Sborová tvorba Jana Vičara II Tři kantáty Jana Vičara z doby koronavirové

ROMANA FEIFERLÍKOVÁ, DANIELA MANDYSOVÁ

Summary:

The article maps the latest additions to the choral works of Jan Vičar. Since 2020, the composer has composed three choral works for solo, choir and orchestra, which are waiting now their premiere and recording on CD. The cycles Shining Star and Five Carols for choir and orchestra are arrangements of well-known Czech and international carols, while the cantata Tereza‘s Stars is set to the lyrics by Jiří Žáček, Jan Vičar and folk poetry. Skladatel, muzikolog, pedagog, organizátor hudebního života Prof. PhDr. MgA. Jan Vičar, CSc. (nar. 1949 v Olomouci) se stal v posledních letech výraznou osobností české hudební kultury i pedagogiky. Janu Vičarovi se dostalo i řady ocenění, např. Osobnost kultury Olomouckého kraje (2014), cena UČPS za celoživotní skladatelské dílo (2015) nebo čestné členství v České společnosti pro hudební vědu (2019). Jeho kompoziční styl jej řadí mezi postmoderní skladatele, kteří ctí dědictví evropské hudby a navazují na hudební tradice. V jeho tvorbě najdeme vlivy populární i folklorní hudby a také hudební experimenty. Komponuje především skladby komorní, jeho sedm autorských CD bylo kladně přijato domácí i zahraniční hudební kritikou. Velké zastoupení v jeho tvorbě mají skladby sborové pro všechny typy pěveckých těles, jejichž náměty jsou často ovlivněny objednávkou nebo současnými podmínkami pro realizaci soudobé sborové tvorby. Současná doba není ke sborovému zpěvu a sborovému provádění nových skladeb příliš příznivá, přesto se Jan Vičar odhodlal k novým sborovým kompozicím, které v následujícím textu představíme. 22. července 2020 byl dokončen cyklus koled pro smíšený sbor, sóla a orchestr s názvem Vysoko hvězda / Shining Star / Alte Stella, který obsahuje šest částí o celkové délce cca 20 min. Cyklus začíná jásavou koledou Joy to the World, jejímž autorem je G. F. Händel1, který zhudebnil verše Issaca Wattse2. Koleda má tři sloky, které skladatel určil nejprve sboru smíšenému, pak mužskému a naposledy chlapeckému čtyřhlasu. Zpestření vokální složky představuje osmihlasý kvartový akord zpívaný na vokál, který zazní před první a třetí slokou.3 (Obr. 1) Druhou je slovenská lidová koleda Búvaj, dieťa krásne, v níž autor předepsal střídání sólových chlapeckých hlasů s osmihlasým sborem. Třetí skladbou je španělská koleda Riu, riu, riu4 . Koleda je podobná říkadlu s rozsahem šesti tónů. Základní hudební motiv se v každé sloce objevuje šestkrát, a protože má píseň pět slok, tak motiv zazní celkem třicetkrát. Ovšem s obměnami v obsazení vokální složky (např. smíšený čtyřhlas, dvojhlas T-B, dvojhlas S-A, dialog mezi chlapeckým a mužským dvojhlasem). Anglická píseň In the Bleak Midwinter, autorů Gustava Holsta5 a Christiny Rossetti6

je čtvrtou písní cyklu. Zajímavý je hned úvod skladby, kde se z unisona rozvine třináctihlasý klastr (Obr. 2). Skladba má tři sloky, krajní jsou interpretovány sólovým sopránem s doprovodem chlapeckého dvojhlasu. S nimi kontrastuje sloka druhá v podání mužského čtyřhlasu, který soprány a alty pouze podbarvují, přičemž mají předepsané pouze přibližné tónové výšky. Autor k tomu připojil pokyn sfumato, a piacere canto individuale7 . Předposlední částí je polský popěvek Gore gwiazda Jezusovi. V prvních třech slokách písně se střídá smíšený čtyřhlas s chlapeckým a mužským dvojhlasem a současně se obohacuje a zahušťuje harmonický průběh. Ve čtvrté sloce se melodie objevuje ve spodních hlasech a vrchní hlasy jsou vedeny v protimelodii či doprovodných trojhlasých akordech. V závěru písně zazní instrumentální variace na danou píseň s akordickým doprovodem sboru. Závěrečnou šestou část cyklu tvoří moravská lidová koleda slavnostního rázu Kristus Pán se narodil, která končí mnohokrát opakovaným úvodním taktem z rakouské koledy Stille Nacht.

