HISTORIE NOVĚ KONEC II. SVĚTOVÉ VÁLKY
VELKÝ SERIÁL ZAČÍNÁ DNES
dárek: Atlas map
1. část uvnitř 2. část zítra
Strana 20
NEZÁVISLÝ DENÍK ZALOŽENÝ 1893
PÁTEK 10. DUBNA 2015
CENA 19 Kč | XXVIII/84**
Úspěch českých vědců v boji proti rakovině MARTIN RYC H LÍ K
PRAHA/OLOMOUC Rakovinou prsu každý rok v Česku onemocní na 6800 žen, dalším zhruba 1100 je diagnostikován karcinom vaječníků. V pěti až deseti procentech případů jde přitom o dědičnou dispozici, za niž může mutace pouhých dvou genů. Nedávno na toto riziko opět upozornila americká herečka Angelina Jolie. Protože je nositelkou zmíněné genetické mutace, nechala si vloni a letos preventivně odstranit ohrožené tkáně.
Právě na tyto nádory se zaměřili vědci z Ústavu molekulární a transplantační medicíny v Olomouci. Výsledkem jejich bádání je lepší pochopení dějů, jimiž se nádorové buňky brání i té nejmodernější terapii a léku olaparib. Ve spolupráci s nizozemskými kolegy teď publikovali studii v jednom z nejprestižnějších časopisů světa – v Nature. Objev z Olomouce „Hlavní přínos studie spočívá v identifikaci unikátního mechanismu, jakým nádorové buňky odolá-
vají působení nové generace protinádorových léčiv, který využívá principu takzvané syntetické letality,“ vysvětlil LN Marián Hajdúch, ředitel olomouckého centra. Pod článkem je kromě Nizozemců podepsána i trojice Čechů: mladý Martin Mistrík a manželé Jiřina a Jiří Bártkovi, kteří pracují jak v nových laboratořích na Hané, tak i v kodaňském ústavu pro výzkum rakoviny. Profesor Bártek je dnes nejcitovanějším českým vědcem; někdy se o něm mluví jako o jediném tuzemském adeptovi na Nobelovu cenu.
Výzkum, který může v budoucnu vést až k cílenější léčbě či vývoji efektivnějších látek, začal na myších, ale právě olomoucká laboratoř potvrdila výsledky na lidských buňkách.
Olomoucký trumf „To nastiňuje další možnosti léčby pacientů s karcinomy prsu a ovaria, kteří mají mutaci BRCA genů,“ zhodnotil studii pro LN profesor Michael Doubek, onkolog Masarykovy univerzity v Brně. Olomoucké centrum je jedním z 48 výzkumných středisek, která
v Česku vznikla v posledních pár letech za peníze Evropské unie. Stálo 856 milionů korun a věnuje se medicinální chemii, výzkumu molekulární podstaty nemocí i farmakologii. Podle prosincové analýzy, kterou LN vypracovaly, patří tento ústav k publikačně nejaktivnějším; již nyní má několik tisíc ohlasů. Olomouckým trumfem je právě profesor Bártek, který pravidelně publikuje v nejlepších vědeckých časopisech světa, jako jsou Science či Cell. Pokračování na straně 5
SLOUPEK LN
Banda simulantů ZBYNĚK PE TRÁČ E K
V
láda schválila návrh zákona, který po deseti letech umožní obnovit vojenské odvody, což jistě přikrmí emoce. Se vztahem k armádě a odvodům je to u nás jako se vztahem k jaderné energetice a těžbě uhlí. Říkalo se, že postavíme-li Temelín, dovolí nám to luxus netěžit hnědé uhlí. A naopak: zvolíme-li si luxus nejaderné energetiky, budou se muset prolomit limity uhelné těžby. Teď ovšem vidíme, že se zvažuje obojí – rozšířit Temelín i těžbu hnědého uhlí. S armádou je to podobně. Říkalo se, že profesionální armáda nám umožní luxus zrušit vojenské odvody. Stalo se před deseti lety. Teď ovšem vidíme, že se zvažuje obojí – posilovat profesionální armádu i obnovit odvody. A lidé zírají. Upřímně, není to až tak velké překvapení. Dlouhá léta jsme si vnější ohrožení nepřipouštěli. Nikdo nemluvil o tom, že branná povinnost – zákonem zavedená v roce 1858 – nikdy zrušena nebyla. Teď stát dohání, co zameškal mlčením. Vysvětluje, že odvody nesouvisí s vojenskou službou, ale jen s evidencí. Jenže politici k nim chtějí připojit i krátký výcvik. Kdo ho bude provádět? Profesionální armáda není zaměřena na výcvik branců a bude se z toho chtít vyvléknout. V platnosti tak zůstává klasická věta vrchního vojenského lékaře Bautzeho z Haškova Švejka: Celý český národ je banda simulantů. Více se dočtete na straně 3 a v magazínu Pátek
