POKLADY KYNŽVARTSKÉHO ZÁMKU Státní zámek Kynžvart (z německého Königswart neboli Královská hlídka) se nachází v podhůří Slavkovského lesa, jen několik málo kilometrů severozápadně od Mariánských Lázní a zhruba 25 kilometrů jihovýchodně od Chebu. Do evropských dějin Kynžvart vstoupil coby letní sídlo Klemense Metternicha (1773–1859), diplomata, rakouského ministra a později i státního kancléře.
Obr. 1: Zámek Kynžvart, 30. léta 19. století, úprava podle projektu Pietra Nobileho. Foto: https://www.zamek-kynzvart.eu, vyhledáno: 26. 8. 2016
Metternichové zámek obývali až do počátku roku 1945, kdy ho opustil v předtuše příštích událostí jeho poslední majitel Paul Alfons Metternich (pravnuk slavného kancléře), aby se nakonec usídlil v Německu. Zámek se tehdy krátce stal sídlem vrchního velení americké armády a načas ho k užívání dostal též americký velvyslanec v Československu Laurence Steinhardt. Po znárodnění prostřednictvím Benešových dekretů byl Kynžvart již v roce 1947 jako kulturní památka zpřístupněný veřejnosti, a proto ho nepotkal osud četných jiných zámků, jež zabrala
Rod Metternichů, původem z německého Porýní, získal kynžvartské panství v rámci pobělohorských konfiskací a společně s Plasy u Plzně se stalo jedním z jeho dvou opěrných bodů v Čechách. Klemens Metternich si svých zděděných západočeských držav hleděl, což v případě Kynžvartu vedlo k jeho radikální přestavbě. Barokní zámek se pod vedením rakouského architekta italského původu Pietra Nobileho ve 30. letech 19. století změnil v pohodlné letní sídlo ve stylu vídeňského klasicismu a v této podobě se bez větších úprav Kynžvart zachoval dodnes. 47