Slova autora Jana Vičara: „Cyklus evropských vánočních koled Vysoko hvězda vznikl z podnětu Jakuba Martince8 pro kanadsko-americko-evropsko-české turné chlapecko-mužského sboru National Boychoir of Canada plánované ve spolupráci s lokálními filharmoniemi na prosinec 2020. Rozsah a obsazení kompozice i několik vánočních koled ke zpracování mi navrhnul Jakub Martinec. Ty další jsem si z mnoha nabízejících se možností vyhledal sám. Vybral jsem si útvary populární, tj. v globálním měřítku ‚zlidovělé‘, a snažil se je stylizovat –nahlédnuv do bezbřehosti jejich současného aranžování – do pestrého orchestrálně-sborového hávu. Cyklus je možno rozšířit, zkrátit nebo některé části nahradit koledami jiných národů. Zvolené obsazení pro sborová sóla, smíšený sbor a malý symfonický orchestr respektovalo možnosti Jihočeské filharmonie v Českých Budějovicích, která, posílena ve skupině bicích nástrojů, se měla podílet na premiéře. Sborové party jsou místy náročné, avšak schopný sbormistr je může pro své těleso zjednodušit, ba dokonce zredukovat na základní jednohlas. Koledy je možné rovněž interpretovat v překladu do rodného jazyka příslušného souboru a publika. Kromě verze s doprovodem orchestru jsem vytvořil také úpravu pro housle a klavír zohledňující virtuozitu kanadského Duo Concertante9 . Toto komorní obsazení je doplněno perkusemi ad libitum (piano préparé, body percussion, tabla etc.) volně a improvizovaně ovládanými sboristy. Vznik kompozice je datován 22. července 2020, upravena byla 11. června 2021.“ Premiéra cyklu je plánována na Vánoční koncert pěveckého sboru Permoník Karviná se sbormistryní Martinou Juríko-

vou, Janáčkovou filharmonií Ostrava

s dirigentem Stanislavem Vavřínkem 18. prosince 2021 v Městském domě kultury v Karviné.

Terezčiny hvězdy.

Skladba Terezčiny hvězdy je kantáta pro dětský sbor, baryton, smyčcový orchestr a harfu ad libitum na texty Jiřího Žáčka (texty písní č. 1–6, 8–9), Jana Vičara a lidovou poezii (č. 7). Kantáta obsahuje devět písní, které mají duratu cca 24 minut, text má 8-10 minut, takže koncertní provedení počítá s délkou kolem 35 minut. Skladba byla dokončena 21. června 2021. Slova autora Jana Vičara: „Kantáta je pokusem o vyjádření klidu, krásy, snů a pohody dětí – hlubiny jistoty v brutálním, zvráceném (ne-dospělém) současném světě. Podmanivá a zvonivá poezie Jiřího Žáčka pro děti do 12 let, tedy do doby, než se mládež pokazí. Výjimkou je folklorní text Lúka sečená a osobně pojaté vlastní libreto, které lze podle realizační situace jakkoli vhodně upravovat. Ve skladbě se používají tradiční evropské hudební nástroje, které ve spojení s dětskými kultivo-

vanými hlasy interpretují klidné harmonie a zapamatovatelné melodie od jednohlasu až po šestihlas. Předpokládá se provedení špičkovým tělesem malých zpěvaček a zpěváků (např. přípravka výběrového sboru) a profesionálním smyčcovým orchestrem s harfou (ad libitum). Existuje i samostatná verze s doprovodem klavíru (viz ossia). Nezbytný pro obě verze je však pěvecky a herecky výrazný, nápaditý sólista, jehož oděv (a případně i klobouk) má být atraktivní, originální, případně bizarní.“ Premiéra je plánována na koncert z cyklu Hudba z Plzně II, což bude jarní koncert

Katedry hudební výchovy a kultury FPE

ZČU v Plzni za účasti barytonisty Filipa Bandžaka, dětského pěveckého sboru Jitřenka České Budějovice se sbormistryní Elvírou Gadžijevou, 10 a Smyčcového orchestru KHK pod vedením Mgr. Víta Aschenbrennera, Ph.D.

Pět koled pro sbor a orchestr

Tato skladba byla dokončena 11. srpna 2021 a zahrnuje úpravy pěti nejznámějších českých vánočních písní v délce trvání kolem 9 minut.

