TÜV SÜD Journal 3/2017

T Ü V SÜD

JOURNAL CESTĚ? #12 JSOU JIŽ NA émů řidiče Od asistenčních syst řízení k automatizovanému NEBO EVOLUCE? #20 REVOLUCE, rt y česk ých firem Průmysl 4.0 míchá ka a vyzý vá k inovacím E #33 REAL ESTAT iminujeme Pomáháme tím, že el y drahé pokusy a omyl

#200173

tuv

-su d.c

z /k

va lita

17 | MSV 2017

SPOLEČNĚ H C Ě P S U E M SKLIDÍ

Úvodní slovo

MILÉ ČTENÁŘKY A MILÍ ČTENÁŘI, když zalistujete stránkami tohoto časopisu nebo se podíváte na webovou prezentaci naší společnosti, možná vás napadne, v jak různorodých oblastech poskytujeme své služby a kam až sahá know how našich specialistů. Myslím, že ani příměr „od Šumavy k Tatrám“ zcela nevystihuje šíři celého záběru naší činnosti.

Vždyť jenom v tomto vydání se věnujeme tak odlišným oblastem, jako je na jedné straně autonomní řízení vozidel a na straně druhé relativně „klasická“ oblast bezpečnosti strojních zařízení. Nebo novému tématu kolaborativních robotů, tedy strojů pracujících v těsném kontaktu s člověkem.

Zajímavé je to zejména z toho pohledu, kde všude je v dnešní době potřeba řídit kvalitu. Ať se již jedná o výrobní, vývojové nebo stavební podniky, poskytovatele služeb nebo zpracování dřeva, všude vládnou nějaké standardy, předpisy a normy. Dalo by se říct, že téma kvality ve svých velmi různorodých projevech na nás čeká za každým rohem. Proč tedy mezi jednotlivými firmami stále panuje tak velký rozdíl v poskytování kvality? Důvodem může být komplexní přístup ke kvalitě, respektive jeho absence. Aby totiž řízení kvality a dodržování procesů měly smysl, musí jít vždy o ucelený systém. I zde platí, že řetěz je pevný jen jako jeho nejslabší článek. Můžete mít špičkovou výrobu, ale nefungující prodej nebo někdy i jenom nepříjemnou recepční a celý efekt vysoké kvality vaší práce je pryč.

Nedávno jsem slyšel jeden velmi názorný příklad – asi většina z vás zná televizní pořad, ve kterém zvou do problematických restaurací špičkového profíka, od něhož čekají velmi často zázraky. A právě na tomto příkladu je možné ukázat, že bez uceleného přístupu je výsledek přinejmenším nejistý. Samotný špičkový kuchař je k ničemu, pokud je protivný personál nebo špatně postavené menu. A obráceně to platí samozřejmě také. Jenom tehdy, když celý systém pracuje na vyrovnané a pokud možno co nejlepší úrovni, má celek naději na úspěch.

Komplexní pohled na kvalitu je tedy moje aktuální výzva. Při současném stavu zaměstnanosti – a tím jednoznačně limitovaném kvantitativním růstu – představuje kvalita takřka jediný rozměr, se kterým můžeme ještě pracovat. Zkuste o tom přemýšlet.

TÜV SÜD Journal Česká republika Číslo 03/2017 Vydává: TÜV SÜD Czech s.r.o., Novodvorská 994/138, 142 21 Praha 4, IČ: 63987121 Náklad: 2 300 výtisků Design: ideasfirst, s.r.o.

Povoleno MK ČR E 19526 Redakční uzávěrka: 8. září 2017 Kontakt: journal@tuv-sud.cz

2 TÜV SÜD Journal

Oleg Spružina Generální ředitel TÜV SÜD Czech s.r.o.

Noví lidé

Noví lidé

Jan Valášek

Obsah Úvodní slovo

2

Noví lidé

3

Aktuality

4–5

Úprava novely zákona o energetické efektivitě: Nová definice velkých podniků, nový rámec úspor

6–7

Nastoupil v dubnu do sekce Vlivu vozidel na životní prostředí (EVE) jako zkušební technik měření vozidel za provozu (RDE).

Jeho hlavní pracovní náplní bude zavedení a podpora tohoto typu měření na pracovišti VTP Roztoky.

#8 Investice do nového zkušebního zařízení

Jiří Musil Pracuje v laboratoři Metrologie v Mladé Boleslavi – Bezděčíně, kde se věnuje interním a externím kalibracím provozních měřidel a dalším odborným, metodickým a administrativním činnostem vyplývajícím z Metrologického řádu firmy.

Tomáš Jaroš V dubnu nastoupil do Bezděčína, kde má na starosti všechny úkony týkající se zkušebních vzorků, počínaje přejímkou od dodavatelů přes skladování a přípravu na jednotlivé zkušebny až po zajištění jejich likvidace nebo odeslání zpět k dodavateli.

Náš nový Newsletter!

Mějte přehled o nejnovějších aktualitách.

Více na www.tuv-sud.cz

Jsou již na cestě? Od asistenčních systémů řidiče k automatizovanému řízení

12–16

MSV 2017: Společně sklidíme úspěch

17–19

Revoluce, nebo evoluce? Průmysl 4.0 míchá karty českých firem a vyzývá k inovacím

20–24

13 problematických oblastí při zavádění strojů na evropský trh

25–28

Kolaborativní roboty jako příležitost na trhu

29–32

Svrček: Pomáháme tím, že eliminujeme drahé pokusy a omyly

33–35

Laboratoř TÜV SÜD Czech Bezděčín: Výjimečný nadstandard bezpečnosti informace

36–37

FSC: Změny v certifikaci, nové audity i nové informace na webu

38–39

Za větší bezpečnost na silnicích: Virtuální simulace funkčnosti svodidel

40–43

Na návštěvě v Dusle: Nová výrobna čpavku bude mít nejlepší kontrolní systémy

44–46

Semináře

47

TÜV SÜD Journal 3

Aktuality

TÜV SÜD Czech opět podpořila mladé talenty v rámci soutěže Formula Student 2017

Foto: fsczech.cz

Foto: Veletrhy Brno, a. s.

Odborníci TÜV SÜD Czech předají své zkušenosti na třech seminářích v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně

V rámci MSV 2017 v Brně bude TÜV SÜD Czech pořádat tři odborné semináře na následující témata: 1. Požadavky na bezpečnost strojních zařízení 2. Technická podpora TÜV SÜD při realizaci investičních záměrů 3. Systémy managementu jako podpora procesů v průmyslových podnicích.

Více informací o seminářích a způsobu přihlášení lze nalézt na www.tuv-sud.cz/kvalita.

4 TÜV SÜD Journal

TÜV SÜD Czech i letos podpořila mezinárodní soutěž univerzitních týmů Formula Student. Do letošního ročníku se přihlásilo 47 týmů ze 16 zemí světa. Do klání se zapojily i tři české týmy.

TÜV SÜD Czech se v tomto roce opět zúčastnila akce Formula Student. Česká etapa této mezinárodní série závodů formulí, které vytvořily týmy studentů z celého světa, se konala v termínu od 2. do 5. srpna 2017 v areálu Polygon v Mostě. Společnost TÜV SÜD Czech, jako již tradiční partner soutěže, zajišťovala prověření závodních strojů před jejich startem. Mezi zkoušky, které odborný tým prováděl, patřilo měření hluku, prověření elektroniky, mechanických vlastností, zkouška náklonu a kropení.

Letošním celkovým vítězem Formula Student Czech Republic se stal český tým TU Brno Racing (kategorie FSC – vozy se spalovacím motorem), který v celkovém hodnocení velmi těsně porazil německý tým Running Snail Racing (UAS Amberg Weiden, kategorie FSE – elektrický vůz).

Aktuality

Foto: Zapp2Photo / Shutterstock.com

Foto: Grisha Bruev / Shutterstock.com

Inovace v oblasti měření hluku motorových vozidel

Společnost TÜV SÜD se aktivně podílela na vývoji Industry 4.0 Maturity Indexu

V souvislosti s novou metodikou měření akustických emisí u silničních vozidel získává laboratoř měření hluku TÜV SÜD Czech nové zkušenosti, které umožňují rozšiřovat nabízené služby a doplňovat měřicí techniku o nové prvky. Ty jsou důležité nejen pro zákonem vyžadované testy (homologační zkoušky, testy ověřování shodnosti sériové výroby apod.), ale i pro různé „nestandardní“ zkoušky nebo vývojové testy.

Jako příklad lze uvést nahrazení modulu Pulse novým typem (konkrétně LAN-XI) a zejména doplnění softwarového vybavení, které umožňuje aplikaci inovovaných řešení i v dlouhodobém horizontu. Jako nutnost se také ukázalo použití modulu na měření rychlosti GPS se vzorkovací frekvencí 100 Hz namísto dříve používaného radaru. Měření rychlosti pomocí senzoru GPS má zásadní výhodu v tom, že měření rychlosti měřeného vozidla probíhá přímo na tomto měřeném voze a nepracuje se stacionárně umístěným měřičem rychlosti (umístěným mimo měřené vozidlo), který využíval odraz dynamických parametrů na bázi Dopplerova efektu. GPS se vzorkovací frekvencí 100 Hz tak lépe vykresluje průběh měřených veličin.

Pomocí různých moderních prvků standardizované měřicí sestavy tak dochází ke kvalitativním změnám v uživatelské přívětivosti obsluhy a zvýšení přesnosti měřených dat pro oblast akustických měření na jedoucích motorových vozidlech, zejména v návaznosti na neustále probíhající modernizaci legislativních norem.

Industry 4.0 Maturity Index se zaměřuje na čtyři klíčové oblasti, z nichž každá má dva základní principy. Zavedení těchto principů do praxe umožní transformovat společnost na agilní organizaci s rychlými procesy rozhodování a adaptace v každé části podniku a ve všech oblastech podnikových procesů. Je založen na modelu vícerozměrné zralosti, který umožňuje společnostem analyzovat status quo a odvodit vlastní strategii Industry 4.0. Základem připravenosti společnosti je zejména její souhra s informačními systémy, zdroji, podnikovou organizací a firemní kulturou. Studie je praktickým vodítkem pro jednotlivé implementační strategie Industry 4.0 v každé společnosti.

Dokument včetně praktických případových studií je zdarma dostupný v německém i anglickém jazyce na www.tuv-sud.cz.

TÜV SÜD Journal 5

ČSE EN ISO 50001

Úprava novely zákona o energetické efektivitě

NOVÁ DEFINICE VELKÝCH PODNIKŮ, NOVÝ RÁMEC ÚSPOR Od druhé poloviny roku 2015 mají všechny subjekty, které by se daly popsat jako velký podnik, povinnost zpracovávat energetický audit na jimi užívané či vlastněné energetické hospodářství. Jako alternativu pro splnění povinnosti připouští zákon 406/2000 Sb., o hospodaření s energií, v současném znění certifikovaný systém hospodaření s energií podle ČSE EN ISO 50001. Ať se jedná o privátní, či veřejnoprávní subjekty, značná část z nich již tuto legislativní povinnost naplnila. Stále jsou však subjekty, které se o této povinnosti teprve dozvídají.

O

d poslední větší změny tohoto zákona uběhly přibližně dva roky. Nyní je již schválen vládní návrh novely tohoto zákona, ve kterém je zapracováno jak zpřesnění pojmů, tak i zásadní úpravy. Jedním z nejdiskutovanějších paragrafů je § 9 Energetický audit. Ten prošel zásadní změnou a stojí za to se mu věnovat podrobněji.

Nová definice velkých podniků

Tento paragraf se dočkal komplexního přepracování. Dřívější definice podniku, na který se vztahuje povinnost, zněla „podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem“. Zde platilo, že pokud subjekt nespadá do kategorie podniku malého nebo středního, je automaticky brán jako velký podnik.

Jenže povětšinou byly značné problémy správně vyhodnotit kritéria, a to také proto, že na to neexistovala jednotná metodika.

V chystané novele je velký podnik jednotně definován, a to z hlediska počtu zaměstnanců, ročního obratu, roční bilanční sumy a v neposlední řadě podílu na hlasovacích právech. Toto je upřesněno v odstavci č. 1: „Podnikatel, který v součtu s podni6 TÜV SÜD Journal

katelem nebo podnikateli, kteří se podílí na jeho základním kapitálu nebo hlasovacích právech alespoň 25 %, zaměstnává 250 a více osob ročně nebo vykazuje roční obrat vyšší než 1 300 milionů Kč a roční bilanční sumu rozvahy vyšší než 1 100 milionů Kč.“ V tomto odstavci je zahrnuta též velice zásadní změna, a to ta, že velký podnik „má povinnost zajistit pro jím užívané nebo vlastněné energetické hospodářství zpracování energetického auditu“. Ve stávajícím platném znění má subjekt možnou volbu: buď si nechá zpracovat energetickým specialistou energetický audit, nebo si nechá zavést a certifikovat systém hospodaření s energií podle ČSE EN ISO 50001. Tato možnost již nyní není, povinnost je jen mít energetický audit. Možnost volby je zde až v čase následného opakování za čtyři roky. Zákon píše: „Energetický audit je následně zpracován jednou za 4 roky. Povinnost zajistit zpracování energetického auditu následně jednou za 4 roky nemá podnikatel, který má zaveden a akreditovanou osobou certifikován systém hospodaření s energií podle harmonizované normy upravující systém managementu hospodaření s energií, jehož rozsah odpovídá rozsahu zpracovaného auditu.“

Foto: Anton Belashov / Unsplash

Jaroslava Valešová, Energy Efficiency Specialist, email: jaroslava.valesova@tuv-sud.cz

ČSE EN ISO 50001

Novinky nejen pro velké podniky

Tato povinnost se ovšem nevztahuje pouze na velké podniky. Současné znění zákona 406/2000 Sb. se odkazuje na prováděcí předpis, a to vyhlášku č. 309/2016 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku. Zde je rozsah energetického auditu upraven takto: „Hodnota celkové spotřeby energie, od níž vzniká podle §9 odst. 1 zákona fyzickým a právnickým osobám povinnost zpracovávat pro své budovy nebo energetická hospodářství energetický audit se stanoví ve výši 35 000 GJ (9 722 MWh) za rok jako součet za všechny budovy a energetická hospodářství příslušné osoby a týká se pouze jednotlivých budov nebo jednotlivých energetických hospodářství, které mají spotřebu energie vyšší než 700 GJ (194 MWh) za rok.“ Ve schváleném návrhu je již v odstavci 2 přímo zapracováno, že „podnikatel, který nemá povinnost zajistit zpracování energetického auditu podle odstavce 1, je povinen zajistit pro jím užívané energetické hospodářství zpracování energetického auditu v případě, že hodnota průměrného ročního nakládání s energií energetického hospodářství za poslední dva po sobě jdoucí kalendářní roky je vyšší než 5000 MWh ročně“. Tady tato povinnost byla ponechána, ovšem došlo zde ke zpřísnění limitu spotřeby energie energetického hospodářství z 35 000 GJ (9 722 MWh) za rok na 18 000 GJ (5 000 MWh) za rok.

Nové povinnosti i pro veřejné subjekty

Obdobnou povinnost mají i veřejné subjekty. Tu stanovuje rovněž prováděcí předpis, a to vyhláška č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku, ve které je stanoveno, že „hodnota celkové spotřeby energie, od níž vzniká podle § 9 odst. 1 zákona organizačním složkám státu, organizačním složkám krajů a obcí a příspěvkovým organizacím povinnost zpracovávat pro své budovy nebo energetická hospodářství energetický audit, se stanoví ve výši 1 500 GJ (417 MWh) za rok jako součet za všechny budovy a energetická hospodářství příslušné organizační složky nebo příspěvkové organizace a týká se pouze jednotlivých budov nebo jednotlivých energetických hospodářství, které mají spotřebu energie vyšší než 700 GJ (194 MWh) za rok“.

Nově je tato povinnost upravena ve schváleném vládním návrhu v odstavci 3: „Organizační složky státu, kraje, obce, příspěvkové organizace státu, krajů a obcí, organizace založené krajem a obcí a veřejné vysoké školy jsou povinny zajistit pro jimi vlastněné energetické hospodářství zpracování energetického auditu, v případě, že hodnota průměrné roční spotřeby energie energetického hospodářství za poslední dva po sobě jdoucí kalendářní roky je vyšší než

500 MWh ročně.“ Zde došlo k úpravě limitu spotřeby energie energetického hospodářství z 1 500 GJ (417 MWh) za rok na 1 800 GJ (500 MWh) za rok.

Povinnost subjektů zajistit si energetický audit dle schváleného vládního návrhu zák. 406/2000Sb. nemají. „Povinnost zajistit zpracování energetického auditu nemá podnikatel, který má na jím užívané energetické hospodářství zavedený a akreditovanou osobou certifikovaný systém hospodaření s energií podle harmonizované normy upravující systém managementu hospodaření s energií, jehož rozsah odpovídá rozsahu energetického auditu.“ U veřejných subjektů platí výjimka pro energetická hospodářství zpravodajských služeb. Výjimka pro „velký podnik“ je na „energetická hospodářství se spotřebou energie nižší než 200 MWh ročně“. Poslední zmiňovaná výjimka je značnou úlevou pro velké podniky, které v České republice mají pouze malé zastoupení a zpracování energetického auditu na jednu kancelář vnímaly jako neadekvátní zátěž. Úpravy se dočkala i platnost energetického auditu

Úpravy se dočkala i platnost energetického auditu.

Dosud je platnost do provedení větší změny dokončené budovy na více než 25 % celkové plochy obálky budovy nebo energetického hospodářství.

Nyní se ve schváleném vládním návrhu novely píše: „Energetický audit zpracovaný podle odstavce 2 a 3 platí 10 let nebo do provedení změny energetického hospodářství, po které došlo za dva po sobě jdoucí roky ke změně o více než 25 % při nakládání s energií energetického hospodářství ročně oproti stavu z platného energetického auditu. Před uplynutím platnosti energetického auditu posoudí dotčený subjekt podle odstavce 2 data o nakládání s energií a subjekt podle odstavce 3 data o spotřebě energie za dva roky předcházející ukončení platnosti energetického auditu.“ Tedy je zde změna platnosti pro zpravované energetické audity pro veřejné subjekty a subjekty, které nejsou velkými podniky, ale povinnost se jich týká.

Celá novela (vyjma § 7a odst. 1, 2 a 3, § 9 a § 9a a § 6 odst. 1) měla původně nabýt účinnosti ke dni 1. ledna 2018. Ustanovení týkající se paragrafu § 9 Energetický audit bude nabývat účinnosti 1. července 2018. Vzhledem k situaci blížících se voleb, bylo ale projednání poslaneckou sněmovnou, v druhé polovině tohoto roku, odloženo. Tedy lze očekávat, v případě projednání a schválení, odložení účinnosti.

