Keyes ruze pro algernon ukazka

Keyes - zlom

3.1.1957 15:45

Strรกnka 5

Keyes - zlom

3.1.1957 15:45

Stránka 6

Přeložil Richard Podaný

© Argo, 2016 Copyright © 1959, 1966 by Estate of Daniel Keyes Translation © Richard Podaný, 2000 Cover art © 2000 by Chris Moore ISBN 978-80-257-1905-3

Keyes - zlom

3.1.1957 15:45

Stránka 7

Mé matce a památce mého otce

Keyes - zlom

3.1.1957 15:45

Strรกnka 8

Keyes - zlom

3.1.1957 15:45

Stránka 9

Ale pokud by kdo měl rozum, řekl jsem já, pamatoval by si, že zrak je zde narušen dvojmo, a to ze dvou důvodů: přechází-li se ze světla do tmy a naopak ze tmy do světla. Uzná-li, že se totéž děje i s duší, už by se nerozumně nesmál, když by některou spatřil, jak je zmatená a neschopná na něco hledět, nýbrž přihlížel by k tomu, zda ona duše přichází z jasnějšího života a je z nezvyku oslepena tmou – nebo zda naopak vchází z větší nevědomosti do jasnější oblasti a je naplněna zářnějším třpytem. Potom by jedné z nich pro její stav a životní běh blahořečil, ale druhou by litoval – a kdyby se jí chtěl smát, byl by jeho smích méně směšný než smích nad tou, která sestupuje ze světla.

Platón: Ústava (překlad Radislav Hošek)

Keyes - zlom

3.1.1957 15:45

Strรกnka 10

Keyes - zlom

3.1.1957 15:45

Stránka 15

RÒÎE

P RO

ALGERNON

pracovňý hlášeňí č1 tř. břesen Doktor Štraus mi řikal ať oteťka zapysuju šechno co myslim a co si pamatuju a kašdou vjec co se mi stane. No já fakt nevim ale von řikal že je to víznamný aby vjeděli jesli mě múšou poušít.

Snat mě budou moc poušít poněvač slečna Kynyjanová řiká že bych se snat moch stát chitrí. Chtěl bich bít chitrí. Menuju se Charlie Gordon a pracuju v Doneroví pekárně a pan Doner mi dává 11 dolarú tejdňe a chleba a jiní pečivo gdyš chci. Je my 32let a za mněsýc budu mít naroseniny. Řikal sem doktorovi Štrausovi a profesorovi Nemurovi že nepýšu dobře ale on řikal že to nevaďí že múžu psát jako mluvým a jako pýšu kompo sice ve třýďe slečny Kynyjanoví v býkminovým zdjelávacim středizku pro retradovaný dospjelý kam chodim třikrát tídně kdyš mám po práci. Doktor Štraus říká ať toho pýšu hodně moc šecko co myslím a šecko co se mi stane ale mňe uš ňic nemúže napadnout protoše uš nemám co psát a proto pro dneska toho nechám.

Súctou Váž Charlie Gordon. pracovňý hlášeňí č2 štvr. břesen Dnezka se mnou ďelaly tezt. Mislím že sem to neuďelal a mislím mňe teťka nepoušijou. Začlo to tak že přídu do profesoroví Nemuroví kanceláře jak mi řekly a jeho asiztentka mňě vzala ňekam gde bilo nad dveřemi napsáno katetra psich. a gde bily dlouhá chotba a spousta malích místnosťí jenom se stoli a židlema.

A v jední z ťech místnosťí byl milí pán a mňel bílí karty jako polití ingoustem. Říká posať se Charlie a uďelej si pohodlý a uvolňi se. Mňel bílí plážť jako doktor ale mislím že nebil doktor protože mi neřek abich otevřel usta a řek á. Nemňel ňic jiního neš ty bílí karty. Menuje se Bert. Jeho přímeňi sem zapomňel protože nemám moc dobrou pamňěť.

Nevjeděl sem co bude ďelat a držel sem se na židli všemi sylami jako gdyš du ňegdy k zubařovi aš na to že Bert nejni aňi zubař – 15 –

Keyes - zlom

3.1.1957 15:45

Stránka 16

DANIEL KEYES

ale kdyš on mi pořád řikal ať se uvolňím a to vždicki znamená že to bude bolet.

A Bert říká Charlie co to viďíš na tehle kartě. Já sem viďel rozlitý ingoust a bil sem velmi vistrašení ačkoli sem mňel v kapse svojí zajíčí pacsičku protože gdyš sem bil malí chlapec vždicki sem ve škole u skoušek neprošel a rozlýval sem ingoust.

Povjeďel sem Bertovi že viďím rozlitý ingoust na bílí kartě. Bert řek že ano a usmál se a mňe začalo bít líp. On pořát otáčel všecky karty a já sem mu řikal že ňekgdo na ňe všecki vilil ingoust černí a červení. Mislel sem si to je ale lehkí tezt ale gdyš sem stal a chťel jít Bert mňe zastavil a řek Charlie ježťe sme nezkončily. Ježťe s ťemi kartama ňeco musíme uďelat. Nerozumňel sem mu ale vzpomňel sem si že mi doktor Straus řikal abich ďelal šecko co skoušícý bude chtít i gdyš to nebudu chápat protože to je jenom skoužka.

Nepamatuju si moc dobře co Bert řikal ale pamatuju se že chťel abich řikal co je na ingoustu. Já sem na ingoustu ňic nevyďel ale Bert řikal že tam sou obráski. Žádní obráski sem neviďel. A fakt sem se je snažil viďet. Podržel sem si kartu blísko a pak zas moc daleko. Potom sem řek kdybich mňel sví bríle nejspíš bich viďel líp a že običejňe nosím sví bríle jenom do byjokrafu nebo gdyš se dívám na telku ale řek sem třeba bi mi pomohli viďet obráski v ingousťe. Tak sem si je nasaďil a povidám tak teť se podivám na tu kartu zase a to bich se vsaďil že teť to uš najdu. Ďesňe sem se snažil ale pořát sem nemoh najít obráski a viďel sem jenom ingoust. Řikám Bertovi snad potřebuju noví bríle. Ňeco napsal na papír a já sem se začal bát že sem ve skoužce propat. Tak sem mu řek že to bil moc pjekní obrásek s ingousta s pjeknými tetškami všudy kolem okrajú ale on zavrťel hlavou že to taki neňí ono.

Ptal sem se jestli jiní lidi vidí v ingousťe vjecy a on povidá ano oni si přectavujou rúsné obráski v ťech kaňkách. Že prí se takoví rozlitý ingoust po papýře menuje kaňka.

Bert je moc milí a mluví pomalu jako slečna Kynyjanová ve sví tříďe kam docházým na legce pro zaostalí dospjelí. Visvjetlyl mi – 16 –

Keyes - zlom

3.1.1957 15:45

Stránka 17

RÒÎE

P RO

ALGERNON

že to je grošákúf tezt. Řek že lidi viďejí v ingousťe rúzný vjeci. Já sem řek ukašte mi gde. On mi ňic neukásal a jenom pořát řikal misli a přectavuj si že na tý kartě ňeco je. Řek sem mu že si přectavuju kaňku. Vrťel hlavou že ani to není to správný. Řek řekni mi co ťi to připomýná a nebo si přectavuj že to ňeco je. Zavřel sem na moc dlouho oči a přectavoval sem a potom sem řek já si přectavuju že to je celá láhef ingousta rozlitýho na bílí kartě. A jemu se zlomyla špyčška na tušce a pak sme stali a šly prič.

Mislím že sem ten grošákúf tezt neuďelal.

3ťí pracovňý hlášeňí 5 břesen – Doktor Štraus a profesor Nemur řikaji že to s ťím ingoustem na kartách nevaďí. Řek sem jim já sem ten inkoust na ňe nevilil a nedokášu ftom ingoustu ňic viďet. A oni řekli že mňe stejně snat poušijou. Řek sem doktorovi Štrausovi že slečna Kynyjanová mi ňigdy nedává takoví tezti jenom psání a čtení. Řek že mu slečna Kynyjanová řekla že já sem její nejlepšejší žák v býkminoví škole pro retradovaný dospjelí já sem se fakt snažyl poňevatš já se chci fakt naučit chci to výc neš jiný žáci co sou dokonce víc chitrí neš já.

Doktor Štraus se mňe ptá Charlie jak se stalo že sišel do tý býkminoví školi úplňe sám. Jakses o ňí dosvěďel. Řek sem že si nepamatuju.

