3barbarella168.indd 1
03.10.2017 15:41:18
3barbarella168.indd 2
03.10.2017 15:41:18
L BARBAREL A
3barbarella168.indd 3
03.10.2017 15:41:18
3barbarella168.indd 4
03.10.2017 15:41:19
JEAN-CLAUDE FOREST
L BARBAREL A
3barbarella168.indd 5
03.10.2017 15:41:19
Barbarella Originally published in French by Les Humanoïdes Associés. Copyright ©2017 Humanoids, Inc. Los Angeles. All rights reserved. All characters, the distinctive likenesses thereof and all related indicia are trademarks of Humanoids, Inc. Humanoids is a trademark of Humanoids, Inc. Los Angeles. The story, characters and incidents mentioned in this book are entirely fictional. Argo © 2017 Translation © Richard Podaný, 2017 cover art © Kája Saudek (heirs), 2017 ISBN 978-80-257-2243-5 ISBN 978-80-257-2242-8 (limitovaná verze obálky)
3barbarella168.indd 6
03.10.2017 15:41:19
ÚVOD Nicolas Winding Refn Nejvíc mě Barbarella láká tím, že to je čirý fetiš. Je utvořená ze sexuální fantazie, ale zároveň je to výtvor intelektu a ducha. Není sice původkyní všech dobrodružství, do kterých se zaplete, ale vždycky je jejich řešením. Řeší problémy a přináší mír a spravedlnost, to vše ve jménu lásky; hodně se to liší od čehokoli, co by mohl přinést mužský hlavní hrdina. U mužských postav ve fantastice většinou platí, že dominantním faktorem se stane akt násilí, ale vyvolenou zbraní Barbarelly je akt lásky. Taky mě k ní přitahuje její kontrakulturní vnímavost. Je to dokonalá ženská antihrdinka, která splyne s každou generací, jež na ni narazí. To je její přetrvávající síla. Postava Barbarelly se může znovu a znovu přerozovat, protože zrcadlí i dobu, v níž to které publikum žije, a protože promlouvá k něčemu hlubšímu v nás. Právě díky tomu je jedinečná. Lidé v šedesátých letech k ní budou mít jiný vztah než ti v letech sedmdesátých a osmdesátých a tak dále. Ale patrně nejvíc ze všeho mě k Barbarelle přitahuje to, že mi dává možnost vytvářet ten typ ženy, kterou bych patrně sám chtěl být. Vlastnosti, které ztělesňuje, jsou vlastní i mně. Je zranitelná, ale zároveň má velkou moc, protože jako jistou formu násilí používá svádění. 3. září 2014
3barbarella168.indd 7
03.10.2017 15:41:19
PŘEDMLUVA Paul Gravett Barbarella garde tes bottines Et viens me dire une fois pour toutes Que tu m’aimes Ou sinon je te renvoie à ta science-fiction.
„Barbarello, nezouvej ty botky / a pojď mi říct jednou provždy / že mě miluješ / jinak tě pošlu zpátky do té tvojí science-fiction.“ Jak nesmírně v kurzu a oblíbená byla Barbarella ve Francii neklidného roku 1966, to je nejlépe vidět na tom, že právě jí věnovala megahvězda populární hudby, zpěvák a písničkář Serge Gainsbourg, celou sloku své písně Kdo je „in“ a kdo je „out“, ačkoli o Beatles se tu jen letmo zmíní jako o „těch klucích z Liverpoolu“. Dva roky nato anglicky mluvená filmová adaptace Rogera Vadima, ve které hlavní roli hrála tehdy třicetiletá Jane Fondová, udělala z blonďaté vesmírné dobrodružky jednoznačný symbol sexuální revoluce. Barbarella byla skutečně osvobozující výtvor, a to nejen pro svého tvůrce Jeana-Clauda Foresta (1930–1998), ale i pro celý francouzský a světový komiks. Abychom znali i kontext doby největší Barbarelliny slávy, musíme se vrátit na stroji času až do let po druhé světové válce. V mnoha zemích propukla mravní panika poháněná strachem z budoucnosti a rostoucí kriminalitou mladistvých. A místo aby se politici a různé zájmové skupiny zabývali složitějšími kořeny tohoto problému, raději hledali obětní beránky v masmédiích – a nejvíc jim padlo do oka to nejbezbrannější médium, které mělo být údajně určeno jen dětem: komiks. Ve Francii se tento sklon projevil už dvacátého května 1947, kdy komunistická strana navrhla zákonem omezit vydávání oblíbených amerických komiksů. A v březnu 1948 vláda zahájila konzultace, jejichž účelem bylo „zorganizovat kontrolu publikací určených pro mládež“. Zákon definitivě prošel šestnáctého července 1949 a zakazoval vydávat jakékoli publikace „představující v příznivém světle zločin, krádež, lenost, zbabělství, nenávist, zhýralost a jakékoli skutky brané za zločinné nebo nevhodné nebo za takové, jež jsou s to demoralizovat děti a mládež“. Také udělal zločin z toho, když někdo nezletilým poskytoval publikace „představující ohrožení mládeže pro svůj nevázaný nebo pornografický ráz“. A právě v ovzduší poválečných restrikcí namířených proti umění vstupoval Jean-Claude Forest