Problematiku budeme i nadále sledovat. Zůstává ale stále otázkou, zdali se nakonec všechny tyto úpravy promítnou ze schváleného vládního návrhu do konečné podoby zákona a prováděcích vyhlášek.

TÜV SÜD Journal 7

Fota: TÜV SUD Czech

Investice do nového zkušebního zařízení

8 TÜV SÜD Journal

Investice do nového zkušebního zařízení

INVESTICE

do nového zkušebního zařízení

TÜV SÜD Journal 9

Investice do nového zkušebního zařízení

Vysoké požadavky na bezpečnost, funkčnost a estetiku při vývoji automobilu jsou patrné na každé jeho části.

Většinou jdou ale tyto požadavky proti nákladovosti. Najít rozumný kompromis je vždy nelehkým úkolem designérů, konstruktérů a technologů. V TÜV SÜD Czech se v oblasti testování věnujeme podpoře našich zákazníků od vývoje přes schvalování až po kontroly shody výroby. Abychom naše služby poskytovali na vysoké úrovni, investujeme pravidelně do nových zkušebních zařízení, které našim zákazníkům pomohou ověřit funkčnost komponent a celků a díky tomu zrychlí vývojový proces. Jednou z takových investic je nové zkušební kyvadlo pro fyzické simulace parkovacích nárazů.

Martin Šotola, ředitel sekce bezpečnosti vozidel, email: martin.sotola@tuv-sud.cz / Jiří Vojtíšek, vedoucí laboratoře pevnostních zkoušek, email: jiri.vojtisek@tuv-sud.cz

P

řední a zadní nárazníky již dávno nejsou jen ocelovým výliskem spojujícím a zpevňujícím přední podélné nosníky, ale jsou součástí propracovaného systému deformačních zón. Přední část automobilu je ukázkovým příkladem mnohdy protichůdných požadavků. Pokud se budeme zamýšlet nad prvním aspektem – bezpečností, potkávají se tu požadavky na dostatečné deformační zóny a odezvu komponent hned pro čtyři typy nárazů.

Druhy nárazů

První a pro posádku nejzávažnější jsou nárazy ve vyšších rychlostech, které se dle platné legislativy testují např. čelním nárazem v rychlosti 56 km/h do deformovatelné bariéry s částečným překrytím (40 % šířky vozidla) dle předpisu EHK 94 anebo plnou šíří vozidla do bariéry nedeformovatelné v rychlosti 50 km/h dle předpisu EHK 137. Na tento typ nárazů je myšleno v konstrukci podélníků v motorovém prostoru, výztuhou nárazníku, přenosem sil mezi podélníky a prahy, tunelem apod. Vyšší nároky na tyto části nad rámec legislativy přináší organizace ENCAP (European New Car Assessment Programme) se svými spotřebitelskými testy, kdy je nárazová energie ještě vyšší.

Druhým typem nárazů jsou tzv. pojišťovací nárazy (RCAR – Research Council for Automobile Repairs), kdy vozidlo v rychlosti 15 km/h naráží přesazeně do nedeformovatelné bariéry a většinu nárazové energie by měla převzít výztuha nárazníku, deformační elementy pod ní a plastové či kompozitové části nárazníku. Tento typ nárazu simuluje časté nehody při nedobrzdění v městském provozu, při pojíždění v kolonách apod. Úče10 TÜV SÜD Journal

lem je, aby po takovém nárazu bylo vozidlo co nejméně poškozeno a náklady na opravy byly co nejnižší.

Třetím typem nárazu jsou tzv. parkovací nárazy, které nastanou ve velmi nízkých rychlostech a musejí jim bezpečně odolat plastové a kompozitové části nárazníků, světla, mřížky chladiče apod. Testování správné funkce nárazníků (předního i zadního) se provádí speciálním kyvadlem s nedeformovatelným impaktorem. V podélném směru náraz probíhá v rychlosti 4 km/h a zkouška v šikmém směru na rohy (pod úhlem 60°) se provádí rychlostí 2,5 km/h. Účinná hmotnost kyvadla musí být rovna pohotovostní hmotnosti vozidla.

Podmínky vyhovění předpisu EHK 42

Jednotná ustanovení pro homologaci vozidel z hlediska jejich předních a zadních ochranných zařízení jsou mj. tyto: • zachování správné funkce světel a zařízení pro signalizaci, • neovlivnění funkce otevírání kapoty, víka zavazadlového prostoru a dveří vozidla, • nepoškození palivového a chladicího systému do té míry, že by docházelo k úniku kapalin anebo zhoršenému průtoku kapalin, • nepoškození výfukového systému, • nepoškození systému pohonu, zavěšení, řízení a brzd do té míry, že by byla ovlivněna jejich funkce. Čtvrtým typem nárazu jsou nehody s chodci dle předpisu EHK 127. Pro tyto kolize musí být přední část automobilu navržena co nejpřívětivěji k těmto lehce zranitelným účastníkům silničního provozu. Nejde jen o to, aby se při kolizi na chodce přenášela co nejmenší síla, ale také aby byl jeho následný pohyb na-

směrován na kapotu a ne pod vozidlo. Vhodnost se posuzuje nárazovými testy, kdy jsou na příď vozidla a kapotu vystřelovány měřené impaktory simulující např. hlavu nebo dolní končetiny.

Jak na funkčnost a estetiku automobilů?

Pokud se u přední části vozidla zaměříme na aspekty funkčnosti a estetiky, musí být zohledněna jak vnější aerodynamika ovlivňující spotřebu, hluk, jízdní dynamiku apod., tak vnitřní aerodynamika, kdy řešíme dostatečný přívod vzduchu k chladicímu systému, brzdám apod. Tento koktejl požadavků se navíc rozšiřuje o dostatečně velké zaoblení na vnějších hranách karoserie (tzv. vnější výčnělky), odolnost proti environmentálním vlivům (UV záření, extrémní teploty atd.), stálobarevnost převážně plastových komponent aj. Z předchozích vět je zřejmé, že návrh konstrukce, materiálů a povrchových úprav je velmi složitý a velikost matice testů potvrzující správnou volbu je značná.

Inovace v testování odolnosti vozidel

Jednou z právě dokončovaných významných investic TÜV SÜD Czech v oblasti testování je nové kyvadlo pro testování odolnosti přední a zadní části vozidla na parkovací nárazy od společnosti ENCOPIM. Jak je uvedeno výše, nejdůležitější podmínka je, aby po takovém nárazu mělo vozidlo stále funkční světla a světelnou signalizaci, palivový, chladicí a výfukový systém a funkční mechanismy otevíraní kapoty a víka zavazadlového prostoru. Nad rámec těchto legislativních požadavků TÜV SÜD Czech provádí zkoušky podle zákaznických metodik za extrémních teplot, např. v rozsahu −10 °C až 65 °C.

Investice do nového zkušebního zařízení

V počáteční fázi vývoje nového modelu (ještě neexistuje celá karoserie) je kryt nárazníku se všemi mřížkami, ozdobnými lištami, upínacími prvky, držáky, krytkami a dalšími částmi testován na přípravku, který simuluje upínací a stabilizující prvky budoucí karoserie. Tento velmi přesný přípravek je uchycen na zkušební vozík, který je navážen dle specifikace zákazníka. Kyvadlo pro ověření schopnosti nedestruktivní absorpce energie je také naváženo na pohotovostní hmotnost vozidla a naráží na zkušební vzorek.

Nové kyvadlo je možné navážit na efektivní hmotnost až 3500 kg a provést zkoušku nárazovou rychlostí až 10 km/h. Hlavní výhoda nového systému je kinematika bližší skutečnému nárazu z provozu. Perkusní mechanismus je nahrazen paralelogramem a při nárazu dochází pouze k vodorovnému působení deformační síly. Další výhodou je možná různá konfigurace siloměrů, které přesně určí silové toky mezi nárazovou deskou a kyvadlem. Z pohledu efektivity provozu je kyvadlo automaticky výškově stavitelné, a nedochází tak ke zbytečným prostojům při přestavbě na jiný projekt.

» Právě nízké teploty bývají kritické. Požadavek většiny automobilek na své dodavatele je

nekompromisní« Kromě zmíněného předpisu EHK 42 kyvadlo také vyhovuje americkému FMVSS 581 (Pendulum test device as per TP-581-01) či kanadskému CMVSS 215 a metodikám výrobců např. dle EP 83 300.90 a GB 17354-1998.

Celé pracoviště je doplněno nejmodernější světelnou, záznamovou a měřicí technikou, aby generované výsledky byly v kvalitě převyšující standard ISO 17025, kterou naše akreditovaná laboratoř musí plnit. Díky osvětlovacímu LED systému, který dodala německá společnost HS Vision, při zkoušce nedochází k žádnému tepelnému ovlivnění zkoušeného vzorku. Pro různé analýzy deformace přední části vozidla jsme vybaveni nově i filmovací šachtou, díky které zákazníkům poskytujeme vysokorychlostní kamerový záznam zpod vozidla. Součástí našich služeb jsou samozřejmě i měření a analýzy, kdy na přání zákazníka zkušební vzorky instrumentujeme např. potenciometry či tenzometry a vyhodnocujeme deformace.

Další novinkou tohoto pracoviště je teplotní komora pro temperaci nejenom vzorků namontovaných na přípravku, ale i celého vozidla.

V nově zbudované komoře můžeme vozidlo o délce přes 5 m temperovat až na −25 °C. Právě nízké teploty bývají kritické z důvodu zkřehnutí plastů. Požadavek většiny automobilek na své dodavatele, v tomto případě na dodavatele systému nárazníků, je nekompromisní – ani při nízkých teplotách nesmějí komponenty prasknout nebo se jinak viditelně poškodit.

Při definici zadání pro všechny dodavatele jsme nevycházeli pouze z legislativních požadavků a aktuálních metodik výrobců, ale nakonfigurovali jsme celé pracoviště co nejmoderněji, rozšířitelně a také s ohledem na efektivitu provádění testů a bezpečnost našich kolegů. Nové projekty včetně všech alternativ a stupňů výbav již budou probíhat na tomto novém pracovišti.

TÜV SÜD Journal 11

Autonomní vozidla

Jsou již na cestě?

OD ASISTENČNÍCH S ŘIDIČE K AUTOMATI ŘÍZENÍ Projekt „Vysoce automatizované řízení“ v TÜV SÜD Vysoce automatizované řízení patří mezi priority společnosti TÜV SÜD. K jednomu z kroků, kterými se TÜV SÜD připravuje na intenzivní nástup nových technologií, je vznik projektu Vysoce autonomní řízení – HAD – Highly Automated Driving. Tento projekt se věnuje vývoji metod pro testování automatizovaných vozidel v několika směrech:

V rámci tohoto projektu jsou různé úkoly řešeny s partnerskými organizacemi. Na projektu HAD, který začal v letošním roce a běží až do roku 2021, se podílí více zemí.

Jako součást projektu HAD je například v Německu řešen projekt PEGASUS, který se zaměřuje na vývoj metod a nástrojů pro hodnocení automatizovaného řízení na dálnici, nebo v Singapuru projekt CETRAN, který se zaměřuje na automatizované řízení ve městě. Česká republika se stala kompetenčním centrem pro vývoj virtuálních metod pro hodnocení automatizovaného řízení, na kterých spolupracuje s týmem v Singapuru.

Celkové plánované náklady projektu HAD určené na vývoj nových metod překročí 10 milionů eur.

12 TÜV SÜD Journal

Foto: 06photo / Shutterstock.com

1. Testování na polygonu a v reálném provozu 2. Virtuální metody 3. Funkční bezpečnost 4. Kybernetická bezpečnost

Autonomní vozidla

SYSTÉMŮ IZOVANÉMU

Nasazení elektronických řídicích systémů, jako jsou protiblokovací nebo stabilizační systémy, přispělo k enormnímu snížení následků dopravních nehod. Další potenciál je spojen s postupnou automatizací řízení, tedy postupným přebíráním řidičových úkolů elektronickými systémy.

Na konci tohoto procesu se nacházejí robotizovaná vozidla, která nebudou potřebovat řidiče za žádných okolností. Tento trend začal již před řadou let a posunuje se vpřed s každou novou generací vozidel.

Ondřej Vaculín, vedoucí pro oblast bezpečnosti vozidel, email: ondrej.vaculin@tuv-sud.cz

TÜV SÜD Journal 13

Autonomní vozidla

P

okročilé asistenční systémy – ať už se jedná o asistenta dálkových světel, nebo nouzové brzdění před chodcem – přebírají od řidiče čím dále tím více činností, pomáhají mu v obvyklých situacích, varují ho před nebezpečím, připravují ho na nehodu nebo ho v kritických situacích podporují.

S rozvojem asistenční systémů se taktéž vyvíjí i oblast a způsob sledování vozidla a jeho okolí. Zatímco stabilizační systémy si vystačí se sledováním stavů vozidla samotného pomocí senzorů ve vozidle, varování před překážkou či rozpoznávání dopravních značek již vyžaduje informace o okolí vozidla, které si zjišťuje samo vozidlo například pomocí kamer. Dalším stupněm bude propojení vozidel s infrastrukturou a dalšími vozidly, což umožní získávat daleko větší spektrum informací i z oblasti mimo viditelnosti senzorů ve vozidle.

Aby byly pokročilé asistenční systémy, které převezmou řízení od vozidla, úspěšné, musejí tato zařízení ve vozidlech splňovat jeden poměrně ambiciózní cíl: fungovat dostatečně správně. Co to však znamená pro vývoj a testování takových systémů, stále není jasné.

Zvýšení bezpečnosti však není jediným cílem asistenčních systémů. Z pohledu každodenního provozu vozidla je významné i zvýšení pohodlní s ovládáním vozidla.

A toto pohodlí se bude postupně zvyšovat, až nakonec automaty převezmou celé řízení a řidiče nebude třeba. To je však hudba vzdálené budoucnosti. Nejprve se budeme setkávat s automatizovanou jízdou v jednoduchém uzavřeném prostředí, čímž mohou být například logistická centra nebo parkovací domy. Následovat bude pravděpodobně jízda po vybraných dálnicích, u kterých bude zaručena infrastruktura, a až poté přijde na řadu městský provoz. U nákladních vozidel se čím dál tím častěji skloňuje výraz platooning, což je jízda řady těžkých tahačů s návěsy v koloně po dálnici, přičemž jen první vozidlo řídí řidič, další jsou na něj elektronicky připojena.

Zarážející je rychlost prosazování některých systémů i do nižších kategorií vozidel. První systémy s odměřováním vzdálenosti mezi vozidly a z dnešního pohledu „pouhým“ varováním řidiče se objevily v roce 1992. První vozidla s adaptivním 14 TÜV SÜD Journal

tempomatem, tedy systémem, který ovládá jak akceleraci, tak i brzdy, se objevila v roce 1999, tento systém byl pak rozšířen o funkci nouzového brzdění před překážkou v roce 2003. Úrovně asistenčních systémů představuje tabulka na následující straně. V dnešní době se čím dál tím častěji v běžných vozidlech setkáváme se systémy úrovně 1 a 2. Osobních vozidel s úrovní nula je na evropském trhu především díky tlaku spotřebitelských organizací, jako je Euro NCAP, velmi málo. V nižších úrovních systémů leží plná zodpovědnost na řidiči, a tím pádem je závažnější, pokud systém chybně zareaguje v případě, když se od něj reakce

nebo dokonce komunikují s ostatními účastníky silničního provozu a infrastrukturou, neexistují jasná pravidla hodnocení. Jak hodnotit jejich přínos? Z pohledu bezpečnosti? Podle počtu a závažnosti nehod? Jak je predikovat? Je bezpečnost jediné kritérium?

A co problém akceptace uživateli? Tyto a podobné otázky zaměstnávají výzkumné a vývojové týmy po celém světě.

Již dnes si ale dokážeme představit, že provoz autonomních vozidel bude akceptovatelný, pouze pokud budou vozidla bezpečnější než ta současná, řízená lidskými řidiči. Jak lze již vypozorovat, jejich nasazení s sebou však přinese nové druhy nehod, které by však měly být méně závažné.

»Zarážející je rychlost prosazování asistenčních systémů.« neočekává. Tato situace je označována jak false-positive. Situace, kdy systém měl zareagovat, ale nezareagoval (false-negative), není až tak kritická z pohledu jeho přínosu k bezpečnosti a akceptace. Nad systémem musí bdít instance řidiče, který v případě nehody nese plnou zodpovědnost.

Opačná situace nastává v případě, že řízení vozidla v určité situaci nebo plně přebírá elektronický řídicí systém. Pak již nastává otázka, jestli má řidič stále nést zodpovědnost za případnou nehodu. Situace popsaná jako false-negative může být tedy pro posádku i její okolí fatální. Protisluncem oslepená kamera nebo zasněžený radarový senzor nebudou moci vést k okamžitému vypnutí automatického řidiče.

Další nesmírně důležitou podmínkou je zavedení záznamových zařízení, takzvaných černých skříněk, které ponesou informaci, kdo v daný okamžik vozidlo řídil, tedy jestli při případné nehodě bylo vozidlo v automatickém módu, nebo ho řídil řidič.

Hodnocení asistenčních systémů

Pro komplexní asistenční systémy vyšších úrovní, které spolupracují s ostatními částmi vozidla, jako je motor, brzdy nebo řízení,

Hlavním přínosem bude snížení fatálních nehod. Dále můžeme hovořit i o zlepšení plynulosti dopravy a s tím spojeném, dnes tolik populárním snižování emisí. V neposlední řadě vzroste komfort pro řidiče osobních vozidel nebo produktivita u řidičů nákladních automobilů.

Pravidla v současnosti chybí nejen pro vývoj vozidel a jejich komponentů, ale i z pohledu jejich schvalování. Současné předpisy řeší pouze autonomní bezpečnostní brzdění (Autonomous Emergency Braking – AEB) a varování před opuštěním jízdního pruhu (Lane Departure Warning – LDW) pro nákladní vozidla. Dále vstupuje v platnost předpis na asistované řízení.

Spotřebitelské testy

Pokročilé asistenční systémy v osobních vozidlech hodnotí spotřebitelské organizace NCAP (New Car Assessment Programme). V současné době existuje asi devět různých organizací NCAP na světě. Systémy AEB zatím netestují všechny.

