KRČMAŇSKÁ AFÉRA Tajemný pokus o atentát na československé ministry LUBOMÍR NOVOTNÝ
VĚDECKÁ KNIHOVNA V OLOMOUCI
KRČMAŇSKÁ AFÉRA Tajemný pokus o atentát na československé ministry LUBOMÍR NOVOTNÝ
VĚDECKÁ KNIHOVNA V OLOMOUCI
Publikace vznikla za finanční podpory Olomouckého kraje.
Publikace vznikla za finanční podpory statutárního města Olomouce.
Zvláštní poděkování za pomoc náleží archiváři olomoucké pobočky Zemského archivu v Opavě Mgr. Štěpánu Kohoutovi.
KRČMAŇSKÁ AFÉRA Tajemný pokus o atentát na československé ministry Lubomír Novotný Recenzenti: prof. PhDr. Jana Burešová, CSc., PhDr. Arnošt Skoupý, CSc. Vydala Vědecká knihovna v Olomouci, Bezručova 3, 779 11 Olomouc 1. vydání Olomouc 2017 © Lubomír Novotný, 2017 © Vědecká knihovna v Olomouci, 2017 ISBN 978-80-7053-316-1
OBSAH Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Třetí republika – předpoklady a příprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Budování sovětské sféry vlivu v letech 1944–1945 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Třetí republika – skutečnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Tzv. krčmaňská aféra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 Ohlas v tisku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 Aktéři tzv. krčmaňské aféry po únoru 1948 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 Hypotézy a spekulace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 Obrazová příloha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 Jmenný rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 232 Prameny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 238 Bibliografie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 240 Summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254
5
PŘEDMLUVA Vědecká knihovna v Olomouci je téměř nevyčerpatelným zdrojem informací. Kdo hledá svědectví o dobách minulých i současných, může procházet statisíce svazků monografií, novin a jiných periodik, stejně jako exempláře map a jiných dokumentů. Platí to samozřejmě i o období třetí republiky. Olomoucká Universitní knihovna měla ve čtyřicátých letech 20. století za sebou již bezmála čtyřsetletou historii, v roce 1947 jí bylo po dvanáctileté odmlce znovu uděleno generální právo povinného výtisku, a tak má v současné době k dispozici kompletní škálu tiskovin, které v závěru třetí republiky vycházely. Bohatost fondů umožňuje i zevrubné zkoumání jedné z kauz, jejímž prostřednictvím do poválečného vývoje zasáhla Olomouc a její bezprostřední okolí. Tzv. krčmaňská aféra velmi ovlivnila domácí politickou scénu a vzhledem k tomu, že v letošním roce od jejího rozpoutání uplyne sedmdesát let, rozhodla se Vědecká knihovna v Olomouci představit projekt, jehož cílem mělo být dokumentovat, jak odlišně o politickém skandálu informovaly noviny a časopisy z různých politických táborů. V průběhu příprav se ovšem ukázalo, že výpověď o příběhu, který začal na třech pražských ministerstvech a během krátké doby zasáhl Olomouc, toho může přinést mnohem víc. Před tvůrci výstavy se objevila otázka, zda zůstat u původního záměru, nebo se pustit do hlubšího výzkumu soudních spisů uložených v olomoucké pobočce zemského archivu a pokusit se nalézt odpovědi na otázky, které se dosud nepodařilo vyřešit. Zalistujete-li stránkami knihy, kterou právě držíte v rukou, zjistíte, že nakonec bylo