10 minute read
Na výlet do budoucnosti
text: Pavla Růžičková
Na výlet do budoucnosti
Advertisement
Bukovka
Neuskutečněná vize. I tak by se dala nazvat výrazná stavba na Bukové hoře tvarem připomínající raketu z raných dob dobývání vesmíru.
Buková hora byla vždy vyhledávanou destinací. V říjnu roku 1778 ji například navštívil sám císař Josef II. se svým doprovodem. Cílem jeho cesty byl výběr pozorovacích stanovišť ke sledování pohybu pruského vojska v rámci probíhající války o bavorské dědictví. Císař pak dále pokračoval do Ústí nad Labem. V roce 1837 navštívil Bukovku slavný vědec, přírodovědec a geograf Alexander von Humboldt, jehož jméno nese vyhlídka na vrcholu skalní kupy. Dalším prominentním návštěvníkem byl v roce 1852 saský král Fridrich August II.
Stavby na vrcholu se střídaly stejně jako návštěvníci. V roce 1879 zde nechal majitel panství Liběšice postavit dřevěnou vyhlídku, která byla v roce 1914 stržena a nahrazena replikou. V roce 1905 postavil Horský klub pro České Švýcarsko na vrcholu hory srub, který roku 1913 musel posunout na jiný pozemek. V roce 1929 zde byla postavena kamenná budova, která byla po válce zkonfiskována, přešla na Klub českých turistů a v padesátých letech vyhořela. Nový majitel chatu v roce 2003 začal obnovovat a vrátil jí název Děčínská bouda.
Kromě boudy byl v roce 1960 na vrcholu postaven 182 metrů vysoký televizní vysílač. Smělou stavbu tvořil ocelový tubus a již od počátku měl problémy se stabilitou. Po požáru vzniklém při svařování dodatečných výztuh musela být v roce 1966 celá stavba odstřelena. Ovšem budovatelé socialismu se nezalekli a přišli na Bukovou horu s novým odvážným projektem. Nový vysílač, uvedený do provozu roku 1975,
je se svými 223 metry nejvyšší betonovou stavbou v Česku. V původním projektu byla naplánována v horním patře prstence v 11. patře vyhlídková restaurace. K tomu však nakonec nedošlo, a tak celý prostor zůstal prázdný. Dnes objekt patří Českým radiokomunikacích, které o otevření vysílače turistům neuvažují. Nádherný výhled na údolí Labe a Krušné hory si tak můžeme užívat pouze z Humboldtovy vyhlídky.
Na jihovýchodní stráni Bokové hory, asi 20 metrů pod vrcholem, je ukrytá další zajímavost – ve skále se nachází rozsedlina Ledová jáma, ve které se i v letních měsících držel led. Na Bukovou horu se nejlépe dostanete silničkou z Verneřic, zdatnější turisté mohou zvolit pěší túru ze Zubrnic.
Říp
Pokud je jedno místo na severu Čech spjato s pojmy vize a budoucnost, pak je to bezesporu hora Říp. I když výraz hora je trochu nadnesený. Výrazný a zdaleka viditelný vrchol Řípu je vysoký jen 460,8 m n. m. Ovšem i tak vystupuje asi 200 metrů nad okolní krajinu a musel být znamenitým vyhlídkovým bodem pro bájného vizionáře Praotce Čecha.
Praotec Čech se prvně objevuje počátkem 12. století v Kosmově kronice pod latinským jménem Boemus (odtud Bohemia). Kosmas píše, že se někde u hory Řípu rozhodl se svým kmenem usídlit a kraj byl pojmenován po něm. V časně slovanské době ale bylo území Řípu neosídleno, patrně pro nedostatek vody. Říp ležel přesně ve středu tehdejšího slovanského osídlení a horizont, jehož lze dohlédnout z jeho vrcholu, tvořil zároveň hranici tohoto osídlení.
Dalimilova kronika přibližuje důvod Čechovy migrace – Čech prý musel opustit rodnou zem, protože se dopustil vraždy. Ve 14. století k pověsti přibyl také bratr Lech, který zamířil do Polska. V 16. století pak pověst o praotci Čechovi rozvinul Václav Hájek z Libočan, podle kterého byl vojvoda Čech po své smrti pochován v nedaleké Ctinevsi. Nejznámější zpracování pověsti vytvořil roku 1894 Alois Jirásek ve Starých pověstech českých. Za českého národního obrození se příběh definitivně stal součástí mytologie českého národa. Není divu, že právě z Řípu pochází základní kámen Národního divadla.
