Lidské tělo. Anatomie člověka v tiscích 15.-18. století

Jeden z dřevořezů ze spisu Fasciculus medicine z roku 1491, který je vůbec první tištěnou knihou o anatomii.

Vědecká knihovna v Olomouci uchovává jeho první vydání.

Historie poznávání lidského těla Rozsáhlé historické sbírky Vědecké knihovny v Olomouci skrývají mimořádné bohatství. Správcům knihovny se v průběhu staletí podařilo vybudovat univerzální fond, který sloužil a stále slouží ke vzdělávání ve všech vědních disciplínách. Jedním z oborů, které jsou ve sbírkách knihovny zastoupeny mnoha stovkami svazků, je lékařství. Vědecká knihovna v Olomouci tak uchovává mnohá průlomová díla, na kterých lze ilustrovat pokroky lékařské vědy a měnící se chápání fungování lidského organismu.

Obdobná situace je také ve Veřejné vojvodské knihovně im. Emanuela Smołky v Opolí, obě partnerské instituce si proto za ústřední motiv své nejnovější spolupráce zvolily právě toto mimořádně atraktivní téma.

Výstava je pořádána při příležitosti 500. výročí narození jedné z klíčových figur historie lékařství Andrease Vesalia.

Potřeba názorně zobrazit úkony, které vykonával lékař na pacientovi, měla odezvu již v rukopisných knihách dávno před vynalezením knihtisku. Některá ustálená ilustrační vyobrazení lidského těla, například postava mnohočetně zraněného muže, postava s body na těle pro pouštění žilou nebo postava obklopená astrologickými znameními zvěrokruhu, byla z rukopisů převzata do tisků 15. až 18. století.

Vůbec první tištěnou lékařskou knihou je spis Fasciculus medicine od Johanna de Ketham. Inkunábule zhotovená v benátské dílně bratrů Gregoriových v roce 1491 byla velmi častou pomůckou při výuce medicíny.

Kethama pravděpodobně nemůžeme označit za autora, nýbrž spíše za držitele staršího rukopisu, který se stal podkladem pro pozdější tisk, jehož jeden exemplář uchovává také Vědecká knihovna v Olomouci.

Tištěných knih od druhé poloviny 15. století postupně přibývalo a stoupala také produkce lékařské literatury.

Nejprve se k jejímu ilustrování používal dřevořez, od poloviny 16. století tuto technologii postupně vytlačoval mědiryt. Vrcholné lékařské dílo 16. století ovšem bylo ještě doprovázeno obrazy tištěnými prostřednictvím dřevořezu. Byl jím spis De Humani corporis fabrica (O stavbě lidského těla), které vytvořil vlámský lékař, anatom a spisovatel Andreas Vesalius.

Vesalius došel k závěru, že tisíc let staré poznatky řeckého lékaře Galéna vycházely z pitev zvířat a jsou nepřesné. Své vědomosti proto v pouhých 28 letech sepsal v sedmi bohatě ilustrovaných svazcích. Získal uznání a byl jmenován dvorním lékařem císaře Karla V. a po jeho rezignaci i jeho syna Filipa II. Revoluční dílo se stalo základem novodobé anatomie. Vesalius je poprvé v historii rozčlenil podle dodnes platného anatomického systému. Tedy od první knihy, věnované kostře a chrupavkám, až k poslední části, popisující mozek a smyslové orgány.

Zásadní převrat v lékařské literatuře znamenal příklon k technice mědirytu, který svými možnostmi detailního propracování dřevořez zcela zastínil. S nebývalou věrností mohly být zachyceny detaily jednotlivých vyobrazení, včetně jednotlivých orgánů, tkání, žilek, pórů, kůže nebo vlasů. Dokladem může být spis Armamentarium Chirurgicum Johanna Sculteta, význačného chirurga 17. století, který shrnul dosavadní medicinské a chirurgické znalosti, uplatňované zejména v době třicetileté války.

Nové přírodovědecké objevy v 17. a na počátku 18. století vedly ke snahám budovat ucelené syntézy jednotlivých vědních oborů, tedy i v oblasti medicíny. Začaly vznikat souhrnné příručky a atlasy, vědecký a lékařský výzkum začal být častěji organizován v akademiích. Docházelo k dalším významným objevům a vynálezům a v době osvícenství se konečně dostalo uznání také chirurgům, stejně jako ostatním lékařům.

Průmyslová revoluce ve 2. polovině 18. století pak přinesla nebývalý hospodářský rozvoj, stejně jako rozmach výzkumu ve všech vědních oborech. Lékařské umění konečně dostalo solidní vědeckou základnu a pokrok v chirurgii vedl i k hledání nových cest a metod boje proti bolesti.

Jedno z vyobrazení skeletu z přelomového díla Andrease Vesalia O stavbě lidského těla.

Podobně jako mnozí jiní se Vesalius pro své názory dostal do sporu s církevní mocí, kterou byl dokonce donucen část svého vlastního díla zničit.

Lidské tělo

Anatomie člověka v tiscích 15.-18. století Termín konání: Říjen a listopad 2014.

Místo konání: Galerie Biblio, Vědecká knihovna v Olomouci, Bezručova 2.

Koncepce výstavy: Smyslem výstavy je prostřednictvím prvotisků a starých tisků z fondů Vědecké knihovny v Olomouci a Veřejné vojvodské knihovny v Opolí poukázat na vývoj zobrazování lidského těla od 15. století po osvícenství. Pomocí výstavních tabulí bude předvedena proměna vnímání a zobrazování lidského organismu, která šla ruku v ruce s rozvojem lékařství.

Expozice za využití typických příkladů podá přehled o vědeckých, uměleckých a mentálních změnách v zobrazování těla evropského člověka až do vypuknutí Francouzské revoluce. Návštěvník výstavy se seznámí s klíčovými osobnostmi historického vývoje, mezi kterými zaujímá čelné místo zmíněný Andreas Vesalius a jeho dílo De humani corporis fabrica (benátské vydání z roku 1568). Nebude chybět autor nejstarší tištěné anatomie z roku 1491 Johann de Ketham ani Hieronymus Brunschwig se svou Chirurgií (1497). Z dalších významných jmen lze uvést Hanse Gerdorffa, tvůrce Feldbuch der Wundartzney (1540), zakladatele moderní oftalmologie Georga Bartische (1583), lékaře francouzských králů Ambroise Parého s neméně zásadním spisem Opera Ambrosii Parei Regis Primarii et Parisiensis Chirurgi (1582) a řadu dalších postav.

Při sestavení expozice budou odborní pracovníci čerpat z fondů obou knihoven a po skončení výstavy bude převezena do Polska, kde bude také představena veřejnosti. Mezinárodní rozměr spolupráce bude zohledněn i při přípravě výstavního katalogu, který vyjde v dvojjazyčném provedení.

Autorský tým: Jiří Glonek, Mirosława Koćwin, Rostislav Krušinský, Petra Kubíčková, Lubomír Novotný Další informace: Vědecká knihovna v Olomouci, oddělení správy fondu a historických fondů, e-mail: hf@vkol.cz, tel.: +420-585 205 382.

Výstava vedle anatomických prací ukáže i vyobrazení některých lékařských zákroků, jako je například tato mědirytina císařského řezu ze Scultetova spisu Armamentarium chirurgicum.

Výběr hlavních dokumentů pro expozici BARTISCH, Georg von Königsbrück. Ophthalmoduleia. Das ist Augendienst. Newer und wolgegründter Bericht Von ursachen und erkentnüs aller Gebrechen, Schäden und Mängel der Augen und des Gesichtes…

Dreszden: Durch Matthes Stöckel, 1583. [28], 274, [8] fol.

BRUNSCHWIG, Hieronymus. Chirurgia. Argentinae: Johannes Reinhard dictus Grüninger, 1497. 126 ff. v 21 triterniích.

CASSERIUS, Julius. Julii Casserii Placentini etc. Tabulae Anatomicae LXXIIX omnes novae nec ante hac visae. Daniel Bucretius Vratislauiensis, Philos. et Med. D. XX. quae deerant suppleuit et omnium explicationes addidit. Francofurti: Matth. Mariani, 1632. 221 s.

GERDORFF, Hans von. Feldtbuch der Wund-Artzney: sampt vilen Instrumenten der Chirurgey Buch I.-VII. Zu Strassburg: Bey Hans Schotten zum Thyergarten, 1540. [6], CCX s.; XX s; CXVL s.

GRAAF, Regnier de. Regneri de Graaf de Mulierum Organis Generationi inservientibus Tractatus novus...

Lugduni Batav.: Ex officina Hackiana, 1672. [24], 334, [14] s.; 27 mědirytin.

KETHAM, Johannes de. Fasciculus medicine: similitudo co[m]plexionu[m] & elementorum. Venetiis: Per Johannes et Gregorius fratres de Forlivio, 1491. [13] listů.

Knijha wyborna o přirození a spusobo čtyř časuow ročnijch a dwanacti miesycuow. O biehu slunečnem přes dwanactera znamenie A co ktereho času činiti maš a čeho se warowati. Ktomu figura člowiečij o pausstieni z žil y baňkami zprawnie linami a počtem wyznamenana. O wyliti take mocy dwanactera znamenie. Netoliko lekařom ale y každemu člowieku welmi vžitečna. Plzeň: V Jana Pekka, 1528. 16 s.

LAURENTIUS, Andreas. Historia anatomica humani corporis et singularum ejus Partium multis controversiis et observationibus nouis Illustrata. Francofurti: Apud Matth. Beckerum impensis Theod. de Bry viduae ..., 1600. 1 tit.l., [22], 442, [28] s.

MANGET, Jean Jacques. Joh. Jacobi Mangeti... Theatrum anatomicum, quo non tantum integra totius corporis humani in suas partes, ac... particulas evoluti... fabrica... sistitur: Quaestiones difficiliores in arte prosectoria subinde enatae... reperiuntur: verum etiam quidquid ad rei anatomicae illustrationem pertinent, per... Tabulas Aeneas... explicatur. Adjecta sunt ad Calcem Operis... Barth. Eustachii Tabulae Anatomicae a... Joh. Maria Lancisio... explanatae... Genevae: Sumptibus Cramer et Perachon, 1716.

MORGAGNI, Giovanni Battista. Joannis Baptistae Morgagni Forolioiensis in Patavino Gymnasio ... Anatomes Professoris &c. Adversaria Anatomica Omnia… Patavii: Jos. Cominus, 1717-1719. 53, 103, 115, 91, 124, 137, [11], [2] s.

PARÉ, Ambroise. Opera Ambrosii Parei Regis Primarii et Parisiensis Chirurgi. Parisiis: Apud Jacobum Dupuys, 1582. [2], [6], 884, [18] s.

REISCH, Gregor. Margarita philosophica. Argentorati: opera Joannis Schotti Argentinensis, Chalchographi Civis, 1504. [329] ff., [2] příl.

SCULTETUS, Johannes. Joannis Sculteti Physici etc. Armamentarium Chirurgicum, olim auctum triginta novem Tabulis, tam veteres quam recenter excogitatas machinas et operationes exhibentibus… Amstelaedami: Apud Janssonio Waesbergios, 1741. [1] měd., [26], 690, [34] s., [86] měd.

SPIEGEL, Adriaan van de. Adriani Spiegelii Bruxellensis Equitis D. Marci etc. De humani corporis Fabrica libri decem: Tabulis XCIIX aeri incisis ... exornati; Opus posthumum Daniel Bucretius ... in lucem profert.

Venetiis: Apud Evang. Deuchinum, 1627. [10], 328, [12] s.

VERHEYEN, Philippe. Corporis humani anatomia, in qua omnia tam veterum, quam recentiorum anatomicorum inventa, ... describuntur, ac tabulis aeneis repraesentantur. Lipsiae: Apud Thom. Fritsch, 1705.

[2], [16], 622, [22] s., 31 mědirytin.

VESALIUS, Andrea. Andreae Vesalii Bruxellensis, invictissimi Caroli V. Imp. medici, De humani corporis fabrica libri septem: Cum Indice rerum et verborum memorabilium locupletissimo. Venetiis: Apud Franciscum Franciscium Senensem, et Joannem Criegher Germanim, 1568. [12], 510, [46] s.

Mědiryt z alba vydaného v roce 1731 Johannem Jacobem Scheuchzerem, který se pokoušel vysvětlit existenci Boha a biblické události prostřednictvím přírodních věd. Výjev zobrazuje stvoření a zplození člověka v jedenácti fázích od vývoje plodu až po jeho narození.

Vědecká knihovna v Olomouci Vědecká knihovna v Olomouci je krajskou knihovnou Olomouckého kraje a čtvrtou největší knihovnou v Česku. Od roku 1807 disponuje právem povinného výtisku a v současné době zpřístupňuje kompletní knižní a časopiseckou produkci z území celé republiky.

Součástí fondu jsou i cizojazyčné knihy a periodika v Německé a Anglo-americké knihovně, stejně jako rozsáhlá sbírka norem, patentů, zvukových CD a dalších multimédií. Samostatnou skupinu tvoří historické fondy s unikátními rukopisy, prvotisky, starými tisky a mapami.

Knihovna poskytuje knihovní a informační služby více než šestnácti tisícům registrovaných čtenářů. Vedle absenčních výpůjček a výpůjček do studoven fungují také meziknihovní výpůjční služby, které umožňují získat potřebné tituly i z jiných knihoven.

Součástí služeb je zajištění přístupu k elektronickým informačním zdrojům, mezi nimiž lze nalézt databáze odborných článků i archiv denního tisku. Na internetu lze také prohlížet neustále doplňované digitální knihovny s naskenovanými fondy. Pro veřejnost jsou pořádány pravidelné výstavy, přednášky, promítání, autorská čtení a další akce.

Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem.

Základní kontakty: Vědecká knihovna v Olomouci, Bezručova 3, 779 11 Olomouc. Tel.: +420-585 205 300, e-mail: vkol@vkol.cz, http://www.vkol.cz. Otevírací doba: Pondělí až pátek 8:30–19:00, sobota 9:00–13:00

Veřejná vojvodská knihovna Im. Em. Smołky v Opolí Veřejná vojvodská knihovna knihovna im. Emanuela Smołky v Opolí od roku 1951 uchovává a zpřístupňuje různé typy sbírek ze všech oblastí poznání, přičemž se zaměřuje zejména na regionální dokumenty.

Má ústřední postavení mezi knihovnami opolského vojvodství a jako organizátor zastřešuje mnoho vzdělávacích a kulturních aktivit.

Vedle běžné knižní produkce nabízí knihovna čtenářům početné sbírky audioknih, hudebních nosičů a filmů na DVD. Knihovna má ve svém fondu také národní a regionální časopisy, stejně jako letáky, pohlednice a fotografie.

Nejcennějšími fondy jsou sbírky historických rukopisů, starých tisků, uměleckých děl a historické kartografie uložené na zámku v Rogowě Opolském. Historické a regionální dokumenty jsou průběžně převáděny na digitální média a jsou k dispozici v digitální knihovně. Některé unikátní tituly jsou zařazeny do Národního knihovního fondu Polska.

Základní kontakty: Wojewódzka Biblioteka Publiczna im. E. Smołki w Opolu, ul. Piastowska 18-19-20, 45-081 Opole.

Tel. +48 77 40 66 430, e-mail: sekretariat@wbp.opole.pl, http://wbp.opole.pl