases us that Melton has asked to have his copy cf the Vestnik sent to his school address at. College Station.

Our entire membership will be .taking special interest in our boys at the A and M. You know why, don't you?

Wednesday, September 24, 1952.

Vt$TNIIC WB,T,1FAB

iitrana 21

TEXAS BUILDS SUPERHIGHWAYS Let one of Julius Caesar's legionnaires return and watch traffic flowing along the Gulf Freeway between Houston and Galveston and his comment might be: "Very nice . . . very nice. Reminds me of our Appian Way. You know about the famous Roman Highways, of course. The first section of it was built about 300 B. C. . . a little before my time, but I can still see the farmers' carts crawling along and the charioteers charging past at breakneck speed."

economy demand this kind of construcA look at the 1952 Texas road map tion. shows that most of this mileage leads In 1942, they point out, 1.7 million ve- into or passes through Dalla g, Port hicles were registered in Texas; in 1952 Worth, Waco, Wichita. Falls, Corpus Chrithe number is 3.4 million. Exactly twice sti, San Antonio, Houston, and GalVesas many. These engineers further esti- ton. In many of the less populous toMmate that with 10 vehicles to every 26 munities, four-lane bypasse g skirt hilliTexans, travel over Texas highways av- ness sections to keep inter city traffic erages about 81 million miles daily. from becoming snarled in local traffic.

Many a Texan hurrying across the Much of this high mileage is clicked off near or within the state's main state has swerved around a town on population centers. That is because more one of these by-passes and uttered 'a "A naive fellow," you would probably Texans than ever before have moved to silent "thanks" to someone. Probably say to yourself. "He's not as much im- these centers Census figures show that about as many havewondered how pressed with this magnificent express- from 1940 to 1950 the state's urban po- that someone determines where a , dipulation increased from a little under vided multi-lane road is needed., , way as we are." three million to 4,834,000. Add to that Oompetent traffic engineers of Texas But then you would recall that the the tendency of more and more people and the nation have concluded as a reRomans were great road builders. And to want to live on the outskirts of cities sult of surveys that when a road , tait the Appian Way, which ran southward where they work, and the engineers say -riesmothan4,0vehiclsady, from Rome to lower Italy, was an out- you have the answer to why traffic con- safety and economy call for additional standing highway project. It was start-. gestion has become a problem in most lanes. Traffic counts show that the 'ured by a toga-clad engineer named AP- of our Texas cities. ban section of the Gulf Freeway applus Claudius Caecus in 312 B. C. after proaches 100,000 vehicles per day in the With the congestion, of course, has more than 2,000 years, some of the torig"fine the problem of increasing auto- summer months; that an estimated' 12;inal route and several of its bridges are mobile and truck accidents. The Hon- / 000 per day will use the section betVier). still in use. The, fact that the great al crable E. H. Thornton, Chairman of the the city limits of Houston and OIi;eSstone road was only 14 feet wide and Texas Highway commission, is the au- ton. These figure's indicate foreeftilly was 68 years a-building takes nothing thority for these terrifying 1951 totals: the need for the Gulf Freeway. Biit irom the luster of the achievement.

"Automobile accidents on the public there are 3,000 inore miles in the TeXas The Appian VW-ay was one of the mar- roads of Texas claimed 2,500 lives, in- trunk highway syStem, aeciording vels of its age, and Roman historians jured 68,000 people, and caused prop- Chairman Thornton, which daily carry more than 4,000 vehicles, indicating proudly recorded the details of its con- erty damage in excess of $10 million." struction. It was the first road so honHighway engineers know that engi-1 need for many more miles ofj O'er ored, and doubtless deserved the Ro- neering and road planning alone can- !highways.

Maybe' the rapid growth of the:state's man title: longarum regina viarum, the not eliminate accidents. They fully represent system of paved roads " 'c :Sts queen of long distance roads. cognize the part played by mechanithe pattern for the future. When Cars cal failure, human error, weather, and In Texas a like title might well be given the recently opened Gulf Free- other uncontrollable factors. They are were few and a 50-mile trip Was 'a wa.y, 50-mile super road between Hous- quick to explain, however, that engi- • major undertaking, paved highway:Piiton and Galveston. Though not the first neering can eliminate some of the leage was very limited. But as , Cars`, divided lane expressway in Texas, the major hazards to life and limb, and they! trucks, and busses increased to put the $,28 million "Queen" is the state's lon- quote expressway experience figures to nation on wheels, highways werelitilt I for their use. If the need continues 0 gest. It is also the longest toll-free su- back their contention. increase, as it has in the past `three per road built in the nation since World "On the Houston urban section there I decades, perhaps tomorrow may see 'the Warr IL Because of these "firsts", it oc- have been four fatal accidents while development in Texas of a mastq hetcupies a place of distinction in the and trucks were rolling up 252 work of superhighways designed to save state's system of about 600 miles of ru- cars million vehicle miles," writes W. J. Van ral and urban freeways and expressways. London, the Highway Department's en- lives, time, and money.

—The Humble Way. "But why these expensive super roads gineer-manager for the 'Houston Urhere in Texas Where the wide open spa- ban Expressway System. "This is 1.6 ) 4•( ces stretch to the horizon?" a Texas tax fatalities per 100 million miles as comPity poor Albert Pankler, a retired payer may ask. "Don't two lane roads pared to the national rate of 7.5 for all Ruhr miner who wears a hanging foretypes of highways." meet traffic requirements?"

In San Antonio and Dallas the safety lock to conceal a disfiguring birthmark State highway engineers and others on his forehead. Herr Pankler has beep record on expresways is even better. responsible for public safety on, the arrested for questioning 300 times she r:ads respond with a fact-supported Safety and greater service , to the con- the war because of his amazing resem"No." They say divided lane express- stantly increasing flow of traffic, then, ways and freeways are necessary be- are the reasons for the increase in divi- blance to Hitler. cause: Texas has experienced an enor- ded-lane highways in and around the Asked why he hasn't shaved off his mous increase in vehicles in the last major population centers. In 1942 the toothbrush mustache to lessen the re10 years; because there has been a pro- total. Texas mileage of such roads was semblance, he complains, "I grew mine nounced population shift to the state's 65.7; today 600 miles have been corn- first. I'm not Hitler's double. lie hap urban centers; and because safety and pleted or committed.

1 pened to be Mine."

Strana 1

VESTNtK WEST, TEXAS

"HOW

Wednesday; SePtember 24, 1952.

STAY YOUNG..."

"Fifty Fabulous Years" has been a best (By H. V. Kaltenborn) These seven tips from the noted, radio commentator may help you to more vigor of these games with my wife, some with seller is due as much to his industry and youthfulness. as to my life. my children and some with my grandChallenging work like mine keeps me "How can you play tennis at 74?" ;I'm children. on my toes -- and yours, if you enjoy asked. "Are radio commentators given I've never paid the least bit of atten- it, will do the same for you. What I've some special dispensation that keeps tion to my calendar age. It's not how learned from mine you can practice, them from growing old?" many birthdays you have, but how old too, no matter what your occupation. are Iphysically and thatIt's good to explore new places, 'if you If we are, it comes from living accord- you counts. didn't begin tomentally learn tennis ing to rigid routine and from thinking can, but better still to explore new peoof the world instead of ourselves. I've until I was 45. Then, with my wife, I ple and exchange ideas. Everyone has a never thought much about keeping joined a good club and took lessons story. Sharing the lives of others, living fromI an expert.

Mrs. Kaltenborn young, but all my life I've thought of and have beenBoth playing around the them for a moment vicariously, develops keeping fit and of being an alert cit which an empathythe andmind an awareness izen of the world. Perhaps youthfulness world ever since. We've held the, recordrejuvenate and the spirit. for mixed doubles at home and as far None of us has to travel only on the is the by-product.

You're off to a head start if . you afield as Tangiers. But if my doctor tracks of his own existence — not with choose your parents with care, as I did. thought that tennis was hurting my the world growing smaller every day and They were healthy and had spirit. I was heart, or if I felt it was hurting my our avenues of communication widenincky to grow up in a small WisconSin work, I'd give it up. I suppose if I hadn't ing every hour. And you can meet new town away from the noise and tensions been playing regularly at least twice a people and places in books. Here again of a big city. I consider myself lucky, week for half a lifetime, I wouldn't be too, to have served in the Spanish- playing now, I still find it wonderful you find either stimulation or relaxaAmerican War, because army life taught relaxation; I think more clearly and do ton to suit your needs. me, as a young man, the value of roll better work because of it. But one man's Each night, reading the Bible "or tie and, self-discipline. It is for this rea,,- meat isn't another's, and it is best to Shakespeare helps me to relax. Sometimes, in a different mood, I read on that I believe in military training take the advice of your physician aboutFrench or Spanish novel. strenous exercise. for our youth.

There's nothing beter to keep your inA radio commentator, perhaps more I 'love the outdoors and I've always terests fresh and your energy at its liked Participating in games and sports. than anyone else, learns the value 'and htighkst than a good companion to I still have a paSsion for them. This is importance of time and respects it. I share the things you enjoy. I'm Mucky no,t easy for city folk, for in cities exer- give the same value to the time in whict, in having a wife who has always shared cise, like almost everything else, costs I relax as to the time I wcrk. I know my enthusiasms and, been a fine cointhat I won't keep at top form unless I so much. But walking is !me and you do.

