Koupaliště v Písečné na Jesenicku – pohádka, která brzy skončila PAVEL MACHÁČEK
J
esenicko nikdy neoplývalo dostatkem vhod ných ploch ke koupání. Léčivé účinky vody se sice zásluhou Vincenze Priessnitze do staly do povědomí odborné i laické veřejnosti, pla vat v kraji pod Pradědem však uměl jen málokdo. V horských a podhorských oblastech, kde potoky měly dostatečný průtok vody nezbytný k pohonu katrů, hamrů a mlýnů, se nádrže k zadržování vody téměř nebudovaly a na rovinatém Javornicku a Vidnavsku byly nepříliš početné středověké ryb níky s rozmachem zemědělské výroby v průběhu 19. století postupně vysoušeny a rekultivovány. Na počátku 20. století, kdy tělovýchovné akti vity dostaly zelenou a doporučení k výuce plavání se objevilo i v dokumentech ministerstva školství, tak nebyla situace k naplnění požadavku plavecké gramotnosti vůbec příznivá. Teprve po vzniku Čes koslovenska vznikla v jesenickém regionu veřejná koupaliště (Jeseník, Zlaté Hory, Žulová, Vidnava, Javorník a Rejvíz), Tento pozitivní trend bohužel narušila druhá světová válka a následující události spojené s odsunem původního německého obyva telstva a dosídlením Jesenicka. Výstavba koupališť ve venkovských obcích se tak do volebních programů pětiletých plánů vrátila 36
až v 50. letech minulého století. Trendu jejich výstavby nahrávalo jak poválečné nadšení, tak také ještě poměrně nízká mobilita obyvatelstva, stejně jako technická nedostupnost vybudování si vlastního koupání. Navíc představa bazénu na vlastní zahradě byla v očích budovatelů nových časů kapitalistickým přežitkem, který sloužil jen ke zdůraznění přepy chu zbohatlíků. Požitek z osvěžení měl být dostup ný veškerému lidu. Ovšem podobně jako u řady jiných věcí v reálném socialismu šlo především o velké sliby. Státní moloch si totiž nedokázal po radit ani s tím málem, co zdědil, a řada původních koupališť na Jesenicku se propadala do dezolátní ho stavu. Velké plány tak zpravidla neopustily šuplíky stranických sekretariátů a k výstavbě koupaliště došlo reálně jen v Černé Vodě. To však nezname nalo, že by lidé netoužili po letních radovánkách. Přestože se u obcí kolem Jeseníku počítalo s tím, že jejich obyvatelé budou využívat moderní a velké koupaliště v okresním městě (vzniklo v roce 1932), v 60. letech se v Písečné zrodil ambiciózní projekt, který v mnohém předběhl dobu. Bohužel však neměl dlouhého trvání.