U testovacích procedur se ukazuje nesourodost jednotlivých testovacích přístupů organizací NCAP. Zatímco americký US NCAP předepisuje testy s lidskými řidi-

Autonomní vozidla

Úrovně asistenčních systémů podle SAE International

Úroveň 0 Žádná automatizace. Řidič provádí veškeré úkony, auto do řízení nijak nezasahuje. Může však disponovat varovnými systémy. ŘIDIČ

Úroveň 1 Podpůrné systémy. Auto je vybaveno jedním systémem, který pomáhá s řízením. Může jít o zařízení ovládající rychlost vozidla nebo jeho řízení, tedy například adaptivní tempomat nebo systém pro udržování v jízdním pruhu.

Vše ostatní provádí řidič.

BEZ NOHOU

Úroveň 2 Částečná automatizace. Vůz má více systémů, které pomáhají s ovládáním vozidla (zpomalování, zrychlování, zásahy do řízení), ale řidič musí sledovat okolní dění a nadále se věnovat řízení.

či a jejich nepřesnost řeší vyšším počtem zkoušek, evropský Euro NCAP sází z důvodu opakovatelnosti na řídicí a pedálové roboty. Přesné odměřování polohy je podmínkou nutnou. Výhody evropského přístupu jsou zřejmé: vyšší přesnost z pohledu pozice v jízdním pruhu a rychlosti snižuje počet potřebných zkoušek a poskytuje reprodukovatelné výsledky. Systémy AEB jsou v rámci spotřebitelských testů Euro NCAP v současné době testovány ve třech oblastech: AEB ve městě, AEB mimo město a AEB s rozpoznáváním chodců.

V příštím roce přibude i cyklista.

Testy Euro NCAP nicméně reprezentují jen velmi omezenou část pracovního prostoru systémů AEB, jinými slovy jejich provedení nemůže zaručit funkčnost AEB v dalších situacích. To, co může stačit pro spotřebitelské testy, ale nepostačuje jako průkazné hodnocení jejich účinnosti. Navíc jsou zkoušeny jen situace, ve kterých má systém zareagovat. Situace zvané false-positive, tedy když systém zareaguje, když nemá, nejsou v Euro NCAP na pořadu dne.

Homologační zkoušky

BEZ RUKOU

Úroveň 3 Podmíněná automatizace.

Systém je schopen automatického řízení, ovládá tedy všechny prvky nutné k jízdě.

V případě potřeby musí být ovšem řidič schopen ihned převzít řízení, aby reagoval na nenadálou situaci.

BEZ OČÍ Úroveň 4 Vysoká automatizace. Vůz je schopen zcela autonomního řízení a nevyžaduje při něm žádné zásahy ze strany řidiče. To ovšem platí jen pro specifické případy, například jízdu po určitém typu silnic nebo v oblastech s potřebným technickým vybavením. V případě změny podmínek musí řidič převzít řízení.

BEZ HLAVY

Úroveň 5 Plná automatizace. Automobil (např. robotické taxi) je schopen zcela autonomního řízení za všech podmínek na všech cestách. Teoreticky takový vůz nemusí být vybaven ovládacími prvky (volant, pedály).

BEZ ŘIDIČE

Pro vozidla brzy vstoupí v platnost nová série předpisu EHK OSN č. 79, která již obsahuje pravidla pro schvalování a testování asistivaného řízení. Nová nákladní vozidla a autobusy musejí být v Evropské unii vybaveny od roku 2013 systémy AEB a LDW. Jejich schválení se provádí podle předpisů EHK OSN č. 130 a 131.

Například pro schvalování AEB jsou časy a typy varování stejně jako proces automatického brzdění popsány v předpisu EHK OSN č. 131. Zkoušky se provádí jak se stacionárním, tak i pohyblivým cílem, který odpovídá osobnímu vozidlu (přesně kategorie M1, třída AA). Rychlost nákladního vozidla na začátku zkoušky činí 80 km/h. Systém AEB nejprve varuje řidiče a posléze má automaticky zabrzdit. Časy varování se u jednotlivých systémů liší podle kategorie užitkových vozidel N2 a N3; u N2 jsou kratší. Dále se kontroluje, jak systém identifikuje vlastní závady. Dokonce se i zkouší průjezd mezi dvěma zaparkovanými vozidly kategorie M1 s boční vzdáleností 4,5 m. V tomto případě systém nesmí zareagovat, jedná se o příklad z kategorie false-positive.

TÜV SÜD Journal 15

Autonomní vozidla

Reakcní vzdálenost

Vzdálenost počáteční chování

Začátek zpomalení

Cílem simulační úrovně je vytvářet reprodukovatelné scénáře potenciálně kritických situací. V simulačním prostředí mohou odborníci selektivně měnit parametry situace, aby vyzkoušeli co nejvíce různých scénářů.

Výhled

9

8

7

6

5

Vzdálenost stacionární ve vztahu k rychlost/2

Tlak v bzdovém okruhu - konce zpomalení

Vzdálenost - překmit

Nejen vyspělost simulačních technologií umožní jejich nasazení při prokazování správné funkce pokročilých asistenčních systémů řidiče a autonomního řízení. Aby jejich nasazení dostalo jasnější obrysy, pracují různá grémia a projekty na vývoji přístupů, které umožní kombinace simulace a reálných experimentů jako podkladu k ověření účinnosti asistenčních a automatizovaných systémů.

Průběh zpomalení

Příklad hodnocení srovnávající ADAS v různých vozidlech

Další přístupy

Kromě organizací na ochranu spotřebitelů definují i vývojáři a testovací organizace vlastní zkušební metodiky. Takové zkoušky jsou mnohem složitější, ale i tak nebudou schopny pokrýt celou řadu možných situací. Tyto metodiky hodnotí systémy ADAS z několika úhlů pohledu, například včetně ovládání nebo jízdního komfortu.

Kombinace experimentu a simulace

Vzhledem k popsané složitosti systémů již od úrovně 1 a jejich pracovnímu prostoru je pro testování, hodnocení a verifikaci vyžadováno velké množství naprosto různých scénářů, které se snaží co nejvěrněji pokrýt jejich pracovní prostor. Jízdní zkoušky na polygonu tomu nebudou dostačovat, jelikož by svojí délkou významně zpomalily celý vývoj vozidla. Při validaci pokročilých asistenčních systémů a automatizovaného řízení proto bude hrát v dohledné době rozhodující roli simulace.

Uveďme jako příklad AEB v situaci, kdy chodec vstoupí do jízdní dráhy mezi zaparkovanými vozidly. Vzhledem k tomu, AEB funguje pouze v rámci fyzikálních zákonů, nelze se ve všech situacích vyhnout nehodě.

Na výsledek mají vliv varianty situace a pa16 TÜV SÜD Journal

rametry jako pravděpodobnost rozpoznání chodce senzory vozidla (účinnost senzorů), rychlost vozidla, rychlost chodce, pravděpodobnost, že si chodec všimne vozidla a nevkročí do vozovky, reakce řidiče, adheze nebo vzdálenost mezi vozidlem a chodcem při jeho vstupu do vozovky a řada dalších.

V dlouhodobém horizontu budou testovací organizace schopny hodnotit účinnost asistenčních systémů řidiče s aktivní reakcí řidiče. První krok, kterým se tomuto stavu přibližujeme, je založen na zjednodušování.

Základem je kombinace experimentálních metod a simulace. Simulace vychází z toho, že různé případy kritických situací lze popsat statisticky. Nejprve je třeba identifikovat příčinu nehody, při které mohou mít automatizované systémy potenciálně přínos. Uvědomme si, že například nepozornost spojená s používáním komunikačních zařízení nebo únavou je velmi častou příčinou. V takových situacích mají automatizované systémy významnou výhodu. Dále je třeba obecně zohlednit vliv celé dopravní situace. Z výsledků takové statistické analýzy dostaneme konečný počet zkušebních případů, které je možno zkoumat v případě asistenčních systémů pomocí zkoušek na dynamických simulátorech nebo přímo na polygonu v kombinaci se simulací.

Projekt PEGASUS V rámci německého projektu PEGASUS pracuje společně 17 partnerů z vývoje a výzkumu na vývoji metod a nástrojů pro hodnocení vysoce automatizovaného řízení na dálnici, takzvaného dálničního šoféra. Projektu se účastní všechny automobilky z Německa, které mají v zemi lokalizovaný vývoj autonomních vozidel, dále jejich vyznaní dodavatelé, malé a střední firmy a v neposlední řadě univerzity. TÜV SÜD je jedinou testovací organizací, která na projektu pracuje. Projekt podporuje Spolkové ministerstvo pro hospodářství a energetiku.

Zodpovědnost TÜV SÜD je především v oblasti testování na polygonu. TÜV SÜD vyvíjí komplexní testovací prostředí pro jízdní zkoušky automatizovaných vozidel v prostředí testovacího polygonu. Základním stavebním kamenem tohoto prostředí je řídicí centrum, které definuje a monitoruje celý průběh zkoušky a zpracovává naměřená data. Další částí řešení jsou automaticky řízená vozidla, která mají s vysokou přesností vytvářet opakovatelné dopravní situace pro zkoušené vozidlo.

Společně sklidíme uspěch

MSV 2017

SPOLEČNĚ SKLIDÍME ÚSPĚCH Česká republika letos prožívá nevídaný ekonomický boom. Nezaměstnanost je na historických minimech a firmy chtějí dále expandovat. Přesto existují společnosti, které se již dívají do budoucna. Takové firmy vědí, že jediné, co chrání jejich prosperitu ve všech fázích ekonomického cyklu, je investice do kvalitních vztahů.

Partnerství se všemi zainteresovanými stranami – od zaměstnanců a dodavatelů přes zákazníky, investory až po konkurenty – začíná být klíčovou hodnotou pro čím dál více firem, a to v touze zabezpečit si přístup k inovacím a trvalou udržitelnost.

Z

áměr podporovat spolupráci firem, které se hlásí ke kvalitě, byl hlavní myšlenkou i pro TÜV SÜD Czech, která letos spustí již pátý ročník strategického partnerství pro účastníky brněnského Mezinárodního strojírenského veletrhu (MSV), jenž probíhá od 9. do 13. října 2017.

Letošní projekt Společně sklidíme úspěch navazuje na úspěšné minulé ročníky Kvalita přináší ovoce (2013), Vraťme se k jádru věci (2014), Zapusťme spolu pevné kořeny (2015) a Na kvalitním výsledku záleží (2016). Loni se do strategického partnerství na podporu kvality zapojilo celkem 34 společností, což byl o více než polovinu vyšší počet než v prvním ročníku 2013. Mezi firmami, které loni potvrdily účast, jsou například ABB, Arcelor Mittal Ostrava, Raiffeisenbank, Siemens či Tecnimetal CZ. I letos bude TÜV SÜD Czech pokračovat ve spolupráci s partnerem Vitaminátor, českým výrobcem špičkových ovocných moštů. Tato firma přináší od roku 1993 to nejčerstvější

a nejlepší z českých sadů pro zdraví svých zákazníků – a v rámci partnerství Společně sklidíme úspěch i pro zdraví a občerstvení účastníků MSV 2017.

Dnes, kdy Česká republika a firmy zde aktivní mají před sebou výzvy jako globalizace versus lokalizace, přesun těžiště globální ekonomiky do Asie, dostupnost kvalitní pracovní síly či kyberbezpečnost, je otázka, jak uspět díky spolupráci, více než aktuální. Spolupráce sama o sobě ale problémy neřeší; aby fungovala, musí být ukotvená v pevných společných hodnotách.

TÜV SÜD Czech věří, že hodnoty jako kvalita, bezpečnost a inovace spojují to nejlepší z českého průmyslu. Proto je TÜV SÜD Czech odhodlána pokračovat v projektu na podporu kvality i strategických partnerství i v následujících letech.

Další informace o projektu: www.tuv-sud.cz/kvalita TÜV SÜD Journal 17

Foto: Larisa Blinova / Shutterstock.com

Společně sklidíme uspěch

ALCOMEX Spring Works s.r.o.

BRANOPAC CZ s.r.o.

A2, stánek č.029

WANZL spol. s r.o.

A2, stánek č.027

V, stánek č.050

ArcelorMittal Ostrava a.s.

V, stánek 026

BUFAB CZ s.r.o.

V, stánek 063

FERRUM s.r.o.

V, stánek 052

HENNLICH s.r.o.

V, stánek č.119

STASTO Automation s.r.o.

V, stánek č.129

TS Plzeň, a.s.

V, stánek 106

Witzenmann Opava, spol. s r.o. ŽĎAS, a.s.

A

V, stánek č.131

A2

V, stánek 106

H V

ABB s.r.o.

G2, stánek č.030

FRONIUS Česká republika s.r.o.

G2, stánek č.022

G2 J M

G1 F

GUMEX, spol. s r.o.

G1, stánek č.075

Stäubli Systems s.r.o.

G1, stánek č.047

K Z P

Raiffeisenbank a.s.

18 TÜV SÜD Journal

Z, stánek č.050

Bomar, spol. s r.o.

F, stánek č.071

PRIMA BILAVČÍK, s.r.o.

F, stánek č.010

Společně sklidíme uspěch

SEZNAM PARTNERŮ

projektu v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu 2017 v Brně Havel, Holásek & Partners s.r.o. bez umístění

A1 B

C

MICRO-EPSILON Czech Republic, spol. s r. o.

E

C, stánek č.026

RSBP spol. s r.o.

Adast Engineering s.r.o.

FANUC Czech s.r.o.

P, stánek č.048

HESTEGO a.s.

P, stánek č.118

Mitsubishi Electric Europe B.V.

P, stánek č.154

Národní strojírenský klastr, z.s.

P, stánek č.054

NEXNET, a.s.

P, stánek č.072

Siemens, s.r.o.

P, stánek č.019

SoliCAD, s.r.o.

P, stánek č.015

Strojírny a stavby Třinec, a.s.

P, stánek č.054

TAJMAC-ZPS, a.s.

P, stánek č.043

TECNIMETAL-CZ a.s.

P, stánek č.043

E, stánek č.045

M

TÜV SÜD Journal 19

Rozhovor s Miloslavem Kubalou

Foto: Siemens AG

REVOLUCE,

20 TÜV SÜD Journal

Rozhovor s Miloslavem Kubalou

Divize Industry Service (IS) je ve společnosti TÜV SÜD Czech druhou největší, hned po Automotive Service. Jen v České republice ji zastupuje 70 odborníků; dalších 50 se nachází na Slovensku a 20 v Polsku, v zemích, se kterými Česko vytváří takzvaný středoevropský klastr. Divize IS nabízí služby v oblasti testování, inspekce a certifikace zařízení, systémů a procesů průmyslových subjektů. Zároveň má tato divize před sebou výzvy, které slibují firmám největší potenciál: Průmysl 4.0, internet věcí či kyberbezpečnost, to je jen pár směrů, v nichž se odborníci IS připravují nabídnout větší jistotu zákazníkům v budoucnu. O výzvách a potenciálu služeb IS mluví Miloslav Kubala, který divizi vede od června 2016.

NEBO EVOLUCE? Průmysl 4.0 míchá karty českých firem a vyzývá k inovacím Pane Kubalo, čím se v současné době v IS nejvíce zabýváte?

V podstatě se jedná o standardní inspekční a certifikační činnosti jak v oblasti inspekcí, tak v oblasti certifikace výrobků. Zejména v České republice můžeme akreditovat různé žebříky, ventily, dětská hřiště a zařízení pro zábavné účely. Dále řešíme výrobní zařízení – stroje, linky – kde poskytujeme posuzování podle inspekce nebo certifikace výrobků, anebo inspekce zařízení přímo na lince ve výrobní hale. Zabýváme se také audity manažerských systémů, i když největší část tohoto byznysu spadá pod sesterskou divizi Management Service. Dále nabízíme služby v oblasti udržitelného růstu – audity životního prostředí, vodní stopy, stopy CO2, posuzování odpadu a struktury biopaliv podle ISCC atd. V neposlední řadě se zabýváme také energetickými audity a systémy energetických úspor, protože to také patří do oblasti udržitelnosti.

U jakých služeb vnímáte v současné době největší poptávku?

Na trhu jsme vnímáni jako standardní dodavatel zmíněných služeb. K tomu musím ještě dodat, že naše služby se dělí na regulované a neregulované. Regulovaná oblast se stává víceméně komoditou,

kterou nabízíme na trhu my i naše konkurence. Tam je situace na trhu stálá a poptávka po těchto službách se nijak drasticky nemění.

TÜV SÜD Czech je autorizovaná osoba AO 211 a současně notifikovaná osoba NB 1017 a v tomto smyslu vykonává posuzování shody tzv. stanovených (regulovaných) výrobků – např. hraček, výtahů, tlakových zařízení atd.

Naopak do neregulované oblasti můžeme zařadit posuzování ostatních (neregulovaných) výrobků a ostatní služby spadající do oblasti technických konzultačních služeb, které nejsou povinně požadované žádným právním předpisem, ale sám zákazník si tu službu vyžádá, protože pociťuje potřebu s někým konzultovat. Jsou to různé technické služby od testování, simulací, technické výpočty, projekt manažerské činnosti, atd. Domnívám se, že zde poptávka do budoucna poroste, především v oblasti technických konzultačních služeb pro různé segmenty průmyslu, ale i pro instituce, jako jsou banky, vládní organizace, developerské firmy a jiné firmy nabízející služby pro průmysl. Dobrým příkladem je exportní financování, kde Česká exportní banka financuje projekty v zahraničí a potřebuje kompletní technickou analýzu, aby mohla s klidným svědomím takový projekt financovat.

TÜV SÜD Journal 21

Rozhovor s Miloslavem Kubalou

Foto: KUKA Aktiengesellschaft

Co je podle vás hlavním důvodem, proč si firmy objednají neregulované služby?

Je jím právě fakt, že přinášíme hlubokou znalost v oblasti legislativy, která je poměrně složitá a k tomu ještě nabízíme poměrně široké technické znalosti a moderní přístrojové vybavení. Náš přínos spočívá v tom, že pomáháme klientovi se orientovat, jaké normy či systém by měl pro daný výrobek použít. Výrobek následně můžeme odzkoušet, provést počítačovou simulaci, nebo technický výpočet. Zde musím jasně rozdělit naše konzultační a certifikační činnosti, které nemůžeme provádět současně, protože bychom se mohli dostat do konfliktu zájmů.

Jak se vyhýbáte takovému konfliktu zájmů?

Co pro to děláte?

To si ošetříme interně. Musíme si dávat pozor v případě, kdy jsme klientovi poskytli nějakou konzultační činnost. V tom případě nemůžeme to, co jsme navrhli, auditovat nebo certifikovat. Pomáhá nám v tom kontrola v rámci interního systému řízení projektů u nás ve firmě.

Jak to řešíte se svými externími spolupracovníky? Ani oni nemohou nabídnout služby, které by vás mohly dostat do konfliktu zájmů?