Na vrcholu Řípu stojí románská rotunda sv. Jiří, původně zasvěcená sv. Vojtěchovi. Její založení má pravděpodobně souvislost s převozem ostatků tohoto světce do Prahy v roce 1039. První zmínka pochází z roku 1126, kdy nechal stávající kostelík opravit a rozšířit kníže Soběslav I. Kostel se v 17. a 18. století stal oblíbeným poutním místem; od poloviny 19. století byl Říp nejednou dějištěm táborů lidu a národních manifestací. Současná podoba rotundy je výsledkem puristické přestavby v sedmdesátých letech 19. století, uvnitř je k vidění socha sv. Jiří s drakem. Každoroční poutní mše svatá se koná v neděli před svátkem sv. Jiří (24. dubna), související zábavní a kulturní program o následujícím víkendu.
Na vrchol vede několik značených turistických cest. Pokud byste snad při výstupu používali kompas, pak budete svědky zajímavého úkazu, kdy se střelka zmateně roztočí (důkazem toho, že místní čedič obsahuje příměs magnetovce). Z vrcholových vyhlídek se vám naskytnou daleké panoramatické výhledy na České středohoří či hluboké lesy Kokořínska.
Otevírací doba rotundy sv. Jiří a sv. Vojtěcha:
září úterý až neděle 10:00–12:30 a 13:00–17:00 h
říjen: sobota, neděle, svátky 10:00–12:30 h a 13:00–16:00 h
První neděli v měsíci se v rotundě koná od 15:00 h mše svatá.
Rozhledna Děčínský Sněžník
Rozhledna stojící na vrcholu stejnojmenné pískovcové stolové hory asi 7 km od města Děčína je památkou na dalšího vizionáře, hraběte Františka Antonína Thuna.
Třicet tři metrů vysokou kamennou rozhlednu ve tvaru šachové figury věže nechal v nadmořské výšce 723 metrů nad mořem svým nákladem postavit původně jako velkoryse pojatou trigonometrickou věž 1. řádu, pro potřeby rakouských, saských a pruských zeměměřičů. Věž má ve výšce 31 metrů nad zemí vyhlídkovou plošinou, na kterou vede, spirálovitě vnitřkem věže, 173 kamenných schodů a od samého počátku slouží i turistickému ruchu. Rozhledna je zároveň jednou z nejstarších rozhleden v Čechách – vybudována byla již v roce 1864. Z vyhlídkové plošiny se nabízí kruhový pohled na České středohoří, Krušné hory, Lužické hory, Bezděz, Ještěd, Říp, Krkonoše a věže drážďanských kostelů. Plošina je vybavena směrovou růžicí, která nám pomáhá v orientaci, na co se díváme.
V roce 1936 zde byl poprvé na území tehdejšího Československa zachycen televizní signál vysílaný z Olympijských her v Berlíně. Rozhledna je chráněna jako technická památka, v roce 1992 prošla celkovou rekonstrukcí a byla znovu zpřístupněna veřejnosti. U rozhledny se nachází bufet a horská chata, vrchol hory je přístupný značenými turistickými cestami z několika směrů.
Otevírací doba: do konce října denně 10:00 až 17:00 h (o víkendech a svátcích již od 9:00 h), od listopadu do konce března – s ohledem na klimatické podmínky – rovněž denně 11:00–17:00 h (o víkendech a svátcích již od 10:00 h); klíč od rozhledny je k vyzvednutí v nedalekém bufetu.
Sokolí vrch
Opačný osud než vysílač na Bukové hoře má vysílač na Sokolím vrchu u obce Dobrná na Děčínsku. Zde se vizi budoucnosti realizovat podařilo.
Sokolí vrch je jeden z mnoha kopců Českého středohoří, částečně zalesněný, částečně využíván jako zemědělská půda. Rozlehlá louka na vrcholu byla do roku 1949 využívána jako letiště. Od roku 2004 kousek jižně od vrcholu stojí moderní rozhledna a vysílač.
