Vodní dílo Plumlov PAVEL MAREK
N
a stavbu umělých přehrad prý při šli už staří Řekové v době bronzové 1600–1000 př. Kr. Tedy nic nového pod sluncem. K nám se ovšem tato vymoženost, pokud nebudeme uvažovat o rybnících, dostala až někdy na přelomu 19. a 20. století. Když císař František Josef I. v r. 1901 podepsal tzv. vodocenstný zákon, dostala vodní díla nejvyšší požehnání. Tehdy se začaly stavět přehrady na Chrudimce, Doubravici a Labi. Nádrže měly eliminovat problémy souvisejí cí s velkou vodou a záplavami, bylo třeba zásobovat jako houby po dešti vznikající průmyslové závo dy, snad poprvé se objevil jako naléhavý problém nedostatku pitné vody, a tak se stavěla vodní díla menšího objemu. A když končila 90. léta 19. sto letí a doba se překulila do 20. věku, po ochraně majetku a regulaci vodních toků, po zavlažování pozemků v letních měsících, po elektřině, rybolo vu, rekreaci a sportu, ale také po napojení měst na projektovaný kanál Dunaj–Odra–Labe, zatoužili také Moravané. Nejprve ti na jihu země. V Olekso vicích na Znojemsku na říčce Skaličce si v r. 1894 postavili čtyřmetrovou 330 m dlouhou hráz a je jich velký rybník je dodnes rájem vodních lyžařů a také nevítaných sinic. Druhá nejstarší přehrada 40
na Moravě vznikla v l. 1907–1912 na Bystřičce poblíž Valašského Meziříčí. V tomto případě si inspirátoři stavby počínali pragmatičtěji, i když na konec ve svém důsledku vybudovali také jen místo pro rekreaci: zpočátku se asi chtěli dostat za laciný peníz po vodě do Vídně, a tak plánovali přehradu pro napájení výše zmíněného průplavního kanálu. Brzy je však ničivé povodně přesvědčily o tom, že je nutno myslet i na bezpečnost. Dnes je „valašské moře“ jedinečné architektonicko-urbanistické dílo, kulturní památkou a rádi se v něm vykoupáme. Když zaleze sluníčko, máme na výběr – buď se vydáme do Vsetínských vrchů za turistikou, nebo jsme za hodinku v Luhačovicích. Na úpatí chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, v katastru Pozlovic, si můžeme koupit lázeňské oplatky, ale, když se počasí umoudří, vlézt také do vlnek třetí nejstarší moravské vodní nádrže – Luhačovické přehrady vybudované v l. 1912–1930.
Plumlovská přehrada očima historika
Nechybělo však mnoho a virtuální soutěž přehrad o bronzový stupínek mohli klidně vyhrát Pros tějováci. Když se totiž v roce 1908 sjeli do Brna poslanci Moravského zemského sněmu, dostali