I have never taken more than a rade. We enjoy the same things — ten' couldn't ask for a better all-around week's vacation at a stretch, but I've nis, chess, languages. I learned tennis exercise at any age. Walking in the always taken long week ends. I've for her sake and she learned fishing for country rejuvenates toth the body and worked doubly hard for four days to mine. She can even bait a hook now, in the spirit by bringing you close to naget three for relaxation in the coup- spite of her former feminine distaste for ture. try. I believe a long week end does you worms.

Ainericans are a nation of spectators.

We know that to keep young we must Too o ten we like to watch games in- infinitely more good than a long vaan easy wa y of life. So we deli'lead of taking part in them. We call cation, especially if you have to work to avoid ber atelY set out to do things which seem the point of exhaustion to get a long ourselves baseball lovers, yet all we do period of rest. And even on my busy hard — learning a game like chess, a is' Sit in cur easy chairs most of the days I find time for a relaxing game new language or a musical instrument. time and either listen to the scores and You don't need money to keep alert -a 1 dissertation on the fine points of the o f tennis or a brisk walk.

I don't overeat. I think the less you ono the contrary, money is sometimes a ;ame,'Or we watch our favorite teams on handicap, for with it you are tempted tel6viston. This does nothing to eat the beter — but I believe in quality to become lazy. Keeping on your mettle, strengthen your muscles, though it may food. In bread, for example, I've cam- stretching your mind and developing increase your tension. It does you more paigned a lot for pumpernickel rather your own inner resources — these are good to go out and play "catch" for an than white. the things which make for youthfulness. hour with your grandchildren or some But a good physical regimen isn't You will always find many unfinished other young people. Besides the exercise enough if you let, mental fatigue and projects going on in our house. We have you get with the ball, you share the boredom set in. Your mind can help keep no time to grow old. fun .and companionship of youngsters, you young. So con your emotions and Our greatest job lies in trying to be and this is fine for keeping you in your attitudes. I never live in the past good citizens of the world. We are all their class. Taking part in any sport is busy with the present and the world citizens in this age. A citizen better than watching from the sidelines. future. I've been so earnest about this, must not only maintain a lively inter And if you can diversify your games, that while I wrote a half-dozen books eSt and participation in his world, but you not only put, different muscles to on world affairs I resisted my publisher's he ought to accept his responsibility to work but you have more avenues of urging to write an autobiography. I make it a little better than he found it. enjoyment. didn't want to live my past over again This is stimulating and rejuvenating On the grounds of our house we have in memory. It was only when my son of- work for us all — Work Which is imporplaces for playing quoits, croquet, ten: fered to relieve me of the heavy bionis, darts and horseshoes, I enjoy some graphical work that I yielded. That (Continued:on page 23.)

Wedne sday,A_ePteMbe.r .`44, 1952.

2 3 N

'ArgYr, TAUS

etrana

CURING SICK, TEET If you have p y orrhea, a most dread simply show ill'itat,PC1 areas that can be dental diSease, It does NOT necessarily j•treated. mean that you must lose yOur teeth. ttit in the past, manydentists 'have* Dark "shadows" which show tin thOtight the ihadoWslo be foOTPrOof eViX-rayS' Of your teeth' may be' revealing , deuce that the tooth must be pulled.' a- cenclItibri : that 'does , NOT niean teeth , need be pulled.

In still another phase of denial treatEXtradtion8 to "cure" . or ease pain , Of mentr , research is• showing that teeth a/in-Umber zdiseaseS'are . being strongly can, be saved,. criticized bythany dentists: Where . infections ..invade the "root As a MatterOf fact, some : dentists are laughing , tip their sleeveS at What they canal": (a 'hollow running through your tooth) new methads-,provide a way.short call oldfashiOned ideas ebout easing the of extraction. effects of certain , diSeaseS , ' by ,pulling ' In such root' Canal cases (some involv4. teeth: abscessed teeth);' , dentists are now :Btft what about pyorrhea, the' ailmen which' causes-teeth to • loosen and removing all'the infected material from if unchecked ∎:-L, cancause'teeth abti- the canal:' Then' the canal is treated with an antibiotic drug like penicillin, ually 'td drOp Says Dr.' Jacob Friedla.ndeer,' Of . they terraniycin,' or chloromycetin.

When that treatment is 'undertaken, Dept. of , Oral - Stirgery,-RooSevelt Hospithe' nerve is "killed,'' but the 'Utah may tal, New' tork-CitY:, '`The mere Ja6V-that yOu have pYorr- stay alive. That fact has , led some denthat there s •no 'i such -hea does Not cdridemn 'your? teeth:' ' tists ti? as 'a '"dead tooth."' There are ',I'll -the ,. disease: is' diagnosed early, and thing "as the7cause can be determined•, very often some cases in which 4 ,. hadow showS the', patient, can-be • treated successfully. around the 'root tip, but the nerve is "If the disease is not .diseovered early completely "healthy.' The shadow 'may be and thecauses cannot' be traced, the-pa- due to prolonged, excessive strain "On' the teeth. The shadows often disappear tient ,may - have to,-lose some teeth." ,But specialists , ,In' dental, science, are when the 'strain is removed, says 'Dr. fixieling.!that., ,!early.", pyorrhea . ean at Friedlander.

What about pulling teeth as a "cure" times; be:stormed , if :the causes can , be eliminated. Sorneiof.,the causes are in for diseases?

Dr. Easlick and a group of nationallyunclean mouths,,These often result from inadequate tooth brusbing and failure known seientists at the UniversitY of of :patients to ,' get their.-teeth; cleaned .1Vfichigan just completed a study on the subject' the American Dental Assoregularly:, ' And what abotit iiiose c teeth caused ciation'.

In many cases, says Dr. , Easlick, by •pyorrhea or some other disorder? traction of- teeth to "cure" a disease or Sometimes they,- -too, can be saVed. arrest its symptoms is futile.

SOmetirites; ; loose teeth- can be corrected To ease the effects of rheumatoid arby reducing strains'- on : Ytheso teeth and. thritis, teeth have 'been -extracted, but preVenting loosening . `other teeth -there is little justification for it, says Oven' if -they 'are infected with pyorrhea. Dr. Easlick.

A' 'dramatie -"dental SPlint" whiCh The theory by which teeth have been works'dit 'the 'same idea 'as an Ordinary pulled to ease the effects of rheumaarm -SPlint," has been used on looSe toid arthritis is the subjects of a good teeth.'" " deal of- 'controversy.

If the kose t00, h . is situated between But Dr., Easlick and many others are two healthy , teeth; a drown .can, at times, convinced that while pulling teeth may be COnstrncted , joiOing the three teeth, ease arthritic pain • temporarily, it will The ,crown at as a "splint to hold not alter • the course of the disease itthe loose tooth in place. That teclini-• ,self. que is new, but many dentiStS are using Be , also is , conyinced that pulling teeth even, to, ease the pa,in..of'fosteoai What about those dark sha.dows ,on thrills," a joint disease, is useless, -rays of the 'roots of your teeth?

The same holds true for gouty arthriDr. Kenneth A, Easlick, professor of tis and other diseases which appear to dentistry, at the University of Michigan, crop up independent of general dental maintains: , ,r`, study made here at , the health.

Tlivcr,si.tyshows that more than z,.10 per- In, reviewing the research ,of other scientists throughout the IT. S., Dr, cent , of those black , ,shadows lEaslick,and the University- of 1Vlichigari, dicate serious infection." , Often, Says'DrVEaslick,- thoSe shadows "scientists fotind little Or- no :evidence

that diseases like arthritis can start with' dental deday.

Yet Dr. Easlick would be on_e of the first to say that some teeth do have to bp pulled.

There is no general rule, covering •xtractions. Solite dentists feel that a, tooth "must go" when it, endangers the, health of others surrounding it. Or .if it is impacted , and causing terrible Pain•' it Might have to go.

But -dental Science is proving now, never before, that "sick teeth" can' e saved. Dental research is providing the tools for an all-out offensive against dental ailmentS. And in that all-out battle, weapons are being discovered' that may satreldtir teeth! )*4*(

"I-low Stay Youn (Continued from page 22.), , tent and rewarding 'enough to riStdre. flagging energy and enthusiasm. . To retain vigor of mind and' tio these are the things to rernemberr.f.'

(1.) }lave a routine that puts asimuch einph,asis on relaxation, exercisp ;and play as it does on work.

• (2.) Take your vacations before' reach a point of exhaustion. If you ta manage long week ends, so inuali"the better.

(3) Eat sparingly , of quality foodS, that agree with you.

(4.) Live in the present and the Au-, ture -7 never in the past and ,kcep a,brea,st of the , w,'-Jrld throtigh a knoW1,7 edge of current events. ) (5.) Extend your horizons by/1 ,, ,exr., ploririg new people and places; bp,94 help in this.

(6.) Avoid, mental ruts a,nd easyillvr, ing. Whet your mind with something new to learn, something hard to rnaStiK• (7.) Forget yourself. Work for a better conuramity, a better nation, a bette0 world.

