Mezinárodní folklorní festival Lidový rok ve Velké Bystřici Veronika Hrbáčková
Mezi významné kulturní akce Olomouckého kraje bezesporu patří Mezinárodní folklorní festival Lidový rok ve Velké Bystřici. V rámci našeho kraje se vedle Mezinárodního folklorního festivalu Šumperk (12.–17. srpna 2020) a Folklorního festivalu V zámku a podzámčí Přerov (vždy na začátku června; v letošním roce v souvislosti s nouzovým stavem v ČR zrušeno) jedná o největší akci s folklorním zaměřením. Festival patří na území naší vlasti k těm „mladším“, neboť byl založen v roce 1990, a v letošním roce má proběhnout jeho jubilejní XXX. ročník. Tradice festivalu souvisí s velmi oblíbenými bystřickými dožínkami ještě v předrevolučním období. Ty se konaly v září, vždy po sklizni. Dožínkový věnec se předával předsedovi místního národního výboru, ekonomovi a předsedovi družstva, pak následovala dožínková oslava spojená s kulturním programem zajišťovaným velkobystřickými obyvateli. S myšlenkou rozvinout zmíněnou slavnost do větší folklorní akce přišla v roce 1989 olomoucká spisovatelka, sběratelka pohádek a etnografka, v té době také umělecká vedoucí folklorního souboru Haná Velká Bystřice, paní Helena Lisická (1930–2010). Zpočátku byl festival zamýšlen jako národní přehlídka vybraných vesnických folklorních souborů, jejichž specifikem bylo ve svém programu předvádět také různé lidové zvyky a výroční obyčeje v autentické nebo stylizované podobě. Helena Lisická napsala v předmluvě bulletinu k prvnímu ročníku přehlídky: „Vítáme všechny účinkující děti i dospělé členy folklorních souborů. Těšíme se na jejich písně, tance, hry, zvyky a obyčeje, které přivezli ze svého kraje a domova. Lidový rok byl vždy spojen se životem venkovského lidu a provázel každého člověka od kolébky až do hrobu. V současné době plné proměn udržujeme lidové zvyky a obyčeje s úctou k našim předkům a v duchu národních tradic. Víme, že jsou základním kamenem národní
lidové kultury, a proto je chceme předat také dalším generacím.“ Tato slova se stala jakousi preambulí, kterou se organizátoři snaží stále naplňovat. Soubory na festivalu prezentovaly od začátku jevištní podobu jednotlivých výročních obyčejů a zvyků. Na Moravě se takovému pojetí lidové kultury žádný folklorní festival primárně nevěnoval. Prvních deset let vystupovaly hlavně vesnické folklorní soubory z Hané. Postupně však začali organizátoři zapojovat i městské a nehanácké folklorní kolektivy. Od roku 2005 dostala přehlídka mezinárodní rozměr, kdy se pravidelně účastnily dva až tři soubory ze zahraničí. Díky kontaktům paní Lisické se Lidového roku účastnili přední čeští etnografové a folkloristé jako Zdeňka Jelínková, Jaroslav Štika, Pavel Klapil, Oldřiška Čočková či Marie Mrvová. Tato jména bezesporu přispěla ke zvýšení úrovně festivalu. Festival si drží po celou dobu víceméně ustálenou strukturu: páteční startovní večer nabízí divadelní představení či koncert a nemusí být nutně folklorně zaměřený, na rozdíl od soboty, která je svým programem věnována dětem. Odpoledne vystupují dětské soubory, večer je věnován domácím a zahraničním souborům v poněkud uvolněnější atmosféře zakončené ohňostrojem. Neděli zahajuje mše svatá a dopolední vyhrávání lidových muzik. Následuje hlavní program – pásmo představení souborů z různých částí Moravy i Čech a zahraničních hostů. Pravidelným doprovodným programem je jarmark, kolotoče, stánky, výstava. Návštěvníci mohou ochutnat i ukázky regionální gastronomie nebo sledovat práci pozvaných řemeslníků. Festival v zářijovém termínu pořádá město Velká Bystřice ve spolupráci s folklorním souborem Haná Velká Bystřice a Hanáckým folklorním spolkem. Co se týká názvu, možná je trošku matoucí, že festival s názvem Lidový rok se koná v rámci projektu „Hanácký rok v Bystřici“. Kromě 61
