Harkaway - zlom
2.10.1956 12:00
Strรกnka 1
Harkaway - zlom
2.10.1956 12:00
Stránka 2
PfieloÏila Daniela Orlando.
Nick Harkaway Andûlíãkáfi ANGELMAKER Copyright © 2012 by Nick Harkaway Translation © Daniela Orlando, 2014 Cover and book design © Pavel Trávníãek, 2014 © Argo, 2014 ISBN 978-80-257-1306-8
Harkaway - zlom
2.10.1956 12:00
Strรกnka 3
Harkaway - zlom
2.10.1956 12:00
Stránka 5
Pro Clare, stejnû jako v‰echno ostatní.
Harkaway - zlom
2.10.1956 12:00
Stránka 7
Gangster je muÏ velkého mûsta, mluví jeho fieãí a zná jeho taje, zná jeho podivínské a neãestné zpÛsoby i jeho stra‰livou opováÏlivost, svÛj Ïivot nese v rukou jako poutaã, jako kyj. Robert Warshow
Harkaway - zlom
2.10.1956 10:34
Stránka 47
III
Cvokatûní; mezi krajeãkami a parádou; Ïádná obyãejná hrací skfiíÀka. Edie Banisterová si pfiipadá jako kráva. Navíc si je vûdoma hfiíchu. Nikoli, Ïel, tûlesného, ale niterného. Dopustila se prohfie‰ku vÛãi Joshuovi Josephu Sporkovi. Vlastnû na nûj u‰ila kolosální boudu, byÈ pro dobro lidstva a v zájmu zlep‰ení lidské rasy. Namlouvala si, Ïe v tom není nic osobního. Îe takhle je to nejlep‰í. Teì, kdyÏ pozoruje toho mechanického vojáãka, kterého tak zruãnû opravil, a vybavuje si potlaãené zklamání v jeho tváfii, kdyÏ zjistil, Ïe je to v‰e, co mu hodlá ukázat, si pfiipadá hanebnû. Je si stále jistûj‰í, Ïe nûco v ní chová zá‰È déle, neÏ je J. Joseph Spork naÏivu, a zvolilo tuto metodu, aby se domohlo pomsty. Povinnost, láska, idealismus a schválnost odbavené v‰echny najednou. Popatfií na svou du‰i a shledá ji neuspokojivou. „Do pytle,“ prohodí k Bastionovi. Pes k ní vzhlédne sv˘mi rÛÏov˘mi sklenûnkami a popotáhne. Vûfií, Ïe v jeho útrpném v˘razu rozeznává pfiitakání, moÏná i podporu, ale také by to mohly b˘t vûtry. Pokud ano, jistû se to brzy dozví. „Do pytle pytloucího,“ pokraãuje. Zvedne mechanického vojáãka a vrátí ho do kazety, aniÏ by se na nûj tfieba jen podívala. Teì uÏ je pozdû pfiepfiahat. Je dokonáno. Kola se roztoãila. Edie Banisterová, vûk devadesát let, vûrná stoupenkynû stávajícího fiádu, zmáãkla tlaãítko spou‰tûjící revoluci. Znovu si povzdechne. Je zvlá‰tní b˘t superpadou‰kou a navíc v jejím vûku. – 47 –
Harkaway - zlom
2.10.1956 10:34
Stránka 48
V duchu si musí pfiipustit, Ïe moÏná ze‰ílela. Nicménû pokud tomu tak je, pak jde o nelítostné jasnozfiivé ‰ílenství zcela odli‰né od toho, v jaké by dáma mohla doufat. Nemá o koleãko míÀ, nestra‰í jí ve vûÏi, ani ji nepostihl Ïádn˘ z tûch pfiíjemnûj‰ích druhÛ ‰ílenství, jaké pozorovala u sv˘ch vrstevníkÛ. Spí‰ se zcvokatûla, kdyÏ uÏ. Zkusí si, jak by k ní ten v˘raz sedûl; je v nûm nûco pohor‰livého a znaveného. Ano, Edie Banisterová se zcvokla. Jde o velice britsk˘ typ cvokatûní, kter˘ nezahrnuje ani tak kfiik jako spí‰ náhlé a naprosté pfievrácení celoÏivotního vnímání. I kdyÏ, po pravdû fieãeno, ‚náhlé‘ není tak docela pfiesn˘ v˘raz. Docházelo k tomu postupnû a vlastnû i dobrovolnû. Absolvovala korespondenãní kurz cvokatûní. Cvokatûla tak dlouho, aÏ se zcvokla. „DÛvûfiovala jsem vám v‰em, Ïe se zachováte správnû,“ vyãítá padesáti letÛm vlád, jeÏ v duchu vidí pokornû vyrovnané pfied sebou, „vûfiila jsem, Ïe to dokáÏete. A vy!