P ŘE D PL A T N É 2 2 5 5 5 5 53 3
Cena: Německo, Rakousko 1,90 €, Slovensko 1,10 €
W WW .LIDOVK Y. C Z
Zpět do jarní přírody vypustili včera ochranáři samce vzácného sokola stěhovavého, kterého od půlky února léčili v severomoravské
záchranné stanici Bartošovice. Z více než 1500 zraněných živočichů, které v Bartošovicích přijali v loňském roce, se jich do volné přírody podařilo vrátit většinu. Letos tam našlo dočasné útočiště už na 130 divokých zvířat. FOTO ČTK
Ekonomika roste a vytváří pracovní místa TO M Á Š P L HO Ň PRAHA Už řadu měsíců sledujeme
zprávy o pozvolně rostoucí ekonomice a zvyšujícím se ukazateli HDP. Teď ale Český statistický úřad přinesl jednoznačně hmatatelné výsledky: nezaměstnanost se snižuje čím dál rychlejším tempem. V březnu počet nezaměstnaných klesl na 7,2 procenta. Za poslední rok se počet pracovních míst zvýšil o 35 tisíc a podíl nezaměstnaných na jedno pracovní místo dosáhl 6,9, což je nejlepší výsledek za posledních šest let. České hospodářství tak nabralo tolik chybějící dynamiku. A s nej-
větší pravděpodobností můžeme říct: Bude lépe. Alespoň podle názoru ekonomů a většiny trhu. Potvrzuje to nejen dění uvnitř našich hranic, ale i prognózy toho, co se v následujících měsících bude odehrávat za nimi. Jak však ukázala nedávná data, ekonomický růst se stále neodráží na výši pracovních mezd. Česko zároveň stále trápí velmi nízká inflace. V březnu se cenová hladina zvýšila jen o 0,2 procenta. To znamená, že podle očekávání budou i nadále pokračovat intervence centrální banky, což se projeví levnou korunou. Pokračování na straně 12
Lex Fuksa má vymést politiky ze státních firem T O M Á Š TOM ÁNEK PRAHA Ivan Fuksa a Marek Šnajdr – jména, která se stala synonymy politických „trafikantů“. Poslanci ODS se výměnou za štědře honorovaná místa ve vedení státních firem vzdali koncem roku 2012 mandátů. Tím umožnili tehdejší vládě prosadit klíčový daňový balíček. Fuksa krátce poté získal post v Českém aeroholdingu, Šnajdr zamířil do dozorčí rady Čepra. „Když někdo takovým způsobem získá funkci, v níž si může za rok vydělat milion, je to v principu stejné, jako když dostane milion na ruku jako odměnu za nějaké hla-
sování,“ prohlásil tehdy Pavel Komár z olomouckého státního zastupitelství, které se podezřelým politickým obchodem zabývalo. Podobným praktikám má být brzy konec. Na ministerstvu financí vzniká zákon, který lze s nadsázkou nazvat lex Fuksa – zakáže zákonodárcům vstup do řídicích a dozorčích orgánů státních firem, a to i po konci mandátu. Jmenováni by do nich mohli být až čtyři roky poté, co skončí ve funkci. Věcný záměr zákona přitom jasně hovoří o politických „trafikách“ jako motivaci pro vytvoření nové normy. Pokračování na straně 3 Poznámka k tématu na straně 10
dnes v LN
Vážení a milí čtenáři
J