Ne, nemohou. Přestože zakázku vede externí pracovník, veškerou dokumentaci klienta administrujeme my. Proto u klientů víme přesně, co kdo dostal, a co dalšího od nás dostat nemůže, protože by hrozil střet zájmů.

Zpátky k vašim službám, co dalšího nabízíte jako přidanou hodnotu klientům?

Oblast konzultací je velmi široká. Mohou to být konzultace v tradičních oblastech, jako jsou procesy svařování, konstrukce a výroba tlakových zařízení, stroje a zařízení, konzultace v oblasti funkční bezpečnosti strojů, automatizace a elektrifikace výrobních procesů, oblast životního prostředí, atd.

Připravujeme se na nové konzultační služby spojené se zaváděním Průmyslu 4.0 - konkrétně v zavádění kooperativních robotů, což jsou na trhu nové směry. Mnohé z těchto směrů jsou ještě spíše v rovině teoretické, než v reálné praxi.

Tady vidíme naši roli ve spolupráci, na jedné straně s technologickými lídry na trhu, jako je ABB, KUKA, PILZ, SIEMENS a na straně druhé s regulačními úřady, 22 TÜV SÜD Journal

kde bychom rádi nějakou měrou přispívali k tomu, jak řešit nové oblasti z hlediska propojení praxe a potřeb vytváření standardů.

Příklad je posuzování bezpečnosti kolaborace cobota a člověka, který, na rozdíl od robota, sdílí pracovní prostor s cobotem.

Toto sdílení pracovního prostoru musí být posuzováno z hlediska míry kooperace cobota s člověkem a síly možného působení cobota na člověka, tak aby v žádném případě nedošlo k ohrožení člověka.

ještě poměrně levná pracovní síla a značné investice do automatizace a následného konceptu Průmysl 4.0 představují v současné době nenávratnou investici. Za této situace ještě o Průmyslu 4.0 nemůže být ani řeč. Tu a tam existují izolované ostrůvky nějaké vyšší či nižší úrovně automatizace, ale jsou to skutečně spíše ostrůvky, než komplexní, do sebe integrované smart systémy.

Proč si myslíte, že Průmysl 4.0 je zatím v teoretické rovině?

Další podstatou problematiky Průmyslu 4.0 je, jak udělat něco smysluplného z obrovského kvant dat jenž produkují miliony snímačů a senzorů, některé v řádech jeden signál každou setinu sekundy. My dnes nemáme problém snímat data, to již umíme, ale nevíme, co s nimi – jak je uchopit, interpretovat a jak z nich udělat kvalitní analýzu a závěr pro systémový management. To je otázka budoucnosti, stejně tak se týká i naší firmy, kde vedle klasických inženýrů – svářečů, tlakařů atd.

– budeme potřebovat rovněž inženýry zaměřené na software, hardware, data a procesy či na to, jak zavádět nové standarty v těchto oblastech. V neposlední řadě i naše standartní inspekční činnost například v oblasti strojů bude do budoucna daleko více automatizovaná. Například každé zařízení, výrobní linka, nebo celý závod bude mít v elektronickém kódu integrovanou kompletní technickou dokumentaci, kterou si bude moci inspektor elektronicky nasnímat a jeho inteligentní sys-

Je to vlastně oblast, která sice plní programy konferencí a odborných časopisů, ale nepřináší ještě nic konkrétního. Nějaká představa tam existuje, ale její přenesení do výrobní reality je daleko složitější, protože v mnoha oblastech průmyslu jsme se ještě nedostali ani na úroveň třetí revoluce - automatizace.

Nejdále se dostal u nás automobilový průmysl. Nedávno jsem na energetické konferenci slyšel hovořit zástupce jedné známé společnosti z oblasti distribuce elektroenergie o tom, že firma zvažuje automatizaci stanic 110kV. Tato napěťová úroveň je od průmyslového, nebo městského spotřebitele ve většině případů ještě hodně vzdálená a tudíž o Smart Grid a Smart Cities se jen stěží dá hovořit. Obdobná je situace s automatizací výrobních procesů a zpracováním procesních dat také v jiných průmyslových odvětvích. Je si potřeba uvědomit, že v ČR je stále

Jak tedy vidíte posun dopředu z pohledu adopce konceptu Průmyslu 4.0 do firem?

Rozhovor s Miloslavem Kubalou

tém tuto dokumentaci automaticky zkontroluje a vystaví inspekční zprávu.

V oddělení obnovitelných zdrojů, kde řešíme snímaní dat pomocí dronů, se kterými bychom chtěli létat nad fotovoltaickými elektrárnami a snímat citlivou infrakamerou data z jednotlivých panelů a vyhodnocovat je. Opět – situace je jasná, co se týče sběru dat; složitější je však, jak tyto data analyzovat a zákazníkovi předat smysluplnou informaci. Věřím tady, že analýza

znalostmi a schopnostmi se adaptovat do digitalizovaného světa. Budoucí dělník – operátor bude muset mít vzdělání, které v době kdy jsem studoval já, bylo považované za vysokoškolské studium. Dělník na soustruhu byl kdysi dělník s výučním listem, bez znalosti programování.

Dnes CNC operátor musí umět CNC soustruh programovat. Je to stále jen o vzdělání, které dostane lidi na potřebnou úroveň uvažování, přípravy a porozumění si s technologií a aplikacemi, které se dají vytvářet.

»Analýza a diagnostika, to je směr, kterým se chceme do budoucna určitě v divize IS ubírat.« a diagnostika, to je směr, kterým se chceme do budoucna určitě v divize IS ubírat.

Co bude podle vás akcelerátorem zavedení Průmyslu 4.0. do praxe?

Já si myslím, že omyl začíná tím, že používáme slovo revoluce. Spíše bychom měli hovořit o evoluci. Když vidím, v jakém stádiu se nacházíme a jak rychle postupujeme dopředu, nemohu být příznivcem pojmu revoluce.

Podle mého názoru se jedná o evoluční proces postupného přechodu k digitalizované formě. Špičkové technologické firmy už mají dávno připravené technologie; je to jen otázka ekonomicko-technického posouzení návratnosti a manažerského rozhodnutí – prostě činnost, kterou musí subjekt podstoupit a říci si: ano, tady se mi vyplatí automatizovat, návratnost budu mít za rozumnou dobu a jdu do toho.

Dalším akcelerátorem širšího zavedení konceptu Průmysl 4.0 v ČR bude poměr zvyšujících se nákladů na pracovní sílu a snižujících se pořizovacích nákladů na roboty a smart systémy. Tím se budou továrny dostávat na vyšší úroveň výroby, kdy se z human-operated stane robot-operated nebo cobot-operated.

Spousta lidí se baví o silném dopadu automatizace na lidskou pracovní sílu. Jak to vnímáte vy? Kdo je podle vás nejvíce v ohrožení?

Určitě jsou to lidé s nejnižším stupněm vzdělání, to znamená lidé, jejíž práce bude jednoduše nahraditelná roboty a nebudou schopni svými

Jenže někdo se učí rád a někdo méně a je rezistentní na změny. Jaký vliv bude mít na firmy tato druhá skupina lidí, která je přesto velká a nedá se ignorovat?

To je už otázka sociálního inženýrství. Nedávno jsem například četl zajímavý článek o možnosti trvalé sociální podpory pro tuto skupinu lidí. Produktivita ve společnosti s výrobní základnou Průmysl 4.0 vzroste natolik, že ne všichni budou muset pracovat a společnost bude vytvářet dostatek rezerv na to, aby lidé, kteří nejsou schopní se přizpůsobit tomuto trendu, byli tímto způsobem podporováni. Nemyslím si však, že to je dobrý přístup z hlediska sociálního, protože není nic horšího, než člověk nudící se doma a pobírající sociální dávky. Avšak nějaký obdobný model musí být také zvažován. Možná bychom mohli toto téma zařadit do problematiky udržitelnosti, protože souvisí s udržitelností sociální stability společnosti jako takové.

Zpátky k datům, řekl jste, že je umíme nasbírat, ale moc nevíme, co s nimi. Na druhou stranu se zvyšuje počet kyberútoků a vidíme, že obrovské organizace, komerční nebo státní, na to nejsou připravené. Jak to vnímáte vy a co pro to děláte?

Všechno kolem dat patří do oblasti managementu rizik. Management rizik je u nás stále vnímán jako velmi byrokratická záležitost – nutné zlo, které musí management postoupit. Je však zajímavé, že v některých průmyslových oborech, například v le-

Kdo je Miloslav Kubala?

Je absolventem strojní fakulty, obor automatizace, MaR a také manažerského kurzu MBA na Sheffield Hallam University.

Funkce ředitele divize IS ve společnosti TÜV SÜD Czech se se ujal v červnu 2016, po téměř 30leté praxi v oblasti těžebního a zpracovatelského průmyslu. Jeho kariéra se rozvíjela od zkušebního technika elektrických pohonů v ČKD DIZ, přes prodej a business development technických zařízení, project management až po manažerské pozice v nadnárodních korporacích ABB a ENGIE, zabývajících se výrobou zařízení pro energetiku, respektive poskytováním služeb v oblasti energetiky.

Působil ve vedení lokálních divizí, a to v ABB i v ENGIE, kde se podílel na obchodním rozvoji a implementaci procesů efektivního vedení realizace projektů a průmyslových služeb.

Jednalo se především o projekty dodávek technologických celků na klíč v zahraničí, zejména v zemích bohatých na nerostné suroviny, jako jsou Kazachstán a ostatní země CIS, na Středním Východě, v Norsku a severní Africe, kde šlo zejména o komplexní projekty v oblasti rozvoje těžby a zpracování fosilních paliv (ropa a plyn).

Dlouholeté zkušenosti s problematikou průmyslových projektů a rozvoje služeb v průmyslu by chtěl Miloslav aplikovat také v rámci divize IS v TÜV SÜD Czech.

Ve volném čase se věnuje horské turistice, cestování, chalupě a zahradě, jakož i olejomalbě a četbě historických knih.

TÜV SÜD Journal 23

Rozhovor s Miloslavem Kubalou

teckém průmyslu, se jedná o zcela běžný přístup, o kterém se nediskutuje. Všechno záleží na pocitu lidí a na důležitosti, kterou managementu rizik přikládají. Toto vnímání je v každém typu průmyslu na jiné úrovni.

Stejný přístup jako v leteckém průmyslu by se nám hodil v oblasti řízení dat, protože to je také druh rizikové činnosti, a takto by se to mělo vnímat. Zatím se nacházíme ve stádiu, kdy do toho nikdo moc nevidí, nikomu se nic moc nestane, nespadne a nezabije se, jen někdo přijde o peníze na účtu. Ale i to je nebezpečné a nepříjemné.

To, co říkáte, je zajímavé, protože vlastně společnost TÜV SÜD vznikla před 150 lety v reakci na výbuch parního kotle vedoucí ke ztrátě lidských životů. Je jen ztráta života tím, co skutečně vede pozornost firem k řízení rizik?

Přesně tak. My se dnes zabýváme nějakými izolovanými činnostmi – kotle, svařování – avšak postupně bychom se chtěli dostat do složitějších systémů, třeba v chemických závodech, kde už máte desítky tisíc identifikovaných rizik. Když vybuchne chemický závod, tak to samozřejmě ohrožuje životy lidí kolem. Každý nástroj firmy má vnější přístup přes komunikační porty a tyto porty musí být zabezpečeny. Spousta firem se tímto problémem již zabývá, jenže to stále ještě není regulovaná složka. Osobně si myslím, že časem tomu tak bude, aby vše nezůstalo jen na libovůli zákazníka. Pokud bezpečnost jednoho podniku může ohrožovat bezpečnost celé společnosti, měli bychom se tím všichni zabývat všichni.

hodně žít. Zároveň je důležité říci, že to není oblast, kde něco končí, ba naopak. Budeme se dále rozvíjet, protože v současné době jsme ve velmi, velmi počáteční fázi.

Jak vnímáte rozvoj organizací, které standardy vytváří? Pochopí již lépe potřeby firem, nebo je tam pořád určitá vzdálenost, která vytváří zbytečný byrokratický bič na firmy?

Určitě jsme k zákazníkovi blíž my než státní orgány. Proto jsme také zváni na různá zasedání, kde spolu vytváříme předpisy a podobně, ať již na úrovni EU či na úrovni národní. Jsme zváni, protože úředníci nemají tak blízký kontakt s realitou. My jej máme.

Nicméně jsme závislí na normách a v tom je

tlak průmyslu obrovský. Například u kolaborativních robotů se firmy ptají, podle čeho nastavit standardy a jak spolupracovat, a my chceme získat data z norem, které vytvářejí úřady. Komunikace je prospěšná a důležitá z toho důvodu, aby se odbourávala bariéra mezi legislativní tvorbou a reálným životem výroby. Jsme to právě my, kdo by měl na obou stranách poskytovat konzultaci.

Je zde třeba norma ISO 27 001, která řídí některé základní procesy. Komunikačních standardů je více. Již existují předpisy, které říkají, jak mají mezi sebou jednotlivé chytré přístroje komunikovat, což je spíš technická záležitost. Co se však týče bezpečnosti jako takové, domnívám se, že se budou požadavky postupně více konkretizovat a půjde se do větších detailů, a tím pádem se vytváří nová norma.

Že naše práce spočívá v neustálém učení se nových a nových předpisů a norem. Na to by měl být každý připraven. Samotné vzdělání jako takové již dávno nestačí.

24 TÜV SÜD Journal

Sdělení pro naše zákazníky mám následující – že jsme tady stále pro ně, aby se cítili bezpečně v tom, co dělají. Myslím si, že naše know-how tomu může jenom napomoci. Za 150 let svojí existence společnost TÜV SÜD nashromáždila kvanta znalostí a zkušeností, které jsou k dispozici, pokud ne přímo v Česku, tak v Německu nebo jinde ve světě. Nejdůležitější je pro nás důvěra, protože sami

než státní orgány.«

Kdyby chtěl někdo pracovat u vás, v IS, co by měl vědět?

Jedná se o oblast, která roste velmi rychle.

Věřím, že generace našich dětí tím bude

V říjnu půjdete na Mezinárodní strojírenský veletrh. Máte nějaké sdělení pro firmy z průmyslu, které tam budou také?

»Určitě jsme k zákazníkovi blíž my

Existuje v současné době nějaký standard na zabezpečení dat a ochranu proti kyber-rizikům?

Máte nějaké časové očekávání, kdy to nastane?

developerskou část, týkající se automatizace. Tam vidím nové možnosti, které chceme rozvíjet a dostat na daleko vyšší úroveň.

Co leží před vámi v současné době?

Čeká nás spousta práce v oblasti nové organizace, stanovení strategie a její uvedení do života a postupná implementace. Je to také neustálé hledání talentů na trhu – což je dnes alfou a omegou úspěchu všech firem.

V neposlední řadě se jako člověk, který se zabýval otevíráním nových oddělení a firem začínajících na zelené louce, těším na byznys

víme, že nejistota je to nejhorší, co může nastat. Právě v této oblasti bychom chtěli naše zákazníky podpořit – aby věděli a měli větší jistotu, že jdou správným směrem.

Dále se, s ohledem na budoucnost ekonomiky českého průmyslu, domnívám, že by se podnikatelský sektor a vláda měli více zaměřit na vytváření průmyslu s vyšší přidanou hodnotou. Vidím nebezpečné tendence, kdy ztrácíme kontakt na nejvyšší úrovni průmyslu a stáváme se závislou ekonomikou, která se skládá ze spousty menších firem. Ty se však nemohou srovnávat s velkými globálními firmami, a kvůli tomu ztrácíme schopnost nabídnout komplexnější výrobky, nebo projekty velkých investičních celků. V současné době jsme tedy dodavateli menších součástí do investičních celků, které jsou řízeny jinými zahraničními subjekty. Proto máme nízký vliv na cenotvorbu a na to, co se bude dělat a jak to bude vypadat. To je podle mě velká škoda. V minulosti jsme to dokázali, dnes už v ČR žádný subjekt, který by to ještě dokázal, neexistuje. Nemůžeme se stát dodavateli třetí či čtvrté řady, je to dle mého názoru riziková cesta pro náš průmysl.

Bezbečnost strojů

13 problematických oblastí při

Fota: Redfox1980, CnOPhoto / Shutterstock.com

ZAVÁDĚNÍ STROJŮ NA EVROPSKÝ TRH

TÜV SÜD Journal 25

Bezbečnost strojů

Každý výrobce, dovozce a distributor strojního zařízení musí naplnit požadavky zákona 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jako je zákon 91/2016 Sb., který reaguje na aktuální přístupy k posuzování shody. Při uvádění strojního zařízení na trh je nutné postupovat podle nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen NV č. 176/2008 Sb.), které je uplatněním směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/EC (dále jen směrnice 2006/42/EC).

Martin Svozil, inspektor pro posuzování strojních zařízení, email: martin.svozil@tuv-sud.cz

S

měrnice 2006/42/EC, která je transponována do NV č.

176/2008 Sb., upravuje postupy posuzování shody, vypracování technické dokumentace a prohlášení o shodě a podmínky připojení označení CE. Tato legislativa očekává od výrobce nebo dovozce naplnění stanovených požadavků, využití harmonizovaných norem nebo přístupů snížení rizik, které mohou negativně působit na obsluhu nebo prostředí stroje. V současné době, kdy je dovezeno strojní zařízení z oblasti mimo EU, se u některých strojních zařízení objevují nedostatky, které jsem se pokusil shrnout do následujících třinácti oblastí.

1. Neznalost legislativy a požadavků na strojní zařízení vycházejících z evropských předpisů

Výrobci, kteří dodávají své stroje z jiného než evropského trhu, nedisponují znalostí právních předpisů, které se na strojní zařízení umístěné na území Evropské unie vztahují. Proto většinou dochází k formální nesrovnalosti jejich stroje/zařízení i přesto, že funkce i bezpečnost stroje mohou být na vysoké úrovni. Problematické je i nalezení těchto informací nebo jejich pochopení. Jako vzorový příklad lze uvést výrobce z Číny, který uvede prostřednictvím dovozce na evropský trh sice bezpečné a funkční strojní zařízení včetně požadovaných návodů, ale bez vytvořeného dokumentu s názvem „Prohlášení o shodě“. Nebyla tedy dodržena formální shoda s deklarací veškeré legislativy nebo technických norem. Následně je zařízení prohlášeno za nebezpečné a je mu zakázáno uvedení na evropský trh.

2. Neznalost národních právních předpisů jednotlivých států EU

Většina evropských států má i vlastní předpisy, které stanovují požadavky na zařízení předtím, než jsou uvedeny do provozu. Například pro Českou republiku je nutné zajistit po instalaci vyhrazených zařízení (např. elektrických, plynových nebo tlakových) výchozí revize, což plyne z národních předpisů České republiky, nikoliv z evropských předpisů.

3. Jazyková bariéra v rámci vnitrostátních požadavků na stroje nebo právních předpisů ohledně bezpečnosti práce

Zahraniční dodavatelé nerozumějí místnímu jazyku uživatelů strojů 26 TÜV SÜD Journal

a předpokládají, že si vystačí s vlastním překladem nebo překladem přes další jazyk Evropské unie, např. angličtinu. Potom dochází k zcela nesrozumitelnému překladu, který může teoreticky vést k poškození stroje nebo ke zranění osoby v důsledku zmatení při přečtení instrukcí od výrobce.

4. Konstrukční rozdíly mezi evropskými a asijskými stroji

Evropské předpisy se přiklánějí k systému prevence před možnými zraněními a berou v potaz střet mezi bezpečností a efektivitou strojního zařízení nebo poškozením majetku. Oproti tomu je na amerických a asijských trzích hlavní smysl stroje co největší efektivita (i z pohledu cenotvorby) a následovné odstraňování vzniklých rizik a ohrožení pro operátora. Tento přístup se může projevovat v konstrukčním řešení stroje a dodatečném doplňování bezpečnostních opatření před uvedením na evropský trh.

Bezbečnost strojů

8. I pro výrobu strojů pro vlastní pobočky platí požadavky EU

5É'&( 9 0$7(Ĝ6.e ZEMI VÝROBCE

RÁDCE EU VÝROBCE

5. Využívání společností mimo EU jako rádce pro pomoc s uvedením na evropský trh

Mnoho společností mimo EU žádá o pomoc s uváděním svého zařízení na evropský trh známou společnost se sídlem v mateřské zemi. Tato varianta není příliš vhodná, jelikož taková společnost nemusí mít aktuální povědomí o všech požadavcích na zařízení plynoucích z požadavků EU a daného státu. Nejvhodnější variantou je spolupráce se společností, která sídlí v dané zemi a má aktuální povědomí o všech požadavcích na dané zařízení.

6. Neznalost vlastní pozice společností na evropském trhu

7. Překlady dokumentace (návody + značení)

Mnoho společností zapomíná, že i když prodávají své zařízení v Evropské unii i mimo ni, musejí dělat překlady dokumentů, značení atd., aby zaručily, že cílový zákazník byl seznámen se zařízením a všemi informacemi nutnými pro jeho manipulaci. Angličtinu nelze považovat za mezinárodní jazyk, nelze dodávat francouzské zařízení do Rakouska s manuálem ve francouzštině – obsluha nebude schopná tento manuál prostudovat a správně obsluhovat stroj. Bez provedení nutných překladů zákazník nebude schopen zařízení správně obsluhovat. Proto může dojít k poškození samotného zařízení, majetku i zranění osob.

Při výrobě stroje, který je určený pro některou z vlastních poboček jedné společnosti, bývají často opomíjeny požadavky plynoucí z legislativy a ostatních předpisů. Mnoho výrobců strojů předpokládá, že když se jedná o stroj, který slouží pro interní použití ve vlastní společnosti, nemusí splňovat žádné předpisy. I přesto, že tyto stroje byly vyrobeny pro vlastní použití, musejí splňovat dané předpisy EU a vnitrostátní předpisy.

Například pokud česká společnost vyrobí stroj, který nesplňuje požadavky plynoucí z evropských a státních předpisů jednotlivých států, bude takovýto stroj označen za nebezpečný.

9. Nákup z Číny a následný prodej v zastoupení evropské společnosti jako výrobce

Pokud dochází k nákupu ze zemí mimo EU, je nutné si uvědomit, že ne každý výrobce zná požadavky evropských předpisů nebo je dodržuje. Pro stanovené výrobky platí všeobecně to, že musejí nést správné označení CE a dodržovat požadavky na tyto výrobky uvedené ve směrnicích, harmonizovaných nebo určených normách nebo vycházet z analýzy rizik při definici všech požadavků na výrobek. Mnohdy při takovém nákupu a následné úpravě strojních zařízení dochází k navýšení ceny, což se projeví ve snížení výhodnosti až nevýhodnosti takového nákupu.

Při uvádění strojního zařízení na trh v Evropské unii se může společnost nacházet ve třech možných pozicích: • Výrobce: Jedná se o společnost, která se identifi kuje jako výrobce daného zařízení a bere na sebe plnou zodpovědnost za zařízení, které uvedlo na evropský trh.

• Dovozce: Takto se identifi kují společnosti, které dovážejí výrobky ze zemí mimo EU a slouží jako zástupce výrobce, který tento produkt vyrobil.

• Distributor: Společnost, která prodává zařízení v rámci lokální distribuce v EU. Alespoň jedna společnost musí mít sídlo na území Evropské unie a musí mít naplněné všechny zodpovědnosti plynoucí z jejich pozice, jak uvádí směrnice 200/42/ES nebo NV 176/2008 Sb. Minimálně distributor nebo dovozce musí mít dokumentaci ke strojnímu zařízení a musí vystavit prohlášení o shodě.

TÜV SÜD Journal 27

Bezbečnost strojů

10. Neúplnost dokumentace

Každé strojní zařízení musí mít dokumentaci podle přepisů, které se na něj vztahují. Jsou to jak předpisy Evropské unie, tak národní legislativa, které uvádějí vždy minimální požadavky na její obsah.

Jako příklad může být uvedena směrnice 2006/42/ES, ve které je v příloze VII uveden minimální obsah, který musí výrobce zajistit jak pro uživatele, tak pro případné předložení státním kontrolním orgánům.

11. Označení nesplňující požadavky

Mnoho problémů, které se na strojích objevují, jsou formální nesoulady. Stroje mohou byt dobře zkonstruovány a bezpečné, přesto se může stát, že byla opomenuta formální (dokumentační) stránka stroje. Nesplnění muže způsobit zákaz nebo stažení stroje z trhu.

Důležitá oblast, která se při konstrukci a výrobě stroje opomíjí, je samotné označení. Stroj musí mít jednoznačnou identifi kaci, což je prováděno výrobním štítkem. Musí nést označení CE, aby bylo zřejmé, že stroj splňuje předpisy podle strojní směrnice. V závislosti na tom musí existovat „CE prohlášení o shodě“, ve kterém výrobce prohlašuje tuto shodu. Všechny tyto body musejí splňovat předepsané požadavky. Například správný tvar CE, výrobní štítek musí mít minimální informace, jako např. uvedení výrobce s adresou.

12. Postup EN ISO 12100 k vytváření bezpečnosti

Někteří výrobci řeší vlastní bezpečnost až v poslední fázi dokončování strojního zařízení. Tento postup není vždy vhodný, protože může vést k výraznému prodražení samotného zařízení z důsledku dodatečných úprav. K zabezpečení zařízení pro ochranu samotného zařízení, majetku nebo osob jsou vytvořeny postupy v technických

a dokumentaci. Pokud se splní tyto požadavky norem, pak lze předpokládat, že je zařízení bezpečné. Výrobce si obvykle nevystačí s požadavky směrnice, ale musí pro své zařízení vyhledat normy typu A, B a C, které pro strojní zařízení mohou existovat. Nevýhodou je

»Stroje mohou byt dobře zkonstruovány a bezpečné, přesto se může stát, že byla opomenuta formální (dokumentační) stránka stroje.

Nesplnění muže způsobit zákaz nebo stažení stroje z trhu.« předpisech stanovující, jak zajistit bezpečnost už při návrhu vlastního strojního zařízení. Například pro stroje je používána norma EN ISO 12100, ve které je jednoduchý postup, jak posoudit a zabezpečit stroj. Výstupem je analýza rizik, která musí obsahovat protiopatření k snížení rizika. Prvním typem je konstrukční řešení, druhým doplňkové zabezpečení a třetím informační opatření.

13. Posuzovaní shody u zařízení uváděného na evropský trh

Stanovené zařízení by mělo být navrženo a konstruováno ve shodě s požadavky, které udávají evropské předpisy nebo národní předpisy.

Tyto předpisy udávají požadavky na řešení bezpečnosti, provedení 28 TÜV SÜD Journal

velké množství norem a důraz na kvalifi kaci pracovníků provádějících návrh nových strojních zařízení.

Tento výčet oblastí, se kterými se při posuzování strojů setkáváme, není konečný. Je nutné říci, že mezi výrobci strojních zařízení existují velké rozdíly v úrovních konstrukčního a bezpečnostního řešení a při vlastním posuzování shody strojních zařízení může dojít k zjištěním, která mohou výrobci zkomplikovat poslední etapu uvedení na trh. Proto je pro zákazníky – uživatele zvlášť důležité nepodceňovat výběr dodavatele a zvažovat nejen otázku ceny, ale i další pohledy na dodavatele.

Kolaborativní roboty

Foto: ABB

KOLABORATIVNÍ jako příležitost na trhu ROBOTY

TÜV SÜD Journal 29

Kolaborativní roboty

Cobot (neboli tzv. co-robot) je pro mnohé z nás nové slovo, jež které zaslechnout stále častěji v diskuzích v oblasti takzvaného Průmyslu 4.0.

Cobot pochází z anglického slova „collaborative robot“. Jedná se o robot spolupracující s člověkem na jednom společném pracovišti. Vždy se jedná o naprogramovaný stroj (robot), jenž provádí přesné technologické operace podle stanoveného programu. Tyto stroje jsou navrženy tak, aby usnadňovaly nebo nahrazovaly lidskou práci a fungovaly pokud možno co nejvíce samostatně. Již dnes je však jasné, že se s tímto pojmem budeme setkávat stále častěji. Coboty tak mohou pracovat s lidmi např. v kancelářích, v současnosti je však nacházíme zejména v průmyslových aplikacích spojených s manipulací a přesunem břemen.

Petr Motýl, obchodní ředitel, e-mail: petr.motyl@tuv-sud.cz

Z

ákladem činnosti cobotů je fyzická interakce s lidmi ve sdíleném pracovním prostoru. Coboty byly vynalezeny v USA v roce 1996 J. Edwardem Colgatem a Michaelem Peshkinem na Northwestern University. Patent z roku 1997 popisuje coboty jako „zařízení a metodu pro přímou fyzickou interakci mezi člověkem a manipulátorem obecného určení řízeným počítačem“. V roce 2002 byl vydán návrh bezpečnostní normy pro zařízení Intelligent Assist Devices, aktualizovaná bezpečnostní norma byla zveřejněna v roce 2016.

Prvotní potřeba kolaborativních robotů vyplynula z požadavků společnosti General Motors v automobilovém průmyslu v roce 1994. První coboty byly poměrně bezpečné zejména z toho důvodu, že neměly žádný vnitřní zdroj hnací síly. Místo toho byla hnací síla poskytována člověkem. Množství robotů v moderní výrobě dramaticky narostlo a tyto stroje se významně podílejí na konečné efektivitě podniků.

Proč bychom měli uvažovat o používání cobotů?

Důvody pro nasazování cobotů jsou různé.

Lidé totiž mají vynikající schopnost řešit nepřesná zadání a požadavky, roboty jsou naopak přesné, mají sílu a vytrvalost, a právě proto lze vzájemnou kombinací dosáhnout v mnoha případech daleko vyšší efektivity výroby. Coboty také přinášejí větší přesnost a produktivitu, roboty jsou přesné a „nikdy se neunaví“.

30 TÜV SÜD Journal

Významnými výrobci těchto kolaborativních robotů jsou společnosti jako ABB, Universal Robots, Kuka, Fanuc, Yaskawa,

a elektrotechnickém průmyslu, který tvoří více než polovinu současného obratu v oblasti prodaných cobotů. Velký rozvoj se oče-

»Jediný člověk, který se chová rozumně, je můj krejčí –

bere mi znovu míru pokaždé, když k němu přijdu.« G. B. Shaw Kawasaki, Panasonic, Denso apod. Pro zajímavost, jeden z cobotů předního světového výrobce dostal i přiléhavé jméno YuMi, tedy „ty a já" („You and Me“).

Masová výroba těchto strojů začala kolem roku 2008 a od té doby jejich potřeba dramaticky roste, u vybraných významných světových výrobců o desítky procent meziročně. Rovněž akcie výrobců robotů jsou dnes velmi ceněné a na burze velmi vyhledávané. Pro investory jsou stále cennější jako zajímavá příležitost pro budoucnost. Oblast Průmyslu 4.0 se rozvíjí velmi slibně, což potvrzuje například i fakt, že fond zahrnující akcie 80 firem z robotické branže (ETF, ROBO Global Robotics and Automation) posílil za poslední rok dvakrát tolik oproti zbytku trhu (zdroj: IFR, International Federation of Robotics a další).

V současné době jsou kolaborativní roboty nejvíce nasazovány v automobilovém

kává i v dalších odvětvích, například v chemickém průmyslu, farmacii, v aplikacích s nebezpečnými látkami, jež ohrožují zdraví člověka, a podobně.

Kolaborativní robot umožňuje zautomatizovat zejména opakované nebo nebezpečné úkoly, perfektně se hodí například pro kooperativní procesy a manipulaci s předměty s nižší hmotností, např. odebírání, ukládání a testování. Pracovní dosah je dán délkou jeho ramene, v současné době jsou nejčastěji používané délky 0,5 až 3 metry. Významně se zjednodušilo i vlastní naprogramování chytrých robotů.

Technologie, často i s 3D vizualizací, umožňují robota nastavit a zprovoznit i uživatelům bez předchozích zkušeností s programováním. Velmi jednoduše řečeno, v těchto jednoduchých aplikacích se přemístí rameno robota na požadované místo a stiskne se kurzorové tlačítko na intuitivním dotykovém tabletu. Přínosem je poměrně snadné

Kolaborativní roboty

1,4 milionů průmyslových robotů mezi roky 2016 a 2019 2017-2019: +13% v průměru ročně 400 tisíc

Zdroj: IFR World Robotics 2016

nastavování a instalace cobotů bez obvyklých dodatečných nákladů souvisejících právě s programováním a nastavováním nebo vytvářením chráněných manipulačních zón.

Robotizace se tak stává stále více dostupnou i pro malé a střední podniky.

Za hlavní výhody cobotů jsou obecně považovány jednoduché programování a rychlé nastavování, flexibilita při změnách výroby, rychlá návratnost investice.

+14%

300 +15% 200

100

0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015 2016* 2017* 2018* 2019*

Celosvětová dodávka průmyslových robotů 2001-2019*

(*odhad)

Výrazný nárůst ve východních zemích EU 2017-2019: očekávaný vývoj +14% v průměru ročně Zdroj: IFR World Robotics 2016

Možné oblasti aplikací kolaborativních robotů: • Balení a paletizace – přesné počítání a jednotné balení • Šroubování – stále stejný pohyb s vysokou přesností • Obsluha vstřikolisů – konstantní přesnost, ochrana zdraví • Laboratorní analýzy – vyšší objektivita při opakovaných činnostech, odstranění chybovosti • Leštění – leštění nestejných nebo zakřivených ploch různou přesně nastavitelnou silou • Lepení, dávkování – konstantní dávkování a vstřikování stejného množství materiálu • Svařování – provedení každého svaru se stejnou přesností • Obsluha strojů – flexibilní reakce na změny ve výrobě • Odebírání a ukládání – zkrácení doby operací, nižší odpad materiálu • Kontrola kvality – přesná detekce a značení vadných výrobků • Atd.

10 tisíc

8

+25% +29%

6

Používá už někdo coboty i v Česku?

Kolaborativní roboty začínají mít své stálé místo i v České republice. Prodej těchto typů robotů roste a stále více výrobních podniků přemýšlí o jejich nákupu nebo se přinejmenším o tuto oblast silně zajímá. Můžeme očekávat, že ve výrobních halách brzy ubude klasických velkých robotických pracovišť vybavených bezpečnostními klecemi.

Podle Mezinárodní robotické asociace roste celosvětový prodej průmyslových robotů meziročně o více než 10 procent, v zemích východní Evropy je však toto číslo dramaticky vyšší. Česká republika využívá relativně vysoký podíl robotické práce. V automobilovém průmyslu pracuje kolem 325 robotů na 10 tisíc zaměstnanců, v rámci všech dalších průmyslových odvětví v České republice pracuje průměrně 44 robotů na 10 000 zaměstnanců.

4

2

0 2010

2011

2012

2013

2014

2015 2016* 2017* 2018* 2019*

Dodávka průmyslových robotů do Střední a Východní Evropy 2010-2019*

Snahou je, aby roboty pokud možno prováděly veškerou namáhavou, těžkou a nebezpečnou práci, což lidem umožní věnovat se lehčím úkolům, které ale naopak vyžadují větší obratnost, kreativitu nebo zkušenosti. Zajímavé je, že některé společnosti se rozhodují o větším nasazení cobotů i z velmi prostého důvodu:

(*odhad)

v současné době nemají dostatek pracovníků.

Tento nezvyklý důvod je možná překvapením, neboť byl dříve stěží představitelný.

Bezpečnost na prvním místě

Posouzení bezpečnosti společného pracoviště člověka a robota nebývá vždy jednoduché.

TÜV SÜD Journal 31

Obtížným úkolem u všech kolaborativně-robotických aplikací je najít vždy nejvhodnější způsob, jak zajistit bezpečnost lidské obsluhy a zároveň dosáhnout maximální efektivity na tomto společném pracovišti.

Mechanické zpracování robotů, jejich pohyby a mechanická ramena musejí být navrhovány tak, aby nedocházelo k nebezpečnému styku s člověkem nebo k jeho ohrožení. Některé kolaborativní roboty mají dokonce více manipulačních ramen pracujících současně na jednom pracovišti s člověkem. Většina současných aplikací je založena na manipulaci se součástkou nebo břemenem s velkou přesností a rychlostí. Současný typický cobot si můžeme představit jako robotickou paži vybavenou bezpečnostními prvky, zpětnou vazbou s regulací síly a řídicím systémem.

Cobot je většinou uzavřený a konstrukce obsahuje různé typy senzorů. Software je většinou navržen se „samoučícími se“ funkcemi. Podstatnou vlastností je hybnost a síla kroutícího momentu stroje. Jedním ze základních parametrů rozhodujících o jejich pořízení je však vždy vlastní bezpečnost obsluhujícího personálu.

Roboty jsou vybaveny skenery, fotobuňkami, mohou být doplněny i kamerami a flexibilně se vyhýbají předpokládaným nebo nenadálým překážkám. Při hrozícím konfliktu s lidskou bytostí nebo při libovolné nenadálé změně v okolním prostředí dokážou okamžitě zastavit svůj pohyb. Často se však může stát, že dojde k ohrožení zdraví například i z důvodu obyčejné lidské zvědavosti. Současné coboty jsou většinou menších rozměrů, vynikají přitažlivými barvami a designem a mohou někdy pro zvídavé a neinformované jedince působit jako zajímavá hračka. Je si však třeba uvědomit, že se stále jedná o poměrně nebezpečný stroj, a proto je třeba k návrhu pracoviště přistupovat velmi obezřetně. Robot jako takový je nebezpečné zařízení a při špatné manipulaci může způsobit zranění nebo smrt pracovníka.