“ dodá k voliãstvu, „vy líní, úplatní, sebeobelhávající… jejej, kdybyste byli moje dûti, já bych vás…“ JenÏe tohle ji samotnou umlãí. Nikdo z nich není její dítû. Kdepak Edie Banisterová a synové ãi dcery. Jen Bastion a za‰lá láska ãlovûka, jehoÏ dÛvûru zrazovala po polovinu lidského Ïivota. Zrazovala ve jménu stability a bezpeãí. Nûkolik desetiletí klidu, fiíkala si tehdy, a svût se sám od sebe srovná. JenÏe místo toho se v‰echno zhatilo. Mar‰ pokroku se na své cestû vpfied zatoulal do tmavé uliãky, v níÏ ho pfiepadli lupiãi. Berlínská zeì a Vietnam, rwandská genocida, Dvojãata, Camp Delta, sebevraÏedné pumové útoky a globální oteplování, dokonce i podûlan˘ Vaughn Parry, ta malá pfiedmûstská noãní mÛra, která bydlela hned za rohem a která zabíjela a zabíjela a nikdo se o tom nedozvûdûl, protoÏe se to nikdo neobtûÏoval zjistit. Edie Banisterová vûnovala svou loajalitu prázdnému trÛnu. Îádn˘ pokrok se nekonal. Îádná stabilita. Byla to jen otázka toho, zda k tomu v‰emu dochází dostateãnû daleko. Ta parryovská záleÏitost uãinila pfiítrÏ její pohodlné jistotû. Podle novin to zaãalo nov˘mi parcelami v jakémsi stfiednû odlehlém mûsteãku jménem Redbury. Mûstsk˘ úfiad koneãnû vydoloval z kapsy hotovost a odkoupil travnat˘ úsek pÛvodnû náleÏící k Ïelezniãní vleãce, za vlády Thatcherové odprodan˘, aby se tu vybudovaly byty a garsonky pro bohaté zájemce, ktefií se nikdy nedostavili. Na pfietfies do‰el veletrh zeleniny a organické potraviny pro obec a pocit sounáleÏitosti a v‰ech tûch ostatních vûcí, které uÏ Británie zru‰ila, protoÏe finance byly levnûj‰í, rychlej‰í a trh s bydlením vydûlával peníze sám od sebe. A pak obrátili první lopatu hlíny a v‰echno to skonãilo dfiív, neÏ – 48 –
Harkaway - zlom
2.10.1956 10:34
Stránka 49
zaãalo. Roz‰klebená mrtvola zabalená do skotského plédu, pak dal‰í a dal‰í, a mûstys Redbury mûl svého vlastního sériového vraha. Edie si nemohla nev‰imnout, Ïe kdyÏ Vaughn Parry umuãí vûznû a jeho tûlo zakope patnáct centimetrÛ hluboko do písãité pÛdy, mají ho za nestvÛru, ale kdyÏ se totéÏ dûje na pfiíkaz její vlastní vlády v nûjakém sklepení za mofiem, je to nemilá nutnost. A moÏná taky je. Ale jestli ano, tak se svût, v nûmÏ je nûco takového nutné, mÛÏe jít bodnout. Nûjak˘ ãas pak chodívala kaÏd˘ veãer venãit Bastiona, pfiiãemÏ brouzdala ulicemi a vzhlíÏela k domÛm a kanceláfiím mûsta, o nûmÏ si uÏ nebyla jistá, zda je poznává. ·ílená stará Edie se sv˘m slep˘m psem, bok po boku kráãejí mlÏn˘m Lond˘nem. Ano. ·ílená nebo spí‰e ‰ílenû na‰tvaná. A Edie Banisterová jako jediná v obsáhlé encyklopedii dopisÛ zaslan˘ch rozhofiãen˘mi diváky disponovala mocí zmûnit v‰e, co ji pobufiovalo. Pfiivodit tajemnou zmûnu, jejíÏ pfiesnou povahu