Příručka pro komercializaci na Univerzitě Palackého v Olomouci by Science and Technology Park of Palacký University in Olomouc

PŘÍRUČKA

PRO KOMERCIALIZACI

VÝSLEDKŮ VĚDY A VÝZKUMU NA UNIVERZITĚ PALACKÉHO V OLOMOUCI

Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci je pracovištěm UP. Poskytuje odborné poradenství akademickým pracovníkům, za městnancům a studentům UP v oblasti zajišťování ochrany duševního vlastnictví a je ho komerčního využití. Zprostředkovává doplňkovou činnost pracovišť a laboratoří UP, pomáhá se získáváním a koordinací zakázek. VTP UP je kontaktním místem pro firmy, které mají zájem o navázání spolupráce s výzkumnými pracoviš Univerzity Palackého. Zájemcům o podnikání pomáhá s přípravou podnikatelských záměrů, založením a rozjezdem firmy. Nabízí vhodné prostory pro podnikání.

VTP UP 2012 – 1. vydání

Vážené kolegyně a kolegové,

cílem této příručky je podat Vám, vědeckým pracovníkům, základní informace o možnostech využi výsledků Vašeho výzkumu a vývoje. Je to krásný pocit, přijít na něco nového. Objevem to ale nekončí. Stále větší počet výzkumníků by si přálo, aby se jejich myšlenka, kromě zveřejnění článku v pres žním časopise a získání RIV bodů, přetavila na nové služby usnadňující život nebo zdravější a příjemnější či bezpečnější produkty, než jsou ty na stávajícím trhu. Chtějí se zapojit do procesu, kdy je jejich výsledek práce rozvinut a nakonec přijat trhem. Chtějí, aby jejich práci ocenilo nejen pár desítek kolegů, ale sta síce či miliony lidí. Lidí, kterým jejich vynález usnadní, či dokonce zachrání život. A navíc, kdo by nechtěl trávit méně času při psaní grantů a hodno cích zpráv? Nevěnovali byste raději tento čas dalšímu výzkumu, rodině, přátelům a koníčkům? To vše Vám může přinést převod Vašich výzkumných výsledků do praxe. Transfer technologií a znalos je v některých případech završený tzv. „komercializací“, což je proces vedoucí k využi nápadů, jejich využi ve formě produktů a služeb a umístění na trh. Komercializace je něco, co stále

více vědeckých pracovníků vítá jako opravdové završení své práce. Prostředníkem pro komercializaci na naší univerzitě je Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci (VTP UP). Tato příručka popisuje, co je to proces transferu technologií a jejich komercializace a jak Vám v tomto procesu může Vědeckotechnický park UP pomoci. Zajímá Vás toto téma a nechce se Vám číst? – jednoduše zavolejte na 585 631 420 nebo napište e-mail na recepce@vtpup.cz. Domluvíme si schůzku. Další možností je přečtení RYCHLÝCH INFORMACÍ na následujících stránkách této publikace, kde se dozvíte to nejpodstatnější. V této příručce nenajdete všechny informace o ochraně a využi duševního vlastnictví – to by musela být velmi rozsáhlá. V PODROBNÝCH INFORMACÍCH přinášíme ucelený pohled na některé čás z této široké problema ky.

RYCHLÉ INFORMACE Na několika stranách se dozvíte, čemu říkáme „transfer technologií“ a „komercializace“. Popíšeme proces transferu technologií a možnos , jak vám v něm může VTP UP pomoci.

Duševní vlastnictví se dělí do dvou skupin: průmyslové vlastnictví (patenty, užitné a průmyslové vzory, ochranné známky) a autorská díla (počítačové programy, literární, vědecká, hudební a další díla).

Co je to duševní vlastnictví?

Jak chránit duševní vlastnictví?

Každý výzkumný pracovník může být původcem vynálezu, který představuje nejen přínos pro vědeckou veřejnost, ale může být využitelný i v běžném životě. Tento výsledek Vaší činnos může být světově ojedinělý a při správně zvoleném způsobu ochrany může kromě bodů do RIV a uznání Vašich kolegů přinést univerzitě i původcům vynálezu další finanční prostředky. Mezi duševní vlastnictví patří všechny výsledky tvůrčí činnos , které jsou nové a hospodářsky využitelné. Z pohledu práva představuje duševní vlastnictví typ majetku, který může požívat právní ochrany na základě zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, zákona o užitných vzorech, zákona o ochranných známkách a autorského zákona.

Nejjednodušší ochranou duševního vlastnictví je utajení. V některých případech má svůj význam. Mnohdy je ale lepší chránit duševní vlastnictví podáním přihlášky k ochraně. Pokud bude ochrana udělena, požívá vlastník chráněného řešení po určitou dobu na určitém území zákonné ochrany před konkurencí. Chráněné řešení pak nesmí být vyráběno nebo jinak využíváno jinou osobou, než je vlastník, případně ten, komu dal vlastník souhlas k využi . Výměnou za tuto ochranu však musí zveřejnit podstatu technického řešení a popsat je tak jasně, aby je mohl jiný odborník uskutečnit. Po skončení ochranné lhůty se pak toto řešení stává volně využitelným. Ochranu technických řešení v ČR zajišťuje Úřad průmyslového vlastnictví se sídlem v Praze.

RYCHLÉ INFORMACE Ochránit lze pouze to, co je zcela nové. Pokud zveřejníte výsledek svého výzkumu před datem podání přihlášky k ochraně, stává se výsledek Vaší vědecko-výzkumné činnos veřejně známým a není již možné tento výsledek právně ochránit. Zveřejněním se rozumí zejména publikace v odborném časopise, prezentace na konferenci, uvedení na posteru, použi informací ve výuce, zveřejnění na webových stránkách, sdělení informací dalším osobám, které nemají podepsanou smlouvu o mlčenlivos . Vše výše uvedené je možné realizovat, ale až po podání přihlášky k průmyslové ochraně. Ochrana autorských děl je neformální. Na rozdíl od předmětů práv průmyslového vlastnictví (vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky) není potřeba pro získání ochrany činit další kroky (podání přihlášky). Práva k autorským dílům jsou dána okamžikem vzniku příslušného autorského díla (malba, článek, nahrávka…)

Co je to transfer technologií? Technologický transfer (případně transfer znalos , jak se nyní začíná používat) je přenos znalos a vynálezů z výzkumné ins tuce k veřejnos . Transfer technologií zahrnuje publikace, výuku studentů, výměnu informací na konferencích nebo třeba spolupráci s firmami.

Co je to komercializace? Komercializace je završení transferu technologií (univerzitních vynálezů a know-how), kdy za tento transfer dostává univerzita zaplaceno. Typickým příkladem komercializace je prodej patentů a poskytnu licencí a zakládání společných firem, smluvní výzkum, výzkum na zakázku, analy cké práce či poradenství. Aby mohl být transferovaný výsledek komerčně využitelný, vstupuje do klasického modelu „výzkum – publikace poznatků“ mezičlánek ochrany duševního vlastnictví.