—From ..Tournal of 'Jiving, Oct. 52.. )•A•( What we can't understand is how na-, ture takes care of things, even though. they.. MaY happen years, and years later, For instance, look how our nobe and ears are located, just to hold spectacles, )• •( The way some vvomen shop, you'd think, they were taking inventory - of the store. )• 4•( You can bet a dollar to a doughnut today without givin g such big odds:,

VtSTN1K—WEST,

,t1tratis 04

Wednesday, September, 24, 1952.

HOME BUYING WATCH FOR PITFALLSIN PITT Thinking of buying a house? Before you sign anything, be sure you know the effects of your action. Many legal problems are involved in such a transaction.

This' column will attempt to point ',out and explain acme of the legal angles connected with your purchase.

For 'the average person, the buying of a home is the largest single transaction of his life..It is also, in most instances, the . ,most permanent or longest term inVestment he will ever make. Whether or riot he bought Wisely will be determined hy,his ability to resell without difficulty, . ,,or Co enjoy the use of the premises without annoyance or interruption.

Possibly the first legal problem you 'will Meet will be when you are asked ' W rithe seller or his agent to sign a con tract of sale or earnest money contract.

Iti . 'connection with the latter, you , will be ked to deposit a sum of money t vihteh would be forfeited to the seller and agent for damages in event you do it fulfill the contract. Although no forfeit money-may be required with the Earner, you may still be legally liable .far if you renege: Be sure, efore, that you know exactly what Yp.,,kspligations are.

The, next legal problem would probablY be to determine the status of the title Fr. , to the property. Many persons become ConfUsed during this stage, thinkinsthat securing possession or an ph:Alma ' or title insurance policy will affordi them complete protection against tA le: defects. This is not necessarily true in either case.

Keep in , mind, that an abstract is M' rely an outline of public records on the tract. Any person may purchase an itglit'act covering any piece of 'land, ARICer he owns it or mg t. A title insur6KOPolicy indemnifies you only up tti 6['Certain maximum sum of money, afid Contains various exceptions to the 7

average.

F5116wing this would be the problem ,of transferring the title 'from the legal owner to you, as purchaser, in such .manper that no legal question might later arise concerning your sole and exclusive ownership. ,Incidental to your title problems is t,hat,:nof ascertaining what restrictions exist upon the lot you are buying and upon the neighborhood generally. Municipal zoning ordinances and restrictive covenants placed upon the tract by previous owners or developers of the subdivision may prove a protection or a tilmirance, according to the plans you may have for future use or improvement of your property.

Other legal questions may arise in This colum, based, on Texas law, is arranging the method of payment for written to inform — not to advise. No the house. The fact that most people person should ever apply; : interpret need years in which to complete -such any law without the aid of : an attorney payment makes this a matter to be con- who knows the facts, because the facts may change the application of the law. sidered carefully.

These are some of the major legal —Reprinted from Temple Telegram. problems you are are likely to enc.:Ain- Contributed by August Kacir. ter in purchasing a home. Of course, a ) •'. 4 • ( number of others may arise in some cases due to peculiar individual circumThree successive Presidents occupied stances. the White House' within 30 days, They Subsequent columns on this subject will seek to exj3lain these and other, in- were: Presidents Van Buren, William' Henry Harrison, and Tyler. terwoven legal considerations.

A PARTNERSHIP OF HUSBAND AND. WIFE Marriage should be based upon a true and equal partnership within the limits in which such relationship is possible.

Each member has a contributi ,on of his own to make, or—put it more accurately —which he should make. But so often the wife bears the burden of the family. Papa's contribution seems to consist almost wholy in bringing in the bacon.

Otherwise, he should be allowed to do pretty much as he pleases and let the wife always take the hint and cue from him.

No man should ever attempt to take advantage of his wife's sense of duty, loyalty, and devotioh, heaping sacrifices upon her because of her uncomplaining nature and disposition. That is talc-ing a mean and unfair advantage. It is a stupid way for husband to behave.

Whatever it was that attracted him to his wife in the beginning, her looks, her charm, her personality, will gradually disappear under such treatment, and he will be a loser, too.

The man who really wants to be looked up to, loved, and respected may well heed the following principles: 1. He should not belittle his wife in any way, including the size of the allowance granted her.

2. He should interest himself in all her activities and personally share in them as much as posible Close companionship is important to a woman and this includes social and other pleasures taken together.

3. He should take a personal hand in the upbringing of the children.

4. He should be prompt at meals and be appreciative :of the efforts, etc., put forth for his benefit every way.

6. He must never withhold praise or be unduly fault-finding, or act as though his wife were a "dumb Dora."

7. He must try to continue the courting stage", be a devoted lover, sand not wait to be asked if he still loves the woman of his choice as much as he did before. And never forget birthdays, anniversaries, etc., or occasional surprise gifts, 8. He must never compare his wife to other women in a belittling way.

9. He should not quarrel with her or belitle her in the presence of the children and he should always uphold her authority with regard to them.

10. He should be patient and understanding when she is ill or at the monthly cycle, and especially during the menopause.

11. He should do nothing to rouse her jealousy or make her suspicious concerning his doings.

12. He should always try to give her a sense of emotional as well as economic security.

13. He should not make a mystery of his financial standing.

14.He should buy as many labor-saving devices for the home as he can afford.

15. He should take interest in his wife's clothes and general appearance.

16. He should encourage all sorts of activities that tend to bring out her creative abilities.

17. He should encourage her to do charitable or hospital work and the like, since such activities help to drain off the over-plus of emotion and are excellent ways of sublimating the mother instinct.

Women would have very little cause for complaint if men heeded the basic rules set forth above. And both would profit — the men as well as the women.

Come to think of it, probably the men would profit more!

Wednesday, beptember 24, 1952.

LETTERS, LODGE NO. 130 Dallas, Texas The members of Jaro Lodge No. 130 in Dallas are notified that the regular meeting of the Lodge will again be held according to the old schedule, -on the first Sunday, October 5,. at 3:00 p.. in. in the Sokol Hall.

Every member is requested to come to this meeting. There are several important items on the list for discussion. One of them is the request to have a . joint meeting of all, the fraternal bodies located, in Dallas. This joint meeting includes an appropriate program and also refreshments to be served after the meeting.

A preliminary meeting was held to decide what would be the best , plan.

In this preliminary meeting we had• the representatives of Pokrok Dallas Lodge No. 84, Jaro Lodge No. 130 and Dallas Lodge No. 401 of the Western Bohemian.

It was decided to hold the joint meeting of all the fraternals in Dallas on Saturday, October 27 in the hall of Pokrok Dallas Lodge No. 84 The meeting will start at 6:30 p. m.

There will be a program at this joint meeting. Each society will have two or three numbers, music, dancing„ singing, or drills. Several speakers from various societies will address the audience. After the;program, refreshments will be served.

Since our lodge Sisters are well-known for their coffee cakes and the Czech "koliee", we have the assurance that the Sisters of the three Czech lodges will do their share.

There will be another meeting to work out additional plans for the joint event.

The second preliminary meeting will be on October 1, at 8 p. m. In the Sokol Hall. We call: on every member of the SPJST and ZCBJ to come to this meeting and help us in preparing good and enjoyable program for the joint event.

By way of summary, we have three dates to remember: a preliminary meeting, October 1, a regular meeting of Jaro Lodge, October 5; and a joint program of all the fraternal societies in Dallas, October 27 at the Pokrok Dallas Hall Watch for further announcements.

Reporter.

• 4, POKROK HOUSTON LODGE NO. 88 On the 5th of October the Hlahol Dramatic Club will present an English play titled, "She's 'My Daisy," a farce comedy in three acts: The time is 4•p. m.

I shall give you a little synopsis of the play, so you would have' an idea of the stcry.

Daisy Darling is a charming though JARO

17 ESTNI IC,— WEST, TEXAS

rattle-brained- young woman who is secretly married to Donald Darling. Daisy's Aunt Lucy, a stern, domineering sort of woman, wires Daisy that she has married Peter Barrett, an undertaker from Beebe, Oklahoma, and she is stopping off to see Daisy on their way to Bermuda. This puts Daisy in a panic and she gets her friends, Freddie eand Anne Adair, to pose as roomers. Daisy also presses into service a mysterious woman, who calls herself queenie, and wliy3 comes to her door selling baking powder.

Things really begin to get complicated when Aunt Lucy begins to take over".

She hires a Dr. Apple to cure Freddie's deafness and orders Donald Darling and Anne Adair out of the house. Queenie is a deep-dyed mystery. Her sister, Mrs. Snooks, a terribly worried woman comes looking for her. Queenie is finally found in the basement, by Mrs. Kelly, the janitress. After three howling, roaring acts of good, clean wholesome comedy, everything ends happily with Donald restored to Daisy and Freddie in the arms of his wife, Anne.

Harriette Dallas, Texas Dear Readers: Some time has elapsed since our last regular lodge meeting was held. We had a very interesting meeting.

A resolution was passed that we resume to have our regular meetings the first Sunday of each month as the days are getting cooler again. The next meeting being October 5, 1952. Also a dinner sponsored by the lodge was discussed to be held on Sunday November 30, 1952.

Details on this would be worked out later.

