Na Jesenicku se čte hodně

Musíme vnímat naše čtenáře a jejich požadavky, na Jesenicku se čte hodně

Jesenická knihovna byla další zastávkou na naší obhlídce pověřených knihoven Olomouckého kraje. Sídlí v moderní budově, kterou si nemohou vynachválit. Náš rozhovor s vedoucí knihovny, paní Evou Pavlíčkovou, se ale točil i kolem toho, co se na Jesenicku čte nebo kam zmizeli nejmenší čtenáři.

Jak jste se vlastně dostala do jesenické knihovny?

Já jsem knihovnice celý život. Vystudovala jsem knihovnictví a začínala jsem v knihovně v Šumperku. Byla jsem tam dva roky, pak jsem se přestěhovala do Jeseníku za manželem a po mateřské jsem nastoupila do zdejší knihovny. Jsem tu už 27 let. Jsem s touto knihovnou skutečně hodně spjatá.

Jste už několik let v nové budově, řekněte nám o ní něco…

Jsou to přesně tři roky, co jsme v této budově. Předtím jsme působili v ulici Lipovská, knihovna byla v centru města, přímo u parkoviště, takže měla výbornou strategickou polohu. Musím říct, že jsme tam byli velmi spokojeni, ale byla to stará budova a nevyhovovala požadavkům na moderní knihovnu. Měli jsme tam problém se skladem, který byl jinde, muselo se to řešit. Teď máme sklad přímo v budově ve sklepě. To je pro nás velká výhoda. Pořád jsme hledali prostory pro novou knihovnu, až se v rámci projektu Česko-polské spolupráce opravil tento dům na knihovnu.

V čem vám nová budova více vyhovuje?

My jsme tím získali například velice pěkný hudební sál, kde máme možnost dělat přednášky. Máme zde i počítačovou učebnu a také, což je velice důležité, bezbariérový výtah. Rozjeli jsme tu spoustu akcí, kterých se účastní i vozíčkáři. Velmi si to tu pochvalujeme. Napřed jsme byli trošku v obavách z té nové lokality, že není v centru města, jak jsme byli zvyklí, ale ty klady jednoznačně převažují.

Jak se vám dařilo fungovat v dobách covidových?

V době covidu jsme se s tím poprali, myslím, výborně. Dole je recepce, takže výdejní okénko bylo tam a také jsme dělali i tzv. balíčky na přání. Výpůjčky byly nachystané a všechno fungovalo. Covid nám bohužel sebral dětské čtenáře. Postupně se vracíme na ta původní čísla, ale rozhodně se covid nejvíce projevil na úbytku dětských čtenářů.

Dětské oddělení dostalo dost na frak, abych tak řekla. V Jeseníku se hodně čte, ale jsou to hlavně dospělí. Když je dobrý den, přijde i sto čtenářů. Máme velmi šikovnou kolegyni, která se dětskému oddělení intenzivně věnuje, a doufáme, že od září se to zase rozjede. Pořídili jsme také bibliobox, takže lidé mohli vracet knížky do biblioboxu, což se nám rovněž velmi osvědčilo.

Takže nejvíce vám ubyli dětští čtenáři?

Také nám ubylo hodně těch úplně nejstarších čtenářů. V době covidu se dá bohužel předpokládat, že to možná nezvládli. Teď tu máme silně zastoupenou skupinu aktivních seniorů. Jiná kapitola je mládež. Ti samozřejmě moc nechodí, možná ve čtvrtém ročníku pro maturitní četbu. Přijdou spíš pro Zaklínače, mangy, nějaké komiksy, ale rozhodně to není nějaký masový jev. Takže tak je to se čtenáři. Třeba teď nám skončil Literární festival a tam už jsme měli velmi dobrou návštěvnost.

Jaké akce se vám osvědčily?

Velmi oblíbené jsou cestovatelské přednášky. Tam bez problémů naplníme sál s kapacitou padesát míst. Měli jsme tu Tomáše Kubeše, který povídal o návštěvě Černobylu, a to jsme měli plný sál. Proběhly přednášky o zdravém životním stylu a zdravé výživě, to funguje také velmi dobře a lidi to zajímá. Menší návštěvnosti bývají u autorských čtení, ale s tím se musí počítat. Jeseník není univerzitní město.

Jaké jsou vaše cíle a přání do budoucna?

Rozjeli jsme e-výpůjčky a chtěli bychom, aby se postupně i díky nim návštěvnost zvyšovala. Také doufáme, že budeme mít dostatek finančních prostředků na nákup knih, jejichž ceny poslední dobou hodně stoupají, a nebudeme ho tak muset omezit. Pokračovat bychom chtěli i v pořádání oblíbených akcí. Důležité je poslouchat čtenáře a vnímat jejich požadavky.

Co vlastně tady na Jesenicku čtenáři nejvíce čtou? Tipl bych severské detektivky?

Severské detektivky už mají podle mě ten největší boom za sebou. Čtenářům u nás také vadí, že tam jsou hodně cizí jména, těžko se jim v tom někdy orientuje. Nejvíc se čte Bílá voda od Tučkové, Mornštajnová, dobíhá Patrik Hartl, zapadá nám už Viewegh. Romány pro ženy jedou pořád, české detektivky jsou také velmi oblíbené. Osobně se těším, až se taky konečně dostanu k té Bílé Vodě. Tomáš Chalupa

Vedoucí knihovny Eva Pavlíčková. Foto: Tomáš Chalupa.