KUNSTSCHRANK JAKO THEATRUM MUNDI „Když Francis Bacon vysvětloval své královně, čím by se měl obklopit panovník, aby se stal vládcem světa (myslel při tom na poznání, nikoli na politickou moc), doporučoval zřídit obsáhlou knihovnu, dále vybudovat jakýsi model přírody na malé ploše, kde by žilo a rostlo všechno, co existuje na zemi. K vybavení královského sídla by měl patřit kabinet, shromažďující zajímavé výtvory přírody, lidské dovednosti a umění, a také palác, v němž by byly dílny a laboratoře pro pokusy, vedoucí k odhalování přírodních tajemství. To všechno mělo sloužit k dokonalému poznání univerza a až ho panovník dosáhne, pak mu bude celý svět ležet u nohou.“1
Obr. 1: Intarzované iluzivní panely studiola Federica da Montefeltro v Palazzo Ducale v Urbinu, (1472–1476), vyobrazena loutna, viola di braccio a palcát. Foto: https:// it.wikipedia.org/wiki/File:Giuliano,_benedetto_da_maiano_e_bottega,_tarsie_dello_studiolo_di_federico_II_02.jpg.
Raně novověké snahy o výklad světa prostřednictvím rozličných uměleckých a architektonických realizací či sbírkových souborů zůstávají velmi vzrušujícím aspektem lidské existence. Do této problematiky spadají rozličné tvůrčí projevy lidského ducha, což poukazuje na skuteč-
nost, z kolika různých pozic může být nahlížena. Z těch nejvýznamnějších jsou to oblasti studoven společenské elity (studiolo) a pozdější umělecké a sbírkové prostory (Schatzkammer, Kunstkammer, antikvárium), či kabinety kuriozit (Wunderkammer), vybavení těchto místností (Kunstschrank), přírodni-
• 50 •