e 10. dubna 1945. Armády Spojenců svírají zbytky nacistických vojsk v kleštích. Do konce nejstrašnějšího konfliktu v dějinách zbývá pouhý měsíc. A právě v tuto chvíli začíná příběh, který chceme čtenářům Lidových novin odvyprávět. Příběh, na jehož konci je osvobození Československa od hitlerovských okupantů. Lidové noviny jako nejstarší český deník mají zájem o dějiny takříkajíc v genech. Ze své novinářské praxe navíc víme, že velmi mnoho historických událostí a jejich interpretace dodnes silně rezonují v Česku i ve světě. Zvláště to platí pro druhou světovou válku, od jejíhož konce uplyne v květnu 70 let. Rozhodli jsme se proto, že ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd ČR připravíme čtyřicetidílný seriál Historie nově – konec druhé světové války. Počínaje dneškem budete jednotlivé díly nacházet na poslední straně každého vydání LN až do 30. května. Dnes a zítra navíc dostanete dva atlasy unikátních historických map. Seriál je svým rozsahem a hloubkou jedinečným projektem. Přináší ideologií nezkreslený pohled na poslední válečné dny, překvapivá fakta, příběhy neznámých hrdinů. Nenabízíme lehké čtení. Věřím však, že jej přijmete jako důležitý příspěvek k poznání našich dějin. Veselin Vačkov, ředitel redakce
S ERV IS L N
Jak se připravit na miminko
Výběr porodnice, dětského lékaře i krátkou dovolenou pro otce je třeba zařídit včas. Co je porod a jak může probíhat, se matka i její partner dozvědí na předporodních kurzech, pořádaných nemocnicemi i různými mateřskými centry. strany 15 a 16
LIDOVÉ NOVINY
DOMOV
Pátek 10. dubna 2015
5
Čeští vědci uspěli v boji s rakovinou Dokončení ze strany 1
Gen BRCA1, který může zodpovídat za karcinomy prsu a vaječníků, je u postižených mutován v jedné ze dvou kopií, což zvyšuje riziko, že dojde i k mutaci druhé kopie – zdravá buňka se pak začne měnit v nádorovou. K léčbě byl vyvinut nedávno registrovaný lék olaparib (s komerčním názvem Lynparza), který je namířen proti rakovině vaječníků. Lék dočasně vezme všem buňkám záložní opravný systém; zdravé buňky to nepocítí, ovšem ty nádorové začnou hromadit své poškození s fatálními dopady. „Lze to připodobnit divadelnímu představení, v němž hlavní roli alternují dva herci. Pokud onemocní jeden, tak se nic neděje, pokud ale nemůžou vystoupit oba, představení se nekoná. Naši kolegové objevili mechanismus, jakým je schopen nádor obnovit jednu z reparačních cest a přežít působení léčiva,“ říká Hajdúch. V milionech nádorových buněk se ale vždy najdou nějaké, jež léčbě vzdorují a adaptují se. Po přechodném zlepšení se nemoc vrací, a to v podobě, která je vůči léku olaparib odolná. Tým profesora Svena Rottenberga z Netherlands Cancer Institute na myších modelech (se stejnou genovou mutací BRCA1) ukázal, že k přežití léčby je zásadní regulační protein – označený jako REV7. Aby se prokázalo, zda totéž platí i pro člověka, obrátili se Nizozemci na olomouckou laboratoř. „Série experimentů – zahrnující nejrůznější genové manipulace spojené s pokročilou mikroskopií – ukázala, že právě REV7 má zce-
■ V Česku
Nejcitovanější český vědec
každoročně onemocní karcinomem prsu přibližně 6800 žen a rakovinou vaječníků asi 1100 žen. Dědičná forma onemocnění je nejčastěji způsobená právě mutací genů BRCA1 a 2.
■ Profesor Jiří Bártek vede tři výzkumné skupiny: v Kodani, Praze a v Olomouci, kde působí i Martin Mistrík, spoluautor nejnovější studie. ■ Bártkovy výzkumy dávají do budoucna naději lidem, kteří zápolí s nádory mozku, prostaty či prsu. ■ V roce 2013 obdržel Cenu Františka Běhounka, kterou uděluje ministr školství. Bártek patří k nejrespektovanějším vědcům v Evropě. ■ Je autorem asi 300 publikací v časopisech typu Cell nebo Science. Má přes 35 tisíc vědeckých citací. ■ Důležitý článek vyšel v časopise Nature. Vědci z Bártkových týmů mají na kontě již řadu podobných úspěchů.
FOTO: ÚSTAV MOLEKULÁRNÍ A TRANSLAČNÍ MEDICÍNY OLOMOUC, ARCHIV // KOLÁŽ ŠIMON / LN
Kumulace proteinu BRCA1 (zeleně) v místě poškození DNA UV laserem (vodorovné čáry) v nádorových buněčných jádrech (modře). Červeně je označený kontrolní signál proteinu g-H2AX, jakožto obecného markeru dvouvláknových DNA zlomů.
