1918 1975
ÄŒesky
karl schwanzer
aranžovat plánovat tvořit formovat stavět
Fragmenty
Když se člověk rozhodl být architektem, musí se vzchopit k vůli vyplnit své vize. Člověk musí být připraven nechat v sobě zrát intuici. Když je člověk rozhodnutý nechat vyjádřit intuici a prokáže vytrvalost hledat, aby našel, prokáže vytrvalost přesvědčit okolí a má nakonec sílu, aby nenarozenému vdechnul život, pak je člověkem tvůrčím. Přesnost, dochvilnost, kontinuita a skromnost jsou těmi nejlepšími průvodními vlastnostmi pro tento odvážný počin. Vybaveni úžasným Božím darem – očima, vnímáme přirozenou podstatu našeho okolního světa; pomocí týchž očí vytváříme umělé prostředí pro naše životní potřeby. Fascinace, která se v prožitku tohoto napětí nachází, je základem kreativní práce.Vnitřní nutnost řešit problémy, které jsou potřebné k uspořádání života, se spojuje s nutností pracovat. Tvoření, ne jako lopotná dřina, nýbrž jako potřeba radosti, jako potřeba uvolnění vnitřního napětí.
„Práce“ na řešení nějakého problému, na nějakém architektonickém projektu, není v mých očích žádnou prací, nýbrž činností, která baví a uspokojuje. Jsem nešťastný, když nepracuji dost. Práce je prostředkem, jak se nestat depresivním. Koncentrace na dílo poskytuje neuvěřitelné uspokojení a tím obohacení života. Když je člověk naplněn určitou ideou, je snažení o její uskutečnění Božím požehnáním.
Pracovat s radostí činí život smysluplným. Pracovat jenom proto, abychom vydělávali peníze, je bezduché a neuspokojivé. Práce ale musí být spojena i s úspěchem. Ale v čem se má úspěch spatřovat? V uspokojení z vytvoření něčeho, co má tvar, co nyní existuje a předtím zde nebylo. Vědomí účasti našich smyslů na tvůrčím procesu znásobuje radost ze vzniklého díla. Zklamání, sklíčenost, když člověk nedosáhnul svých představ, k tomu patří, stejně jako povznášející pocit zadostiučinění z dosáhnutí uskutečněných cílů.
Pocit štěstí, který se v průběhu uskutečňování projektu uvnitř našeho já rozhostí, je zdrojem radosti vycházející skutečně z tvůrčího konání. Žádost po této radosti, po tomto uspokojení, vás nenutí k dosahování nadlidských výkonů a ani neznamená lačnost po zisku.
Už dříve jsem si vštípil do paměti, že kvalita je důležitější než odměna, a to jsem také doposud dodržoval. Snaha o to nejlepší řešení, o dokonalost, je lidské bytosti inherentní, i když my jakoby s sebou nosíme dědičný hřích - nedokonalost, která každé naše snažení o perfektní výsledek zadusí v chybách. Ale každý pokus proniknout do oblastí, které neznáme, vyžaduje odvahu přijmout naše nedokonalosti, tak jako vyžaduje vůli k dosažení lepších výsledků. Prohlásit něco za hotové, dokončené, je arogancí, znamenalo by to, že stagnujeme, že nepostupujeme dál - a kde se nedá ještě něco v lidských záležitostech vylepšit? Chtěl bych tím zdůraznit pokoru před lidským dílem, kterou musí člověk při svém vývoji pociťovat. Splnit si v životě to, že dosáhneme vytyčeného cíle (pokaždé si vytyčujeme vyšší cíle), vyžaduje od nás vydání síly, které bývá spojeno i s fyzickou obětí.