nechápala, nicménû její pÛvodce se du‰oval, Ïe otfiese svûtem a rozjasní tisíciletou temnotu. Dar, kter˘ vûda poskytne svûtu hrÛzy. V úter˘ veãer, s vysíláním stanice BBC World Service (která má b˘t brzy zru‰ena) v pozadí, sáhla po peru a kusu papíru a naãrtla si v˘vojov˘ diagram své osobní revoluce. Pfiedmût, kter˘ je tfieba získat, a muÏ, kter˘ jej vloÏí tam, kam patfií. K tomu bude zapotfiebí pfievlekÛ, padûlkÛ… ale ne zase tolika. Bude to spí‰ podfuk neÏ tajná operace. V‰e samozfiejmû zprostfiedkovanû, protoÏe by to mohlo mít následky a protoÏe její jméno by stále je‰tû mohlo spustit poplach v kruzích, které musejí setrvat alespoÀ nûjakou chvíli v nevûdomosti. A teì, zatímco se dívá na nav‰tívenku Joea Sporka a hladí svého slepého psa, pfiem˘‰lí o tûch následcích a pfiipadá si jako kráva. Vlákala mladého Sporka do motanice hrozitánsk˘ch rozmûrÛ. Bylo to nutné, byÈ nevkusné, a jemu se nakonec nic nestane. AÏ se to pofiádnû pro‰etfií, ukáÏe se, Ïe v tom figuroval jako hejl. Jestli se to bude pofiádnû pro‰etfiovat. Jestli si s tím dají tu práci. Jestli nebudou potfiebovat obûtního beránka pro noviny s jednoslabiãn˘m názvem. Jestli budou mít velkorysou náladu. A zase to slovo: ‚nutnost‘. Kouzelné slÛvko omlouvající mnoho rÛzn˘ch hfiíchÛ, jeÏ ve skuteãnosti neznamená nic neÏ ‚tenhle zpÛsob je snaz‰í neÏ ten druh˘‘. Teì uÏ staãí jen uvelebit se, pfiihlíÏet a myslet na to, Ïe vyrovnala svÛj dluh a pfiispûla ke zmûnû. Nehrozí, Ïe by se mu stalo nûco opravdu váÏného. V‰ichni ti stafií duchové uÏ urãitû odpoãívají v pokoji. – 49 –
Harkaway - zlom
2.10.1956 10:34
Stránka 50
Tak proã, kdyÏ uÏ se pfied nûkolika t˘dny rozhodla, Ïe ho vyuÏije coby poloÏku ãíslo dvû, ho sem od té doby vláãela, aby se mofiil s krámy? Poznávala ho blíÏ a zji‰Èovala, Ïe je mil˘ a tro‰ku mimo? Zcela bezdÛvodnû. AÏ na to, Ïe si pfiipadá, jak uÏ bylo zmínûno, jako kráva. Kráva, kráva, kráva. A upfiímnû fieãeno… bylo to vÛbec nutné? MoÏná ano. Je docela dobfie moÏné, Ïe právû on je nyní tím jedin˘m kvalifikovan˘m ke splnûní poÏadovaného úkolu. Jestli se od dûdeãka nûco nauãil. Jestli dával pozor. Jestli se vyskytnou komplikace, s nimiÏ by si neporadil Ïádn˘ alespoÀ trochu ‰ikovn˘ hodináfi. Jestli, jestli, jestli. Je si vûdoma, Ïe tyhle argumenty uÏ nûkdy sly‰ela, a to z bojácn˘ch úst dne‰ních politikÛ. Upfie zrak na svÛj odraz na stolní desce a zamyslí se. Joshua Joseph Spork, vnuk její nejvût‰í Ïivotní lásky, byÈ oãividnû ne její vlastní. DÛkaz její nedostateãnosti. Je moÏné, Ïe ho do palebné dráhy nastrãila naschvál? Její odraz se jí odmítá podívat do oãí. „BÛÛÛ,“ fiekne Edie Banisterová. TakÏe teì, kdyÏ se zachovala jako zlá víla kmotfiiãka, bude muset hrát i tu hodnou a dohlédnout na nûj. Zji‰Èuje, Ïe ji to rozhodnutí rozveselilo. Cha. Cha! DrÏte si klobouky, panstvo, a vy se nedívejte, rÛÏovolící dámy v hadrovit˘ch maminkovsk˘ch ‰atech. Banisterová se vrací! A tentokrát v ãele útoku! Bastion k ní vzhlédne a pomalu se vy‰krábe na nohy. Vzápûtí se k ní obrátí zády a zufiivû zavrãí, naãeÏ se ohlédne a doÏaduje se pochvaly. „Ano, brouãku,“ odpoví Edie, „ty a já proti celému svûtu.“ V tu chvíli zaslechne sykot nádechu a její rozjásanost znenadání vystfiídá velmi, velmi váÏná nálada. Není ve svém bytû sama. Edie Banisterová otevfie dvefie loÏnice a spatfií trojici muÏÛ, z nichÏ prostfiední je velmi rozloÏit˘, jak postávají v jejím ob˘vacím pokoji v pózách nasvûdãujících, Ïe je její pfiíchod zastihl neoãekávanû. Na sobû mají pevné boty a nudné, bezv˘razné obleãení. Ten hfimotn˘ nese kladivo, které volnû svírá v leviãce, a vr‰ek teplákové soupravy se mu pod levou paÏí boulí. Má mal˘ nos pfiipomínající lyÏafisk˘ mÛstek, v˘sledek rekonstruktivní operace, kter˘ v jeho masivní tváfii vypadá hloupû. Levé i pravé kfiídlo je mlad‰í. Hajzlové v zábûhu. Edie pfiepne na automat. Bojové postavení, ty stará krávo, proletí jí hlavou, tihle ho‰i usilují o tvÛj konec. UÏ je pozdû tomu v‰emu zabránit. Je dokonáno. Ta poslední schÛzka s Joem Sporkem se uskuteãnila kvÛli jejímu svûdomí, ne jako souãást jejího záludného plánu. Ten se rozbûhl uÏ o nûkolik dní – 50 –
Harkaway - zlom
2.10.1956 10:34
Stránka 51
dfiíve, ó ano, a nepfiímo. Tohle je dÛsledek, nikoli prevence. Ale mohli by tû stihnout odklidit z obrazu, to tedy ano. TakÏe. Vûnuje jim úsmûv trhlé stafienky. „BoÏíãku, Ïe jste mû ale vylekali. Vy budete urãitû pan Big–“, no jasnû, Edie, to se ti fakt povedlo: pan Velk˘, protoÏe je velk˘, a tolik lidí má pfiece pfiíjmení ve formû pfiídavného jména. Koukej se z toho vyhrabat, aÈ neklop˘tne‰ hned na zaãátku, „–landry z mûstského úfiadu. To jsem ráda, Ïe vás sleãna Hamptonová pustila dál, moc mû mrzí, Ïe jdu tak pozdû!“ A je to. KaÏdou chvíli mají pfiijít dal‰í lidé a já jsem si vás s nimi spletla. Snad abyste se rad‰i vrátili pozdûji, coÏ? Abyste mû mohli dorazit v klidu. Novû pokfitûn˘ pan Biglandry zaváhá. Edie k nûmu vesele pfiistoupí s nataÏenou rukou a on udûlá pohyb, jako by se jí chtûl chopit. Edie nemá v úmyslu se ho dotknout, kdepak, a riskovat objetí od mládence s tak ‰irok˘mi rameny. I kdyÏ zamlada bychom si v˘stup na takovou horu mohli uÏít, Ïe? Ó ano, a jak. „Ale kde je mé vychování?“ Odtáhne ruku. Hajzlové juniofii uÏ se rozestupují, aby jí odfiízli ústupovou trasu. Jen si skoãím pro mléko, drahou‰ci, abych vám mohla udûlat ãaj, ano? Ha! Pfielomili by mû vedví. Opatrnû, opatrnû, ty stará krávo. K cíli ti je‰tû zb˘vá dlouhá cesta a ne moc ãasu. Operaãní cíl: únik. Nic víc. TakÏe. „Postavím vodu a vy byste zatím mohli odsunout nábytek, co vy na to? UÏ jsem na to bohuÏel moc stará, zkou‰ela jsem to, ale tûlo je slabé. Ne jako to va‰e, pane Biglandry. A kdo jsou tihle dva?“ Hajzl junior A natáhne ruku, kdyÏ na nûm spoãine její pohled, a zamumlá „James“. Evidentnû se tak nejmenuje, ale Hajzl junior B a pan Biglandry na nûj civí, jako by si právû spustil kalhoty. Cha! ¤ekla bych, Ïe mlad˘ Jimmy právû propadl ze zkou‰ky, a dobfie mu tak. Hádám, Ïe pan Biglandry si ho pak zavolá na slovíãko ohlednû konverzace s obûtí. „Dobr˘ den!