rozhodnuto ubírat se druhou z výše naznačených cest. Publikace shrnuje výsledky bádání, které Lubomír Novotný, jeden z historiků Vědecké knihovny v Olomouc, nad dostupnými materiály vykonal. Nepochybně jde o velmi cenný příspěvek, umožňující lepší pochopení a interpretaci krčmaňské aféry. Součástí publikace je samozřejmě také řada reprodukcí z dobového tisku, které napomáhají přiblížit se nelehké době v letech 1947 a 1948 a které současně kompletují obraz toho, jak asi mohla být kauza vnímána veřejností. Nepochybně je možné říci, že v takovém měřítku se tomuto problematickému bodu vývoje třetí republiky dosud nikdo nevěnoval. Na závěr bych chtěl poděkovat Olomouckému kraji a statutárnímu městu Olomouc, které prostředky ze svých rozpočtů ke vzniku této publikace přispěly. Je potěšitelné vidět, že téma staré několik desítek let rezonuje a nalézá podporu i v dnešní době. Jsem si jistý, že mělo a má smysl se krčmaňskou aférou zabývat, a věřím, že ke stejnému závěru dojde i čtenář této knihy. Miloš Korhoň zástupce ředitelky Vědecké knihovny v Olomouci
7
ÚVOD Tzv. krčmaňská aféra (krabičková aféra, krabičkový atentát) je jednou ze záhad české historie. Nezvyklý případ, jenž se na přelomu léta a podzimu 1947 objevil na veřejnosti, naznačoval, že doba kooperativní „košické“ fáze třetí republiky se dostala do finální fáze. Složitou a vícevrstevnatou aféru s regionálním zázemím, ale i celostátním přesahem se pokoušeli rozplést (ale i rozmlžit a zamést) političtí aktéři i orgány činné v trestním řízení. Únor 1948 znamenal změnu způsobu vyšetřování, ale nikoliv ukončení investigace. Metody vyšetřování, orgány do něho zapojené, osoby, proti nimž bylo vedeno trestní stíhání (a také ty, vůči nimž bylo zastaveno), ukazovaly jistou bezradnost, s níž od počátku vedení KSČ na celou kauzu pohlíželo. Pro pochopení tzv. krčmaňské aféry a vůbec celého časového úseku od září 1947 do února 1948 je třeba nastínit si dobový kontext. Vypuknutí aféry v září 1947 totiž předcházelo několik let vývoje nejen v Československu, ale i v dalších zemích středovýchodní, severovýchodní a jihovýchodní Evropy. Tyto procesy pak vytvářely podhoubí pro politický střet mezi komunistickými silami a nekomunisty v ČSR. Bez uvědomění si mezinárodního kontextu, časových linií, souběhu mezinárodních a vnitřních procesů, jež na sebe navzájem reagovaly, není možné tzv. krčmaňské aféře zcela porozumět. Nejednalo se totiž o izolovaný moment regionálního charakteru bez přesahu. Tzv. krčmaňská aféra není dodnes bezezbytku objasněna. Zůstává za ní několik otazníků, ale i zničených lidských osudů. Tato kniha si neklade za cíl přijít s převratnými odhaleními a objevy, nýbrž předkládá na základě archivních materiálů uložených v Zemském archivu v Opavě, pobočce Olomouc, průběh celého vyšetřování a nesrovnalosti v postupu bezpečnostních a justičních orgánů, jež se při něm vyskytly. Cílem bylo podrobit analýze trestní spis vztahující se k celé kauze, a to v celé jeho šíři od prvních úkonů v Praze přes brněnské policejní kroky až po další šetření v Olomouci. Z časového hlediska jsme se zaměřili hlavně na období od září 1947 do února 1948, přestože jsme sledovali vývoj celého vyšetřování i po Únoru až do hlavního líčení v listopadu 1953. Smyslem bylo osvětlit hlavní hypotézy, nadnést hypotézy nové, přehledně vykreslit dobový kontext, začlenit aféru