TRANSYLVÁNSKÉ OPEVNĚNÉ KOSTELY Na přelomu dubna a května roku 2015 se pod záštitou našeho studentského spolku StuArt uskutečnila výprava do Transylvánie, která měla za cíl dvacítce účastníků přiblížit památky a kulturu tohoto koutu Evropy.
Obr. 1: Sighişoara – celkový pohled na citadelu. Foto: autor
Sedmihradska stalo vojvodství, jediné v Uherském království.1
Transylvánie, neboli Sedmihradsko, se rozkládá ve středu Rumunska, přičemž jeho historická rozloha odpovídá velikosti současných Čech a Moravy. Tato destinace je vyhledávána zejména milovníky hor, kteří nejčastěji procházejí pohořím Făgăraș na hranicích s rumunským Valašskem. My jsme se však zaměřili na nepříliš vyhledávaná transylvánská města a zejména vesnice s opevněnými kostely, kde žili a stále ještě žijí příslušníci etnika nazývaného Sasové. Národnostní většinu ve středověkém Sedmihradsku tvořili Rumuni, potomci starověkých Dáků a Římanů, které však během 11. až 13. století opanovali Uhři. Přesto se tehdy stále existující rumunské šlechtě podařilo zemi zachovat relativní autonomii, když se ze
Dobytá území tehdy bylo nutné vzhledem k úbytku populace dosídlit, k čemuž výměnou za různé výsady či šlechtické tituly Koruna využívala jednak vlastního obyvatelstva, ale i ugrofinského kmene Sékelů, jehož bojovníci měli díky své válečnické zdatnosti výbornou pověst v rámci uherské armády. Množství populace v Sedmihradsku stále nedostačovalo, proto byli vedle Sékelů v několika vlnách pozváni právě Sasové či rytíři německého a johanitského řádu.2 První vlna saských kolonistů dorazila do Transylvánie na popud krále Gejzy II. přibližně v po7
