Kam na hory Mosty u Jablůnkova a Řeka u Třince str. 4
Vítkovick˘ hokej slaví Před šedesáti lety vstoupil severomoravský hokejový klub do první ligy str. 2
Rychlík Radegast Vlak pojmenovaný po nejoblíbenějším moravském pivu křižuje Moravu str. 2
Měsíčník pro přátele piva Radegast 1/09
Když na Moravě udeří zima
Hostinští měli z ledu radost
Jak to bylo na Moravě před lety
Kronika
Představme si, že je celý měsíc okolo čtyřiceti pod nulou. Pro naše předky to nebylo nic neobvyklého. Ovšem takové zimy vypadají romanticky jen na obrázcích Josefa Lady. Realita byla jiná. Stačila zima v roce 1970. I když nebyla rekordní, stihla pořádně zkomplikovat život všem v nošovickém pivovaru. Na 11. leden 1970 byla přichystána velká sláva. V prosinci se v Nošovicích uvařilo první pivo, začátkem ledna dozrálo, a tak byli svoláni významní hosté k první ochutnávce nové značky. Jenže mrzlo, až praštělo. A tak trubky zmrzly. Zoufalí pivovarníci, těšící se, jak se pochlubí svým novým výrobkem, rozmrazovali celou noc a děsili se obrovské ostudy, až se sjedou hosté a novináři. Nakonec se trubky rozmrazit podařilo na poslední chvíli a pivo začalo proudit tam, kam mělo. Ale na ty nervy tam pamětníci vzpomínají dodnes. V pražském Klementinu, kde sbírají údaje o rekordních teplotách, označují za nejkrutější zimy ty z let 1644, 1544 a 1440. Čtyřky zdají se být v této souvislosti magické, protože o mimořádně tuhé zimě se píše také v kronikách z čtyřicátých let osm-
Na straně 2 je můj vlak. Je bohudík bezpečný.
náctého století. Za mimořádnou označují meteorologové také zimu z roku 1940, kdy po tři měsíce teploměr nevylezl nad nulu.
Cestou z putyky nespočinout V archivech se dají najít noviny Těšínská hvězdička se zprávami o zimě, která ochromila život v Beskydech v letech
1906 a 1907. Nejvíce potrápila obyvat ele Tě ší n sk a a Třinecka. „Je polovina března a rtuť teploměru klesá k osmi stupňům pod nulou. Na horách šestimetrové závěje přetrvávají. Vhodné jest dávat si pozor při večerních cestách z putyky domů, str. 2
Pro některé profese byla v minulosti krutá zima naopak požehnáním. Například pro hostinské a pivovarníky. Ti totiž potřebovali hodně ledu, a když byla zima mírná, byli nahraní. O dnešních lednicích a mrazírnách se jim ještě ani nezdálo. Každou zimu vybrali z rybníků a řek ledové kvádry a nanosili je do sklepů nebo na dvory. Čím více jich bylo a čím byly zmrzlejší, tím déle vydržely, ty nejkvalitnější až do léta. Například ještě ve dvacátých letech minulého století tímto způsobem chladil plzeňský pivovar a na výrobu a prodej piva spotřeboval ročně šest set vagonů ledu. Hospodští pak vymysleli zlepšovák a protahovali pivní trubky kyblíky s ledem. Ale až do doby, než se běžně rozšířily lednice, každý, kdo měl co do činění s pivem, tuhou zimu vítal.
Uvnitř najdete
Radegast a rok 2009 Nejen o pivu jsme si povídali s manažerem značky Radegast Pavlem Kmínkem. str. 3
V˘‰lap na Ondfiejník Výlet za krásným výhledem a památkami Frýdlantu nad Ostravicí str. 4
Radegast Expres
str. 2
Co je nového
Moravské střepy
Vítkovick˘ hokej slaví ‰edesáté v˘roãí
Nechcete mě tu vystavit?
Víte, co se stalo před šedesáti lety v hokejové sezóně 1948–49? No přece Vítkovice poprvé vybojovaly postup do první ligy. Ostrava dostala zimní stadion s umělým ledem a Vítkovice se pustily do kvalifikace. První zápas byl doma a byla to ledová sprcha. S Královým Polem prohrály 0:5. Pak už to ale šlo jako po másle. Následovalo vítězství v Českých Budějovicích, pak v Pardubicích a liga byla doma v Ostravě.
Pohlednice
Věž ve Vratimově
Lidé jí říkají H2O Tower, dříve to totiž bývala úplně obyčejná vodárenská věž. Pak ji jeden místní obyvatel zrekonstruoval a vybudoval v ní galerii a výstavní prostory. Vratimovští jsou nadšeni. Mají místo, kde se mohou scházet, a u věže se zastavují i mnozí projíždějící. Krásný příklad, jak se dá využít zdánlivě nevyužitelná stavba. Stojí v poli ve Vratimově, kousek od jiného známého vratimovského orientačního bodu, radegastovsky zelené restaurace U Šodka.
Jak to bylo na Moravě před lety
Když na Moravě udeří zima krátké spočinutí a usednutí str. 1 u cesty rovná se téměř jistému umrznutí,“ psali novináři, kteří evidentně dobře znali zvyklosti svých čtenářů. Zároveň jsou ale historické noviny také plné zpráv a rad, jak se se zimou vypořádat. Některé z nich jsou platné i dnes. „Když teplota pod bodem mrazu se udržuje, moudré ženy vesnické na parádu nehledí, ale několik teplých suknic na sebe nasadí,“ psal časopis Lada. „Ženy z měst měly by se podle nich poučit a i na krátké pochůzky teple se obléci. Když je mráz silný, nepředpokládejme, že kolemjdoucí na naši postavu hledí, naopak, každý spěchá co nejdříve do tepla,“ psala jakási osvícená novinářka rady pro marnivé čtenářky.
Copak ti dva dělají? Vypadá to zajímavě, ale skutečnost je taková, že tenhle hajný před kancem na žebřík neutíká. Naopak, rozumějí si spolu. Při vycházce na hrad Hukvaldy může podobný zážitek potkat každého. Divočáci jsou sice za ohradou, ale když budete pěkně zticha, můžete si je prohlédnout přes plot docela zblízka. Stejně jako daňky či muflony. Zimní procházka areálem Hukvald stojí za to.
Byly objeveny neznámé jeskynû Vsetínští jeskyňáři objevili ve Vršatci v Bílých Karpatech pokračování jeskyní. Tušili, že tamní propasti jsou větší, než je známo, jen se jim je roky nedařilo najít. Speleologové každoročně kontrolují jeskynní systémy především v Beskydech, Javornících a Bílých Karpatech. Jejich úkolem je monitorovat mimo jiné geologické změny v podloží. Podle speleologa Pavla Dobeše je však nalezení pokračování jeskynního systému štěstí. „Je to vždy velký úspěch, zvlášť v lokalitách, které jsou notoricky známé,“ říká. Před dvěma lety speleologové například objevili jednu z nejdelších puklinových jeskyní v lokalitě Záryje na Radhošti, kterou nazvali Salajova díra.
Proti mrazu zpěvem Jak se se zimou vypořádávali před mnoha lety na moravských vesnicích? To jeli zjišťovat novináři z listu Moravská Orlice. Byla zima 1929 a v některých dnech dosahovaly mrazy až minus pětatřiceti stupňů pod nulou. „Teplota v Beskydech ani ve dne nedostává se nad dvacet stupňů pod nulou. I když školník oheň v kamnech celou noc udržoval, ve třídách ráno bylo lehce nad nulou. Promrzlí žáčci tísnili se jeden k druhému. Učitel seskupil je k sobě a zahájil učení zpěvem a tělocvikem a teprve až se vzduch dechem prohřál, začal s předměty, při nichž je zapotřebí sedět a psát.“ Ostatně právě v mrazivém roce 1929 tehdejší ministerstvo školství a národní osvěty nakonec na téměř celý únor pozastavilo výuku ve školách, aby nehrozilo, že děti cestou zmrznou. A ještě jedna zpráva z novin Těšínská hvězdička z roku 1907: „Mnozí turisté z měst zdají se jako smyslu zbavení, když v této zimě do hor se vypravují oblečeni, jako by na lázeňskou promenádu šli. Nebýt toho, že dva lehkomyslní výletníci cestou hajného potkali, zle by to s nimi dopadlo. Doprovodil je cestou k nejbližší chalupě, kde najíst dostali a přenocovali. Jejich botky mrazem a sněhem tak zničené byly, že na cestu museli jim místní obyvatelé svoje darovat. Muži byli tak vděčni, že poděkování v novinách uveřejnit požádali.“
Chcete potkat divočáka?
pro rychlík Radegast nebyl podle manažera nošovické značky Pavla Kmínka nijak složitý: „Radegast je silným moravským symbolem. Trasa soupravy nesoucí jeho jméno tak logicky prochází napříč moravským územím.“
Moravu kfiiÏuje rychlík Radegast Život je hořký... Bohudík!
Silvestr na lyžích Lenka Chládková z Černé Hory napsala tento příběh do soutěže Život je hořký. Bohudík! a vyhrála denní cenu, pivo Radegast Premium v plechovkách, balení po 24 ks x 0,5 l. Další příběhy najdete na adrese http:// www.radegast.cz/zabava/zivot-je-horky-bohudik-2008/ S našimi známými jsme se rozhodli, že Silvestra nepojmeme jen jako válení se u televize a pojídání chlebíčků, ale že vyrazíme na lyže. Jel můj švagr, manžel, kamarád a já. Vyrazili jsme na trasu lesem, nevím už, kolik to mohlo být kilometrů. Po čase mi síly ubývaly, ale jako tvrďačka jsem nemohla dát na sobě nic znát. Po dalších kilometrech už jsem musela s pravdou ven. Jenže stejná trasa nás čekala zase zpátky. Nepomohla ani
štamprdlička v hospodě. Pak mě napadlo, že si zavolám mobilem odvoz. Chlapi mě sice hecovali, ale mně už to bylo jedno. V osm hodin už jsem se hezky hřála u kamen. A co chlapci? Dorazili asi o dvě hodiny později – mokří, unavení, jednomu se dokonce rozpáraly kalhoty na zadku. V deset hodin už ti tři spali. A já jsem mohla se zbytkem chaty oslavit hezký Nový rok.
Příjemné překvapení čekalo druhou prosincovou neděli na cestující, kteří využili vlak R732 Radegast jedoucí z Bohumína do Brna. Každý pasažér starší 18 let dostal plechovku vychlazeného piva Radegast. Značka tak oslavila rozjezd dvou souprav, které ponesou jméno nejoblíbenějšího moravského piva. Radegast tak zároveň připomněl, že cestování vlakem je ve srovnání s autem šetrnější k životnímu prostředí a umožňuje dát si v klidu a pohodě své oblíbené pivo. Rychlík R732 Radegast vyjel 14. prosince poprvé z Bohumína do Brna v 8:17. Druhá souprava se stejným názvem a označením R733 vyrazila opačným směrem v 7:02 z brněnského hlavního nádraží. Stejným způsobem jezdí rychlíky Radegast každý den. Pivo Radegast se tak zařadilo mezi významné symboly či osobnosti, které už své vlaky mají. Na českých koridorech se prohánějí soupravy s označením Hradčany, Emil Zátopek či Odra. Výběr trasy
Nové stezky usmûrní turisty Klub českých turistů z Beskyd se chystá vylepšit turistické stezky, které vedou na Lysou horu. Proudí po nich totiž takové množství turistů, až příroda dostává zabrat. Celkem dvacet kilometrů lesních cest a stezek se v roce 2009 má dočkat zpevněného povrchu i zastřešených odpočinkových míst. „Na jejich rekonstrukci potřebuje klub sedm milionů korun, peníze chce získat z evropských fondů,“ říká manažer projektu obnovy stezek Mojmír Nováček. Nyní se některé stezky často mění v bahno a turisté pak šlapou vedle, a tím ničí přírodní rezervaci. Někde už proto vznikají i malé dřevěné ploty.
Radegast Expres
str. 3 Rozhovor
Radegast 2009: hokej, pfiíroda a zábava Je tady rok 2009. Co od něj mohou příznivci Radegastu očekávat? Nejvíce o tom ví manažer značky Radegast Pavel Kmínek. Jeho starostí je, aby pivo z Nošovic nejen chutnalo, ale aby také přinášelo příležitosti se pobavit a dozvědět něco nového. Jaký má vztah k pivu a severní Moravě on sám? Loni se konala soutěž o srub v Beskydech. Měla úspěch? A chystáte něco podobného? Soutěž o srub se setkala se značným ohlasem a přilákala velké množství soutěžících. Stejně tak vyvrcholení soutěže v rámci Radegastova reje vidělo mnoho příznivců. Jsme samozřejmě rádi, když naše akce mají takovou odezvu. Soutěž pro naše spotřebitele připravujeme i na rok 2009. Více bych zatím nechal pod rouškou tajemství, ale mohu slíbit, že se opět bude soutěžit o zajímavé a atraktivní ceny. Z dalších velkých aktivit bych rád zmínil spojení Radegastu s moravským hokejem. Spolupracujeme s hokejovými kluby na Moravě a společně chystáme zajímavé aktivity pro fanoušky. V září opět vypravíme Radegast tým do jednoho z největších štafetových závodů na světě – Dolomitenmann. V roce 2008 se naše družstvo umístilo v celosvětové konkurenci na výborném pátém místě. Budeme našemu týmu držet pěsti, aby se i v roce 2009 podařil výborný výsledek.
Které z tradičních akcí Radegastu proběhnou i v tomto roce? Útěk v řetězech, Radegast den či budou i nějaké nové? Přes léto chystáme spoustu akcí. Mezi nimi určitě nemůže chybět Radegastův rej, a zejména Radegast den. Budeme pořádat již sedmý ročník tohoto stále více oblíbeného setkání příznivců piva Radegast. Šestý ročník se nesl v hokejovém duchu a přilákal do Nošovic 25 tisíc návštěvníků. Tímto bych chtěl všechny už teď s předstihem pozvat v září do Nošovic. Jak se osvědčila roční spolupráce Radegastu s hokejovým týmem HC Vítkovice? Co vlastně obnáší a máte ohlasy fanoušků? Hokej je tvrdá hra pro správné chlapy. Proto Radegast jako správné pivo pro správné chlapy fandí hokeji, přesněji moravskému hokeji. Proto podporujeme klub HC Vítkovice a fandíme mu. Těší nás, že se v této sezóně klubu daří, a věříme, že dotáhne své vítězné tažení až k samotnému vrcholu. S velkým ohlasem se setkala např. autogramiáda hokejistů na Radegast dni, kde fanoušci stáli dlouhé fronty, aby získali podpis své hokejové hvězdy. Radegast odměňuje při domácích zápasech Vítkovic nejlepší hráče utkání kartonem piv, což se také setkalo s velkým ohlasem. Po náročném zápase přijde takový dar určitě vhod. Spolupráci dále rozvíjíme, připravujeme zajímavé akce pro fanoušky, ať už přímo na stadionu, tak i v hospodách. Určitě se mají na co těšit. Radegast se podílí na řadě akcí souvisejících s ochranou přírody, jako je podpora naučných stezek či naposledy zajímavá akce, výsadba jedlí a tisů v Beskydech. Chystáte něco nového i v tomto směru? V této oblasti chceme spolupracovat i nadále, Radegast má k přírodě velmi blízký vztah. Pokud to tak mohu říci, tak Beskydy jsou pro Radegast přímo posvátné místo. Podporujeme nejen obnovu přírody, ale třeba i naučné stezky. A sami pořádáme akce, jako bylo například Putování k pramenům řeky Morávky. To bylo velmi úspěšné. Právě řeka Morávka je úzce spja-
Vypadá to na pěkný rok. Bohudík!
ta s nošovickým pivovarem Radegast. Poskytuje totiž jednu ze zásadních surovin pro výrobu piva – vodu. Voda z Morávky je díky své čistotě a složení tím nejkvalitnějším, co můžeme pro vaření piva Radegast mít.
Čím je pivo Radegast výjimečné a odlišné od jiných piv? Pro pivo Radegast je charakteristická hořká chuť. Tím se odlišuje od ostatních piv. Odtud je odvozen i hlavní slogan značky Radegast: „Život je hořký. Bohudík!“
Máte vy sám nějaký vztah k severní Moravě, případně beskydské přírodě, nebo jste se s ní setkal až díky práci manažera značky Radegast? K beskydské přírodě jsem si vybudoval vztah ještě před tím, než jsem začal pracovat na značce Radegast. Velmi rád jsem jezdil a stále jezdím do Beskyd jako turista, protože je ve zdejším kraji opravdu krásná příroda, jako stvořená pro odpočinek a relaxaci.
Jaký máte k pivu vztah? Můj vztah k pivu je velmi pozitivní. Pivo mám rád, ať už po dobrém jídle, nebo si jen tak zajít na pivko do hospody. Upřímně si ani nedokážu představit, že bych pracoval pro pivní značku a nepil pivo. Takto se mohu lépe vcítit do potřeb a chutí našich spotřebitelů, což je pro mou práci velmi důležité. Mezi má nejoblíbenější piva patří právě Radegast. A není to samozřejmě jen tím, že pro něj pracuji, ale právě ta
Radegast
Pivu Radegast vtiskl charakteristickou hořkou chuť, která tehdy nebyla vůbec obvyklá. V Nošovicích působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1981. Jeho nesporné zásluhy byly oceněny uvedením do Síně slávy českého pivovarství a sladařství v roce 2005. „Pan starý, jak se panu Franzlovi přezdívá, je mimořádná osobnost pivovarského
Pavel Kmínek manažer značky Radegast
Narodil se v roce 1974 v Nymburku, vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Začínal v reklamních agenturách, posledních šest let před nástupem do Plzeňského Prazdroje pracoval ve společnosti T-Mobile. Nyní je manažer značky Radegast.
Anketa
Otec piva Radegast slaví v˘roãí Jaromír Franzl, nestor českého pivovarnictví, který významně pomohl k rozvoji vaření piva na Moravě, oslavil 30. listopadu devadesáté narozeniny. Svou kariéru korunoval při zahájení vaření piva v nošovickém pivovaru v roce 1969.
charakteristická hořká chuť dělá toto pivo výjimečným. Věřím, že stejně tak chutná i všem čtenářům Radegast Expresu. Prodejní čísla dokazují, že Radegast je nejoblíbenější pivo na Moravě, což mě velmi těší.
světa, která se obrovským dílem zasloužila o rozvoj vaření piva na Moravě,“ přibližuje svého předchůdce manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák. Jaromír Franzl je šestým sládkem v pořadí pocházejícím ze slavného rodu Franzlů. Od roku 1942 do roku 1969 prošel celou řadou moravských pivovarů. V padesátých letech už zúročoval své odborné zkušenosti a řídicí schopnosti na pozicích výrobního náměstka, ředitele či sládka.
Autor chuti Vrcholem jeho profesionální kariéry byla práce v nově vybudovaném pivovaru Radegast v Nošovicích, kde působil v letech 1969–79 jako výrobní náměstek. Právem je považován za otce piva Radegast, protože právě on mu vtiskl charakteristickou chuť, která se postupem času stala velmi oblíbenou. Do svého odchodu do důchodu v roce 1981 byl pak ředitelem největšího pivovaru na Moravě. Jaromír Franzl působil v pivovaru Radegast i po roce 1989 jako poradce při zavádění technických inovací. Jako první v jeho historii získal ocenění Zlatý Radegast a v roce 2005 byl uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství. Zařadil se tak mezi největší osobnosti oboru.
Pavel Trnka, obránce HC Vítkovice Steel
Místo, které mám rád Miluji hory. Ze všeho nejradši mám zasněžené kopce. Bydlím v Beskydech, ale rád jezdím i jinam. Co mě nejvíce zaměstnává Teď je to dcerka, ještě ani ne roční Terezka. Kvůli ní teď nikam nejezdím, pokud nemusím, a jsem nejraději doma.
Radegast Expres
str. 4
Tip na výlet
Recept
Kolem mravencÛ na Ondfiejník
Chlebová polévka
Bíla zima, tak to má být.
Potřebujeme: 300–400 g chleba kmín sůl 50 g másla dva párky či klobásky 1/4l kysaného mléka
Takhle jedli naši předkové, když chtěli ušetřit. Může to být ale také skvělá příležitost, jak vyrobit něco teplého do žaludku, když doma zrovna nic moc není. Chléb by měl být spíše tvrdší, aby se dobře rozlámal. I s kůrkami, ty jsou obzvlášť důležité, se nahází po kouskách do vody se solí a kmínem. Když je rozvařený, že se rozpadá, vmícháme trochu másla a kysané mléko. Pak dodáme nakrájené uzeniny. Podobně se dá polévka připravit, i když máme chléb jen čerstvý. Je však vhodné ho předem na kostičky osmažit na pánvi na troše másla a až pak vložit vařit do vody. Je to jídlo obyčejné, ale v zimě pěkně zahřeje.
Ve Frýdlantu nad Ostravicí výlet na Ondřejník může začít i skončit
Ča st ý m m íst em , odkud v ýstupy na Ondřejní k začínají, je Frýdlant nad Ostravicí. My to však zkusíme z opačné strany a ve Frýdlantu skončíme. Po celé té námaze se nám to bude hodit, protože tam je řada občerstvoven, mezi nimiž nechybí ty s logem Radegastu. Žádný strach, tuhle trasu zvládnou i ti, kteří zrovna vysokohorské turistice neholdují. Ondřejník je krásná hora. I když si většina lidí myslí, že je součástí Moravskoslez-
ských Beskyd, odborníci vědí, že spadá do takzvané Podbeskydské pahorkatiny a není už zařazen do Chráněné krajinné oblasti. Ovšem výhledy, které turistům nabízí, mu mohou závidět i mnohem známější kopce.
Obří mraveniště Vyrazíme na něj z Kunčic pod Ondřejníkem, kam je autobusem i vlakem dobré spojení. Máme před sebou tři kilometry příkrého stoupání. Modrá značka nás vede loukami s původními beskydskými osamocenými chaloupkami, ale pak se dostáváme do lesů. Ocitáme se totiž v přírodní rezervaci Skalka. Je tu plno balvanů, menších jeskyněk a prastarých buků, takže si budete připadat jako v pralese. Některé stromy tady mají až sto osmdesát let. Z vrcholu Skalka je krásný výhled a pak už nás modrá značka vede na východní svah Ondřejníku. Cestou určitě uvidíte některé z obrovských mravenišť, kterými je tato oblast proslulá.
Dům Ferdiše Duši Čeká nás pět příjemných kilometrů, vesměs se jde z mírného kopce. A už se ocitáme u staré zvoničky a odpočinkového
areálu s lavičkami a prolézačkami pro děti. Tady kdysi stávala půvabná chata Solárka, která však vyhořela a dodnes jsou tu vidět její zbytky. Trasa se tu dělí na dvě barvy, po zelené se dostaneme zpátky do Kunčic, jen trochu jinou cestou, po modré můžeme pokračovat do Frýdlantu. Kdo chce dát zabrat nejen tělu, ale i duši, může se tam trochu vzdělat. Ve Frýdlantu, přesně na naší modré trase, se totiž nachází malý domek, rodiště známého beskydského malíře Ferdiše Duši. Teď je v něm jeho muzeum a často se tam konají různé výstavy. O víkendech je otevřeno od 10 do 17 hodin.