do mozaiky dalších kauz podzimu a zimy 1947–1948 v ČSR. Na základě novinového fondu VKOL (regionálních i celostátních periodik) jsme se snažili rozklíčovat informovanost veřejnosti o celé aféře, přístup jednotlivých stran Národní fronty k této kauze, určit jaký vliv měla tato kauza na strategii a aktivitu všech českých politických stran. V neposlední řadě bylo cílem postihnout i instrumentalizaci trestního práva v období třetí republiky. Tzv. krčmaňská aféra je totiž ukázkou ohýbání trestněprávních předpisů ze strany orgánů ministerstva vnitra, KSČ, ale i některých kruhů uvnitř národněsocialistické strany. Ukazuje zřetelně to, že politické strany využívaly své straníky uvnitř bezpečnosti. Prim v tom jednoznačně hráli komunisté. Tzv. krčmaňská aféra je i krystalickou ukázkou zápasu o to, aby se Československo mohlo charakterizovat jako právní stát. V tomto ohledu vynaložilo ministerstvo spravedlnosti v posledním půlroce třetí republiky úctyhodné úsilí. Na podzim roku 1947 se v Československu protnulo několik krizí. Tzv. krčmaňská kauza byla jednou z těch významnějších a vlastně jedinou, jež dodnes zůstává neobjasněnou. Pojďme se tedy vrátit do doby nepříliš vzdálené, ale přesto, a možná právě proto, zanesené mnoha mýty, dohady, neukončitelnými spory či moralizujícími rekriminacemi. 9
TŘETÍ REPUBLIKA – PŘEDPOKLADY A PŘÍPRAVA Krize roku 1938, její mnichovské vyústění, druhorepublikový pokus o nový stát, novou politickou skladbu a definitivní březnové rozuzlení roku 1939 zcela změnily mentalitu české společnosti. Formující se domácí i zahraniční odboj byly od počátku německé okupace zajedno v tom, že obnova republiky nemůže spočívat v prostém návratu k předmnichovským poměrům. 1 Především levicové skupiny vycházející ze sociálnědemokratických kořenů měly představu o revolučním posunu vnitřního politického a hospodářského systému doleva. Zestátňování ekonomiky, zjednodušování politického systému, posilování družstevních prvků, to byly ostatně návrhy všech domácích odbojových složek od vojenských přes centristické až po sociálnědemokratické skupiny. Komunisté v letech 1939–1941 nesehrávali v těchto úvahách významnou roli a jejich politika byla zcela odvislá od rozmarů Moskvy. Formující se zahraniční odboj kolem exprezidenta Beneše měl velmi ztížené počátky. Oproti jiným exilovým reprezentacím (především polské, belgické, holandské či norské) musel velmi bojovat o to, aby byl vůbec uznán za plnoprávnou vládu (přičemž slovo prozatímní až do roku 1942 symbolicky ztrpčovalo postavení exilového zřízení), musel se prosazovat proti mnichovanským kruhům jak v Londýně, tak v Paříži, musel hledat styčné plochy s domácím odbojem. K tomu všemu prezident Beneš hrál nejen o to, aby bylo obnoveno Československo, ale i o svoji politickou roli. Jeho postavení nebylo pevné, měl silné soupeře, především v podobě dlouholetého pařížského vyslance Štefana Osuského 2 a bývalého premiéra, schopného, zkušeného a diplomaticky nadaného Milana Hodži. 3 Beneš ale nakonec, na rozdíl od svých protivníků, získal uznání sil, jež byly v exilu rozhodující. Mohl se „opřít o podporu velké části československé vojenské a politické emigrace a jeho funkce se dočkala uznání celým demokraticky orientovaným domácím odbojem“. 4 1 Z ideologického a psychologického hlediska má pro československý zahraniční „benešovský“ odboj zásadní význam práce Demokracie dnes a zítra. Výchozí premisa pronesená v roce 1939: „Soudobá Evropa je dnes prostě už odsouzena politicky, ideově i morálně k zániku,“ byla odrazovým můstkem k diskontinuitě s první republikou. Viz BENEŠ, Edvard. Demokracie dnes a zítra. 8. vyd. Praha: Čin, 1948, s. 186. První verze práce vznikla ještě před válkou a vycházela z Benešových přednášek na univerzitě v Chicagu, doplněná pak byla v letech 1941–1942. Tato Benešova „konvergenční čítanka“ dnes může vypadat jako souhrn omylů a chybných předpokladů, ale ve své době oslovovala všechny centristické a levicové síly v Evropě i USA. Beneš vycházel ve svých úvahách z toho, jak zajistit pevnější postavení Čechů a Slováků, československého státu, a při těchto úvahách nemohl opominout roli SSSR a komunistického systému. Pokud by tato obrovská země nebyla schopna nějakého přiblížení k západním demokratickým hodnotám, potom by se jakákoliv restituční politika míjela svým smyslem. Byla by zpochybněna i samotná revoluce let 1914–1918. Konvergence Západu a SSSR byla tak nutností, přáním, základním předpokladem pro obnovu ČSR a pro možnost zajistit její nezávislost a, třebaže přizpůsobenou, „socializující“ demokracii. 2 Ten měl převahu hlavně v prvním „pařížském“ období. Více viz MICHÁLEK, Slavomír. Diplomat Štefan Osuský: 1889–1973. 1. vyd. Bratislava: Veda, 1999, s. 106–124. ISBN 80-224-0565-5. 3 K raným exilovým vztahům více viz KUKLÍK, Jan a Jan NĚMEČEK. Hodža versus Beneš: Milan Hodža a slovenská otázka v zahraničním odboji za druhé světové války. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1999, s. 39–89. ISBN 80-7184-828-X. 4 BÍLEK, Jan, Jan KUKLÍK, Erik MARŠOUN a Jan NĚMEČEK. Druhý exil Edvarda Beneše: fotografie z let 1938–1945. Vydání první. Praha: Historický ústav Akademie věd ČR, v.v.i., 2016, s. 28. ISBN 978-80-7286-293-1.
11
38
TZV. KRČMAŇSKÁ AFÉRA Krčmaňská kauza není do dnešních dnů zcela vyjasněna. Její dozvuky se táhly dlouho do padesátých let. Jaké skutkové okolnosti stály na počátku tohoto kriminálního činu a politického skandálu?
Pražské šetření Nezpochybnitelně bylo zjištěno, že 9. září 1947 kolem 15 hodiny podala osoba (muž) na poštovním úřadě č. 3 v Ostrovní ulici v Praze 2 tři obdobné balíčky adresované náměstku předsedy vlády a předsedovi druhé nejsilnější politické strany Československé strany národně socialistické (dále ČSNS) Petru Zenklovi, ministru spravedlnosti za tutéž stranu Prokopu Drtinovi a bezpartijnímu ministru zahraničních věcí Janu Masarykovi. Jako odesílatel byla uvedena u dvou balíčků určených národním socialistům K. Malá, Parfémy, Praha III., Nerudova č. 17. V případě Jana Masaryka byl jako odesílatel uveden K. Malý. Dne 10. září pak byly balíčky zaslané národním socialistům doručeny na předsednictvo vlády Petru Zenklovi a na ministerstvo spravedlnosti Prokopu Drtinovi. Po zalarmování policie byl třetí balíček zadržen na poštovním úřadě č. 11 ve Střešovicích. Z hlediska vyšetřování bylo důležité, že „Masarykův“ balíček byl intaktní a také to, že na něm byla uvedena špatná adresa. Naopak „dárky“ zbylým dvěma ministrům, jež měly příjemci evokovat doručení parfémů, byly již rozbaleny a řadu stop z nich již nebylo možné získat. Pracovníci ministerstva spravedlnosti a předsednictva vlády, podúředníci, tajemníci, sekretářky, zřízenci, ti všichni přišli s krabičkami do styku. Úředníci ministerstva spravedlnosti dokonce krabičku otevřeli a teprve poté zavolali bezpečnostní orgány. Podúředník ministerstva spravedlnosti Bohumil Šindler dokonce ve snaze ověřit, zdali jsou v balíčku opravdu parfémy, se zásilkou tloukl o stůl. 115 Na předsednictvu vlády se k balíčku chovali šetrněji, ale zde krabičku přeříznutím šňůrky, která spojovala víko s kazetou, rovnou pootevřeli a zastavilo je jen to, že z krabičky vyčnívaly drátky, což se jim konečně zdálo podezřelé. 