On October 27, 1952 Our lodge Jaro no. 130; Pokrok Dallas no. 84 SPJST and the Western Bohemian (the Z. C. B. J.) no. 401 will be hosts jointly to the Dallas Fraternal Council at Pokrok Dallas. There will be a short program and .refreshments will be served. Let's all come out Monday Oct. 27th to witness this program.

Fraternally yours, Sis. A. M. Vrla )♦4 They say you are an old timer if you can remember when a bureau was a piece of furniture. ) • 4 ( Women should believe in free speech; they are free enough with theirs. )♦ 4 4, ( Every optometrist must have an eye for business. )♦ 4♦( No one objects to how much you say if you say it in a few words.

Strana 25

Go After You Say Good-by Speed the parting guest. Homer said it in 900 B. C. Which leads us to believe that guests have been making a nuisance of themselves for a long time by overstaying their welcome or lingering ,unduly at leave-taking.

To assure your popularity as a guest, here is a design for leaving that is' almost infallible. Before you arriVe;'Plan the exact time of departure and then stick to it as closely as possible '-`in spite of the polite persuasion, "Oh; must you, go so soon?"

If you're the kind of guest who looks at his watch at ten and says he must be getting on because of an early,o ppointment--—then stays until ti .midnight chimes cover a host's yawns,-4-you'll not be invited back often. 'WW1 you say you're ready to leave — go%!, you ever make your adieus ato Do then keep your host and hostess'SCa lnding in the open door while yon'tell` lengthy, pointless story, or recount detail some bit of tea table goSsip? you do, you may soon be wtondern*Vihy your name is left off their invitation list.

When your departure timetable says "Now," don't weaken even If your hest urges "just one mcee before yon You've been on the entertaining end yourself, and you know just how inucili enthusiasm there is behind his Words. r And when you're invited for Aga; or cocktails, do you let yourself be "-persuaded" to stay for dinner? This is,-a sure way to send your guest appeal down to zero in a hurry! The palxieps hostess who makes the suggestipn is hoping you won't cause her the inconvenience of having to stretch a family meal to accommodate "comPary::if this happens often, she'll soon haul in the welcome mat and hide it 'in the closet when she sees you coming.

If you act just as you want gu4tS t'o act in your own home when you are playing host, you'll be a successful guleSt. Help your host "speed the parting guest" by keeping to the time liMit you set for yourself and leaving promptly when you're ready to go. You'll never want for invitations; rather you'll be eagerly sought as a welcome guest' if you plan and follow a definite design for leaving. )♦ 4 • ( The trouble with most of us is that our necessities are too luxurious and our luxuries are too necessary.

St arta 20 SOME PUMPKIN ' The"Purnpkiri seems to be the fastest, growiing thing 'in 'the vegetable world„ with single. Vines averaging five inches &thy:according to an item by Leonard HaSeinan of the UniVersitY of `Missouri in Science. This five--ine-h-a-das record tidubles" that of the fast-growing ivy reP8ited i' earlier this year by Stunmer Zacks' of Harvard'. "vine'-speed 'is just one cf the i?Mpkin's'arnaZing feats of growth.' iiisingle stray pie-puinkin seed;" Hase,, Man:Writes, "was found sprouting in 'a row Of garden beets on May 17, 1954, and the plant was permitted to 'root for • . g `frosts itself' :until V/iille 'Still in 'the vigor 'of life on Nov' 5, '1951, The" plant 'received ho 4W fertilizer and no, cultivation.

1 . the 173 days, or 249,120 minutes, its - active life the plant prOduced dtal l-' '45verall vine growth of 1,986 feet. fengest single branch measured ..1t.thtlY. Over 75 feet. This vine had an averat4 daily growth of over 5 inches, one could actually see it grow.

"Bd that is nct all. While growing twice- as fast as the ivy, this, yine also produced 20 pumkins weigh1.1.%x ,tkital .cif 300 Pounds, besides sev. er41, shall immature ones. In kitchen tern 'this mea.ris that the vine produced `a" pumpkin pie every seven hours. it ` OVerrran every growing thing, in chiding a grape arbor, fruit trees, and in 4,600 square feet of garden flO. WerS, tn s ace. ome `of its leaves were 15 inches across'.' jiQnd yet the'-whole story of this waif wv:iiumpkin seed has not been told, for during its remarkable vegetative growth cl,'its -production of the 'makings of over 500 pies the seed actually repro0( tself 20,000-fold, the ' 20 mature duc itself 'iplOns averaging 1,000 seeds each."

•( )•

On

;(fLIRERTY AND A HOT DOG

Libsrty was not born in America. It came to America as an immigrant lookAng.,,for larger living space, but with a„long and splendid histcry behind it.

It came from England and France, from Palestine and Greece. It came somethries„,as the younger brother of well established liberties in older lands; vmetimes as a refugee from fresh tY rannies aimed at its very existence. other day 32 Greek displaced persons arriving in New York asked that they,.mig ht be landed not at the scheduled pier, but at the foot of the }Statue of Liberty, where they knelt in ,gratitucle and thus symbolically greeted their new ,life .in a new land. It was a gesture , worthy of those older Greeks for

`RESTA TEXAS — 4 7!, f K whom, Mar.athon:, and? Thermopylae, olYmP41§. a:ncl,t wars; 1411 symPp4z41. ,t4e rights And -hopes , cf free men----or,Worthy of , I roina,ntie , Byron „offering himself orp.the ,altar; of , modern Greek liberty . .Then, :of, course, they all ',had tlogs.L-with miistard,. For 'America, 'be ing..Anierica; -cannot long- encourage la posture of solemnity even about its nr_st prized 'ideals.L.A nation which -offered hot dogs along= with a rousing welcome to') the. British 'King and :Queen some years 'ago. could. hardly do less for every' ri one of these individual kingsa ndinuees who are "We the people." Conventional decorum' may be offended,-bat' the fact remains that both the •Statue of Liberty and the democ.ratic hot' dog are-Symbols of. America.

The new arrivals rimy" soon--be sell, ing the one, but we don't think they'll Isell out the other. ( ) • 4 CONCERNING SLEEPLESSNESS.

Weclaiesday,,,Septemberi.2i,,1-9V. to Eve); Able,..W;94 ;I,„Eve I Saw Elba (Napoleon's lament in exile); and Rise, ,t -,11: Sir: ., -It is : 1T0t 1: e6A7 -to' Construct -Paitindroines in the.3 . languagU.l; , you.; can make three-`;newt-ones on .,•an..laverage train, 'trip ''you r.' are' -`iernarIcably per tsistent Pastimes 1 s ' A,' 11

'WHERE' §-0100t

Praha Lodge /4. 28 bazaar in. its Lodge; Hall' near ;TqylOi'',, Zaar opens, at 10:60 SUNDAY SEFTEMBER, Distript meeting , will; • t,,, the American Legion Hall in, ,Needyilleii Lodges of the Fifth District are urged send their reriiesentatives. Dinner Will be Served at ' 11;30 ni afternoon .'a'cliildrehl COntest„,:wil. held With 15' prizes to awarded: ryloody is invited, Most of us lia,ve at 'smile time or SUNDAY SEpTIE*HER another to pass through a period of . American Sokol Union in E•ort ,Worth sleeplessness. It' is certainly. most de- will lipid its annual . gymnastic exhibit.

Ennis and HquStOn pressing; one feels as if some great inifs;- sOkol from, fortune were impending; little difficul- will also participate., the 'details whiCh at other times it wohld be froM, announcements in this and „the a PleaSure to surmount, appear inSuper- following issues. able; the mind seems to fly from every- WEDNESDAY OCTOBER. thing pleaSant, and lorocds over 'anything Preliminary Meeting of all. 'three 0-zeal which has gone, or possibly may go,- lodges. ;Dallas . discussl,Plans .for wrong. Do not, howeVer, despair;, I be'- the Dallas ,Fraternal.Evening. This mrelieve, sleeplessness never killed anyone. -liminary- naeetipvwill be ;held .. at. the But above all do not take &up; that -Sokol- Hall.; 8: p. is the real danger. , Be as little hi the SIJNDA.Y , OCTODER.,5:, 1 house, and ,as much Out of doors as yop Dramatic club:of - Pekrokf Houston possibly can; take things as 'easily as: Lodge will- present ;English; play -" -She, is you may, and depend Upon it, the 'bless- My , Daisy". -Curtain up at 4 p-. n, If ,it SUNDAY OCTOBER 12: ;ing of sleeri will one day, retur has not lasted too long, yoti •wiii be to • Vlastanec Lodge No, 45 near , Shiner a great extent repaid, for . you will have will, celebrate its golden Jubilee, Match learned to know` the blessing of sleep,' for, further which as a rule we de riot half appre SATURDAY OCTOBER ;27: _elate.

Sir John. Lubbock.

A joint program, 9f all :fraterrio.4.SO)•4♦ cieties in :Dallas will , ,i)f given at, _tke NEVER A DUI.L MOMENT, Pokrok Dallas Hall The door.Wl11 oPen Time needn't hang, heavy when you at 6:40 . p. in. have a long wait ahead of you. Try FRIDAY OCTOBER 31: These Pastimers to make the idle , ino Junior Club ha s' HalStefanik -mentspa-lesanty.- loween ,program.

