Krajina starých sídel

Krajina starých sídel Říjen – listopad 2015 Vědecká knihovna v Olomouci

Místopisná vyobrazení a krajina Veduta coby zobrazení města či krajiny se stala součástí knižní produkce již ve druhé polovině 15. století.

Za nejstarší tištěnou knihu s vedutou je považováno dílo Bernharda von Breydenbach Putování do Svaté země z roku 1486. Jeho věhlas ovšem záhy překonala Schedelova Liber chronicarum poprvé vydaná v Norimberku roku 1493. Prvním specializovaným souborem vedut se stalo šestisvazkové monumentální dílo Civitates orbis terrarum vycházející pod vedením Georga Brauna na přelomu 16. a 17. století a k dokonalosti tento žánr přivedla rodina Merianů jednatřicetisvazkovým cyklem o státech a regionech Evropy.

V době osvícenství se s rostoucím zájmem o objektivní zobrazení skutečnosti rozvíjela také topografie, která se stala doménou většiny krajinářů. Nárůst produkce kreslených i tištěných vedut je patrný již od poslední třetiny 18. století, kdy byli hlavními objednavateli a nezřídka i samotnými tvůrci jednotliví majitelé panství. Právě do tohoto období se narodil budoucí „otec rakouské litografie“ Friedrich Adolf Kunike, jehož dílo představuje jeden z vrcholů vývoje tvorby vedut měst i krajiny.

Boskovice

Friedrich Adolf Kunike (1777–1838) Rodák z Greifswaldu Friedrich Adolf Kunike sice původně vystudoval filozofii, po úspěšné promoci ale obrátil svoji pozornost k umění. Učil se na proslulé vídeňské Akademii a později se uchytil jako učitel kreslení u knížat ze Schwarzenbergu. V roce 1816 se seznámil s Aloisem Senefelderem, který ho zasvětil do tajů umění litografie. Tato technika Kunikeho nadchla a roku 1817 získal licenci na zřízení vlastní kamenotiskárny, z níž v krátké době vytvořil nejúspěšnější litografický podnik ve Vídni.

Kunike v počátcích své práce navrhoval sám, záhy však začal spolupracovat s řadou umělců, především s Jakobem Altem, Franzem Wolfem či Bonaventurou de Ben. Vznikly tak nejen nesčetné jednolisty, ale i monumentální grafická alba jako například Malerische Ansichten von Österreich, Steyermark, Kärnten, Krain, Salzburg und Tyrol (kolem 1830, celkem 157 tabulí), Zwei hundert vier und sechzig Donau-Ansichten nach dem Laufe des Donaustromes (Wien, 1826, celkem 264 tabulí) nebo Die Bäder Böhmens und deren Umgebungen (Wien, okolo 1830, celkem 39 tabulí).

Album hradů, zámků, měst a zřícenin Ve 20. a 30. letech 19. století patřila k základním námětům grafiky veduta s důrazem na historickou dominantu. V ní se mnohdy spojoval módní romantický obsah s realistickým přepisem předlohy. V českém prostředí se k základním motivům krajinomalby i grafiky navíc řadila i tzv. idylická (pastýřská) krajina. Tyto trendy se promítly i do dalšího z řady velkoryse pojatých Kunikeho alb a sice do díla Mahlerische Darstellung aller vorzüglicher Schloesser und Ruinen der oesterreichischen Monarchie. Cyklus celkem 198 litografií vyšel ve Vídni v letech 1833–1835 a zajímavé je, že drtivou většinu dnes nepříliš známého a hlavně nedoceněného díla tvoří tabule z oblasti Čech (celkem 97 výjevů), Moravy (70 výjevů) a Slezska (11 výjevů).

Listy se objevují téměř výhradně v nekolorované verzi a autorský kolektiv tvořili vedle Kunikeho také vídeňský rytec a vydavatel Johann Schönberg (1780–1863), jehož signování nalézáme u tří položek, dále v jednom případě malíř Anton Schiffer (1811–1876) a především Jan Řehoř Greger (1802–1835). Tento malíř a litograf narozený v Přečaplech u Chomutova působil střídavě v Praze a ve Vídni, kde si ho patrně vyhlédl Kunike ke spolupráci, načež mu svěřil zpodobnění nejméně 47 lokalit z Čech, Moravy i Slezska.