116 Po převzetí krabiček bezpečnostními orgány provedl 11. září vojenský pyrotechnik kpt. Rudolf Gold společně
115 To alespoň ve své zprávě pro pražské státní zastupitelství tvrdily dva vedoucí speciálně vytvořené skupiny pro vyšetřování atentátu. Přednosta Kriminálního úřadu JUDr. Josef Görner a vrchní odborový rada a přednosta Ústředny Státní bezpečnosti Jan Hora, oba členové KSČ. Pražské vyšetřování vedla Oblastní úřadovna StB v Praze, Oblastní kriminální úřadovna v Praze spolupracovala. Zřízenec Šindler ve své výpovědi ze dne 11. září nic takového nezmínil. Buď to chtěl Šindler raději smlčet, nebo se Görner s Horou snažili podprahově vytvořit dojem, že zásilky byly sestaveny tak, aby k jejich výbuchu téměř nemohlo dojít. ZA Opava, pobočka Olomouc, fond Krčmaň, KSO I, TK XI 3335/47 1. část, Oblastní úřadovna státní bezpečnosti v Praze, č.j. 1214/47 taj., protokol sepsaný u OStb Praze dne 11. 9. 1947 s Bohuslavem Šindlerem, čísla folií neuvádím, jelikož jsou ve spisu vedena ve dvou řadách. Pro orientaci v trestním je vhodnější časová datace a uvedení původce dokumentu. 116 ZA Opava, pobočka Olomouc, fond Krčmaň, KSO I, TK XI 3335/47 1. část, předběžné oznámení Ministerstva vnitra Státnímu zastupitelství v Poraze ze dne 24. listopadu 1947.
39
92
HYPOTÉZY A SPEKULACE Na základě výše uvedených skutkových okolností si lze zrekapitulovat hlavní vyšetřovací verze, stanovit další hypotézy, případně se pustit i do spekulací, které jsou vždy s takto nevyjasněnými trestními případy s významným politicko-společenským dopadem spojeny. Z tohoto důvodu je třeba si určit, co můžeme považovat za prokázané, o co lze opřít všechny hypotézy a spekulace. Obecně akceptovaná je přítomnost čtyřlístků v balíčcích, mechanismus nastavený tak, aby při PRUDKÉM trhnutí explodoval, nemožnost sejmutí daktyloskopických stop u balíčků určených Drtinovi a Zenklovi, pravopisné chyby na adresách a průvodkách, chybně uvedená adresa u balíčku zaslaného ministru Masarykovi. V případě personálií za prokázané můžeme považovat angažmá komunistického poslance Jury Sosnara, na jehož popud spojky Vlasta Kučová a Alois Zapletal zadaly zakázku na výrobu a moření krabiček Janu Kopkovi. Za prokázané můžeme považovat i to, že Jan Kopka krabičky vyráběl i upravoval. Tato síť byla vyšetřováním dostatečně doložena, lze ji podepřít sérií přímých i nepřímých důkazů. Za prokázané lze považovat i to, že Jura Sosnar a jeho pomocníci stáli za ukrýváním zbraní na KV KSČ v Olomouci. A také jejich urychlený transport ze sídla krajského výboru na Gottwaldově třídě č. 10 do Hodolan k manželům Opluštilovým. Stejně v této subkauze můžeme mít za prokázaný fakt trestní zainteresovanosti dr. Karla Frinty. Subkauzu tzv. krčmaňské aféry týkající se skladišť zbraní tak můžeme považovat za v podstatě objasněnou a pozornost zaměřme na okolnosti týkající se pokusu o atentát.