Bene ity pro výzkumníka Přínosů z komercializace je spousta. Výzkumníci kupodivu mnohdy nestaví na první místo finanční přínos. Hlavní mo vací výzkumníka může často být i to, že vidí, že jsou jeho výsledky využívané v praxi. Je to krásný pocit vidět vynález v praxi – užívaný v každodenním životě, ve specializované aplikaci nebo třeba ve vysoce specializovaném lékařském produktu. Komercializace nabízí:  cenné zkušenos  posiluje akademickou reputaci  je to nejlepší cesta, jak představit Vaši inovaci vědecké komunitě a konečným uživatelům  původce patentu může získanou finanční odměnu použít na další financování svého výzkumu

RYCHLÉ INFORMACE  zvýšení osobního příjmu  vytváří pracovní možnos pro studenty a doktorandy, kteří se mohou zapojit do komercializace Vaší myšlenky nebo i své  může to být zábava, akademič pracovníci si osvojí nové dovednos při spolupráci s průmyslem a lidmi, kteří posuzují jejich vynález nejen z vědeckého hlediska, ale zejména z pohledu jeho možného finančního přínosu  získáte nový pohled na možnos vlastního výzkumu

Čím pro Vás je VTP UP užitečný? VTP UP je mostem mezi vědeckým a podnikatelským světem. Plní úlohu pomocníka a podpory vědeckým pracovníkům při komercializaci. Iden fikuje obchodní potenciál na UP a spojuje akademické pracovníky s firmami, které hledají jejich znalos . Pomáhá s ochranou výsledků výzkumu, podáním žádosti o patent nebo užitný vzor a jejich dalším využi m v podobě licenčních smluv nebo zakládání spin-oﬀ společnos .  zajis me prvotní rešerši v patentových databázích (zjištění současného stavu techniky)  pomůžeme s žádos o ochranu (přihláška patentu, užitného vzoru, ochranné známky) a s celým procesem komercializace  zpracujeme nabídku Vašich služeb pro potenciální uživatele a spolu s Vámi budeme hledat vhodného partnera pro využi Vašeho vynálezu nebo služeb prostřednictvím našich kontaktů

 máme přehled o vědeckých týmech, přístrojích, nabízených službách napříč univerzitou a o všech patentových přihláškách a přihláškách užitných vzorů, vše vedeme přehledně na webových stránkách VTP UP  připravíme žádost o dotaci z programu „Inovace – Patent“ na získání 75 % nákladů patentové ochrany  pro podporu společných projektů s firmami pomůžeme s administra vou spojenou s přípravou žádos o dotaci z programů Technologické agentury České republiky a Ministerstva průmyslu a obchodu (programy ALFA, TIP…)  koordinujeme jednání s firmami při stanovení podmínek spolupráce  pomůžeme se založením spin-oﬀ společnos s majetkovou účas univerzity i s přípravou a založením Vaší vlastní firmy a také se zpracováním podnikatelského záměru  zprostředkujeme jednání s finančním investorem  nabídneme vhodné prostory pro start Vašeho podnikatelského záměru – kanceláře, laboratoře, výrobní prostory  díky pravidelným seminářům v rámci VTP UP akademie můžete navštěvovat vzdělávací semináře v oblas ochrany a využi výsledků vědy a výzkumu  zbavíme Vás staros s administrací kolem zakázek

Poradenské služby VTP UP jsou pro Vás zcela zdarma.

RYCHLÉ INFORMACE Jaké jsou možné formy „komercializace“? 1. Prodej patentů, poskytování licencí a zakládání společných irem Většinou finančně nejzajímavější, ale velmi obtížný a méně častý způsob. Výsledek výzkumu je ochráněn ve formě patentu, užitného vzoru, průmyslového vzoru nebo podle autorského práva. Následně je vyhledán možný uživatel vynálezu, kterému je patent prodán nebo licencován. V případě prodeje je patent prodán za jednorázovou cenu, která je příjmem UP. V případě licencování plynou univerzitě příjmy z licenčních poplatků, které jsou nejčastěji na bázi několikaprocentního podílu z obratu výrobků. Možné je i založení společné firmy, kterou zakládá výzkumník, s majetkovým podílem Univerzity (univerzitní podíl tvoří licence patentované technologie) a případně i investora. Příjmy plynou univerzitě ze zisku této společnos . 2. Společné výzkumně-vývojové aktivity (smluvní výzkum) Společný, většinou dlouhodobější a komplexnější výzkum realizovaný společně s firmou. Výsledky výzkumu jsou rozděleny podle uzavřené smlouvy většinou mezi oba subjekty. Jedná se o dlouhodobé společné výzkumně-vývojové ak vity badatelského pracoviště a komerčního subjektu, realizované na základě uzavřené smlouvy. Smlouva řeší rozdělení výzkumných úkolů, termíny plnění, způsob financování, odpovědné osoby, způsob řízení projektu a rozdělení případného duševního vlast-

nictví. Společný projekt většinou navazuje na předchozí výzkumné ak vity. Smluvní strany by si měly definovat, jaké duševní vlastnictví do projektu vkládají, a to i tehdy, pokud není chráněno patenty. Snahou je budovat dlouhodobá strategická spojenectví s komerčními subjekty generující tyto projekty. U společného výzkumu využívají obě strany unikátní kapacity, které se nedají jednoduše nahradit a cíle výzkumu bez těchto kapacit není možné dosáhnout (zapojení obou kapacit je podmínkou výzkumu). Dochází k obousměrné výměně znalos . V současné době je tato cesta považována za nejperspek vnější cestu spolupráce akademických a komerčních subjektů. 3. Poradenství a výzkum na zakázku Výzkum na objednávku firmy může být dlouhodobější i časově méně náročný. Výzkumné činnos nebo konzultace jsou prováděné osobně akademickým pracovníkem a řeší specifický problém firmy. Předmětem bývá komplexnější problém, jehož řešení vyžaduje využi kapacity univerzity. Nedochází však k přenosu know-how z firmy na UP. Jedná se o standardní doplňkovou činnost, kterou na UP definuje směrnice B3-06/3-SR Hospodaření v režimu doplňkové činnos na UP. Výsledky většinou patří firmě, která výzkum objednala (toto a další ujednání je stanoveno ve smlouvě o dílo, která se na tento typ spolupráce obvykle uzavírá). Jedná se o ru nní, ale významnou součást ak vit badatelských pracovišť.

RYCHLÉ INFORMACE 4. Služby – analytické práce, měření a využití know-how Krátkodobá měření a analýzy na zakázku v oblastech, ve kterých disponujete know-how, které není na trhu běžně dostupné. Služby zpravidla vyžadují využi stávajícího přístrojového vybavení univerzity a znalostí výzkumných pracovníků ve prospěch vnějších subjektů za úplatu. Mělo by se jednat o nabídku specializovaných služeb, a ne o konkurenci existujícím zkušebnám a komerčním poskytovatelům těchto služeb. Jedná se o bezrizikový a častý způsob spolupráce s firmami. Tyto spolupráce se vyznačují nižším finančním objemem, ale může z nich vzniknout významnější a opakovaná spolupráce. 5. Specializovaná školení Realizace specializovaného školení v oblas , ve které disponujete exper zou nebo ojedinělým know-how. Všechny služby a dodávky UP musí být nabízeny za tržní ceny. UP hospodaří s veřejnými prostředky, proto musí postupovat tak, aby žádnému subjektu neposkytla výhodu, která by mohla narušit hospodářskou soutěž. Poskytnu m služeb za nižší než tržní ceny či ceny plně nepokrývající náklady a přiměřený zisk se univerzita dopouš nedovolené veřejné podpory a může být následně sankcionována finančním úřadem. (Rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací)