Profesor Nemur řek ale proč si se vúbec chťel naučit čízt psát a tak. Řek sem mu že sem celí život chťel bít chitrí a ne hloupí a moje máma mi vždycki řikala aď to skouším a učim se jako mi to říká slečna Kynyjanová ale je to velmi ťešké bít chitrí a i gdyš se ve tříďe u slečny Kynyjanoví ňeco naučim tak toho moc za pominám.

Doktor Štraus si zapísával ňejakí vjeci na papýr a profesor Nemur se mnou mluvyl velmi vášňe. Řek Charlie víš mi nevíme jak tenhle experamint bude púsobit na lidi protože sme ho skoušely zaťim jenom na zvýřata. Řek sem že mi to řekla uš – 17 –

Keyes - zlom

3.1.1957 15:45

Stránka 18

DANIEL KEYES

slečna Kynyjanová ale že mňe ani nezáležý jesli bude bolet protože sem silný a chci se moc snašit.

Jestli mi to dovolý chci se stát chitrí. Řekli musíme taki mít dovolení ot tvojí rodiny ale stríc Herman kterí se o mňe gdysi staral je mrtví a já si na příbusní nepamatuju. Nevyďel sem odce aňi matku aňi mlatšý seztru Normu uš moc dlouhou dobu. Snat i oni uš semřely. Doktor Štraus se mňe ptal gde přetím šily. Řek že skusí jestli bi je přece jen nenašly.

Snat nebudu muset napísat ťech pracovňých hlášeňí moc protože my to trvá velmi dlouhou dobu a du usnout moc posďe a ráno ve prácy sem pak moc unavený. Gimpy na mňe křyčel protože sem upusťyl tács s mnoho rohlíki co sem nes do pece na upečení. Rohlíki se ušpiňyli a on je musel omest neš je dal zase abi se pekli. Gimpy na mňe křyčí pořát gdyš ňjeco uďelám špatňe ale vlastňe mňe má rát protože je múj přítel. Jestly se stanu chitrí to teda bude Gimpy překvapeňí. pracovňý hlášeňí 4 6 bř. – Propřípat gdybi mňe poušili mňel sem dnezka i jiní blázniví tezti. Konali ve stejním domňe ale v jiní malí teztovací míztnosťi. Ta hodná paňí co mi je dávala mi řekla jakse jim říká a já sem ji poprosyl aď my to napýše abich to moh správňe uvézt do svího pracovňýho hlášeňí. TEMATICKÝ APERCEPČNÍ TEST. Nevým první dvje slova ale vým co znamená test. Je to skouška a človjek ji musý uďelat jinak dostane špatní známki.

Tenhle tezt vipadal snadní protože sem viďěl obráski. Jenomše ona mňe tektokrád nechťela abich řikal co je na obráskách. Bil sem stoho zmateňí. Řek sem jí že včera Bert řek abich řek co vyďím na obráskách. Řekla na tom nezáležý neboď tenhle tezt je uplňe jiní. A že mám vimíšlet příbjehi o ťech lidích s obráskú. Řek sem jak mám vimíšlet příbjehi o lidích co je neznám. Řekla ďelej že jako a já řek to je ale lhaňí. Ňigdy neříkám lši protože gdyš sem bil malí lhalsem lši a obvikle sem bil bití. Mám v peňe– 18 –

Keyes - zlom

3.1.1957 15:45

Stránka 19

RÒÎE

P RO

ALGERNON

šence fodku na kerí sem já a Norma a stríček Herman co mi sehnal ďelat pomocňího ďelníka v Doneroví pekárňe neš se stal mrtví.

A tak sem řek já bich moch řikat příbjehi o ňich protože sem bidlel se stríčkem Hermanem dozt dlouho ale ta paňi o ňem nechťela ňic slišet. Řekla že ten tezt a ten druhí ten grošakúf tezt sou na rosvoj osopnosťy. Rosesmál semse. Řek sem ji jak bi ňegdo moch takovou vjec vo jakí mluvyla rozvýjet jenom s kartama politími ingoustem a se fodkami liďích co aňy nesná. Začala se tvářyt urašeňe a dala obráski zase přič. Bilo mi to jedno. Řek bich že sem neuďelal ani ten druhí tetz.

Pak sem ji nakreslyl ňejakí obráski ale já nedovedu kreslyt moc pjekňe. Potom přišel ten druhí skoušeč Bert v bílím plážťi který se ale menuje Burt Selden jak mi řek a odved mňe do jiní místnozťi v tom samím 4pozchoďí na býkminoví univreziťe a tam se na dveřích psalo PSYCHOLOGICKÁ LABORATOŘ. Burt řek že PSYCHOLOGICKÁ snamená tykající se misleňí a LABORATOŘ snamená místo gde provaďejí pokusi. Do tý dobi sem si myslel že je to jako gde vimisleli žvíkački a tak ale snat to spýš sou skládački a hri protože prezňe to sme tam ďelaly.

Skládački mi moc nešli ot ruki protože bili rozlámaný a kusi se do ďer nehodili. A hra bila lizt papýru s moc čár ve všeh smjerech co snich byli rámečki. Na jednom konci psalo START a na druhím CÍL. Řek mi že tý hře se říká lapyrink a že mám vzít tušku a jet s ňý od toho START až do CÍL a přitom nepřekřýžit aňi jednu čáru.

Já sem tomu lapyrinkovi moc nerozumjel a spotřebovaly sme moc papýrů. Potom Burt řek poďývej ňeco ťi ukážu zajdem do pokusný labarotoře snat ťi to pak bude výc jasný. Šly sme do 5pozchoďý do jiní míztnosťi se zpoustou klecý a zvýřad mjely tam opyce a ňejakí miše. Lekračňe to tam smrťelo jako ve hromaďe starích otpatkú. A bili tu jiní lidi v bílích plážťých a hráli si se zvířati aš sem si mislel je to ňeco jako obchod se zvířati ale oňi nebili zákasníci. Burt vitách z jední klece bílou miš a řek to je – 19 –

Keyes - zlom

3.1.1957 15:45

Stránka 20

DANIEL KEYES

Algernon a umý ten lapyrink moc dobře. Řek sem mu tak mi teda ukašte jak to miš ďelá.

A svjete difse on pak strčyl Algernon do krabyce velkí jako stúl a se mnoho zátaček a rohú jako by to bili zďi a byli tam i START a CÍL jako na mím papýře. Jenže celí ten velkí stúl bil zhora zasklený. A Burt vitáhl hodinki a otklopyl dvýřka a řekl dotoho Algernon a miš začuchala 2krát nebo i 3krát a začala bješet. Nejdříf bješela po jedni dlouhí řaďe a gdyš ji došlo že už dál nemúše vrátila se odkut začala a chvýli tam stála a jenom vrťela vouski.

Potom virasila v jiním smjeru a zase začala bješet.

Prozťe ďelala tosamí jako chťel Burt abich já ďelal s ťema čárki na papýře. Smál semse protože sem si mislel pro takovou miš to bude moc těškí. Ale Algernon bjěšela pořát dál ťim lapyrinkem aš našla správní cesti a dobjehla ke gde se psalo CÍL a zapyšťela.

Burt řek to znamená že má radozt protože to provedla správňe.

A já na to panejo to je ale chitrá miš. Burt řek chťel bisis zazávoďyt proťi Algernon. Já řek jasňe on řek že má jiní lapyrink se dřeva se cesťičkama viritýma do ňeho a s elektrytskou tyčkou jako tuškou. A že múže přispúsobyt ten lapyrink co má Algernon abi bil stejný a mjeli sme oba to samí.

Pak híbal zďemi na Algernoniním stole protože oni mohli bít odendaní a zase nandaní jinímy spúsobi. A pak dal zase na horu zklo abi Algernon nemohla přezkakovat zďi abi se dostala k CÍL. A pak mi dal elektrytskou tyčku a ukásal mňe jakjí nesmým zdvíhat sdeski jenom sňí ject fťech ríhách až se už ta tuška nemúže híbat jinak dostanu maličkou ránku.

Vzal si hoďinki a chťel je skovat. Protosem se snažil naňej neďývat a bilsem stoho velmi nervousní.

Gdyš řek začňy já sem začal ale nevjeďel sem gde začnout. Nevjeďel sem kerou cestu vibrat. Potomsem uslišel Algernon jak svedleiší deski pižtí a jak uš bješí tak škrábá nožičkamy. Začal sem ale vidalsem špatňím spúsobem a dostal semse do slepí ulyčki a malyčko mňe pražťylo do prztú tak semse vráťil zas ke START ale pokašďí gdyš sem ňekudi virasil zachvíli sembil v kouťe a dostal sem ránu.

– 20 –

Keyes - zlom

3.1.1957 15:45

Stránka 21

RÒÎE

P RO

ALGERNON

Vúbec mňe nebolelo nebotak jenom sem malyčko nackočil a Burt řek to je proto abiťito ukásalo že deš špatným smjerem. Bilsem jenom fpúlce cesti gdyš sem uslišel jak Algernon zase pýská jako gdyš je spokojená a to snamenalo že závodi vihrála miš.

A skoušely smeto ežťe desetkrát a Algernon vihrála pokažďí protože já sem nemoh najít správní řátki kterími bichse doztal do mista gde pýšou CÍL. Ale nebilsem sklamaní protoše semse ďíval na Algernon a naučil semse jak tim lapyrinkem projýt igdiš mi to trvá moc dlouho.

Nevjeďel sem žesou miše tak chitrí. pracovňý hlášeňí 5 6ho břes Našli mojí seztru Normu co bidlí smou matkou v Bruklíně a ona jim dala dovoleňí k operatsi. Takše mňe poušijou. Semtak vsrušený že to sotva dokášu napsat. Ale pak mňeli prof Nemur a dok Štraus o tom hátku. Seďel sem fprofesoroví Nemuroví pracovňe a doktor Štraus a Burt Selden vešly. Prof Nemur si ďelal starozťi estli mňe poušít ale doktor Štraus řek že vipadám sťech co doposut teztovaly jako nejlepšý. Burt řek že slečna Kynyjanová mňe područila nejvýc sevžech liďí kterí viučuje ve střeďysku pro retradovaný dospjelí. Kam se choďim učit.

Doktor Štraus řek že mám ňeco co je velmi dobrí. Řek že mám dobrou motlivaci. Nigdy sem aňi nevjeďel že mám ňeco takoví.

Bilo mi příjemný gdyš řek že nigdo s Ík vé 68 nemá tamtu vjec takovou jako jí mám já. Nerozumým co to je aňi otkut to mám ale on řek že Algernon to má taki. Algernonová motlivace sou ti kouski síra co je dávaj do krabyce. Ale to nemúže bít ono protože jásem tenhle tíden nejed žádní sír.

Prof Nemur se ďelal starosty co to dá gdyš moje Ík vé kterí je velmi nískí se najednou stane moc visokí a jeztli stoho nebudu nemocnej. A dr Štraus řek prof Nemurovi ňeco čemusem nerozumjel a tak gdyš mluvili sem si zapysoval ňěkterí slova do zápysňíku abich je mňel přichistaní pro sví pracovňý hlášeňí.

– 21 –

Keyes - zlom

3.1.1957 15:45

Stránka 22

DANIEL KEYES

Řek Harolde to je křesný méno prof Nemura já vim že Charlie neňý přezňe ten tvúj tip inktelektuál** nemoch sem zapsat celí slovo *** supermana. Ale vjetšina liďí na týhle nískí ment*** úrofňi neisou dozt ko operatif*** a sou nepřítelskí a običejňe i tupý a apatyc*** a ťeško seknim dostáváš. Charlie má milí karachter a je svídaví a snašíse zalýbit.

A prof Nemur řek nesapomeň že bude prvňý lická bitost gterí se intelekence svíší otpératyfňe. Dr Štraus řek přezňe to mislím.

Gde asi naideme jiního retradovanýho dospjelího s takovou úšasnou motlivací se učit. No jense poďývej jak dobře se naučil čízt a psát na svúj nískí metálňí vjek. A že je to spektankulár** víkon.

Nepochital sem všechni slova a oňi mluvily moc richle ale mňelsem pocit jakobi bil dr Štraus a Burt na mí straňe a prof Nemur nebil.