Konstrukce a provoz robotického pracoviště proto podléhají regulaci a standardům týkajícím se bezpečnosti.

K posouzení samotného robotického pracoviště a prostředí, ve kterém je cobot umístěn, je zapotřebí komplexní posouzení všech rizik. V dané oblasti existuje samozřejmě legislativa, která se společně s rozvojem robotiky neustále vyvíjí. Základními 32 TÜV SÜD Journal

Foto: ABB

Kolaborativní roboty

bezpečnostními normami jsou Machinery Directive 2006/42/EC, ISO 12100 a průmyslové bezpečnostní normy ISO 10218-1 a ISO 10218-2 (safety requirements). Dále pak například ISO 13849-1 (control systems safety), ISO/TS 15066 (collaborative robot technical specifications), ISO 12100 (guidance for performing risk assesment). Dalšími normami jsou např. C norma pro roboty 10 218/1-2, ČSN ISO 12100. Tyto normy zavazují jak výrobce robotů, tak jejich integrátory, kteří zařízení instalují v provozu. Jelikož se jedná o společné pracoviště s člověkem, je pro posouzení celkové bezpečnosti třeba brát v úvahu i pracovně právní předpisy, místní předpisy pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci apod. Obecně je nutno konstatovat, že legislativní oblast se zde rozvíjí pomaleji než vlastní robotika.

Obecně se aplikace kolaborativních robotů dělí do čtyř kategorií. Ve třídě 4 musí být robot nastaven tak, aby nemohl člověku nijak ublížit při jakémkoliv kontaktu. Tomu pak odpovídá jeho konstrukce i uchopovací síly a rychlost pohybů ramen. Platí zde technické standardy, jež přesně definují například maximální síly, které nezraní spolupracujícího člověka.

Co z toho umíme my?

Společnost TÜV SÜD disponuje měřicími zařízeními pro změření těchto sil a rychlostí a může certifikovat dané pracoviště s tím, že ověří dané parametry přímo v konkrétním provozu.

V oblasti kolaborativních robotů nabízí naše společnost tyto služby:

1. Oblast bezpečnosti: řízení a redukce rizik na zdraví Konzultace a koncepce robotizovaných pracovišť, posouzení rizik podle směrnic o strojních zařízeních, funkční bezpečnost pro strojní aplikace, akceptační test před použitím pracovního zařízení („PUWER“), pravidelná prohlídka ochran a zařízení, bezpečné modifikace strojů, měření na robotických pracovištích 2. Oblast dodržování standardů a norem: plnění požadavků platných norem a právních předpisů CE-Conformity Assessment / Certifikace (pro komplexní instalace, ale také pro jednotlivé speciální stroje), funkční bezpečnostní certifikace strojních aplikací, zhodnocení rizik, poradenství o povinnostech provozovatelů, bezpečnostní řízení rizik 3. Oblast efektivity výrobního procesu: optimalizace spotřeby zdrojů a výkonnost strojů Energetická účinnost a certifikace energetické účinnosti včetně posouzení medií, zkušební a certifikační zkoušky, hodnocení rizik (včetně rizik zabezpečení systémů proti kyberútokům), posouzení škod, expertní analýzy (např. hloubková analýza poruch – root cause analysis, CAE simulace apod.)

Věříme, že možná právě vy řešíte tyto otázky spojené se zvýšením efektivity vaší firmy například nasazením robotů. Obraťte se na naše odborníky – jsme si jisti, že společně nalezneme optimální řešení ušité na míru vašim potřebám.

Rozhovor s Michalem Svrčkem

Svrček: Pomáháme tím, že

ELIMINUJEME DRAHÉ POKUSY A OMYLY

Foto: TÜV SÜD AG

Na českém trhu se od konce ekonomické krize znovu hojně staví. Příliv nových místních i zahraničních investic znamená, že je čím dál více firem konfrontováno se specifikem českého i evropského právního řádu. Aby se vyhnuly drahým chybám, mohou od samého začátku uvažování o investičním záměru zkonzultovat svůj přístup s odborníky TÜV SÜD Czech z oddělení Real Estate. Michal Svrček, který byl na začátku roku 2017 jmenován Business Unit Managerem tohoto oddělení, mluví o potenciálu i výzvách realitního trhu v České republice.

TÜV SÜD Journal 33

Rozhovor s Michalem Svrčkem

Co je v současné době předmětem aktivit oddělení Real Estate, které je součástí divize Industry Service?

přímá úměra mezi poptávkou po výrobcích na trhu a velikostí skladových prostor.

Naše portfolio projektů v oblasti, kde se pohybujeme, je víceméně ustálené. Hlavními aktivitami jsou činnosti, které jsou relativně rychle poptávány i rychle realizovány, a to v horizontu jednoho až dvou týdnů. Konkrétně se jedná o kontrolní a inspekční činnosti výtahů, dětských hřišť, prostředků zábavy, certifikace stavebních výrobků či ocelových konstrukcí podle EN 1090. Paralelně s tím se zároveň zabýváme službami, resp. balíky služeb nastavenými na míru – jde především o komplexní balíky služeb zaměřené na nové investiční projekty zahraničních subjektů.

Zde se snažíme podpořit klienty a být tou pomyslnou pomocnou rukou, která se jim snaží vysvětlit proces, jak žádat, zprovoznit a provozovat novou investici v mantinelech předpisů nebo bezpečnostních požadavků.

Jak se podle vás změní zaměření českých logistických center v čase? Vnímáte tam nějaký trend?

Jak velké procento vašeho portfolia tvoří regulované služby a jak velké neregulované?

V současnosti tvoří převážnou část našich činností služby, které nabízíme jako akreditovaný subjekt, případně autorizovaná či notifikovaná osoba. Naším cílem je zvýšit podíl služeb, které nabízíme formou odborné podpory.

Kde vidíte největší potenciál na současném českém trhu?

Největší potenciál a současně náš hlavní fokus představují bez diskuze nová logistická centra, nové investice do továren atd. od fáze přípravy investičního záměru přes návrh, konstrukci až po finální zprovoznění a kolaudaci. Zároveň je zde, ve vazbě na tento segment, potenciál v oblasti posouzení kompletnosti dokumentační výbavy výrobní technologie, resp. bezpečnosti jednotlivých strojů, kterou klientům nabízíme společně s dalšími odděleními v rámci divize. Říkáte, že vnímáte velký potenciál v nových logistických centrech. Nemáte pocit, že je jich v Česku již hodně?

Česká republika je orientována zejména na průmyslovou výrobu. A je třeba si uvědomit, že poměrně velké množství nově příchozích investorů s sebou přináší i část svého dodavatelského řetězce, který nejenom že potřebuje být blíž svému klientovi, ale také potřebuje někde vyrábět a zboží skladovat. Další věcí jsou skladové prostory řetězců – zde je 34 TÜV SÜD Journal

Náš HDP je přibližně osmi procent navázán na automobilový průmysl. Převážná část nových logistických center je proto nějakým způsobem propojená s automobilovým průmyslem: buď přímo s automobilkami, nebo s dodavateli automobilových komponent.

Pokud významným způsobem nezměníme primární zaměření průmyslu na tento segment, tak se asi ani výrazně nezmění účel použití logistických center.

Je to podle vás zdravé číslo?

Jsem zastáncem toho, že vždy je lépe stát na více nohou. Měli bychom pracovat na tom, abychom nebyli pouze montovnou s relativně levnou pracovní silou, ale abychom zvýšili i podíl služeb s vysokou přidanou hodnotou.

Poměrně dobrým příkladem jsou různá IT centra, která u nás v posledních letech vznikají.

Pojďme se vrátit k tomu, že chcete nabídnout klientům služby od samého začátku. Co vlastně nabízíte firmě, která začne uvažovat o novém projektu?

Využíváme synergií, které nabízejí jednotlivá oddělení v rámci TÜV SÜD Czech na lokální úrovni, ale zároveň – pokud odbornost lokálně nemáme – využíváme odbornost a zkušenosti naší skupiny v zahraničí. Konkrétně a ve vazbě na přípravnou fázi se profilujeme službami, které jsou založeny mj. na jednom základním rysu: klient je nový a nezná lokální legislativu. Tyto investory, kteří přicházejí z jiné země, jsme schopni přesně a účinně podpořit díky tomu, že známe lokální legislativu, známe předpisy, které se na dané zařízení aplikují, a jsme schopni podat pomocnou ruku.

Dáváme klientům k dispozici naše znalosti v oblasti legislativy a procesů. Toto se samozřejmě netýká jenom zahraničních klientů, ale i těch českých, kteří převládají.

Umíte kvantifikovat, co díky takovému přístupu klientům přinášíte nebo kolik jim šetříte prostředků?

Fakticky platí pravidlo: čím dříve problém odhalíme, tím je to pro investora levnější. Pokud identifikujeme neshodu či doslova tech-

nický problém ve fázi přípravy projektu, jsou nápravná opatření, která klient musí tak jako tak podniknout, relativně nízkonákladová v porovnání se situací, kdy je problém identifikován až těsně před spuštěním provozu.

V porovnání s mizivou částkou, kterou stojí inspekční společnost, jsou pak takové náklady enormní – prostředky je třeba vynaložit na implementaci nápravných opatření, přestavbu, dodělávky apod., nemluvě mnohdy o posunutí zahájení provozu.

Máte nějaký příklad chyby ze strany investora, který si nehlídal předpisy, a proto čelil ztrátě?

Velmi často se setkáváme s tím, že naši zahraniční klienti provozují již nějakou továrnu na svém domovském trhu. Pak mylně vycházejí z toho, že už technologii provozují, funguje jim dobře, tak proč by to jedna ku jedné neimplementovali i v České republice. Bohužel legislativní a normativní základna v České republice – a obecně na evropském trhu – je diametrálně odlišná například od trhu asijského.

Typicky se třeba jedná o strojní vybavení, které je součástí vnitřní části nových továren – bezpečnostní prvky, kompletnost dokumentační výbavy a podobně. U nových investic mnohdy pozorujeme, že není kladen takový důraz na bezpečnostní prvky na daných strojích – prostě se jednoduše přivezou ze zahraničí. Bohužel sekundární dopad může být ten, že při finální kolaudaci stroje neprojdou, protože nesplňují platné předpisy. Pokud se zákazník dostane do takové situace, může ho každý den prodlevy stát miliony korun.

V současné době prožívá Česká republika velký boom na trhu nemovitostí. Jak dlouho bude podle vás tento boom ještě trvat?

Pokud se bavíme o rezidenčních projektech, ano, je to tak. Zajímavým krokem může být omezování poskytování hypoték z pohledu České národní banky (ČNB). Pokud ČNB jako nejvyšší autorita na bankovním trhu přitahuje za pomyslnou záchrannou brzdu a přijímá opatření s cílem zvýšit podíl vlastních prostředků klienta, tak je tu určitý vykřičník, že něco není úplně v pořádku.

Nedávno jsem četl studii, že podíl administrativních prostor na trhu vzroste dvojnásobně v porovnání s poptávkou. Jaká je skutečná obsazenost, resp. návratnost investice, je spíše otázkou pro developery.

Rozhovor s Michalem Svrčkem

Jste součásti divize Industry Service. Jak vnímáte, že se posouvá dopředu český průmysl a s ním i potřeby zahraničních investorů z pohledu investičních celků? Co leží před námi?

Před námi bude jednoznačně větší tlak na bezpečnost. Český průmysl je přece jen založen na výrobě. U našich zákazníků pociťujeme velký tlak, aby výrobní zařízení, která jsou instalována v jejich továrnách, splňovala legislativní požadavky. A to, což je bezpochyby pozitivní faktor, mnohdy nikoliv jen z důvodu, že to po nich vyžaduje legislativa.

Vnímáme, že někteří naši klienti jdou daleko nad rámec legislativních požadavků – hlav-

Takže bezpečnost se může stát pro firmy konkurenční výhodou i na trhu práce?

Jednoznačně.

Co dalšího leží před vaším oddělením?

Věcí, které před námi leží, je hodně. První je rozvoj nových služeb, protože musíme reflektovat to, co od nás očekávají zákazníci, kam se pohybuje trh. Druhá věc jsou personální záležitosti spojené s náborem nových pracovníků.

Tím, že prodáváme znalosti a know-how a ne fyzickou práci, u nás není úplně jednoduché nastoupit z měsíce na měsíc a nahradit jednoho člověka druhým. V našem pojetí zna-

»Dnes se sám kandidát ptá, proč on by měl pracovat

právě pro nás.« ním motivátorem je pro ně interní filozofie a politika firmy, že bezpečnost pracovníka je na prvním místě. Zrovna aktuálně řešíme případ u jednoho klienta, kde došlo ke zranění operátora stroje. Ve spolupráci s námi je vyšetřováno, kde se stala chyba a co bylo špatně. Každá společnost se pyšní svojí politikou sociální odpovědnosti (CSR), ať se jedná o stavebnictví, nebo o výrobu. Když přijdete do továrny, jedním z prvních údajů, kterým se firma chlubí, je počet dnů uplynulých od posledního zranění. Nedávno jsem byl u jednoho klienta, výrobní firmy, která řeší nedostatek pracovníků – v současnosti běžná věc, se kterou jsou konfrontovány snad všechny technicky orientované firmy. Mezi řečí mi jeden z manažerů řekl, že velmi často je jedním z prvních dotazů uchazeče to, kolik zranění v dané továrně mají za rok. Jinými slovy, uchazeč se dnes aktivně ptá na úroveň bezpečnosti, kterou mu potenciální zaměstnavatel poskytne v dané továrně. Roli již nehraje pouze plat, pracovní náplň nebo benefity.

Lidé se aktivně zajímají i o bezpečnost na pracovišti, na kterém by měli pracovat. A pokud tyto pracovníky zaměstnavatelé chtějí, musejí se tomu přizpůsobit a poskytnout jim skutečně bezpečné prostředí. Dalším tématem je i zodpovědný přístup k životnímu prostředí, nakládání s odpady, s energiemi apod.

mená náhrada v podstatě kontinuální přesun know-how od odcházejícího pracovníka k novému. To zabere vždy několik měsíců a musíme takovou situaci řešit včas.

Kde vidíte výzvu z pohledu náboru nových lidí?

Naše práce spočívá v tom, že, zjednodušeně řečeno, jdeme na inspekci, zařízení nebo provedenou činnost posoudíme a vystavíme zprávu, která konstatuje, že daný výrobek je nebo není bezpečný, případně že činnost proběhla v souladu s platným postupem a pod naší supervizí. Ne každý je však ochoten výstupní dokument podepsat s tím, že na sebe bere plnou odpovědnost za to, co nechává za sebou. Například dětská skluzavka na dětském hřišti – náš odborník vykoná inspekční činnost, konstatuje, že prostředek lidové zábavy je bezpečný ke dni provedení inspekce. Nemůže zde tedy dojít ke zranění malého dítěte a náš inspektor se pod svým závěrem podepíše a převezme za něj odpovědnost. Jinými slovy přebírá odpovědnost, že toto konkrétní zařízení, dětské hřiště, splňuje dané normy a je tudíž bezpečné. I naši noví zaměstnanci musejí být ztotožněni se svou rolí a odpovědností z toho plynoucí.

Co děláte proto, abyste takový cit pro osobní odpovědnost kultivovali u svých lidí?

Kdo je Michal Svrček?

Vystudoval Fakultu strojního inženýrství na Vysokém učení technickém v Brně se specializací na konstrukční a procesní inženýrství.

Do roku 2009 pracoval ve skupině Siemens.

Pro TÜV SÜD pracuje od roku 2009 na různých pozicích. Nejprve na pozici inspektora pro oblast obnovitelných zdrojů energie se specializací na fotovoltaiku, později jako Business Development Manager pro oblast inspekčních služeb divize Industry service. Od března 2017 odpovídá za chod oddělení Real Estate and Infrastructure, řízení projektů v TÜV SÜD Czech a od září 2017 i za oblast inspekční činnosti u výrobní technologie a strojů.

Tento cit vychází z charakteru člověka i dané činnosti. Pokud u nás chce někdo pracovat, musí být s touto pracovní filozofií ztotožněn. Jako každá technická firma hledáme spoustu odborníků. Všichni víme, že na trhu je jich nedostatek. Každý měsíc absolvuji několik pohovorů a překvapuje mě, jak se liší od doby, kdy jsem chodil na pohovory já. Tehdy se firmy ptaly, proč u nich chci pracovat. Dnes se sám kandidát ptá, proč on by měl pracovat právě pro nás. Je to úplně jiná situace. My se snažíme jít nejen cestou finanční motivace, ale i poměrně zajímavých benefitů. Jedním z hlavních benefitů je zároveň práce pro značku, která je na globálním trhu synonymem bezpečnosti a kvality – to poskytuje i určitou hrdost na svou vlastní práci, kterou v rámci TÜV SÜD děláme.

TÜV SÜD Journal 35

Information Security Management System – ISMS

Automobilová oblast je v dnešní době jednou z nejrychleji se rozvíjejících oblastí techniky. Výrobci i jejich dodavatelé v automobilovém průmyslu proto zvyšují investice do informační bezpečnosti. Všem je dnes již známá fráze: Pokud ti unikne informace, tak ji hledej jako inovaci u konkurence. Nemluvíme pouze o fotografii prototypu nového vozu, ale i o útoku zkušených hackerů na komunikační systémy a datová úložiště. Ochrana informací tak není nutná jen před krádeží a jejich vyzrazením, ale i před napadením viry, které mohou zničit výsledky dlouhodobé práce či vrátit výzkum o týdny a měsíce zpět. Známá myšlenka o síle řetězu, který se rovná síle nejslabšího článku, pak vede výrobce k pečlivému výběru dodavatelů konstrukčních pokladů a jednotlivých komponentů.

Milan Sedlák, projektový manažer, email: milan.sedlak@tuv-sud.cz

TOP

SECRET

Rostou rizika i náklady na zajištění bezpečnosti

Jedním z prvních pilotních účastníků projektu TISAX se stal objekt laboratoří pasivní bezpečnosti TÜV SÜD Czech v Bezděčíně u Mladé Boleslavi. Po dohodě s odděleními Vývoje a Bezpečností závodu Škoda Auto, a. s., jsme na konci léta 2016 zahájili přípravy, jejichž cílem bylo získání statusu informačně bezpečné společnosti v automobilovém průmyslu s platností pro celou Evropu. Vedení společnosti TÜV SÜD Czech pak přislíbilo plnou podporu zavádění příslušných opatření a pokrytí nezbytných investic.

