KAM v Brně / květen 2020 by TIC BRNO, příspěvková organizace

květen/May 2020

64. ročník

Káznice Téma:

Rozhovor: Marek Fišer

Fotoreportáž: #brnenskaokynka

obsah — editorial Obsah: 4 10

Téma: Káznice Areál bývalé káznice na Cejlu jako místo plné života a kultury Flashback: KAM v Brně už 63 let s vámi Dlouhá a inspirativní historie časopisu, který držíte v ruce

Rozhovor: Marek Fišer S brněnským radním pro kulturu o aktuální těžké situaci i probíhajících projektech

(ni)KAM v Brně On-line aktivity, profily kulturních institucí i tipy, jak se zabavit doma

TIC Turistické informační centrum o brněnských podzemních chrámech i iniciativě Černá skříňka

Where in Brno English The best cultural services

Milé čtenářky, milí čtenáři, téma dneška je podpora a solidarita. Podporujme se vzájemně, podporujme podniky, umělce a aktivity, které máte rádi. Toto je přímá cesta, která nás může z nynější šlamastyky vyvést. Radní pro kulturu Marek Fišer je nyní v jednom kole, kulturní sektor se dostal do vážných problémů a Brno stojí před velkou výzvou, jak pomoci institucím, událostem a umělcům. Více se dozvíte v našem rozhovoru. Káznice žije! Kulturní centrum Káznice ožilo v době krize přímými přenosy koncertů. Vypravili jsme se na tohle místo s pohnutou minulostí, ale o to zářivější budoucností, a připravili pro vás téma tohoto vydání. Fenomén dnešních dnů jsou gastronomická okénka, na něž se redukovaly naše oblíbené kavárny, restaurace, pivnice... S naším redakčním fotografem Ivo Dvořákem jsme obešli některé podniky v centru. Výsledkem je fotoreportáž Brněnská okýnka. Nenechte svůj oblíbený podnik ve štychu, kupte si v okénku něco k pití a snědku a vyrazte na piknik třeba do některého z brněnských parků. Více fotek okýnek najdete na www.planetabrno.cz. KAM vstoupil do 64. sezóny. To je na časopis úctyhodný věk. V rubrice Flashback jsme se ohlédli za jeho pozoruhodnými milníky. Věděli jste

například, že již v roce 1959 nebyl KAM černobílý, jako byla naprostá většina tištěných médií té doby? Dubnové číslo (ni)KAM vzniklo takříkajíc koroně navzdory. Přišli jsme o většinu příjmů z inzerce. Na tomto místě se sluší poděkovat všem našim partnerům, kteří nás přesto, že byl jejich program díky mimořádnému stavu zrušen, nenechali na holičkách a podpořili koupí inzertního prostoru. Museli jsme se vypořádat se situací, kdy drtivá většina míst, kde jste byli zvyklí si KAM přečíst, byla zavřená. KAM jste tak mohli v dubnu poprvé získat v síti prodejen Brněnka, v Dopravním podniku Brno nebo například v brněnských parkovacích domech. Děkujeme i mnoha z vás, kteří využili nabídky zvýhodněného předplatného s dárkem. Bez vás bychom nebyli. Ve chvatu aktuálních událostí platí víc než kdy jindy okřídlené rčení „situace na bojišti se mění každým okamžikem“. Plány se hroutí a mění. Kdo jen chvílí stál, již je opodál. Sledujte denně www.planetabrno.cz, web, který pro vás připravuje tým autorů magazínu KAM.

David Tieku šéfredaktor

www.planetabrno.cz

Dubnový výtisk časopisu KAM v Brně bylo kvůli uzavření obvyklých distribučních míst složitější dostat k vašim očím. Mohli jste si jej tentokrát přečíst třeba i jako dárek ke kávě, například u Ondřeje Piláta z Provázek.dvůr. Foto: Pocket media

Káznice Budova bývalé káznice je místem propojujícím pohnutou historii s živou současností a nadějnými vizemi budoucnosti. Srdce brněnského Bronxu, lokality kolem ulic Cejl, Francouzská a Bratislavská, začíná v posledních letech tepat kreativní energií a vyzařovat atmosféru soudružnosti.

téma Sirotci, gestapo i političtí vězni

Areál bývalé věznice je dnes kulturním i společenským srdcem celé oblasti brněnského Bronxu. Foto: Hana Němečková

Základní kámen budovy káznice byl položen dne 20. července 1772. Po dostavbě a vysvěcení vězeňské kaple Nanebevzetí Panny Marie v roce 1779 sloužil tento objekt brněnskému sirotčinci. Svému původnímu účelu byl navrácen až v roce 1784 a byli sem přesunuti vězni ze Špilberku. Za nacistické okupace během 2. světové války využívalo budovu káznice gestapo. Bezprostředně po válce sloužila jako místo soudu a vykonávání rozsudků tzv. mimořádných lidových soudů, během nichž zde bylo v letech 1945–1948 souzeno a popraveno několik desítek kolaborantů s nacistickým režimem. Exekuce se zde dále prováděly i mezi léty 1949–1952, tedy v době těsně po komunistickém převratu a nástupu totalitního režimu, který objekt využíval pro uvěznění politicky nepohodlných lidí. Popravovalo se oběšením na šibenici umístěné na východním nádvoří. Během dlouhé historie brněnskou káznici nedobrovolně obývaly mnohé významné osobnosti. Jmenujme především maďarského obrozence a jakobína Ference Kazinczyho (1796–1799), falešně obviněného básníka Petra Bezruče (1916) a po neúspěšném pokusu o převrat uvězněného generála Radolu Gajdu (1933). Během období sílících represí na počátku 50. let zde byli vězněni i významní básníci a spisova-

telé Jan Zahradníček, Zdeněk Rotrekl a Václav Renč. Objekt byl jako věznice využíván až do roku 1955. V roce 1956 tuto funkci převzala nově postavená vazební věznice v Bohunicích. Popěvek kriminálníka Šnajdra po propuštění z věznice na Cejlu, zaznamenaný brněnskou Rovností v roce 1909: „Na Cejlu, v arestě, tam je blaze, / tam lezou blechy, vši po podlaze. / Já je chytal jedna, dvě, tři, / házel jsem je do povětří…“

Srdce Bronxu Do roku 2006 využíval budovu káznice Moravský zemský archiv jako svůj depozitář a Policie České republiky coby příležitostné výcvikové stanoviště. Město Brno se od roku 2009 snaží objekt transformovat v kreativní centrum, jež by se stalo zázemím pro tvůrčí, edukativní a sociální aktivity. V současné době zde probíhá mnoho kulturních aktivit, konají se tu koncerty, workshopy, divadelní představení i pravidelné odborné prohlídky zaštítěné brněnským Turistickým informačním centrem. Díky spolupráci se spolkem Tripitaka, komunitnímu projektu Barvy brněnského Bronxu a festivalům oživujícím nejen káznici, ale i její okolí s Náměstíčkem pod platany a parkem Hvězdička, se celý prostor stává pravým společenským a kulturním centrem přesahujícím hranice areálu.

Jan Zahradníček (1905–1960) Jeden z nejvýznamnějších představitelů české spirituální poezie. Jeho otevřenost v odporu proti komunistickému režimu vedla v roce 1952 k odsouzení ve vykonstruovaném procesu za „protistátní činnost“. Vězněn byl na Cejlu, ve Znojmě, v Praze v Bartolomějské ulici a na Pankráci, na Mírově a v Leopoldově. V roce 1956 zemřely jeho dvě dcery na otravu. Zahradníček se na svobodu dostal s velmi podlomeným zdravím až po amnestii v roce 1960, o několik měsíců později umírá.

Bývalou politickou věznici na Cejlu převzal TIC BRNO v roce 2016 pod svá křídla a začal zde pořádat komentované prohlídky. V části bývalé policejní stanice na Bratislavské 68 již přes dva roky sídlí spolek Tripitaka a své sídlo tady má nově také Paměť národa Jihomoravský kraj společnosti Post Bellum.

Komentované prohlídky. S profesionálním průvodcem TIC BRNO si můžete objekt projít každou druhou sobotu v měsíci (až to situace umožní). Výklad probíhá i v angličtině. Uvidíte i místa, na nichž probíhalo natáčení filmu Nabarvené ptáče – prostory v něm představují sirotčinec. Ten býval i původním využitím tohoto objektu v letech 1779–1784, než sem byli přestěhováni trestanci ze Špilberku.

Barvy brněnského Bronxu. Cílem projektu spolku Tripitaka je napomoci vzniku otevřené a svébytné komunity, kterou charakterizuje pocit bezpečí, vzájemný kontakt, spolupráce, schopnost aktivně ovlivňovat své okolí, jednání s ohledem na životní prostředí, kreativita a inovace. Projekt se zapojuje do komunitního života prostřednictvím fungování výtvarné, hudební a mediální dílny, do níž se může kdokoliv, nejen z lokality, přihlásit.

Paměť národa. Centra Paměti umožňují přiblížit se k zajímavým svědectvím v regionech a natáčet rozhovory s pamětníky ve studiích v blízkosti jejich domova. Kromě dokumentaristiky se pobočky věnují vzdělávacím projektům, pořádají výstavy, setkání, besedy a spolupracují s místními médii a úřady. Celkem je jich u nás pět a sídlo té jihomoravské je právě v objektu bývalé káznice.

téma

Káznice žije. Rok 2019 byl prvním, kdy prostory na Cejlu rozproudil unikátní projekt Káznice žije, konalo se zde dohromady 78 akcí. Je téměř zázrak, jak se místo, ještě před několika desítkami let využívané k věznění a popravám, nyní daří otevírat pozitivní energii a programu, který je citlivý ke geniu loci samotného místa i jeho okolí.

Tradice. V bývalé káznici a okolí se pravidelně konají akce podporující sblížení se v rámci tradic. Patří mezi ně Advent v Bronxu i únorový Masopust. Spojení oslav svátků a setkávání se v ulicích Bronxu se těší velké oblibě nejen u místních.

Faktor K. Cílem festivalu „ušitému“ přímo pro prostory káznice je přivést sem lidi zajímající se o tento výjimečný objekt a jeho budoucnost i „rozehrát“ místo různými formami umění, které do určité míry ctí prostor, pracují s ním nebo jsou do některé lokace v káznici invenčně zakomponovány. Festival je dobrým příkladem snahy pracovat s potenciálem prostoru a využít jej co možná nejvíce.

Básníci v káznici. Unikátní, v loňském roce šestidenní festival spojil podmanivé prostředí brněnské věznice s nevšedními formami poezie. Jeho program zahrnoval přes různé události od mše přes workshop haiku, divadelní inscenaci inspirovanou životem a dílem Jana Zahradníčka až po autorské čtení.

Ghettofest. Pouliční festival pro všechny. Jeho hlavními motivy jsou otevření hranic pomyslného „ghetta“ Bronxu, myslí jeho obyvatel i ostatních Brňanů, podpora přirozeného setkávání a soužití v jednom městě. Akce podporuje také vytváření vizuálních děl, které zde zůstanou jako připomínky hlavní myšlenky festivalu.

Mše v kapli. Dramaturgický plán Káznice zahrnuje i duchovní, rozvojové a meditativní aktivity využívající skutečnosti, že objekt je vhodným místem k zastavení, vnímání hlubších souvislostí, duchovní oázou v neklidné čtvrti. Velkou oblibu si získaly pravidelné Mše svaté, které v kapli Nanebevzetí Panny Marie, „ozdobené“ freskou v duchu socialistického realismu, celebruje známý kněz Jan Hanák.

Ateliéry. V jednom z pater objektů v současné době vzniká osm ateliérů a jedna umělecká rezidence. Podle Davida Oplatka, vedoucího Barev brněnského Bronxu, budou k dispozici za cenu dostupnou i pro mladé absolventy, kteří se teprve snaží etablovat na umělecké scéně. Jedná se o další kousek skládačky, jejímž výsledkem má být vytvoření Kreativního centra a využití prostorů káznice k umění a setkávání.

Komunitní zahrada. Jeden ze dvorů káznice se stal ideálním místem pro vznik komunitní zahrady. Kromě vyvýšených záhonů se zeleninou vzniklo loni posezení z palet a na podzim přibyl i kompostér. Jakmile to situace dovolí, počítá se s rozšířením počtu záhonů i lidí, kteří se do činnosti zahrady zapojí.

téma

S Martinem Reinerem o nové povídkové knize Krvavý Bronx

Káznice LIVE. V prostorách bývalé káznice na Cejlu vzniklo nové vysílací studio. V době, kdy si podobné akce nemůžeme užít společně, přináší přímo domů živé koncerty, divadelní představení, přednášky, autorská čtení, diskuze a třeba také mše. To vše v kulisách místa s nezaměnitelnou atmosférou.

Vzniká tak ucelený dramaturgický koncept vycházející ze základních linek projektu Káznice žije, díky kterému místo dlouhodobě ožívá s respektem k historickým souvislostem. Za projektem stojí spolek Tripitaka a filmová produkce GNOMON ve spolupráci se studentskými mediálními projekty Studex.tv a Radio R, firmami Tech-Pro a Michal Gazdag a s podporou TIC BRNO, JIC a Kreativní Brno. Vidět jste již mohli vystoupení Tomáše Vtípila, Muchy nebo Dana Vertíga.

Filip Živný editor KAM

Foto: Ivo Dvořák, TIC BRNO, Tripitaka

Jedním z cílů studia Káznice LIVE je zajištění příjmů pro umělce, které citelně zasáhl fakt, že nemohou vystupovat před publikem. Proto tvůrci projektu spolupracují s darovacím serverem Donio.cz, kam mohou diváci posílat příspěvky. Řada účinkujících vystupuje bez nároku na odměnu s tím, že vybrané peníze se použijí na dobročinné aktivity. Vysílání probíhá v HD kvalitě na nové facebookové stránce Káznice LIVE, paralelně pak na facebookových profilech jednotlivých partnerů. Pokud se provoz studia osvědčí a zájem o vysílání bude trvat, bude pokračovat i po ukončení nejpřísnějších omezení.

Co dělá brněnský Bronx tak výživnou literární půdou? Brněnský Bronx je místem s bohatou a pohnutou minulostí a velmi dynamickou přítomností. Je to takové „území příběhů“, z nichž velké množství má silný dramatický náboj. Ať už se bavíme o konci 19. století, kdy byla tato městská část (tehdy známá jako Cejl) temnější stránkou pozitivních změn, které proměnily Brno z ospalého provinčního města v moderní průmyslovou metropoli, nebo o 2. světové válce, kdy zde byly soustředěny židovské rodiny předtím, než je Němci transportovali do Minsku a Terezína. A přelom 80. a 90. let 20. století, kdy si zdejší romské ghetto vysloužilo přezdívku brněnský Bronx, má nepochybně také dost co nabídnout. Zadání či inspiraci k povídkám oslovených spisovatelů dodaly lokální zprávy z tisku druhé poloviny 19. století. Proč jste se rozhodl zrovna pro toto období? Protože to byla doba, kdy to na Cejlu doslova vřelo. Na jedné straně nové továrny, které generovaly obrovské bohatství, na druhé straně bída těch, kteří je fakticky vytvářeli. Není rozhodně náhodou, že právě v této čtvrti se nejrychleji etablovala brněnská sociální demokracie. A taky je to všechno už dost dávno, abychom jako autoři dokázali kruté a bolestné záležitosti posunout do nějaké obecnější úrovně literárních příběhů. Má podle vás současný Bronx stále atmosféru tajemna a inspirativního kontrastu? Bylo by možné s určitým časovým odstupem vytvořit podobně ucelenou povídkovou sbírku na základě témat současných lokálních zpráv? Jsem přesvědčen, že ano. Ale dal bych tomu tak padesát let.

Zapojte se! Důležitou charakteristikou konceptu je to, že neprotežuje jednu vrstvu, pohled vůči jinému, ale má snahu vytvářet prostor pro různost a programovou diverzitu. Zapojit do dění v káznici se můžete i vy. TIC BRNO i Tripitaka podporují při sestavování programu spolupráci s rozmanitými subjekty.

KAM v Brně už 63 let s vámi. Krizím navzdory Časopis KAM v Brně vychází už více než 63 let, letos vstoupil do ročníku s číslem 64 a rozhodně není u konce s dechem. Jeho vydávání nezastavila normalizace, změna režimu ani menší či větší ekonomické krize. Informace z kultury vám magazín pod názvem (ni)KAM v Brně přináší i v době pandemie koronaviru, která, zdálo by se, kulturní život paralyzovala. Na následujících řádcích vás provedeme dlouhým životem našeho časopisu, jenž za každé situace zvládl obhájit svou pozici stěžejního brněnského kulturního média.

S rokem 2016 přišla nová éra časopisu KAM v Brně. Projděte si s námi jeho historii sahající téměř do poloviny minulého století.

flashback První léta pod Domem osvěty Když začal Dům osvěty města Brna v lednu 1957 vydávat malou, doslova kapesní brožurku, nikdo netušil, že se stane natrvalo brněnským kulturním informátorem číslo jedna. Brněnský kulturní zpravodaj, jak se brožurka jmenovala, měla podle redakce přinášet podrobné informace o kulturním dění v Brně. Vzorem byl Pražský kulturní přehled, který měl tehdy za sebou už čtyři roky existence. Brněnský kulturní přehled vycházel s výjimkou letních prázdnin každé dva týdny a byl zadarmo. Tiskl se jednobarevně a měl 32 stran. Od samého počátku své existence zpravodaj zařazoval, zpočátku nesměle, pak čím dál častěji, reklamy a inzeráty, které se staly natrvalo jedním ze zdrojů příjmů. I těchto pár stránek vyvolalo u některých čtenářů protesty, že je to na úkor kulturních informací. Od březnového čísla 1959 vycházel zpravodaj pod novým názvem Brněnský kulturní zpravodaj KAM za kulturou, vzděláním a zábavou. Roční předplatné činilo 10 Kčs. Součástí změn byla i nápaditější vnitřní grafika při členění jednotlivých rubrik a dvoubarevný tisk. V roce 1960 převzal vydávání zpravodaje Park kultury a oddechu

Rozvolňování poměrů, humor i horoskopy O tom, nakolik se uvolnilo brněnské kulturní ovzduší v první polovině 60. let, svědčí značně odvázané aprílové číslo 1964. Na jeho „zpravodajství“ se podíleli „za použití polských a jiných pramenů, v Brně kolujících hlášek a svých vlastních idejí“ Vanda Čechová, Milan Klvaňa,

Nová služba Čedoku Brňanům: BEZ PASU DO KRASU!

Jožka Štětina, Jana a Jaromír Wagnerovi – s dodatkem: „Každý odpovídá sám za svoje, hromadně za celek odpovídá ředitel Parku kultury a oddechu. (On to sice nečetl, ale jako ředitel má vědět, co se mu v podniku děje.)“ Liberálnější atmosféra před rokem 1968 se odrazila v pestřejším obsahu i rozvernějším ladění textů. Příběhy ze života hvězd, anekdoty, karikatury, horoskopy (které v normalizačních časech nahradí daleko méně atraktivní Hvězdné okénko) se staly žádanou součástí kulturního pravodaje. Od tohoto roku až do prosince 1987 ponese časopis stručný název KAM.

V rámci zvýšení turistického ruchu mohou Brňané jezdit bez pasu do Moravského krasu. Stačí zakoupit si bez jakýchkoliv formalit u kterékoliv (otevřené) pokladny ve stanici Brno hlavní nádraží obyčejnou (resp. zpáteční, rychlíkovou atd. – podle vlastního přání) jízdenku do stanice Blansko-Macocha. Přes hranici okresů Brno-město a Brno-venkov možno provézt bez proclení jakékoliv množství krápníků. Pracující nepochybně ocení, že se těmto výhodám těší oproti občanům všech ostatních států na světě, odkud cestování do Moravského krasu znamená vyřizování často zdlouhavých pasových formalit a není zdaleka tak cenově dostupné (zejména pokud se týká států vzdálenějších). Cestovnímu ruchu zdar! Z aprílového čísla Kam v Brně za kulturou, 1964

Proměny obálky časopisu KAM. V 60. letech se její podoba až po sametové revoluci víceméně ustálila.

Úryvky z reportáže Fedora Skotala z Koncertu za demokracii pro více než 6 000 lidí, který proběhl i neproběhl 4. prosince 1989 v Rondu. Vyšlo v lednovém KAM 1990. „Z Prahy volal jménem koordinačního stávkového výboru umělců Michal Prokop. Situace je natolik vyhrocená, že nelze pořádat kulturní akce… V 17.00 zazpívají na pódiu Provázci s hostujícím Břeťou Rychlíkem z HaDivadla a na kamery hovoří Honza Dobiáš. Čte výzvu koordinačního stávkového výboru umělců, aby se do data generální stávky nepořádaly žádné kulturní akce… Zahraje a zazpívá Iva Bittová. Vladimír Merta říká národu několik pozoruhodných myšlenek včetně této: ‚Mělo by se hrát, i kdybych za to měl být vyloučen z Občanského fóra.‘ Herec Vladimír Javorský vyslovuje názor: ‚Říkejme tomu třeba výkřik z Brna, ale když už jsme tady, hrajme.‚ Slávek Janoušek pronáší: ‚Je potřeba, aby národ věděl, že i v Brně se něco děje.‚ Když začíná hrát, jdeme s dalšími novináři do zákulisí. Je zřejmé, že koncert bude trvat ještě řadu hodin. Zanedlouho proběhne zákulisím zvukař Luboš Novotný a volá: ‚Pojďte zpívat hymnu, je konec.‘ “

Zvláště v posledních letech je díky spolupráci s brněnskými umělci obálka časopisu KAM v Brně až sběratelskou záležitostí.

Normalizační proměna V době počínající normalizace musel časopis značně ubrat z lehkého tónu, zato přibylo, coby úlitba vrchnosti, článků s ideologicky laděným obsahem. Programový obsah se samozřejmě odvíjel od značně ochuzeného brněnského kulturního života, ale i za těchto okolností se dařilo udržet standardní kvalitu textů o událostech a osobnostech. Z pravidelných rubrik 70. a 80. let uveďme Brněnské profily, Znáte své město, Brněnská jubilea nebo seriál Eugenie Dufkové ke století českého divadla v Brně. Od 1. ledna 1981 vycházel KAM jako měsíčník. Do roku 1989 se cena jednoho výtisku vyšplhala z 1,80 na 3 Kčs.

Po sametové revoluci Po roce 1989, na jehož extatický závěr časopis nestihl kvůli časným uzávěrkám rychle reagovat, přibylo akcí a tím pádem i informací, a výrazně se tak zvýšil i počet stran. Od 1. ledna 1990 vycházel dočasně pod titulem KAM – brněnská kulturní revue ve formátu A4, v rozsahu 32 stran a s barevnou obálkou. Pestrou nabídkou atraktivních rubrik, úvah, sloupků, recenzí, literárními vložkami a bohatou fotografickou dokumentací časopis aspiroval spíš než na programového zpravodaje na nový brněnský společenský časopis. Rozhovory se známými osobnostmi, reportáže z významných kulturních událostí včetně Koncertu pro demokracii, který se konal v prosinci 1989 v Rondu a předčasně jej ukončila nejasná situace kolem pořádání kulturních akcí za doby stávky, fejetony brněnských novinářů i spisovatelů, to vše lze nalézt ve vydáních z počátku

V roce 1990 časopis KAM nakrátko rozšířil obsah o reportáže, rozhovory i pravidelně zveřejňované fotografie známého fotografa Jefa Kratochvila.

roku 1990. Už v dubnu se však časopis vrátil k původnímu formátu, pojetí i názvu Kam v Brně za kulturou. Postupem času vznikly další rubriky, například upoutávky na knihy a CD. Byly přidány anglické a německé mutace vybraných programů. Od prvního čísla roku 1993 se název definitivně změnil na dodnes používaný KAM v Brně, design obálky však ještě procházel vývojem. Časopis vydávalo Kulturní a informační centrum v Brně.

flashback Časopis KAM v Brně z dílny Pocket media reflektovatuje pozoruhodné fenomény města, věnuje se aktuálním tématům, nabízí rozhovory s osobnostmi, ale hlavně přináší nejširší výběr informací o dění v Brně i jeho okolí. KAM v novém tisíciletí Do svého 50. ročníku vstoupil časopis v roce 2006 v nové černobílé podobě s dvacetistránkovou kulturní přílohou a vloženým kalendáriem s chronologicky řazeným programem. Po dlouhé době se změnil i jeho formát. Ve virtuální podobě nabízel vydavatel – Brněnské kulturní centrum – i internetovou verzi časopisu. Od roku 2011 vychází KAM v celobarevné podobě, upustil od vložené přílohy, zato nabízel hned tři chronologické programové přílohy – KAM na jaře, v létě a na podzim / v zimě s anglickou mutací. Vydavatelem časopisu se v roce 2012 stává Turistické informační centrum města Brna.

KAM v Brně v rukou Pocket media V roce 2016 se dostal časopis KAM v Brně pod křídla mediální agentury Pocket media a na podnět nového šéfredaktora Davida Tieku rozšířil svou funkci z původního kulturního servisu i o městské fenomény, důležitá kultur-

Vydavatelství Pocket media pro vás KAM v Brně chystá od roku 2016.

ní a společenská témata i rozhovory s osobnostmi z Brna a jižní Moravy. Prošel také důkladným redesignem, jehož autorkou je grafická designérka Jindřiška Mikešová. V nové podobě, výrazněji akcentující fotografie a vizuální stránku magazínu, vychází s drobnějšími úpravami dodnes. V KAM v Brně naleznete kromě kulturních tipů a výše zmíněných žánrů také pozvánky na akce pro celou rodinu, představení brněnských gastronomických podniků a událostí, zábavnou sekci s kvízy a křížovkami i část WHERE in Brno pro cizince žijící v moravské metropoli. Obálku magazínu KAM v Brně pro nás už několik let tvoří brněnští umělci jako Rudolf Brančovský, Vendula Chalánková,

Adéla Miklíková, Anna Boček Ronovská nebo Lenka Křikavová. Obálky vydání v roce 2020 pochází z dílny Ivana Svárovského, vystupujícího pod zkratkou yvans. Ani právě probíhající pandemie a s ní spojené zrušení kulturních akcí a zákaz vycházení nezastavil vydávání dalších čísel s trefně upraveným názvem (ni)KAM v Brně. Magazín tak potvrzuje, že ač mu stojí v cestě různé překážky, dokáže se adaptovat a stále zůstat důvěryhodným průvodcem všem zájemcům o brněnské kulturní dění. Jeho obsah naleznete nově i v on-line verzi na webových stránkách www.planetabrno.cz.

rozhovor

Radní pro kulturu Marek Fišer: Klobouk dolů před těmi, kdo pomáhají S Markem Fišerem (Pirátská strana), brněnským radním pro oblast kultury, jsme si povídali o dopadech epidemie na kulturní dění ve městě, možnostech pomoci, ale také o rozjetých projektech, které ani koronavirus nezastaví. Rozhovor se uskutečnil 15. dubna.

Marek Fišer je od listopadu 2018 členem Rady města Brna pro oblast kultury. Na jaře 2019 se stal členem Pirátské strany. Absolvoval bakalářské studium nizozemštiny na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a Management cestovního ruchu na Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze. Mluví plynně anglicky, nizozemsky a portugalsky. Dorozumí se několika dalšími světovými jazyky (německy, španělsky, polsky). ← S radním pro kulturu Markem Fišerem o dopadech aktuální krize. Foto: Pocket media/Ivo Dvořák

Jak na vás nastalé ticho ulic, barů a sálů působí? Je to vůbec ještě Brno? Samozřejmě je. Ale je to trochu jiné Brno, možná trochu smutné. Přichází jaro a každý by si představoval, že to bude jako vždy, lidé budou chodit do ulic a normálně se bavit. Všechny nás to, co se děje, překvapilo a paralyzovalo. Ale věřím, že to nějak dáme do pořádku a nepřijdeme dlouhodobě o své svobody a o věci, které jsme budovali. Kdybyste měl ve zkratce uvést – jaké základní kroky k podpoře kultury město podniklo? Když to vezmu chronologicky, nejdříve jsme se dozvěděli o zákazu akcí nad 100 osob, který byl hodně rychle zpřísněný, jako první jsme tedy řešili bezpečí a zdravotnictví, aby naše instituce dodržely všechny příkazy. Svolali jsme si všechny ředitele příspěvkových organizací, což jsou muzea, divadla, knihovny a další, a chtěli jsme od nich vědět, co situace znamená pro jejich provozy. Zároveň dostali celou řadu úkolů, jak vyčíslit případné ztráty a dopady, nejdříve na denní bázi. Pak jsme začali s monitoringem nezřizovaných institucí. Zpočátku to možná bylo trochu chaotické, potřebovali jsme alespoň prvotní představu. První týden byl hodně o tom, abychom vůbec zachovali činnost úřadu, postupně jsme přecházeli na on-line nástroje. Urychlení digitalizace úřadu bylo tedy asi jediné plus celé situace. Na základě dotazníku, který proběhl zřizovanou i nezřizovanou částí kultury, jste pak získali odhadovanou ztrátu… Celkem rychle jsme zjistili, že co se týče zřizovaných institucí, ztráta je zhruba 1 milion denně. Ale to se bavíme jen o kultuře, je třeba se na to podívat z obecného hlediska – na veletrhy,

Filip Živný editor KAM

dopravní podnik, všechny firmy, jejichž provoz byl omezen. Nezřizovaná scéna je samozřejmě gró brněnské kultury, ale nejsou to přímo ztráty města Brna, jsou to ztráty nepřímé a vzhledem k tomu, že těch subjektů je víc, jsou mnohem větší. Začal jsem sledovat, jak se vyvíjí různé programy na jejich podporu, ale s tím jsem brzy přestal. Během pár dní jsem totiž zjistil, že je to jen mediální show. Dokud není rozhodnuto, nemá cenu se řídit něčím, co vláda říká v televizi. Do druhého dne to nemusí být pravda. S ohledem na odhadovanou ztrátu jste tedy přišli s programem finanční výpomoci kulturním institucím? Jedna stránka byla sledovat ta opatření vlády a směřovat k vykrytí mezer, na které nemyslí. Jedno z prvních opatření, které jsme udělali, a nebyl to tento program, bylo kontaktování všech dotačníků. Naštěstí se nám totiž podařilo schválit veškeré dotační programy pro nezřizovanou kulturu v únoru, a věděli jsme tedy, že o tyhle peníze nás už nikdo nepřipraví. Snažili jsme se v rámci schválených dotačních smluv uvolnit podmínky tak, abychom institucím pomohli s cash flow. Což znamená například nevyplácet dotace ve splátkách, ale vyplatit je dřív. Všechny smlouvy ale musíme zdodatkovat, protože některé akce, na které dotace putují, se uskuteční místo na jaře na podzim, některé za rok, některé třeba vůbec. Pak přišel dotazník, ve kterém jsme zjistili, že je celá řada subjektů, u kterých je kompenzace v podobě 50 000 Kč (kterou má ve formě dotace poskytnout právě program finanční výpomoci, pozn. red.) otázkou bytí, či nebytí. 50 000 Kč je totiž hranice, o které může rozhodovat rada. Takže abych to zobecnil,

Projekt Janáčkova kulturního centra by podle Fišera aktuální situace zhatit neměla. Foto: brno.cz

zkoumáme a navrhujeme možnosti, jak pomoci subjektům v rámci existujících smluv. A na základě dat, která postupně vyplynou, i těm ostatním. Bavíme se o celkem širokém časovém horizontu, lze nějak pomoci kulturním institucím v nejbližších kritických týdnech? Jak kde. V některých případech je to hodně složité. Kde byly instituce v městském nájmu, tam jsme nejdříve posunuli splatnost, pak jsme se začali bavit o úplném odpuštění. Ale takhle se nedá pomoct všem. V zahraničí existují modely, jimiž se snažíme inspirovat, například jednat s majiteli objektů, které městu nepatří, aby institucím nájmy alespoň ponížili a město by na nich finančně participovalo. Všechno se teď rychle mění, jak opatření, tak systémy kompenzací i naše možnosti. Takže o další přímé finanční pomoci menším kulturním institucím zatím není rozhodnuto? Kultura ve městě spolu s návaznými službami živí kolem 10 % celé ekonomiky a budeme se snažit peníze na její podporu sehnat. Ale i další malí podnikatelé ve městě, mimo kulturní oblast, jsou v těžké situaci a kompenzace ze strany státu pro ně budou nedostatečné. Je to komplexní problém, podpora těchto podnikatelů ve městě by byla vhodná, ale měly by to být chytře vynaložené peníze, které by měly mířit tam, kde je vidina nějakého multiplikačního efektu.

Všechny nás to, co se děje, překvapilo a paralyzovalo. Ale věřím, že to nějak dáme do pořádku a nepřijdeme dlouhodobě o své svobody a o věci, které jsme budovali. Reagovali jste nějak na kritiku Matěje Hollana, podle kterého vaše reakce a návrhy pomoci nejsou v aktuální situaci dostatečné a nesetkávají se s potřebami brněnské kultury? Já jsem na ni zareagoval tak, že Matěje jsem si jako jednoho z mála lidí musel bloknout. V době, kdy jsem 20 hodin denně komunikoval s lidmi, jsem se dozvěděl, že bych konečně měl začít něco dělat a s lidmi mluvit. Nevím, co na to říct. Bral jsem to jako špatně mířený výpad politické konkurence, na kterém jsme ztratili velmi cenný den. Matěj to asi myslí dobře, ale jde na to špatně. Kritiku sklidilo i Ministerstvo kultury, přesněji řečeno způsob, kterým chce rozdělit pomoc v celkové výši 1,07 miliardy korun. Pan ministr je v podobné pozici, rád by pomohl všem, ale ne na všechny bude mít peníze. Kritika směřuje hlavně k tomu, že na pomoc dosáhnou jen ti, kteří už nějakým způsobem prošli dotačním systémem Ministerstva kultury. Je spousta organizací, kterým by naopak měli všichni zatleskat, že se obešli bez podpory, a v této situaci jsou na tom biti. Ale chápu, že tam musí být nějaká omezení, protože miliarda

a 70 milionů na celou republiku, to není žádná hitparáda. A tlaky by měly jít na hnutí ANO a na pana premiéra, který říká, že lidé by neměli chodit na pracák. Takže pomoc by dle toho měla být mnohonásobně větší. A také rychlejší? Když se podívám do zahraničí, je to všechno od začátku jasné a peníze chodí rychle. Ve Švýcarsku nebo v Holandsku trvá kompenzace 30 minut, nejdříve se posílají peníze a pak se teprve něco dokládá. U nás se několik týdnů dělá systém, který se několikrát změní, a vyjde z toho formulář jak z 90. let, který si musíte vytisknout, někam poslat a pak ho někdo čtyřicetkrát kontroluje, než možná někomu pošlou peníze. Z pozitivnější stránky, mnoho brněnských kulturních institucí (např. Klub Fléda nebo Národní divadlo Brno) si naopak chválí aktuální krizovou komunikaci s magistrátem. Jakým způsobem dokážete s těmi omezenými finančními prostředky držet nad vodou instituce jako NdB? Naše zřizované instituce příspěvky mají, nějakým způsobem s nimi hospodaří. Čili oni třeba nějakou dobu problém s cash flow mít nebudou. Čím déle však budou trvat opatření, tím to bude horší. Třeba Divadlo Husa na provázku by dle mého názoru mělo už v září nebo říjnu potíže zaplatit lidi a provoz. Samozřejmě, budeme se snažit společně vyřešit vše, co přijde, ale bez výrazné pomoci státu může dojít k nutnosti reorganizace či dokonce zániku některých kulturních zařízení.

rozhovor

← Povídali jsme si také o formách pomoci a vlně solidarity.

Pravidelně vydáváte newsletter s informacemi o kultuře, komu je určený? Měli jsme díky strategickému oddělení a Brněnskému kulturnímu parlamentu databázi asi 1 500 adres lidí, kteří se ve zdejší kultuře pohybují a nějakým způsobem ji tvoří. Jsou to tedy informace pro ně. Po prvním čísle jsme zaznamenali velkou odezvu, lidé nám mailem posílali své postřehy i příběhy. Zvláště z těch pozitivních jsem měl radost, zvedla se obrovská vlna solidarity. Nikdo ještě nevěděl, co pro něj situace znamená a o kolik přijde peněz, ale místo, aby to lidé řešili a brečeli, začali šít roušky, mobilizovat se na pomoc seniorům a tak dále. Ještě ten den, kdy začal nouzový stav, se odehrál koncert Filharmonie Brno, nakonec předtočený a puštěný on-line. Na základě tohoto podnětu jsme viděli, že to alespoň nějak jde, a začali přemýšlet nad projektem, který by on-line aktivity zastřešil. Ve spolupráci s TICem a časopisem KAM pak vzniklo nikamvbrne.cz. Jak koronavirus ovlivnil práce na už probíhajících projektech, například Janáčkově kulturním centru? Je vůbec čas na něco jiného? Takto velké projekty běží dál. Janáčkovo kulturní centrum bychom měli za každou cenu dotáhnout. Je tam významné kofinancování, projekt je v rámci těch kulturních asi nejdál. Spíš mě mrzí plány, které jsem měl nachystané, například projekt s pracovním názvem Plug and Play, díky němuž by se zjednodušilo pořádání akcí ve veřejném prostoru, pracovali jsme na tom rok se čtyřmi městskými částmi. Řešil jsem

Kultura ve městě spolu s návaznými službami živí kolem 10 % celé ekonomiky a budeme se snažit peníze na její podporu sehnat. Ale i další malí podnikatelé ve městě, mimo kulturní oblast, jsou v těžké situaci a kompenzace ze strany státu pro ně budou nedostatečné. také Brasil Fest Brno, výsledek naší spolupráce s konzulátem v São Paulu. S akcemi naplánovanými na červen a léto tedy asi nemá obecně cenu počítat? Každý se snaží to rozhodnutí oddálit, ale osobně si myslím, že neproběhnou. Další velkou akcí se zatím nejistou budoucností je festival POP MESSE. Zaujalo mě místo, kde má probíhat, tedy kolem Bobycentra a stadionu Za Lužánkami. Spor města a podnikatele Libora Procházky ohledně majetků v oblasti se tedy nějak pohnul? Pohnul se celkem zásadně. Předběžné rozhodnutí soudu říká, že do ukončení sporu o majetcích pana Procházky na brněnských pozemcích nemůže s těmi komunikacemi nijak nakládat. Zamezilo se mu vybírání parkovného a blokování oblasti.

Když mluvíme o stadionu Za Lužánkami, brněnská Zbrojovka, jejímž jste dlouholetým fanouškem, se také zapojila do pomoci v době koronaviru. O co přesně jde? To je přesně ta vlna solidarity, která si zaslouží pochvalu. Spousta subjektů dokáže myslet nejen na svou špatnou situaci, ale využít svého jména a úsilí k pomoci. To je nejen příklad našich divadel, které začaly šít roušky a dobrovolnicky organizovat, ale také třeba Zbrojovky. Fanoušci společně s vedením vymysleli akci na podporu zdravotníků. Jde o virtuální vyprodání stadionu Za Lužánkami na zápas se Slavií z roku 1996. Už se jim podařilo vybrat přes milion korun. Klobouk dolů před těmi, co to vymysleli. I před fanoušky Slavie, kteří se také zapojili. Radním pro kulturu jste od listopadu 2018. Podařilo se vám prosadit za tu dobu některé ze svých cílů? Například začít zavádět vícezdrojové financování divadel? Zrovna tohle se nám nepodařilo vůbec. Asi půl roku jsme o tom neměli moc s kým jednat, pozice ministra kultury byla nahnutá. A když potom přišel pan Zaorálek a mluvili jsme s ním například o tom, že by se stát mohl podílet na financování Národního divadla Brno, když už má to „národní“ v názvu, po krátké debatě jsme pochopili, že k tomu nedojde. Ale podařilo se nám sehnat více peněz pro nezřizovanou kulturu, vytvořit strategické oddělení koncepce a rozvoje, měly začít přípravy na kandidaturu Brna na evropské hlavní město kultury, které jdou teď bokem. Také jsme s Jihomoravským krajem dojednali navýšení peněz do Jihomoravského filmového nadačního fondu, ale vzhledem k tomu, co se teď událo, k němu nakonec nedojde. Všechno, co se během roku zahájilo a vypadalo dobře, zastavil koronavirus. Trochu odlehčení na závěr. Kde vy hledáte kulturu v těchto dnech? Víceméně na nikamvbrne.cz, které se rozjelo do podoby slušného kulturního nekalendáře. A pak co mi lidi naposílají. V čem ležím nejvíc, když mám trochu času, je vyhledávání informací o řešení téhle krize v zahraničí. Hledám inspiraci v Holandsku, Belgii, Velké Británii. A sleduju také Donio, takže momentálně mě kultura stojí mnohem více než předtím.

(ni)KAM v Brně

Rušíme omezení volného pohybu. Omezujeme rušení omezení volného pohybu. Deset lidí. Dva lidi. Třicet lidí. Odvoláváme, co jsme odvolali, slibujeme, co jsme slíbili! Vy se v tom vyznáte? My se snažíme. V době uzávěrky tohoto vydání (ni)KAM v Brně není nic jisté, pracujeme tedy s tím, co si myslíme, že víme. Divadla jsou zavřená. Galerie jsou zavřené. Kina jsou zavřená. Restaurace jsou zavřené, o hospodách ani nemluvím. Ani ty nejpřizpůsobivější provozy nemají zajištěné přežití (Darwinovi by vstávaly vlasy hrůzou). Dost pesimismu, následující stránky mají být svědectvím o tom, že když se chce, tak to jde, alespoň dočasně. Divadla vysílají na sociálních sítích, galerie a výstavní sály si můžete prohlédnout v 3D on-line prostředí, koncerty se streamují, restaurace okýnkují, ačkoli jakákoli kultura stolování úpí. Tak se potkáváme na síti a potvrzujeme prvotní význam tohoto slova. Jednotlivé body spojené vlákny, která jsou dočasně jedinou zodpovědnou možností sociální interakce. Obrovská vlna solidarity, projekty na pomoc všem, koho

V on-line prostoru se po dobu uzavření divadel můžete potkat například se souborem Divadlo MALÉhRY, tvořeným herečkami Danielou Zbytovskou, Barborou Seidlovou a Nikolou Zbytovskou. Foto: Divadlo MALÉhRY

Za divadlem na internety

by mohla pandemie zásadně zasáhnout, ať už zdravotně nebo ekonomicky, to jsou pozitivní světélka ve všeobecné nejistotě. O co se snažíme my? Zprostředkovat informace čtenářům, kteří pátrají, kde tu uschovanou kulturu najít, být prstem směrujícím k projektům, jež zachovávají mezilidský kontakt nebo se snaží ekonomicky podpořit skomírající instituce a lidi, které živí. Chcete-li být i vy vidět, ozvěte se nám, rádi vymyslíme, jakým způsobem vás do časopisu zařadit. Také budeme vděční za jakoukoli podporu od vás, například formou předplatného. Snad se vše co nejrychleji přežene. Možná budeme alespoň houževnatější, odolnější vůči případným krizím budoucím. A možná najdeme nové cesty, které by jinak zůstaly skryté. Pro rozšířené verze některých článků a rozhovorů z tohoto časopisu navštivte web www.planetabrno.cz.

