NA JESENÍKY!
Karlova Studánka s osadou Hubertov v pozadí na litografii otištěné v lázeňském průvodci Franze Kubina z roku 1864. Zdroj: VKOL, sign. 997.636.
Klauza k plavení dříví na Bílé Opavě nedaleko dnešní chaty Ovčárna. Výřez z mapy tzv. I. Vojenského mapování (rektifikace provedena 1780). Zdroj: © 1st (2nd ) Military Survey, Section No. 35, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna; © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně; © Ministerstvo životního prostředí ČR.
Titulní list díla o Priessnitzovi a Gräfenberku (Lázně Jeseník) z roku 1836. Zdroj: VKOL, sign. 16.241.
NA JESENÍKY! Když v roce 1881 nadšenci okolo zetě Vincenze Priessnitze Johanna Rippera a notáře Edmunda Rudolpha zakládali ve Frývaldově (dnešním Jeseníku) Moravsko-slezský sudetský horský spolek, coby obdobu k jiným turistickým spolkům rostoucím všude jako houby po dešti, zajisté netušili, jak jejich nezměrné úsilí o zpřístupnění Jeseníků širokým vrstvám společnosti tvář těchto hor změní. Jak působení spolku a řady jedinců začne psát různé kapitoly historie turistiky v Jeseníkách, spojené se stavbami turistických chodníků, chat, rozhleden, nebo jak se vše promítne například i do překotného rozvoje zimních sportů. Ještě v roce 1786 popisuje vědecká výprava Tadeáše Haenkeho hory jako neprostupnou a nebezpečnou divočinu. Od počátku 19. století ale dochází ke změně ve vnímání horské krajiny, která se plně projevuje i u Jeseníků. Tato proměna souvisela nejen s nástupem romantismu a obecným obdivem k přírodě, ale následně i se vzedmutou vlnou vlastenectví a lokálního patriotismu. Od počátku 19. století se tak na jesenické hřebeny již nedívaly jen bázlivé oči vesničana nebo pragmatické oči šlechtického hospodáře, ale v čím dál větší míře i oči přírodovědců a jesenických patriotů, které v Jeseníkách začaly objevovat jiné než ekonomické přednosti. Jesenické hory je svou divokostí i krásou přitahovaly, některé dokonce uhranuly. Historie turistiky v Jeseníkách začíná daleko před rokem 1881. Dokládá to mimo jiné o 37 let starší, pozapomenutý a patrně vůbec nejstarší samostatně vydaný turistický průvodce Gustava Mayera. Přesto se doposud pouze málokdo zabýval otázkou, jak a kdy se na jesenických hřebenech vzali turisté. Pojďme se tedy vydat s pomocí bohatého doprovodného obrazového materiálu ze starých map, bedekrů, grafik či fotografií na pouť jesenickými hřebeny, roklemi a lesnatými údolími a pokusme se jejich prostřednictvím nahlédnout do minulosti. Do časů proměn horské krajiny,
kterou se začaly stále více proplétat turistické stezky plné zástupů lidí lačnících po omračujících výhledech a divokých horských scenériích, plných strží, vodopádů, hrůzostrašných skal či temných hvozdů. Někteří cestovatelé přitom hledali romantickou osamělost Máchova střihu, jiní hlaholící společnost horských chat. Jaké asi byly pocity a očekávání tehdejších poutníků? Jak, kam a podle čeho putovali? A čeho se mohli na vrcholcích jesenických hor dočkat? Záměrem projektu Na Jeseníky! není vytvořit strohé dějiny turistiky v Jeseníkách, ale spíše se zamyslet nad počátky a rozvojem fenoménu turistiky v horách, které vždy byly a jsou ve stínu známějších Krkonoš. V řadě ohledů neoprávněně, neboť i zdejší kraj a lidé se nesmazatelně zapsali do dějin turismu, potažmo lyžování v českých zemích. Osvětlit vztah společnosti k horám se tvůrci pokusí mimo jiné skrze optiku vydávaných turistických map a průvodců. Vstříc horským hřebenům se vydáme pomocí svědectví řady historických pramenů, ale i prostřednictvím několika záměrně vybraných putování fiktivních postav, jejichž deníkové záznamy založené na jesenických reáliích nám umožní lépe zachytit progres turistiky v Jeseníkách. Do hor nás tak zavede v roce 1830 profesor Franz Berg z Nisy, o čtyřicet let později lékař Gustav Altvater z Frývaldova a roku 1920 šumperský pošťák Karel Skála s učitelkou Elisabeth „Lili“ Wiese.
Reklama firmy J. Oppenheima z Horního Benešova na likér „Berggeist“ (Horský duch) z roku 1908. Zdroj: VKOL, sign. II 55.524.
Výřez oblasti Pradědu na nejstarší známé turistické mapě Jeseníků z roku 1881. Mapa obsahuje zákres vůbec prvních značených turistických tras. Zdroj: VKOL, sign. 51.889.
Turisté před chatou na Červenohorském sedle. Zdroj: Soukromá sbírka bratří Mateiciuců – Muzejní spolek Rolleder Odry o.p.s. Pohlednice s pozdravem z Jeseníků s postavou Praděda (asi před 1914). Zdroj: VKOL.