“ zamává na nûj Edie pfiipitomûle. „A vy budete Biglandry mlad‰í, podoba se nezapfie! George, Ïe ano?“ Oba jste chladní zabijáci, to ano, jenÏe on je rumûn˘ star˘ lump a na tobû je nûco maìarsky bledého, Georgíku, vÛbec by mû nepfiekvapilo, kdyby tvÛj taÈka byl u ÁVH, kdepak, ani trochu, a podle v‰eho moula jako ty. Usmûje se je‰tû oslnivûji. „Mohl byste za‰oupnout zástrãku, prosím vás? PrÛvan nûkdy lomcuje dvefimi a mû to vÏdycky vyleká.“ George Biglandry stfielí pohledem po TaÈkovi a TaÈka pfiik˘vne. Edie proklouzne do kuchynû – noÏe, váleãky, mikrovlnná trouba (uÏ se vidí, jak blokuje dvífika, aby se nedovfiela, a hrozí jim uvafiením, zatímco zapnut˘ pfiístroj za ní pípá s modr˘m neonov˘m obrázkem kufiete na displeji), ne, ne a ne. Edie Banisterová ví, kam má namífieno. Stisknout tlaãítko na varné konvici. Teì ji od ní budou muset odtrhnout, a ne Ïe – 51 –
Harkaway - zlom
2.10.1956 10:34
Stránka 52
ne. Nikdo nechce pfii vraÏdûní stafienek skonãit s horkou vodou v klínû. Mohlo by dojít k trvalému po‰kození. Edie povolá svou první tajnou zbraÀ. „Bastione! Miláãku? Bastione? Maminka pro tebe má sousto koláãe, no ano, jejej, no to ví‰, Ïe jo!“ A kéÏ je dobrotiv˘ BÛh milostiv va‰im du‰ím. Koláãová hodina je‰tû nenastala. Bastion to ví. RovnûÏ si je vûdom toho, Ïe to ví i Edie. UÏ dávno si ujasnili, Ïe mezi patnáctou a jednadvacátou hodinou smí b˘t vyru‰ován pouze v nouzi nejkrajnûj‰í nebo v pfiípadû, Ïe jde o steak. Ten by mûl b˘t ohfiát˘ v kastrÛlku a rozpl˘vat se na jazyku. Nouze nejkrajnûj‰í musí mít naléhavûj‰í ráz – poÏár, zemûtfiesení, dé‰È Ïab, pfiíchod koãky do domu. Koláã v tom rozhodnû nefiguruje. BastionÛv odpolední spánek je posvátn˘. „Bastione?“ Rozhlédne se kolem. Pes je samozfiejmû v loÏnici, v nohou postele, odkud se hne jen kolem druhé, aby vy‰el na balkon a moãil na kolemjdoucí zá‰koláky. Edie se usmûje na pana Biglandryho, kter˘ uÏ se chystá vsunout mezi ni a varnou konvici. James a George jsou pofiád je‰tû v ob˘váku. Edie naznaãí v˘pad po konvici, Biglandry sebou trochu trhne a pfiimhoufií oãi. Edie ho obdafií maliãko vlãím ú‰klebkem, jak˘ si mohou vymûnit dva profíci. Oplatí jí pohled s kamenn˘m v˘razem. Ediina ruka spoãine na Russellu Hobbsovi. „Byl byste tak laskav?“ Myslí‰ si, Ïe uÏ fini‰ujeme. VÏdyÈ jsme sotva zaãali. Chce‰ ji? Tuhle konvici? Mám ji po tobû hodit? Ale je‰tû jsou tu kluci, ktefií by urãitû rádi vypomáhali pfii mém oddûlávání. Tohle kolo ti pfienechám. JenÏe Edie dobfie ví a panu Biglandrymu to málem dojde taky, Ïe s konvicí ve skuteãnosti neplánovala nic jiného. Protáhne se kolem nûj, zatímco on se chápe vroucí vody. Otevfie dvefie do loÏnice a Bastion vyrazí ven cel˘ najeÏen˘. Nejdfiív spatfií George, po nûmÏ se s vrãením okamÏitû vyfiítí a zaãne mu chÀapat po kotnících. Kdo je tento muÏ, jenÏ pfiichází ru‰it mou dfiímotu? Bûda tobû, kdoÏ ve své nerozváÏnosti ponechávበkotníky v mém dosahu. Hle! Nevzdálí‰ se, dokud tû nezkrátím o nohu, to ti slibuji… „Ale Bastione, drahou‰ku, fuj!