Výška 512 m n. m. a vzdálenost necelých 4 km od Děčína činila Sokolí vrch ideální místo pro výstavbu vysílače. Místní zastupitelstvo při projednávání stavebního návrhu projevilo statečnost a podnikavého ducha a výstavbu 51 metrů vysokého vysílače podmínilo vznikem rozhledny. Ta je ve výšce 34 metrů a vede k ní točité schodiště se 162 schody. Odměnou za jejich zdolání je nádherný výhled do okolí, na Děčín, Děčínský Sněžník, Krušné i Lužické hory, Bukovou horu, Říp, Bezděz i Ještěd.
K rozhledně vede zelená turistická značka z Huntířova nebo z Děčína, dostupná je i autem. V září a říjnu je rozhledna otevřená denně kromě pondělí od 10:00 do 17:00 h.
Růženka
Zcela okouzlující je nová rozhledna Růženka, která by v budoucnosti měla sama měnit svůj vzhled.
Stojí na Pastevním vrchu v obci Růžová na Děčínsku. Původně zde stával větrný mlýn, který však vyhořel již v roce 1868. Následovala ho restaurace s vyhlídkovou terasou Hubertusbaude, která padla za oběť požáru v roce 1932 a její základy jsou zde patrné dodnes. Na vrcholu stál též dřevěný, později kamenný, kříž, k němuž se dvakrát ročně konala prosebná procesí. Ten byl renovován v roce 2005.
V druhé dekádě 21. století prezentovala obec Růžová záměr vybudovat na Pastevním vrchu místo stávajícího dřevěného vyhlídkového posedu kamennou rozhlednu. Pro tento účel byl vybrán jeden z architektonických návrhů libereckého studia Mjölk. Betonová stavba hodně netypického vzhledu poskytuje navzdory své malé výšce (jen šest metrů) vynikající kruhový rozhled.
Oficiálně se má jednat o Zelenou věž v Růžové, svou zelenou barvu by měla Růženka získat během několika let tím, že obroste popínavými rostlinami, a betonový korpus tak nebude rušit dominantu Pastevního vrchu. Na výstavbu rozhledny vyhlásila obec veřejnou sbírku, stavba byla zahájena v roce 2017 a slavnostně otevřena v dubnu 2018. Na zdech i interiéru stavby jsou zveřejněna jména všech, kdo přispěli na realizaci projektu.
Na Pastevní vrch vede z obce Růžová naučná stezka i místní šipky, Růženku jednoduše nelze minout. Otevřená je celoročně.
Planetárium Teplice
Při nejistotách ohledně budoucnosti obraceli lidé od nepaměti svůj pohled k nebi. Jedni se tam snažili najít znamení nejvyššího stvořitele, jiní se pokoušeli osud věcí budoucích vyčíst z hvězd. Dnes jsme méně pověrčiví a pragmatičtější, svět hvězd a vesmíru nás však přitahuje stále.
Pohodlně nahlédnout do vesmíru můžeme díky hvězdárně v Teplicích, která byla otevřena v roce 1963 na Písečném vrchu a v posledních letech prošla náročnou rekonstrukcí a modernizací. Navštívíte-li hvězdárnu za jasného dne, můžete dalekohledem pozorovat povrch Slunce nebo planetu Venuši, je-li ve vhodné pozici vůči Zemi a Slunci. Ve dne lze samozřejmě vidět i Měsíc. I když je jeho obraz méně kontrastní než v noci, můžeme na jeho povrchu pozorovat pohoří, krátery, měsíční moře a další zajímavé prvky.
Během večerního pozorování mohou návštěvníci hvězdárny sledovat celou řadu objektů. Pro veřejnost je asi nejatraktivnějším objektem Měsíc. Působivými objekty v dalekohledu jsou také planety sluneční soustavy. Zvláště pak srpek Venuše, Saturn se svými prstenci, nebo planeta Jupiter s tmavými pásy na povrchu a se čtyřmi nejjasnějšími měsíci. Velmi pěknými objekty jsou také některé dvojhvězdy, mlhoviny, otevřené i kulové hvězdokupy, ale rovněž velmi vzdálené galaxie.
A o procházku po noční obloze nemusíte být ochuzeni, ani když je zrovna špatné počasí. To pak stačí zajít do blízkého planetária na ulici Koperníkova 3062.