The Invisible 'Man. A fascinating half' hour may be spent just thinking 1-1P BROTHER$ . And, SISTERS, we want things you ould do and places you you to have your Whffni you would go if you Were an invisible. man have a change in addiesS,. please ,, end It. gets more and more interesting as, your-change. 9f address to the §uprerne your imagination grasps the pgssibiliti4s Lodg e SPJST, 'Texas, DpVt until — pretty seen — you begin to forget to , fill it ,Out like th1.5:. feel • that H. G. Wells,'s Invisible Man have -a neW address! was a piker.'

NAME Palindromes.— Palindromes are' words OLD ADDRESS or phrases which are the same whether '.LODGE r° spelled forWard or backward. Exainnles NEW At DRES Mail, to,SUPREME LODOE SP ST, of popularly-known palindrcmes are (dz) I.F; TEXAS FAYETTEVIL , I'm Adam , (Adam's first remar Madam

Ve ottedu; dne 24.- zati 1952.

OPRAVDOVOST. Velmi• canto uvidime tOtO slovo, nebo jehO 'zanienu, pr1 tteni: Charieme neco oPravdove, &fine opravdOVY zajern, Pre.ce je opravdova a podobne. iisou chvile v tivote jednotlivce, kte-!. re :,'olovek protiva ne-ii radostne bezstarostrie, tedy aleSpoil v klidne nalade.

Zivot beti.PravidelnYin tokein a ,nevyboeuje. Jsou ale tei chvile, kdy elovek pottebtrje . nejvetSitio sousttede'ni, aby se od sveho ptesvedeeni nenechal odvratiti sebe horSimi neptijemnostml a sebe. vetsimi Joou kdy jeden chybnY nebo merle vhodnY krok by jej svedi z jeho apravdove drahY. 'Pravda prAillia, a Vitezi jen tehdy, kdy za, of„ stoji;opravdovoot.

Opravdovost znarnena tedy ptedevgim jednati,podle . praVdy,•liti podle pozna.ne pravdy; jak fikaji nasi ptedkove, znw. mena-Ohodu' ptesitedeeni a tivota, j ednotu inyAlenek, mluvy a Okutkil. Jen ona 'yytvati- jednotne- a mravne Ulclado, nam, nejprve poznati \reel a lidiAtiolein has, ale take 'nas samy; ne tak jak se easto zkraSlujerite,- nybtt tak, jak Veskriteentisti: jsrrie -V nestteienkch okainticich, : tv .Tredhalcach-. Osobnich sPoledenskYch: Pak teprve mfiteme rot,licdOvati o akar, : jet' , sVernti jedrani stanovime, .a malt •:ptisnost, tasad, *nit. zptisob .ivota, se Mme j hodl&die vesti.: 111 riapted je tteba ovetiti sli'SpiaiinOstf riazorn A ,pak,:teprve se podie'riehoinAterrie a •rnaine 'fiditt ye vein. Ivote,'Diejde to ant tak o jednotliye nazary'a ptizriatky, lako o priricipy a, zaSady.-'poklady . takove : opravdivosti itvotniho •i, ptesV6d6eni a vernosti jemu skYtaji- hejvetSi l PoStavy dejinkie JetiS, Sokrates;: Hus. Oby'eejne 'zi,yot take .netada takovYch kraj nich'''obeti, asjtion ne v obyeejnYch. ale ptece §:edit vtdy vernost k zasa.dani, kdyi• tato bYva spojena's .VelikYrni obetmt Vynalotit vice prace,, vzdati se ptiine ptivetivelip Pohledu vlivnYch resignovatl nay Niyzriiiiiaani at' ye torine ZVOne • a hellOtiVe thejicihO titulu nebo barevna" . stutly," pozbyti- hinOt nych" Otiod`; ' bYvaji Odtikani a obeli, jet tiklada,'-oPra.vdovost , ptesvedeeni tivota. Zato VS• ak,vedoini sprevnellO jednani posiluje rnravne, eini inebojaenYin, zvyttije' mravni stotu:Co oznaletijerne jako opra,vdovoOt„ • zahrnuje tadu niravnich pOStojfi •a etnosti, jet. _ bYvaji • rtizile ,na*yany. Tak na ptiklad ,"ona /lain uklada, abYclioni jirnah ' a "poptiPade take jinYin ptidelovall•-jenom takove Ukoly a rOvinnoiti, jet piriatt,iprrie za : pine 9d5.VodnenY. Jak Ukol,' pro ktery byetiorri se• necitime dosti ptipraveni a ktery po7 vaZujcine nad.,sve: oily.- Opraydol rost , te7-

V S T N t K- WEST, TEXAS dy znamena take vedomi odpovednosti a odpovednoSt. A nejen mame tak jednati, o Ms, nYbrt i kdyt narn pada rozhedovati o jinYch. Nemilieme-11 na pkiklad v eel° spolktr nebo sdruieni, vyladujieiho inielativu a pad, voliti eloveka, jeho dosavadni iivot svedei spio ne'dinnosti a frazi net o vecnosti a praci.

Opravdovost, zvyk jednati podle pra y -dyauskterlovipnsAdna a vytaduje mnoho evideni alopet cvieeni a znova cvieeni. Vtdyt' jit poznani a zjiSteni toho, co je ` pravdive, vytaduje hodne duSevni a mravni sily. Ale kdo ptetije takove hledini a zapoleni u sebe, dovede je pochopiti a oceniti take u druhYch. A proto vede skuteena, opravdovost k jine vlastnosti nezbytne pro spoleeenske soutiti, k snaSenlivosti, k snagenlivosti v nazorech nabotenskYch, narodnich, politickYch, vedeckYch a 11nYch. ) • 4 IIVOT ROSTLINY 2ivot eloveka na naSi planete je záVislY na rostlinach, kterYmi je elovek obklopen.

Mhohe z nich vyrilstaji bez &Asti eloveka, 'east* proti jeho vidi. To jsou rostliny divoce rostouci. DAletitej g rostliny v§ak elovek seje, pestuje a sbira jejich Urodu. To jsou kulturni rostliny.

Neni jich jit tolik.

Ze tti set tisic rostlinnYch druhu, ktere jsou na celem svete, zutitkuje se jich v polnim hospodatstvi jen nevelkY podet. Obyeejne se pestuji pouze d ye at tri desitky &ulna kulturnich rostlin.

Hraji vgak vehni chailetitou Ulohu v vote eloveka. Na jejich nrede zavisi vYtiva lidi, nebot' vet,:sina z techto kultur jsou rostliny, ktere poskytuji eloveku potraviny (obili, body, olejnate plody. zelenina, brambory atd.) Prato rostliny, poskytujici potraviny, tvoti hlavni skupinu pestovanYch rostlin a davaji obtivu veSkeremu obyvatelstvu. K takovym rostlinam naleti i nektere rostliny divoce rostouci. 'Cenne produkty se ziskavaji z oIejnatYch rostlin. Oleje — slunknicovY, lneny, konopny, bavinikovy a jine- -- se zutitkuji nejen jako potravina ale slouti take k vYrobe fermete, lakti, rnYdla atd. Bavinik, len a konopi jsou rovnet cennYmi textilnimi kulturami. Z vlaken lnu se vyribi pradlo, pytle a nabytkove tkaniny. Vlakna konopi se zutitkuji na vYrobu lodnich a vozovYch plachet a lodniho lanovi.

Baviny se utiva nejen k vyrobe bavinenYch tkanin, ale take v prilmyslu automobilovern a leteckem. K mazani leteckYch motoril je zvla gt' cenny ricinovY olej, vyrabeny ze semene skoece. Priimerne 25% nrcdy brambor jde na vYrobu Skrobu a lihu. Ten se vyrabi take 2i

stritta- 27

hliz tidovskYch • brambor (topinambur, jeruzalemsky artydok), kterYch se utiva take k vYrobe umele gurny.

OetnYch ledivYch bylin se znaene pOntiva v lekatstvi. Mnohe z nich se obiraif jako divoce rostouci, ale vetSina drnhu se pestuje speclalne.

K technickYm rostlinam patii take rostliny, poskytujici ttiFlo a rostliny barvi •ske. Krome jmenovanYch rostlin jsou jeSte jive,. kterYch se utiva k vYrobe papiru, filmu, kosiku, nabytku a jjneho materialu a ptedmetil nejSir giho Upottebeni. Krome toho se pestuji na velkych plochach picniny k obtive dobytka;,. Z toho vidime, ze rostliny maji ohromny vYznam v tivcte eloveka.

Od stromn tteba odli govati kete, k e re nevytvakeji kmeny a •vetve od du. Stromy i kete maji dtevnate lodYby. ltostliny pestovane na poach patti k travinate vegetaci, Nektere z nicli, na pt. oyes, pohanka, sluneenice, tiji fen jedno leto, nesou plody a semena, odumiraji. Jsou to jednAete rostlinY. „line v prvern roce vytvoti koien a rntzici Teprve druhYm rokem se nigh tvoti stvol, nesouci kvety a' potoin s:,plody. Takove rostliny se nazYvaji Nektere travinate rostliny jsoti 'Oak take vicelete trvalky. VetSina, z . nich ma podzemni osu — eddenek, ktQ0, prezimuje, zatim co nadzemni Cast ibstliitY na podzim odumira. Kaldeho jara :Vyrit staji z oddenku nove vkhonky, nesduei , , kvety a plody. Nektere z viceletYelitra,V jsou Skodlive plevele. Je obtiine nit z pole vSechny podzemni addeni0, tvotici bile plazive Alahouny. Staei. tohoto oddenku, aby rostlina vytVoiila dalk vkhonky. Zdutena Cast , oddenku s velkym 'obsahem yYZivnYch' i iatek se jmenuje hliza. Hlizu maji ha "'Pt. brambory a jitiny.

U nekterYch viceletYch travin oddenek, t. j. osa s listy, se ptemenil - v bull, ktera, je jako oddenek Sohdjoha ptezimovat. U cibolovitYch rostlin zdutnatelY konec lodyhy nazYva se osni hlizou, k nit se ptimykah.belave masite sty, obsahujici, vYtivne latky, Z sni hlizy vyrilsta, kvetni stvol. VetSina'ro'stlin ma koten, lodyhu a listy, a v' -ureite dobe tivota tvoti se kvet, plody a seinena.

Semenaf Co jsou vlastne semena?

Jsou to zarodky rostliny se zasobou VytivnYch latch, pokryte svrchu slupkon.

Prohledneme si semeno hrachu a PSeniene zrno. Svrchu vidime na zrnkti chu jizvu — semennY 'Sev (to je misto, kde bylo semeno ptipevneno ke stene plodu) a malY otvor, jimt mute do seniene vnikati voda.

Sejmeme vrchni obal semene nabobtnaleho semene brachu — roilomme semeno na p•lovic.% Uvidirne , "zaklieck, skladajici se z korinku, rodek

Strana 28

V

TN

lodyiky, vegetavniho vrcholu a thou! ny koieny stejne. Roustonu ye svazku masitych polovin Moll. V delohdch rozvetvuji se hned od konce stvolu. Najsou uloteny yktivne latky. Podle postu- zkvaji se pridavne a cela soustava korilstu rostliny se delohy postupne rend se nazkvd svazeita Pronika u, tech/metuJi, ..jak ubkva. zasob Skrobu a bil- to rostlin v pildu. do hloubky 1, 2 i vice kovin. ZvlaSt,' dobre je to inct'ne pozoro- metrt. V hlavnim kotenu mrkve a tevat • na , vyrtistajici fazoli, u nit delohy py se ukladaji ye znaenem mnotstvi vkbyvaji yyzdvOeny had zero. Postupne se tivne ldtky. Takove koreny na,zkvame hlizami. zritert§trji a oclumiraji.

Dame-1i vzklieit semena ye tkanine Prohledneme nyni pgeniene zrno. S yrchit. vidime podelnY tldbek. Rozrizneme neb v neklitenem papiru, shleciame, hantOdene zrno podel zilabku a prohled- koieny se pokryji bilkm chmktim kotenneine •fez, •Uviclime, ze na jednom konci, nkch vlaskti. Tyto netne, tenke korenne zrna, je zy laStni telisko, lisici se barvoil, vlasky maji velkk vkznarn v tivote roktere mozno lehce vyjmouti jehlou. Toto stliny. Jinni pronikaji do rostliny rortoky tech tivin, ktere rostliny vyssavaji z telisko je po deice roz •iznutk zdrodek klieek. Prohledneme-ii:zarodek rnikro- dy. Ucenci vyreetli, ze celkovd delka skopeon uvidime, te se sklada z pupene, korenii jedne rcstliny tita, veethe s kolodytky, kotinku a jedne delohy. Jedi- rennkmi vldsky, 'Cini nekolik mil. Tim na deigha, ebilnin (to jest tita,, pgenice, zpilsobem katdd, rostlina temito vlasovk-, ovsai ,rjeemene) nazkva se gtitek. Rostli- mi kotinky je ye styku s velkou plochou 'iuje to, aby rostlina dostala Majici jednu delohu, nazkvaji se pildy; urnotr R:stliny se dvema delo- z pfidy znaene mnotstvi vody a tivin. name , t se nazYvaji dvoude1o2ne. • Ostatni Prot° pH ptesazovani rostlin rnusime na pt. sate-. dasit:zrna, se jmenuje endosperm. Jsou v kotenne vldsky chronit n6m uloteny vktivne latky, nezbytne k nici presazovat s hhnitkm obalem.

Lodyha. Srovnejte lodyhy rtiznYch rovyvoji zo.rodkut v prvnim obdobi jeho Z„yktivnkch latek jest nejdfiletitej- stlin: sluneenice, hrachu, fazole, okurky. ;,1 skrob. V zrnech obilnin jest 55-75% N sluneenice je stvol mohutnk, pinny.

U hrachu je lodyha slaba, a nemuae stat ki. ..1)u a 10-14% bilkovin.

Koren. Podivejte se, jak roste 'zeli a zpiarria. Roste. vzhdru pomoci dponkil, jak roste kukurice. U zell se vyvijeji je- ktere se ovijeji kolem podpor. Takove den hlavni koren a od nej se rozvetvuii lcdyhy se nazkvaji popinave. Fazole nefrien1 koieny. Kukutice ma vSechny ko- rnd dponky, ac u nekterkch odrfid jsou reny vice mene stejne. Tvoii jeden sva- lodyhy take slabe a pottebuji opory. Rozek.,,,Vykopame-li opatrne ken lnu. stou vzhttru tim zpilsobem, ae se ovijeji pohanky, sluneonice, uttime jen jeden Okolo podpor. To jsou ovijive nebo etdsi134,kpfen. Nazkva, hlavni; od ne- eive lodyhy. Lodyha .ckurky roste po zeho palc odboeuji menSi — postranni ko- mi. Takove lodyhy se zovou plazive. U i t a, pAenice, jeemene, jest te 1V4 Hlavni koten nekterkch rostlin ro,;te do hloubky. Postranni koieny rut- kulatd lodyha uvnitt dad. Nazkva, se s nkch i rostlin se vyvinuji rfizne. U nekte- steblo. Lodyhy nekterkch rostlin jsou rych, se rozkladaji v povrchovkch rov- tak rnalo vyvinuty, to je pozname jen navailikch vrstvach -- to jsou rostliny podle kvetd, ktere vyrdstaji vady jen z melkokotenne, u drulikch opet pronika- lodyhy. Na pr. u tepy a tedkve je pry-' ji. do hloubky. Soustava korenti, majici nim rokem lodyha rostliny velini maid., hlavnl, kcren, nazyva se osni (kidova). Tvoii ji vrchni Sast hlizy, z nit odboHlavni koren chybi u ovsa, kukutice, euji listy. pSenice tita a jeemene. Zde jsou v'Sech(Pokraeovant prgte.)

V.Y.IIRALA TO? Bylo naVeaer. V duchu si radila, to bude nejlepe, privstane-li si zase ,rano a pobehne na travu. Utikala si hned do komory Prichy stat plachtu travnici. krame srpu a •rousku, jet do ni strkala, zablYskla se ji v ruce opet male. sekereeka Ratio jcle s travou klidne je vi decline, v . kclyt , v torn , na cisi volani obledne, a leknutinl az strnulai na miste. V Met vidi

SP OLP HuvA POHROBNIC SLU2BA Jsme pohotovi Vain poslotalti bez rozdilu jak daleko bydlite bez jakehokoliv zylagtniho poplatku.

S narni mete mluviti eesky.

My na,bizime Pohrebni Poji§teni pro katcleho elena rodiny PETE E. ETTLINGER. FUNERAL HOME Elsie PraZik-Etlinger, darnska pomocnice Telefontrjte "collect" Tel 38 Renville, Texas

Ve stfedu, dne 24, zafi 1952.

MST, 'IliXAS

DOSTI' NAS Jsme slabi mall — Dosti techto keel Jen. kdo tak zottfii, slab a malt' jest.

Oc byla Hellas, byla Roma vetgi, ne2 skrani nesmrtnou se dotkla hvezd?

Jak smeane byly naAich predkri cepy, kdyZ celY svet se zdvihl proti nim, a hie, svet cely zdrtil rndce slept' a Taboru se klonil yearly aim.

Jen v srdci zapal, chrabrast bohatYril, a budem vojsko netu genYch sll Slab jenom ten, kdo ztratil v sebe a malt' ten, kdo zna jen malt' cll.

Svatopluk Oech. )•

(

Udatnost dokcnala a zbabelost frpina jsou d ye protivy, z night kaki& zficlka lze dosahnouti. Vzddlenost obou jest ohrornna a zabira, vaecky ostatni zptsoby stateenosti. Neni mezi nimi rozdiln menSich, nea mezi oblieeji a povaharni. Jsou lide, kteri vystavuji se nebezpedenstvi na poeatku bitvy, a kteti za dalSiho behu jejiho radi polevu'ji a pozbYva,ji mysli. Jsou jini, kteii jsou spokojeni, pakli svetske cti ueinili dosti, a kteti malo nad to ochotni jsou vykonati. I taci jsou, kteri nedovedou v. dy stejne bazlivost opanovati. A jini, kteti nekdy davaji se strhnouti obecnkm strachem; a jeate jini vrhaji se do tete, jetto neodvatuji se setrvati na svern miste. 'Tine nepatrna nebezpeeenstvi utvrzuji v udatnosti a ptipravuji nebati se vethich.