“ pronese Edie oãividnû pokryteck˘m tónem a vûnuje ‰irok˘ úsmûv Georgeovi, kter˘ se v odpovûì zamraãí a ohlédne se po ‰éfovi. JenÏe to uÏ je Edie v pohybu. Jste moc pomalí, ho‰i, a moc daleko. Bastion, nevítan˘ spoluhráã, zjevnû dochází k závûru, Ïe James má lep‰í nohy. Vystartuje po nich a po jeho jediném pevném zubu zÛstane v Jamesovû l˘tku o‰klivá díra. To musí urãitû pûknû bolet, uvaÏuje Edie, kdyÏ James zanadává. OÏene se po psovi nohou, ale Bastion tuhle hru dobfie zná a uÏ se uchytil na té druhé. James by musel nakopnout sám sebe a jen málokdo… kdepak. Kdepak, James je opravdu takov˘ blbec. Následuje zadunûní a James maliãko – 52 –
Harkaway - zlom
2.10.1956 10:34
Stránka 53
zbledne. Je k nevífie, jak moc si mÛÏete ublíÏit ‰piãkou vlastního chodidla. Bastion se v pfiedtu‰e vítûzství nûkolikrát zatoãí na místû, kdyÏ tu ucítí pana Biglandryho. To ne, drahou‰ku. Na toho nemá‰. JenÏe Bastion je odhodlan˘ to zkusit, a nejen to. Jeho dosavadní v˘kon znervóznil Biglandryho st. natolik, Ïe se jme ustupovat, vrhaje po Edie pohor‰en˘ pohled nepejskafie: Helejte, pani, hlídejte si toho psa, nebo na vás zavolám policajty! To urãitû. Edie zapadne do loÏnice, kde se vrhne po zásuvce se spodním prádlem a tajné zbrani ã. 2 schované mezi krajeãkami a parádou. Ano, kalhotky! Pfiesnû to budu potfiebovat. A v devûtapadesátém by na nû krucinál taky do‰lo. Mohla bych se pfievléknout do nûãeho pohodlnûj‰ího a oni by mû nesli aÏ k lochu, kde by se sami udali… i kdyÏ pravdomluvnost ji nutí pfiiznat, Ïe ani v devûtapadesátém by to moÏná neprobûhlo zrovna takhle. Korzet. Bombarìáky. Punãocháãe. Silonové podkolenky, jak vás nenávidím. Vlnûné kama‰e – jaká ostuda. Edie Banisterová, miláãek 16. bojové, odûná v zatracené ovãí koÏe‰inû a s pÛvabem stojánku na topinky. TûÏká doba. Podvazkov˘ pás, to spí‰; podvazky a punãochy a krajka, no ne! A kdyÏ jsem teì rozházela své vzpomínky po podlaze, kde je k ãertu to, pro co jsem pfii‰la? ProtoÏe jestli jsem ji dala do jiného ‰uplíku, pak lze pfiedpokládat, Ïe kaÏdou chvíli zemfiu. Ale to uÏ má v rukou ten druh˘ pásek, chladn˘ a masivní, z hnûdé kÛÏe a se zvlá‰tní, pradávnou vÛní. Jednou mûsíãnû ho ãistí a kontroluje tak, jak to vût‰ina lidí dûlá se sv˘mi úãty. A jednou – Edie Banisterová se pousmûje – jednou si tenhle model, k naprostému une‰ení a bezuzdnému chtíãi své lásky i, jak je nucena pfiiznat, vlastnímu, skuteãnû vzala místo krajkového prádélka. Pan Biglandry rozrazí dvefie Ediina budoáru pfievelice netrpûlivou rukou. UÏ zvedá kladivo, aby jí roztfií‰til lebku na tolik kouskÛ, kolik to jen pÛjde. Proã zrovna kladivo? pfiemítá Edie. MoÏná protoÏe pÛsobí tak neprofesionálnû, tak humpolácky. V‰ichni budou pátrat po ‰ílenci – a kdyÏ se ãlovûk dostateãnû snaÏí, vÏdycky nûjakého najde. „Je kurva na ãase, ty prdlá stará bréco,“ prohla‰uje pan Biglandry, kterého uÏ ty prÛtahy ‰tvou. Asi má nûco domluveného. „Je kurva na ãase.