ARCHITEKTURA PLAVECKÝCH STADIONŮ VE 2. POLOVINĚ 20. STOLETÍ Thomas van Leeuwen ve své knize The Springboard in the Pond popisuje bazén jako nenáročnou díru v zemi. Žádná jiná stavba se bazénu nepodobá. Dle Leeuwena má více vznešenosti a složitosti i garáž nebo parkovací stání. Ale těm chybí síla a schopnost inspirovat1. Bazén v historii plnil nejrůznější funkce od pompézních dekorací až po naprosto účelová zařízení. Plavecké bazény a koupaliště inspirovaly mnoho umělců. Staly se dějištěm zápletek v románech nebo podnětem pro malíře a fotografy. Důležitým zdrojem ke studiu výstavby plaveckých bazénů je kniha vydaná ve třicátých letech Václavem Kolátorem a Alexandrem Hofbauerem Lázně. Kolátor se zaměřuje na praktické rady pro výstavbu lázní i plaveckých stadionů. Své teoretické texty doplňuje o praktické příklady zejména ze zahraničí. Obdobným způsobem koncipoval Rudolf Ortner svou knihu Sportbauten vydanou v roce 1956 v Mnichově. Ortner se zabývá výstavbou sportovních staveb různého druhu. Bazénům věnuje samostatnou obsáhlou kapitolu. Nejzásadnějším především inspiračním zdrojem pro studium sportovních staveb je obsáhlá reprezentativní monografie Rostislava Šváchy a jeho kolektivu Naprej! Česká sportovní architektura 1567-2012 vydaná v roce 2012. Jde o u nás dosud jedinou publikaci svého druhu, která se podrobněji zabývá vývojem sportovní architektury.
VOLNÝ ČAS Pojem „volný čas“ nemá dlouhou historii. Lze ho použít až v momentě, kdy má společnost striktně ohraničenou pracovní dobu jako specifický časový úsek. V Čechách se slovní spojení volný čas používá až od druhé poloviny 20. století a vychází z německého „Freizeit“.
Obr. 1: Václav Kolátor, Úvodní strana zápisní knihy Českého amateurského plaveckého svazu, kresba, Praha 1919. Foto: Národní archiv, fond č. 516, Československý amatérský plavecký svaz, Zápisy z valných hromad, výborových schůzí a schůzí přípravného výboru 1918-1922, inv. č. 1, karton 1.
•5•