Realizace musí být cílem práce architekta. To, co je vymyšlené na papíře samo o sobě nemůže na dlouho uspokojit. Mezi návrhem a provedením musí být spousta osobního nasazení, má-li se navržená věc probudit k životu. Architekti, kteří zůstanou anonymní, nepociťují žádné závazky. Je možné vidět výsledky takovýchto počínání, které charakterizují smutné kompromisy proporčního myšlení a bezobsažné honby za ziskem. Jako kumulace chtění vzniká nakonec v nějaké hlavě dílo za nevysvětlitelných okolností. Zde je člověk částí kosmu a jeho pořádku. Jen málo lidí je předurčeno ke špičkovým výkonům. Tento
výběr je v moci osudu. Možná to je část našeho životního břemene, že ne všichni lidé jsou schopni stejného výkonu a mají stejné životní cíle a že ne všichni pociťují stejnou nespokojenost a neklid. My všichni máme oči, které vidí a tím v nás vyvolávají pocity, oči které vnímají tvary a snaží se pochopit jejich informační obsah. I když se původní účel nějaké hezké stavby již dávno vytratil a je překonán, přesto tato budova zde stále ještě stojí a její přítomnost nás umí potěšit.
Architekt se pokouší do svých projektů vnést ducha pořádku a smysl pro souvislosti. Tvůrčí práce není jenom práce ducha. Architekt musí mít schopnost myslet elementárně a tvořit elementárně. Má k dispozici všechny materiály a může svobodně rozhodovat o jejich použití. Architektura je plastická, má formu, je formou, pomocí formy se vyjadřujeme, stejně tak jako skrze barvu, vůni, tón, lesk a tajemnou přítomnost sympatie. Zvláštnost je méně vyhledávána než univerzálnost. Často jsem byl dotazován: ”Co je vaší specializací?” Mojí ”specializací” je všestrannost, která mi odkrývá obzory. Specializace je oproti tomu jednostranné myšlení, které má omezený rozhled. Čím dalekozračeji architekt pozoruje, vnímá a reflektuje, tím více kreativity bude umět vyvinout. Architekti mají vůči společnosti povinnost tvořit účelně, pokud se nechtějí ocitnout mimo ni. Propojení fenoménu „život“ s aktivitami, které jej udržují, nutí nás k utváření našeho života podle smysluplných principů. Stavební projekty bez příčinné potřeby se nerealizují. Jejich plány zapadnou v zapomnění. Základní psychomotorický princip, chuť nebo radost ze stavění a bydlení, musí v sobě obsahovat přání a touhu po realizaci.
Architekt se tedy musí, pokud chce stavět, pohybovat na půdě reality. Jenom ”postavené” je opravdový, živoucí výsledek tvůrčího jednání. Dvacet pět let života s tou nejkrásnější prací, kterou jsem si mohl přát, proběhlo v letu. Doprovázen porozuměním, ale také neporozuměním, potěšen spolupracovníky na mé straně, oblažen úspěchy. Nadšení, vášeň, která se tu a tam zvrhne v posedlost, neudrží nikdy příliš mnoho přátel. Tak je člověk často sám s určitým problémem. Já ale přišel na to, že izolace dodává vnitřních sil, šetří čas a napomáhá vykrystalizování pravdy. Ponořit se do vlastní hloubky, jít k základu vlastní pravdy, může člověk jenom sám. Zmatení a znejistění, které může následovat po některých diskuzích mezi architekty, bývá občas škodlivé, ačkoliv nesmí být popíráno, že některá hodnotná duchovní setkání mohou pozitivně nasměrovat váš vývoj. Zabývat se formou a tvarem se mi zdálo vždycky jako obzvláště důležité a naléhavé. Proto byla příprava a instalace výstav mojí první praktickou a určující školou, kde jsem mohl experimentovat nejen s uspořádáváním prostoru, ale také s vizuálním vnímáním. Toto experimentování mi poskytlo poznatky o proporčním chování těla a prostoru a poznatky o působivosti detailů. Toto období tvrdého stresu bylo začátkem zkušeností s tvůrčím procesem. Nakolik závažné bylo riziko, které se skrývalo v nových zkušenostech, jsem se naučil dokonale rozpoznávat, a pokušení vydat se novou cestou mi dodalo další impuls, abych pokračoval ve vývoji.
Důležitou podporou práce je shoda s pracovními kolegy na tom, v čem tkví kvalita, a reflexe vlastních myšlenek v hlavách druhých. Kritika, přizpůsobivost a spolehlivost je vynikající živnou půdou pro konstruktivní tvůrčí práci. Všem, kteří se mnou potkali a kteří se mnou spolupracovali, jsem vděčný za podněty. Mí spolupracovníci dokázali mít se mnou velkou trpělivost, snášet mou neúnavnost a temperament. Bez jejich podpory bych se nikdy nemohl rozvíjet.