Kontaktujte VTP UP:  před publikováním a prezentací výsledků Vašeho výzkumu  pokud Vás napadlo prak cké využi Vašeho výzkumu  před m, než vejdete v jednání se zájemcem o výsledek Vašeho výzkumu  pokud máte podnikatelský záměr, který souvisí s Vaší činnos výzkumníka nebo i s jakoukoli jinou oblas Vašich ak vit, a přemýšlíte o tom, zda založit vlastní firmu  pokud se Vy nebo Vaši studen chtějí dozvědět více o problema ce ochrany a využi duševního vlastnictví  pokud některý Váš student má zajímavou myšlenku, ať už unikátní, nebo s prak ckou aplikací  pokud disponujete know-how, o které by mohly mít zájem firmy  pokud máte volné kapacity přístrojového vybavení, které by mohly využít firmy pro měření a analýzy  pokud chcete požádat o společný grantový projekt s firmou

RYCHLÉ INFORMACE Proces komercializace Proces „komercializace“ závisí na jejím předmětu. Pokud nabízíte volnou výzkumnou kapacitu či využi Vašich odborných znalos v podobě poradenství pro firmy, může být tento proces velmi rychlý (v řádu týdnů). Skládá se z propagace nabídky pracovišť UP, vyhledání a oslovení možných zákazníků, zpracování konkrétní nabídky, dojednání kontraktu, jeho realizace a vyúčtování. Nicméně pokud se budeme zabývat komercializací vynálezu chráněného patentem, je tento proces o mnoho složitější a časově náročnější (měsíce až roky). 1. fáze: výzkum Pokud VTP UP v této fázi ví o připravovaném vynálezu, může provést rešerši v dostupných patentových databázích pro zjištění unikátnos a chránitelnos Vámi připravovaného vynálezu, následně vyhledat možné zájemce a připravit se na další fáze komercializace. Kontaktujte tým VTP UP co nejdříve, nejlépe již v okamžiku, kdy se začne rýsovat možnost nového vynálezu. 2. fáze: oznámení o vytvoření předmětu průmyslového vlastnictví (vynálezu) Pokud při svém výzkumu dosáhnete výsledku s komerčním potenciálem (např. vysoce unikátním nebo s prak ckým využi m), je nutné to do 14 dnů oznámit rektorovi UP nebo VTP UP. Vzor oznámení je k dispozici na stránkách VTP UP v sekci „Ke stažení“. Rádi jej vyplníme s Vámi.

3. fáze: posouzení vynálezu Posouzení vynálezu, zda je zralý na to, aby byl prak cky využitelný, a bylo by tudíž vhodné jej ochránit, a zda je perspek vní pro komercializaci. VTP UP provede nebo doplní průzkum patentových databází, jednoduchý průzkum trhu (výhody nového řešení, zda řeší skutečný problém, velikost trhu, překážky vstupu na trh, zájem možných partnerů). UP na základě tohoto procesu rozhodne, zda o vynález má zájem a bude jej chránit, případně zda nemá o ochranu zájem. Při posuzování komerčního potenciálu je také velmi důležitým kritériem dostatek financí na ochranu a také zainteresovanost výzkumného pracovníka a jeho ochota se komercializací zabývat. V případě, že UP nemá o právní ochranu vynálezu zájem, přechází práva na předmět průmyslového vlastnictví přímo na výzkumníka (původce), který si tento vynález může nechat ochránit sám a stává se i jeho vlastníkem. Náklady na ochranu i následnou komercializaci však nese přímo původce. 4. fáze: ochrana vynálezu Výzkumník ve spolupráci s VTP UP posoudí možnos ochrany (patent, užitný vzor, utajení…) a spolu s patentovým zástupcem připraví a podá přihlášku na ochranu. VTP UP může pomoci s výběrem vhodného patentového zástupce a podáním přihlášky včetně administra vní podpory.

RYCHLÉ INFORMACE 5. fáze: hledání zájemce o využití uživatele vynálezu Hledání příjemce technologie, který je schopen novou technologii přivést na trh. Může se jednat o již existující firmu či ins tuci nebo nově založenou firmu se vztahem k UP. Pokud se bude jednat o novou firmu se vztahem k UP, pomůže VTP UP s jejím založením.

8. fáze: příjmy Příjmy z licencí mohou být stanoveny jako procento z obratu prodaných výrobků a služeb, které využívají licencovaný vynález, z pevné roční platby, kombinací těchto metod nebo jakkoliv jinak na základě domluvy obou stran. Příjmy z licencí vyúčtovává pracoviště výzkumníka nebo VTP UP a jsou rozdělovány v souladu se směrnicí UP.

6. fáze: licencování Pokud existuje uživatel, který by technologii využil, je třeba připravit licenční smlouvu. Licenční smlouva je kontrakt mezi univerzitou a uživatelem výsledků výzkumu a vývoje o rozsahu využívání vynálezu, vzájemných právech a povinnostech, o ceně za jeho využívání a další ujednání. Na přípravě licenční smlouvy se podílí výzkumník, Právní oddělení UP a VTP UP.

V případě ochrany a využi průmyslového vlastnictví postupujeme podle směrnice B3-09/1-SR Realizace práv průmyslového vlastnictví na Univerzitě Palackého v Olomouci. V případě založení spin-oﬀ společnos postupujeme podle směrnice A-11-2011 Pravidla pro vkládání peněžitých a nepeněžitých vkladů Univerzity Palackého v Olomouci do právnických osob.

7. fáze: komercializace Licenční partner pokračuje ve vylepšování technologie a s jejím využi m vylepšuje svůj produkt nebo službu. Připravuje nové produkty nebo služby, získává zákonná povolení k prodeji, provádí marke ng, dává produkt či služby na trh a zajišťuje servis.

PODROBNÉ INFORMACE V následující části této příručky se dozvíte, jak je na naší univerzitě nastaven proces realizace práv průmyslového vlastnictví a jakým způsobem Vám mohou pomoci pracovníci VTP UP. Představíme možnos využi předmětů práv průmyslového vlastnictví s využitím licenční smlouvy nebo formou založení firmy. Na konci příručky naleznete podrobnější vysvětlení různých způsobů ochrany, jejich porovnání a výši nákladů na ochranu.

Proč tuto činnost zajišťuje právě VTP UP? Vedení Univerzity Palackého v Olomouci si uvědomuje náročnost výzkumné práce, a proto zřídilo VTP UP, aby v oblasti ochrany a využití duševního vlastnictví akademickým pracovníkům pomáhal. Podle směrnice B1-09/3-HN Organizační řád Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého v Olomouci jsou hlavními činnostmi VTP UP:

 zajištění kontaktního místa pro zástupce z podnikatelské sféry s cílem podpory transferu vědy a výzkumu do praxe  pomoc se zajišťováním ochrany duševního vlastnictví UP  zprostředkování doplňkové činnos pracovišť UP  poskytování odborného poradenství akademickým pracovníkům, zaměstnancům a studentům UP v souvislos se zahájením a rozvojem jejich podnikatelské činnos  koordinace zakládání spin-oﬀ subjektů Od roku 2007, kdy se těmito činnostmi začal VTP UP zabývat, se podařilo dát dohromady tým pracovníků, kteří mají s těmito činnostmi zkušenos a jsou připraveni Vám pomoci.