Filip Živný editor KAM

divadlo

Ptal se mě pán při rouškové diskuzi o těžké situaci umělců: „A kde na těch internetech to divadlo je?“ Zvláště díky sociálním sítím jsme nepřišli o naše oblíbené herce a scény v těchto měsících úplně. Podíváme se, která divadla vás v domovech potěší alespoň on-line programem. Díky facebookových stránkám Divadla Radost si mnozí rodičové, unaveni vymýšlením aktivit pro své děti, mohou dát alespoň na chvíli pohov. Divadlo Radost totiž několikrát týdně čte dětem, zpívá dětem a tvoří s dětmi. V Divadle Bolka Polívky si místní principál každý pátek povídá před facebookovým publikem s hosty, středeční večery nás pak téměř po celou dobu karantény baví Čtení ke kafi hereček divadla MALÉhRY, které se aktuálně přesouvá do formy natáčených podcastů. Herci Divadla Husa na provázku nám pravidelně přes FB předčítají Dekameron (ještě že má tolik kapitol!), v dubnu také divadlo spusti-

V Městském divadle Brno i na dalších brněnských scénách se také zkouší. Ovšem za přísných hygienických podmínek. Foto: MdB

lo vlastní podcastový kanál s názvem PRVZK_PODCAST plný audiorozhovorů se zajímavými osobnostmi. HaDivadlo nás zásobuje pravidelnými kulturními tipy kolektivu a hostů HaDivadla, fotkami, videi i dalšími drobnostmi, díky kterým s ním můžeme zůstat v kontaktu. Městské divadlo Brno uvolňuje na YouTube záznamy celých her, jimiž si můžete zpříjemnit

dlouhé večery, podobné záznamy najdete i na YouTube kanálu Divadla Barka. Národní divadlo Brno zůstává ve styku se svými fanoušky mimo jiné pomocí natáčení videí s útržky her i zajímavostmi o svých budovách i práci. Tak ty internety a fejsbuky pořádně sledujte, určitě toho objevíte mnohem více. (živ)

(ni)KAM v Brně

Do éteru s novým podcastovým kanálem Provázku

divadlo

Nečekaná situace si žádá nečekaná řešení. Jako mnoho jiných, i tvůrce z Divadla Husa na provázku donutila koronavirová pandemie hledat nové cesty, jak mluvit o tématech, která pokládají za důležitá. Co na tom, že se přitom ze zkušených dramaturgů stanou nesmělí moderátoři a ze zapřisáhlých návštěvníků divadla posluchači? Před Velikonocemi tak Provázek spustil vlastní podcastový kanál s názvem PRVZK_PODCAST plný audiorozhovorů se zajímavými osobnostmi, které dovedou situaci spojenou s koronavirovou pandemií nahlédnout jinak než skrze zdravotnické statistiky a ekonomické ukazatele dominující dnes veřejné diskusi. V podcastu se posluchači dosud mohli setkat třeba s biologem a teologem Markem Orkem Váchou, básníkem Radkem Štěpánkem, knězem Janem Hanákem či s vedoucí oblastní Linky důvěry Zdeňkou Švancarovou. Večer co večer přitom provázkovští herci neúnavně pokračují i v oblíbeném čtení z Boccacciova Dekameronu. (red)

herce Cyrila Drozdu U podcastu se setkáte s oblíbenými herci i dalšími zajímavými osobnostmi. Foto: Jakub Jíra

PRVZK_PODCAST Divadlo Husa na provázku www.anchor.fm/husanaprovazku

Barka chystá festival i koncert Pokáče

divadlo

Co dělá v době, kdy divadla nehrají, nejen brněnskému publiku důvěrně známý obličej Cyrila Drozdy? Mračí se, nebo usmívá? A kde ho uvidíme, až ho zase budeme moci někde vidět? Zeptali jsme se oblíbeného herce na 3 otázky. Nová doba. Divadla nemohou hrát, produkce filmů a seriálů se zastavuje. Jak si udržujete v této situaci dobrou náladu? Dřepím doma a třesu se hrůzou, co všechno budu muset dělat, až budu muset. A těším se na kolegy, hlavně na chvilky po práci. Spravuju si kolo a plánuju výlet k Maruně Ludvíkové do Bílovic. Rychle shromažďuju knihy zadávané mi ke studiu a pomalu čtu tu první. Bdím nad synkem, aby se učil – tedy 1x za den zabdím a pak trávím den s pocitem dobře vykonané práce. Máte nějaký tip pro čtenáře, jak zůstat v kontaktu s kulturou ze svého domova? To není možné, nebýt. Obohatíte naši kulturu, když vymyslíte, jak na to. Slyšel jsem o jednom poustevníkovi, zaplaťpámbu za každého. Ale musíme prakticky. Jinak jsme odsouzeni dál být tak.

Zeptali jsme se Anety Vidurové z Divadla Barka, jak zvládají současnou situaci a na co se můžeme těšit v podzimních měsících. Odpověď si přečtěte na následujících řádcích. Už v lednu bylo jasné, že v rozpisu není do konce sezóny volný jediný den a Barku čeká náročný půlrok… Zároveň jsme byli ale rádi. Znamená to, že našim integrovaným, studentským, tanečním i činoherním souborům se daří, že v nich působí ochotní lidé i múzy všeho druhu. Pak nás ale všechny zaskočila pandemie a s ní i krize kulturní. Naše soubory ale elán neztrácejí. Zkouší po Skypu, tančí doma… My v Barce opravujeme, natíráme, archivujeme. A věříme v příznivý podzim. Přesunuli jsme na září vyprodaný benefiční koncert Pokáče, připravujeme integrační představení pro děti a v říjnu nás čeká FEST IN, festival integrované tvorby. Vzhledem k okolnostem je totiž konečně čas jej naplánovat tak, jak si zaslouží. A taky vlastně slavíme! Liga

3 otázky pro…

Představení z FEST IN 2019: Na cestě, soubor SEtkání. Foto: Michal Šmoldas

V jakých představeních vás uvidíme, až se zase bude moci hrát? Čevengur, Náměsíční (HaDi to méně šťastně tituluje Náměsíčníci), Maloměšťáci, Vyhnání Gerty, Indián v ohrožení, Faust doktorand, Woyzeck, Maryša. Stále pevně věřím v Invalidní sourozence. Na Špilberku u konkurence Zimní pohádka, budou-li Špilberky.

vozíčkářů funguje už 30 let. Tak snad se všeho dočkáme ve zdraví. To ze srdce přejeme i vám všem. (živ)

Divadlo Barka www.divadlobarka.cz

(ni)KAM v Brně Prozatímní české národní divadlo v Brně vzniklo až roku 1884 v budově na rohu Radvitova (Žerotínova) náměstí a Veveří ulice. Stavba sloužila múzám až do roku 1952, pak byla kvůli špatné statice stržena.

Budova Prozatímního českého národního divadla v Brně na místě dnešního Bílého domu. Foto: Národní divadlo Brno

Hluboké kořeny brněnského divadla Reduta je nejstarší divadelní budovou ve střední Evropě, první zmínky o ní pochází už z roku 1608. Její historie potvrzuje věc, kterou všichni Češi tak nějak tuší – divadla dobře hoří. Možná i proto bylo dnešní Mahenovo divadlo první elektrifikovanou scénou na evropském kontinentu. Požáry Reduty v letech 1785, 1786 a na počátku 19. století, mnohem více pak požár Národního divadla v Praze, Okružního divadla ve Vídni a divadla v Nizze. To byly některé z argumentů, proč by v roku 1882 nově vzniklé budově dnešního Mahenova divadla mělo být elektrické světlo. Na Vlhké (tehdy Offermanově) ulici kvůli tomu vyrostla i malá parní elektrárna, celou elektrifikaci prováděla firma Thomase Alvy Edisona (Jára Cimrman údajně skončil v konkurzu na zhotovení projektu těsně druhý). Odhlédněme ale nyní od záležitostí drátů a proudu. Co se českého divadla týče, první česky hra-

nou operu mohli diváci spatřit roku 1767 v Redutě, ovšem v podání německých herců. Prozatímní české národní divadlo v Brně vzniklo až roku 1884 v budově na rohu Radvitova (Žerotínova) náměstí a Veveří ulice. Stavba sloužila múzám až do roku 1952, pak byla stržena a na jejím místě o více než 20 let později pro potřeby stranických funkcionářů vyrostl Bílý dům, pro svůj původní účel nazývaný KOKOS (KOmunistický KOStel). K Mahenovu divadlu (původním jménem Na hradbách) a Redutě v roce 1965 přibylo ještě divadlo Janáčkovo, to už ale nebylo Národní divadlo Brno opuště-

né. V Brně již existovalo Divadlo Radost (1949) i Městské divadlo (1945, původně umístěné na dnešní Gorkého ulici). Od 60. let také fungovalo Satirické divadlo Večerní Brno, nutno podotknout, že za normalizace ne tolik „satirické“, jak by si asi přálo. Na jeho místě dnes naleznete Divadlo Bolka Polívky. V 70. letech se profesionalizovaly také dvě budoucí velmi jasné hvězdy brněnského divadelního nebe – Divadlo na provázku a HaDivadlo. Základy dnešní městské scény tedy byly položeny. Z mladších jmenujme Divadlo Líšeň, Divadlo Polárka, Divadlo Barka, v Brně působící BuranTeatr, také ochotníky z Divadla Feste, ochotníky z divadla Druhý Pád, mladou krev z Divadla na Orlí a Studia Marta i mnohé další. Při pohledu na množství a sílu brněnských divadel nezbývá než věřit, že byly před koronavirem… a budou i po něm. Filip Živný Editor KAM v Brně

(ni)KAM v Brně

3 otázky pro ředitele Národního divadla Brno Martina Glasera Co dělá personál Národního divadla Brno, když se nemohou hrát představení? A nepřijdou diváci o premiéry, které byly v plánu? Povídali jsme si s ředitelem divadla Martinem Glaserem. Divadla jsou dočasně uzavřená. Jak trávíte vy a vaši kolegové čas? Je to velmi různé. Dílny běží dál na 100 % výkonu, kolegové z jevištní techniky mají za sebou technické zkoušky chystaných premiér, v činohře se dál zkouší, i když s rouškami. Na návrat z domácí přípravy se pomalu chystají i další kolegové z opery a z baletu. Vedení divadla i jednotlivých souborů pracuje ještě intenzivněji než kdy dříve – kromě řešení nečekaných provozních problémů, které nová situace přináší, připravujeme několik variant plánů, jak zase celé divadlo uvést do chodu a otevřít divákům. A jak maximálně snížit škody, které zákaz divadelních představení napáchá.

3 otázky pro Stanislava Mošu, ředitele a režiséra Městského divadla Brno

Jakým způsobem mohou lidé podpořit Národní divadlo Brno? Pomůže, když se co nejdříve po otevření divadel diváci vrátí a budou k nám pravidelně chodit jako před zákazem hrát divadlo. A největší pomoc by nám diváci poskytli, kdyby si zakoupili předplatné na celou sezónu – ať už některý z připravených balíčků přímo na pokladně divadla, která už bude v květnu fungovat, nebo si po zveřejnění hracích plánů na příští sezónu sestavili sami své FlexiAbo on-line na našich stránkách. Na jaké premiéry a akce se můžeme těšit, až se situace uklidní? My chceme uvést všechny premiéry, které zbývaly do konce sezóny, protože už jsme je měli buď kompletně vyrobené, nebo byl nakoupený materiál. Diváci nepřijdou ani o operní Řecké pašije, baletní Radio and Juliet nebo činoherního Lilioma a Velmi, velmi, velmi temný příběh. Naším cílem bude i připravit celou sezónu 20/21 podle ohlášených plánů. Pokud nastanou ze strany města rozpočtové restrikce, tak razantně omezíme podzimní program, v krajní variantě bychom po prázdninách roku 2021 už neuvedli žádnou premiéru. (živ)

divadlo

Národní divadlo Brno chce uvést všechny naplánované premiéry. Foto: NdB

zkoušky historického dramatu Josefa Boučka Noc pastýřů o životě Jakuba Jana Ryby. Premiéru máme stanovenou na počátek měsíce září (konkrétně na 12. 9.). Máte nějaký tip pro čtenáře, jak zůstat v kontaktu s kulturou ze svého domova? Rád bych při této příležitosti poznamenal, že je to právě kultura, která nám vydatně pomáhá toto nepříjemné období překonávat. Vždyť co jiného nám pro naši duševní radost zbývá než literatura, dobré filmy či přenosy divadelních představení. Naše divadlo konkrétně poskytuje možnost on-line přenosů našich starších autorských inscenací, které byly napsány přímo pro naše divadlo a které již mají po derniéře. Záznamy jsou pravidelně umisťovány na náš YouTube kanál MdB TV.

V krátkém rozhovoru se Stanislavem Mošou se dozvíte, na co se v Městském divadle těšit po uvolnění opatření, i jak s ním zůstat ve spojení do té doby. Na jaké premiéry se v Městském divadle můžeme těšit, jakmile to situace umožní? Našim divákům stále dlužíme uvedení nádherného muzikálu Grand Hotel z období předválečného Berlína. Hned další premiérou bude inscenace historického dramatu Williama Shakespeara Antonius a Kleopatra na Činoherní scéně, v titulních rolích s Petrem Gazdíkem a Ivanou Vaňkovou. Pevně doufáme, že ještě před prázdninami představíme svému obecenstvu muzikálovou pohádku Petra Ulrycha O statečném kováři na Biskupském dvoře. Ještě před prázdninami zahájíme

divadlo

Stanislav Moša přiblížil aktuální situaci v Městském divadle Brno. Foto: MdB

Jak mohou fanoušci v této době Městské divadlo podpořit? Ale vždyť oni nás už podporují. Vskutku ve velkém obnovují své předplatné na příští sezónu, což vnímáme jako výraz jejich víry v naši klidnější společnou budoucnost a také jako důkaz jejich solidarity. (živ)

(ni)KAM v Brně

Divadlo Bolka Polívky on-line

divadlo

Zeptali jsme se Michala Adamíka z Divadla Bolka Polívky, jaké on-line aktivity nám divadlo po dobu koronavirové krize nabízí a jak je můžeme můžeme podpořit. Odpovědi vám přinášíme v tomto článku. V průběhu dubna jsme připravili sérii live streamů, které jsme vysílali na našem Facebooku, YouTube a prostřednictvím internetové televize MALL.TV. Páteční vysílání patřila Bolku Polívkovi a jeho hostům – u nás v divadle ho navštívili třeba jeho dcera Anna a syn Vladimír, klaunské duo Michal Chovanec s Ondřejem Klíčem, Jan Budař, Hana Holišová, David Rotter a Petr Halberstadt. Záznamy jsou ke zhlédnutí na našem YouTube a Facebooku. V květnu spustíme pravidelné vysílání podcastů. Ty nabídnou příjemné rozhovory, dobrý humor a netradiční pohled do zákulisí našeho divadla. Co se týče podpory našeho divadla, máme založenou sbírku na dárcovské platformě Donio.cz, kde můžete přispět libovolnou částkou. Rádi bychom poděkovali našim divákům za jejich přízeň a podporu. Moc se těšíme, až se s vámi opět uvidíme v hledišti našeho divadla. (živ)

Foto: Divadlo Radost

Doma s Radostí

Pravidelné rozhovory Bolka Polívky s hosty naleznete on-line. Foto: Divadlo Bolka Polívky

Divadlo Bolka Polívky www.divadlobolkapolivky.cz www.fb.com/divadlobolkapolivky

Každý týden uvádí Divadlo Radost na webových stránkách jednu ze svých starších pohádek s odkazem na její záznam na YouTube, a pomáhá tak dětem i rodičům překonat domácí nudu. Není to však jediná aktivita, kterou se v on-line světě prezentuje. Herci divadla na Facebooku několikrát týdně dětem čtou, zpívají nebo s nimi tvoří. Každý den si tak můžete užít jejich společnost a talent, který, jak je vidět, dokáže překonat všechny hranice a rozdávat radost nehledě na situaci. (živ) Divadlo Radost www.divadlo-radost.cz Facebook Divadlo Radost

Jak z toho dovnitř?

hudba

Venku krásně a žádný fesťáky. Žádný open-airy. Na pódiích ani N.O.H.A. Veškeré dění se přesouvá mezi stěny našich domovů a hudební scéna, zvyklá, že za ní lidé chodí ven, se musí adaptovat a vyřešit nečekanou otázku – jak z toho dovnitř? Odpověď nabídl projekt Káznice LIVE, o kterém vás podrobněji informujeme v tématu tohoto vydání. Streamování koncertů z prostředí bývalé káznice na Cejlu získalo velmi dobré ohlasy, není však jediným podobným úsilím. Hudebníci z Filharmonie Brno hrají z domova svým posluchačům přímo do reprobeden či sluchátek přes filharmonický facebookový profil. Hudebníci jako Dan Vertígo, kapela Poletíme? a mnozí další se snaží zůstat ve spojení pomocí živě přenášených koncertů ve speciálních „karanténních“ úpravách. Mnoho kapel v tento čas také vydává nová alba, singly a klipy, na YouTube můžete nalézt například novou píseň od Květů Den za dnem z filmu Jana Hřebejka Veterán. Live streamy nabízí i elektronická scéna, velmi aktivní je například d’n’b partička

Dan Vertígo s kapelou na streamu z bývalé káznice. Foto: Káznice LIVE

Mindicted. Velká vlna podpory a počty sledujících ukazují, že kultura a hudba nejsou jen jakýmsi bonusem k základním lidským potřebám, ale staly se jejich přímou součástí. Právě v těchto měsících zdánlivého ticha může být naše účast a náš zájem tím nejhlasitějším a vyjádřením solidarity. Z dlouhodobého hlediska snad nebude adaptace umělců i fanouš-

ků na tento stav nezbytná, pokud by se však na nějakou dobu nezbytnou stala, rozhodně je nakročeno dobrým směrem. Hodí se samozřejmě i přímá podpora finanční. Brněnské kluby a další instituce pořádají „koncerty o ničem“, které slouží jako platforma pro pomoc od jejich fanoušků, díky níž by zaplatily alespoň nezbytné náklady na své udržení. (živ)

23 inzerce

(ni)KAM v Brně

3 otázky pro…

#Brno město hudby

hudba

V průvodci #Brno město hudby, jehož kapitolu o opeře jsme vám představili v minulém vydání, se dozvíte i zajímavosti o brněnské jazzové scéně. Hudební publicista Boris Klepal uvedl segment s názvem Improvizační liga následujícím textem.

Martinu Hrbkovou z kapely Přístav Kde teď mohou vaši fanoušci najít svůj Přístav? V této karanténní době najdete Přístav nejčastěji na sociálních sítích. Na FB profilu Přístav a celkem čerstvě na vlastním YouTube kanálu, kde jsou videa z výročního koncertu ke 20 letům existence kapely. Zrovna před pár dny jsme přidali nové, podomácku vyrobené video k písni Ovečky. Tak mrkněte. Potěšíte. Jak se bavíte v „domácím vězení“, píšete nové písničky? Mám malé děti, takže neustále vymýšlím nějakou zábavu pro ně. Nejlepší jsou kartonové krabice – s těmi se dá navymýšlet věcí! Bavím se samozřejmě i hudbou. Když děti usnou, s mým mužem Alešem si přehráváme po večerech písničky, na které před karanténou nebyl čas. S kapelou Přístav pak děláme videohovory namísto pravidelných zkoušek. Chatujeme si o nových nápadech, písničkách a vůbec se bavíme o tom, jak trávíme život v izolaci. Často dojde na „imaginární hospodu“. A na co se můžeme těšit, až bude zase možné hrát? Pokud se zadaří, pak budeme hrát s Přístavem 5. září v Brně na Starolískoveckém fesťáku, který je naší srdcovkou a na jehož dramaturgii a organizaci se podílíme. Mimo naši kapelu vás zvu na Hop Trop, Poutníky nebo třeba kapelu Jananas. Letos, nejen coby krajští pořadatelé, přijdeme o festival Porta. Ale kdo ví. Třeba se nám podaří udělat na podzim jakýsi „otisk Porty“ v Brně.

„Jaká je moje definice jazzu? Je to bezpečný sex na nejvyšší úrovni,“ prohlásil americký spisovatel Kurt Vonnegut. Brno má nejméně tři pravidelné jazzové festivaly, kvalitní big band i jazzovou katedru na JAMU. Velcí promotéři jsou ve městě doma stejně jako individuální jazzoví aktivisté. Klidně se může stát, že v rozmezí několika dnů v Brně koncertuje orchestr Wyntona Marsalise a domácí improvizační big band Divergent Connections Orchestra. Vzdálenými kmotry brněnského jazzu jsou saxofonisté Gerry Mulligan a Charlie Parker. Kapela prvního z nich výrazně ovlivnila formování Orchestru Gustava Broma. Parkerovi se zase říkávalo Bird (Pták, latinsky Ornis). Tak se také jmenoval první a jediný brněnský jazzový klub, který vydržel déle než pár sezón. (red)

Celou kapitolusi můžete přečíst na www.mestohudby.cz. Foto: archiv JazzFestBrno

Hudební průvodce Brno Kapitola 2 #Brno město hudby UNESCO www.mestohudby.cz www.nikamvbrne.cz

Pavel Zemen z JAMU získal cenu ministra školství

hudba

Dobrých zpráv není nikdy dost, zvláště týkají-li se brněnských studentů. Mladý talentovaný pianista a doktorand Hudební fakulty JAMU rozšířil portfolio svých dosavadních úspěchů o Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty a absolventy studia ve studijním programu a za mimořádné činy studentů. Ocenění za rok 2019 předal Zemenovi ministr Robert Plaga osobně. „Komise ocenila Pavla Zemena právě pro jeho mimořádný talent a jeho pedagogickou činnost v oblasti hudby,“ uvedla Adéla Krejčová z Odboru vysokých škol při MŠMT. Cena se podle ní uděluje vynikajícím studentům nebo absolventům bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu za mimořádné výsledky ve studiu nebo ve vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti související se studiem v daném studijním programu. Dále se tato cena uděluje studentovi

Pavel Zemen dělá dobré jméno brněnským vysokým školám. Foto: JAMU

nebo absolventovi bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu za mimořádný čin prokazující občanskou statečnost, odpovědnost nebo obětavost. (lm) Janáčkova akdemie múzických umění v Brně www.jamu.cz

25 inzerce

(ni)KAM v Brně

3 otázky pro Marii Kučerovou, ředitelku Filharmonie Brno Koncerty Filharmonie Brno si dočasně nemůžeme vychutnat osobně, na co se zatím aspoň těšit? Ke krátkému rozhovoru jsme pozvali její ředitelku Marii Kučerovou. Jak se mohou lidé, kterým chybí vaše koncerty, s Filharmonií Brno setkat ze svého domova? My jsme jako velký orchestr bohužel v té nejpostiženější kategorii. Obávám se, že naše koncerty bude možno pořádat až úplně jako poslední v řadě uvolňovacích nařízení, ale kdy to bude, ví Bůh a epidemiologové. Koncerty chybí posluchačům i hudebníkům, ale naše možnosti jsou zoufale omezené. Naposledy to byl streaming nádherného hudebně-vizuálního projektu Obrázky z výstavy přesně v den omezení koncertů, nyní nás naši posluchači mohou sledovat na Facebooku, kde naši hudebníci hrají z domova a mají obrovské ohlasy.

Kvůli epidemii jsme letos přišli o oblíbený Festival duchovní hudby. Uslyšíme některé z plánovaných koncertů v náhradních termínech? Festival byl kompletně hotov a katalog šel do tisku, těsně jsme ho zarazili. Je to obrovská škoda a vyhozená roční práce několika lidí. Festival si zakládá na unikátní dramaturgii, která je pro každý rok jiná, nelze ho proto mechanicky přesunout. Do příštího ročníku se přesto podařilo dramaturgovi Vladimíru Maňasovi dostat alespoň dva projekty – tříkoncertní Temné hodinky s kompletem responsorií tajemného Carla Gesualda da Venosy a premiérovou festivalovou objednávku Martina Smolky pro kostel svatého Augustina a soubor Cappella Mariana. Na co se můžeme těšit, až vám situace dovolí opět fungovat naplno? Určitě na všechno, koncerty chybí! Pokud by se podařilo rozhýbat koncertní život v červnu, stihli bychom ještě poslední abonentní koncert sezóny s šéfdirigentem Daviesem a závěrečný společný koncert Mozartových dětí a Tata Bojs. Přiznám se ale, že jsem spíš pesimistická. Reálněji vidím letní open-air festival Špilberk s hity jako Carmina Burana nebo Obrázky z výstavy a potom regulérní

Když nemůže Mohamed do galerie…

hudba

Marie Kučerová doufá v brzké shledání s diváky. Foto: Filharmonie Brno

zahájení sezóny – letos v katedrále na Petrově s panem šéfdirigentem, Antonem Brucknerem a Arvö Pärtem. Posledně jmenovanému zahrajeme 11. září přesně v den jeho 85. narozenin! (živ)

výstavy

… musí galerie k Mohamedovi domů. Nebo k vám. Sedět si v obýváku v křesle s notebookem na klíně a přitom procházet Moravské zemské muzeum, pak to vzít přes Špilberk a skončit v Muzeu romské kultury? Doba koronavirová přináší veskrze zvláštní zážitky. Umění si vždycky najde cestu. Ať je to jakkoli neobvyklé, buďme rádi, že nejsme odříznuti od výstavních síní docela. Muzeum romské kultury svůj on-line program nazvalo přímo „Muzeum u vás doma“, kromě virtuální prohlídky vás kulturně obohatí i pomocí koncertů, kvízů a další zábavy. Výstavy na Špilberku i hrad samotný si, podobně jako prostory Moravského zemského muzea s jejich výstavami, můžeme prohlédnout ve 3D na svém monitoru. Slyšeli jste už o #moravskagaleriedoma? Pod tímto heslem a potažmo i hashtagem vás Moravská galerie zásobuje on-line aktivitami pro děti i pro dospělé. Prohlídky sbírek muzea, videa, pracovní listy a rozhovory,

Studie čtenáře, pravděpodobně autoportrét, je perokresbou vytvořenou Friedrichem von Amerlingem. Amerling je stěžejním umělcem expozice Brno předměstí Vídně. Foto: Moravská galerie

ukázky z knih a publikací, podcasty... Virtuálně se můžete podívat i do atomového krytu 10-Z pod Špilberkem nebo všech provozů Muzea Brněnska, aktivity a zábavu na doma inspirovanou pravidelnými programy pro rodiče s dětmi vily Löw-Beer v Brně naleznete na facebookové stránce Vila dětem. Díky odborníkům z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity na YouTube kanálu Heraldická procházka Brnem poznáte erby, které

jsou v našem městě k vidění. A nebo vezměte do ruky štětec, který jste tak dlouho nechali odpočívat, a využijte dlouhé večery i odpoledne bez návštěvy galerií a muzeí k vlastnímu uměleckému vyjádření. My, co umíme namalovat jen obrys psa z profilu a schodiště dvěma tahy, zůstaneme u on-line programů. (živ)

(ni)KAM v Brně

Moravská galerie vydává knihu o malíři Josefu Šímovi

výstavy

Ještě v květnu budou výstavní prostory Moravské galerie pro návštěvníky uzavřené – už se ale blýská na lepší časy. Otevření naplánovala galerie na 1. června, tady na Mezinárodní den dětí, pro které také chystá zábavně-edukativní program. Už v květnu se ale mohou lidé seznámit s novinkou, na níž Moravská galerie dlouho pracovala. Jde o knihu Josef Šíma: Jak namalovat vejce. Kniha je určena především dětským čtenářům od devíti let, ale potěší určitě i starší čtenáře, kteří se zajímají o malíře Josefa Šímu, moderní umění nebo o třeskuté dějiny 20. století. To vše totiž v knize najdou – Šíma v ní vzpomíná na své začátky v Česku, na svůj obdiv k zázrakům vědy a techniky, k němuž ho přivedly knihy Julese Verna, i na život vojáka v zákopech první světové války. Je toho ale mnohem víc! Jak namalovat vejce je knihou bohatě ilustrovanou, její součástí jsou komiksy, jež zobrazují vybrané příběhy ze života umělce. Autorem kreseb je známý umělec Jiří Franta, autorkou textů Silvie Šeborová, teoretička a kritička současného umění. (red)

výstavy

Foto: Chybik+Kristof Architects & Urban Designers

Mendelův skleník od architektů Chybík+Krištof

Jak namalovat vejce Josef Šíma Moravská galerie www.moravska-galerie.cz

Další pozitivní změna na Mendelově náměstí. Místo, v němž Gregor Johann Mendel položil základy dnešní genetiky, dostane novou podobu. Torzo Mendelova skleníku v Brně zrekonstruují architekti ze studia Chybík+Krištof pro starobrněnské opatství. Návrh na znovuzrozený skleník čerpá z archivních materiálů a v mnohém vychází z původní podoby stavby. Dokončen bude k příležitosti oslav 200 let od narození Mendela v roce 2022. (živ) Rekonstrukce Mendelova skleníku Chybik+Kristof Architects & Urban Designers

Muzeum romské kultury on-line

výstavy

Muzeum romské kultury patří již bezmála 30 let k institucím nabízejícím zajímavé výstavy i akce. O tom, jak se muzeum adaptovalo na aktuální situaci i co nás čeká dál, jsme si povídali s ředitelkou Janou Horváthovou. Jaké aktivity nabízí Muzeum romské kultury pro své návštěvníky v době uzavření institucí? JH: Byla to pro nás výzva, ale spustili jsme program nazvaný Muzeum u vás doma. V rámci něj jsme na facebookovém kanálu nabízeli kvízy z kultury a dějin Romů o knihy a další ceny. Náš on-line program vyvrcholil na Mezinárodní den Romů, kdy jsme nabízeli na YouTube kanálu muzea tematická videa po celý den, streamovali jsme také živě on-line koncert romských muzikantů, který vidělo téměř 20 000 lidí. Ukázalo nám to sílu on-line prostředí a umožnilo rozšířit dosah našich aktivit na Romy z celého světa, od nichž máme zpětné vazby, že nás sledují na sociálních sítích.

Kromě výstav nabízí muzeum i koncerty a další akce. Foto: Muzeum romské kultury

Muzea se otevírají od 25. května, jaké jsou vaše plány? JH: Pro individuální návštěvníky a rodiny otevíráme 26. května. Už na začátku měsíce ale prodlužujeme pro velký zájem probíhající výstavu Lavutara. Cestami romských muzikantů a jejich písní, a to až do února 2021. Při té příležitosti připravujeme sérii stream koncertů romských hudebníků, která snad v 2. polovině léta přejde již v produkci živou i s ná-

vštěvníky ve venkovním prostoru muzea. Chystáme také program pro rodiny s dětmi, kterým nabídneme speciální, na míru ušité aktivity. Vše bude na našem webu www.rommuz.cz. S otevřením sezóny také souvisí otevření v Hodoníně u Kunštátu. Památníku holocaustu Romů a Sintů na Moravě, kde jsou připraveny výstavy i aktivity pro rodiče s dětmi, i tam otevíráme 26. května. Těšíme se na všechny návštěvníky. (živ)

(ni)KAM v Brně

Cesty. Tisíc let putování krajinou

výstavy

Dagmar Černouškovou a Jindřicha Chatrného z Muzea města Brna

V době karantény jsou sice muzea uzavřena, ale výstavu Cesty – Tisíc let putování krajinou můžete navštívit virtuálně. Sledujte Muzeum ve Šlapanicích na Facebooku, kde nyní postupně představujeme zajímavé exponáty z výstavy a jejich příběhy. Na Facebooku muzea najdete také hry pro děti, tipy z pravěké kuchyně a další aktivity s výstavou spojené. Aby mohli návštěvníci výstavu vidět i naživo, byla prodloužena až do 13. září letošního roku. Jakmile muzeum opět otevře, přijďte si projít část jantarové stezky, po které kdysi kráčeli halštatští velmoži či římští legionáři. Pro děti tu stále bude interaktivní herna doprovázející výstavu, v níž si mohou vyzkoušet například tkaní, práci s žernovem nebo hru v kostky. (red)

3 otázky pro…

Muzeum ve Šlapanicích virtuálně a brzy snad i naživo. Foto: Muzeum Brněnska

13/9

do Cesty. Tisíc let putování krajinou Muzeum ve Šlapanicích Masarykovo nám. 18, Šlapanice www.muzeumbrnenska.cz

výstavy

Foto: Dům umění

Foto: Letohrádek Mitrovských

Dům umění u vás doma

Místo svateb klenoty

I Dům umění pomáhá zabavit se doma ve chvílích, kdy jej nemůžete navštívit osobně. Na jeho webu najdete náměty na domácí výtvarné aktivity vycházející z výstav Stará bydliště a Sochař Miloš Zet. Zdarma si můžete stáhnout také edukační listy Brněnského architektonického manuálu a prověřit i doplnit své znalosti o zajímavých brněnských stavbách. (živ)

Letohrádek Mitrovských v Brně zve na znovuotevřenou výstavu České korunovační klenoty na dosah – Osudy 22 korunovaných panovníků – od 26. 5. do 28. 6. Unikátní výstava je výjimečně prodloužena na úkor výstavy o svatbách. Té se ale u Mitrovských vzdát nemusíte! Od června do konce roku je opět možné využít prostory pro svatební obřad i menší hostinu. (red)

Dům umění Malinovského nám. 2 www.dum-umeni.cz

Letohrádek Mitrovských Veletržní 19, Brno www.letohradekbrno.cz

Vyslalo Muzeum města Brna v uplynulých měsících do světa nějaké knihy či publikace, kterými si můžeme zpříjemnit dlouhé večery? V lednu vydalo muzeum publikaci Vize modernosti. Rudolf Sandalo 1899–1980, která představuje život a dílo významného fotografa československé meziválečné architektury. Například Sandalovy snímky vily Tugendhat přispěly v roce 1931 k okamžitému světovému věhlasu této architektonické ikony. Jeho dílo patří k nejcennějším součástem fondů architektonické sbírky Muzea města Brna, kde lze knihu zakoupit. A co pro nás chystáte v měsících následujících? V červnu zahájíme v Muzeu města Brna na Špilberku výstavu Evropan Adolf Loos. (Nejen) brněnské stopy Adolfa Loose. Připravili jsme ji k 150. výročí narození světově proslulého architekta a brněnského rodáka, a to v rámci Roku Adolfa Loose. V Domě umění jsme s kolegy připravili výstavu Mies v Brně k 90. výročí vzniku vily Tugendhat, k němuž proběhne i několik výstav přímo ve vile, o nichž informuje web vily. Můžete se s našimi čtenáři podělit o jednu zajímavost spojenou s brněnským funkcionalismem, která není obecně známá? Zajímavostí je to, že brněnským funkcionalismem jsou často schematicky nazývány téměř všechny zdejší významné stavby meziválečné éry. Fakticky šlo však jen o jeden z proudů klasické architektonické moderny, tzv. internacionálního stylu, do něhož spadá také konstruktivismus, purismus, ale i tradicionalismus či expresionismus. V Brně však vznikla první důsledně funkcionalistická stavba u nás – Zemanova kavárna od Bohuslava Fuchse z roku 1925.

(ni)KAM v Brně

Zavřené muzeum není spící muzeum

výstavy

Přestože dveře Moravského zemského muzea jsou kvůli opatřením vlády zavřené, muzeum zůstává otevřeno alespoň ve své virtuální podobě. Denně jsou pro vás připravena ohlédnutí, vzpomínky, reportáže, dokumenty či nové nadějné plány. Důležitou zprávou je také to, že se podařilo prodloužit trvání aktuálních výstav, aby bylo možné je navštívit i po znovuotevření muzeí. Až do ledna příštího roku bude k vidění výstava o Sekorovi. Do září se podařilo prodloužit výstavu Jako růže. Móda zrcadlem doby. A alespoň do půlky června potrvá výstava řádů a vyznamenání ze Španělska. Na webu muzea najdete každý den novou zajímavost pro děti i dospělé. Čekají zde na vás třeba zábavné pracovní listy k výstavě Ondřej Sekora: Mravenčí a jiné práce. A to i s komiksovým příběhem Jak Ferda nechal nakopnout toho druhého. Jsou tu pro vás také internetové náhradní programy místo akcí, jejichž konání zhatil koronavirus.

Opatření spojená s epidemií koronaviru se vztahují na každého. Foto: MZM

Galerie ARTIKLE

výstavy

Nejinak je tomu na Facebooku, kde můžete soutěžit o vstupenku do muzea. Soutěž Z truhly pokladů Moravského zemského muzea představuje každý týden jeden zajímavý a trochu tajuplný exponát. Vždy v pondělí do 10.00 hodin se na facebookovém profilu MZM objeví obrázek, který bude předmětem vašeho bádání. Vaším úkolem je odpovědět, co je na obrázku a z jakého oddělení MZM tento exponát pochází. Své odpovědi na obě otázky zašlete do pátečních 10 hodin téhož týdne skrze zprávu na Facebooku muzea spolu s vaším e-mailem. Vyhrává ten, kdo jako první nejlépe odpoví na obě otázky. Další podrobnosti o soutěži najdete na webu i Facebooku muzea. (red)

Moravské zemské muzeum Zelný trh 6, Brno www.mzm.cz/zavrene-muzeum-neni-spici-muzeum

město

Epidemie a s ní spojené vládní opatření uzavřely i Galerii ARTIKLE, v níž se konala výstava Miloš Šejn – N M H T Í. O zbytek výstavy nepřijdete, bude pokračovat, jakmile to bude možné. ARTIKLE je galerie umění zaměřující se na současnou uměleckou tvorbu. Hlavní myšlenkou jejího vzniku je snaha o propojení české a slovenské umělecké scény. Kombinací obměňujících se skupinových výstav a krátkodobých autorských instalací vzniká rozmanitý program prezentace soudobého umění. Aktuální výstavu Miloš Šejn – N M H T Í si budete moci prohlédnout ihned po znovuotevření galerií. Nejvýstižnějším pojmem pro široké tvůřčí rozkročení Miloše Šejna je intermedialita, v níž se uplatňují nejen obrazové či vizuální nástroje, ale i text, slovo, tělesný pohyb a samotná duševní aktivita. (red)

Foto: Archiv Technického muzea v Brně.

Staňte se součástí brněnské textilní historie!

Pokud jste nestihli aktuální výstavu do uzavření galerie, budete mít příležitost si ji prohlédnout po uvolnění situace. Foto: Galerie ARTIKLE

Galerie ARTIKLE Masná 9, Brno www.artikle.cz

Fakta o slavné brněnské textilní historii jsou dobře známá. Cílem projektu BRNO INDUSTRIAL je tato fakta doplnit o emoce, cit a zážitky. Tvůrci proto sbírají životní příběhy pamětníků, kteří byli zaměstnaní v textilních továrnách. Máte takovýto svůj příběh? Vyprávěli vám ho rodiče, prarodiče či někdo jiný z okolí? Podělte se o něj! Stanete se tak spoluautorem virtuální vzpomínkové databáze Technického muzea v Brně a váš příběh dokreslí historii našeho města. (živ) BRNO INDUSTRIAL www.gotobrno.cz/info/stante-se-soucasti-brnenske-textilni-historie

(ni)KAM v Brně

110 let Památníku Mohyla míru

město

3 otázky pro…

V letošním roce oslaví Památník Mohyla míru výročí 110 let od počátku své stavby. Myšlenka na vybudování mohyly, která by důstojně odkazovala na místo odpočinku všech padlých vojáků v bitvě u Slavkova, je však starší. Iniciátorem stavby byl páter Alois Slovák, z jehož popudu vznikl v roce 1899 Komitét pro zřízení důstojného ossaria na úplně opuštěném bojišti slavkovském. Předsedou tohoto výboru byl zvolen právě Slovák. Podle rozhodnutí komitétu měly stavbu financovat všechny tři bojující mocnosti: Rakousko, Rusko a Francie. Do architektonické soutěže v roce 1907 byl pozván i Josef Fanta, autor budovy hlavního nádraží v Praze, jehož návrh zvítězil. Trvalo však téměř další tři roky, než Fanta dodal projektovou dokumentaci. Důkazem jsou dopisy od pátera Slováka, kde architekta prosí o dodání plánů. Plány nakonec Fanta dodal, a tak mohla být v roce 1910 stavba prvního mírového památníku v Evropě zahájena. Dnes památník Mohyla míru patří mezi kulturní památky ČR. (red)

Tomáše Pavčíka, ředitele organizace Kávéeska Máte nějaké tipy, kde hledat kulturu v těchto dnech? V současné době mohu odkázat především na on-line produkce, kterých je myslím poměrně dost. Jsou to např. záznamy inscenací brněnských divadel, různé streamované pořady atp. Divadlo Polárka například vytváří pravidelně jednou týdně zábavný on-line pořad Polar TV.

Stavba prvního mírového památníku v Evropě začala roku 1910. Foto: Muzeum Brněnska

Památník Mohyla míru Muzeum Brněnska www.muzeumbrnenska.cz

město

Foto: Muzeum Brněnska

Foto: Vojtěch Kába

Vila dětem je on-line

Festival Meeting Brno oznamuje nový termín konání

Aktivity a zábavu na doma inspirovanou pravidelnými programy vily Löw-Beer v Brně pro rodiče s dětmi najdete na webu vily i samostatné stránce na Facebooku. Tam navíc můžete sdílet své zážitky, fotografie nebo návrhy na zlepšení. Čekají vás různé tematické bloky – od záhadné půdy a šifrovací hry přes přípravy a pořádání domácích oslav se v květnu dostaneme k zahradničení i environmentálním otázkám. Těšit se můžete i na pohádku a soutěže o drobné ceny. (red) Vila Löw-Beer v Brně www.vilalowbeer.cz www.fb.com/viladetem

Festival Meeting Brno posouvá termín konání na červenec a září. Organizátoři rozdělují festival na dvě části, první proběhne 20.–25. července a druhá 3.–14. září. V rámci připravovaného programu se mohou návštěvníci těšit třeba na Pecha Kucha Night věnovanou paměťovým projektům, talkshow #husitkatolik s prezidentkou festivalu Martinou Viktorií Kopeckou, premiérové představení brněnského Divadla Feste, nová setkání se členy rodiny Tugendhat a Löw-Beer nebo na Pouť smíření, která proběhne 12. září. (bol) 20–25/7 a 3–14/9 Meeting Brno www.meetingbrno.cz

Jak mohou lidé aktuálně Kávéesku podpořit? Určitě je pro nás důležité, abychom si všichni drželi palce a doufali, že situace se vrátí zpět do normálu. A současně ať nám diváci a návštěvníci našich akcí zůstanou věrní. My jim na oplátku připravíme velké množství jedinečných kulturních akcí a nových zážitků. Na jaké akce se můžeme těšit, až se situace zklidní? Bude toho poměrně hodně. Divadlo Polárka už pilně pokračuje ve zkoušení nové inscenace, která se bude v červnu premiérovat buď s omezeným počtem diváků, nebo přenášet on-line. Leitnerka připravuje komornější hudební a divadelní pořady, včetně oblíbených „grilovacích čtvrtků“. Centrum volného času Botanka má naplánováno několik příměstských táborů a vzhledem k naplněným kapacitám přidává další. A samotná Kávéeska ve spolupráci s TIC Brno připravuje na letní prázdniny light verzi festivalu Uprostřed a doufejme, že budeme moci uskutečnit i každodenní letní promítání na nádvoří radnice Brno-střed.

(ni)KAM v Brně

Po každé noci přijde den. Tři hodiny focení, 31,2 GB zdrojových dat, 6 hodin postprocessingu. Foto: Pavel Gabzdyl.

Není světla bez tmy Náš svět se zdál bezpečnější než kdykoli předtím. Většina přírodních katastrof se odehrávala daleko od nás. Vlny tsunami pustošily pobřeží Indického oceánu, hurikány Severní Ameriku a zemětřesení vzdálenou Asii. Moderní medicína zkrotila většinu nebezpečných nemocí. Pronikli jsme k samé podstatě života, ke genetickým informacím. Odvrátili jsme hrozbu globální války. Internet propojil svět do jednoho celku. Létáme do vesmíru, potápíme se na dno nejhlubších oceánů, dokonce jsme začali hledat mimozemské civilizace. Najednou všechno zmizelo. Jako mávnutím kouzelného proutku. Desetiletí příběhů Návštěvníci. Do posledního políčka zaplněný kalendář akcí. Zaměstnanci odsouzení k pobytu doma. Všudypřítomný šum města. A nakonec i lidské obličeje. Něco tak mikroskopického jako shluk bílkovin COVID-19 dokázal vykolejit miliardy lidských bytostí. Museli byste poskládat 10 milionů koronavirů za sebou, aby dosáhly délky jednoho dospělého člověka! A přesto – i když tak titěrné, dokázaly nás dočasně paralyzovat. Hvězdárna a planetárium Brno po celá desetiletí vypráví příběhy o tom, jak

chytří lidé jsou. Podoba tohoto světa je přece výsledkem úsilí bezpočtu vědců a techniků, kteří ovlivňují náš každodenní život, naděje i sny, zajišťují dlouhodobou prosperitu a blahobyt. Vždy jsme byli nadšení z poznávání našeho světa, považujeme se za esenci takového postoje. V těchto dnech a týdnech jsme svědky, jak vědci a technici zachraňují naše životy. Žádná kouzla nebo čáry, pověry či zásahy shůry. Jen důvtip a oddanost své profesi. Naplnili jsme naše poslání? Těžko říci. Není lehké být optimista, ale lidstvo se z podobných zásahů vždy dostalo, někdy i poučilo, aby rozkvetlo do ještě krásnější podoby pestrého společenství. Je lepší naslouchat, ale také neztratit smysl pro humor. Být zodpovědný, ale nepropadnout fatalismu. Co přinesou další dny, týdny a měsíce? Vrátí se všechno do normálu, který byl

součástí našich životů až do počátku března? Nevěřím tomu. Hodně se toho změnilo a také změní. Bude to bolet. Všechny. Ale snad je to i dobře. Už jen to, jak malicherné se zdají některé – do nedávna ještě fatální – problémy. Jak se elektronizace našich životů, rodící se dlouho a draze, najednou tvořila v průběhu několika málo hodin. Jak jsme k sobě blíže – začali jsme se vlastně opět poznávat. Jak jsme zjistili, co všechno skutečně potřebujeme a co byla jen nazdobená pěna dní… Život se nezastavil Doba je složitá, ale život se nezastavil. U nás na Kraví hoře se zvedla stavidla neobyčejné kreativity. Někdy v punkovém provedení, ale s o to větším nadšením. Zcela jsme přepsali naše plány – jsou vlastně ještě odvážnější než doposud. Chytré prázdniny, Brno 360, Mars 3D, Zemělón, eKurz 2.0 a mnohé další. To jsou naše nejnovější esa schovaná ve vesmírné roušce. Kdy je předvedeme? Zas tak brzy to asi nebude, ale slibuji, že hned, jakmile to bude možné. Spoléháme se na vlastní síly, náruč zřizovatele a přízeň návštěvníků. My na Kraví hoře milujeme vesmír. A moc dobře víme, že po každé noci vyjde Slunce. Než se tak stane, držme si umyté palce.