Příprava na audit Bezděčín – rozdělení oblastí

Společnost TÜV SÜD Czech doposud vždy maximálně chránila údaje o svých klientech a výsledky provedených zkoušek. I tak si nová situace vyžadovala celý balík opatření, která jsme rozdělili do čtyř skupin: dokumentace, budova, informační technologie a pracovně-organizační procesy. a. Dokumentace – Základem nové dokumentace i úprav té stávající se stala nově vytvořená interní směrnice TÜV SÜD Czech – Bezpečnost informací dle ISO/IEC 27001. Na svých více než padesáti 36 TÜV SÜD Journal

stranách a přílohách rozebírá do detailu třídění informací, přístupy k nim, role a odpovědnosti všech zaměstnanců, možná rizika, jejich předcházení a řešení krizových situací. Změny a doplnění se významně dotkly směrnic pro provoz a návštěvy laboratoří.

Zaměstnanci musejí nově chápat a třídit informace na tajné, důvěrné, interní a veřejné a podle zatřídění se k nim odpovídajícím způsobem chovat, označovat je a ukládat. b. Budova – V objektu funguje kartový přístupový systém a koncept utajených zón. Přísná pravidla platí pro kamerový systém, záznamovou techniku a celý komplex ochrany objektu, napojený na pult centrální ochrany. Zkoumaly a vyhodnocovaly se všechny pohledové směry, které by umožnily únik utajované informace z laboratoře, skladu nebo manipulačního prostoru. Mimo jiné jsme prověřovali možnost přístupu střechou objektu, doplňovali bezpečnostní čidla či instalovali desítky informačních a příkazových tabulek.

Foto: suze / photocase.de

Již v roce 2000 zakládá Svaz německého autoprůmyslu (VDA) spolu s národními asociacemi Velké Británie, Španělska a Francie organizaci European Network Exchange Association (ENX Association) s cílem spolupracovat v oblastech IT a informační bezpečnosti. Dnes má asociace více než 1000 členů ze 40 zemí. Na svých schůzkách členové postupně odkryli nejednotnost ve způsobu hodnocení stupně bezpečnosti informací a zaznamenali prudké zvyšování investic v této oblasti.

Postupné snahy o sjednocení pravidel pro posuzování informační bezpečnosti a omezení dalšího růstu nákladů vedou v roce 2016 ke vzniku projektu TISAX. Základem projektu jsou tři pilíře: 1. Jednotná výchozí dokumentace. Tou je stanovena norma ISO/IEC 27001 a sada směrnic společnosti Volkswagen o bezpečnosti, ochraně a výměně informací a práce na prototypech.

2. Akreditovaný auditor s jasnými pravidly pro posuzování řízeného systému bezpečnosti informací (Information Security Management System – ISMS).

3. Společná databáze a společné uznávání výsledků auditu na základě pevných, předem stanovených pravidel.

Information Security Management System – ISMS

c. Informační technologie – Ochrana datových uložení a přenosů v zásadě nesmí zastavit, ale ani zpomalit pracovní činnosti.

Ve spojení se šifrováním dat a dvojité přístupové ochraně se tento požadavek jeví jako nesmírně obtížný úkol. Pro dosažení předepsané úrovně bylo nutné přijetí celé sady organizačních a procesních opatření, a to nejen v IT oblasti. d. Procesy – Při školení se zaměstnancům dostane vysvětlení směrnic, upozornění na osobní zodpovědnost a dojde i na modelové situace a dotazy. Každý zná rizika své pracovní činnosti a přirozeně jim předchází. Pro neshody – incidenty – je vytvořen systém záznamů. Každý záznam

s utajovanými daty a prototypy. Vždy vyžaduje fyzickou kontrolu auditora na místě, spojenou s detailním prověřením sebehodnocení, které žadatel předal auditorům při vstupu do projektu TISAX. Samotné sebehodnocení vyžaduje dokonalé pochopení předkládaných dotazů a kritérií. Žadatel vyplňuje dotazník přímo na serveru organizátora s využitím speciálního autorizovaného přístupu. Hodnocené skutečnosti musejí přesně odpovídat realitě, případně opatřením, která si žadatel troufne v krátkém časovém úseku do samotného auditu nasadit. Projekt TISAX umožňuje výběr jednoho z certifikovaných auditorů na základě poptávky a zpětné cenové a organi-

Laboratoř TÜV SÜD Czech Bezděčín:

února 2017 a očekávali závěrečné hodnocení.

16. března 2017 jsme obdrželi závěrečnou zprávu, rozdělenou do tří oblastí: Vyhodnocení bezpečnosti informací, Práce s tajnými daty a Práce s prototypy. Číselnou hodnotu našeho výsledku stanovil auditor na 2,95/3,00, což lze vyložit jako stav bez dalších doporučení k nasazení jakýchkoliv opatření pro období následujících tří let. Toto hodnocení je pro naše klienty zárukou naprosté diskrétnosti a zaručení informační bezpečnosti jak vzorků, tak výsledků laboratorních zkoušek. Hodnocení je platné a uznávané v rámci asociace ENX, tedy více než tisíci členy evropského sdružení výrobců a dodavatelů v automobilovém průmyslu. Přístup k detailní zprávě je umožněn všem registrovaným účastníkům projektu TISAX, a to vždy po autorizaci a se svolením auditovaného subjektu.

VÝJIMEČNÝ NADSTANDARD BEZPEČNOSTI INFORMACE je projednáván a řešen zvláštním výborem, který se pravidelně schází a hodnotí stav úrovně bezpečnosti informací.

Zásadní je správné nastavení poměru poučení a zabezpečení – poučení ve smyslu plného porozumění vlastním povinnostem a obecným pravidlům vlastními zaměstnanci i návštěvami. Zabezpečením pak rozumíme organizaci, tedy především zabránění samotného přístupu k chráněné informaci.

V polovině listopadu 2016 hlásí laboratoře Bezděčín připravenost k auditu.

Audit Bezděčín, stupeň 3: Utajovaná data, práce s prototypy

Nevyšším stupněm civilního utajení v oblasti bezpečnosti informací je stupeň 3 – práce

zační nabídky. V okamžiku našeho výběru existovaly tři možnosti, všechny představovaly renomované auditorské a certifikační společnosti s kontaktním sídlem v Německu. S vybraným auditorem jsme stanovili termín návštěvy na 28. listopadu 2016.

Audit se skládal z kompletní prohlídky objektu a pohovoru, během kterého jsme své odpovědi dokládali tištěnou dokumentací nebo prezentací konkrétních nastavení a opatření přímým připojením k lokální síti.

Již prvotní zpětná reakce na závěr auditu byla vysoce pozitivním hodnocením. Následovala zpráva s doporučením dodatečných opatření a dvouměsíčním termínem k jejich nasazení a prokázání. Hlášení o opatřeních, kterým byla sada výňatků dokumentace, fotografií a videa, jsme odeslali na začátku

Nastupující role TÜV SÜD Czech: poskytování certifikace TISAX

Dokonalý přehled v oblasti bezpečnosti informací a výsledky samotného auditu nám přinášejí novou výzvu. TÜV SÜD Czech se připravuje na akreditační proces a chce se stát jedním z poskytovatelů auditů ISMS pod patronací TISAX a rozšířit tak portfolio svých zkušebních a certifikačních aktivit. Dosažený výsledek i ambiciózní cíle jsou možné pouze za situace, kdy se cíle a pravidla stanou základem uvažování a přístupu každého zaměstnance. V evropském měřítku jsme svou aktuální připravenost prokázali a nastavili procesy a činnosti tak, aby bezpečnost informací a kvalita naší práce udržela aktuálně dosažený výjimečný nadstandard.

TÜV SÜD Journal 37

FSC

FSC

Změny v certifikaci, nové audity i nové informace na webu

Německo

Čína

Foto: John O'Nolan on / Unsplash.com, Berents / Shutterstock.com

Ve světle klimatických změn se stala ochrana životního prostředí, včetně odpovědného a udržitelného lesního hospodaření, centrem pozornosti podniků i veřejnosti. Jedna z mezinárodních organizací, která se tímto zabývá, je organizace Forest Stewardship Council® (FSC), která od svého založení v roce 1993 vyvinula normu pro certifikaci lesního hospodaření a následujícího zpracovatelského (spotřebitelského) řetězce. Zákazník si s touto certifikací může být jist, že zakoupený dřevěný nebo papírový výrobek skutečně pochází z odpovědně obhospodařovaných lesů. Právě tato norma dnes prochází významnými změnami.

Luděk Maryška, vedoucí certifikačního orgánu FSC®, email: ludek.maryska@tuv-sud.cz

Z

ákladní dokument FSC certifikace, FSC-STD-40-004 ve verzi 3.0, který hovoří o požadavcích na spotřebitelský řetězec lesních produktů, je velmi důležitý pro všechny certifikované subjekty. Nový standard je platný již od 1. dubna 2017 s přechodným obdobím jednoho roku. Všichni držitelé certifikátu ale musejí zavést nové požadavky a musejí projít auditem certifikačního orgánu nejpozději do 31. března 2018. TÜV SÜD provádí audity podle nové normy od 1. dubna 2017. Pokud si klient přeje, je možné provést audit ještě ve verzi standardu

38 TÜV SÜD Journal

verze 2.1, ale to by znamenalo provedení dalšího auditu před 31. březnem 2018, což pro něj znamená další náklady.

V čem spočívají změny v normě FSC?

Změny v normě FSC se týkají především požadavků na bezpečnost práce, na vedení procesů stížností, detailů k výpočtu konverzního faktoru, záznamům ohledně vstupů a výstupů, zacházení s materiálem certifikovaným jiným certifikačním schématem a podobně.

Dále byly implementovány interpretace, které se týkaly snížení prohlášení o certifikovaném

materiálu. Došlo také k řadě změn v části popisující jednotlivé metody evidence materiálu.

Byly doplněny požadavky na řízení procesu subdodavatelů a změny týkající se změn ve standardu pro kontrolované dřevo.

Tato změna se ovšem týká nejvíce subjektů, které vkládají do výroby necertifikovanou surovinu, a musejí tedy splnit požadavky standardu FSC-STD-40-005 V3-1 FSC Požadavky pro pořízení kontrolovaného dřeva.

Jeden ze dvou důvodů zavedení kontrolovaného dřeva do systému FSC v roce 1997 bylo naplnit požadavky na materiál FSC ze strany

FSC

Slovensko

Rumunsko

Česká republika

Itálie

trhu s tím, že se zamezí použití dřevní suroviny z neakceptovatelných zdrojů. Zatímco systém FSC významně roste v návaznosti na požadavky trhu na označovaný materiál FSC, nastala doba poskytnout jasná pravidla pro pořizování kontrolovaného dřeva Na to navazuje nutnost vytvořit rizikovou analýzu. To se děje ve spolupráci s účastníky z jednotlivých regionů a analýza musí být schválena ze strany FSC předtím, než se stane závaznou. Jakmile je riziková analýza schválena, organizace jsou schopny posoudit riziko vztahující se ke zdrojům pořizované dřevní suroviny na bázi kontrolovaného dřeva z určitých regionů. Podle těchto pravidel jsou lesní oblasti označovány buď jako oblasti s nízkým, nebo specifikovaným rizikem. V oblastech s nízkým rizikem může být pořizována dřevní surovina obdobně jako dosud. V oblastech se specifikovaným materiálem jsou v rizikové analýze přesně popsána rizika pořizování neakceptovatelného materiálu. Aby organizace mohla pořizovat materiál z těchto oblastí, organizace musí implementovat kontrolní opatření, která jsou zavedena, aby se snížilo specifi-

Rakousko

Srbsko

Vietnam Počet auditorů FSC v jednotlivých zemích

kované riziko a aby došlo k verifikaci toho, zda jsou zavedená opatření dostatečně efektivní.

Jedničkou ve svém oboru

Společnost TÜV SÜD se svým certifikačním orgánem u společnosti TÜV SÜD Czech je akreditována pro certifikaci spotřebitelského řetězce. Tímto významně přispíváme k odpovědnému získávání dřeva a vlákniny. Není to vždy jednoduché, protože standardy FSC existují jen v několika základních jazycích.

Bohužel pro subjekty v České republice oficiální překlady neexistují. Všechny dokumenty se nacházejí na stánkách FSC (www.fsc.org).

Certifikační orgán TÜV SÜD Czech musel zavést do svých postupů nejen novou směrnici na CoC, ale i některé nové standardy hovořící o požadavcích na certifikační orgány. Znamenalo to velké úsilí vynaložené na konci roku 2016. Výsledkem je úspěšný audit ze strany akreditačního orgánu ASI (Accreditation Services International). Zajímavým a příznivým faktem je to, že jsme prošli hodnocením rizik všech certifikačních orgánů FSC po celém světě. Společnost TÜV SÜD získala známku

A, což je nejlepší možný výsledek na škále známek od A po E. Hodnocení rizik zahrnovalo jak vnitřní rizika (např. vnitřní postupy, nezávislost certifikačního orgánu, nakládání s reklamacemi atd.), tak i vnější rizika (např. zeměpisné rozšíření a složitost našich zákazníků). Z tohoto výsledného hodnocení vyplývá, že společnost TÜV SÜD je pro své zákazníky silným, důvěryhodným a spolehlivým partnerem, a to zejména v oblasti certifikace FSC. Rovněž bylo zdůrazněno, že společnost TÜV SÜD je jedním z prvních certifikačních orgánů, který úspěšně provedl nové revize norem FSC. Díky tomu můžeme jako jeden z prvních certifikačních orgánů nabízet našim zákazníkům audity FSC v souladu s novými normami FSC. V návaznosti na změny došlo i k rozšíření obsahu našich webových stránek, které se věnují FSC. Jsou zde kontaktní formuláře pro řešení procesu oslovování všech zainteresovaných stran certifikovanými subjekty (jeden z nových požadavků standardu).

Další novinkou je možnost komentovat veřejné konzultace k systému Systém náležité péče (Due Diligence System).

TÜV SÜD Journal 39

Virtuální simulace funkčnosti svodidel

Historie silniční bezpečnostní bariéry (svodidla) sahá do počátku 60. let 20. století.

Společně s nárůstem dopravy díky finančně dostupnějším automobilům vzrostl také počet nehod a jejich obětí. Hledají se proto nové ochranné prostředky, které by chránily životy a snížily celkové náklady spojené s nehodami. Dnes lze podél silnic spatřit nejrůznější druhy svodidel.

Fota: TÜV SÜD Czech

Jakub Jelínek, vedoucí střediska numerických simulací, email: jakub.jelinek@tuv-sud.cz

40 TÜV SÜD Journal

Virtuální simulace funkčnosti svodidel

Za větší bezpečnost na silnicích:

VIRTUÁLNÍ SIMULACE FUNKČNOSTI SVODIDEL

TÜV SÜD Journal 41

Virtuální simulace funkčnosti svodidel

H

lavním cílem svodidel je udržet vozidla v jejich jízdním pruhu, aby nevjela do protisměru a nez­ působila čelní srážku, a ochránit vozidla před střetem s nebezpečnými pře­ kážkami, například se stromy, mosty, zdmi, konstrukcemi a podobně. Existuje mnoho typů konstrukce svodidel určených pro růz­ né typy vozidel (osobní, užitková, autobusy či kamiony) a pro různou úroveň zadržení, která specifikuje schopnost svodidla odo­ lat nárazu. Každé nové svodidlo je nutno nejméně dvakrát testovat, jednou s lehkým

• Prostor, který potřebuje pro svůj bezpro­ blémový provoz – kolik místa „zabere“ během nárazu, míra deformací po ná­ razu.

V každé situaci je obecně upřednostněno použití systému, jehož pracovní šířka je menší než prostor, který má systém k dis­ pozici (například na pokraji útesu), přičemž současně zajistí odpovídající bezpečnostní funkce. Stejným způsobem se vybírá úro­ veň zadržení v závislosti na typu vozidla vyskytujícího se na konkrétní silnici a rov­

tomobilu (900 kg) až po kamion s přívěsem (38 000 kg).

Norma EN 1317 má dvě hlavní části a uvádí použití fyzických i virtuálních zku­ šebních metod, aby se posoudila bezpeč­ nostní funkčnost svodidla. Jestliže bychom zkombinovali všechny dosažitelné zkušební rychlosti, hmotnosti vozidel, úhly nárazu, tvary vozidel a výšky těžiště, vznikne cca 15 až 20 milionů variant. Proto vznikla po­ třeba určit standard.

Všichni výrobci svodidel jsou povinni podrobit své systémy zkouškám a certifi­

»Díky oboustranně prospěšné spolupráci českých a německých kolegů bylo provedeno velké množství korelací virtuálních a fyzických zkoušek se skvělými výsledky.

Rozdíly činily maximálně 10 %.« vozidlem, aby byla zjištěna závažnost nára­ zu u malého vozu, a podruhé s těžším vozi­ dlem, aby se zjistila maximální síla nárazu, které daný systém dokáže odolat. Zkoušky svodidel jsou stanoveny a probíhají podle normy EN 1317.

Norma EN 1317 byla ustanovena v roce 1998 a vymezuje úrovně funkčnosti: každý uživatel by měl při výběru svodidla vždy zhodnotit, jaké funkce potřebuje. Tyto funkce jsou definovány výsledky zkoušek popsaných v této normě a představují tato kritéria: • Funkční třída produktu – pro jaké typy vozidel je produkt zkoušen a za jakých podmínek.

• Úroveň bezpečnosti produktu při nára­ zu – prostřednictvím biomechanických indexů lze zjistit míru pravděpodobnosti úrazů v důsledku nárazu do svodidel.

42 TÜV SÜD Journal

něž podle současných rizik (například pád z mostu, najetí na chodník nebo narušení statiky budov).

Od ledna 2011 je pro každý stát EU povinností použít značení CE vyplývající z článku 5. Je nutno zdůraznit, že norma EN 1317 neuvádí, jaká svodidla by se měla pou­ žít v dané situaci, ale uvádí, jakou zkoušku by měl produkt podstoupit, aby byl zařazen do správné funkční třídy, jaké jsou úrovně bezpečnosti (ASI, THIV atd.) a třídy funkč­ nosti na základě různých parametrů.