Album uložené ve Vědecké knihovně v Olomouci si nechala sestavit a následně svázat hrabata ze Žerotína. Rozměrný svazek sice disponuje klasickým titulním listem, neobsahuje však všechny litografie, jež Kunike vydal, nýbrž pouze vyobrazení vztahující se k Moravě a Slezsku, a to v počtu 70 listů.

Všechny listy nesou typické znaky Kunikeho dílny, kde se hojně uplatňuje ona oblíbená idylická pastýřská krajina s umně vypracovanou kompozicí s ústředním motivem (zámek, zřícenina, ale i přírodní zajímavost – např. Macocha či Býčí skála) a podle něho i vhodně zvolenou stafáží. Kompozici téměř vždy výrazně doplňuje jakoby v ústraní umístěný listnatý strom. Stafáž tvoří nejčastěji motivy z venkovského života jako postavy pasáčků (krav, ovcí či koz), putujících vesničanů či pracujících na polích a loukách, ale také zobrazení panstva při různých kratochvílích nebo jedoucího krajinou v kočáře. Častěji se objevují i postavy myslivců. Na několika listech si můžeme všimnout i sedícího kreslíře se skicářem, kterak zachycuje krajinu před sebou.

Javorník

Seznam vyobrazení v olomouckém albu Biskupice, č. 4 Bítov, č. 23 a 65 Bludov, č. 5 Boskovice, č. 8 Bouzov, č. 12 Branná, č. 29 Brtnice, č. 53 Břežany, č. 26 Bučovice, č. 13 Budkov, č. 11 Buchlov, č. 9 Buchlovice, č. 10 Býčí skála u Adamova, č. 1 Bystřice pod Hostýnem, č. 14 Bzenec, č. 7 Cornštejn, č. 68 a 69 Černá, č. 64 Černá Hora (okr. Blansko), č. 16 Dačice, č. 17 Fulnek, č. 27 Habrovany, č. 33 Horní Heřmanice, č. 35 Hošťálkovy, č. 30

Hrušovany nad Jevišovkou, č. 32 Hukvaldy, č. 36 Jánský Vrch / Javorník ve Slezsku, č. 38 Jaroslavice, č. 39 Jaworze (Polsko), č. 20 Kaltenštejn, č. 40 Karviná (Fryštát), č. 24 Koryčany, č. 41 Královo Pole, č. 15 Krnov, č. 37 Kroměříž, č. 42 Kunín, č. 43 Lázně Jeseník, č. 31 Lednice, č. 19 Letovice, č. 44 Linhartovy, č. 28 Louka u Znojma, č. 6 Luka nad Jihlavou, č. 66 Lysice, č. 45 Macocha, č. 46 Mikulov, č. 50 Napajedla, č. 48

Plumlov

Nové Syrovice, č. 60 Nový Hrad (okr. Blansko), č. 51 Nový Hrádek, č. 49 Opava, č. 63 Pernštejn, č. 52 Plumlov, č. 54 Raduň, č. 55 Rájec nad Svitavou, č. 57 Rajhrad, č. 56 Řečkovice, č. 59 Slavkov, č. 3 Slezské Rudoltice, č. 58 Štramberk, č. 61 Telč, č. 62 Úsov, č. 2 Valašské Meziříčí, č. 47 Valtice, č. 21 Velké Heraltice, č. 34 Veveří, č. 18 Vranov nad Dyjí, č. 22 Zlaté Hory, č. 70 Žerotín, č. 67 Žulová, č. 25

Krajina starých sídel Termín konání: Říjen a listopad 2015.

Místo konání: Galerie Biblio, Vědecká knihovna v Olomouci, Bezručova 2.

Předmět výstavy: Album Mahlerische Darstellung aller vorzüglicher Schlösser und Ruinen der österreichischen Monarchie. Wien: [bey Johann Schönberg], 1833–1835.

Koncepce výstavy: Smyslem výstavy je vedle prezentace významné a dosud prakticky neznámé památky s výrazným vztahem k dějinám regionu především přiblížit návštěvníkům, jak vypadala Morava a některé její historické dominanty v první polovině 19. století. Aby bylo možné prohlídkou expozice získat ucelený dojem, budou zhotoveny faksimile převážné části ze sedmdesáti vyobrazení, jež jsou k dispozici v albu uchovávaném ve Vědecké knihovně v Olomouci.