Jiří Dušek ředitel Hvězdárny a planetária Brno www.hvezdarna.cz

(ni)KAM v Brně

140. výročí narození spisovatele Jaroslava Marchy

město

3 otázky pro…

Dne 25. května si připomínáme 140. výročí narození významného moravského spisovatele, novináře a politika konce 19. a první poloviny 20. století Jaroslava Marchy. Životopis nám zaslal jeho vnuk Zdeněk Laudát. Jaroslav Marcha, vlastním jménem Dominik Nejezchleb, se narodil v Babicích nad Svitavou v roce 1880. Ve věku 28 let odešel z rodné vsi nejprve do Olomouce a od roku 1910 se natrvalo usídlil v Brně. Byl redaktorem a externím spolupracovníkem četných novin a časopisů. Vstoupil do politiky, v r. 1918 se stal za agrární stranu členem ústavodárného Revolučního národního shromáždění, potom Poslanecké sněmovny a od roku 1935 senátorem až do zrušení Senátu v roce 1939. Intenzivně se podílel na moravském kulturním životě, mj. byl v letech 1936–1941 předsedou Moravského kola spisovatelů. Mezi jeho přátele patřili mnozí moravští umělci. Dlouholeté přátelství ho pojilo s Petrem Bezručem, zachovala

Z Marchova díla cítíme úctu a lásku k rodnému kraji, k půdě domova, ke všem živým tvorům. Foto: Zdeněk Laudát

se jejich korespondence z let 1941–1954. Marchovo literární dílo je inspirováno jeho rodným krajem a městem Brnem. Napsal více než 20 knih. Psal do posledních chvil svého života, i v dobách, kdy jeho díla nesměla vycházet. Brnu jsou věnovány zejména knihy Z okna pokojného domu (1940) a Potopený svět (1949). Prodlouženou verzi Marchova životopisu najdete na webu www.planetabrno.cz.

město

Foto: VIDA! science centrum

Foto: KJM

Pokusy na doma

On-line soutěž EUROTIME

Zábavní vědecký park VIDA! je zavřený? Nevadí. Hravé objevování si klidně užijete i doma. VIDA! pro vás na svém webu připravila návody na desítky jedinečných pokusů. Přesvědčte se, že přírodní jevy zaručeně zaženou nudu. Dobrou zprávou je, že většinou budete potřebovat jen to, co máte běžně doma. Vyzkoušejte si pokusy s vodou, kuchyňskou chemii, vědecké vyrábění, experimenty se světlem nebo výrobu domácí kosmetiky. (red)

I letos pro vás Informační centra Europe Direct ve spolupráci se Zastoupením Evropské komise v ČR připravila vědomostní soutěž EUROTIME 2020. Soutěž bude probíhat od 15. dubna do 13. května 2020. Otestujte své znalosti o Evropské unii a vyhrajte některou z hodnotných cen. Ku příležitosti Dne Evropy pro vás také budou první květnový týden připraveny zajímavé příspěvky, soutěže a kvízy. (red) do 13/5 EUROTIME 2020 www.eurotime.europedirect.cz 4–7/5 Den Evropy www.fb.com/EuropeDirect.cz

Kde: kdekoliv Kdy: kdykoliv www.vida.cz/vida-na-doma

Danu Čechmanovou majitelku studia PUNK JÓGA Vaše jógové studio PUNK JÓGA vysílá každý den živě na Facebooku, jaký je život za live streamem? Jako vlny na moři. Nahoru a dolů. Někdy klidná večerní hladina v posvátné netečnosti a někdy bouře s emočním vlnobitím. Z počátku to byl adrenalin, wow, živé vysílání, jak to asi zvládneme, bylo tam nadšení, očekávání, vášeň, že to všechno ustojíme. V neděli 15. 3. jsme vysílali první live stream a od té doby cvičíme každý den živě. Samotná změna do nouzového stavu mi problém nedělala, ale co vnímám jako opravdu těžké, je v tom „novým“ být teď každý den. Co je váš motor to nevzdat? Nebudu dělat hrdinku, je to náročné. Moje heslo je „FURT SE JEDE“. Takže jedu. Mám tři hlavní motory, které fungují v součinnosti. Prvním je moje PŘESVĚDČENÍ, že to, co dělám, má smysl. Druhým a zcela zásadním motorem jsou LIDI, pro které to tvořím, ti, kteří vás podpoří slovem, od kterých přijde poděkování a feedback, že jim to pomáhá a cvičí pravidelně. A třetím je PŘÁNÍ, protože chci udržet PUNK JÓGU, moje podnikání, abychom se všichni měli kam vrátit. Uvědomila jste si díky této situaci něco nového? Za nejsilnější považuji uvědomění „LIDSKÉ ENERGETIKY“. My lektoři jsme opraváři těl, potřebujeme vidět a potřebujeme dotek. Ve studiu se mi to, co vydám, od lidí vrací zpátky. Když učím sama na kameru, jsem po lekci energeticky úplně vyždímaná. Dále se mi rozšířil obzor nových věci, které můžu dělat. A vypadá, že i po ukončení karantény bude PUNK JÓGA streamovat on-line lekce i nadále. Zjevně inspirace číhá v každé situaci. (Pozn. red.: v den rozhovoru vysílala Punk jóga 36. stream.) (red)

(ni)KAM v Brně

Hurá na kolo! Výlety okolo Brna Cyklistická sezóna je tu. Slunečné jarní počasí v kombinaci s vyššími teplotami láká do přírody. V současné době je kolo vítaným dopravním a především výletním prostředkem. Pojďme si tedy ukázat, kam se s námi můžete vypravit na cyklovýlety. Trasy jsou vhodné pro kola do terénu. Od trekingových až po horská. Připravili jsme pro vás stezky okolo Brna do 30 km. Cesty jsme vybírali tak, abychom se co nejvíce vyhnuli jízdě po silnici nebo jeli po méně frekventovaných silnicích. V okolí navržených tras jsou také občerstvovny a „okýnka“, která zajistí dostatečný pitný režim. Nezapomeňte, samozřejmostí je jízda s cyklistickou přilbou. Tak hurá na kolo! V dalších dílech si představíme výlety, které začínají vlakovým přesunem do vzdálenějších míst od Brna. Návrat domů bude na kole.

město

Foto: killthetrail.cz

Přes naučnou stezku na konečnou

Třeba spojíte cyklovýlet s pozorováním západu slunce. Foto: killthetrail.cz

Více o cyklovýletech najdete na webu autorů tohoto článku: www.killthetrail.cz/cyklovylety

město

Tento výlet startujeme na Lesné u pumptracku (skate park). Vyjedeme do Soběšic a kolem rozhledny se dostaneme na začátek naučné turistické stezky, která využívá červenou barvu. Tu sledujeme až do Útěchova. Odsud sjedeme podél Útěchovského potoka až k řece Svitavě. Přes Bílovice dojedeme po pravé straně řeky na konečnou tramvaje v Obřanech. Délka trasy je 24 km. Náročnost lehká.

mapy.cz/s/pejehokore

město

Foto: killthetrail.cz

Kolem Velké Baby

Podél říčky Bobravy

Trasa začíná v Králově Poli u nádraží. Podél říčky Ponávky dojedeme do Mokré Hory, dále pokračujeme po červené turistické značce do Lelekovic. Odtud po cyklotrase pěknou lesní cestou přes Podlesí. Poté zamíříme do města Kuřim a pokračujeme do Moravských Knínic. Zde odbočíme na Jinačovice a z Jinačovic podél Mnišího potoka mírným klesáním po lesní pěšině dojedeme až pod brněnskou zoo. Délka této trasy je 28 km. Náročnost střední.

Trasa začíná ve St. Lískovci pod dálnicí. Po cyklotrase dojedeme přes Ostopovice a Střelice až do údolí říčky Bobravy. Zde odbočíme doleva na Radostice a hned na začátku Radostic opět doleva. Odtud po příjemné polní cestě sledujeme modrou turistickou značku. Po cestě mineme bývalé mlýny a pokračujeme až do Želešic. Odtud jedeme po cyklotrase kolem Olympie až do Modřic k soutoku Svratky a Svitavy. Délka trasy 30 km. Náročnost lehká.

Přes dvě studánky na přehradu (pro ty, co rádi šlapou do kopce)

mapy.cz/s/kogomanela

mapy.cz/s/kolelepave

Začínáme v Novém Lískovci na Koniklecové. Vystoupáme do Kohoutovic, které objedeme po zelené turistické značce. Projedeme oborou Holedná a po nové cyklostezce se přes Žebětín dostaneme k Helenčině studánce. Přes Ríšovu studánku dojedeme až k hradu Veveří, kde přejedeme lávku a po druhé straně přehrady dojedeme až na hráz přehrady. Délka trasy 25 km. Náročnost vyšší.

mapy.cz/s/halodudoba

(ni)KAM v Brně

Brněnská agroup vyrábí ochranné obličejové štíty Další projekt na pomoc hrdinům v první linii zrozený v Brně. Sdružení firem agroup, tedy Authentica, s.r.o., GRD servis, s.r.o., a chráněná dílna Craftwork s.r.o., spojilo své síly a více než měsíc již vyrábí a dodává jednoduché, ale efektivní ochranné obličejové štíty.

město

Foto: Moravská zemská knihovna

Foto: KJM

Knihovny proti viru

Elektronická Knihovna Jiřího Mahena

Pod hlavičkou Moravské zemské knihovny byl spuštěn webový průvodce, kde najdete velké množství elektronických zdrojů. Kromě odborné literatury se zde nachází i oddechová četba a literatura pro děti, všechny dokumenty je možné číst zdarma a legálně. Jak ale uvádějí iniciátoři projektu, bez spisovatelů, překladatelů, ilustrátorů, nakladatelů by nebyl knižní trh. Pokud můžete, podpořte své oblíbené vydavatele a autory nákupem knih přímo v jejich e-shopech. (živ) #Knihovnyprotiviru www.protiviru.knihovny.cz

Obličejové štíty od agroup www.zbrojhrdinu.cz

V průběhu května by se knihovny měly pozvolna vracet do provozu, i přesto opatrnosti nikdy nezbývá, a tak pro vás Knihovna Jiřího Mahena na svých webových i facebookových stránkách pravidelně zveřejňuje tipy na knihy, ke kterým se můžete dostat i v elektronické podobě z pohodlí svého domova. E-knihy naleznete přímo v katalogu knihovny, ke spoustě on-line obsahu se ale lze dostat i díky projektům, na kterých se podílí. (živ) Knihovna Jiřího Mahena www.kjm.cz www.fb.com/kjmbrno

město

Dostupné jsou štíty pro dospělé i pro děti. Foto: agroup

Prodej štítů, kterých zvládnou dle dostupnosti materiálů vyprodukovat až 15 000 denně, není ziskový, cena hradí pouze vstupní materiály a náklady na práci ve výrobě a v chráněné dílně. Nemocnice a zdravotnická zařízení pak dostávají na cenu štítu ještě 10% slevu. Na základě poptávky ze strany logopedů vyvinula agroup i dětský štít. Desítky kusů našly své využití i v ordinacích dětských psychiatrů či pediatrů. Pokud byste štíty využili, neváhejte výrobce kontaktovat, expedice probíhá do 2–3 dní, menší objednávky odesílají dokonce do 24 hodin. (živ)

město

Foto: MZM

Foto: Café Práh

Moravské zemské muzeum dětem

Tisková zpráva: brněnské Café Práh žije a bojuje

Ondřej Sekora a další ve virtuálním muzeu pro děti! Pro mladší návštěvníky Moravského zemského muzea jsou na jeho webových stránkách připraveny didaktické listy, tajenky, vystřihovánky a další zábava. K Ondřeji Sekorovi se přidaly také listy plné zajímavostí k expozici Středoevropská křižovatka: Morava ve 20. století. Další aktivity pro děti na sebe určitě nenechají dlouho čekat, pro podrobnosti sledujte web uvedený níže. (živ)

Kavárna Café Práh je místem, kde pracují lidé s duševním onemocněním a zároveň se zde koná více než 250 kulturních akcí ročně. Situace není příznivá a kavárna se snaží předejít propouštění zaměstnanců, kterým právě práce pomáhá vrátit se k normálnímu životu. Proto zde od poloviny dubna zahájili prodej občerstvení okénkem do ulice a koncem měsíce startují také on-line přenosy vybraných kulturních akcí. (živ)

Virtuální muzeum pro děti Moravské zemské muzeum www.mzm.cz/virtualni-muzeum-pro-deti

Café Práh Ve Vaňkovce 1, Brno www.donio.cz/CafePrah www.cafeprah.cz

(ni)KAM v Brně

jídlo

Brněnská gastronomie se přesunula z talíře do krabičky Gastronomie v době pandemické prochází těžkou zkouškou. Mnoho lidí takřka ze dne na den zbavených možnosti obživy, pokrmy se z talířů přesunuly do krabiček, pivo do PET lahví a káva do kelímku. Společně se snažíme adaptovat na stávající podmínky. Zeptali jsme se, jak zvládají tato omezení brněnské podniky, na co se nejvíce těší a zda jim tato nevítaná zkušenost přinesla něco nového. Rádi podpoříme alespoň touto mediální formou i váš podnik, máte-li zájem, neváhejte se ozvat. Barbora Olšanová KAM v Brně

Foto: Pocket media/Ivo Dvořák

jídlo

Foto: Pocket media/Ivo Dvořák

Foto: Būcheck Food Truck

La Bouchée

Lokál U Caipla

Būcheck Food Truck

V La Bouchée se nikdy nevzdáváme. Od počátku vládních opatření se mohou hosté zastavit k našemu okénku pro čerstvě připravené teplé jídlo s sebou (nyní k němu nabízíme i vlastní rozvoz až domů nebo do kanceláře). Cokoli z naší nabídky se dá snadno objednat i přes aplikaci Nesnězeno, jsme také na Woltu. Odstartovali jsme spolupráci s Rohlík Bistro, na kterém najdete naše jídla uvařená z farmářských surovin, šokově zachlazená a zabalená pro pohodlné ohřátí doma. Také je možné zajít k nám na Jakubák pro lahůdky, jako jsou sendviče, paštiky, saláty nebo vína. (bo) La Bouchée Gril Běhounská 18, Brno www.labouchee.cz

V Lokálu U Caipla máme otevřené výdejové okno. Naše jídla rozváží Wolt a nově jsme se zapojili do spolupráce s Rohlík Bistro. Jsme rádi, že můžeme našim hostům vařit čerstvé jídlo s sebou. Nejvíc se těšíme, až si budeme moci s hosty popovídat přímo u stolu a připít si čepovaným pivem přímo ze skla. (bo)

Situaci zvládáme výjimečně dobře. Ze začátku jsme netušili, jak to bude, a bylo pro nás nejdůležitější zajistit naše zaměstnance a pokrýt náklady. Zuzina udělala web i e-shop. Vymysleli jsme nová jídla v perfektní kvalitě a hezky zabaleno jsme začali rozvážet. Tahle nová příležitost se rozběhla tak dobře, že s rozvozem budeme pokračovat i po návratu do normálního provozu na Zelňáku. Už se těšíme na lidi a společnou atmosféru. Nevnímáme tuhle dobu jako před krizí, během krize a po krizi. Je to, jak to je, my se jen přizpůsobíme a jedeme dál. (bo) Būcheck Food Truck Zelný trh 18, Brno www.fb.com/bucheckbrno

Lokál u Caipla Kozí 3, Brno www.lokal-ucaipla.ambi.cz

(ni)KAM v Brně

3 otázky pro…

Filipa Teplého, majitele čokoládovny Ajala Ze spolumajitele grafického studia se stal výrobcem čokolády sbírající světová ocenění. Inspiroval se čokoládou domorodců z Guatemaly, svůj produkt z Brna posílá na všechny světové strany. Tajemství podle něj tkví v těch nejkvalitnějších kakaových bobech. V čem je vaše čokoládovna unikátní? Pracujeme přímo s farmáři nebo fermentačními stanicemi a nakupujeme od nich to nejlepší kakao na trhu, jaké můžeme sehnat. Zároveň v naší čokoládě nenajdete žádné přidané tuky, aromata nebo jiné zastírače chuti. Jde nám o čistou chuť té nejkvalitnější čokolády. Lze ve vašich podmínkách a s udržením kvality konkurovat velkovýrobcům? Je to jiný trh, nechceme konkurovat velkovýrobcům, my přicházíme s podstatně odlišným produktem a radikálně jinou filozofií. Naším cílem je přinášet a dělat dobro. Tvořit dobrý produkt, dělat radost našim zákazníkům, a tím přinášet více peněz do regionu, kde kakaové boby nakupujeme. Pochutnáváte si na vaší čokoládě i mimo práci nebo jste jí už za dobu podnikání „přejedený“? Naši čokoládu ochutnávám každý den a v poslední době jsem na ní asi ještě více závislý než dříve. Ochutnávám i čokolády od jiných výrobců, snažíme se neustále vzdělávat, ale vždy se rád vrátím k té naší.

jídlo

Foto: Pocket media/Ivo Dvořák

Foto: Café Mezzanine

Cukrářství Martinák

Café Mezzanine

Současnou situaci zvládáme možná až lehce nad naše očekávání, protože náš provoz nebyl zas tak markantně omezen jako u mnoha kaváren a restaurací. Fungujeme přes výdejní okénko a taky jsme se více zaměřili na rozvoz. Těšíme se samozřejmě na to, až k nám budou moci zákazníci zase normálně přijít bez postávání ve frontě na ulici. (bo)

Po prvních 14 dnech, kdy jsme byli všichni vystrašení z opatření, která vláda přijala, jsme se rozhodli otevřít okno dokořán a p(r)odávat našim věrným zákazníkům kávu. Byli jsme příjemně překvapeni pozitivní odezvou, finančně jsme sice jen zhruba na 10 % standardní tržby, na druhou stranu držíme partu, a to se počítá. Díky současnému stavu jsme si uvědomili, že bychom se měli soustředit na to, co umíme nejlíp, což je káva. (bo)

Cukrářství Martinák Veveří 14, Brno www.cukrarstvimartinak.cz

Café Mezzanine Údolní 15, Brno www.cafe-mezzanine.cz

jídlo

Foto: Rebelbean

Foto: Pocket media/Monika Hlaváčová

Rebelbean Vlněna

La Bouchée ve velkém

Zavření našich kaváren bylo bolestivé. Vymýšleli jsme, jak se dostat zpět k zákazníkům a jak dát našim lidem práci. Otevřeli jsme okýnko v Jundrově, začali jsme vařit a také rozvážet obědy a minulý týden jsme udělali e-shop naší kavárny ve Vlněně a převedli ji celou do on-line režimu. Jsme obklopeni skvělými lidmi, máme tým, jenž drží při sobě a maximálně podporuje firmu samotnou. A stejně tak úžasní jsou naši zákazníci, bez kterých bychom tuto těžkou zkoušku nezvládli. Děkujeme. (bo)

Dle posledních informací z prohlášení Vlády České republiky to vypadá, že se 11. května otevřou zahrádky restaurací a kaváren. V rámci pandemie a vyhlášených opatření jsme se všichni, a zejména gastroprovozy, těšili na to, až se vše začne vracet do normálu, proto se La Bouchée Gril rozhodl otevřít svoji letní zahrádku ve velkém a tento den oslavit, jak se patří. Těšit se budete moci na zbrusu nové a prostornější posezení, kde se kromě středomořské kuchyně bude nabízet šampaňské značky Veuve Clicquot. A to si přeci nemůžete nechat ujít. (so) La Bouchée Gril Běhounská 18, Brno www.labouchee.cz

Rebelbean Vlněna Přízova 5, Brno www.rebelbean.cz

jídlo

#brnensk 40

jídlo – fotoreportáž

kaokynka Posílejte nám fotky svých oblíbených brněnských okének. Rádi je zařadíme do fotogalerie na webu i sociálních sítích! #jedemvtomspolu www.planetabrno.cz 41

Foto: Pocket media/Ivo Dvořák

(ni)KAM v Brně

Za filmem zve Miloš Henkrich

film

Podle společenských předpovědí na květen to vypadá, že i v máji budou kina zavřená. Je jasné, že čím déle bude nouzový stav trvat, tím drastičtější bude mít dopady na všechna kina a na celou českou audiovizuální kulturu. Avšak – ač je situace vážná, nemalujme čerty na filmová plátna. Klasická kina od počátku boomu na konci 19. století vytrvale zkvalitňují a modernizují (nástup zvukového filmu na přelomu let 1929–30, barevného filmu po roce 1935, širokého plátna v 50. letech, vícekanálového zvuku v 80. letech a digitálních formátů v novém tisíciletí). Spolu s nimi se vyvíjí i domácí promítání (již od 20. let minulého století byly úzké filmy nehořlavé), které klade důraz na osobní pohodlí. Výraznější dopady mají vysílací a streamovací platformy. Případ Netflixu již několik let ukazuje, jak streamovací platforma může strategicky využívat kin a filmových festivalů k propagaci svého obsahu na doma. Je skvělé, že „Moje kino LIVE“ a „Vaše kino“ suplují

Kino Scala za časů, kdy se ještě jmenovalo Moskva. Mohlo se do něj, na rozdíl ode dneška, chodit. Foto: Naše kino (1962) Praha: Československý film.

společné sledování filmů. Lidská touha po sdílení blízkosti, zážitků a příběhů však stejně dříve nebo později povede zpátky do skutečného kina. O cestě od domácího sledování k osvobozujícímu kinozážitku vypráví např. nedoceněný, tři roky starý americký nezávislý film Medvěd Brigsby (2017, r. Dave McCary), který sám stojí za (znovu)objevení. A je jedno, jestli ve vašem kině zasmrdí prasklá kanalizace, nezahřeje topení, na podlaze je až na beton prošoupané linoleum nebo jestli už je na čase vyměnit vadný repráky. (mh)

Televizní a VOD premiéry květen 2020

Film

1. 5. Hollywood (USA 2020, Ryan Murphy) Netflix Vlast (Španělsko 2020, r. Félix Viscarret) HBO Trying (USA 2020, r. Jim O‘Hanlon) Apple TV+ Jak šli spát (ČR 1967, r. B. Pojar a M. Štěpánek) NFA na YouTube 2. 5. Ferda v cizích službách (ČR 1977, r. Hermína Týrlová) NFA na YouTube 3. 5. Miliardy (USA 2016–20, B. Koppelman, D. Levien a A. R. Sorkin) HBO Ferda v mraveništi (ČR 1977, r. Hermína Týrlová) NFA na YouTube 6. 5. Archer (USA 2009–2020, r. Adam Reed a Bryan Fordney) Netflix Hajajú, hajajú (1981, r. Milan Šebesta) NFA na YouTube 7. 5. Konec kouzelníka Uhahuly (ČR 1981, r. Hermína Týrlová) NFA na YouTube

film

8. 5. Eddy (USA 2020, Damen Chazelle) Netflix Smrt nás spojí (USA 2019-2020, r. Liz Feldman) Netflix Jak ulovit mamuta (ČR 1982, r. Ludvík Kadleček) NFA na YouTube 9. 5. Poplach na hradě (ČR 1984, r. Bohumil Šejda) NFA na YouTube

Stručné, nezávislé, artové Krátký film je skvělý formát – a nevyčerpatelnou pokladnicí kraťasů je Vimeo. Filmy tu mají nezávislí i studenti. Např. FAMU na Vimeo účtu nabízí několik skvělých a oceňovaných animovaných filmů pro děti a celou rodinu, díky nimž se o českém filmu (a animaci) ve světě mluví: Pouštět draka (2019) M. Smatany, Plody mraků (2017) K. Karhánkové či Malá (2017) od D. Cam Van Nguyen. Na Vimeu najdete odvážnou studentskou tvorbu nejen z FAMU, ale i z UMPRUM a Soukupův Lesapán (2015) je špičkou ledovce. (mh) Vimeo www.vimeo.com

Brazílie, Portugalsko i ohlédnutí za koncem 2. světové války Statisticky doložený divácký nárůst sledovanosti v on-line prostředí VoD (v první chvíli až pětinásobný) ukazuje, že kultura rozhodně není přepych, ale jednou ze základních lidských potřeb. DAFilms se v květnu zaměřuje na kinematografii Brazílie a Portugalska. Bez povšimnutí nezůstává ani 2. světová válka ve filmu Adelheid (1969, r. F. Vláčil). Speciální program Italský film podporuje italské nemocnice v nouzi. (mh) DAFilms www.dafilms.cz

10. 5. Nezbedníci (ČR 1985, Ludvík Kadleček) NFA na YouTube 11. 5. Pohádka na šňůře (ČR 1986, r. Hermína Týrlová) NFA na YouTube 12. 5. Nezdolná Kimmi Schmidt: Kimmy versus reverend (USA 2020, r. Claire Scanlon) Netflix Sněhulákův sen (ČR 1986, r. Zdeněk Rozkopal) NFA na YouTube 13. 5. The Third Day (Velká Británie 2020, r. Marc Munden) HBO Myší kočičiny (ČR 1987, r. Ludvík Kadleček) NFA na YouTube

(ni)KAM v Brně

film

„It‘s what connects us“ Televize HBO (a služba HBO GO) má výraznou vlastní produkci (Hry o trůny, Černobyl, Westworld), kde je patrný i slušný rozpočet. V českém prostředí rozvířila vody filmem Dvojka (2009) a minisérií Hořící keř (2013). Navázala Pustinou (2016) a loni se pozornosti dožadoval seriál Bez vědomí (2019). V půlce měsíce uvede nový australsko-britský seriál Veliká (The Great). Vladařku Kateřinu Velikou a její cestu k moci sleduje Tony McNamara, scenárista Favoritky. (mh) HBO www.hbogo.cz

film

Česká filmová klasika na YouTube

Publiku vstříc, filmů a zážitků víc

Národní filmový archiv na YouTube tento měsíc uvolňuje řadu animovaných pohádek, které vznikly za normalizace ve zlínských filmových ateliérech. Vedle Hermíny Týrlové (mj. Ferda v cizích službách) se objevují plastelínové filmy Ludvíka Kadlečka a dva experimenty Milana Šebesty. Těšit se můžeme také na němou virážovanou komedii Milenky starého kriminálníka (1927) od komediografa S. Innemanna s Vlastou Burianem v dvojroli továrníkova strýce a kriminálníka. (mh)

Diváckému zájmu vychází energicky vstříc také Aerovod. Dynamicky se přizpůsobuje poptávce, přichází s celou řadou zajímavých formátů a projevuje se jako nepřehlédnutelný inovátor. Již zavedené kolekce obměňuje a rozšiřuje. Mezi všemi stojí za povšimnutí restaurovaná klasika českých filmů 60. let (např. Hoří, má panenko). V portfoliu Aerovodu divák uplatní vlastní intuici, ale jistotou do nepohody zůstává Paterson (2016) od Jima Jarmusche. (mh)

Národní filmový archiv www.youtube.com

Aerovod www.aerovod.cz

Máte Babičku? A mohl bych ji vidět? Existují knihy tak klasické, že je četli i lidé, kteří je nikdy nečetli. Patří k dobrému kulturnímu statusu hanit prózy i poezie minulých století, nelze-li je využít jinak. Známe je však doopravdy? Nejsou to jen značky? Hodně teď letí remaky, snad se tedy nedočkáme Tří mužů v Hyundai nebo Maryši od Nespressa. Našel jsem ve sklepě Babičku. Zaprášenou, otrhanou… Tak to chodí s notoricky známými knihami, skončí ve skříni na samém dně knižního potravinového řetězce. Ale není v tom sama, za ní byli ještě Zapadlí vlastenci. Možná je to efekt určité nedotknutelnosti těchto děl, kterou nám vtloukají do hlavy od malička. Je-li něco označeno jako klasika, není to výhodou, spíš podnětem pro náročnější hodnotící kritéria a neopodstatněný despekt, se kterým se do četby pouštíme. Automaticky se stavíme do opozice obecně podávaného názoru a snad z rebelie, snad z únavy pozitivních kritik, jsme sami kritiky nejpřísnějšími. Já ti ukážu Obrazy venkovského života! Lakomec? Lakomci jsme přece všichni,

ačkoli zlato dnes nahrazuje čas, který si syslíme s takovou vehementností, že na Godota bychom nepočkali ani pět minut. Co by nás měl vůbec zajímat Křest svatého Vladimíra, všichni jsme beztak neznabozi. A nenuťte mě začínat o F. L. Věkovi. Pět knih! Ani Tolkienovi se to s Pánem prstenů nepovedlo, ač to zkoušel dokonce se sudou šestkou, nakladatelé mu díly svévolně svázali do tří svazků. Pět knih je prostě moc, ať se na mě Jirásek nezlobí. Přečtu tři a pak mám Temno. Sáhnu radši po něčem novějším, co má méně stránek a poněkud napínavější děj. Duben v Paříži od Michaela Wallnera by mohla být dobrá volba. Moment. Zdá se, že za Dubnem v Paříži se krčí Máchův Máj. Klasice neuteču, zvlášť v tomto měsíci. Tak tedy čtěme všechny ty Erbeny, Němcové a Mrštíky, Romea i Julii (a tmu), Dekamerony a Chrámy Matky Boží kdovíkde. Možná jste si vytvořili averzi ke klasice jako pojmu, možná nemají ty nejbáječnější recenze na on-line Databázi knih, ale někdo je přece, kromě státní maturity, prověřil. Čas. A toho má teď většina z nás dost.

knihy

Blogy vítězí a Jiráskův F. L. Věk zatím bohužel pomalu ale jistě zarůstá travou. Foto: Filip Živný

Filip Živný editor KAM

(ni)KAM v Brně

knihy

Brno jinak a 111krát Netradiční průvodce ukazuje, že Brno nerovná se vila Tugendhat. Záměrně se vyhýbá tomu,co je v moravské metropoli takzvaně povinné navštívit, a odhaluje Brno z mnoha úhlů pohledu. Díky přehledné struktuře publikace představí jednotlivá místa živě, jako by se čtenář procházel po městě s průvodcem z masa a kostí, který danou lokalitu zná jako své boty. (živ)

111 míst v Brně, která musíte vidět Stanislav Biler Paseka www.paseka.cz

Originální průvodce osudy cestovateleki

Člověk v éře umělé inteligence

Mia je svobodná čtyřicátnice, bydlí v podkroví u svých rodičů a noci tráví přemýšlením o ženách, které se zapsaly do historie touhou žít po svém. Odjíždí do Afriky zmapovat místa, kde žila spisovatelka Karen Blixenová, v Japonsku studuje dílo umělkyně Jajoi Kusamy, v Itálii pátrá po zapomenutých renesančních malířkách. Při hledání inspirace k napsání této knihy procestuje Mia celý svět po stopách svých „nočních žen“. Když ony dokázaly jít svou cestou, proč by to nedokázala i ona? (živ) Ženy, které mi nedají spát Mia Kankimäki Motto, www.motto.cz

Kniha švédsko-amerického kosmologa Maxe Tegmarka je věnovaná umělé inteligenci a jejímu dopadu na lidskou civilizaci. Autor popisuje možnost vzniku nové – technologické – formy života, takzvaného života 3.0, který má být schopen vylepšovat sám sebe. Tegmark erudovaně vysvětluje mechanismy učení a samostatného uvažování této umělé inteligence, hluboké a překotné změny, jichž jsme již nyní svědky. Neméně zásadní místo v knize mají předpovědi vlivu na lidstvo, včetně etického rozměru lidství. (živ) Život 3.0 Max Tegmark Argo, www.argo.cz

knihy

Protifašistický odboj

Jak se nezbláznit ve školce?

Publikace mapuje historii protifašistického odboje v letech 1939–1945 v jednotlivých evropských zemích a hodnotí význam, který odbojové hnutí pro dějiny druhé světové války mělo. Nejvýraznější pozornost je přitom věnována protifašistické rezistenci ve střední Evropě. Cílem je přitom postihnout společné rysy, ale i rozdíly, které provázely existenci ilegálních hnutí v průběhu druhé světové války v jednotlivých evropských regionech. (živ)

„Vždyť si jenom hrají s dětmi!“ To je častá představa o práci pedagogů mateřských škol. Učitelky podle nich celé dny sedí na koberci, staví kostky a jezdí s kočárkem, pak stráví hodinku na zahradě a jako bonus je čeká dvouhodinovka poledního odpočinku, při kterém si mohou dělat, co chtějí. Realita je ale jiná, ve třídě na ně čekají malé osobnosti, které mají své potřeby a vyžadují pozornost. A práce ve školce není jen prací s dětmi. (živ)

Evropa v plamenech Pavel Kopeček Epocha www.epocha.cz

Antistresová knížka pro učitelky mateřské školy Gabriele Kubitschek Portál www.portal.cz

knihy

Neuvěřitelná fakta o mláďatech Po velkém úspěchu Ilustrovaného atlasu neuvěřitelných faktů o zvířatech přichází jeho autorka Maja Säfström s pokračováním, tentokrát zaměřeným na to nejroztomilejší ze zvířecí říše. Na mláďátka! Věděli jste, že malé žirafy při narození padají z dvoumetrové výšky? (Auvajs!) Že maličké koaly se zpočátku musí živit matčiným trusem, aby si posílily imunitu? V Ilustrovaném atlasu legračních faktů o mláďatech se na každé stránce dozvíte pecku, s níž vaše děti ve škol(c)e zaperlí! (živ) Ilustrovaný atlas legračních faktů o mláďatech Maja Säfström Albatros, www.albatros.cz

(ni)KAM v Brně

Moravský kras a okolí: kraj sedmi zámků mimo Brno

Rodová linie, správa panství, víra, ale také podnikatelský duch. Právě u této rodiny hledejme donace sakrálních staveb, základy prosperity a průmyslu zdejšího kraje. Od baroka k moderní architektuře Pokud vás láka romantika, harmonie architektury a přírody, pak navštivte barokní Lysice. Dýchají atmosférou letního bydlení s jedinečnou zahradou a promenádní kolonádou. Velké Opatovice nenabízí luxusní barokní zámecké sály, ale překvapí spojením původní stavby s moderní architekturou ukrývající kartografický poklad – velkoplošnou mapu Moravy. Zámek Letovice nelze přehlédnout, vypíná se na skalním ostrohu nad řekou Svitavou. Interiéry jsou zařízeny v neotřelém stylu, který možná některé památkáře pohorší, ale mnohé návštěvníky pobaví.

Blansko je vstupní branou do Moravského krasu, byla by škoda minout zdejší zámek.

Tvář zdejší krajiny tvoří sedm unikátních zámků. Kunštát, Boskovice, Blansko, Lysice, Rájec, Letovice a Velké Opatovice. Každé z těchto šlechtických sídel je architektonicky jedinečné, každý ze zámků vypráví svým tvarem, materiály a předměty vlastní neopakovatelný příběh. Nejstarší základy z doby románské odkrývá Kunštát, později ve středověku spojený se jménem českého krále Jiřího z Poděbrad a Kunštátu. Zcela odlišné šlechtické stavby najdete v Boskovicích: odrážejí proměňující se nároky na bezpečnost a komfort bydlení – od opevněného hradu, z kterého se do dnešních dnů dochovala pouze zřícenina, až po empírový zámek. Sídla Blansko a Rájec poodhalí poklidné i dramatické životní osudy Salmů.

V Kunštátu najdete jeden z nejstarších moravských hradů, postupně přestavěný na renesanční a barokní zámek.

Kostel od Santiniho a židovská čtvrť V místní krajině se dochovala také řada drobných i rozsáhlejších sakrálních staveb. Malebný kostel Panny Marie Bolestné ve Sloupě i majestátní kostel Jména Panny Marie od českého barokního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela ve Křtinách patří k vyhledávaným poutním místům. A pokud byste jedinečné architektury a životních příběhů jejich majitelů neměli dost, pak stačí v Boskovicích projít židovskou bránou a ocitnete se v členitých uličkách s malebnými domy a domečky, synagogou a mikve. Ideální pro kratší i delší výlety Milovníci výtvarného umění by neměli vynechat návštěvu 500 let starého vyřezáváného oltáře zasvěceného Nanebevzetí Panny Marie v kostele sv. Barbory v Adamově. Nejlépe je samozřejmě projít kraj křížem krážem a navštívit všech sedm zámků, několik památek. Můžete si třeba vybrat jen jednu z nabízených pamětihodností pro jednodenní výlet, či zpříjemnění víkendového odpoledne. Nezbývá než zvolit vám nejmilejší dopravní prostředek, naplánovat výlet či vlastivědnou trasu a vyrazit. Dagmar Hamalová

Boskovický zámek byl vystavěn v letech 1819–1826 na místě bývalého dominikánského kláštera.

Moravský kras a okolí www.mas-moravsky-kras.cz

(ni)KAM v Brně

3 otázky pro…

Jiřího Jelínka z Pivovaru Kvasar v Senticích Jak provoz tvého pivovaru ovlivnila koronavirová krize? Prodej sudového je na nule, ale máme okénko s parkovištěm, kam si zákazníci chodí pro lahvové pivo. Jsou na to naučení, ta výhoda okénka je velká. Pár dní po začátku pandemie prodeje klesly, bylo poznat, že lidé nevycházeli, ale asi po měsíci jsme na stejném obratu, jako kdyby se nic nedělo. Což je super úspěch. Některé minipivovary jsou stavěné na prodej piva ve své hospodě, my máme spoustu jednotlivců a prodejců našeho piva, jako jsou vinotéky a pivotéky, kterým to jde dobře. Protože lidé teď zase víc pijí. V čem je pivovar Kvasar kromě zaměření na lahvový prodej unikátní? Kvasar je jeden z nejstarších minipivovarů porevoluční doby. 28 let historie, druhá generace, rodinný minipivovar – to každý z těch asi 500 minipivovarů v republice říct nemůže. Máme dva speciály založené na včelím medu, děláme je celoročně. Ale vaříme i klasická piva na žízeň, ležáky plzeňského typu. Kromě zaměření na lahve také prodáváme patnáctilitrové soudky přímo koncovým konzumentům. Nedodáváme do velkých řetězců a supermarketů. A funguje nám to dobře. A bude nějaký nový speciál v následujících měsících? Zahájili jsme prodej letní desítky nachmelené vynikajícím chmelem z Žatecka, který se jmenuje Harmonie, to je naše hlavní novinka. Také jsme navařili svrchně kvašený American Pale Ale chmelený aromatickými chmely s vůní tropického ovoce.

mimo Brno

Foto: Prostor

Foto: archiv vinařství Lahofer

Live stream z Boskovic 24/7

Znojmo: degustace v obýváku

Krmelec Prostor je live stream 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, tedy furt. Zapněte si stream kdykoliv v denní či noční hodinu a pozorujte svůj oblíbenej sál, oválný okno, klid a mír boskovickýho Panskýho dvora. A třeba se vám poštěstí zpozorovat myšku nebo plachý srnky, co se rozhodly v sále Prostoru třeba zrovna zametat podlahu, předčítat pohádky, odehrát koncert nebo předcvičovat jógu. (red)

Jaro je tady a venku to místo tradičních akcí vypadá spíše na putování po zavřených sklepech s rouškou. Avšak lahve z loňského roku už cinkají nedočkavostí, až je někdo bude moci okoštovat! Na stylové popíjení ve sklípku to ještě nějakou chvilku bohužel nebude, ale u vás doma bude ta „2019ka“ chutnat stejně dobře. Po prvním doušku se zasníte a jemná svěží chuť v kombinaci s výraznými aromatickými tóny vás na chvilku přenesou z obýváků do viničních tratí jižní Moravy. (red)

Krmelec Prostor Panský dvůr, Boskovice www.krmelec.prostor.wtf www.fb.com/ProstorBoskovice

#znojmochutna www.vinotrh.cz

mimo Brno

Foto: Muzeum Brněnska

Foto: archiv redakce

Putujte z Řípu přes Děvičky na Květnici

Tipy na koronavýlety

Dejte prostor své fantazii a kreativitě a zapojte se do soutěže, kterou pro děti, žáky a studenty vyhlašuje Podhorácké muzeum k hlavní výstavě letošní sezóny Staré pověsti české a moravské. Svá výtvarná nebo literární díla inspirovaná našimi národními i regionálními pověstmi můžete zaslat muzeu na e-mail i.ochrymcukova@mbrn.cz až do 20. října. Vybrané práce se stanou součástí výstavy a jejich autoři získají odměnu. Do předmětu zprávy uveďte „Soutěž – pověsti“ a nezapomeňte připsat jméno a rok narození autora. (red) soutěž probíhá do 20/10 Podhorácké muzeum, Porta coeli 1001, Předklášteří, wwww.muzeumbrnenska.cz

Výlet s gofrombrno.cz tam, kde nikoho nepotkáte. Něco z Tišnovské pivní stezky můžete ochutnat již nyní. Vydejte se od nádraží v Tišnově kolem hory Květnice pohádkově krásnou krajinou s hlubokými lesy do historické Lomnice. Od nádraží v Zastávce se můžete zase projít kolem muzea železnic do Zbýšova. Krásné výhledy jsou z bývalé haldy. Prohlédnete si půvabnou technickou památku z 19. století – důl Simson. Výlet pokračuje přes Rybičkovou skálu se zkamenělými pravěkými rybami do Neslovic a Rosic. (red) Koronavýlety GOFROMBRNO www.bit.ly/korona-vylety

Černá skříňka: projekt na podporu umělecké scény Galerie TIC se dlouhodobě profiluje jako prostor pro živé umění. Kromě pořádání výstav proto klade důraz na sdílení každodenních problémů a životních situací umělkyň a umělců nebo kurátorek a kurátorů. Tento zájem se v praxi projevuje spontánní podpůrnou činností a péčí reagující na potřeby a problémy umělecké scény. Proto je jasné, že v těchto svých aktivitách galerie pokračuje i v současné kritické době.

©Max Máslo pro Galerii TIC

V okamžiku, kdy to „bouchlo“ se mnohé umělkyně a umělci zapojili do dobročinných aktivit, jako je šití roušek, výroba redukcí pro ochranné pomůcky na 3D tiskárnách a jiné dobrovolnické činnosti. V dané souvislosti vyvstala otázka, zda je právě v této době nutné podporovat také vznik nového umění. Odpověď zní: ano. Skrze umělecká díla a jejich uměleckohistorické a kritické výklady totiž dochází k dokumentování, prožívání a archivování dění ve světě zcela výjimečným a nezaměnitelným způsobem. Máme tak možnost zaznamenat nastalou situaci a napomoci jejímu pochopení. Izolace, omezení běžných svobod a vymožeností, existenční nejistota a emoční vypětí nám však mohou přinést i cosi

pozitivního: prostor pro sebereflexi a naději na dlouho diskutovanou změnu životního stylu, který se nese ve znamení výkonu a spotřeby. Nečekaný blackout galerijního provozu podnítil kurátorský tandem Galerie TIC ve složení Marika Kupková, Zuzana Janečková a Katarína Hládeková ke vzniku iniciativy Černá skříňka jako prostoru pro umělecký výzkum koronakrize. Autorky této myšlenky přitom vycházejí z přesvědčení, že stejně důležité, potřebné a nenahraditelné jako jsou komentáře k pandemii COVID-19 pocházející od sociologů, politologů, ekonomů nebo dalších odborníků, jsou i komentáře umělecké.

Projekt Černá skříňka vznikl především za účelem podpory lokální umělecké scény. Je určen pro umělkyně, umělce nebo kolektivy, které zpracovávají nebo dokumentují svou zkušenost s pandemií, karanténou a souvisejícím společenským kolapsem, ale i s novou vlnou aktivismu, péče a solidarity. Sleduje aktuálně vznikající formy společenské praxe a komunikace, změny vizuální kultury a designu i sociálních statusů, ekonomickou a klimatickou krizi a další témata. V současnosti se do projektu zapojili například Vojtěch Kundrát, Ondřej Homola, Juliana Höschlová, Johana Merta, Markéta Filipová, Polina Davydenko a další. Mezi jejich příspěvky najdeme klasičtější formy, jako jsou deníkové záznamy, kresby a ilustrace, stejně jako participativní projekty a aktivistické akce. Dokumentace Černé skříňky bude dostupná na speciální webové platformě, která se právě připravuje a bude zveřejněna počátkem června letošního roku. Jakmile to bude možné, uspořádáme tematické přednáškové panely a začneme připravovat vydání knihy reflektující projekty autorek a autorů zapojených do projektu. Marika Kupková

49 inzerce

Artové domácí kino I přes mimořádná opatření Kino Art stále funguje a pomáhá bojovat proti nudě a trudomyslnosti. Do zbraně proti mrzení povolal osvědčené válečníky, nikoho jiného než filmové projekce a oblíbené filmové kvízy! Sedačky v Artu sice zejí prázdnotou, ale i tak se můžete těšit na návštěvu kina – jen s tím rozdílem, že se tentokrát nevydáte do kina vy, ale Art dorazí za vámi domů! Sice jen virtuálně v podobě streamu, i tak se ale můžete těšit na kinovou atmosféru, a to přímo z vašeho gauče. Art se totiž přidal rovnou ke dvěma streamovacím projektům, kterými jsou #vašekino a Moje kino LIVE. V rámci nich se můžete těšit na každodenní projekce na vašich monitorech či televizích. A jak to funguje? Vstupenky na představení si zakoupíte na webu kina přesně tak, jak jste zvyklí, stejně tak vám do uvedeného e-mailu dorazí obvyklá e-vstupenka. Následně se ale nevydáte na Cihlářskou, nýbrž dle pokynů, které najdete na webu kina, zhlédnete projekci v uvedeném čase z pohodlí domova. Každý z projektů má jiný postup, nezapomeňte

JSEM NÁROČNÁ / JSEM NÁROČNÝ © Kino Art Martina Marešová

si tedy prostudovat podrobný návod na www.kinoart.cz, kde najdete i slibované filmové kvízy. A pokud jste nároční a zároveň byste kino rádi podpořili, v rámci nákupu vstupenek máte možnost! Kino Art se vám za vaši přízeň náležitě odmění. Na výběr máte NÁROČNOU variantu, s níž kromě

vstupenky na projekci získáte i batůžek dle výběru, nebo rovnou SUPERNÁROČNOU, kde k batůžku dostanete i plecháček. Více informací o možnosti podpory najdete opět na webu kina.

www.kinoart.cz

Brno INdustrial zve na prohlídky a přednášky Projekt Brno INdustrial, za kterým stojí TIC BRNO spolu s partnery, v roce 2020 představuje město novou optikou. Nabízí mix historických souvislostí, průmyslových památek a fungujících staveb, příběhů i současného kreativního dění. České země patřily k těm nejprůmyslovějším v Evropě. V Brně sice nenajdete žádné doly, hutě či železárny, přesto město stálo v čele světového průmyslu téměř tři století. V čele textilního průmyslu. Vy nyní můžete poznávat industriální Brno pěšky i z pohodlí turistického minibusu! Projít si můžete tři různé trasy a projet pak jednu. Konkrétní termíny jednotlivých tras budou upřesněny, ale už nyní si můžete v duchu představovat, jak se po skončení pandemie vydáte Šalinou moravským Manchesterem, projedete se minibusem kolem paláců průmyslové aristokracie a projdete se Okolo řeky přes Cejl a Křenovou nebo z Ameriky až na Staré Brno. Pokud si raději v klidu sednete na před-

Budovy bývalé textilní továrny Beran´s Söhne © TIC BRNO Jan Pochylý

nášku, tak i pro vás má Brno INdustrial hned po skončení koronavirové krize zajímavou nabídku. Za výběrem témat přednášek Textilní Brno z různých úhlů pohledu na zajímavých místech stojí PhDr. Petra Mertová, Ph.D., z Technického muzea v Brně, takže určitě budou stát za to. A témata? Móda z Brna – vlněné tkaniny z brněnských továren

z období mezi lety 1880 až 1940, Životní příběh rodin brněnských textilních továrníků – rodiny Tugendhat, Löw-Beer a Stiassni a mnohé další. Termíny prohlídek a přednášek budou oznámeny hned, jak to bude možné. Sledujte webové stránky projektu. www.brnoindustrial.cz

TIC BRNO tu není jen pro turisty

Jak postupovat v případě vracení vstupného?

Na první pohled by se mohlo zdát, že v době koronavirové pandemie je Turistické informační centrum téměř bez práce. Opak je ale pravdou. A více než kdy jindy platí, že TIC BRNO nefunguje jen pro návštěvníky města, ale také pro místní. Podporuje aktivity umělců, kreativců a gastronomické scény a pomáhá jim hledat cesty k jejich fanouškům. V dubnu vznikla a začala fungovat platforma (ni)KAM v Brně, která podporuje pořadatele a organizátory kulturních akcí, a Brňané pak díky ní na jednom místě najdou tipy na on-line aktivity a zajímavý multimediální obsah, který jim přinese kulturu přímo domů. Za dobu fungování navštívilo web www.nikamvbrne.cz tisíce zájemců, kteří zde nejen dostali informace o tom, kde se co děje, ale přečetli si také zajímavé články. Na sociálních sítích příspěvky o kulturním vyžití v této složité době oslovily desetitisíce lidí a další se přidávají. Přidejte se i vy. Buďte doma a zároveň venku. Nepřicházejte v této

Je to tak, řadu z vás zastihla koronavirová pandemie se zakoupenou vstupenkou v kapse. Co nyní s ní? Spousta lidí se rozhodla vstupenky nevracet, a pomoci tak kultuře, vzdělávání a sportu přežít horší časy, ale ti, co chtějí peníze zpět, na to mají samozřejmě právo.

(ni)KAM v Brně zve například na přednášky Technického muzea v Brně © NASA

šílené době o tolik potřebné kulturní vyžití a buďte se svými oblíbenými kapelami, divadly, galeriemi, kiny a dalšími alespoň on-line!

www.nikamvbrne.cz

Předplaťte si útratu ve svém oblíbeném podniku

Infocentrum TO JE BRNO na Panenské © Pocket media Monika Hlaváčová

Současnou situací netrpí jen brněnská kultura, zasažena je místní gastronomická scéna i kreativci a poskytovatelé dalších služeb. Platforma (ni)KAM v Brně se tak dle potřeb rozšiřuje o další témata. Na gastronomické lince spolupracuje TIC BRNO například s nezávislým projektem Save Gastro Brno. Save Gastro Brno nabízí vouchery na služby brněnských podniků uplatnitelné po jejich znovuotevření. Ve svém oblíbeném podniku si tak můžete předplatit jídlo či pití a pomoci mu tak finančně v době, kdy přišel o své zákazníky. Pokud tam svůj podnik nenajdete, můžete jej registrovat. Tím však pomoc brněnské gastronomii nekončí. Město je jí totiž proslulé – od prvorepublikových kaváren přes věhlasné pivnice, špičkové bary až po trendy bistra. Současná situace ale provozovatelům nepřeje a TIC BRNO proto nabízí na portále GOtoBRNO.cz přehled projektů a aktivit, které nyní fungují a díky kterým se skvěle nají-

Z brněnské gastronomie… © TIC BRNO Michal Růžička

te a napijete i doma, něco se dozvíte a současně také svému oblíbenému podniku pomůžete!

S ohledem na konkrétní situaci se ruší kulturní, vzdělávací i sportovní akce. Informace o tom, zda se akce zruší či přesune, sledujte na webových stránkách konkrétních institucí. V případě dotazů na vstupenky volejte na 602 404 246 nebo pište na panenska@ticbrno.cz. Infocentrum na Panenské je od konce dubna otevřeno veřejnosti ve speciálním režimu, osobně zakoupené vstupné na zrušenou akci lze vrátit tam. Žádosti o vrácení vstupného zakoupeného on-line můžete posílat na michalkova@ticbrno.cz a vyřešit to z pohodlí domova. Pracovníci infocenter jsou tu pro vás i v době krize a vše spolu v klidu vyřešíte.

Dotazy: 602 404 246 panenska@ticbrno.cz Vracení vstupného: michalkova@ticbrno.cz

www.nikamvbrne.cz

www.tic.je/vstupenky

DÝCHEJ Nadechni se, zhluboka. Zvolni. Zpomal. Buď v klidu… Buď v klidu, protože Brno tuhle těžkou dobu zvládne a všechno bude zase dobré. Brněnsky dobré. To je význam transparentu, který byl v dubnu vyvěšen na dočasně zavřené věži Staré radnice. Vytvořil ho TIMO a tohle všechno vám vzkazuje TIC BRNO.

DÝCHEJ © TIMO a TIC BRNO

Příspěvková organizace TIC BRNO je profesionální městskou agenturou pořádající akce pro veřejnost, podporující turistický ruch a provozující portál GOtoBRNO.cz. TIMO je legendární (ne) známý street artista, konceptuální umělec a básník, který už 20 let maluje nápisy v Brně a okolí. Společně nyní tímto dočasným nápisem na ikonické brněnské věži chtěli všem vzkázat, že je třeba neztrácet nadhled a dobrou víru a že vše bude zas dobré. Že Brno to zvládne a vy také. A že se zas všichni brzy setkáme v jeho ulicích a parcích, na náměstích a koncertech, v divadlech a kavárnách… Jen mezitím: Nadechni se, zhluboka. Zvolni. Zpomal. Buď v klidu… #dychej #nikamvbrne #budmespolu

www.ticbrno.cz www.GOtoBRNO.cz www.nikamvbrne.cz

Brněnské podzemí má svůj web Labyrint pod Zelným trhem, Kostnice u sv. Jakuba, Mincmistrovský sklep a atomový kryt 10-Z mají zbrusu nový web. Zjistíte na něm, co se v podzemích děje, nahlédnete do jejich historie a najdete zde také nabídku služeb a pronájmů. Vzhůru do podzemí! Vzhledem k rozhodnutí Bezpečnostní rady státu v souvislosti s výskytem COVID-19 je i brněnské podzemí do odvolání uzavřeno. Vy jej však můžete poznávat v klidu domova na jeho zbrusu novém webu. Propletenec středověkých chodeb Labyrintu pod Zelným trhem vás zavede do dob alchymistů a klecí bláznů, Kostnice u sv. Jakuba nabídne podmanivou podívanou na tisíce kostí a lebek poskládaných do působivých kompozicí, Mincmistrovský sklep poučí o tom, kterak se u nás kdysi vyráběly mince, a atomový kryt 10-Z vás zavede do doby nedávné a ukáže místo, kde by se asi nikdo z nás nechtěl dobrovolně na delší čas ocitnout. Web je plný zajímavých fotografií a textů, které jsou

Kostnice u sv. Jakuba © TIC BRNO Michal Růžička

k přečtení i v angličtině. Tak neváhejte a ponořte se do brněnského podzemí on-line.

www.brnenske-podzemi.cz

Brněnské chrámy otevřou brány Brno je kulturní mozaikou, stýkají se tady lidé různých národností i náboženství. Potkáte tu kostely církve pravoslavné, evangelické, řecko- i římskokatolické nebo židovskou synagogu. Kromě katedrály, baziliky, kostelů a chrámů k těmto místům modlitby patří i menší kostelíky a kaple. K jejich poznání zve projekt Brno a jeho chrámy. Od 15. června do 15. září, od úterý do soboty, se otevřou brány vybraných kostelů v centru Brna, těch, které jsou běžně k prohlídkám uzavřeny. Projít je bude možné samostatně či s průvodcem, který bude v kostele přítomen. K dispozici bude také brožura Brno a jeho chrámy, jež představí 16 různých brněnských sakrálních staveb. A které se například otevřou? Kostel svatého Michala na Dominikánském náměstí nebo svatého Tomáše na náměstí Moravském. Kromě otevřených kostelů se připravují i komentované prohlídky či přednášky na téma brněnských chrámů i významných osobností spojených s církví. Těšit

Katedrála na Petrově © Zdeněk Porcal, Studio Flusser

se můžete například na výhledy z věže svatého Jakuba nebo komentované prohlídky katedrály ve spolupráci s Diecézním muzeem.

www.tic.je/chramy

inzerce

Klub, který hledáte

www.leitnerka.cz

Nemůžete do města pro KAM? Pozvěte KAM k sobě domů! Objednejte si roční předplatné a kromě časopisu dostanete každý měsíc vstupenky na kulturní akce a slevy na vybrané produkty – knihy, restaurace, wellness a další.

On-line zakoupíte na webu: shop.pocketmedia.cz Nebo nám napište na: info@pocketmedia.cz | FB: /pocketmediabrno

www.planetabrno.cz 53

(no)Where in Brno

Everything is closed! What to do now? What to do with time when COVID-19 has locked us up in our homes? We‘ve found a few online activities that might interest you!

Breweries from breweries that need your support. Photo: zachranpivo.cz

Stay Strong! Welcome to the May edition of Kam v Brně / Where in Brno! May is by far the most beautiful month in the calendar as Brno wakes up from her (is Brno a woman?) winter stasis. The lockdown too has started to ease off – and some of the benefits of this are the re-opening of some of our favourite Brno places and businesses – Zelny trh has reopened and some of the outdoor beer gardens are also planned to re-open. The timeline of the lockdown easing can be found here: www.brno.cz/ coronavirus – which also specifically outlines how the new regulations relate to Brno. Please follow the most recent guidance and stay safe! While socialising remains impossible or very limited, there are some possibilities for online fun… PubQuiz.cz is carrying on with socially distanced PubQuizzes. Teams watch a presentation of the quiz on Zoom while communicating with their team on a ‘side channel’ they arrange

themselves. The cost is still 50 CZK and prizes are chosen from zachranpivo.cz and www.savegastro.com so the quiz community can help support local businesses. Gregarious quizmaster Brian Tynan has been hosting these since the beginning of the lockdown and they’ve become very popular. More details on facebook. Many of us feel like we want to help in the local community in some way, preparing sandwiches for the homeless or for medical staff or being there as point of contact for the lonely and isolated. If you are wondering how to make an impact – check out https:// www.muni.cz/en/coronavirus#dobrovolnici.

Robin Smith editor Where in Brno

Tomáš Vtípil on Káznice LIVE. Photo: Káznice LIVE

–o n-line wine tasting and interviews with people from wineries on facebook page @civilwines with Arielle De Soucey. – mini-concerts of Filharmonie Brno on facebook page @filharmoniebrno – K áznice LIVE – broadcasts of concerts, stand-ups and interviews from the incredible space of Káznice on Cejl – home experiments with VIDA! Science centrum on www.vida.cz/vida-nadoma suitable for both children and adults – #moraviangalleryathome! Moravian gallery has bunch of on-line activities prepared for you on their website – My Cinema LIVE – Scala and other cinemas are are involved in a project that brings the experience of watching movies together to your homes – on www.mzm.pano3d.cz you can visit exhibitons of Moravské zemské muzeum on-line – always wanted to visit Špilberk castle? You can do it from home on www.spilberk.pano3d.cz (živ)

(no)Where in Brno

Present your business idea!

Meet us online – Expat Centre is streaming webinars

We have to stay at home but we can still work on our future. Are you a foreign entrepreneur, a startup founder or leader, a freelancer, investor or business angel living in Brno? Or are you thinking of leaving your job to start a business? Brno Expat Centre regularly organises business meetings to network and learn a bit from an invited expert, and each other. We discussed topics such as venture capital, hiring talents, building a brand and developing a business plan. We’re opening a second business call. We’ll select 4–6 promising projects with a foreign personality driving the idea (be it their founder, leader or key team member). We’ll give them a chance to present their business and get feedback from investors, business angels, coaches, mentors and other peers in the room. Sign up for free before the end of May – go to our website and fill up a basic questionnaire. The feedback session will take place as soon as we can meet.

We’ve invited several experts from various fields to go online with our consultants to answer your questions in regards to the coronavirus pandemic and how it affects your life as a foreigner in the Czech Republic.

Grab a chance to get feedback from experienced business people. Photo: Dina Khusainova

www.brnoexpatcentre.eu/business Watch webcasts with experts on important aspects of your life in Brno. Photo: Marie Lungová

Expat’s guide to the pandemic Our consultants put together the most frequently asked questions in these times and answered them in a comprehensive guide to your life in Brno during the coronavirus pandemic. How do I reach the Immigration office? Can I travel in and out of the country? I am self-employed, is there any financial relief? These are some of the questions we’ve answered in the guide. We’re updating it continuously so you can get the most up-to-date information. You’ll also find many links to other sources of information, and our recommendations to which media to follow if you want to get your news in English. As to our office – our visiting hours remain cancelled for this month, but our consultants are still hard at work and you can contact them as you’re used to through the online form at brnoexpatcentre.eu/contact. Be sure to also watch our free webinars where we go online with various experts (lawyers, doctors, etc) to answer your questions.

Check our guide for answers regarding your life in Brno during the pandemic. Photo: Jiří Lubojacký

In times when meeting in person is discouraged, we decided to give you as many chances to meet us online as possible. For the past few weeks, we’ve been inviting lawyers, legal experts, doctors, teachers and our own consultants to broadcast live from our office and answer your questions. You can have a look at the schedule of upcoming events, or watch the recordings of the past webinars. We talked with an immigration lawyer about your residency status and travelling abroad; with a legal expert about the support available to freelancers and business owners; or we’ve covered the alternatives to attending public offices in person – you can learn how to save time, preserve your nerves and stay safe whilst you communicate with offices online. You can watch all the webinars for free. fb.com/BrnoExpatCentre/live

www.brnoexpatcentre.eu

Brno Expat Centre Galerie Orlí, Orlí 3, Brno

(no)Where in Brno

What I‘m Drinking

Museum of romani culture at your home We are online! Unique institution in European context offers a series of online activities for English speaking visitors of social sites. Try your knowledge of Roma music and culture in our online quizzes on Facebook page or enjoy live streaming of concerts celebrating Romani music.

Without a doubt, the past few weeks have been tough. But I am here to share joy in the form of wine, and to let you all in on what I’ve been drinking. After all, sharing a bottle of wine is a tiny reminder of what life was like before quarantine. Since my first visit to the vineyards of South Moravia, I have been intrigued by the plethora of local grapes grown just a few miles from Brno’s city center. One grape in particular, Pálava, has stood out, highlighting the massive potential of Moravian wine in global export markets. Created in 1953 by Moravian Ing. Josef Veverka, Pálava is a crossed grape variety, bred from parent grapes Gewürztraminer and Müller-Thurgau. Initially, the grape was engineered to withstand unpredictable spring frosts and various vineyard diseases, yet has since thrived on the limestone bedrock in Mikulov. Pálava is a chameleon, offering producers the chance to craft medium-bodied, dry white wines, lusciously sweet dessert wines, and even orange wines with extended skin contact. A highly aromatic grape, Pálava often conveys flavors of lychee, rambutan, apricot, and rose petals, accompanied by a medium bodied intensity, juicy acidity, and textured finish. It is an ideal pairing for a spicy Thai curry takeout. Top producers include Vinařství Sonberk, Vinařství Volařík, Kobylské Vinařství Čačík, Gala Vinařství, Vinařství Filip Mlýnek, and Vinarstvi Václav.

Arielle DeSoucey www.civilwines.com Insta @civilwines

The current exhibition Lavutara. The Journey among Romani Musicians and Their Music was for great success extended until February 14, 2021. It is devoted to Romani music and open for public in 26 May again! The exhibition is divided into two parts – the first part presents the phenomenon of Romani music in general; the second is devoted to own research, which focused on Brno in the period from the 1950s to the present. A unique exhibition project was created in cooperation with prominent Brno musicians. The exhibition is accompanied by countless music samples and authentic video footage. (red)

Photo: Museum of Romani Culture

Museum of Romani Culture Bratislavská 246, Brno www.rommuz.cz

Brno Daily – News Highlights The renovation plans for Brno-Královo Pole railway station include the construction of new platforms and a complete upgrade of the signaling equipment. The CZK 2.4 billion project will increase safety and provide a completely new station building for passengers. The Railway Administration (SZ) is now looking for contractors. ‘The Defectors’, the debut novel by Czech-American essayist René Georg Vasicek, tells the story of various characters in multiple worlds that have “defected” from reality. “I would not be a writer if my parents had not defected from Czechoslovakia,” explained Vasicek. They came from small villages on the outskirts of Brno. Brno residents and property owners, both Czech and foreign, are used to an end-of-May deadline for paying their municipal waste fees. However, due to the extraordinary emergency measures, Brno City Council approved a proposal for a generally binding

BRNODaily Photo: ZM/Brno Daily

ordinance that will postpone the due date until the end of August. Brno Daily – Brno’s Online News in English at brnodaily.com.

Kateřina Kukrechtová Brno Daily

Zábava

Rádi luštíte? Vytvořili jsme pro vás křížovku plnou jednodušších i složitějších nápověd a držíme palce, ať se dostanete k tajence! Jste-li navíc předplatitelem, můžete vyhrát 3 volné vstupenky do Muzea Brněnska (platí do konce roku na jeden vstup do každé z šesti poboček, 1 vstupenka umožňuje volný vstup 2 osobám). Stačí nám do 15. 5. řešení tajenky poslat na e-mail info@pocketmedia.cz.

Zábava

Prozkoumej vilu Löw-Beer v Brně!

V srdci velkého a hlučného města Brna stojí dům. Jeho fasáda je pokrytá květinami a v zahradě se do ticha jemně rozeznívají hlasy kosů a sýkorek. Kdysi tento dům patřil rodině Löw-Beer [lév bér]. Jak si vilu představuješ? Vybarvi její fasádu.