“ „Ano,“ pfiitaká Edie Banisterová. „Taky si myslím.“ NaãeÏ se obrátí s pistolí ve Weaverovû postoji. Pan Biglandry zopakuje „Kurva“, ale uznalej‰ím, konsternovan˘m tónem. Pustí kladivo a sáhne po své pistoli (tou podle Ediina odhadu bude automatika, na rozdíl od té její, coÏ je revolver). Edie ho stfielí do hlavy. Revolver vydá naprosto stra‰liv˘ hluk. K její úlevû zÛstane t˘l hlavy pana Biglandryho – 53 –
Harkaway - zlom
2.10.1956 10:34
Stránka 54
na místû, byÈ zjevnû jen tak tak. Zaslechne, jak v sousední místnosti George rovnûÏ úseãnû utrousí „Kurva“ a pokusí se nûco vytáhnout z opasku. Idiot. Jestli se George v následujících dvou vtefiinách nestfielí do penisu, vytáhne pistoli a zaãne pálit, jenÏe ãlovûk, kter˘ si zastrkává pistoli do dÏínÛ, nejspí‰ nebude mít kdovíjak precizní mu‰ku. Bude stfiílet nazdafibÛh. Ediini sousedé by mohli pfiijít k úhonû. Nebo Bastion. Edie se otoãí a vypálí dal‰í tfii v˘stfiely pfiímo skrz sádrokartonovou pfiíãku, mífiíc tak, aby pfiípadné zbloudilé kulky trefily cihlov˘ krb v sousedním pokoji. Po tfietí stfiele následuje ‰plouch a George jde k zemi. Edie zmûní polohu pro pfiípad, Ïe by se James chtûl pokusit o totéÏ, a uvidí ho stále v téÏe pozici u dvefií s v˘razem naprostého zmatku v mladiãké sinalé tváfii. Namífií spí‰ vedle nûj neÏ na nûj. Pana Biglandryho pronásledující Bastion, jenÏ se vynofií z kuchynû, nalezne soka leÏícího na zemi a vydrápe se na nûj, aby stvrdil své vítûzství. Zemfiel hrÛzou. Jsem mocn˘. UÏ mÛÏete tleskat. Edie se pfiísnû zadívá na Jamese. „Zahoì to.“ James má sice pistoli, ale má ji v kapse a, kdyÏ na to dojde, nenabitou. Zkrou‰enû poloÏí stfielivo na podlahu vedle zbranû. Edie zavrtí hlavou. V odpovûì se jí dostane poraÏeneckého pokrãení rameny. „Kdo vás poslal?“ „Nevím. Opravdu!“ „Tys ho nevidûl?“ „Ne! Mûli klobouky. Nebo rubá‰e. Jako v Íránu!“ Jako v Íránu. Ano, vûdûla by o nûkom, na koho by ten popis sedûl. Povzdechne si. „Mበmámu?“ „Jo. V Doncasteru.“ „Snad rad‰i abys padal fofrem za ní, co?“ „Ano, prosím.“ Pfiik˘vne a zamÏourá na nûj. „Tvoje první akce?“ „PaneboÏe, jo. Kristepane.“ „NezdrÏuj se tady. Nevykládej nikomu, co se tady stalo. Nejlep‰í bude zmizet, viì? Zajeì si za mamkou. V‰em bude putna, Ïes neumfiel taky, kdyÏ uÏ se tady neukáÏe‰.“ „Jasnû.“ „Nikdy. A Jamesi? SeÏeÀ si pofiádnou práci.“ „Ano, prosím.“ – 54 –
Harkaway - zlom
2.10.1956 10:36
Stránka 55
„Já si teì vezmu dvû ta‰ky, pak odsud odejdu a uÏ se nikdy nesetkáme. Ty bude‰ sedût v tamhletom kfiesle a dívat se z okna, následujících pût minut mû bude‰ ignorovat a pak bude‰ mlãky zpytovat své nitro dal‰ích deset minut ve spoleãnosti tûchhle mrtv˘ch pánÛ, které jsi kdysi povaÏoval za své pfiátele. A pak…?“ „Doncaster.“ „Hodn˘ kluk.“ Edie Banisterová poãká, dokud se neusadí v kfiesle a neobrátí se zády k ní, naãeÏ se vrátí do loÏnice pro nouzové zavazadlo (podobnû jako pistole udrÏované jednou mûsíãnû, aby bylo kdykoli po ruce) a Bastionovu cestovní v˘bavu. Pak nabere psíka, pfiekroãí pana Biglandryho i George a zavfie za Jamesem dvefie. V chodbû chvíli zápasí se skládacím de‰tníkem. Jeho název povaÏuje Edie za striktnû pravdiv˘ – skládá se lehko, ale má problémy s rozkládáním. Normálnû by se s ním neobtûÏovala, ale dneska to vypadá na dé‰È, a jelikoÏ Edie právû odpravila dva muÏe, aby si zachránila Ïivot, nehodlá umfiít na zápal plic dfiíve, neÏ dokonãí, co zaãala. Smrt je pro Edii Banisterovou realitou uÏ odmala. Pfiesto v‰ak nemá smysl si o ni koledovat. Bastiona by to zdrtilo. Jakmile zvítûzí nad de‰tníkem, pfiemûfií si pohledem reptající oblohu a navÏdy opustí Rallhurst Court. TatáÏ lond˘nská obloha, ‰edivá s náznakem oranÏové z pouliãních lamp, se jme zbavovat záclon oslepujícího de‰tû ve chvíli, kdy Joe Spork chvátá ulicemi Soho. S telefonem uÏ to vzdal a rozhodl se Billymu Friendovi pfiedloÏit své námitky osobnû. A kdyÏ uÏ je tady, kde velmi rychle promoká aÏ na kÛÏi, nav‰tíví také ‰lachovitého, protivného pána jménem Fisher, b˘valého domovního lupiãe, nynûj‰ího pfiekupníka a plnoprávného ãlena klubu nostalgick˘ch obdivovatelÛ Mathewa Sporka. Fisher, kter˘ nepatfiil ani k Mathewov˘m letm˘m znám˘m, je jedním z mála lidí, na které se mÛÏe obrátit v nezákonn˘ch a nezvykl˘ch záleÏitostech, aniÏ by tím na sebe bral bolestné spoleãenské závazky. Pfiesto v‰ak Joea trápí naléhav˘ pocit zranûní zpÛsobeného vlastním zavinûním a hlas jeho dûdeãka mu uÏ nyní zarmoucenû vyt˘ká já ti to fiíkal. Nahrbí ramena a schová bradu za límec kabátu – rozloÏit˘ muÏ snaÏící se promûnit v Ïelvu. Autobus – poslední z masovû opovrhovan˘ch harmonik odsouzen˘ch k záhubû jako hodináfiské fiemeslo, a stejnû ‰ikovn˘ch i nepraktick˘ch – ho ohodí vodou z vozovky a Joe zajeãí, zufiivû mávaje rukou, naãeÏ spatfií svÛj odraz – 55 –
Harkaway - zlom
2.10.1956 10:49
Strรกnka 463
Harkaway - zlom
2.10.1956 10:42
Stránka 464
Nick Harkaway Andûlíãkáfi Z anglického originálu Angelmaker, vydaného nakladatelstvím William Heinemann v Lond˘nû roku 2012, pfieloÏila Daniela Orlando. Ilustrace na obálce a grafická úprava Pavel Trávníãek. Sazba Petr Teichmann. Odpovûdn˘ redaktor Martin ·ust. Jazykov˘ redaktor Marie Semíková. Technick˘ redaktor Milan Dorazil. V roce 2014 vydalo nakladatelství Argo, Milíãova 13, 130 00 Praha 3, www.argo.cz, argo@argo.cz, jako svou 2411. publikaci, 47. svazek edice Fantastika. Vytiskla tiskárna Tû‰ínské papírny. Vydání první. ISBN 978-80-257-1306-8 Knihy nakladatelství Argo distribuuje kniÏní velkoobchod KOSMAS sklad: V Zahradû 877, 252 62 Horomûfiice. tel. 226 519 383, fax 226 519 387 e-mail: odbyt@kosmas.cz www.firma.kosmas.cz Knihy je moÏno pohodlnû zakoupit v internetovém knihkupectví www.kosmas.cz