PODROBNÉ INFORMACE Základní principy ochrany a nakládání s průmyslovým vlastnictvím Čím dříve s námi budete o svých vynálezech mluvit, m lépe. Je dobré, pokud naši specialisté vědí o potenciálních výsledcích výzkumu. Můžeme se tak s dostatečným předs hem připravit, propátrat síť kontaktů a provést předběžně test stavu techniky a tržní průzkum. Je samozřejmos , že naši specialisté jsou vázáni mlčenlivos ohledně informací z Vašeho výzkumu. Rozhovor s námi tedy neškodí prioritě ani nehrozí nechtěné prozrazení Vašich vědeckých plánů. Udržujeme přehled o patentových přihláškách a udělených patentech na naší Univerzitě a v případě zájmu se staráme i o jejich správu. Všechny patenty a patentové přihlášky jsou u nás bezpečně uloženy. Váš nový vynález může skvěle doplňovat některé z výsledků, které už jsou k dispozici. Ochranu a nakládání s průmyslovým vlastnictvím definuje směrnice B3-09/1-SR Realizace práv průmyslového vlastnictví na Univerzitě Palackého v Olomouci. Jak jsme již uvedli v předchozí čás příručky, „předmět průmyslového vlastnictví“, který vytvoříte v rámci pracovněprávního poměru, patří zaměstnavateli. Zaměstnanec je povinen toto vlastnictví chránit a využívat pouze pro potřebu zaměstnavatele. Při zveřejňování výsledků (publikování) nesmí ohrozit potenciální zájem zaměstnavatele na právní ochranu předmětu průmyslového vlastnictví – viz dříve uvedeno „nejdříve ochránit, potom publikovat“.

Nakládání s průmyslovým vlastnictvím Předmětem práv průmyslového vlastnictví se rozumí například patent, užitný vzor, průmyslový vzor a biotechnologický vynález. Pokud vytvoříte při plnění svých pracovních úkolů předmět průmyslového vlastnictví, oznámíte tuto skutečnost do 14 dnů rektorovi UP nebo VTP UP prostřednictvím formuláře Oznámení o vytvoření předmětu průmyslového vlastnictví. Za oznámení může být považována i kopie patentové přihlášky (což ocení vědecké týmy, které mají s patentováním rozsáhlé zkušenos ). Oznámení se podává ve dvou vyhotoveních vy štěné a podepsané – jedno pro kancelář rektora a druhé pro VTP UP. Do 30 dnů rektor rozhodne o podání přihlášky k ochraně. Poté je připravována přihláška k ochraně, kterou připravují původci vynálezu buď samostatně, nebo ve spolupráci s VTP UP. Před podáním přihlášky je nezbytné vyhotovit Dohodu o spolupůvodcovství, tedy dohodu, ve které si domluvíte podíly, kterými jste se na přípravě vynálezu podíleli (např. prof. Novák 75 %, doc. Janeček 15 % a Ing. Procházka 10 %). Tato dohoda je velmi důležitá v případě úspěšné komercializace, protože podle těchto podílů jsou pak následně vypláceny odměny plynoucí z komerčního využi . Náklady spojené s ochranou průmyslového vlastnictví nese většinou pracoviště původce. Pracoviš to ovšem kromě zisku RIV bodů, které se za každý patent či užitný vzor poskytují, umožní tento výsledek i komerčně využít

PODROBNÉ INFORMACE – prodejem, poskytnu m licence nebo založením spin-oﬀ společnos . Pokud máte o takovou komercializaci svého vynálezu zájem, může VTP UP začít podnikat kroky vedoucí k nalezení uplatnění tohoto vynálezu. Podmínkou je podepsání souhlasu s komerčním využi m předmětu průmyslového vlastnictví. Původce (původci) pak spolupracuje při ak vitách vedoucích k využi předmětu průmyslového vlastnictví. Ak vní spolupráce původce v procesu komercializace je předpokladem úspěšné realizace. Bez Vašeho ak vního zapojení by se nám komercializace zcela jistě nepovedla, proto s Vámi budeme ak vně spolupracovat. Pomůžeme s přípravou žádos o společný grant s firmou, provedeme prvotní průzkum trhu, zkusíme najít potenciálního investora nebo uživatele. Netřeba zapomínat i na možnost, že se i akademický pracovník může se svým nápadem vrhnout do podnikání. Pro zdárný start své firmy od VTP UP obdrží kompletní servis a podporu. Do rozvíjení projektu je možné zapojit i studenty a doktorandy, kteří se tak dostanou k ojedinělé praxi. Studense naučí, jak funguje podnikání a využijí své vlastní dovednos v komunikaci s firmami. Univerzita i akademický pracovník získají kromě uznání a pres že i další příjem a studen nové zkušenos .

Jaké tedy jsou dva hlavní způsoby komerčního uplatnění průmyslového vlastnictví? Licencování Licence je povolení k využívání předmětu průmyslového vlastnictví (patentu, užitného vzoru, know-how), kdy vlastník poskytne licenčnímu partnerovi možnost využít výsledek své činnos jako součást jeho produktů nebo služeb. Licenční smlouva je vždy uzavírána písemně. Může být uzavřena jako exkluzivní (pouze jedinému uživateli) nebo neexkluzivní (možno uzavřít s více uživateli), na území pouze určitých zemí nebo světadílů a vždy je pevně stanoveno finanční plnění za využívání patentu. Příjmy z licenčních poplatků mohou tvořit zajímavou složku příjmů univerzity i akademického pracovníka – původce či původců. Najít potenciálního licenčního partnera může být velmi ob žné a nákladné, může to zabrat měsíce i roky. Proto je třeba začít vyhledávat potenciální partnery ještě před udělením patentu, či ještě lépe před podáním žádos o patent. Při omezených financích je možné patentově chránit jen vybrané vynálezy, u kterých je zájem o licence. Úkolem VTP UP je pomoci s hledáním vhodného partnera a v průběhu obchodního jednání pomoci vyjednat co nejlepší podmínky. Role výzkumníka je nezastupitelná. Pouze on umí popsat detaily vynálezu a technické výhody a má povědomí o tom, kdo by mohl být uživatelem jeho práce. Pokud výzkumník a odborník na licencování pracují dohromady jako tým,

PODROBNÉ INFORMACE dosáhnou nejlepších výsledků. Obchodník sám licenci prodat nemůže, nemá dostatečné informace o podstatě vynálezu. Akademický pracovník sám licenci prodat může, ale nemusí se vždy podařit dosáhnout nejlepší možné ceny a dalších podmínek kontraktu. Nehledě na to, že je otázkou, zda je čas strávený licencováním (tedy vyhledáváním partnerských firem a správných lidí v nich, telefonáty, schůzkami, přípravou smluv a dalšími nezbytnostmi – celkově měsíce práce) efek vním využi m času špičkového badatele schopného přicházet s unikátními řešeními. Ale na to si musí každý vědec odpovědět sám. Po odborné stránce Vašemu řešení zcela rozumět nemůžeme, jelikož na UP je soustředěn výzkum z tolika oblas , že není v silách žádného útvaru tuto šíři obsáhnout. Ale jsme zde, abychom šetřili Váš čas a poskytli podporu k uzavření nejlepší možné licence. Při hledání licenčního partnera či investora používáme různé techniky. Velmi cenné jsou existující vazby akademika, které s jeho svolením ověřujeme, účast na konferencích a výstavách, hledání přes existující síť kontaktů nebo přímé oslovování potenciálních partnerů. Podle dosavadních zkušenos je více než polovina zájemců o využi vynálezu doporučena přímo výzkumníkem (jedním z jeho kontaktů). VTP UP může v této fázi účinně pomoci s propagací a samotným vyhledáváním vhodného zájemce. Společně s výzkumníkem budeme usilovat o co nejvyšší tržní zhodnocení vynálezu.

V některých případech je majitelem patentů UP společně s dalšími subjekty. Toto uspořádání je časté při realizaci společného výzkumu. UP většinou vynález po dokončení výzkumu neužívá. Neměla by se však spokojit pouze se získáním RIV bodů, ale měla by si předem smluvně zajis t podíl z tržeb nebo výnosů spolupracujícího partnera výzkumu. Spolumajitel to ž nemá ze zákona povinnost dávat část zisku z využívání vynálezu druhému spolumajiteli, který vynález nevyužívá. Může nastat i situace, že vyvinete vynález, který má širší potenciál využi , aniž by ohrožoval konkurenceschopnost zadavatele úkolu. Pro tento případ byste si měli vymínit ve smlouvě o spolupráci nebo ve spolumajitelské smlouvě možnost uzavření licence s jiným subjektem a eventuálně vyšší podíl na licenčních poplatcích, než má spolumajitel licence. V případě licenčních smluv či převodu patentu na tře osobu musí vyjádřit souhlas všichni spolumajitelé.

Založení irmy pro komercializaci Ne každý vynález je vhodný pro licencování, v mnoha případech ještě vyžaduje další vývoj, čas na patentování a obrovské množství peněz a času. Nicméně pokud nový produkt či služba na trhu své postavení získá, může vygenerovat velmi zajímavý příjem. I když VTP UP disponuje databázemi, znalostmi, kontakty na odborníky, nikdo jiný než akademický pracovník neví o svém vynálezu víc a stejně tak i jeho pohled

PODROBNÉ INFORMACE na předpokládané využití vynálezu na trhu je velice relevantní. Někteří akademič pracovníci nechtějí pouze poskytnout licenci, ale chtějí být „při tom“. V tomto případě sami přebírají roli uživatele licence a rozjíždí vlastní firmy. Akademič pracovníci, případně spolu s investorem, založí firmu, do níž si výsledek od univerzity licencují („nepravá spin-oﬀ“). Nebo založí společnost s majetkovou účas univerzity, která do této společnos předmět průmyslového vlastnictví vloží („pravá spin-oﬀ“) . VTP UP umí akademickým pracovníkům pomoci v oblastech obchodních a právních. Společně vypracujeme podnikatelský plán, připravíme založení firmy, pomůžeme s průzkumem trhu, náborem zaměstnanců, s marke ngovým plánem, hledáním investora a celkově se startem firmy. Zároveň se budeme snažit, aby vztahy nové firmy k univerzitě byly vyrovnané a oboustranně prospěšné. Tuto oblast pokrývá směrnice A-11-2011

Pravidla pro vkládání peněžitých a nepeněžitých vkladů Univerzity Palackého v Olomouci do právnických osob.

Rozdělení odměny plynoucí z komercializace průmyslového vlastnictví UP Odměna plynoucí z komerčního využi předmětů průmyslového vlastnictví je určena procentuálně z čistého příjmu po zdanění. Odměny plynoucí z této komercializace jsou vypláceny všem zúčastněným stranám čtvrtletně. Procentuální výši odměny z čistého zisku uvádíme v tabulce níže. V případě spolupůvodcovství se zisk mezi původce dělí v poměru, který je součástí Dohody o spolupůvodcovství.

Čistý příjem po zdanění z využívání práv průmyslového vlastnictví

Původce

Pracoviště původce

Fakulta

VTP UP

do 1 mil. Kč

60 %

20 %

10 %

od 1 mil. Kč do 5 mil. Kč

600 000 Kč + 35 % z částky nad 1 mil. Kč

200 000 Kč + 45 % z částky nad 1 mil. Kč

10 %

nad 5 mil. Kč

2 mil. Kč + 20 % z částky nad 5 mil. Kč

2 mil. Kč + 60 % z částky nad 5 mil. Kč

10 %

PODROBNÉ INFORMACE Rozdělení duševního vlastnictví a principy jeho ochrany Duševní vlastnictví se dělí do dvou skupin: průmyslové vlastnictví a autorská díla. Vlastník chráněného díla požívá po určitou dobu a na určitém území zákonné ochrany, kdy jeho duševní vlastnictví nesmí bez jeho souhlasu nikdo jiný používat (vyrábět, nabízet, interpretovat). Jedině vlastník má právo toto řešení využívat a poskytovat souhlas k jeho využi .

U předmětů průmyslového vlastnictví vzniká ochrana zápisem do rejstříku či udělením patentu a délka trvání závisí na předmětu ochrany a placení poplatků za udržování, a to pouze na území, pro které byl patent získán nebo ve kterém byl předmět zapsán do rejstříku. Ochrana utajením má výhodu v teore cky neomezeném trvání a území ochrany, ale závisí pouze na kvalitě této ochrany, bez přímé podpory v zákoně. U děl autorských vzniká ochrana okamžikem vytvoření díla v objek vně vnímatelné podobě a trvá po dobu života autora a dále 70 let po jeho smr a není teritoriálně omezená.

Proč je důležité chránit duševní vlastnictví Co lze chránit

Předměty autorského práva

Předměty průmyslového vlastnictví

Díla Umělecká Vědecká

Technická řešení

Designová řešení

Vizuální/grafická řešení

Počítačové programy Databáze Forma ochrany Autorská práva (copyright)

Patent Užitný vzor

Průmyslový vzor

Ochranná známka

PODROBNÉ INFORMACE Jaké jsou druhy ochrany u technických řešení U technických řešení je možné získat patent nebo užitný vzor. Oba druhy ochrany pro území České republiky uděluje Úřad průmyslového vlastnictví. Patent Patent poskytuje ochranu pro ideu a principy využitelné v nových technologiích, produktech a procesech. Udělený patent umožňuje majitelům exkluzivitu s jejich nakládáním – využi /nevyuži , prodej, pronájem. Patent se uděluje vždy pro území konkrétního státu a uděluje ochranu právě v tomto státu (národní patenty). Délka patentové ochrany je omezena na dobu 20 let. Patenty jsou udělovány na vynálezy, které splňují tyto tři podmínky:  světová novost – vynález je nový, jestliže není součás stavu techniky. Stavem techniky se rozumí vše, k čemu byl před datem podání patentové přihlášky umožněn přístup veřejnos ústně, písemně, využíváním či jakýmkoli jiným způsobem. Součás stavu techniky jsou i přihlášky s dřívějším datem podání v ČR i v zahraničí. Pokud tedy zveřejní vynálezce jakýmkoliv způsobem podstatu svého řešení (ústně, na konferenci, článkem, ve výuce…), stává se tento vynález součás stavu techniky a nelze ho již patentově chránit.  vynálezecká činnost – vynález je výsledkem vynálezecké činnos , jestliže pro odborníka v dané oblas nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky. To znamená, že odborník s dokonalým přehledem v pří-

slušné oblas není schopen dojít k danému řešení bez dalšího zkoumání.  průmyslová využitelnost – vynález je průmyslově využitelný, může-li jeho předmět být vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství a v jiných oblastech hospodářství. Jak podat přihlášku? Prvním krokem v patentovém řízení je podání přihlášky vynálezu na předepsaném skopise Úřadu průmyslového vlastnictví. Přihlášku je možné podat také elektronicky na www.upv.cz. VTP UP zajišťuje elektronické podávání přihlášek u Úřadu průmyslového vlastnictví. Přihláška obsahuje iden fikaci přihlašovatele (vlastníka vynálezu), původce vynálezu a kontakt na patentového zástupce, pokud přihlašovatel jeho služeb využívá. Přihlašovatel se může nechat patentovým zástupcem zastupovat (je třeba mít s ním podepsané zplnomocnění k zastupování), což je doporučeno. Plnou moc může zajis t VTP UP. Vypracování přihlášky a zejména patentových nároků vyžaduje specifické znalos a zkušenos a úspěch patentového řízení závisí nejen na podstatě vynálezu samotného, ale také na kvalitě patentové přihlášky. Přihláška vynálezu má tyto čás : oblast techniky, dosavadní stav techniky, podstata vynálezu, přehled obrázků na výkrese, příklady provedení vynálezu, průmyslová využitelnost a patentové nároky. Patentové nároky jsou nejdůležitější čás přihlášky. Vymezují předmět, pro který je žádána ochrana. Nesmí být formulovány příliš široce (patent by byl hůře získatelný) ani příliš úzce (pak je jednoduché patent obejít).

PODROBNÉ INFORMACE Podáním přihlášky vynálezu (pokud není vrácena kvůli formálním chybám) vzniká přihlašovateli právo přednos – priorita. To znamená, že v případě udělení patentu nemůže být nikomu jinému přiznána ochrana na stejný předmět přihlášený později. Patentová přihláška je zveřejněna po 18 měsících od jejího podání ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví, vynález se tak stává „stavem techniky“. Na žádost přihlašovatele provede úřad úplný průzkum, zda přihláška splňuje podmínky pro udělení patentu, tj. podmínku novos , vynálezecké činnos a průmyslové využitelnos . Žádost o úplný průzkum musí být podaná nejpozději do 36 měsíců od podání přihlášky, ale většinou se o ni žádá při podání přihlášky.

Pokud chceme ochránit svůj vynález i v zahraničí, je třeba do 12 měsíců od prvního podání přihlásit svůj vynález k ochraně do příslušného cizího státu nebo podat mezinárodní či evropskou patentovou přihlášku (Patent Cooperation Treaty – PCT, European Patent – EP). Do 30 měsíců je pak nutné přihlásit národní patenty. Za určitých podmínek lze z přihlášky vynálezu odbočit na přihlášku užitného vzoru při zachování původní priority. Toto řešení je vhodné, pokud Úřad namítá nedostatečnou vynálezeckou činnost. Náklady na patentovou ochranu: Správní poplatky ÚPV

Mezinárodní patentová přihláška US přihláška

Prioritní česká přihláška

US patent

PCT přihláška

Evropská přihláška

Evropský patent Polský patent

Japonská přihláška

Japonský patent

Udržovací poplatky za 20 let2

1.–4. rok 1 000 Kč/rok 5.–8. rok 2 000 Kč/rok 9. rok 3 000 Kč/rok 10. rok 4 000 Kč/rok 11.–20. rok + 2 000 Kč/rok tzn. 20. rok = 24 000 Kč

Odměna patentovému zástupci

15 000–35 000 Kč

Sledování lhůt splatnos udržovacích poplatků patentovým zástupcem

10 000–20 000 Kč

Celkové náklady za 10 let vč. nákladů patentového zástupce

40 000–80 000 Kč

Francouzský patent

Německý patent

Slovenský patent

1 2

5 800 Kč zahrnuje: přihlášení 1 200 Kč1 úplný průzkum 3 000 Kč (za 11. a každý další patentový nárok 500 Kč) vydání patentové lis ny 1 600 Kč (za 11. a každou další stranu 100 Kč)

je-li přihlašovatelem původce, hradí se polovina částky pokud se nabídne licence během řízení o přihlášce, lze poplatky snížit na polovinu

K udělení patentu dojde nejdříve za cca 3 roky od podání patentové přihlášky.

PODROBNÉ INFORMACE Užitný vzor Užitným vzorem lze chránit nová technická řešení, která:

Náklady na ochranu užitným vzorem:

 přesahují rámec pouhé odborné dovednos  jsou průmyslově využitelná Užitné vzory jsou udělovány na základě registračního principu, kdy Úřad průmyslového vlastnictví zapíše užitný vzor do rejstříku, aniž by zkoumal, zda předmět přihlášky vyhovuje kritériím novos a tvůrčí úrovně. Stejně jako u patentu existuje i u užitného vzoru požadavek na světovou novost a tvůrčí úroveň, na kterou ovšem ÚPV neprovádí průzkum. Užitný vzor lze přihlásit k ochraně i v zahraničí. O zápis užitného vzoru se žádá přihláškou užitného vzoru podanou na ÚPV, která obsahuje popis technického řešení, nejméně jeden nárok na ochranu a případně výkresy. ÚPV před zápisem užitného vzoru do rejstříku podrobí přihlášku pouze formálnímu průzkumu a vyloučí z dalšího řízení ty přihlášky, jejichž předměty nejsou technickým řešením, nejsou zjevně průmyslově využitelné nebo spadají do výluk z ochrany.

přihlášení 1 000 Kč1

Správní poplatky ÚPV

1 2

Udržovací poplatky za 10 let

První 3 roky 6 000 Kč Druhé 3 roky 6 000 Kč

Odměna patentovému zástupci2

10 000–25 000 Kč

Sledování lhůt splatnos udržovacích poplatků patentovým zástupcem

2 000–6 000 Kč

Celkové náklady za 10 let vč. nákladů patentového zástupce

25 000–42 000 Kč

je-li přihlašovatelem původce, hradí se polovina částky pokud se necháte před úřadem zastupovat patentovým zástupcem

Patent, nebo užitný vzor? Srovnání patent/užitný vzor: Patent

Užitný vzor

Co lze chránit

Vynálezy, chemické směsi, zařízení, zapojení, způsoby výroby, měřicí postupy, použi známé látky k novému účelu.

Totéž jako u patentu kromě veškerých „způsobů“.

Řízení

k získání patentu je nutné podat žádost o úplný průzkum (zjišťuje se splnění podmínek patentovatelnos ).

Neprovádí se úplný průzkum, aplikuje se registrační princip. Pokud je užitný vzor po formální stránce v pořádku, je zapsán.

Zveřejnění

18 měsíců od podání přihlášky se zveřejní celý obsah přihlášky.

Ke zveřejnění dojde až po zápisu užitného vzoru publikací dokumentu.

Průměrná doba udělení ochranného dokumentu

3 roky

6 měsíců

Maximální doba platnos ochranného dokumentu

20 let

10 let

Užitný vzor lze získat již do 6 měsíců.

PODROBNÉ INFORMACE Ochrana patentem je výhodná zejména v případě, že se jedná o světově jedinečné řešení, které je perspek vní a dlouhodobě využitelné i komerčně, a to i v zahraničí. Počet RIV bodů za udělený český nebo národní patent jiné země je 40 bodů, v případě licencovaného patentu je to 200 bodů. Za „evropský“ patent (EPO), patent USA a Japonska je dokonce 500 bodů (viz Hodnocení výsledků výzkumu a vývoje na www.vyzkum.cz). Ochrana užitným vzorem je výhodná v případě, že je nutné získat ochranu rychleji, např. kvůli rychlejšímu zobchodování nebo kvůli rychlejšímu náběhu výroby. A samozřejmě v případě, že technické řešení nesplňuje náročná kritéria pro udělení patentu. Počet RIV bodů za udělený užitný vzor je stejný jako u patentu (40 bodů). V obou případech může majitel ochrany chráněný předmět výlučně užívat, poskytnout souhlas k jeho využívání dalším osobám nebo na ně předmět ochrany převést. Nikdo nesmí bez souhlasu majitele průmyslového práva vyrábět, nabízet, uvádět na trh, dovážet, skladovat nebo s ním jiným způsobem nakládat nebo používat výrobek či způsob, který je předmětem ochrany. Pro porušování chráněných práv se může majitel bránit tak, že bude požadovat zákaz porušování, odstranění jeho následků (např. stažením výrobků nebo jejich znehodnocením), poskytnu přiměřeného zados učinění, vydání bezdůvodného obohacení a náhradu případných škod. Ideálně před započe m vlastního výzkumu, nejpozději však před podáním patentové přihlášky či přihlášky

k užitnému vzoru, je třeba udělat patentovou rešerši, která nám potvrdí, že technické řešení není stavem techniky (že je nové) a že je průmyslově využitelné. Se základní rešerší pomohou konzultan VTP UP. Ochrana technických řešení v zahraničí Mezinárodní ochrana je velmi nákladná. Má význam zejména v případech, kdy je naděje na uzavření licenční smlouvy na chráněné řešení, nebo v případě, že se předpokládá vývoz výrobku či technologie na zahraniční trhy. Přihlašovat vynálezy nebo užitné vzory do zahraničí je možné buď národní cestou (přímé podávání přihlášek v konkrétních státech), formou evropské patentové přihlášky (lze získat ochranu až pro 37 smluvních států Evropy), nebo formou mezinárodní přihlášky PCT, která umožňuje získání ochrany v zemích, které podepsaly dohodu PCT. Nejde o všechny státy světa (proto neexistuje nic jako světový patent). Náklady na získání ochrany prostřednictvím PCT přihlášky v nejvýznamnějších státech světa se pohybují v řádu sta síců až milionů Kč. Náklady na získání evropského patentu jsou v desítkách síc EUR. Průmyslový vzor Průmyslovým vzorem lze chránit designová řešení, tzn. vizuální složku výrobku, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného nebo jeho zdobení. Podobně jako patenty a užitné vzory vám průmyslový vzor poskytuje ochranu pro neoprávněnému užívání chráněného řeše-

PODROBNÉ INFORMACE ní jinými osobami (napodobování), možnost poskytnout souhlas s využíváním chráněného řešení jiným osobám (licence) nebo na ně práva duševního vlastnictví převést. Stejně jako u patentů musí být splněno kritérium světové novos a individuální povahy užitného vzoru. Průmyslový vzor je možné zapsat na ÚPV na základě přihlášky, jejíž důležitou přílohou je vyobrazení průmyslového vzoru, které dává jednoznačnou představu o vzhledu výrobku nebo jeho čás , čímž definuje předmět a rozsah ochrany. Doba řízení se pohybuje okolo 6 měsíců, ochrana vzoru trvá 5 let od data podání přihlášky a lze ji obnovovat vždy po 5 letech až na celkových 25 let. Náklady na ochranu průmyslovým vzorem:

Ochrannou známku lze přihlásit na ÚPV, kdy nejdůležitější součás přihlášky jsou znění nebo plošné vyobrazení přihlašované ochranné známky a seznam výrobků nebo služeb, pro něž má být ochranná známka zapsána. Ty musí být zatříděny podle Mezinárodního třídění výrobků a služeb pro účely ochranných známek podle Niceské dohody. Pokud má přihláška všechny potřebné náležitos , zejména správné zatřídění, projde formálním a věcným průzkumem, ochrana se získá do zhruba 6 měsíců. Ochranná doba zapsané ochranné známky je 10 let od data podání přihlášky a lze ji obnovovat vždy o dalších 10 let. Náklady na individuální ochrannou známku: Přihláška individuální ochranné známky (pro maximálně 3 třídy výrobků a služeb)

Správní poplatky ÚPV

přihlášení 1000 Kč1

Každá další třída nad 3 třídy

Udržovací poplatky za 25 let

Prvních 5 let: 3 000 Kč Druhých 5 let: 6 000 Kč Tře ch 5 let: 9 000 Kč Čtvrtých 5 let: 12 000 Kč

Podání žádos o obnovu individuální ochranné známky

Celkové náklady za 25 let

31 000 Kč

5 000 Kč

500 Kč 2 500 Kč

Náklady na mezinárodní ochrannou známku:

je-li přihlašovatelem původce, hradí se polovina částky

Co je ochranná známka? Ochrannou známkou může být označení, které lze graficky znázornit (zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvary výrobků a obalů) a které je schopné rozlišit výrobky a služby jedné osoby od výrobků a služeb jiné osoby. Jako vlastník ochranné známky máte výlučné právo označovat své výrobky nebo služby touto známkou a symbolem ®.

Podání žádos o mezinárodní zápis OZ u ÚPV

2 500 Kč

Základní poplatek, jestliže reprodukce není barevná

653 CHF

Základní poplatek za barevnou reprodukci

909 CHF

Dodatkový poplatek za každou další třídu nad 3 třídy

100 CHF

Přije žádos o obnovu mezinárodního zápisu OZ na ÚPV

3 000 Kč

Základní poplatek za obnovu

653 CHF

PODROBNÉ INFORMACE Náklady na zápis ochranné známky Společenství pro země EU: 500 Kč

Podání žádos přes ÚPV Základní poplatek za přihlášení

1 050 EUR (900 EUR elektronické podání)

Poplatek za každou třídu výrobků a služeb nad 3 třídy

150 EUR

Dodatkový poplatek za každou další třídu nad 3 třídy

1 500 EUR (1 350 EUR elektronicky)

Předměty autorského práva Autorská práva Autorská práva chrání původní autorská díla, zejména díla slovesná, výtvarná, hudební, drama cká, so warová apod. Autorská práva získává automa cky autor v okamžiku vytvoření díla, tedy ještě před jeho publikací, trvají po dobu života autora a zanikají 70 let po jeho smr . Ochrana se vztahuje pouze na díla v objek vně hmatatelné podobě (např. scénář filmu, so warový kód, hudební nahrávka atd.). Autorským právem nejsou chráněny myšlenky, informace, náměty nebo teorie. Vlastník má právo dílo rozmnožovat, šířit, půjčovat, vystavovat apod. Zároveň má právo na odměnu při prodeji nebo rozmnožování díla. Bez jeho povolení nesmí nikdo dílo ani jeho rozmnoženiny kopírovat, šířit či jakkoli komerčně provozovat. Jestliže vytvoříte autorské dílo v rámci plnění svých povinnos k zaměstnavateli, tzv. zaměstnanecká díla, majetková práva je oprávněn vykonávat zaměstnavatel.

