Moliére je klasika, nadchl mě Malý princ a Nedotknutelní, říká ředitel Moravského divadla Gerneš (Matěj Kučera

Moliére je klasika, nadchl mě Malý princ a Nedotknutelní,

říká ředitel Moravského divadla Gerneš

Moravské divadlo Olomouc letos připravilo pro své diváky hned několik her ze současné francouzské dramatické tvorby. Zeptali jsme se proto ředitele divadla Davida Gerneše na jeho vztah k Francii a na to, co chystá divadlo v následujícím období.

Pane řediteli, jaký je váš vztah k Francii a francouzskému divadlu?

K Francii nemůže mít člověk, který má blízko k divadlu a umění, všeobecně záporný vztah. Jedná se o zemi, jejíž estetika, glanc a smysl pro detail musí být inspirací pro každého. Samotná francouzská divadelní scéna vždy měla a má co nabídnout a je pro nás studnicí inspirace.

Vaše oblíbená francouzská divadelní hra nebo autor?

Nemůžu říci, že bych měl jednoho oblíbeného autora, ale samozřejmě klasikou je Molière a v poslední době mě mimo Nedotknutelných nadchlo zpracování Malého prince na divadelních prknech.

Francouzský repertoár v minulosti tvořil nedílnou součást nabídky Moravského divadla Olomouc. V období mezi světovými válkami, tj. ve „zlatém věku“ česko-francouzských vztahů, se francouzští autoři na moravských divadelních scénách objevovali nejčastěji. Jak je tomu v současnosti?

Ani v současné době tomu není jinak. Francouzská dramatická tvorba je pro nás velmi inspirativní, a to tak, že s nadsázkou lze říci, že sezóna 2019/2020 by mohla mít podtitul francouzská. Od září 2019 do konce tohoto roku jsme měli nebo budeme mít v premiéře tyto tituly: Nedotknutelní, Mamzelle Nitouche, Lovci Perel a Giselle. V repertoáru pak najdeme i další francouzské hry jako jsou Zvonokosy, Jméno nebo Orfeus v podsvětí. Vítá publikum tvorbu francouzské provenience?

Myslím, že publikum má především rádo dobré divadlo a úplně neřeší, kde byla hra napsaná, ale díky výborným francouzským dramatikům jsou jejich hry v repertoáru oblíbené a vítané.

Zařazujete především současné autory nebo občas dramaturg sáhne i k osvědčeným kusům?

Repertoár divadla má být pestrý mix, ze kterého si vybere každý, což se odráží v tom, jak se vybírají hry. Nelze inscenovat do nekonečna jen osvědčené tituly, ale hledat i nové cesty a možnosti, ale samozřejmě rádi šáhneme i po osvědčeném titulu.

Co je určující pro výběr francouzské divadelní hry?

Je to několik věcí, jednak musí zapadat do onoho mixu, o němž jsem hovořil, dále musí být hra vhodná pro soubor a v neposlední řadě musíte na hru mít autorská práva.

Představení Lovci perel. Zdroj: Moravské divadlo Olomouc/Jan Procházka.

Představení Lovci perel. Zdroj: Moravské divadlo Olomouc/Jan Procházka.

Představení Giselle. Zdroj: Moravské divadlo Olomouc/ Anna Rasmussen. Olomouc si letos připomíná kulatých sto let od založení české divadelní scény, která navázala na dřívější divadelní tradici. Do plánu oslav zasáhla pandemie covid-19. Jak jste oslavy koncipovali, co jste plánovali?

Mimo sta let českého divadla si ještě připomínáme 190 let budovy. Oslavy měly být velkolepé a vrcholit v létě na Výstavišti Flora. Bohužel kvůli situaci se nám povedlo uskutečnit jen zlomek, kdy jsme zvládli uspořádat několik venkovních představení v rámci celého Olomouckého kraje. V novém plánu počítáme uspořádat Den divadla, který proběhne 21. listopadu a pracujeme také na vydání jubilejní publikace.

Větší oslavy se tedy přesouvají na rok 2021?

Nyní usilovně připravujeme novou podobu oslav, které nejspíš proběhnou v létě 2021, kdy budeme slavit ukončení jubilejní sezóny.

Na co se můžeme v příštím roce těšit?

Doufejme, že se budeme těšit hlavně na normální život a na to, že budeme moci každý den chodit do divadla. My právě představujeme nový dramaturgický plán, ve kterém se můžeme těšit například na Zánik samoty Berhof v režii Miroslava Krobota, v zbrusu nového Louskáčka nebo na operu Nabucco.

Martin Kučera

Představení Nedotknutelní. Zdroj: Moravské divadlo Olomouc/Daniel Schulz.