Tatínek Alfred řídil hned několik továren v Brně a okolí. V továrnách vyráběly stovky dělníků za hučení a hrkání strojů krásné látky, ze kterých si lidé mohli ušít kabáty nebo saka. Navrhni vlastní vzor na látku, stačí ti kousek papíru a pastelky. Inspirovat se můžeš na fotografii.

Díky Alfredovi a jeho rodině můžeme dnes prozkoumávat tajemství a záhady za každými dveřmi vily Löw-Beer. Když přijdete na návštěvu, můžete si ji projít až po půdu. Co říkáte? Že se teď k nám nemůžete podívat? To nevadí – tajemství Alfredova domu můžete odhalovat, i když máme zrovna zavřeno. Stačí, když si na Facebooku vyhledáte @viladetem. Připravujeme pro vás šifry, vyrábění, fotosoutěže, originální hry a už se těšíme, až si budete moct poslechnout pohádku o zvířátku, které žije u nás v zahradě. Víc o něm napoví šifra na konci stránky.

Rozlušti šifru a odhal, kdo se skrývá v zahradě! V

Tajenka:

Tuto dvoutranu jsme vytvořili ve spolupráci s Muzeem Brněnska – vila Löw-Beer v Brně. Správnou odpověď na tajenku se dozvíš 15. května na webu www.planetabrno.cz

Zábava

@viladetem

Alfred dohlížel na to, aby vše bylo správně a včas vyrobeno, ale nezapomínal ani na to, aby se jeho zaměstnancům dobře dařilo. Po návratu z továrny na Alfreda jistě u krbu ve schodišťové hale čekaly jeho tři děti: Max, Hans a Greta. Vystřihni panenky, vymysli jim vlastní jména a nezapomeň je obléknout podle toho, co právě podnikají.

program květen 2020

V souvislosti s měnící se situací kolem epidemie koronaviru v době uzávěrky vydání neručíme za správnost programu. Doporučujeme ověřit si platnost konkrétních akcí u pořadatelů.

DIVADLO /THEATRE

BURANTEATR

Sokolský Stadion, Kounicova 20 | 774 492 131 vstupenky@buranteatr.cz | www. buranteatr.cz

Pro aktuální informace sledujte webové stránky divadla.

FLÉDA CLUB DIVADLO POLÁRKA

Tučkova 34 | 541 247 274 zahorikova@divadlopolarka.cz www.divadlopolarka.cz

Štefánikova 24 I 533 433 559 I info@fleda.cz www.fleda.cz

Konání jednotlivých akcí bude záviset na bezpečnostní situaci v ČR. Děkujeme za pochopení. Pro aktuální informace sledujte webové stránky.

Pro aktuální informace sledujte webové stránky divadla.

DIVADLO BARKA OTEVŘENÝ KULTURNÍ PROSTOR LIGY VOZÍČKÁŘŮ Svatopluka Čecha 35a | 608 635 578 barka@ligavozic.cz | www.divadlobarka.cz

Pro aktuální informace sledujte webové stránky divadla.

PROJEKT CED

HUDEBNÍ FAKULTA JAMU V BRNĚ DIVADLO RADOST

Bratislavská 32 | 545 321 273 divadlo@divadlo-radost.cz | www.divadlo-radost.cz Pro aktuální informace sledujte webové stránky divadla.

Zelný trh 9 | 542 123 425 | ced@ced-brno.cz www.ced-brno.cz

Komenského nám. 6 |542 591 604 | www.hf.jamu.cz Pro aktuální informace sledujte webové stránky instituce.

KABINET MÚZ

Sukova 4 | info@kabinetmuz.cz Pro aktuální informace sledujte webové stránky instituce.

Pro aktuální informace sledujte webové stránky divadla.

HADIVADLO

Poštovská 8d | 530 330 869 | pokladna@hadivadlo.cz www.hadivadlo.cz Pro aktuální informace sledujte webové stránky divadla.

DIVADLO BOLKA POLÍVKY

Pro aktuální informace sledujte webové stránky.

Jakubské nám. 5 | 542 214 692 | divadlo@bolek.cz www.divadlobolkapolivky.cz

MUSILKA – LIDOVÝ DŮM

Pro aktuální informace sledujte webové stránky divadla.

DIVADELNÍ STUDIO V

Veveří 133 | 739 649 492 | studio@divadlov.cz www.divadlov.cz Pro aktuální informace sledujte webové stránky.

MĚSTSKÉ DIVADLO BRNO

Lidická 16 | 533 316 347 | predprodej@mdb.cz www.mdb.cz

Zelný trh 9 | 542 123 425 | vstupenky@provazek.cz www.provazek.cz Pro aktuální informace sledujte webové stránky.

DIVADLO KORÁB

Musilova 2 | 545 211 875 | ksomega@ksomega.cz.cz www.ksomega.cz Pro aktuální informace sledujte webové stránky.

Pro aktuální informace sledujte webové stránky divadla.

NÁRODNÍ DIVADLO BRNO DIVADLO HUSA NA PROVÁZKU

METRO MUSIC BAR

542 158 120 | obchodni@ndbrno.cz | www.ndbrno.cz Pro aktuální informace sledujte webové stránky.

SONO MUSIC CLUB

Veveří 113 | 721 770 742 | www.sonocentrum.cz Aktuální termíny a přesuny koncertů najdete na sonomusicclub.cz

HUDBA /MUSIC

ŠELEPKA

CZECH ENSEMBLE BAROQUE

VÝSTAVY /EXHIBITIONS

Staňkova 29 | 773 522 123 | www.korab.cz

775 354 248 | selepova@selepova.cz | Šelepova 1 Pro aktuální informace sledujte webové stránky instituce.

Pro aktuální informace sledujte webové stránky divadla.

DIVADLO LÍŠEŇ

Ondráčkova 20 | 728 818 034 | www.divadlolisen.cz Pro aktuální informace sledujte webové stránky divadla.

731 494 167 | office@ebcz.eu www.bachanamozarta.cz

Pro aktuální informace sledujte webové stránky instituce.

DIVADLO NA ORLÍ

GALERIE ARTIKLE

Masná 9 | 739 675 050 | www.artikle.cz artikle@artikle.cz

Pro aktuální informace sledujte webové stránky.

Orlí 19 | 542 591 800 | dno@jamu.cz www.divadlonaorli.jamu.cz

Pro aktuální informace sledujte webové stránky divadla.

STUDIO MARTA

FILHARMONIE BRNO

Pro aktuální program sledujte prosím webové stránky www.studiomarta.cz

Pro aktuální informace sledujte webové stránky instituce.

Bayerova 5 | 542 591 510 | marta@jamu.cz www. studiomarta. cz

Komenského nám. 8 | 539 092 818, 602567017 www.filharmonie-brno.cz

DŮM UMĚNÍ MĚSTA BRNA Malinovského nám. 2 | 774 227 375 www.dum-umeni.cz

Pro aktuální informace sledujte webové stránky.

DŮM PÁNŮ Z KUNŠTÁTU Dominikánská 9

program květen 2020

PAMÁTNÍK BIBLE KRALICKÉ

GALERIE G99

Martinská 228, Kralice nad Oslavou | 770 119 395

Dominikánská 9

EXPOZICE

FAIT GALLERY

Ve Vaňkovce 2 | www.faitgallery.com

Pro aktuální informace sledujte webové stránky instituce.

GALERIE ARCHITEKTURY Starobrněnská 18 | 542 211 701 info@galeriearchitektury.cz www.galeriearchitektury.cz

MORAVSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM Zelný trh 6 | 533 435 443 | mzm@mzm.cz www.mzm.cz

DÍLO TISKAŘŮ JEDNOTY BRATRSKÉ LABYRINT ŽIVOTA JANA ÁMOSE KOMENSKÉHO

DIETRICHSTEINSKÝ PALÁC

Zelný trh 8 | 533 435 443 Otevírací doba: út: 9–14 h, st–pá: 9–17 h, so: 10–17 h ne a svátky (pouze ty, které připadnou na út–ne): 13–17 h

MUZEUM BRNĚNSKA

Pro aktuální informace sledujte webové stránky instituce.

EXPOZICE

www.muzeumbrnenska.cz www.facebook.com/muzeumbrnenska

ZANIKLÝ ŽIVOT NA MORAVĚ; PRAVĚK MORAVY; VELKÁ MORAVA; MORAVA VE STŘEDOVĚKU; SVĚT NEROSTŮ

VILA LÖW-BEER V BRNĚ

GALERIE TIC

NOVÁ EXPOZICE

Radnická 4 | kupkova@tic.cz

GALERIE U DOBRÉHO PASTÝŘE GALERIE MLADÝCH

Pro aktuální informace sledujte webové stránky instituce.

GALERIE UMAKART

Lidická 40 | www.umakart.tumblr.com

Pro aktuální informace sledujte webové stránky.

LETOHRÁDEK MITROVSKÝCH

Veletržní 19 | 605972588 | letohradekbrno@seznam.cz info@letohradekbrno.cz | www.letohradekbrno.cz Pro aktuální informace sledujte webové stránky.

MENDELOVO MUZEUM MU

Mendlovo nám. 1a | www.mendelmuseum.muni.cz Pro aktuální informace sledujte webové stránky.

STŘEDOEVROPSKÁ KŘIŽOVATKA: MORAVA VE 20. STOLETÍ Deset tematických okruhů sleduje na více než 800 m2 politické, kulturní a sociální dějiny této historické země

www.moravska-galerie.cz

Pro aktuální informace sledujte webové stránky.

PRAŽÁKŮV PALÁC

Husova 18, 532 169 130 Otevírací doba: st–ne 10–18 h, čt 10–19 h

EXPOZICE ART IS HERE: NOVÉ UMĚNÍ, MODERNÍ UMĚNÍ

MÍSTODRŽITELSKÝ PALÁC, NÁDVOŘÍ Moravské nám. 1A

STÁLÁ XPOZICE BRNO PŘEDMĚSTÍ VÍDNĚ Expozice je věnovaná umění 19. století a zabývá se uměleckým vztahem Brna a Vídně.

JURKOVIČOVA VILA

Jana Nečase 2 | 532 169 501 Otevírací doba: út–ne 10–12 h a 12.30–18 h

KAREL ABSOLON – MANAŽER A STRŮJCE VELKÝCH VIZÍ 140 let od narození nejznámějšího meziválečného badatele a 120 let od úmrtí zakladatele moravské archeologie Jindřicha Wankla

VÝSTAVY do 3. 1. 2021 ONDŘEJ SEKORA: MRAVENČÍ A JINÉ PRÁCE Rozsáhlá výstava ke 120. výročí narození autora nejen slavného Ferdy Mravence, ukazuje pestrost jeho tvorby. do 20. 9. JAKO RŮŽE. ANEB MÓDA ZRCADLEM DOBY. Vývoj dámského městského i venkovského oděvu z období mezi lety 1880 až 1925. Doplní oděvy mužů, dětí, řada dobových módních doplňků a spodního prádla.

BISKUPSKÝ DVŮR

Muzejní 2 | 542 321 205 Otevírací doba: út 9–15 h, st–pá 9–17 h, so, ne, sv. 13–18 h FAUNA MORAVY; AKVARIUM SLADKOVODNÍCH RYB; MENDELIANUM – ATRAKTIVNÍ SVĚT GENETIKY Vhled do genetiky a molekulární biologie v historických prostorách, kde její zakladatel Johann G. Mendel působil

VÝSTAVA od 7. 6.

ŘÁDY A VYZNAMENÁNÍ ŠPANĚLSKA – SBÍRKA JOSEFA L. HRDÉHO 163 španělských řádů, vyznamenání a odznaků z období 18.–20. stol.

PAVILON ANTHROPOS

Pisárecká 5 | 515 919 760 Otevírací doba: út–pá 9–18 h, so–ne 10–18 h

EXPOZICE O PŮVODU ČLOVĚKA A VZNIKU KULTURY Nejstarší dějiny osídlení Moravy i celého evropského kontinentu

Špilberk 210/1, 662 24 Brno | 542 123 611, pokladna: 542 123 677 | muzeum.brno@spilberk.cz www.spilberk.cz

KASEMATY PROHLÍDKY S PRŮVODCEM v každou celou hodinu PŘÍBĚHY Z KASEMAT! unikátní hra v tajemném prostředí

JIHOZÁPADNÍ BASTION PROHLÍDKY S PRŮVODCEM nutná objednávka prohlídek – den dopředu

EXPOZICE ŠPILBERK OD HRADU K PEVNOSTI ŠPILBERK – ŽALÁŘ NÁRODŮ BRNO NA ŠPILBERKU OD RENESANCE PO MODERNU OD MODERNY PO SOUČASNOST O NOVÉ BRNO VULCANALIA BAROKNÍ LÉKÁRNA ROZHLEDNA Hrad Špilberk má teď sice zavřeno, ale užít si jej můžete i online. Muzeum města Brna má pro vás virtuální prohlídky hradu i výstav, videa nebo naučné interaktivní aplikace a mapy. Vše najdete na webové stránce www.spilberk.cz/spilberk-virtualne

VILA TUGENDHAT

Černopolní 45, 613 00 Brno | tel.: +420 515 511 015/17, +420 731 616 899 | muzeum.brno@spilberk.cz www.spilberk.cz Pro aktuální informace sledujte webové stránky.

Smetanova 8a | 606 033 100 Otevírací doba: út 9-15 h, st–pá 9–17 h, so–ne 13–18 h

EXPOZICE ŽIVOT A DÍLO LEOŠE JANÁČKA O životě skladatele a jeho nejznámějších dílech, kompletně dochovaná Janáčkova pracovna

EXPOZICE

DŮM JIŘÍHO GRUŠI

JOSEF HOFFMANN: INSPIRACE

MUZEUM MĚSTA BRNA, HRAD ŠPILBERK

PAMÁTNÍK LEOŠE JANÁČKA

RODNÝ DŮM JOSEFA HOFFMANNA náměstí Svobody 263, Brtnice | 567 216 128 Otevírací doba: út–ne 10–17 h

Pro aktuální informace sledujte webové stránky.

DLOUHODOBÁ VÝSTAVA

EXPOZICE

MORAVSKÁ GALERIE V BRNĚ

Drobného 22 | 544 544 200 vila@vila.muzeumbrnenska.cz | www.vilalowbeer.cz

Hudcova 76 | 515 910 422

VÝSTAVA LUDVÍK KUNDERA – HORA DĚNÍ Život a dílo významného básníka, dramatika, překladatele a výtvarníka, který v 70. letech 20. st. patřil k tzv. zakázaným autorům ŠŤASTNÝ BEZDOMOVEC – EVROPAN A SVĚTOOBČAN JIŘÍ GRUŠA Vhled do života básníka a prozaika tvořícího paralelně v českém i německém jazyce

MUZEUM ROMSKÉ KULTURY

Bratislavská 67 | www.rommuz.cz Otevírací doba: út–pá 10–18 h, ne 10–18 h Muzeum je pro veřejnost do odvolání uzavřeno. Aktuální informace na www.rommuz.cz.

STÁLÁ EXPOZICE PŘÍBĚH ROMŮ Dějiny Romů od starověké Indie až po události II. světové války a současnost.

program květen 2020

MĚSTO /CITY URBAN CENTRUM

TECHNICKÉ MUZEUM V BRNĚ

Purkyňova 105 | 541 421 411 | info@tmbrno.cz www.tmbrno.cz Otevírací doba: út–pá 9–17 h, so–ne 10–18 h

EXPOZICE OPTIKA; VÝPOČETNÍ TECHNIKA; OD TAMTAMU K INTERNETU; NOŽÍŘSTVÍ; KULTURA NEVIDOMÝCH; KOVOLITECTVÍ; BRNO NA DVOU KOLECH; HISTORICKÁ VOZIDLA; HISTORICKÁ STEREOVIZE; ČAS NAD NÁMI A KOLEM NÁS; ULIČKA ŘEMESEL; SALON MECHANICKÉ HUDBY; PARNÍ MOTORY; ŽELEZÁŘSTVÍ; VODNÍ MOTORY; LETECKÉ MOTORY; TECHNICKÁ HERNA

DLOUHODOBÁ VÝSTAVA POZOR, ZÁKRUTA! Škoda, Tatra, Žiguli, Trabant či první československý elektromobil – automobily reálného socialismu MECHANISMY KARLA ŠEBELY ve stálé expozici Salon mechanické hudby

VÝSTAVA V TĚŽKÝCH DOBÁCH. BOJE O HRANICE 1918–1919 100 let od doby, kdy vojáci vracející se z bojišť první světové války byli nasazeni na bojiště válečného konfliktu, který je dnes téměř zapomenutý. RETROGAMING: VÝSTAVA O POČÁTCÍCH OSOBNÍCH POČÍTAČŮ A PC HER herní automaty s desítky nejrůznějších her – Super Mario, Pac Man, River Raid či Dynablaster ŽELEZNÁ OPONA 1948–1989 výstava k 30. výročí pádu železné opony PES – PRŮVODCE NEVIDOMÉHO ČLOVĚKA Pro aktuální informace sledujte webové stránky.

HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM BRNO Kraví hora 2 | 777 605 310 | e-mail@hvezdarna.cz www.hvezdarna.cz

Pro aktuální informace sledujte webové stránky instituce.

731 564 418 | info@kclisen.cz | FB: kulturnicentrumlisen | www.kclisen.cz

Pro aktuální informace sledujte webové stránky instituce.

KC SEMILASSO

Palackého tř. 126 | glanc@glanc.cz

Program se bude průběžně aktualizovat dle nařízení vlady na našem webu a facebooku.

KINO ART

KJM, ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA

Kobližná 4 | 542 532 164 | www.kjm.cz

Pro aktuální informace sledujte webové stránky instituce.

MUZEUM BRNĚNSKA

www.muzeumbrnenska.cz www.facebook.com/muzeumbrnenska

Pro aktuální informace sledujte webové stránky instituce.

KINO SCALA

Moravské nám. 3 | 608 330 088 info@kinoscala.cz | www.kinoscala.cz

Pro aktuální informace sledujte webové stránky instituce.

MUZEUM VE ŠLAPANICÍCH

Masarykovo nám. 18, Šlapanice | 544 544 260 slapanice@muzeumbrnenska.cz

PAMÁTNÍK MOHYLA MÍRU

LUŽÁNKY – STŘEDISKO VOLNÉHO ČASU

Lidická 50 | 549 524 111 | info@luzanky.cz www.luzanky.cz

Pro aktuální informace sledujte webové stránky instituce.

K Mohyle míru 200, Prace | 544 544 240 mohyla-miru@muzeumbrnenska.cz

PAMÁTNÍK PÍSEMNICTVÍ NA MORAVĚ Klášter 1, Rajhrad | 544 544 280 rajhrad@muzeumbrnenska.cz

PODHORÁCKÉ MUZEUM

Porta coeli 1001, Předklášteří | 544 544 220 predklasteri@muzeumbrnenska.cz

MUZEUM V IVANČICÍCH

Pro aktuální informace sledujte webové stránky instituce.

Minská 19 | 515 544 000 | biograf@seznam.cz www.kinolucerna.info

Pro aktuální informace sledujte webové stránky instituce.

Cihlářská 19 | 513 039 035, 775 868 826 rezervace@kinoart.cz | www.kinoart.cz

KINO LUCERNA

Křížkovského 12 | 515 201 000 | info@vida.cz www.vida.cz

U Zoologické zahrady 46 | 546 432 311 | zoo@ zoobrno.cz | www.zoobrno.cz

vila@npu.cz | www.vila-stiassni.cz | 778 545 993

FILM /CINEMA

VIDA! SCIENCE CENTRUM

ZOO BRNO

Leitnerova 2 | www.leitnerka.cz | info@leitnerka.cz www.facebook.com/leitnerka/

Pro aktuální informace sledujte webové stránky.

Urban centrum je pro veřejnost uzavřeno do odvolání, aktuální informace sledujte na webu urbancentrum. brno.cz

KULTURNÍ CENTRUM LÍŠEŇ

KLUB LEITNEROVA NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV, VILA STIASSNI

Stará radnice, Mečová 5 | 778 520 752 www.urbancentrum.brno.cz

Krumlovská 25, Ivančice | 544 544 250 ivancice@muzeumbrnenska.cz

SPOLEČENSKÉ CENTRUM BYSTRC Odbojářská 2 | 546 224 320

Pro aktuální informace sledujte webové stránky instituce.

SPOLEČENSKÉ CENTRUM SÝPKA

Kytnerova 1a | 538 706 252 | www.medlanky.cz

Pro aktuální informace sledujte webové stránky instituce.

KAM v Brně… Vychází od roku 1957 | Číslo vydání: 5/2020 | MK ČR E 12197 | Vydává: TIC Brno, příspěvková organizace, Radnická 365/2, 602 00 Brno, www.ticbrno.cz Dodává: Pocket media s.r.o., Jakubské nám. 644/3, 602 00 Brno | IČO: 04541227, DIČ: CZ-04541227 | e-mail: info@pocketmedia.cz | Redakce: redakce@pocketmedia.cz | Šéfredaktor: David Tieku | Editor: Filip Živný | Redakční okruh: Filip Živný, Martin Ježek, Barbora Voráčová, Jana Ščamburová, Lenka Zelnitiusová, Miloš Henkrich, Kateřina Legerská, Barbora Fouldová, Tereza Dvořáková | Jazyková korektura: Lucie Pokorná | Grafika: Jindřiška Mikešová | Autor obálky: Ivan Svárovský | Sazba: Miroslav Chudík | Sazba programů: Radek Doleží | Produkce: Simona Osičková, info@pocketmedia.cz | Inzerce: obchod@pocketmedia.cz | + 420 604 239 957 | Přetisk materiálů pouze se souhlasem redakce | Příští vydání vychází: 27. 5. 2020 | Cena pro předplatitele 39 Kč | FB: www.fb.com/kambrno | Anglické texty jsou vytvářeny ve spolupráci s Robinem Smithem, Ritou Deanovou a Brno Expat Centre | REDAKCE NENESE ODPOVĚDNOST ZA OBSAHOVOU SPRÁVNOST MATERIÁLŮ A INFORMACÍ, ZMĚNY PROGRAMŮ A REKLAM | Předplatné: predplatne@pocketmedia.cz, mob.: 773 287 307, shop.pocketmedia.cz