Toto se týká i vědeckých publikací, odborných příspěvků či knih vytvořených vědecko-výzkumnými pracovníky univerzity. Počítačové programy a databáze, jakož i kartografická díla se považují za zaměstnanecká díla i tehdy, byla-li vytvořena na objednávku, zaměstnavatel se v takovém případě považuje za objednatele. Bakalářské, diplomové a disertační práce studentů či jiná díla vytvořená v rámci plnění studijních povinnos spadají do kategorie tzv. školních děl. Škola je oprávněna v rámci bezúplatné zákonné licence školní dílo užít ke své vnitřní potřebě. Při jiném uži má právo na uzavření licenční smlouvy za obvyklých podmínek. Není-li sjednáno jinak, autor školního díla může své dílo užít či poskytnout licenci jinému; není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy školy. Škola je oprávněna požadovat, aby jí autor školního díla z výdělku jím dosaženého přiměřeně přispěl na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložila. Např. na VUT v Brně dávají studentům při zápisu podepisovat toto: Prohlašuji, že jsem byl seznámen s m, že na mé práce vykonané v rámci studia, tzv. školní díla, se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 (školní dílo). Beru tak na vědomí, že VUT v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy o uži mého školního díla a souhlasím s případným užim mého školního díla ze strany VUT v Brně v souladu s příslušnými ustanoveními výše uvedeného autorského zákona. Jsem si vědom toho, že užít své školní dílo či poskytnout licenci k jeho využi mohu jen se souhlasem VUT v Brně, které má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů vynaložených na vytvoření díla.

PODROBNÉ INFORMACE patentu je jeho výhodou také časově a teritoriálně neomezená ochrana, utajení navíc nic nestojí. Nicméně pokud nezávisle na tom někdo jiný požádá o patentovou ochranu stejného řešení, stává se ochrana utajením bezcennou, jelikož není možné jej dále používat ani licencovat (je přebito patentem).

Příklad Ochranné známky: • Made by „Nokia“ • Model „N95“ • So ware „Symbian“, „Java“ Patenty: • Metody zpracování dat • Polovodičové obvody • Chemické složení Autorská práva: • So warový kód • Návod k obsluze • Vyzváněcí tóny

Obchodní tajemství: ? Průmyslové vzory: • Celkový vzhled telefonu • Uspořádání tlačítek na oválný tvar • Třídimenzionální tvar tlačítek

Know-how může být předmětem licence nebo doplňkem k licenci patentové.

Licenční smlouvy Počítačové programy Na rozdíl od USA není možné v České republice chránit počítačové programy jako takové patentem. Nejběžnějším způsobem ochrany so ware je ochrana autorským právem. Tato ochrana se nevztahuje na postupy, příkazy či algoritmy, které tvoří jádro počítačového programu, ale pouze na samostatný zdrojový kód, který nesmí nikdo neoprávněně kopírovat a šířit.

Know-how, obchodní a průmyslové tajemství Know-how zahrnuje poznatky, zkušenosti, technická zlepšení, receptury, metody a výrobní postupy, které nemohou být předmětem autorských či průmyslových práv, ale představují výraznou ekonomickou hodnotu. Ochrana know-how spočívá v utajení. Pokud zůstane utajeno, poskytuje stejný monopol jako patent, v okamžiku vyzrazení však jeho hodnota výrazně klesá. Opro

Licenční smlouvy jsou završením procesu komercializace. Patent je možné i převést pomocí Smlouvy o převodu patentu (jedná se vlastně o standardní kupní smlouvu), kdy poskytovatel prodává veškerá svá práva k patentu, průmyslovému vzoru či ochranné známce nabyvateli. Nicméně mnohdy bývá výhodnější zůstat majitelem patentu a jeho využívání tře straně povolit – licencovat. Licenční smlouva povoluje ve sjednaném rozsahu, na sjednaném území, za sjednanou cenu a dalších podmínek využívat chráněné řešení či označení. Předmětem licenční smlouvy může být i know-how. Licenční smlouvu připravujete ve spolupráci s Právním oddělením UP. Sami nebo ve spolupráci s VTP UP však s licenčním partnerem dojednáváte jednotlivé náležitos licenční smlouvy:  co je předmětem licenční smlouvy – přesný výčet patentů, užitných vzorů  poskytnu práv – jaké právo je poskytováno (např. pro potřeby výroby), definice, zda se jedná o „exklu-

PODROBNÉ INFORMACE



  

zivní licenci“, kdy poskytovatel nesmí uzavřít na stejný předmět další licenční smlouvu, nebo „neexkluzivní licenci“, kdy vlastník může poskytnout licenci více nabyvatelům, např. podle území předání dokumentace, vzorků a zaškolení – za jakých podmínek a kdy vlastník poskytne dokumentaci a zaškolení cena a platební podmínky – nejobvyklejší je stanovení určitého procenta z čisté prodejní ceny produktu, při jehož výrobě byl patent využit. Další možnost je stanovit pevnou částku + procento z čisté prodejní ceny. Tato možnost je nejefek vnější, protože dává záruku minimálního plnění ze strany nabyvatele. Tře možnos je pevná částka za určité časové období. Vhodné je přímo ve smlouvě stanovit možnost kontroly vykazovaného obratu přímo z účetnictví. V případě, že se při kontrole zjis nesrovnalos , je možné přímo ve smlouvě sjednat sankce zlepšení – stanovení budoucí spolupráce a poskytování vzájemného nebo jednostranného nepatentovaného zlepšení záruky – jaké bude poskytovatel nabízet záruky ochrana údajů a utajení doba trvání smlouvy a možnos jejího předčasného vypovězení

Odkazy  Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci – www.vtpup.cz (záložka Výzkumník/Akademik a Ke stažení) – zde naleznete nabídku asistenčních služeb pro akademické pracovníky, aktuální znění směrnic UP, formulář na oznámení o vytvoření předmětu průmyslového vlastnictví, dohodu o spolupůvodcovství, souhlas s komerčním využi m průmyslového vlastnictví, vzor licenční smlouvy a další informace  Úřad průmyslového vlastnictví – www.upv.cz  Bezplatné patentové databáze www.espacenet.com, www.wipo.int/patentscope/search  Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů  Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech  Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb.  Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách  Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském a právech souvisejících s právem autorským  www.patentovizastupci.cz – Komora patentových zástupců ČR  www.vyzkum.cz – Výzkum a vývoj v ČR

Fotografie otisknuty se souhlasem Encyclopædia Britannica (UK) Ltd.

Tipy pro úspěšnou komercializaci  nepublikujte před podáním patentové přihlášky  chraňte duševní vlastnictví univerzity  vynálezy vytvořené v pracovním poměru patří zaměstnavateli  ochrana a využi výsledků Vaší badatelské činnos – náplň práce VTP UP  pres ž pro Vás, finance pro Váš výzkum – to je komercializace Vašich výsledků  akademický pracovník si také může založit vlastní firmu  prostory pro podnikání i konzultace najdete ve VTP UP

Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci Most mezi vědeckým a podnikatelským světem Šlech telů 21, 783 71 Olomouc – Holice telefon: +420 585 631 420 e-mail: vtpup@vtpup.cz www.vtpup.cz Neprodejné