Knihovna funguje v provizoriu, chci změnit nedůstojné podmínky

Městskou knihovnu v Přerově jsme navštívili, abychom se podívali, co připravuje její nová ředitelka Edita Hausnerová. Ta nastoupila na počátku letošního roku, přišla ze světa médií a jak sama říká, je ráda, že může věci měnit. Proč to v Přerově bude potřeba, o tom jsme si povídali v následujícím rozhovoru.

Zvenčí je patrné, že sídlíte v historickém objektu, který má svá nejlepší léta za sebou…

Máte pravdu, fungujeme v Přikrylově vile postavené za první republiky na Žerotínově náměstí, kam byla knihovna provizorně umístěna v padesátých letech. Ale jsme tu provizorně i v současnosti. Už existovalo v minulosti několik plánů, kam by se knihovna mohla přestěhovat, ale vždy to ztroskotalo na tom, že ten objekt město nakonec nabídlo někomu jinému. Jsme tudíž stále v prostorách, které jsou naprosto nevyhovující a nesplňují parametry, které by měla mít moderní knihovna ve 21. století. Jak jste si sám všiml, je to tu prostorově velmi malé. Proto hledáme s městem řešení celé situace.

Jak jste s hledáním řešení daleko?

Město Přerov zřídilo v loňském roce pracovní skupinu, která se usnesla, že nová knihovna by mohla vzniknout formou přístavby ke kinu Hvězda. Teď je otázkou, jak se k záměru postaví politici, radní a nakonec zastupitelé. Kino se nachází naproti velké nákupní galerie v Čechově ulici, která už dneska tvoří centrum města. Je tam velký pohyb lidí a vidím to osobně jako dobrou volbu. Mohli bychom využívat velký kinosál pro přednášky nebo jiné akce. V našich prostorách to samozřejmě není možné, takže si zatím pronajímáme různé sály ve městě. Jenže tam se dost těžko udržuje něco, čemu se říká korporátní identita. Lidé najednou nejsou v knihovně, ale v zasedací místnosti ministerstva zemědělství nebo městského úřadu. A tím knihovna ztrácí cenné body, pouto s uživateli. Musíme hlídat jejich počty kvůli kapacitě, je to zkrátka komplikované. Doufám, že se nám za těch 5–7 let podaří dostat do nových prostor.

Není to moc dlouhá doba?

Je to dlouhá doba, já vím. Jenže dřív než v letošním roce nebude definována veřejná soutěž, pak nás čeká celá řada dalších kroků a my jsme na úplném začátku. Víme, že ve fondech Evropské unie by pro novou knihovnu peníze byly, ale záleží na tom, co v nejbližších letech ještě utáhne městský rozpočet. Přerov je před stavbou nové radnice, domov pro seniory potřebuje další pavilon, a to je jen krátký výčet místních priorit.

Jak jste se vůbec k práci ředitelky knihovny dostala?

Přihlásila jsem se do výběrového řízení z pozice ředitelky Televize Přerov. Dlouhodobě mě zajímá problematika mediální gramotnosti a právě ta by měla být nosným tématem českých knihoven pro následující dva roky. Budu tak pokračovat v projektu podpory mediální výchovy na základních školách, který jsem před dvěma lety uvedla v život. Knihovny by neměly být jenom půjčovnami knih. Očekává se od nich participace na komunitním životě i vzdělávání. Jako člověk z venku netrpím profesní slepotou a ze své pozice mám možnost věci měnit. V Březnu – měsíci čtenářů jsme provedli dotazníkové šetření na školách a mezi čtenáři, protože chceme vědět, jaké služby jim vyhovují, nebo naopak proč do knihovny nechodí. Zpětná vazba od veřejnosti i mých kolegů je pro správné rozhodování v otázkách dalšího rozvoje městské knihovny klíčová.

Kromě stěhování, které je běh na dlouhou trať, co máte v plánu pro nejbližší období?

V rámci Přikrylovy vily, kde má přerovská knihovna hlavní zázemí, provádíme aktuálně velký přesun. Sklad knih, který zabírá velkou část přízemí objektu, stěhujeme do prostor bývalé galerie ATRAX. Vědecká knihovna v Olomouci nám pro tyto účely zapůjčila regály, za což bych chtěla moc poděkovat. Pomalu se nám rýsují další metry čtvereční navíc, které navíc odkryjí původní vitrážová okna, mozaikovou podlahu či krb, jež jsou součástí historické stavby. Bojujeme o každý metr i pro zaměstnance, jež nemají důstojné pracovní zázemí. Začátkem dubna jsem byla v Šumperku, kde mají nové komfortní prostory. S tím se my bohužel nemůžeme srovnávat. A tak pracujeme s tím, co máme a snažíme se najít možnosti, jak za stávajících podmínek zatraktivnit nejen prostory, ale i služby městské knihovny. Chceme pracovat i se zahradou, která kdysi patřila k vile. Z hlediska organizační struktury je na pořadu dne nový útvar, který se bude zabývat propagací knihovny, vzděláváním a projekty. Zatím se to dělalo spíše nahodile, bez jasně definované koncepce a strategie. Aby se knihovna mohla úspěšně rozvíjet, musí dostatečně rychle reagovat na měnící se společnost v kontextu ekonomických, společenských a technologických faktorů. Musí umět reagovat na její poptávku a být dostatečně transparentní.

Tomáš Chalupa