3barbarella168.indd 8
(tehdy těsně po dvacítce) do francouzského komiksu. Soustředil se proto na tvorbu milých kreseb na neškodné scénáře pro komunistický týdeník Vaillant, později přejmenovaný na Pif Gadget, a poté pro sérii Charlot, inspirovanou Charliem Chaplinem. Větší svobodu měl ale najít jinde, například v SF časopisu Fiction, založeném roku 1953 jako francouzská edice amerického Magazine of Fantasy and Scíence Fiction. Jeho vydavatelé se rozhodli nepoužívat původní americké obálky a najali Foresta, aby tvořil nové. Často se na nich objevovaly krásné ženy. V roce 1958 pak na to autor navázal tím, že kreslil skoro polovinu všech barevných obálek pro SF edici nakladatelství Hachette, Le Rayon Fantastique, a i tady nebyla o pohledná ženská těla nouze. Jean-Claude Forest byl dlouho nadšeným sběratelem, fanem a zapáleným příznivcem americké SF, té z jeho éry i té starší. Když se tato znalost a vášeň spojily s nedávnými zážitky z restriktivního komiksového trhu ve Francii a z tamního světa SF časopisů, dovedlo ho to k vytvoření hodně odlišné SF hrdinky. V roce 1962 mu ten úkol zadal Georges H. Gallet, tehdy vedoucí redaktor edice Rayon Fantastique a také pánského čtvrtletníku V-Magazine. Později Forest vzpomínal: „Jednou se mě zeptal, jestli bych pro něj nechtěl kreslit strip… bez omezení! Požádal mě, ať vytvořím jakousi ženskou obdobu Tarzana, Tarzellu, ale to mě moc nezaujalo. Naopak jsem přišel s Barbarellou. Příští dva roky jsem tedy vyprávěl její příběhy tempem osm stran za čtvrt roku, ani trochu jsem je neplánoval a nechával jsem se jen nést proudem vyprávění.“ Jakmile hrdinka vletěla na stránky jarního čísla V-Magazine z roku 1962, bylo z ní hned poznat, jak moc si autor užívá osvobození od cenzury i autocenzury; navíc ze své „překrásné orchideje“ postupně vytvářel ženu inteligentní a zásadovou, citlivou a smyslnou. Eric Losfeld, Francouz narozený v Belgii, měl nakladatelství Le Terrain Vague, specializované na erotiku a fantasy. V roce 1964 získal od Foresta souhlas k vydání epizod z V-Magazinu v luxusní,
03.10.2017 15:41:19
přehnaně velké vázané edici „jen pro dospělé“, podobné spíš publikaci o výtvarném umění. Něco takového byla pro francouzský komiks premiéra. V roce 1969 Losfeld vzpomínal: „Z těch šesti set knih, které jsem za dvacet let vydal, jich mě šest dostalo do maléru s dohledovou komisí – a první z nich byla Barbarella.“ Podle zákona z roku 1949 vydaly úřady zákaz, aby byla kniha veřejně vystavována. Přesto vyšly extaticky nadšené kritiky a ze skromného počátečního nákladu se kniha v dotiscích vyšvihla na závratných dvě stě tisíc kusů. Barbarella dokázala, že existuje dospělé čtenářstvo pro dospělé komiksy v kvalitních albech, pro, jak by se řeklo později, „grafické romány“. Zákaz ale platil dál a při nových vydáních musel Forest měnit kresbu, aby byla krotší a tolik nedráždila. Barbarella byla ve Francii i jinde předvojem vlny svobodomyslných komiksových hrdinek ze šedesátých let. Do Ameriky dorazila v intelektuálním časopisu Evergreen Review v roce 1964 a hned v následujícím jeho čísle přišli Michael O’Donohue a Frank Springer s vlastní erotickou fantasy hrdinkou, Phoebe Zeit-Geist. Barbarella má ale „sester“ víc, například mezi ně patří ve Francii rázná Valerianova společnice Laureline, v Americe Vampirella a Sally Forthová a v Británii Modesty Blaisová, Varoomshka, Oh! Wicked Vanda a Scarth A. D. 2195. Nemluvě o mnoha dalších různě po světě.