Jiří Bártek
Martin Mistrík
la nečekanou funkci jakéhosi ,přepínače‘ mezi opravnými systémy poškozené DNA,“ upozorňuje spoluautor Mistrík. Poznání proteinu a pochopení mechanismů má velké důsledky pro pacientky, jež se léčí nadějným olaparibem. Výzkum může přispět i k lepšímu výběru nejvhodnějších pacientů, cílenější léčbě i vývoji látek, které by oproti cytostatikům neměly vedlejší účinky na zdravých tkáních. Osa Kodaň–Olomouc–Praha Klíčovou osobností je profesor Bártek. Jeho výzkum dodává naději lidem, kteří bojují s rakovinou zažívacího traktu, nádory mozku, prostaty či prsu. Již přede dvěma lety popsal rovněž v časopise Nature objev tří důležitých genů MCD4, MEX3C a ZNF516, které by mohly být klíčem k pochopení, proč je léčba neúčinná. Bártek vede tři skupiny: v Kodani, Olomouci a pražském Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. „Výhodou pro studenty je možnost jezdit na výzkumné pobyty do kodaňské laboratoře. Svým zaměřením jsou si podobné. V obou se badatelé snaží zjistit, jakým způsobem látky brání růstu nádorových buněk,“ říká ředitel krčského ústavu profesor Václav Hořejší. Svoji roli si pochvaluje i Bártek: „Navzájem se doplňujeme, je tam spousta mladých lidí, kteří kolují. V Olomouci je to zaměřeno do kliniky, jde o aplikovaný výzkum uprostřed fakultní nemocnice, v Akademii je to základní výzkum a v Dánsku zase máme technologie, jež jsme tam dvacet let vyvíjeli,“ řekl loni LN Bártek.
inzerce
Soudkyně končí kvůli průtahům BRNO/PRAHA Kárný senát Nejvyš-
šího správního soudu dnes kvůli mnoha průtahům odvolal z funkce soudkyni Jarmilu Hoškovou. Působila na civilním úseku Obvodního soudu pro Prahu 5. Průtahů se dopustila přibližně ve třech stovkách kauz. Nečinnost většinou trvala několik měsíců, v pěti desítkách kauz přesáhla rok. Podle mluvčího obvodního soudu podal kárnou žalobu na soudkyni její nadřízený. „Toto je ocenění dvacetileté dřiny u soudu, která mě málem připravila o život,“ reagovala na verdikt Hošková. Jiní soudci se podle ní provinili hůře než ona,
a přesto je kárný senát taláru nezbavil. „Kárný senát dobře viděl, že v normálních podmínkách jsem schopná normálně pracovat, a pokud by vznikly problémy, tak se na ně jistě přijde dříve než za dvacet let,“ uvedla odvolaná soudkyně. Žalobcem byl předseda soudu Přibližně ve 170 kauzách senát Jarmilu Hoškovou zprostil kárné žaloby, ve třech stovkách dalších však uznal, že se skutečně dopustila průtahů. Mluvčí pražského soudu Michal Holub řekl, že kárnou žalobu podal sám předseda soudu.
„Nezjistili jsme, že by se její situace vymykala situaci ostatních soudců z civilního úseku obvodního soudu,“ uvedl předseda Nejvyššího správního soudu Radovan Havelec v odůvodnění verdiktu. Soudkyni podle zákona zanikl mandát včerejším rozhodnutím, proti kterému se nelze odvolat. Jedinou možností obrany je ústavní stížnost, která ale nemá odkladný účinek. Naposledy kárný senát letos v únoru zbavil funkce soudce Romana Čonku z Obvodního soudu pro Prahu 6. Údajně manipuloval se spisy a účelově protahoval trestní řízení. čtk
Žalobce trvá na majetkovém „trestu smrti“ pro Kottovy RAD EK KE D RO Ň PRAHA Manželé Kateřina a Petr
Kottovi, nepravomocně odsouzení za korupci k 7,5 roku vězení, unikli „majetkovému trestu smrti“. I když státní zástupce žádal, aby jim propadl veškerý majetek, pražský krajský soud jim v úterý zabavil „pouze“ čtyřicet milionů korun. Podle žalobce se tím však pouze odčerpal nelegální majetek a citelný finanční trest v rozsudku schází. Státní zástupce Petr Jirát navrhoval, aby hlavní spolupracovníci Davida Ratha přišli o vše: nejen o miliony nalezené ve sklepě, ale i o dům v Rudné a další nemovitosti. Neuspěl. „Už z doby nabytí toho majetku je zřejmé, že nesouvisí s tímto trestným činem,“ vysvětloval v úterý soudce Robert Pacovský, proč návrhu státního zástupce nevyhověl. Jirát však trvá na svém: nejcitelněji by je postihl právě majet-
