Pumpenkunz aneb podnikatel s věcmi kolem vody JIŘÍ LAPÁČEK
V
oda je v našich zeměpisných šířkách něčím naprosto samozřejmým. Po zku šenostech s velkými povodněmi již zase víme, jak se chovat, když je vody hodně. Zkušenost s nedostatkem vody jsme neměli možnost získat ani v historii, takže nemáme vůbec žádnou před stavu o tom, co by to znamenalo být dlouhodobě odkázán na minimum vody, tak jak je tomu v řadě afrických a asijských států. My si ale již neuvědo mujeme, jak to bylo s vodou u nás před sto lety. Tekoucí vodu z kohoutku tu nemáme zas tak dlou ho, moderní vodovodní systémy se u nás zaváděly na přelomu 19. a 20. století. A právě v té době rozvíjel své podnikatelské aktivity Antonín Kunz, který se narodil 16. listo padu 1859 v obci Dolní Sekyřany, nyní část obce Heřmanova Huť v okrese Plzeň-sever, i když on sám mluvil o Plzni jako svém rodišti. V žádos ti o udělení koncese k provozování strojnictví napsal, že navštěvoval obecnou školu a pak se prakticky vyučil ve strojírně Bohumila Bondyho v Praze-Bubnech. Odtud odešel na c. k. státní průmyslovou školu v Praze, po jejímž absolvování získal místo dílenského mistra v železárnách firmy Strousberg ve Zbirohu. V roce 1877 se přestěhoval
na Moravu do Přerova, kde v První přerovské stro jírně a slévárně Kokora a Waldmann pracoval jako asistent inženýra, později působil jako technický vedoucí slévárny. Zde se v roce 1883 poprvé oženil s Marií Josefou, dcerou dřevohostického měšťana Antonína Petra. Je možné, že s manželkou přišly i finanční prostředky na koupi domu čp. 355 v Horní uli ci v Hranicích, kde Kunz zřídil v roce 1885 svůj první strojírenský závod. Do obchodního rejstří ku u Krajského soudu v Novém Jičíně byla firma zapsána 14. září 1886 pod názvem Erste Mähr. Weisskirchner Maschinenfabrik und Metalgiesse rei Anton Kunz M. Weisskirchen. Zprvu šlo jen o opravy zemědělských strojů, které k němu vozili rolníci z okolí. Rychle ale podnikání rozvinul, vyráběl anebo objednával řezačky, hrabačky, pluhy, brány, válce a prodával se značným ziskem. Jeho podnikavý duch ale nezahálel. Když ve svém závodě opravoval a prodával pumpy, které objednával většinou od vídeňské továrny na pum py Rumpel a Niklas jako jediné firmy toho druhu v Rakousko-Uhersku, nedalo mu to a několikrát do Vídně zajel a dobře si všímal, jak zde probí hala výroba i jak byl podnik organizován. Odtud 63