Burt pořát řikal Alice Kynyjanová říká on má ohromuící touhu se učit. On vlaztňe prosil abisme ho poušili. A to má pravdu protože já chci bít chitrí. Dr Štraus vztal a opchásel kolem a řek jak řikám poušijeme Charlieho. A Burt přikív. Prof Nemur se škrábal nahlavje a mnulsi nos przty a řek snat máte pravdu. Tak poušijeme Charlieho. Ale je nutní dát mu jasňe nazrozumjeňí že přitom eksperamintu se spouzta vjecí múže pokazit.

A gdyš to řek bilsem tak šťastný a vzružení žesem viskočil a třásal sem mu rukou žeje na mňe tak hodňí. Mislím že se vilekal gdyš semto uďelal. Řek že na tý vjeci ďelal moc dlouho ale jenom na svířatách jako je Algernon. Smesi isťí že ftom není žádní fisickí nebespečí proťe ale soutam jiní vjeci kerí nemúžeme vjeďet dokuto neskusíme.

Rátbich abis chápal že to múže zelhat a pakse nestane vúbecňic.

A nebo to múže bít účinný načas a gdyš to přeztane budeš vhorším stavu neš seš teť. Rozumýš co to snamená. Gdibi seto stalo budeme ťe muset poslat zase do Warrenskího úztavu. Řeksem že mi natom nezáleží protože nemám strach zňičeho.

Semmoc silný a vždicki se chovám správňe a kromjetoho mám svojí zaječí pacsičku prošťesťí a nikdi fcelím živoťe sem nerozbil – 22 –

Keyes - zlom

3.1.1957 15:45

Stránka 23

RÒÎE

P RO

ALGERNON

zrcatlo. Jednou sem upusťil ňejakí talýře ale to se nedá počítat jako nešťesťý.

Pak dr Štraus řek Charlie i gdybito nevišlo takse moc zazloužíš o vjedu. Tenhle eksperemint se vidařil na zpouzťe svířatúch ale nikdi nebil viskoušený na lickím tvorovi. Ty budeš prvňí. Řek semu ďekuju pane doktore a nebudete lytovat že mi dáváte novou přýležitozt jak říká slečna Kynyjanová. A jaksemto řikal taksemto mislel. Po odpéraci se budu snažit stát se chitrí. Budu se snažit strašňemoc. pracovňý hlášeňí 6 8ho břes Mám ztrach. Zpousta lidi co ďelaj navisokí škole a lidi slékařskí školi mi přišly přád šťezti. Burt co ďelá tezti přines ňejakí rúže a řek že sou odlidí spsichickího oďeleňí. Popřál mi šťezti. Doufám že budu mít šťezti. Mám mojí zaječí pacsičku a mí halýřek prošťezti a mojí potkovu. Doktor Štraus říká nebuťtak provjerčiví Charlie.

Tohle je vjeda. Já nevím coje vjeda ale řikaji to pořát všichni dokola atak to možná je ňeco co človjeku pomúže mýt šťezti. Stejňe si nechávám mojí zaječí pacsičku v jedný ruce a halýřek vdruhí ruce co má v sobje ďíru. Mislím ten halýřek. Rátbich si sebou vzal i potkovu ale je moc ťešká že sem siji nechal jenom fsaku.

Joe Carp spekárni mi otpana Donera a otliďí spekárni přines čokoládoví dord a že my přejou abich se brzi zasemjel líp. V pekárňe si mislí žesem nemocný protože to mi prof Nemur řek abich jim řek a nic o otpéracsi abich se stal chitrí. Je to zaťim tajný propřípat dybyto nezabralo nebo se ňeco pokasilo.

Potom zamnou přišla slečna Kynyjanová a přinesla mňe ňejakí časopysi ke čteňí a vipadala tek ňejak nervousňí a vilekaná. Urovnala mi kitki na stole a všechno uďělala pjekní a čistí a ne rozschásení jako semto uďelal já. A třásla mi poštář pothlavou. Má mňe moc ráda protože se vášně moc snažim se všecko naučit nejako ňekerí lidi ve střeďisku pro dospjelí kterím je všecko spíž jedno.

Chce abich se stal chitrí. Vim to.

– 23 –

Keyes - zlom

3.1.1957 15:45

Stránka 24

DANIEL KEYES

Pak prof Nemur řek že uš nemám mýt žádní návšťevi protože si musim otpočinout. Ptalsemse profesora jesli po otpéracsi snat porasím Algernon a on řek snat. Jesli se otpéracse povede taktý miši ukážu že dovedu bít stejně chitrí jako ona a snat i víc chitrí.

