WHOO! (White Hole Observatory Opava!)

Hvězdárna Fyzikálního ústavu v Opavě

TOMÁŠ GRAF

Observatoř byla vybudována před šesti lety stavební úpravou půdních prostor budovy Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě na Bezručově náměstí 13. Laminátová kopule observatoře má průměr 3,2 metru a je v ní umístěn zrcadlový dalekohled Meade o průměru 250mm na paralaktické montáži. Observatoř slouží jak k odborným pozorováním zejména proměnných hvězd, tak k pozorování hvězdné oblohy pro veřejnost.

Z observatoře je vzhledem k jejímu umístění na střeše budovy dobrý výhled na všechny světové strany. Nachází se sice poblíž centra Opavy, ale její umístění nechává střed města na severu a výhled na jih není nijak rušen veřejným osvětlením města. V denních hodinách je mnohdy působivý výhled směrem na západ s masivem Jeseníků na obzoru.

Dalekohledem se dají fotometricky měřit objekty noční oblohy pomocí CCD kamery, stejným dílem je však možné pozorovat vizuálně, kdy se pozorovatel dívá do okuláru přímo. Obojí se dá lehce měnit pouhým otočením překlápěcího hranolu. Studenti a návštěvníci tak mohou na vlastní oči pozorovat vícenásobné hvězdné soustavy, hvězdokupy, mlhoviny a vzdálené galaxie. Nesmíme zapomenout ani na planety, na jasnější komety a samozřejmě Měsíc v různých svých fázích.

Přes den je možné pozorovat Slunce. Jeho bezpečně sledování je možné s využitím speciálního slunečního filtru, který se umístí před tubus

Tomáš Graf. Zdroj: archiv autora.

Dalekohled v kupoli observatoře. Zdroj: archiv autora. dalekohledu a zeslabí tímto světlo Slunce na potřebnou úroveň. Na Slunci je možné pozorovat zejména sluneční skvrny, což jsou chladnější místa ve fotosféře Slunce.

Vlastní program odborných pozorování je zaměřen na CCD fotometrii astronomických objektů, zejména proměnných hvězd a tranzitujících exoplanet. U zákrytových proměnných hvězd se měří čas tzv. minima jasnosti soustavy, kdy jsou hvězdy vzájemně v zákrytu. Údaj o čase minima se pak využije v následujícím výzkumu. Nebo je možné měřit celou tzv. světelnou křivku, tedy závislost jasnosti soustavy na čase.

Na podobném principu je založeno také pozorování exoplanet. U těch je však pokles jasnosti mnohem menší a klade větší nároky na přesnost měření. Z takto napozorované světelné křivky se pak opět určí parametry exoplanety, čas tranzitu nebo další parametry.

V současné době probíhají na observatoři také pozorování pro dvě bakalářské práce zaměřené na spektroskopii hvězd. K tomu účelu je poprvé v místních podmínkách využíván spektrograf DADOS.

Observatoř WHOO! je v současné době z důvodů pandemie c-19 pro veřejnost uzavřena, ale až se situace změní, bude na webu observatoře opět zveřejněn harmonogram pozorování pro veřejnost.

V průběhu roku 2022 pak bude observatoř WHOO! modernizována a vznikne také pozorovací terasa, která bude vybavena mobilními dalekohledy. I když bude sloužit především studentům Fyzikálního ústavu, plánuje se její využití také k veřejným pozorováním noční oblohy.

Kontakty: WHOO! je součástí Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. Poštovní adresa: Fyzikální ústav SU v Opavě, Bezručovo náměstí 13, 746 01 Opava www.slu.cz/phys/cz/

Do dějin astronomie se zapsal také olomoucký rodák Valentin Stansel

ROSTISLAV KRUŠINSKÝ

Narodil se v roce 1621 a studoval na zdejší jezuitské koleji. Zajímal se o matematiku, rétoriku a astronomii a první dvě disciplíny také později vyučoval, nejprve v Praze, pak také v Olomouci. Krátce po konci třicetileté války se mladý jezuita hlásil o možnost působit jako misionář v Číně. Po několika odmítnutích byla nakonec jeho žádost přijata a na podzim roku 1656 odjíždí do Říma, kde se ještě půl roku věnuje matematice a fyzice spolu s tehdy již proslulým Athanasiem Kircherem. V květnu roku 1657 se konečně vydal na misii. Cestoval přes Francii do Lisabonu, kde se misionáři učili jazyk a seznamovali se s fungováním misií. Po delším pobytu v Lisabonu nakonec v roce 1662 vycestoval. Vyslán byl ale, vzhledem ke změně politické situace, opačným směrem, než zamýšlel. A to do Brazílie, do města Salvador ve státě Bahia. V místní jezuitské koleji pak působil od roku 1663 až do své smrti v roce 1705.

Valentin Stansel byl především astronomem, napsal hned několik knih a článků o svých astronomických pozorováních. Ještě v Čechách předsedal obhajobě nejméně dvou prací. Jeho jméno je tak spojeno s první publikovanou mapou měsíce na našem území, a sice v Propositiones Stanselova mapa Měsíce o průměru 72mm. Foto: Markéta Lehečková, VKOL sign. 9817-9.820.

selenographicae sive de Luna, Olomouc 1655 (sign. 9.817-9.820). V Brazílii se dále zabýval astronomií, své práce posílal do Evropy a ty zde byly publikovány pod jménem Estancel. V Brazílii mimo jiné napsal dílo Legatus uranicus sive Cometa (sign. 9.503) čili dílo o kometách a práci Uranophilus coelistis peregrinus sive Mentis Uranicae per mundum siderum peregrinantis extasis, ve kterém se zabýval možností cesty do vesmíru. Ta byla publikována v roce 1685 ve vědeckém časopise Acta Eruditorum vydávaném v Lipsku (sign. 26.998/2).

Frontispis knihy Propositiones selenographicae sive de Luna, signovaný J. K. Smíškem. Foto: Markéta Lehečková, VKOL sign. 9.817–9.820.