Karl Schwanzer Architektem z vášně Vídeň 1973
Výstava Služba lidu 1952
Živnostenská výstava 1951
Rakouský pavilón Světová výstava Brusel 1958
Výstava v Muzeu 20. století Umění od roku 1900 do dneška 1962 Belgické malířství od roku 1900 Wilhelm Lehmbruck 1963 Rudolf Hoflehner Hans Hartung Fritz Wotruba IIdoly a démoni Roberto Sebastian Matta Francouzský film od roku 1900 do dneška Andreas Urteil 1964 Josef Mikl Franz Kline Adolf Loos Mistrovská díla plastiky Pop atd. Wander Bertoni Herbert Boeckl 1965 Fritz Hundertwasser Victor Brauner Umění na svobodě Světová výstava fotografie Arshile Gorky Robert Müller Emil Nolde 1966 Franz Kafka Herbert Boeckl Od Rodina do dneška 1967 Wolfgang Hollegha E. W. Nay Gyula Derkovits Kinetika Frank Kupka 1968 Paul Klee Antonio Tapičs Fernand Léger Plastiky a objekty Paříž květen ´68 Arnulf Rainer 1969 Roland Goeschl Oto Gutfreund Schönberg-Webern-Berg Charles Rennie Mackintosh Expresionisté, sbírka Mortona D. Maye Marks on a Canvas Nová figurální tvorba z USA Bruno Gironcoli 1970 Hausrucker & Co. Východoevropské lidové umění Comic Strips Člověk ve vesmíru
Muzeum 20. století Vídeň 1962
Děti malují Adolf Loos pro mladé lidi Počátky informelu Erich Brauer Van Beethoven Environment Walter Pichler Ödön von Horvath Jacques Lipchitz Rudolf Hoflehner Průmyslový design z Itálie Umění a dítě Revoluční architektura Gemini Ernst Haas Neumarkt Vídeňská škola fantastického realismu Rudolf Richly
1971
1972
1973
Tom Ungerer Ad Reinhardt Missing Link Ulice Knoll International Kurt Switters Heiligenbrunn Umění v 60. letech 20. století Emil Mayer Cornelius Kolig Manossier Shaker Franz Ringel Příklad Eisenstadt Richard Lindner Richard Hamilton Umělecká fotografie Albert Paris Gütersloh
1974
1975
Zlý a krásný svět Gerhard Moswitzer Alternativní řešení sociálních bytů Saul Steinberg László Moholy-Nagy Rainer Wittenborn 3. Světová výstava fotografie Levi´s Pop Jeans galerie Umění vycházející z jazyka 1976 Walker Evans Claes Oldenburg Francesco Somaini George Grosz Christo Wuppertálští umělci Eduard Angeli Hans Wewerka Andy Warhol 1977 Henri Michaux Elfriede Mejchar Martha Jungwirth Junggesellenmaschinen (umělecké a zpravidla nefunkční stroje) Robert Motherwell Eduard Sauerzopf Max Meinecke Nová věcnost a realismus Max Beckmann Donald Judd Peter Skubic Bruno Gironcoli Retrospektiva: Neumarkt Adolf Wölfli Zbynek Sekal 1978 Americká fotografie Kurt Talos Surrealismus, Museum of Modern Art
1962-1978 105 výstav 1.130.035 návštěvníků 61 divadelních představení a koncertních cyklů 53 filmových cyklů 48 přednášek a diskuzí 30 kulturních akcí nejrůznějšího druhu
Pavilón Rady Evropy Světová výstava Brusel 1958
Rakouský pavilón Světová výstava Motreal 1967
ProstorovĂŠ divadlo Austrovision
Obchody
Institut hospodářského rozvoje Vídeň 1963
Philips správní budova Vídeň 1968
BMW- správní budova Mnichov 1973
Vyhotovení výškové budovy v posuvném bednění. Stavba postupovala do výše 100 m rychlostí 3 m za den.
BMW-Muzeum Mnichov 1973
Doba výstavby od června 1971 do září 1972 Miskovitá konstrukce z lehčeného betonu, platforem a ramp v železobetonu. Skrze markantní formu má být pozornost veřejnosti upoutána primárně na stavební dílo a vyzvat tak k návštěvě muzea. Uzavřený miskovitý tvar budovy stupňuje sekundárně zájem o její obsah. Utváření výstavy může být v rámci účelového konceptu základní idey provedeno různými umělci.
Institut hospodářského rozvoje St.Pölten 1972
Perlmooser Zementwerke AG Zåvod Mannersdorf (výroba cementu) 1970
Závodní zařízení Mannersdorf disponuje kromě dlouhé rotační trubkové pece s 82 m vysokou věží výměníku tepla i skladní halou surovin s kapacitou 40 000 t, sušičkou, sily pro usušenou surovinu, další sušičkou, ve které se materiál rozemele na prášek a současně se odvádí zbytková vlhkost. Homogenizační a zásobní sila pro mletý cement mají kapacitou asi 15 000 t. Doba výstavby: 1968 až 1970
BMW-parkovací garáž 1971
Parkovací garáž pro 1600 osobních vozů postavená podle d´Humy-System. Plánování a výstavba zabraly 19 měsíců Počet parkovacích míst pro 1586 osobních vozů Celkový počet stavebních dílců 1852 kusů Zastavěný prostor 101 557m³ Zastavěná plocha 6387m²
Univerzita Rijád Saudská Arábie Generální plán 1974 L.P.
Specifikace projektu Nový univerzitní kampus 9 (16) km˛ v nezastavěné, popř. kopcovité písečné a kamenité poušti asi 15 km vzdálený od centra Rijádu Studenti 15.000-20.000 univerzitních studentů Rezervy pro 3500-4700 postgraduálních studentů Personál cca 1500-2000 akademického personálu cca 1800-2400 neakademického personálu Obyvatelstvo 50 až 100 procent studentů a personálu s rodinnými příslušníky, jakož i místní obyvatelstvo ccca 20.000-40.000 obyvatel Univerzita celkově 9 fakult (pharmacy, science, arts, education, commerce, law, engineering, agriculture, medicine plus teaching hospital s 500 až 700 lůžek) Další fakulty v přípravě (veterinary, medicine, fine arts) Víceúčelová univerzitní zařízení, sportovní zařízení, prostorové rezervy pro výzkum a aplikovaný výzkum Plocha podlaží cca 540.000 m˛ fakulty cca 95.000 m˛ centrální zarízení cca 20.000 m˛ sportovní budovy cca 650.000 m˛ obyvatelstvo (50 procent) Předpokládané dokončení: 7 let od konečného přijetí generálního plánu
Specifika plánování Začátek konzultací 1968 Fáze plánování Základní výzkum Akademický program Předběžné projekty (zkušební řešení) Generální plán Doba rozpracování generálního plánu 8 měsíců Konečné přijetí: 1975 Obsah generálního plánu Program Základní data Potřebná plocha a prostor na osobu Funkční program Fyzický plán Regionální rozvoj Přidělení ploch Plán zástavby Obytná území Typické sektory Infrastruktura, technická zařízení Projektové standardy Prováděcí studie Prováděcí koncept Plán financování Vývojové směrnice Rozsah generálního plánu Závěrečná zpráva: cca 250 stran A-3 12 průběžných hlášení: cca 600 stran 180 dokumentů: cca 4500 stran Počítačové výtisky: cca 5000 stran Diapozitivy, filmy, modely atd.
Pohled zpět na vývoj projektu Saudská Arábie, země s dlouhou kulturní tradicí, započala v posledních 50 letech fascinující rozvoj. Zvláštní pozornost byla v rámci zřízování moderního státu věnována školnímu sektoru. V roce 1957 byl elementární a sekundární školní systém doplněn první fakultou Univerzity Rijád. Jednalo se o ”Faculty of Arts”, po které brzy následovaly další fakulty, jako například ”College of Engineering”, která byla zřízena za přispění UNESCO. V této počáteční fázi měly fakulty školní charakter a jejich vývoj probíhal poměrně nezávisle na sobě; některé fakuty se umístily v již existujících zadaptovaných budovách. Tato skutečnost je patrná ještě dnes na rozptýlené poloze současných univerzitních objektů. Současně se zakládáním jednotlivých fakult vyvstala otázka dlouhodobých cílů a vývojových konceptů. Univerzitní charta definovala univerzitu jako jednotný celek, ve kterém se nemají vyskytovat akademická zařízení duplicitně. Z toho vycházelo přání tento koncept také prostorově vyjádřit pomocí integrovaného univerzitního kampusu.
To vedlo k rozhodnutí nově situovat univerzitu na nějakém rozlehlém místě mimo Rijád v blízkosti starého královského města Saudů, Dariayah. Nad čistě ekonomickými úvahami a úvahami vztahujícími se k územnímu plánování kampusu, bylo přání dát akademickému konceptu čistou, nezávislou formu. Toto přání bylo hnací silou rozhodnutí začít s přípravami. Z tohoto období pocházejí první kontakty mezi univerzitními orgány a profesorem Schwanzerem, ze kterých se vyvíjela plodná spolupráce. Po několika počátečních konzultacích byl profesor Schwanzer v roce 1972 pověřen jako plánovací poradce vyhotovením základního konceptu, jehož hlavní body byly provedení základního výzkumu, vyhotovení akademického plánu a rozpracování zkušebních řešení. Vymezení úkolů se týkalo na jedné straně správného pojetí a definice akademické struktury a od toho se odvíjejícího územního a funkčního programu, na druhé straně se týkalo expertízy daného stavebního území ohledně topografie, geologie, klimatických podmínek atd. a z toho vycházející využitelnosti pozemku, jakož i zdůraznění v této situaci obzvláště důležitých infrastrukturních požadavků a požadavků na možnosti zásobování. Tento stanovený cíl byl doplněn v roce 1973 dalším pověřením vyhotovením generálního plánu. Vymezení úkolů v generálním plánu se nezaměřilo na prezentaci hotových stavebních řešení, nýbrž na rozpracování všech problémů a otázek spojených s plánováním a provedením projektu. V generálním plánu dominovaly tři hlavní oddíly: program, fyzický plán a prováděcí studie. Multidisciplinární inženýrské kanceláře, mezinárodní plánovací a stavební specialisté jakož i vyučující pedagogové spolupůsobili na vypracování generálního plánu. Avšak nejvíce je realizování generálního plánu produktem příkladné spolupráce mezi kompetentními univerzitními orgány a plánovacími poradci.
Generální plán byl na jaře roku 1975 uznán univerzitou jako oficiální podklad pro všechna další plánovací opatření. Ze strany univerzity se očekávala další účast profesora Schwanzera jako plánovacího poradce při uskutečňování projektu. Provedením architektonického a inženýrského plánu bylo pověřeno angloamerické firemní konsorcium, které postupovalo v nejdůležitějších bodech podle směrnic generálního plánu. V březnu 1976 proběhlo slavnostní položení základního kamene. Tím byl pověřen král Saudské Arábie H. R. M. Khaleb Ibn Abdul Aziz.
Deset základních konceptů užitých při plánovaní 1. Arabský koncept, snaha zachytit podstatu arabské tradice ve výtvarném výrazu naší doby. 2. Mezinárodní koncept, použití moderních metod plánování, technologií a standardů. 3. Městský koncept, integrace univerzity do města, popř. vyváženost akademických a neakademických funkcí v kampusu. 4. Funkční koncept, kvalitativně a kvantitativně sladěná kompozice funkčních jednotek. 5. Enviromentální koncept, asimilace lokálních ekologických podmínek, jako je klima, půda a topografie. 6. Identifikační koncept, nalezení expresivního a symbolického řešení, které bude reprezentovat ducha univerzity. 7. Celostní koncept, homogenita struktury s diverzifikací v detailu. 8. Růstový koncept, rozšiřitelnost v každém vývojovém stupni při současném zachování celku. 9. Ekonomický koncept, ne nutně nejlevnější řešení, ale maximální využití při minimálních nákladech. 10. Kreativní koncept, kreativita jako rozhodující katalyzátor racionálních procesů. Prostorový a funkční program Rozlišujeme dvě dimenze: plánování cílů a plánování prostředků (pro dosažení těchto
cílů). K prvním krokům spojeným s plánováním stavby univerzity náleží formulování programu. Zde se zdá být žádoucí potřeba nejprve jasně definovat jako výchozí bázi akademické struktury (studijní obory a vědecké disciplíny), a na druhé straně vyvinout plánovací nástroje, pomocí kterých se budou moci rozpoznat okamžité vlivy těchto nebo jiných struktur na fyzickou realizaci. Na základě počítačového modelu byl vyvinut akademický plán. Cílem modelu bylo převedení vědeckých a pedagogických cílů do fyzických plánovacích kategorií. Počítačový model Hledal se model, který by umožňoval použít mezinárodní plošné standardy na lokální akademickou strukturu. K tomu účelu byl plánovacími poradci vyvinut soubor počítačových programů, jenž umožňuje zjistit potřebný prostor jednoho studenta jednoho určitého studijního oboru na univerzitě a – to má obzvláštní význam! – zjistit, kde (ve kterém departmentu) se má nacházet a jak má vypadat. Zadaná data akademické povahy jsou: a) Přednášky a semináře právě probíhajících studijních oborů s jejich přiřazením k univerzitním jednotkám popř. vědeckým departmentům (kvalitativní akademická struktura). b) Počet studentů pro určitý studijní plán (kvantitativní akademická struktura). c) Mezinárodní plošné standardy pro individuální pracovní prostor. Potřebná plocha organizačních jednotek se určí částečně přímo z počtu studentů, z části nepřímo na základě předpokládaného vyučujícího personálu nebo jako procentuální podíl z vypočtených ploch (např. vedlejší prostory laboratoří). Zjištěné údaje se mohou znázornit a být zároveň účelně využity při plánování v různých kategoriích, jako například: 1 Potřebná plocha podle univerzitních jednotek (fakulty, departmenty, subdepartmenty). Potřebná plocha se dále rozdělí a vytiskne podle kategorií využití, jakož i podle kategorií stavební konstrukce. Díky včlenění převáděcích faktorů bude plocha uvedena a dále rozdělena jako: užitková plocha (plocha všech obytných
prostor), zastavěná podlažní plocha a celková stavební plocha. 2 Plocha pro studenta a studijní plán. Znázorní se, jaká bude potřeba plochy jednoho studenta jednoho určitého studijního plánu v nejrůznějších univerzitních jednotkách (subdepartmentech). Tyto hodnoty mají význam především pro zpětnou vazbu v akademickém organizačním plánování. 3 Pohyb studentů. V různých detailních stupních budou uvedeny součty množství cest studentů po dobu jednoho týdne mezi všemi univerzitními jednotkami. Tyto údaje mají předeveším význam pro obsazení univerzitních jednotek. 4 Využití poslucháren. Speciální výtisk pro naplánování velikosti poslucháren popř. později pro sestavení vhodného rozvrhnutí hodin pro posluchárny (statistické vyhodnocení využití poslucháren). 5 Studie zabývající se variabilitou. Prozkoumány byly vlivy možných nebo očekávaných změn kvalitativních nebo kvantitativních akademických struktur na induviduální a souhrnnou potřebnou plochu. Tento průzkum má mimořádný význam pro stanovení náležitého a hospodárného stupně adaptability a variability užívané plochy (např. plošné rezervy) a v jiném smyslu také budovy a celého stavebního systému. 6 Přesídlovací program. Pomocí počítačového modelu byla prozkoumána také přesídlovací politika ze stávajících budov do nového kampusu s přihlednutím na hospodárnost a důsledky na akademickou organizaci. Byla doporučena permanentní aktualizace akademického plánu pomocí počítačového modelu, aby bylo na jedné straně možné testovat odlišné akademické cíle, na straně druhé okamžitě zjistit důsledky pro fyzické plánování. Takto se vytvořil simulační model pro permanentní aktualizaci a zpětnou vazbu, který má své využití před zahájením provozu univerzity, popř. během provozu univerzity.
Rakouské velvyslanectví Brazílie 1974
Mateřská škola města Vídně Montreal 1967
Mateřská škola veVídni 1973
Domov seniorĹŻ Augarten 1975
195 jednolůžkových bytových jednotek 39 dvoulůžkových bytových jednotek Ošetřovací stanice a 11 pokojů pro pacienty, jídelna nebo víceúčelový prostor pro 300 osob Televizní místnost Malý sál, herna, kadeřnictví, knihovna, poštovní místnost, sklad nábytku, dílny, koupelny a toalety Prostory pro skladování odpadu a zásobování, vedení domova, sekretariát, lekářské a sesterské prostory Kuchyně, hospodářské prostory, prostory pro domácí techniku, prostory pro personál
FarnĂ kostel Leopoldau 1972
Evangelické centrum Sídliště Per-Albin-Hanson Vídeň dokončení 1977
Farní kostel Pötzleinsdorf 1964
Kapucínská kaple Vídeň 1960
Průmyslový design kování a nábytku Obchody, Brüssel, Wifi, Philips, BMW
Obytný dům Vídeň 1962
Projekt Zwiebelhaus (CibulovĂ˝ dĹŻm) Mnichov 1970
Projekt Německý pavilón pro Světovou výstavu Osaka 1967
Projekt výstavy Vindobona 2000 1967
Projekt City Center Vídeň 1968
Projekt pro galerii s výtv uměním 20. století 1972
Projekt Albertinaplatz 1973
Projekt správní budovy IBM Vídeň Dům umělců 1966
Karl Schwanzer 21.5. 1918-20.8. 1975 Studium na Vysoké škole technické ve Vídni (Technische Hochschule Wien) 1940 Diplom 1941 Dr. techn.
Od roku 1947 samostatný architekt ve Vídni 1947 – 1951 Asistent na Akademii užitého umění ve Vídni 1954 Ocenění Josefa Hoffmanna spolku Vídeňské secese 1958 Stříbrné čestné vyznamenání za zásluhy pro Republiku Rakousko Grand Prix za architekturu na Světové výstavě v Bruselu Chevalier de l’Ordre de Léopold, Belgie 1959 Cena města Vídně za architekturu Povolání na místo řádného profesora na Vysoké škole technické ve Vídni Předseda Institutu pro metody pozemního stavitelství a projektování 5 1963 Honorary Corresponding Member of the RIBA (Royal Institute of British Architects) 1964-1965 Hostující profesor na Vysoké škole technické v Darmstadtu 1965 Officier du Mérite Touristique, Francie 1965-1966 Děkan fakulty pro stavební inženýrství a architekturu na Vysoké škole technické ve Vídni 1967 Hostující profesor na Vysoké škole technické v Budapešti Založení ateliéru v Mnichově Honorary Fellow of the AIA (American Institute of Architects) 1969 Dopisující čestný člen Svazu německých architektů (BDA-Bund Deutscher Architekten) Velká čestná cena za zásluhy pro Republiku Rakousko 1972 Hostující přednášky na Univerzitě Rijád, Saudská Arábie 1973 Hostující přednášky na vysokých školách v Darmstadtu a Budapešti Cena BDA Bavorsko 1975 Cena za architekturu v kategorii “beton” Spolkového svazu německého cementového průmyslu 20. srpna zemřel ve Vídni Velká rakouská státní cena za výtvarné umění udělena posthumně
Seznam děl
Realizované stavby 1947-1950 Příprava a instalace výstav ve Vídni, v Bruselu a v Chicagu Interiéry obchodů Design nábytku Zařízení kin Stavba výrobn ích hal
1960-1965 Grilrestaurace Auersperg Institut hospodářského rozvoje Vídeň Průmyslové stavby Rozšíření Akademie užitého umění Muzeum 20. století Vídeň Kostel Pötzleinsdorf Technické centrum a správní budova ÖAMTC Tvorba výstav Obytné stavby města Vídně Internátní budova Institutu hospodářského rozvoje Vídeň Budova laboratoře Peter Stoll Stavby obchodů Správní budova Philips Vídeň Administrativní budova GIG Průmyslové stavby Isovolta a Stolllack
1951-1955 Obytné domy ve Vídni Příprava a instalace výstav v Paříži, ve Stockholmu, v Chicagu, v Torontu, ve Vídni Živnostenská výstava Vídeň Stavby kin Interiéry obchodů Stavba výrobn ích hal Výstava “Služba lidu” Vídeňská kavárna Hotel Chicago Putovní výstava Západní Afrika Roto Show USCOA Rodinné domy Výstava s tématem “Energie”, Linec Veletržní pavilóny Výstava s tématem “Energie”, Vídeň US-pavilón Vídeňského veletrhu
1966-1970 Obytné domy Stavby obchodů Domov důchodců (Wiener Kaufmannschaft) Rakouský pavilón Světové výstavy v Montrealu Mateřská škola města Vídně, Světová výstava v Montrealu Průmyslová stavba GIG Příprava a instalace výstav v Montrealu, v Torontu a ve Vancouveru Expediční budova cementářských závodů (Perlmooser Zementwerke AG) Průmyslové stavby cementářských závodů, pobočka Mannersdorf BMW parkovací garáž Mnichov Servisní stanice Philips Vídeň
1956-1960 Obytné domy Stavby kin Stavby obchodů Čerpací stanice Autosalóny Výstava v Miláně US-pavilón Vídeňského veletrhu Rakouský pavilón na Světové výstavě v Bruselu Pavilón Rady Evropy a OECE na Světové výstavě v Bruselu Rodinné domy Průmyslové stavby Automobilový výtah v Neuer Marktu Rozšíření Kapucínské kaple
1971-1974 Institut hospodářského rozvoje St. Pölten Internátní budova Institutu hospodářského rozvoje St. Pölten Průmyslové stavby Stolllack, Eybl a Isovolta Skladovací haly pivovaru Schwechat Celodenní školka města Vídně Příprava a instalace výstav ve Vancouveru a v Torontu BMW správní budova Mnichov BMW muzeum Mnichov Rakouské velvyslanectví v Brazílii Průmyslové stavby Gebrüder Teich AG Plánovaní univerzity v Rijádu Farní kostel Leopoldau Příprava a instalace výstav
1975 Technické centrum bankovního svazu Creditanstalt Zoologický institut Univerzity Vídeň Farní centrum sídliště Per-Albin-Hanson Domov seniorů Dornbach Obytné domy Příprava a instalace výstav Průmyslové stavby Nemocnice pro poranění a úrazy Štýrský Hradec Sesterské domy a správní budovy Úrazové pojišťovny Štýrský Hradec Autoservis Denzel AG Štýrský Hradec Obytné domy Mnichov Projekty a soutěže Centrum volného času Ostende Svobodná univerzita Berlín Opera Madrid Elektrotechnický institut Vysoké školy technické ve Vídni Bank für Arbeit und Wirtschaft (Pracovní a hospodářská banka) Sportovní hala Bottrop Nemocnice Lorenze Böhlera Vídeň IBM správní budova Vídeň Sportovní prostory pro Univerzitu Innsbruck Jubilejní výstava Vindobona 2000 City Center Wien Atmosferium – Německý pavilón pro Světovou výstavu v Osace Řetězec hotelů v Harzu Univerzita Bielefeld Správní budova Mobil Oil v Hamburku Krajská nemocnice Ingolstadt IVG správní budova v Hamburku Zwiebelhaus (Cibulový dům) Mnichov Rechnungshof (Nejvyšší kontrolní úřad) Vídeň Výstavba v areálu Freihausgründe na Vysoké škole technické ve Vídni Cover – Bayerische Gemeindebank (Bavorská obecní banka) Sprengel-muzeum Hannover Projekt Diagnosestraße Stavební projekt pro Univerzitu Vídeň Zedlitzhalle administrativní budovy Stavby garáží BASF výstavba závodu Muzeum Düsseldorf Deutscher Ring Hamburg Evropská škola Mnichov Penzijní pojišťovna pro zaměstnance
Překlad Richard Herrmann, Ulrike Granitzki
by courtesy of modul-Verlag, Wien
EZNAWHC
by courtesy of modul-Verlag, Vienna