V rámci expozice bude věnován prostor i stručným dějinám tvorby vedut včetně ukázek, a to od nejstarších podob až po dobu F. A. Kunikeho. Využit bude mimořádně bohatý historický fond VKOL, ve kterém lze nalézt všechny stěžejní práce z této oblasti, od průkopnického díla Bernarda Breydenbacha, přes atlas měst světa Georga Brauna a vyčerpávající topografie rodiny Merianů až po Kunikeho následovníky. V první řadě ale bude věnována pozornost osobě Friedricha Adolfa Kunikeho.

Těžiště výstavy bude spočívat ve vystavení faksimile historických originálů, která umožní zevrubné seznámení s obsahem alba. Jednotlivá vyobrazení jsou velmi půvabným dokladem stavu památek před necelými dvěma stovkami let a jsou vděčným pramenem srozumitelným prakticky komukoliv. Díky kopiím bude také možné přenést výstavu v celé šíři i do jiných institucí. Olomoucké album zachycuje nejvíce památek z území současného Jihomoravského kraje (29), dále z Olomouckého a Moravskoslezského kraje (po 12) a zastoupeny jsou také kraje Zlínský (7) a Vysočina (6). Lze proto očekávat zájem o uplatnění expozice i v jiných paměťových institucích.

Autorský tým: Jiří Glonek, Miloš Korhoň, Rostislav Krušinský, Petra Kubíčková, Lubomír Novotný.

Další informace: Vědecká knihovna v Olomouci, oddělení správy fondu a historických fondů, e-mail: hf@vkol.cz, tel.: +420-585 205 382.

Papírový štítek dokládající původ alba v knihovně Žerotínů

Adopce vedut S ohledem na atraktivitu prezentovaného dokumentu i jeho jednotlivých částí bude součástí financování výstavy model, který umožní adoptovat vybraná vyobrazení a stát se tak jejich patronem. Po skončení výstavy patron získá adoptovaný výjev do svého vlastnictví a bude jej moci využít podle svých potřeb.

Jednotlivá faksimile budou vytištěna speciální tiskovou metodou na grafický papír, který se vyznačuje vysokým pH a nulovým obsahem optických zjasňovačů, takže dokumentu zajišťuje dlouhodobou barevnou stálost i dlouhodobou životnost. Vytištěné faksimile bude upevněno do rámu pro zajištění ochrany a snadnější manipulaci i vystavení.

Prostředky, které se tímto způsobem podaří získat, budou použity pro uhrazení nákladů na tisk reprodukcí a na přípravu a tisk katalogu výstavy. V něm budou přetištěna všechna vyobrazení z alba uchovávaného Vědeckou knihovnou v Olomouci, takže výsledná kniha bude sloužit jako trvalý informační zdroj pro poznávání a připomínání této jedinečné památky. Výtěžek z prodeje katalogu bude sloužit k financování dodatečné výroby reprodukcí potřebných pro pokračování výstavy v jiných institucích, které nahradí vyobrazení předaná po skončení olomoucké části jednotlivým patronům.

Kroměříž

Vědecká knihovna v Olomouci Vědecká knihovna v Olomouci je krajskou knihovnou Olomouckého kraje a čtvrtou největší knihovnou v Česku. Od roku 1807 disponuje právem povinného výtisku a v současné době zpřístupňuje kompletní knižní a časopiseckou produkci z území celé republiky.

Součástí fondu jsou i cizojazyčné knihy a periodika v Německé a Anglo-americké knihovně, stejně jako rozsáhlá sbírka norem, patentů, zvukových CD a dalších multimédií. Samostatnou skupinu tvoří historické fondy s unikátními rukopisy, prvotisky, starými tisky a mapami.

Knihovna poskytuje knihovní a informační služby více než šestnácti tisícům registrovaných čtenářů.

Vedle absenčních výpůjček a výpůjček do studoven fungují také meziknihovní výpůjční služby, které umožňují získat potřebné tituly i z jiných knihoven.

Součástí služeb je zajištění přístupu k elektronickým informačním zdrojům, mezi nimiž lze nalézt databáze odborných článků i archiv denního tisku. Na internetu lze také prohlížet neustále doplňované digitální knihovny s naskenovanými fondy. Pro veřejnost jsou pořádány pravidelné výstavy, přednášky, promítání, autorská čtení a další akce.

Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem.