AHOJ, JSEM ANNA Když člověk začíná poznávat sám sebe, zvyšuje se tím jeho zájem i o ostatní. Začala jsem přemýšlet také o nich, ale kdo jsou to oni? Jsou to lidé, stejně jako já. Stejně neznámí, známí. Chtěla jsem se s nimi nějak spojit. Jednou, když jsem si prohlížela facebook, jsem narazila na fotografie mé kamarádky. Ty fotografie zaznamenávaly okamžik, pohled na svět, jiný než ten můj. Zároveň ve mně ty fotografie vyvolávaly emoce. Stáhla jsem si fotku a dokreslila tam ten svůj pocit a poslala jí to nazpátek. Zaujalo ji to. Najednou jsem si uvědomila, že tohle může být způsob, jak se spojit s ostatními. Vizuální a jasné prolnutí. Dva pohledy na tutéž situaci, dva rozdílné pohledy v jednom. Snažila jsem se na tom ukázat, že lidé mohou vnímat situaci a okolí jinak a přitom to nemusí být žádný souboj. Spíš naopak. Prohlubuje to pohled na věci. Otevírá to další vnímání.
Za každým obrázkem je nějaký příběh, pocit.
35