3barbarella168.indd 9
Těžko ovšem pominout skutečnost, že všechny ty postavy vytvořili muži; přestože vlna ženských autorek komiksu přišla až později, zůstává Barbarella stejně významným feministickým symbolem, jakým byla před šedesáti lety. Silnou, nezávislou a sexuálně svobodnou hrdinkou, která přitom nepřichází o jakousi křehkost. Je o mnoho víc než prsatá dívka z plakátu, je to plnohodnotná lidská bytost. Jean-Claude Forest posléze stvořil mnoho dalších postav a mistrovských děl, ale Barbarella proměnila jeho dílo i celý život. Totéž udělala i pro komiksovou branži: osvobodila ji a dostala ji celosvětově do nových výšin a k novému publiku. Nikdy není pozdě na to objevit nebo znovuobjevit Forestův ikonický výtvor; jasnou, třpytivou hvězdu, která navždy zůstane čerstvá a volnomyšlenkářská. Září 2014 Paul Gravett je přední světový odborník na komiks. Sestavil publikaci 1001 komiksů, které musíte přečíst, než zemřete (česky Plus 2013; při jejím uvedení na trh navštívil Prahu). Z dalších (česky nevydaných) děl jmenujme Comics Art (Tate 2013) nebo Comics Unmasked: Art and Anarchy in the UK (British Library 2014).
03.10.2017 15:41:19
3barbarella168.indd 10
03.10.2017 15:41:20
L BARBAREL A
3barbarella168.indd 11
03.10.2017 15:41:21
3barbarella168.indd 12
03.10.2017 15:41:21
Barbarella poznala Lythion podle jeho tří oběžnic. Galaktické mapy byly toho názoru, že jde o poměrně pohostinnou planetu. Kontinent pod hvězdoletem se přibližoval a cestovatelka nejprve rozpoznala jen sopečnou poušť… ale náhle se v jednom kráteru objevila Cristallia, obří skleníkové město…
Už dlouhé dny její plavidlo nacházelo jen světy bez atmosféry a života… konečně se i s pomocí únavy začaly rysy muže, kvůli němuž tak trpěla, vytrácet… zase je připravena na nové tváře…
Jaké nešťastné příhody, jaká citová zklamání mohla mladou ženu přimět, aby se sama zatoulala do sluneční soustavy natolik vzdálené od té naší…?
3barbarella168.indd 13
Vinou silného větru bylo přistání obtížné a řízení lodi reagovalo špatně… vyčerpaná Barbarella cítila, že jí nervy vypovídají službu.
1
03.10.2017 15:41:22
Neovladatelný stroj prorazil jednu skleněnou stěnu…
Spadla jsem do skleníku s růžemi? Ale co se to děje? Jak sebou zmítají… to je tím ledovým větrem?
Poplach! Nehoda v osmém skleníku. Proraženou stěnou vniká dovnitř vítr. Růže už vadnou…
Barbarelle se jako zázrakem nic nestalo. Musím honem odsud. Loď by mohla začít hořet.
To zatím nevíme, pane!
Jak se to stalo?
Proč něco zjišťovat, určitě je to práce Orhomrů!
Izolujte skleník a křišťálové varhany přepněte na baterie!
Ty umírající růžové keře mě rozervou na kusy. Až příliš poetická smrt! Otevřete! Pomozte mi!!
Knautio! Slyším někoho volat. Musíme zase otevřít vchody do skleníku!
Ne! To nejsou Orhomrové! Je to nějaký hvězdolet. Moje sestra Knautia a já jsme ho viděli padat. Pilot možná ještě žije!
2
3barbarella168.indd 14
03.10.2017 15:41:23
Dostanete se z toho snadno, Pozemšťanko. Máte jen lehká zranění.
Jsem Dianthus a tohle je moje sestra Knautia. Jste u Adonidů, obyvatel velkého skleníkového města Cristallie. Adonidé! Slavní zahradníci! A květiny z Cristallie jsou známé až na Zemi.
Díky, že jsi mě zachránil. Jak se jmenuješ, a jak tvůj lid?
Úplně jako v tropech… Odkud berete to teplo a tu vlhkost?