Panorama Jeseníků, Rychlebských hor a Králického Sněžníku od severu ze slezských rovin. Výřez z díla Breslau und Schlesiens Berge vydaného roku 1937. Zdroj: VKOL, sign. III 302.810.
Lotty, manželka průkopníka lyžování v Jeseníkách Gustava Ulricha (asi okolo 1890). Zdroj: Soukromá sbírka bratří Mateiciuců – Muzejní spolek Rolleder Odry o.p.s. Pozvánka na slavnostní znovuotevření Jiřího chaty na Šeráku v roce 1894. Zdroj: VKOL, sign. II 55.524.
KONCEPCE PROJEKTU Název: Na Jeseníky! O putování jesenickými horami, turistických bedekrech a mapách do roku 1945. Předmět projektu: Historie turistiky v Jeseníkách s důrazem jednak na její ranou fázi (do roku 1881), jednak na vydané turistické průvodce a mapy. Koncepce knihy a výstavy: Projekt chce zaplnit tzv. bílá místa historie turistiky v Jeseníkách, neboť vznik a vývoj tohoto fenoménu nebyl dosud, na rozdíl třeba od Krkonoš, u tohoto významného pohoří dostatečně objasněn a popsán. Pomyslný mezník tvoří rok 1881, kdy byl v tehdejším Frývaldově založen Moravsko-slezský sudetský horský spolek, základy budoucího rozkvětu turismu, který má dodnes pro celou oblast nepopiratelný význam, však byly položeny hluboko před tímto datem. Cílem je upozornit na průkopnickou roli jednotlivců, ale stejně tak i na úlohu lázeňských center (Karlova Studánka, Gräfenberk alias Lázně Jeseník, Velké Losiny) v tomto procesu. V neposlední řadě je úkolem vysvětlit proměnu zájmu o hory a jejich vnímání v kontextu evropské kultury – jednoduše řečeno od míst zatracovaných po místa vyhledávaná. Tedy kdy, jak a proč lidé do hor, konkrétně do Jeseníků, začali putovat. A jak kvůli tomu začali krajinu a hory přetvářet – budovat značení, vyhlídky, rozhledny, chaty, vydávat turistické průvodce a mapy. Právě soupis turistických map a bedekrů bude součástí nejen publikace, tuto část bude akcentovat i souběžně konaná výstava, zamýšlená jako putovní. Půjde přitom o první ucelený soupis těchto turistických pomůcek pro Jeseníky, který vychází z rozsáhlé heuristiky v českých i zahraničních sbírkách. Mnohé z nich, včetně unikátů, přechovává rovněž Vědecká knihovna v Olomouci. Autorský tým: Jiří Glonek, Miloš Korhoň, Filip Raif a jako autor obálky a plakátu k výstavě Jaromír Švejdík. Termín vydání knihy: Říjen 2019. Termín výstavy: Listopad a prosinec 2019. Místo konání výstavy: Vědecká knihovna v Olomouci, Galerie Biblio, Bezručova 2. Následně pak na dalších místech Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Další informace: Vědecká knihovna v Olomouci, oddělení správy fondu a historických fondů, e-mail: hf@vkol, tel.: +420-585 205 385.
Obálka průvodce po Jeseníkách Wilhelma Patschovského z roku 1904. Zdroj: VKOL, sign. 2-039.401.
Obálka průvodce po Jeseníkách od J. Dostála a J. Janečka z roku 1914. Zdroj: VKOL, sign. 69.459.
Kruhový rozhled z Pradědu – příloha knihy Jaroslava Dostála Orlickými horami do Pradědovy říše z roku 1925. Zdroj: VKOL, sign. 72.246/ 1.
VĚDECKÁ KNIHOVNA V OLOMOUCI Vědecká knihovna v Olomouci je krajskou knihovnou Olomouckého kraje a podle počtu uchovávaných dokumentů třetí největší knihovnou v Česku. Její počátky sahají do roku 1566, od roku 1807 disponuje právem povinného výtisku a v současné době zpřístupňuje kompletní knižní a časopiseckou produkci z území celé republiky. Součástí fondu jsou i cizojazyčné knihy a periodika v Německé a Anglo-americké knihovně, stejně jako rozsáhlá sbírka norem, patentů, zvukových CD a dalších multimédií. Samostatnou skupinu tvoří historické fondy s unikátními rukopisy, prvotisky, starými tisky a mapami. Knihovna poskytuje knihovní a informační služby nejen odborné a univerzitní obci, ale i široké veřejnosti. Vedle absenčních výpůjček a výpůjček do studoven fungují také meziknihovní výpůjční služby, které umožňují získat potřebné tituly i z jiných knihoven. Součástí služeb je zajištění přístupu k elektronickým informačním zdrojům, mezi nimiž lze nalézt databáze odborných článků i archiv denního tisku. Na internetu lze také prohlížet neustále doplňované digitální knihovny s naskenovanými fondy. Pro veřejnost jsou pořádány pravidelné výstavy, přednášky, promítání, autorská čtení a další akce. Publikační činnost knihovny byla v letech 2016 a 2017 oceněna Cenou Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury. Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem.