Manželství vznešených obyvatel olomouckého přemyslovského hradu JINDŘICH GARČIC
U
dálosti, o kterých budeme vyprávět, se udály přibližně před tisícem let. Vzhledem k malému množství spolehlivých dat se zde ocitáme, stejně jako historici, na nejisté půdě a velmi často si budeme, stejně jako oni, vypomáhat vytvářením pravděpodobných rekonstrukcí proběhlých dějů. A proto se zde také čtenář bude často setkávat s výrazy jako jsou případně, pravděpodobně, možná, či a jinými obdobnými slovy, která tento stav odrážejí. Uváděné příběhy obsahují svědectví o různých stránkách manželství příslušníků přemyslovského rodu v 11. století a všechny se vážou, některé přímo, jiné jen zprostředkovaně, k vznešeným obyvatelům tehdejšího olomouckého přemyslovského hradu. První zmínku o jeho existenci obsahuje Kosmova kronika česká (Chronica Boemorum) napsaná patrně v období let 1119–1125. Kronikář Kosmas (1045–1125) zde líčí okolnosti útěku tehdejšího olomouckého údělného knížete Vratislava (Vratislav I., narozený okolo 1031, zemřel 1092, olomoucký údělný kníže 1055–1056 a 1058–1061, český kníže Vratislav II. 1061–1085, český král Vratislav I. 1085–1092) před jeho starším bratrem, českým knížetem Spytihněvem (Spytihněv II.,1031–1061, český kníže 1055–1061). 4
Útěk Vratislava z olomouckého hradu se udál patrně v roce 1056. Abychom však zachovali všechny příčinné souvislosti, musíme se ještě vrátit přibližně o padesát let nazpět.
Prolog, příběh Oldřicha a Boženy
Tedy, píše se rok 1002 (případně 1006), kdy přichází na svět Břetislav (Břetislav I., narozený 1002 či 1006, umírá 1055, vláda na Moravě od roku 1019 či 1029 do roku 1034, český kníže 1034–1055), syn příslušníka přemyslovského rodu Oldřicha (narozený v rozmezí 971 až 991, úmrtí 1034, český kníže 1012–1033 a 1034) a neurozené ženy Boženy (zemřela po roce 1052). V době, kdy se setkal s Boženou, žil Oldřich v manželském svazku s Gutou (jindy nazývanou Jutou) německou šlechtičnou, či snad českou urozenou ženou, o které mnoho nevíme. Manželství nebylo šťastné. Guta byla údajně neplodná a lze jen stěží předpokládat nějaký citový vztah z Oldřichovy strany. Není nepochopitelné, že když na jedné z loveckých výprav Oldřich potkal přitažlivou selskou dívku, zamiluje se, dívku unese a ožení se s ní. Výsledkem jejich vztahu je narození syna Břetislava. Z hlediska tehdejších mravů bylo uzavření takového sňatku pociťováno jako krajně nevhodné. Nikoliv snad proto, že Božena byla již