A jini jsou nebojacni s meaem v ruce, ale boji se vYstrelu. ; jini jsou pevni pri vYstrelech a zdrahaji se biti se medem.

Vg elikera tato rtinnost stateenost ma to spoleenou stranku, to kaZdeinu do prava Setrit se za noci, bazlivost zvelieujici a dobre einy jako zle skrYva.jici. A jeSte jinY obecnejSi zpilsob jest rozSifen Setriti se: nikcho dojista videti nelze, aby dokazal, see by s to byl kdyby mel jistctu, to bez pohromy unikne; patrno jest, to strach ujima Cast sta,teone mysli.

SPRAVNt VYKONANA POIrkEBNI SLUIBA V hodine aalu zarmouceni naleznou, Edward Pace pohrebni Ustav pohotovY k sympatickemu vytizent nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohibu.

Levne ceny jsou nati zasadou.

Edward Pace Pohiebni ieditel blen S.P.J.S.T.—Tel. 3-3606 11$•N. 5th St., Temple, Tex.

Marek Burns PORREBNi DOMOV V hodine zarniutku najdete , u ass nejlep gi pohiebni obslubu a ceny levne.

Tei prodavame poblebni pojigteni od 1 mesice do 80 rola' Ambulance ye dne i v noel.

MAREK BURNS FUNERAL HOME

Bill Marek a Bill Burns Telefon 546 TEXAS CAMERON,

Ve A•edu,_dne 24. zaH 1952.

Dr. Chas J. HoHub eeskSi Mai. a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS

ST N 11K WEST, TEXAS Lepe jest, uzijeme-li schopnosti ducha sveho, abychom snAgeti dovedli protivenstvi, kt€ nas potkavaji, neZ abychom snaZili se ,dopatrati se tech, jeZ mohou , teprve `ream se ptihoditi.

Vyplati se btti rannim

Telefon res.: Twinoaks 1222 Telefon iffadovny: Pres 2553

ptieetem:

Hilsher's Home Sum& Co. 2020 Washington Ave. At 8424 5824 N. Main VI-1383 5225 Washington Ave. UN3490 HOUSTON, TEXAS For All Your FURNITURE APPLIANCES and EVERYTHING ELSE FOR YOUR HOME Be Sure to See

HILSHER' and get "THE BEST FOR LESS" CASH OR EASY TERMS Your Satisfaction Guaranteed And Free Delivery Service VASE CESKE OBCIIODY

Ano skuteene se to vyplati jestli jste tim rannim ptaeetem ktery, kdy2 se dostavi nutnost, uZije NONAT ku ochraneni se proti nebezpeene a nakladne nakaze.

Jako leeiva rnast', NONAT je pouZivan pro ulevem povrchne zpitsobenYch bolesti. Nezanedbavejte bolestne zadery, Atipnuti hmyzem, zariistajicimi nechty, atd. Po vice ne2 50 rokti, lehko ku pouZivani, NONAT byl pohotovYm prostfedkem v domacnostich v celem narodu. Objednejte NITNI!

.ona PRAVIDELNA VELIKOST 55c VELKA I:TSPORNA VELIKOS1 $1.05 R. C. MILLER AND CO. Box 285 CALIFORNIA ALTADENA.

0 FVUJiCi SCHOZE V HOUSTON Oiivujici schilze zapoenou

V nedeli 5. iijna v 7:30 veer pottvaji po gest ve es eril. Prvni dva veeery budou eeske, posledni e'tyii anglicke.

Schfite budou se cdbYvati v Chrimu Pane

Lesko Mora y skirch Bratil 6207 North Main St: 're g ime se na velikou iteast p •atel a znamYch

Strana 29

postupovat za sebou — dva 'Zaildary . .

Boge! , Snad ji stopuji . . .!

Nabrala sil a irtikff' s nrigi travy k dOtirMitt; jako by 'pod ni .hote'ret'zein. Dcera, jatv je rriatka bieda jak-Ser' chveje, jako yft Zirlinfl: ci. Nemoc? Uz tom•tdk agl bude a. tetieka .10, nagkova ji pit torane,-dcerta,.zet' rnladgi i starsi chili se vylekall, sliodyne • nahle onernooflea. Opravdu *644 tak. Hle, j'ak dYcha! utika' rovnore do jizbyl,':Shodi chvatne se sebe''vrehl-i• 'ni sukni — a tak 'jar; je, liup do lft'Zkaq '- Z4`1i Musite miti spra yne stfeyni trtotala .se do pethV'a' po ugi, ze ji byPAstni. vymegovani. videt . jen nos.

Jestliie se citite nesvcut, nervosnim A byl to bystrY-hiJSI a trpite bolestmi hlavy, plyny, nady. zkaierifqn ialudketri, gpatr4m Sotva ze do it'rka;tskO L dechein, nedostateenou chuti k jidlu, -'6"ila,ntobyk ztr,itou spanku—pamatujte si—ie vie da • . Statni, veleirfdt:ii" to 'like bid zavineno zeepou. Pro t'andari:'Ffichazeli4ji41evu zacpy stit, pros se .svedek dostavil dnes ratiek06' slechu ohledne ohlednel: prokezalo se bid id eilnim lekem. premistenYch Mirne a hladce tento poeist'ovaci poli.

Hospoclite '`ttr. prostiedek a galudeeni einnost povz. buzujici lek pkivede line st •eva k zrejme rnalo cinnosti a napoineie jim vylotteiti lo, ze za nim nouci odpadky; poinahii vypuditi plyn iiady auto nav gt eVit uj zecpy, diva hludku onen p•ljetun5, -zaeinsvrbtL' pocit tepla. ekvapujiei fieinnost Hoboko poehazi z vedeeke formula tit prudka krev. ktera spojuje 18 (ne jen jednu neb "Jake vySetrOvariP' dve) pfirody vlastnich leeivS,ch bylin, Kdo by mita Miter' lz kofinkii a rostlin—tajna formnle zdokonalena behem doh), 83 let. Ano pro ne6eho nesPritynehti'Vy' rychlou, dokizanon, piijemnou alevu getkovat, ten by tfreilid od etrap zitcpy ()pet•te si mu dttSu se rrint"cd does Hoboko ye vagem souMat Kfivo sa sedstvi aneb poilete si pro edit vat nedarn! Na Zvlaitni su nedam!"

Obeznamovad 2andafi sand museji Nabidku chlacholit. Lep6 bude 11 uncover lihe y za penpromluvit s nemocrilm hY $1.00 postano tovne vyplaceno k vaitm hospodyni, ktera-, vydveHm. strkuje zpod .petiny pouze oei a nos, .-ate Odeilete tento kupon ty oci a nos kolem nabidky"--Nym be viditeine bystti,.,t6 0 Phloien jest $1.00 Palete mn6 poitou vyplacen6 pravidelnen II se deje.

HOBOKO. uncovou lahev "No, tetieko, vy byste nam snad mohla vysvetlit, jak je to s tend koliky. 'Va g sfpu sed si zase ztnuje PoItovnl Madovna.jeho vYmera je 041.

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. "Ja yam povirn; Devi 811-52-• vyhrkla nerrktrena,' 4541-45N. Ravenswood Ave., Chicago Ill gi!"

256 Stanley St., Winnipe g . Man.; Can. jit se pojednou

Mate-Ii se cititi dobie Vypadati dobie Jednati dobie

Dra. Petra Hoboko

Strain", 30

Ve

V ES TNIK — WEST TEXAS

nate sviti oci, kdyt hle di na ostra bodla Zandara. Je to strach, je to ulekntrti, ale teteJbnaAkova, IA dovede ptidat energie a zaprit, zajeei strach, kdy2 se jedna o to, vyhrat to, a kdy'Z je v pe'Mach. "A uZ" ste dnes me ali? Esli ne, tot hybajte napied merit!

Dva'krat me— a jedrill iez, rozumite? To nejde tak, dojit si na mita s vidlicama.

• JO, varn budu neco po,vidat o kolikach. ze su nemocna, do stala sem drkotavil zimnieu . . .

Skuteene. Zuby ji v tom okamZiku zadrkotaly tak nahlas, ze se to jeji nemoci sami Zandari polekali a rychle odtud odtahli, aby Uracru v meste tlumoCiliAloudre resume tetiaky Jonakve — dvakrat merit • • • Nevyhrala to? Vyhra tlarINTIc nedokazali, ic s ni neporidili — a kuitti ji pro to drkotavd zimnici nedostali • KONEC

Kam Legikar a Kaciiprivnici Temple, Texas

One 24. zari Hnus ze 1Zi byva haste skryta pozoruhodnym a dodati ctitadost, ueiniti sve svedectvi svYm posvatneho durazu.

Lavaca Co. Abstract Co. Jerome L Hoelan Vyhotovi abstrakty, vlastnficke pravo, vyfizuje majetkove poji§teni trtadovna nad Peoples State Bank felefon do fitadovny eialo 5 HALLETTS VILLE, TEX.

•

-

Ernest J. Hanka PRAVNIK 408 Houston Ttle Bldg.

01•3•1•• ■■•••ua■ i ■aw,..ww•t ■ Qmisrt.■••••■■

Dallas and Caroline Sts.

it

SU:Wu,

Ceske Rekordy Velky vfber —u— Heights Record Shop S. 6INIELKA TELEFON VA-7725 843 WAVERLY (HEIGHTS) HOUSTON 7, TEXAS

c,

THE HLAHOL DRAMATIC CLUB .