Restaurace
Do restaurace Meteor na stadionu ve Vratimově se na dobré pivo chodí, Kde se osvěžit Restaurace Beskyd, Frýdlant nad Ostravicí Hostinec Harcovna, Frýdlant nad Ostravicí Restaurace Huťařství, Kunčice pod Ondřejníkem Restaurace Skalka, Kunčice pod Ondřejníkem
Znáte tohle? Zadání:
Řešení z minula:
Otočte jelena tak, aby koukl na druhou stranu. Pohnout ale můžete jen dvěma sirkami.
Měli jste pomocí provazů, kolíků a kroužků přivázat ovci tak, aby vyžrala v trávě čtverec.
i když se v areálu zrovna nic neděje. Podnik je to klasický, venkovský, náhodný návštěvník by do něj možná ani netrefil, protože je ukrytý v budově u hřiště. Na první pohled ničím nepřekvapí, po chvíli nový návštěvník pochopí, proč tady bývá pořád plno. Obsluhu zajišťují milé a sympatické hostinské a domácí přístup je tady na prvním místě. Kdo hledá klasickou potemnělou pivnici, bude potěšen.
Jdeme se bavit
Bronzová v˘stava Do konce ledna trvá v rytířském sále Žerotínského zámku v Novému Jičíně výstava, která zachycuje život v době bronzové. Mimo jiné ukazuje, jak si naši předkové uměli poradit bez nástrojů, které známe dnes. Otevřeno je od úterý do pátku do 16 hodin s polední přestávkou mezi 12 a 13 hodinou a v neděli od 9 do 15 hodin.
zu tři lyžařské tratě dlouhé přes 600 metrů, dva vleky a dětský vlek, běžecké stopy a snowpark pro snowboardisty. A o novém osvětlení lyžaři říkají, že je ze všech beskydských středisek nejlepší.
Snowpark v ¤ece, odlehl˘, ale zajímav˘ý Milovníci snowboardingu si přijdou na své v snowparku v Řece u Třince. Toto nepříliš známé beskydské středisko blízko hranic s Polskem vybudovala parta nadšenců a je součástí lyžařského areálu. Více informací získáte na www.ski-reka.cz, kde také jeho provozovatelé očekávají různé připomínky a návrhy, co by se vlastně moravským vyznavačům snowboardingu líbilo.
Divoké ‰elmy v Orlové Mosty u Jablunkova, zábava pro v‰echny
Radegast Expres 01/09 Vydává: Boomerang Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37, Praha 7-Troja, IČO 26447657, ve spolupráci s agenturou Rust, Jugoslávská 29, Praha 2, pro Plzeňský Prazdroj, a. s., U Prazdroje 7, 304 97 Plzeň Uzávěrka čísla: 19. 12. 2008 Vychází: 1. 1. 2009 (měsíčník) Neprodejné, MK ČR E 14459 Foto: ČTK, iStock, isifa, Fotobanka.cz, Jiří Durdík, Marek Čech, archiv Web: www.radegast.cz
Do areálu si lidé zvykli jezdit po celý rok, protože tam je připravena řada atrakcí i v době, kdy po sněhu není ani památky. Oblíbený je třeba sjezd na laně, takzvaný Gorolšus. Teď v zimě si návštěvníci užijí tento sportovně adrenalinový ráj ještě víc. Tuto sezónu jsou v Mostech v provo-
Unikátní výstava je k vidění až do 28. února v Muzeu Těšínska v Orlové. Vystaveny jsou preparáty vzácných kočkovitých šelem, díla Viléma Borůvky, který je jedním z nejuznávanějších preparátorů ve světě. Ten, komu není líto zvířat, ze kterých se staly vycpaniny, si přijde na své. Lvi, tygři, rysi či oceloti jsou tu jako živí. Otevřeno je každý den kromě pondělí od 9 do 17 hodin s polední přestávkou mezi 12. a 13. hodinou.