Verze bezpečnostních orgánů Vyjdeme-li z výše stanovených předpokladů, potom se nejprve zaměřme na verzi, již vyšetřovala bezpečnost. Ta operovala s tím, že krabičky vytvořil pražský výrobce Stanislav Pilař, který je postoupil firmě Antonína Brázdy. Teprve na pobočce této firmy na Václavském náměstí v Praze došlo 4., nebo 5. září 1947 k odprodeji několika kusů těchto krabiček. Tímto bezpečnostní složky stanovily časovou linii spojenou s obdobím milionářské dávky, což by spojovalo případ se zostřenou atmosférou počátku září. Pachatel by pak měl pouhé čtyři dny na to, aby zkonstruoval výbušný mechanismus, usadil jej do krabiček, vše nachystal tak, aby MOHLO (nikoliv muselo) dojít k explozi, a 9. září 1947 je odeslat. Motivem mohlo být znechucení veřejnosti nad chováním nekomunistických ministrů včetně Jana Masaryka, nad jejich postojem v případě milionářské dávky. Tento motiv by dával i logiku a dobově si to taktéž většina veřejnosti myslela. Poněkud zvláštně se pak jevil nález originálních beden od třaskavin, jež byly ukryty v tůňkách (rybníčcích) v Braníku. Tuto podivnost zvyšuje i to, že do míst nálezu chodil často rybařit výrobce krabiček Pilař. Z logiky věci by pak bezpečnostní orgány měly napřít svůj vyšetřovací zápal na jeho osobu. Pilař mohl krabičky odprodat firmě Brázda za tím účelem, aby zmátl stopu. Zbylé krabičky pak mohl použít, osadit je výbušným mechanismem a sám odeslat na poště. Na základě takovéto úvahy by ovšem musely pražské vyšetřující orgány zahájit stíhání právě Pilaře. To by ovšem poškodilo KSČ, jelikož byl jejím členem. Takto 93
Svobodné slovo 5. července 1947. Vrcholné léto tohoto roku bylo plné politických událostí. Rozhodovalo se o účasti na Marshallově plánu, konaly se sjezdy ČSNS, sjezd legionářů apod. VKOL sign. III 99.908/ P.
130
Titulní list Svobodného slova z 12. července 1947. Odvolání účasti na Marshallově plánu. Bod zlomu. Mezinárodní krize dorazila do Československa. VKOL sign. III 99.908/ P.
131
Náměstek předsedy vlády Petr Zenkl při zápisu do pamětní knihy na olomoucké radnici, foto J. Juryšek, 1947. I on byl adresátem balíčku s „pekelným strojem“. VMO AV001151_02.
132
Petr Zenkl v Olomouci na radnici, foto J. Juryšek, 1947. Atentát se sice nevydařil, ale již následující rok musel Zenkl emigrovat. VMO AV_001151_03.
133
Titulní list Rudého práva z 11. září 1947. VKOL sign. IV 82.061.
140
Rudé právo 11. září 1947. První informace komunistického ústředního deníku o pokusu o atentát na nekomunistické ministry a hned s jasným, vše říkajícím titulkem. VKOL sign. IV 82.061.
141
208
Svobodné slovo 25. ledna 1948. Kreslený vtip zobrazující ministra Noska a za ním bublina k prasknutí nafouknutá komunistickými příběhy o fingovaném atentátu. Drtina pak drží v ruce špendlík. VKOL sign. III 99.908/ P.
Titulní list prokomunistického Dikobrazu z 27. ledna 1948. Mezinárodní a domácí krize byla pro řadu občanů těžko srozumitelná. Stejně tak tomu bylo s tzv. krčmaňskou aférou. VKOL sign. III 100.392.
209
BIBLIOGRAFIE: ALTE, Rüdiger. Die Außenpolitik der Tschechoslowakei und die Entwicklung der intenationalen Beziehungen 1946–1947. München: Oldenbourg, 2003. Veröffentlichungen des Collegium Carolinum; Bd. 96. ISBN 3-486-56617-2. AUGUST, František a Jan BENEŠ. Ve znamení temna: sovětská špionážní a podvratná činnost proti Československu v letech 1918–1969. Praha: Votobia, 2001. ISBN 80-7220-110-7. BAEVA, Iskra a Evgenija Ivanova KALINOVA. Bulgarien von Ost nach West: Zeitgeschichte ab 1939. Wien: Braumüller, ©2009. ISBN 978-3-7003-1639-8. BARNOVSKÝ, Michal. K profilu a činnosti Demokratickej strany (1944 –1948). Soudobé dějiny. 1996, roč. 3, č. 2–3, s. 219–246. ISSN 1210-7050. BÁRTA, Milan et al. Biografický slovník představitelů ministerstva vnitra v letech 1948-1989: ministři a jejich náměstci. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2009. ISBN 978-80-87211-25-0. BARTOŠ, Josef a Stanislava KOVÁŘOVÁ. Paměti obce Krčmaň: [1252–2002]. Krčmaň: Obecní úřad, 2002. BARTOŠ, Josef. Odboj proti nacistickým okupantům na Olomoucku v letech 1939–1945. Olomouc: Danal, 1997. Malá edice Společnosti přátel vesnice a malého města; sv. 1. ISBN 80-85973-29-4. BEDNAŘÍK, Petr. Český tisk v letech 1945–1948. In: KONČELÍK, Jakub, ed. et al. Rozvoj české společnosti v Evropské unii: (příspěvky z konference konané ve dnech 21.–23. 10. 2004). III, Média. Teritoriální studia. Vyd. 1. Praha: Matfyzpress, 2004, s. 132–144. ISBN 80-86732-35-5. BEDNAŘÍK, Petr, Jan JIRÁK a Barbara KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií: od počátku do současnosti. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3028-8. BELDA, Josef et al. Na rozhraní dvou epoch. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1968. Knižnice moderních dějin. BENEŠ, Edvard. Demokracie dnes a zítra. 8. vyd. Praha: Čin, 1948. BERGHE, Yvan van den. Velké nedorozumění? Dějiny studené války (1917–1990). 1. vyd. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1996. ISBN 80-85864-24-X. BIEBERLE, Josef. Marginálie o tajných službách na Olomoucku (po roce 1945) a jejich politická angažovanost. 2. [část]. Střední Morava. 2009, roč. 15, č. 28, s. 77–80. ISSN 1211-7889. BIEBERLE, Josef. Krčmaňský otazník. Puls: Noviny občanů Olomoucka. 3. 6. 1993, roč. 3, č. 62. Programový puls [čtvrteční příloha], s. 1. BÍLEK, Jan, Jan KUKLÍK, Erik MARŠOUN a Jan NĚMEČEK. Druhý exil Edvarda Beneše: fotografie z let 1938–1945. Vydání první. Praha: Historický ústav Akademie věd ČR, v.v.i., 2016. ISBN 978-80-7286-293-1. BORHI, Lászlo. Demokratický experiment, nebo brutální sovětizace? Maďarská cesta ke komunismu (1945–1948). Dějiny a současnost. 2007, roč. 28, č. 7, s. 40–43. ISSN 0418-5129. BOUČEK, Miroslav, Marta VARTÍKOVÁ a Miloslav KLIMEŠ. Program revoluce: ke vzniku košického vládního programu. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1975. Knižnice moderních dějin. BRENNER, Christiane. Mezi Východem a Západem: české politické diskurzy 1945–1948. Vydání první. Praha: Argo, 2015. Historické myšlení; svazek 68. ISBN 978-80-257-1399-0. BRENNER, Christiane. Perspektivy roku 1945. In: KOKOŠKOVÁ, Zdeňka, Jiří KOCIAN a Stanislav KOKOŠKA, eds. Československo na rozhraní dvou epoch nesvobody: sborník z konference k 60. výročí konce druhé světové války. Praha: Národní archiv, 2005, s. 257–263. ISBN 80-86712-32-X. 240
