2 minute read

Čtvrté olomoucké literární

Čtvrté olomoucké literární toulky

(František Všetička: Olomouc literární 4, Hana Dziková – CULTUM, Olomouc 2020)

Advertisement

JIŘÍ POLÁČEK

Olomoucký literární vědec, beletrista a překladatel František Všetička (1932) náleží též k autorům různých literárních místopisů, mezi něž se dále řadí například Jaroslav Nečas, Vladimír Kovářík, Kateřina a Karel Piorečtí, Petr Kovařík s Blankou Frajerovou nebo Jaromír Slomek. Kromě svazků Morava a Slezsko literární (2008), Rakousko literární (2010), Polsko literární (2017) a Francie literární (2019) vydal soubory Olomouc literární (2002), Olomouc literární 2 (2014) a Olomouc literární 3 (2016), k nimž nyní přidal Olomouc literární 4. I této publikaci dal podtitul O literárních tvůrcích spjatých s Olomoucí a opět ji doplnil řadou vlastních fotografií evokovaných osobností a míst. Vybrané tvůrce seřadil – tak jako v předchozích třech svazcích – abecedně podle jejich příjmení.

Připomeňme, že v prvním souboru se zaměřil mimo jiné na Karla Sabinu, Karla Matěje Čapka Choda, Boženu Benešovou, Jaroslava Durycha či na Jaromíra Johna, ve druhém přiblížil třeba Jaroslava Vrchlického, Viléma Mrštíka, Otakara Bystřinu, Ludvíka Kunderu, Josefa Kořenka, Aloise Volkmana nebo Jana Žáčka. Do svazku Olomouc literární 3 zařadil například kapitoly o Antonínu Bočkovi, J. S. Preslovi, Jiřím Wolkerovi, Václavu Renčovi, Heleně Lisické, Haně Jechové–Voisine či o Drahomíru Šajtarovi. Jak vidno, jde o tvůrce z různých dob, známé i obecně neznámé nebo zapomenuté, s Olomoucí spjaté různou měrou.

Podobně Všetička pojal rovněž Olomouc literární 4. Ve dvaapadesáti kapitolách znovu pojednává o významných, obecně známých osobnostech, jimiž jsou František Palacký, Josef Dobrovský, František Bartoš, Edmund Husserl nebo Sigmund Freud, ale i Alois Musil, Václav Tille, Bedřich Václavek či Aloys Skoumal. Všímá si představitelů kultury 19. století Vincence Furcha, I. J. Hanuše, Jana Helceleta, J. K. Chmelenského, F. M. Klácela a V. K. Šembery, jakož i zasutých autorů, kteří nejsou ani v Lexikonu české literatury (například Antonína Dřízy nebo Františka Střížovského).

Poměrně velkou skupinu v jeho knize tvoří osobnosti spojené s Univerzitou Palackého: Jiří

Fiala, Josef Galík, Pavel Marek, Robert Smetana, Oldřich Richterek, Lucy Topoĺská či Naděžda Kvítková. Stranou nezůstali ani literáti tvořící ve 20. století i v současnosti, třeba Jaroslav Mazáč, Růžena Lukášová, Miroslava Tomanová, Jiří K. Hrubý a Jaroslav Schnerch (tito dva básníci mimoděk ukazují, že poezii dnes píše mnoho lidí, přičemž leckteří mají vydanou řadu sbírek). Své místo tu však mají i kazatel Jan Kapistran, letec František Fajtl nebo varhaník Antonín Schindler.

Jakkoli jde o tvůrce velmi různorodé, Všetička jejich fejetonisticky pojatými medailony dotváří – spolu s předchozími třemi olomouckými průvodci a v korespondenci s publikací Lukáše Motyčky a Veroniky Opletalové Literární procházky německou Olomoucí (2012) – obraz kultury v Olomouci, a to ve značném časovém rozpětí. Zároveň svět olomoucké kultury namnoze přesahuje; obohacuje naše poznání vybraných osobností i literární historie a záslužně oživuje naši kulturní paměť.

Jiří Poláček (*1951) je docentem katedry českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Jako literární historik a kritik se zabývá českou meziválečnou literaturou, ale i literaturou současnou. Je předsedou Společnosti Jiřího Mahena.

» polacek@ped.muni.cz

This article is from: