Člověka pro ráj jsi stvořila znova FRANTIŠEK VŠETIČKA
V
listopadu 1904 opouští Stanislav Kostka Neumann Prahu a svou manželku a s novou láskou odcházejí do Vídně. Pobyt v metropoli je značně nepříznivý, takže v květnu 1905 se oba ocitají v Řečkovicích u Brna, kde žili rodiče básníkovy nové družky. Oba milenci se přikláněli k anarchistické ideologii a vyznávali volnou lásku (dceru Soňu navíc nedali pokřtít). To ovšem pobuřovalo klerikální kruhy Řečkovic, takže po dvou letech byla dvojice z obce úředně vypovězena. Uchýlili se do blízkých Bílovic nad Svitavou. V tomto přírodním prostředí Adamovských lesů setrval Neumann až do května 1915, kdy musel narukovat a vypomoct senilnímu mocnáři vyhrát válku. Anarchistická dogmata, která básník již dříve opouštěl, vzala za své, když se krátce před narukováním oba sezdali. Anarchistické předsevzetí ustoupilo praktické možnosti zajistit budoucnost možné vdovy. Neumann prošel v moravském období velkou změnou, opustil symbolistně dekadentní východiska a podstatným způsobem oprostil svou poezii. Během válečného běsnění mu vycházejí tři závažné sbírky – Kniha lesů, vod a strání (1914), Bohyně, světice, ženy (1915) a Horký van a jiné básně (1918, 58
s ilustracemi Josefa Čapka; převážná část sbírky zařazena později do Knihy erotiky). Názvy druhé a třetí sbírky spolu s titulem souboru Kniha erotiky naznačují u Neumanna i proměnu tematickou – převládá u něj poezie milostná a erotická. Sbírce Horký van dominuje báseň Renouveau, jejíž jednotlivé strofy zakončuje refrénovitě jménem své nové lásky. Třetí strofa, poslední, zní: Tys do mlhy vzkřikla zvonci hlasu, až mlha v duhy slila se rosných krůpějí, ty celičkou svou skutečnost slunečného jasu jsi vroucím gestem dala na místo nadějí. Netřeba doufat, netřeba snít, je možno, možno, možno žít: člověka pro ráj jsi stvořila znova, Boženo Hodačová. Nejen tato báseň, ale celá sbírka je básnickým oslněním ženské krásy a milostného vztahu mezi mužem a ženou. V čase, kdy Neuman přibyl na Moravu, probíhala rusko-japonská válka, která vzbudila nemalý zájem o Japonsko a jeho kulturu. Tento zájem se objevil také u básníka, jednak v jeho fejetonech,