BRENNER, Christiane. Politický diskurs české společnosti v letech 1945–1948. Dějiny a současnost. 1999, roč. 21, č. 3, s. 41–42. ISSN 0418-5129. BRENNER, Christiane a Matěj SPURNÝ. Mezi tradicí a revolucí: kontinuita a změny v myšlení Edvarda Beneše po druhé světové válce. Dějiny a současnost. 2004, roč. 26, č. 6, s. 40–44. ISSN 0418-5129. BROD, Toman. Osudný omyl Edvarda Beneše 1939–1948: československá cesta do sovětského područí. Vyd. 2., upr., v Academii v tomto sv. 1. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0971-X. BROKLOVÁ, Eva et al. Československá ústava 1920: devadesát let poté: sborník textů. Vyd. 1. Praha: CEP – Centrum pro ekonomiku a politiku, 2010. Ekonomika, právo, politika, č. 83/2010. ISBN 978-80-86547-89-3. BROKLOVÁ, Eva. Československo na cestě k totalitarismu. In: KALETA, Petr, Michal PEHR a Petr VAŠEK, eds. Na pozvání Masarykova ústavu. 1. Praha: Masarykův ústav AV ČR, 2004. s. 137–144. ISBN 80-86495-23-X. BROŽOVÁ, Věra. Jura Sosnar. In: Slovník české literatury po roce 1945 [online]. Praha: © ÚČL AV ČR, inSophy, Studio Vémola, 2006-2008. Aktualizace 27. 10. 2006. [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=642 BUREŠ, Jan. Národní neštěstí nebo osobní tragédie? Vliv zdravotního stavu prezidenta dr. Edvarda Beneše na politické události v letech 1945–1948 ve světle pramenů a memoárů. In: KALETA, Petr, Michal PEHR a Petr VAŠEK, eds. Na pozvání Masarykova ústavu. 1. Praha: Masarykův ústav AV ČR, 2004, s. 109–121. ISBN 80-86495-23-X. BURSÍK, Tomáš. „Národu jsem vždy věrně sloužila a vědomě nikomu škodu neučinila.“ Františka Zeminová (1882–1962). In: FORMÁNKOVÁ, Pavlína, ed. Securitas imperii. 14. Vyd. 1. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2006, s. 271–280. ISBN 80-86621-26-X. ČEČRDLOVÁ, Jaroslava. Petr Zenkl: jeden z tvůrců československé demokracie. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 2010. Acta Universitatis Purkynianae Facultatis Philosophicae. Studia historica; 8. ISBN 978-80-7414-332-8. ČERNÝ, Václav a Nora OBRTELOVÁ, ed. Paměti 1945–1972. Vyd. 2., rozš. Brno: Atlantis, 1992. ISBN 80-7108-036-5. ČESKOSLOVENSKO. Vláda. Program nové československé vlády Národní fronty Čechů a Slováků, přijatý na prvé schůzi vlády dne 1. dubna 1945 v Košicích. Vyd. 1. Praha: Svět v obrazech, 1945. BUREŠOVÁ, Jana, ed. Dějiny Olomouce. 2. svazek. 1. vyd. Olomouc: Statutární město Olomouc, 2009. ISBN 978-80-244-2370-8. DAVIES, Norman. Boj o Varšavu: povstání Poláků proti nacistům 1944. V českém jazyce vyd. 1. Praha: Prostor, 2005. Obzor; sv. 64. ISBN 80-7260-147-4. DEJMEK, Jindřich. Edvard Beneš. Prezidentství třetí republiky. In: RYANTOVÁ, Marie et al. Českoslovenští prezidenti. Vydání první. Praha: Paseka, 2016, s. 101–121. ISBN 978-80-7432-500-7. DEJMEK, Jindřich. Československá diplomacie v únoru a březnu 1948. Příspěvek k mezinárodním aspektům komunistického převratu a k destrukci česko-slovenských demokratických sil stalinistickým režimem. Český časopis historický. 2010, roč. 108, č. 1, s. 70–113. ISSN 0862-6111. DEJMEK, Jindřich. Edvard Beneš: politická biografie českého demokrata. Část druhá, Prezident republiky a vůdce národního odboje (1935–1948). 1. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1473-1. 241
KRČMAŇSKÁ AFÉRA Tajemný pokus o atentát na československé ministry LUBOMÍR NOVOTNÝ
Bibliografie: Anna Vitásková Jazyková redakce: Tereza Vintrová Překlad summary: Jitka Horáková Obálka a grafická úprava: Miloš Korhoň Předtisková příprava: Martin Navrátil Tisk: Books print s. r. o. Náklad: 300 ks
Vydala: Vědecká knihovna v Olomouci, Bezručova 3, 779 11 Olomouc 1. vydání Olomouc 2017 ISBN 978-80-7053-316-1