kový trest. „Mělo jít o trest, ne o odčerpání nelegálního majetku,“ prohlásil pro server Lidovky.cz. Třicet milionů korun plus peníze zabavené na bankovních účtech totiž odpovídají výši úplatků, které podle nepravomocného rozsudku vybrali. Celkem měli inkasovat 38 milionů. Jde ovšem pouze o všimné za vyšetřované skutky. Policisté sledovali Kottovy a spol. jen od prosince 2011 do května 2012, tedy půl roku. Z odposlechů bylo přitom patrné, že systém (dle úterního rozsudku „sofistikovaný korupční systém“) fungoval mnohem déle. Středočeské zdravotnictví ovládla totiž Kateřina Pancová, dnes Kottová, s Davidem Rathem už v roce 2008. Původní meta: padesát milionů Není to jediný argument. Například ve čtvrtek 16. února 2012 se
Kateřina Pancová podle prostorových odposlechů pochlubila Petru Kottovi: „Když jsem začla ty peníze vydělávat, tak jsem z toho byla opravdu nadšená. A říkala jsem si: Chci vydělat padesát milionů. To byla moje meta. A vem si, dneska mám takových pětašedesát.“ Mluvila ovšem v jednotném čísle. Jak stojí v obžalobě, Rath, Kott a Pancová se zpravidla dělili na tři díly. Znamenalo by to, že jen Kottovi si podle jejich vlastních slov bokem přišli na 130 milionů korun. Policii se tedy podařilo zajistit jen třetinu. „Ano, jsem přesvědčen, že jsme nenašli zdaleka všechno,“ poznamenal ve čtvrtek žalobce Petr Jirát, jenž plánuje právě kvůli nezkonfiskovanému majetku podat odvolání.
lidovky.cz Více čtěte na serveru www.lidovky.cz
M AGNE SI A L I T ER A 2 0 15 Nominace Litera za prózu Václav Kahuda: Vítr, tma, přítomnost (Druhé město) Hana Lundiaková: IMAGO Ty trubko! (Kniha Zlín) Petr Pazdera Payne: Předběžná ohledání (Cherm) Martin Reiner: Básník. Román o Ivanu Blatném (Torst) Milena Slavická: Hagibor (Torst) Petr Stančík: Mlýn na mumie (Druhé město) Litera za poezii Dan Jedlička: Sbohem malé nic (Perplex) Michal Maršálek: Černá bere (Dauphin) Olga Stehlíková: Týdny (Dauphin) DILIA Litera pro objev roku Alice Horáčková: Vladimíra Čerepková – Beatnická femme fatale (Argo) Matěj Hořava: Pálenka (Host) Alžběta Michalová: Zřetelně nevyprávíš (fra) Litera za knihu pro děti a mládež Ondřej Horák, Jiří Franta: Proč obrazy nepotřebují názvy (Labyrint) Vratislav Maňák: Muž z hodin (Albatros) Marka Míková: Škvíry (Argo) Litera za literaturu faktu Bohumil Doležal: Události (Revolver revue) Zdeněk Hojda a kol.: Heřman Jakub Černín na cestě za Alpy a Pyreneje (NLN/NG) Pavel Janoušek: Ten, který byl. Vladimír Macura mezi literaturou, vědou a hrou (Academia) Nejlepší knihy roku Slavnostní vyhlášení vítězů 14. dubna od 20:00 na ČT Art.
Litera za nakladatelský čin Jan Dvořák, Robert Hédervári: Kamil Lhoták a kniha (Vltavín) Tomáš Prokůpek, Pavel Kořínek a kol.: Dějiny československého komiksu 20. století (Akropolis) Eva Semotanová, Jiří Cajthaml a kol.: Akademický atlas českých dějin (Academia) Litera za překladovou knihu Phillipe Claudel: Brodeckova zpráva, z francouzštiny přeložila Kateřina Vinšová (Paseka) Roy Jacobsen: Ostrov, z norštiny přeložila Jarka Vrbová (Pistorius & Olšanská) Shel Silverstein: Jen jestli si nevymejšlíš, z angličtiny přeložili Lukáš Novák, Stanislav Rubáš a Zuzana Šťastná (Albatros)