Slova autora Jana Vičara: „Pět koled pro sbor a orchestr jsem psal na výzvu sbormistryně Martiny Juríkové. Pro své zpracování jsem vzhledem k účelu a předpokládané pěvecké účasti publika zvolil pětici patrně nejoblíbenějších českých vánočních písní: 1. Nesem vám noviny, 2. Půjdem spolu do Betléma, 3. Štědrej večer nastal, 4. Pásli ovce valaši a 5. Narodil se Kristus Pán. Začal jsem je upravovat jednoduše a tradičně. Později mne ovšem „stokrát zpracovaný“ písňový materiál přece jen trochu vyprovokoval a přiměl k pestřejšímu využití instrumentačních možností, k proměnám hybnosti a k práci s tempovými kontrasty i k vykreslení některých slovních významů. Napadlo mne také, zda bychom nalezli paralelu mezi současností a koncem třicátých let 20. století, kdy u českých skladatelů došlo v důsledku smrákání se nad Evropou a Československem k nárůstu národních a folklorních námětů a motivů. Pěvecky snadné desetiminutové pásmo počítá s obsazením tříhlasého dětského a čtyřhlasého smíšeného sboru, s jednohlasým zpěvem publika a – podobně jako v kantátě Vysoko hvězda – s profesionálním malým symfonickým orchestrem. Pětici českých koled si ovšem může zkušený sbormistr libovolně upravit a uvést například i jednohlasně za doprovodu houslí a klavíru, jejichž party jsem vypracoval samostatně“. Premiéra je plánovaná na Vánoční koncert

Permoníku Karviná se sbormistryní Martinou Juríkovou, Janáčkovou filharmonií Ostrava s dirigentem Stanislavem Vavřín-

kem 18. prosince 2021 v Městském domě kultury v Karviné. Ani v dnešní nelehké koronavirové době, kdy se sborový zpěv stal „nebezpečnou“ činností, koncertní aktivity jsou omezené a ani při nejlepší vůli všech zúčastněných není jisté, zda plánované akce proběhnou, se Jan Vičar rozhodl zkomponované tři výše zmíněné kantáty pro sbor, sóla a orchestr zároveň „manažersky ošetřil“, tzn. domluvil interprety, naplánoval premiéry i natočení CD s názvem Vysoko hvězda, na rok 2022. Skladby na CD nastudují a studiově nahrají dětské pěvecké sbory Permoník Karviná (sbormistryně Martina Juríková), Campanella Olomouc (Jana Synková) a Jitřenka České Budějovice (Elvira Gadžijeva), a to za spolupráce Janáčkovy filharmonie Ostrava a Moravské filharmonie Olomouc a za řízení Stanislava Vavřínka. Délka CD je plánována na cca 65 minut, vydavatelem bude ArcoDiva.

Poznámky

1 Georg Friedrich Händel 23. února 1685, Halle nad Sálou – 14.dubna 1759, Londýn. Německý hudební skladatel barokní éry.

2 Isaac Watts (1674–1748). Anglický pastor, teolog, zastánce ekumenismu, autor cca 750 hymnů, mnoho z nich bylo přeloženo do řady jazyků. 3 PECHÁČEK, Stanislav. Česká sborová tvorba. Rukopisná práce připravovaná do tisku. 4 Mateo Flecha (1481–1553). Katalánský skladatel, známý pod přízviskem El Viejo (starší). Řídil hudbu v katedrále v Lleidě, na vévodském dvoře v Guadalajaře a Valencii. Autor koledy. 5 Gustav Holst (1874–1934). Anglický pozdně romantický skladatel a pedagog, dnes je známá především jeho orchestrální suita Planety. Byl blízkým přítelem a spolupracovníkem R. Vaughana

Williamse. 6 Christina Rossetti (1830–1894). Anglická básnířka, autorka romantické, náboženské a dětské poezie. Populární se stala její báseň Love Came Down at Christmas, kterou zhudebnila řada skladatelů, mj. J. Rutter. 7 a piacere canto individuale – rozmazaně, individuálně podle libosti. 8 *1979, Hradec Králové, vzdělání PedF Univerzity Hradec Králové (obor sólový zpěv u J. Kyseláka), PedF OU (obor sólový zpěv, u prof. M. Kozelského). Nejvýznamnější sbormistrovská praxe 2000–dosud, spolu s P. Horákem profesionálním sbormistrem koncertních skupin hlavního sboru

Boni pueri, 1998–2000 sbormistr mladšího oddělení Boni pueri (Pueri Novi) a jeho mužské složky.