Z teplých vod podzemní řeky!
Pojďte si prohlédnout naše město!
Není ani nutné vidět tu poušť kolem Cristallie, aby ji jeden vnímal jako nádhernou oázu. Ano, tady panuje věčné jaro. Její voda má navíc tu vlastnost, že podporuje roubování a rostlinné mutace. Díky tomu můžeme vytvářet květiny, jaké nikde jinde nespatříte! A obchodníci, kteří se zastavují na Lythionu, je nakupují za velké peníze!
3barbarella168.indd 15
Říkáš to tak smutně… Copak on to tedy není takový ráj?
Jistě je… Ale mnozí Adonidé ho užívají se silnými výčitkami.
3
03.10.2017 15:41:24
A proč to?
Kolem tohoto kráteru jsou i další podobné, Barbarello. Žijí v nich lidé… nebo spíš v nich naší vinou živoří a umírají. Zdroje teplé vody jim dřív dopřávaly poměrně mírné klima. Jenže Adonidé obrátili tok podzemní řeky a tím jim tu přednost vzali. A teď lid Orhomrů vymírá.
Líbíš se mi, Dianthe… místo pěstování orchidejí radši pěstuješ ušlechtilé myšlenky. A je třeba říct, že ušlechtilost je v galaxii dost vzácná květinka.
Ale my s několika přáteli napravíme nespravedlivý krok našich otců. Přinutíme vládce Cristallie, aby uznali základní práva Orhomrů.
Ááá! Jak, jak ti jen mám vyjádřit, jak jsi mi sympatický?
Proboha! Co to je? Udělala jsem něco tak hrozně nevhodného?
To na nás útočí Orhomrové!
Podívejte se na ně… mám z nich strach! Vrhají veliké balvany, aniž by se jich dotkli! Stačí jim k tomu pouhá síla myšlenky!
Spíš síla hněvu! A já jejich nenávisti rozumím!
4
3barbarella168.indd 16
03.10.2017 15:41:25
Jenže tím můžou zničit Cristallii! Jak se proti tomu Adonidé brání?
Ubožáci! Hodně jich zůstává ležet na místě.
Poběžte za mnou, uvidíte sama!
Tyhle křišťálové varhany vyluzují ochromující harmonie. Útoky Orhomrů jsou vlastně sebevražedné!
Dianthe, ráda bych ti pomohla usmířit tvůj lid s lidem z pouště. Co můžu udělat?
Jdou pryč. Ale oni se vrátí. Vracejí se vždycky. Nic je neodradí!
S tím se musí nějak skoncovat. Kdybych tak mohl navázat spojení s těmi umírněnějšími z nich… bohužel, příliš mě teď sledují, než abych mohl uskutečnit další část svého plánu.
Je to nebezpečné. Ale pokud jste k tomu pevně odhodlaná… pojďte!
Dost ohavná potvora, a muset prolomit obležení zrovna na jejích špinavých zádech je už přímo nechutné… jenže striula je jediný tvor, který dokáže odolávat ledovému pouštnímu větru!
5
3barbarella168.indd 17
03.10.2017 15:41:26
L BARBAREL A Napsal a nakreslil Jean-Claude Forest. Z francouzského originálu přeložil Richard Podaný. Grafickou úpravu navrhla a sazbu (v návaznosti na originál) provedl Pavel Růt. Jazyková redakce Ivana Tomková. Odpovědný redaktor Richard Klíčník. Jazyková korektura Hana Gelnarová. Vydalo nakladatelství Argo, jako 2. svazek velké řady edice Argomiks. Milíčova 13, 130 00 Praha 3, argo@argo.cz, www.argo.cz, roku 2017 jako svou 3345. a 3346. publikaci. Vytiskla tiskárna Těšínské papírny. Vydání první. ISBN 978-80-257-2243-5 ISBN 978-80-257-2242-8 (limitovaná verze obálky) Kromě běžného vydání vychází také 500 výtisků s limitovanou verzí obálky s filmovým plakátem Káji Saudka vytvořeného ke stejnojmennému filmu z roku 1968. Aktuality o našich titulech můžete sledovat na www.facebook.com/argo.cz Naše knihy distribuuje knižní velkoobchod KOSMAS sklad: Za Halami 877 252 62 Horoměřice tel: 226 519 383, fax: 226 519 387 e-mail: odbyt@kosmas.cz, www.firma.kosmas.cz Knihy je možno pohodlně zakoupit v internetovém knihkupectví www.kosmas.cz
3barbarella168.indd 168
03.10.2017 15:44:05