Celková funkčnost systému je popsána několika kritérii, která se ověřují během zkoušek. Hlavní z nich obsahuje úroveň zadržení, pracovní šířku, dynamický prů­ hyb, prudkost nárazu a výjezdový úhel vozidla. Tyto parametry jsou velmi běžné, neboť spolehlivě popisují chování svodidla při nárazu celé řady vozidel, od malého au­

kaci podle normy EN 1317. Jediný způsob, jak testovat zcela nová svodidla, je fyzická zkouška. Ačkoli EN 1317 povoluje, aby čás­ tečná úprava byla testována virtuálními simulacemi, absolutní většina stejně absol­ vuje fyzické zkoušky, neboť takové výsledky jsou nesporné.

Společnost TÜV SÜD GmbH nabízí vý­ robcům možnost provést virtuální i fyzické zkoušky. TÜV SÜD AutoService GmbH po­ skytuje komplexní portfolio služeb. Tým pro virtuální simulace se sídlem v Praze – TÜV SÜD Czech – může posoudit funkčnost návrhu zákazníka a zhodnotit požadovaná kritéria. Sníží míru nejistoty před fyzickou zkouškou. Poté zažádá o fyzickou zkoušku a certifikaci u spolupracovníků v Garchingu (Mnichov, TÜV SÜD AutoService GmbH).

Fyzické zkoušky se provádějí v německém Memmingenu a produkty, které jimi úspěš­

Virtuální simulace funkčnosti svodidel

ně projdou, jsou následně certifikovány v rakouské pobočce TÜV SÜD. Postup virtuálních zkoušek

Virtuální simulace nabízí vysoce přesné výsledky, dokonce i před postavením prototypu. To umožňuje výrazné snížení nákladů a zkrácení doby vývoje produktu.

Naši techničtí pracovníci provádějí virtuální simulace (metoda konečných prvků), které přesně reprezentují scénáře fyzické zkoušky. Ty zákazníkovi umožní optimalizovat funkčnost jeho svodidel. Naši odborníci na metodu konečných prvků dokážou modelovat různé funkce, například defekt a prasknutí pneumatiky, selhání čepů během nárazu nebo účinek pohybu půdy.

Metoda konečných prvků nabízí zaručenou opakovatelnost zkoušky, což nelze zajistit při fyzické zkoušce. Simulace trvá obvykle asi 10 hodin a zachycuje dobu nárazu od 0 do 1 500 ms, přičemž 0 ms je okamžik nárazu.

Simulace nabídne výsledky v sérii „řezů“ každých 5 ms a umožní detailně zkoumat chování systému. Řada zákazníků vzhledem k možnosti pochopit slabé stránky svodidel požaduje, abychom provedli studii citlivosti, ve které může prostá drobná změna rychlosti či úhlu ukázat, jak robustní je konstrukce svodidla.

Postup fyzické zkoušky

Výrobce takového systému, který jej u nás testuje, instaluje svůj systém na vyhrazeném zkušebním místě. Podle nastavených podmínek systému jsou na zkušebním místě k dispozici různé druhy půd či povrchů.

Zkoušky se provádějí na asfaltu, štěrku nebo na simulaci mostní konstrukce. Nastavení systému probíhá za přítomnosti zkušebního technika z TÜV SÜD a porovnává se s dokumentací, kterou výrobce dodá před zkouškou. Jako obecné pravidlo se zkouška systému provádí se dvěma vozidly. U leh-

kého vozidla se měří, jak působí zrychlení na osádku při střetu, a u těžkého vozidla (nákladní auto / autobus) se zjišťuje únosnost systému. Zkouška probíhá v souladu s evropskou normou EN 1317, která je určena k prověření různých úrovní zadržení.

Tyto úrovně se měří u systémů s běžnou zádržností (zkouška s osobním automobilem

materiálu testovaného systému k analýze v příslušných laboratořích). Po zkoušce jsou pomocí speciálního programu analyzovány rovněž snímky z vysokorychlostních kamer, z nichž jsou vyvozena důležitá kritéria (např. dynamický průhyb, výjezdový úhel). Následně je z této zkoušky vyhotoven zkušební protokol, který může výrobce předložit certifikačnímu orgánu, aby získal pro systém certifikát CE. Interpretace výsledků

o hmotnosti 1 500 kg při rychlosti 80 km/h a pod úhlem 20°) až po systémy s mimořádně vysokými úrovněmi zádržnosti (zkouška s osobním automobilem o hmotnosti 900 kg při rychlosti 100 km/h a pod úhlem 20° a zkouška s návěsem o hmotnosti 38 000 kg při rychlosti 65 km/h a pod úhlem 20°). Zkušební vozidla najedou proti zádržným systémům, poháněna jsou vlastním motorem řízeným systémem GPS. Během kontroly se zádržný systém snímá z různých perspektiv pomocí vysokorychlostních kamer. Po úspěšně absolvované zkoušce – v níž je nutno dodržet nejrůznější kritéria – vyfotografuje zkušební technik systém i zkušební vozidlo a jsou provedena měření (odběr vzorků

Výsledky moderních fyzických zkoušek jsou nezpochybnitelné a pouze na jejich základě lze certifikovat nová svodidla. Mnohem častěji se začíná hovořit o virtuálních simulacích jako o nástroji, který bude již brzy dostatečně předvídatelný a přesný, aby jej akceptovaly příslušné orgány pro účely potvrzení shody svodidel s normou EN 1317. Díky oboustranně prospěšné spolupráci českých a německých kolegů bylo provedeno velké množství korelací virtuálních a fyzických zkoušek se skvělými výsledky. Rozdíly mezi výsledky virtuálních a fyzických zkoušek činily v absolutní většině max. 10 %.

Je zajímavé vědět, že celkové výdaje související s dopravními nehodami v České republice dosahují 68 miliard korun (2,58 miliardy eur), což se rovná rozpočtovému deficitu pro rok 2017 v České republice. Tyto náklady zahrnují veškeré pohotovostní záchranné služby, životní náklady (oběti na životech) a poškození soukromého i veřejného majetku. Němečtí a čeští kolegové mají v současné době přibližně 20 let zkušeností s nárazovými zkouškami a plánují další úspěšnou spolupráci. Bezpečnost na silnicích je nezbytná a všichni výrobci silničních bezpečnostních bariér jsou povinni provést nárazové zkoušky, aby mohli svůj produkt uvést na trh. Vzhledem k tomu, že TS nabízí komplexní portfolio služeb, věříme, že si k nám zákazníci najdou cestu.

Fota: voestalpine Krems Finaltechnik GmbH

TÜV SÜD Journal 43

Rozhovor s Carlo Lucarelli

Nová moderní výrobna Čpavek 4 Výroba čpavku (amoniaku) je první a základní krok při výrobě umělých hnojiv. Hlavním cílem výstavby Čpavku 4 je snížit energetickou náročnost výroby a její ekologické dopady oproti současnosti. Duslo Šaľa vyprodukuje více než 1,3 milionu tun průmyslových hnojiv ročně a snížení energetické náročnost výroby amoniaku, jako hlavní suroviny, je jedním ze základních předpokladů pro udržení, případně posílení pozice chemického závodu v konkurenčním prostředí trhu. Pro Duslo, které je domácím lídrem a významným výrobcem hnojiv ve střední a východní Evropě, je tato investice klíčová.

Na základě studií z roku 2011, které ukazovaly, že z pohledu zefektivnění výroby čpavku je rentabilnější a výhodnější nová výrobna než úprava té původní, vznikl nakonec projekt výstavby nové moderní výrobny čpavku – Čpavek 4: • S použitím nejlepších dostupných technik – BAT (Best Available Techniques) • S výrobní kapacitou 1 600 t/d • S energickou náročností pod 28,5 GJ/t vyrobeného čpavku • S nižší produkcí emisí CO2 na jednu tunu čpavku, pod úrovní 1,619 CO2 /t čpavku, což je benchmarkový limit Evropské komise pro výrobu čpavku

Fota: TÜV SÜD Slovakia

Moderní výroba Čpavek 4 se svými parametry zařadí slovenskou chemičku mezi top evropské výrobce z pohledu energetické náročnosti a produkce emisí CO2.

44 TÜV SÜD Journal

Rozhovor s Carlo Lucarelli

Na návštěvě v Dusle: Nová výrobna čpavku bude mít

NEJLEPŠÍ KONTROLNÍ SYSTÉMY Bezpečnostní opatření při vstupu do této továrny jsou přísnější než ve většině firem, nelze si ji prohlédnout ani přes Google Street View. Dle našich inspektorů se jedná o jeden z nejlépe zorganizovaných projektů, na kterém kdy pracovali. TÜV SÜD Slovakia spolupracuje na výstavbě nové výrobny čpavku v chemickém podniku Duslo Šaľa v roli realizátora/dodavatele inspekčních činností spojených s uvedením dané technologie do provozu. Mluvili jsme s Carlem Lucarellim, projektovým ředitelem italské společnosti TechnipFMC, která pro Duslo novou provozovnu staví.

Jak významný je pro Vaši firmu projekt výstavby nové výrobny Čpavek 4 pro Duslo Šaľa?

Považujeme jej za středně velký projekt, jelikož spadá do kategorie projektů v hodnotě zhruba do půl miliardy eur, přičemž je pro nás velice důležitý. V oblasti hnojiv chceme patřit historicky k lídrům. Stejně tak velmi dobře spolupracujeme se společností Haldor Topsoe, která je světovým lídrem v oblasti katalýzy a povrchové vody a je poskytovatelem licence pro Duslo. Tento projekt má podobný koncept jako výrobna čpavku, kterou jsme stavěli v letech 2001 až 2004 ve Vietnamu.

Změnily se nějak od té doby používané technologie?

Máme k dispozici efektivnější zařízení, některá umožňují dodatečné využití energie

vznikající v průběhu provozu výrobny. To je důležité. Náklady na plyn v Evropě nejsou zanedbatelné a o realizaci takových projektů rozhoduje celková efektivnost provozovny. Významnou roli zde hraje i rozdíl jednoho nebo dvou procent.

Jaká vylepšení přináší nová výrobna oproti Čpavku 3?

Hlavní zlepšení je v oblasti řídicích systémů a regulace procesu. Nové výrobně jsme dodali nejmodernější řídicí a bezpečnostní systém, vytvořený specialisty z naší společnosti, kteří už zkušenosti s výrobnami čpavku mají. Dále je k těmto systémům zařazen také hardwarový a softwarový systém, který pomáhá optimalizovat výkon výrobny, zvyšuje její funkčnost a umožňuje optimalizovat výrobní kapacitu. Poslední – v současné době již využívaný – je systém

výuky a tréninku DCS operátorů (OTS – Operation Training Simulator).

Zkušební provoz nové výrobny má být spuštěn na konci roku. Dodržíte termíny?

Výstavbu jsme začali počátkem roku 2016, a to hned, jakmile jsme dostali stavební povolení. To byl první velký krok. Loňský rok byl zejména ve znamení povolení a montáže zařízení. Tento rok je na nás čeká montáž potrubních tras, elektrických zařízení, přístrojového vybavení a zařízení na kontrolu a řízení technologie (tzv. instrumentation).

Co na projektu Čpavek 4 zabezpečuje TÜV SÜD Slovakia?

Inspektoři z TÜV SÜD Slovakia zabezpečují na projektu Čpavek 4 potřebné odborné činnosti v pozici oprávněné právnické osoby. Předmětem těchto činností je posuzování technické dokumentace a výkonu úředních zkoušek vybraných technických zařízení v rozsahu odborných prohlídek a zkoušek (revizí).

TÜV SÜD Journal 45

Rozhovor s Carlo Lucarelli

Plánujete se zapojit i do jiných projektů na Slovensku?

Aktuálně nemáme na Slovensku výhledově nic nového. Pravidelně však monitorujeme trh a zajímáme se o nové možnosti prakticky kdekoliv. Je to pro nás zajímavý region.

Při tomto projektu cítíme kromě jiného velmi dobrou integraci s prostředím i na osobní úrovni. Když si lidé dobře rozumějí, pracuje se lépe.

Do jaké míry je kvalita a bezpečnost důležitá pro Váš osobní život?

Panorama stavby výrobny Čpavek 4

Právě jsme v přechodné fázi – dokončujeme výstavbu a zároveň již startujeme první systémy. Kontrolujeme, zda fungují. Zahájení provozu výrobny je plánováno na listopad.

Ukončení všech výkonnostních testů, které potvrdí možnost vyrábět produkt v garantované kvalitě a kvantitě, je plánováno na konec prvního čtvrtletí příštího roku.

Kontroly zařízení pro Vás vykonávají inspektoři z TÜV SÜD Slovakia. Jaká je jejich úloha?

Ve všech svých projektech uplatňujeme náš systém kvality. Konkrétně v tomto případě můžeme hovořit o několika úrovních: výrobci zařízení musejí splnit všechna platná pravidla a předpisy a mít nezbytné certifi káty, dále si dodavatelé musejí dělat svoji vlastní inspekci, dodavatele zároveň navštěvuje náš tým kvalitářů. Využíváme také nezávislé třetí strany, jako TÜV SÜD, a zapojen je i klient, tedy Duslo Šaľa. Považujeme za velmi důležité mít při inspekci nezávislého partnera. I při té nejlepší vůli totiž můžete něco přehlédnout.

Jak se Vám spolupracuje s inspektory z TÜV SÜD Slovakia?

TÜV SÜD Slovakia nám poskytuje dohled nad shodou se slovenskou legislativou v oblasti technických zařízení, abychom na konci projektu měli všechnu potřebnou dokumentaci, vykonány všechny potřebné zkoušky a mohli výrobnu uvést do provozu.

Pravidelně předkládáme TÜV SÜD Slovakia dokumentaci ke kontrole a v návaznosti na to jsou vykonávány předepsané zkoušky jednotlivých zařízení. Úlohy a místa inspekcí jsou předem jasně dohodnuté. Pro Technip je to první spolupráce s TÜV SÜD 46 TÜV SÜD Journal

Slovakia na projektu tohoto rozsahu a zatím jsme velmi spokojení. Příprava na spolupráci šla do hloubky, abychom se vzájemně dobře pochopili. Snažíme se dodat vše, co TÜV SÜD Slovakia potřebuje, aby mohl splnit svoji úlohu.

Máte zkušenosti s dalšími slovenskými dodavateli? Jaké podmínky musí splnit v oblasti bezpečnosti a certifikací?

Spolupracujeme se Strabagem a Investem.

Významnou část našich hlavních dodavatelů tvoří slovenské fi rmy. Myslím si, že úroveň znalostí o ochraně zdraví a bezpečnosti při práci je podle očekávání. To znamená, že úroveň je dobrá, ale musíme na ni více tlačit. A to není jen otázka Slovenska, ale i Itálie či jiných zemí. Snažíme se mluvit s dodavateli denně, chodit mezi ně, abychom zajistili bezpečnost práce a nezbytnou ochranu zaměstnanců. Pro tuto oblast máme v Technipu strukturovaný systém.

Máme zavedený systém pokut v případě selhání, ale i systém na zdůrazňování pozitivních praktik dbajících na bezpečnost při práci a ochranu majetku.

Považujete slovenské zákony za dostatečně flexibilní pro podnikání?

Slovensko je v souladu s evropským trhem.

Pro nás bylo důležité, abychom pochopili předem, co bude potřeba. Nakonec jsme nepotřebovali žádné jiné dokumenty než ty, které jsou nevyhnutelné. Každá země má svá specifi ka. Koordinace s úřady je významná součást procesu. Nemohou přijít poslední den a převzít hromadu dokumentů. Koordinace probíhá dobře i díky spolupráci s TÜV SÜD Slovakia.

Upřímně si myslím, že vnímání bezpečnosti se za poslední roky změnilo. Dnes jednotlivci přikládají větší význam bezpečnosti a zdraví. Přemýšlíme o bezpečnosti za volantem, doma. Musíme pro to každý den něco dělat. Vždy budou nějaké riskantní podmínky. Povím vám zjednodušený příklad – minule jsem si doma při vaření pořezal prst, protože jsem spěchal a dělal jsem to nesprávně, věděl jsem to.

Z pohledu naší fi rmy mohu jednoznačně říci, že bezpečnost lidí je na prvním místě.

Kompromisy ohledně snížení bezpečnosti lidí kvůli urychlení projektu nebo zvýšení efektivity nepřicházejí v úvahu.

Kdo je Carlo Lucarelli?

Carlo Lucarelli je projektovým ředitelem italské společnosti TechnipFMC. Na Slovensku zastřešuje projekt výstavby nové výrobny čpavku v závodě Duslo Šaľa. Výrobna s názvem Čpavek 4 nahradí dosavadní výrobnu Čpavek 3.

TechnipFMC je globální společnost zabezpečující technologie, systémy a služby zejména v oblasti ropného a plynárenského průmyslu.

Semináře

2017

SEMINÁŘE

KVALITA Interní auditor kvality, 4.-5.9.2017 Modul IV. – Poradce IMS, 7.-8.9.2017 Interní auditor kvality – zdokonalovací, 11.9.2017 SA8000 – IA, 12.-13.9.2017 5S, 26.9.2017 Interní auditor kvality, 9.-10.10.2017 Metrologie I., 16.10.2017 Modul III. – Manažer IMS, 30.-31.10.2017 Modul I. – Základy IMS, 6.-7.11.2017 Modul IV. – Poradce IMS, 13.-14.11.2017 Interní auditor kvality, 20.-21.11.2017 Interná auditor kvality – zdokonalovací, 4.12.2017

TECHNIKA Bezpečnost strojních zařízení, 14.9.2017 Zvláštní charakteristiky výrobků na základě požadavků zákazníka, 21.9.2017

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Energetická náročnost budov, 13.-15.9.2017 Energetická náročnost budov, 6.-8.11.2017 Interní auditor EMS – zdokonalovací, 8.11.2017

BEZPEČNOST Koordinátor BOZP na staveništi – školení, 2.-4.10.2017 Zařízení dětských hřišť, 4.10.2017 Interní auditor BOZP v návaznosti na OHSAS, 17.-18.10.2017 Koordinátor BOZP na staveništi – zkouška, 25.10.2017 Prevence rizik – školení, 23.-25.10.2017 Prevence rizik – zkouška, 1.11.2017

TÜV SÜD Journal 47

Společně sklidíme úspěch Patříte k těm, kteří mají v jádru svého podnikání kvalitu?

TÜV SÜD Czech v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně zahájil projekt partnerství pro propagaci kvality. Společně se hlásíme ke kvalitě jako ověřené cestě ke spolehlivosti a spokojeným zákazníkům. Navštivte stánky našich partnerů a informujte se o kvalitativních standardech jejich procesů, výrobků a služeb.

Bližší informace o partnerství pro propagaci kvality najdete na: www.tuv-sud.cz/kvalita

TÜV SÜD Czech s.r.o. Novodvorská 994 Praha 4 Telefon 844 888 783 info@tuv-sud.cz www.tuv-sud.cz