Na kus řeči s Ing. arch. Janem Bahníkem

Page 1

Svazek číslo 1

duben 2016

Knihovnička Opočenských novin ...co by se do Opočenských novin prostě nevešlo...

NA KUS ŘEČI S Ing. ARCH. JANEM BAHNÍKEM S Ing. arch. Janem Bahníkem rozmlouval Ivo Kašpar, rozhovor z magnetofonu do písemné podoby přepsal Josef Krejča a do tisku ho připravil Miloň Čepelka. V roce 2015 ve 4. čísle Opočenských novin uveřejnila redakce názory zastupitelů, co dál s budovou čp. 2 na Trčkově náměstí, bývalým soudem, kde v roce 1970 vznikla zámecká restaurace a vinárna. Názorů je víc, bude užitečné znát jeden od někoho zasvěceného. Proto jsem požádal o rozhovor svého spolužáka a kamaráda, Ing. architekta Jana Bahníka. Je to Ing. arch. Jan Bahník i téma, které ho jako jednoho z tvůrců zaniklého zařízení pálí. Známe smutný osud, známe současný stav této budovy. Ale začneme, jak se říká, zgruntu. Jak ses, Honzo, v Opočně objevil? Já pocházím z Třebechovic a přišel jsem do Opočna, do města, kterému se říkalo město úřednické, mělo své klima a bylo mi sympatické, když mně bylo 10 let. Nastoupil jsem do páté třídy. Tam jsme chodili spolu. Táta pracoval jako traťmistr, za

války na nádraží v Bolehošti a později v roce 1947 byl převelen na nádraží do Opočna. Do roku 1958, do odchodu na vojnu, jsem v Opočně žil. Studoval jsem na gymnáziu v Dobrušce, po maturitě jsem absolvoval nástavbu stavební průmyslovky. Po vojně jsem se vrátil do Třebechovic, do svého rodného domu, který postavil můj děda. Ten přišel v roce 1897 do Hradce Králové, kde pracoval jako stavitel. V penzijním věku se vrátil do Třebechovic, kde pracoval na malých stavbách, které později dodělával můj otec. Ten za hospodářské krize ve třicátých letech, kdy nebyla práce, přestoupil na dráhu. Udělal traťmistrovské zkoušky a pracoval jako traťmistr. Dá se tedy říct, že pocházím ze stavitelské rodiny, musely tam asi být pro stavařinu nějaké geny. Po návratu z vojny jsem zkusil jít na techniku, po dvou neúspěšných pokusech jsem se dostal na architekturu. Přišel jsem do atelieru architekta Mužíka do Chocně. V roce 1967 jsem přešel do Hradce Králové do urbanistického ateliéru a začal jsem prací na územním plánu Dobrušky. Dík tomu jsem se podrobně seznámil i s tímto městem. Protože jsem zde chodil do gymnázia, město mi nebylo cizí. V roce 1968 přišel za mnou stavitel Buchvald a nabídl mi přejít do Opočna, pracovat do nového podniku památkové péče. Byl to městský stavební podnik zaměřený na památkovou zónu. Měl zajišťovat


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.