Teplická hvězdárna je přístupná veřejnosti pravidelně po celý rok bez ohledu na počasí, a to každý pátek a sobotu od 13:00 h. Otvírací doba se mění v závislosti na roční době. Poslední vstup do budovy je vždy půl hodiny před ukončením pozorovací doby.
VIZOUCNOST Aneb vize a budoucnost Ústíčka pro otročilé (rozuměj „pokročile otrlé“)
Moudří vědí , že naše univerzita disponuje JAZYKOVÝM CENTREM. Ale protože přílišná slovní zásoba v cizím jazyce zavání v této podivné době nákazou a vůbec, proč se učit jazyky, když hranice se v dnešním světě mohou zavřít ze dne na den, rozhodli jsme se věnovat v následujících letech zase o něco více čistě vědecké práci a posvítit si na to, jak (podobně jako v technických oborech a průmyslu), posunout na úroveň 4.0 i češtinu.
Pečlivá vědecká práce našich předních odborníků se tak zaměřila například nafenomén zkratek. Svět se, koneckonců, zrychluje ve všech oblastech, tak proč to nereflektovat i v současné jazykotvorbě. Ostatně již samotný název Univerzity J. E. Purkyně a jeho zkratka „UJEP“ vyloženě vybízí k volně-asociační tvorbě.
A tak se v tomto roce v našem kampusu objevily zkratky všeho druhu. CPTO, které lze z dálky lehce zaměnit za CoTo?! – rafinovaný optický klam v nás automaticky probouzí zvídavost, což k přírodovědným a technickým oborům neodmyslitelně patří…
Hned vedle roste v kampusu další pole působnosti pro naše jazykovědce. CEMMTECH, tedy původně zkratka pro nově budované Centrum materiálů, mechaniky a technologií, evokuje celou šíři asociací, od SMS napsané jedním prstem někdy nad ránem z konečné autobusu v Krásňáku… („… poCEM, prosiMTě, nenECHávej mě tu…“) až po lakonické chCEM TECHniky (a techničky, samozřejmě!).
Jen o pár kroků dál, zahalené již téměř v zeleni mystického vrchu Střižák (mimochodem, také šikovná zkratka pro oblíbený Střížovický vrch) naleznete nově zrekonstruované CBEO, což, když pomineme původně zamýšlený význam (Centrum biologických a environmentálních oborů) v ústecké populaci nutně evokuje nápěv krajské hymny (která sice neexistuje, ale existovat by měla): „Co byuo byuo, my jsme a buben!“
Tak se na všechny ty nové zkratky přijďte k nám do kampusu brzy podívat. A vezměte to zkratkou! Třeba tou na fotografiích – z Klíšské, průchodem skrz novou budovu PřF UJEP a FŽP UJEP!
Kam za námi?
5.–11. 10.
TÝDEN KNIHOVEN
Přijďte s Vědeckou knihovnou oslavit „její svátek“.
6. 10. od 15:00 h Workshop Koptské vazby s Anetou Bendákovou
7. 10. od 17:00 h Noc literatury
Odborné semináře: Jak efektivně pracovat s odbornými databázemi UJEP Jak správně citovat a zpracovávat řešerše
Pro veřejnost registrace zdarma, k registraci obdrží každý malý dárek a vyhlášena bude také amnestie dlužníků!
15. 10.
FSEFEST 2020
Tradiční akce plná hudby a zábavy. Moderuje Filip Koryta aka Dr. Filipitch. Vystoupí: PSH, Vojtaano, Demowave a Th e Teevee‘s. Vstupné je zdarma.
10. 11.
ŠKOLA, JAZYK, LITERATURA
Studentská vědecká konference na témata dějiny a současný stav školství, vývoj a současný stav jazyka a literatury. KBO PF UJEP, 10:00 h
27.11.
NOC VĚDCŮ
16:00–22:00 h Velkolepá oslava vědy. Workshopy, exkurze, hry a diskuze. Více informací na webu www.nocvedcu.cz/ usti-nad-labem
10. 12.
UDĚLOVÁNÍ CEN REKTORA A STIPENDIÍ
Červená aula MFC UJEP, Kampus UJEP, 15:00 h
FB: www.facebook.com/ujep.cz IG: @ujepul YT: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) LinkedIn: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
Weby:
ujep.cz pribeh.ujep.cz univerzitaseveru.cz