HOUSTON 2, TEXAS lelephone: Preston 0883

—OF—

,

PRESENTS

"SHE'S MY DAISY" A farce Comedy in three acts

936 Bankers Mortgage Bldg.

SUNDAY, OCTOBER 5

HOUSTON, TEXAS

20th and Studewood Houston, Texas

TI.TRA V DEV1TI SUKNICH 1:nu mnohe pamatnosti svr a, at' -jmenuji. jen PRAVNIK iSfingu v pouSti, at' Gor gowl S hadimi vlasy' snebtY -,VenuSi miloskou.

LONG THEATRES BLDG Ty, naSe tetko v deviveru by ses 2229 Avenue F. — Phone4520 ti ,mohla smele mezi postitv - it, ale ach, zustaBAY CITY, TEXAS las neznama. :Nikdo to nevtesal do mrarnoru, nikdo e zla ram nepovesil do i galetie pamatnYch Zen. Ba, ani to nevyhledli za hrslinku nejake Lidiady, natot' slavne IIlady. Ne, neka jsi ani Vytizuje veAkere saudni epochami dejin, ty, prvo zalettosti. sta Zeno sveho lidu.

Kytice ti nelitaly k no- ntadovna: 938 Bankers Mortfanfary neznely gage Building, ptes ulici napod tvYni oknem, ani proti Kress budove. neslavily HOUSTON, TEXAS t kLok. Ale presta ••anLchalas jistou sto-

Pokrok Houston No 88

Lodge

Adolph D. Pavli6ek pRAvNiK

John W. Lesikar

Curtain: 4 p. m.

CAST OF CHARACTERS

,

— Helen Fusig Daisy Darling, who is full of ideas Lawrence Bravenec Donald Darling, her husband Freddie Adair, a friend of the Darlings — Steve Kelly Estelle Kelly Anne Adair, his wile Lucy Bell Barrett, a bride Naomi Kostomlatsky — at fifty-five Amos Kadlecek Peter Barrett, her husband — Don Earl Dr. Apple, who cures or kills Harriette Earl Queenic, a mystery Mrs. Snooks, a terribly Louise Kadlecek worried woman Mary Johnson Mrs. Kelly, a janitress —

,

y

tem

C. H. Chernoskk pgAvNtii

Under the direction of Harriette Earl Prompter: Birdie Hilsher tinge furhishing; courtesy Hilshers Home Supply Co. Plenty of refreshments You are cordially invited 14. ■140

,01111.01.0.111,,,bo

t.

o

IRRI.111111■ 04111111,0 4.0 01.1.1fe.,,-,01,110,1,010.011a1,40•00.1.11111101.110./VM%

Ve stietiu, dm 24.

zaii 1952,

a y namovate!

P pit v na g em Jivine, tet- in ko mils, stopu nehy-i nouci. Do tech deviti Sukrii se vtelil v$echeni tviij vehlas. Hie, jako :3341;" SAZENICE zelove a hlavdnesr te ,odhr- iw y jr salat vgeho druhu, 300 sp.nuje$ po prave strane zeriic $1.00, poAtou vyplaCene a jednu po druhe, a tepr- za uspokojeni rueime. Mrs. Agnes ve z kapsafe devate Eskew,v 1416 Connor Str., Waco, (ltp) Texas. lovi$ mulik, co platit, nebo mat. Jak to bylo ,v‘Se obZvedavost jest kolikera: zvefadne, s jakou okazalodavost ziAtnosti, ktera, vybizi nas sti! To byla produkce zrovna divadelni hod- patrati, co by narn mohlo bYti na velkeho jevi g te. A- uZiteenYrn; a zvedavost pYchy, jet no, vefim, v to chvili ma koten svuj v touze dovedeti by to boufnY potlesk se,"co iini nevecli' divaku byl neminul.

Houdkovo Ceske Divadlo I vezmi zavdek, ze Novk velmi krisnk film lspon v teto proste kapitole, se pokusim zachovat tvou stop pri$ti pamatce. Och, i V DALLAS DAL SEC 24. zai•. hrobe bych si vyeital, echaje ji. zapadnout Zaeatek pkedstaveni v 7:30 a v 9, P . m. docela, bez povAiinnuti. .

1.

Dale druhk veseljt film, Ano, na$e tetka vydemi hraje nas oblibeny kral v $toupila takorka na VLASTA HUMAN a komikii svetove forum, kde vyvolala mimaddriY ohAdina Mandlova, Gariapeova, div. Stab se za naMarvan, Tregl, PiStek ye v g tevy ruskeho kniAete vjtborrie Ceske veselohre ternajeva v -Jivine ku 1877. Bole, byld tehdy slavy a nadgeni!

"NichiEek Jivin$ti se v nem div nezalkli. Rusk general! Cernajev! , SpadneWEST — 24. Zati, v Palace te nebesa! 'I kaZda Theatre. bieka i lunottieka vybehiy na prah, a hla.-7 ENNIS 25.. za i. yy do kupy — kdo Ze EL CAMPO 1. kijna. o pro Boha? — Inu, pnvidain, prej rnskej CROSBY 5. fijna jeneral! Matieko SCIRILENBURG 7. iijna ::,kakava! A co, copak SHINER 9. kijna. nam nese?

ROGERS 12. kijna.

Divna; neznama radost tfepotala kridly had celYm inestem.

Dale piedvadi peknk film Tot' se vi, slavnY host naiteivil nejdfiv you radnici. VSechna se py g nila v naSich a ru- FAYETTEVILLE 6 kijna skych .praporech, schody byly postlany kvitim, ove g eny zelenYm Velkofilm vencovim. — V slavnostni sini visel velkY 9 (braz bat'uSky gosudara, bohate zdobenk. ROSENBERG 9. fijna.

Pod nim Cekala cela rada s pillmistrem Tento film byl pocten na meziLou v eele. narodnim filmovem festivalu v (Pokraovani.)

Benatkach prvni cenou.

Klatovsti dragouni

Zaridi

tei4ch M

"Maryia

Everything for your home and farm. Selected Quality Merchandise. Buy with Confidence at STALMACH'S & VILLE FURNITURE CO. SMITHVILLE, TEXA

Authorized dealer for Noble, General, Imperial, and Hohner piano and button accordions, also large stock of used-accordions.

Tuning and and repairing on all makes. For free booklet and pripes write to: IVIRNIJSTHE ACCORDION SHOP 932 rizer HOUSTON 9., TEXAS

Dealers for Farman Trac= ors, I IL Trucks, Farm Implements, Stalk Shres17, ders, De Soto-Plymouth Cars, complete stock 'a , Furniture, Hardware, 0,igidaire Appliances and RCA Radios.

Visit us and compare our prices.

DR. THOS N. DeLANEY LERAR

J. J. and MRS. E. STALMACH, owners,

Bryle sprang piipravene tas dle iimluvy

Ceske obchody.

Phone No. 1 and 2

513-17 Professional Bldg. tiadovna 3248 — Res. 2687 TEMPLE TEXAS

ZAB ficlu POKROK HOUSTON Ray Baca V nedeli 28. zaii John BaCia V nedeli 5. iijna V nedeli 12. iljna Ray Kienek V nedeli 19. iijna -

Joe Young

ADMISSION 110e TAX maim= O tikesky a oNerstveni tu0.rAtevrik6 jest rfrborem sMetite vontarinG. TEL. VA-025$ 1140 ROBBIE ST. Pia doptini: 20th and North Main.

VtSTN IC

Strana 32

wEsr, TIMIS

Ve atedu, dne 24. zaki 1952.

Slovanska Pod. Jednota Statu Texas poskytuje vyhodne livottd pojiAteni pro celou rocunu.

Nabizi nisledujici pojiiteni: Doiivotni, 10Iete Mete a 20Iete splacene, doiivotni zaplacene v 65 letech, 151ete a 20Iete nadani, dvaceMete vy-placene v 65 letech a Mete nada6ni Typlacene ve stall 60 let.

.

Pro ditky nabizi: Lhitni pojisteni, 201ete splacene, 20Iete nada6ni, ikolni pojistka hotove vyplacena v 18 letech SP3ST poskytuje nisledujici v*hodne dodateene ochrany za levne poplatky

Dvojnisobne pojiiteni ♦ piipade =Ai neit'astnou nsihodou

Zproiteni poplatkii v ptipade tipineho a trvaleho zneschopneni ku prici.

Polgteni platiciho Payor Insurance zaplacene poji gteni v piipade, kdy platici zneschopnen je trvale ku Veikere informace s radosti sdeli

Filavni Uradovna S. P. J. S. T. Fayetteville, Texas

1897

55 YEARS

1952

THE SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF THE STATE OF TEXA S (S. P. J. S. T.) Fayetteville, Texas

55 YEARS OF FAITHFUL SERVICE Adult Department Juvenile Department Fourteen Classes of Certificates, with or without, Double Indemnity, Premium Waiver and Payor Insurance Features.

Admitted Assets — $ 6,621,537.14 — Total Membership 24,876 Insurance in Force — $22,659,451.00 BENEFITS PAID $ 4,418,607.65