Nejvýznamnější úspěchy se sborem Boni pueri: měsíční koncertní turné po USA (Washington,

Philadelphia, New York, Minneapolis, účast na festivalu AmericaFest, 2000), se sborem Pueri

Novi: MSF Svátky písní Olomouc 2000–1. místo ve zlatém pásmu; MSF Harantovské slavnosti historického zpěvu Pecka 2001–laureát. 9 Kanadské komorní duo – housle, klavír 10 Oba jsou doktorandi KHK FPE ZČU, obor Hudební teorie a pedagogika.

Obrazová příloha

Obr. 1

Obr. 2

Literatura

1. Korespondence a rozhovory s Janem Vičarem. 2. PECHÁČEK, Stanislav. Česká sborová tvorba. Rukopisná práce připravovaná do tisku. 3. POLEDŇÁK, Ivan. Jan Vičar. In Český hudební slovník osob a institucí. Dostupné na https://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&task=record.record_detail&id=3576 4. ZECHOVÁ, Jana. Folklorní inspirace ve sborové tvorbě Jana Vičara. Bakalářská práce

FF Univerzity Palackého Olomouc, katedra muzikologie, ved. práce doc. PhDr. Lenka

Křupková, Ph.D., 2015.

Internetové zdroje

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Vi%C4%8Dar https://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&task=record.record_detail&id=3576 http://janvicar.cz/

Notový materiál

VIČAR, Jan. Terezčiny hvězdy. Verze nula, 21. červen 2021. VIČAR, Jan. Vysoko hvězda. Verze nula, 2021. VIČAR, Jan. Pět koled pro sbor a orchestr. Verze nula, 11. srpna 2021.

Přílohy Vysoko hvězda / Shining Star / Alte Stella.

Joy to the World (anglická/americká koleda) Buvaj, dieťa krásne (slovenská koleda) Riu, riu, chiu (španělská) In the Bleak Midwinter (anglická/kanadská koleda) Gore gwiazda Jezusowi (polská koleda) Kristus Pan se narodil (moravská koleda)

Terezčiny hvězdy.

1. Malá ranní muzika 2. Hra na ozvěnu 3. Užovka 4. Volání medvědí mámy 5. Sumýš 6. Mlsná kráva 7. Lúka sečená 8. Vánoční koník 9. Hvězdy

Pět koled pro sbor a orchestr.

1. Nesem vám noviny 2. Půjdem spolu do Betléma 3. Štědrej večer nastal 4. Pásli ovce valaši 5. Narodil se Kristus Pán.

Résumé:

Článek mapuje poslední přírůstky ve sborové tvorbě autora Jana Vičara. Od roku 2020 skladatel složil tři sborová díla pro sóla, sbor a orchestr, které nyní čekají na premiéru a na natočení na CD. Cykly Vysoko hvězda a Pět koled pro sbor a orchestr jsou úpravami známých českých a světových koled, kantáta Terezčiny hvězdy je zkomponována na texty Jiřího Žáčka, Jana Vičara a lidovou poezii. Klíčová slova: Jan; Vičar; sborové; skladby; 2020; 2021. Keywords: Jan; Vičar; choral; compositions; 2020; 2021. Mgr. et Mgr. Romana Feiferlíková, Ph.D. absolvovala Hv a Čj na FPE ZČU v Plzni a sólový zpěv na PF UJEP v Ústí nad Labem. Od roku 1995 působí na katedře hudební výchovy a kultury PedF ZČU v Plzni, kterou od roku 2017 vede. Věnuje se sólové koncertní činnosti, zejména soudobé hudbě. Od roku 1995 je sbormistryní Dívčího akademického sboru Plzeň, s nímž absolvovala řadu vystoupení doma i v zahraničí. e-mail: feiferlo@khk.zcu.cz doc. PaedDr. Daniela Mandysová absolvovala hudební výchovu a sólový zpěv na PF v Ústí nad Labem a FF UK. Od r. 1992 působí na katedře hudební kultury PedF ZČU v Plzni. Věnuje se sólové a sborové koncertní činnosti doma i v zahraničí, natočila řadu CD. 27 let byla sbormistryní Dívčího akademického sboru Plzeň a v řadě sborů působila jako hlasová poradkyně. e-mail: danielamandysova@gmail.com