HORSEMANSHIP jako názor
Václav Bořánek a Barbora Krýsová
Toto DVD věnujeme příteli ze slovenských kopců Petru Dobešovi za to, že stál při nás v době, kdy ostatní měli zrovna něco na práci...
Václav a Bára podzim 2006
Vážený příteli, pokud očekáváš na tomto DVD souhrn nějakých logicky utříděných akademických pravd, budeš zklamán. Jedná se většinou o směs útržkovitých obrázků bez vzájemných souvislostí. Možná jde jen o pokus uniknout od průměrnosti až na hranici samotného oboru, kde už existují jen vzájemně propojené, nebo naopak nevraživé klany zasvěcenců hovořící sektářským esperantem normálnímu člověku nesrozumitelným. Člověk, který je v určité době v nějakém oboru jedním z nemnoha zasvěcenců, si nemá s kým popovídat na úrovni. Kromě členů sekty mu totiž nikdo nerozumí. Zkus si jen tak přisednout se sklenicí piva k někomu ke stolu a začít rozhovor třeba: „Uvážil jste, pane, kam až se Ray Hunt odchýlil od zásad praktického Horsemanshipu?!“ Nezkoušel jsem to, ale myslím, že bych v místnosti dlouho nevydržel. Stanovit zásady metodiky, vyrobit pár technologicko-estetických modelů, ujednotit názvosloví: joj, to by byla bašta! A pak to celé patentovat a po kapkách rozdávat rozumy! A když bude někdo odmlouvat, stačí říct: „Já jsem byl první, trhněte si...“ A tak vlastně tím prvotním nápadem bylo celou tu podivnou věc nazývanou nehezky a nečesky „horsemanship“ pojmenovat a představit jako něco srozumitelného běžnému konzumentovi. Osou této práce měl být systém, syntéza zkušeností, abstrahovaná a absolutizovaná. Systematizovaný systém nenechávající nikoho na pochybách, jak to máme pěkně rozmyšleno! Začali jsme natáčet jednoho krásného podzimního dne, ale po několika hodinách vše nabralo zcela jiný směr, ponechávaje původní kostru stranou ležet jako nezajímavou. Nakonec jsme zaznamenali jen několik prchavých okamžiků v životě koní a lidí. Budiž, i tak snad ti tyto okamžiky přinesou užitek. Víme, že se zmítáš u zavřených dveří komunikace s koněm a jsi znechucen nejrůznějšími inspiracemi, podivnými „zaříkávači“ a k tomu ještě všechny ty pochybné zásady z nejrůznějších kurzů ve formách zákazů, příkazů JAK bez odpovědi na otázku PROČ. Zkus si dát skleničku něčeho dobrého, udělat si čas a pokusit se nevnímat všechny ty techniky, triky a postupy, ale podívat se na to, co v průběhu natáčení vznikalo mezi koněm a člověkem. Je to vztah, možná partnerství, možná kouzlo. V každém případě žádné dogma. Jde opět pouze o jeden ze zoufalých pokusů zaznamenat, jak to děláme my. Nic víc.
Photo©Věra Marková
Čekej na pohyb nohou. Zapomeň, že je čas oběda, jen vydrž. Kůň nabízí protitlak a snaží se tě přimět k ustoupení. Sám sobě však vytváří nepříjemný tlak, ty jen vydržíš. Nesnaž se pohnout jeho nohama. Nech to na něm. Tom Dorrance
Photo©Tereza Huclová
Půvab života spočívá v přijetí své vlastní nedokonalosti, nikoli v neustálé snaze tento fakt zakrýt.
Buck Brannaman
Photo©Tereza Huclová
Pokud nemáš jeho pozornost, nesnaž se ji někam nasměrovat. Ray Hunt
Photo©Věra Marková
Koni nezáleží na tom, jak moc víš, dokud neví, jak moc ti na něm záleží. Tom Dorrance
Photo©Věra Marková
Kůň se nikdy nemýlí.
Tom Dorrance
Photo©Tereza Huclová
Jde o kontrolu koňských nohou skrze lidskou mysl. To je to oč všichni usilujeme. Pokud jsi tohle přeskočil při práci ze země na úplném začátku, přeskočil jsi část, která pro koně znamená nejvíc. Bill Dorrance
Photo©Tereza Huclová
Správný cit a načasování přináší rovnováhu.
Ray Hunt
Photo©Tereza Huclová
Snažím se zvyšovat koňské sebevědomí. Snažím se, aby jeho krok byl nebojácný. Koňské nohy jsou velmi plaché a my chceme koně na statečných kopytech. Tom Dorrance
Photo©Tereza Huclová
Až když se ti podaří ovládat citem pohyb svého koně, můžeš mluvit o vzájemném pochopení. Tak se pozná pravý horsemanship. Bill Dorrance
Photo©Tereza Huclová
On ví, že víte, a on ví, že víte, že ví. Ray Hunt
Photo©Věra Marková
Snaž se, aby se tvá myšlenka stala myšlenkou a záměrem tvého koně. Nikdy však dříve, než porozumíš jeho vlastním myšlenkám.
Tom Dorrance
Otázka nezní, zda se to podaří, protože ono se to podaří... Jednou.
Bill Dorrance
Photo©Tereza Huclová
Koně nezajímá, jestli tvá pleť je temná, nebo světlá, jestli jsi dlouhý nebo krátký, jestli máš pěkné zuby, nebo nemáš vůbec žádné. Tohle pro koně nic neznamená. Pro koně je důležité, jak se cítí v tvé přítomnosti, a jejich chování bude pozitivní, pokud budou z tvé strany cítit respekt, trpělivost a snahu porozumnění. Buck Brannaman
Photo©Věra Marková
Strach z něčeho, co by se mohlo stát, nikomu nepomáhá. Váš kůň bude jen tak statečný, jak stateční jste vy. Pat Parreli
Photo©Věra Marková
Kůň se učí ustupovat tlaku, což vyžaduje, aby hrdost ustoupila a kůň uzavřel příměří s člověkem založené na vzájemném respektu. Ray Hunt
Photo©Věra Marková
Při kontaktu s člověkem mysl i tělo velí koni UTEČ!!! Je tu však duše, díky níž má kůň potřebu kontaktu s člověkem. Je to duševní instinkt, který váže člověka k člověku a umožňuje, aby se sen o „pravé jednotě“ stal skutečností. Zda pracujete správně, poznáte nejlépe v okamžiku, kdy se kůň poprvé rozhodne být s vámi dobrovolně. On popírá svou nejsilnější intuici a vy v té chvíli ucítíte obrovskou radost a závazek nezklamat jeho důvěru. Tom Dorrance
Photo©Věra Marková
Když ke mně na kurzu poprvé lidé přivádí svoje koně, dokážu z řeči jejich těla uhodnout jejich vzájemný vztah.
Buck Brannaman
Photo©Tereza Huclová
Podvolení se tlaku není o rezignaci. Je to otázka vyjádření vzájemného respektu. Buck Brannaman
Photo©Věra Marková
Kůň ví. Ví dvacetkrát víc o člověku, než jen tušíme o něm. Je také neuvěřitelné, kolik neznalosti nám dokáže odpustit. Ray Hunt
Photo©Věra Marková
Pokud pochopíš, jaký problém má tvůj kůň, pochopíš i důvod svých vlastních nesnází... Buck Brannaman
Photo©Tereza Huclová
Vše, co umím, jsem se naučil od koní ... Tom Dorrance
HlavnĂ partner tohoto projektu