A taki budu dokázat čízt líp a vislovovat slova líp a budu znát moc vjecí a budu jako druhí lidi. Panejo to bi bilo překvápko pro šecki. Jesli se otpéracse povede a já se stanu chitrí snat budu dokázat naít mojí mámu a tátu a ukázat jim sebe. Panejo ti bi bili překvapený gdyžbi viďeli jaksem chitrí stejňe jako oňi a moje seztra.

Prof Nemur říká jesli se to povede a bude to pernamentní uďelaí jiní žáki chitrí taki jako mňe. Mošná šecki žáci na celím svjeťe.

A řek to znamená že já ďelám ňeco velikího pro vjedu a stanu se slavný a moje meno se dostane do kňih. Mňe moc nesejde jesli se stanu slavný. Jenom chci bít chitrí jako ostatňí lidi abich moch mýt moc přátel kerí mňe budou mýt ráďi.

Dneska mi nedaly ňic jízt. Nevým comá jedení společňího se stáňím se chitrí a sem hladoví. Prof Nemur mi vzal i muj čokoládoví dord. Ten prof Nemur je pjekňe nepřeícý. Dr Štraus říká žeho múžu doztat spátki po otpéracsi. Přet otpéracsi človjek nemúže ňic jízt. Dokoncse aňi sír.

PRACOVNÍ HLÁŠENÍ 7 11 BŘEZNA Operacse nebolela. Dr. Straus miji uďelal kdyšsem spal. Nevím jak protože sem měl na očíh a nahlavje obvazi tři dni takžesem nemoh až doteť psát žádný pracovní hlášení. Ta hubená seztra se ďívala jak píšu a řekla že píšu žpatně PRACOVNÍ a povjeďela mi jak mám psát HLÁŠENÍ a BŘEZNA. Musím sito zapamatovat.

Mám moc špatnou pamjeť na pravopys. Ale to je jedno dnezka mi sundali obvazi zočí a tak múžu teť psát pracovní hlášení. Ale pořát mám ňejakí obvazi na hlavje.

Bilsem vilekaný kdyš přišli a řekli že je čas jít na operacsi. Pomohli mis postele a nainou postel co bila na koletškách a otvesli – 24 –

Keyes - zlom

3.1.1957 15:45

Stránka 25

RÒÎE

P RO

ALGERNON

mňe ven s pokoje a po chotbje kedveřim na kterích bilo napsáno chirugrie. Panejo tosembil překvapený že to je velikí pokoj se zeleníma zďemi a sezpouztou doktorú co seďely všude kolem a ďívaly se na tu operacsi. Nevjeďel sem že to bude jako v ďívatle.

Keztolu přišel pán celí v bílím a zbílou ládkou přezústa jako v televisním seriále a zgumovíma rukavicsemi a řek Charlie jen klit tosem já dr. Straus. Já řek zdravíčško doktore já sem vistrašení. On řek není čehose bát Charlie prosťe usneš. Já řek tohose právje boím. Pohlaďil mňe nahlavje a potom přišly 2 jiné muži s bílími mazkami a uvázali mňe ruce a nohi tagžesem jima nemoch heibat a to mňe velmi viďesilo a břicho semi stáhlo jako kdybichsi potřeboval otskočit navelkou ale nebilo to jenomsem se tročku počural a chťelsem začit brečet ale dali mi na obličei ňakou gumovou vjec abich doňí deichal a divňe to vňí voňelo. Celoutu dobu sem slišel jak dr. Straus nahlas mluví o operacsi a všem říká co bude ďelat. Ale jásem stoho ničemu nerozumjel a mislil semsi snat po operacsi budu chitrí a budu rozumjet všemťem vjecem o kerích mluví. A deichalsem hluboko a asisem bil trochu utahaní protože paksem usnul.

Kdyš semse zbudil bil sem zas vesví posteli a bilo moc tma. Neviďel sem ňic ale slišel sem ňejakí mluvení. Bila to seztra a Burt a já řek cose ďeje proč nerosvíťíte a kdymňe budou operovat. Rosesmály se a Bert řek Charlie ušje pofšem. A tma je protože máš obvasi na očích.

Je to lekračňí. Uďelaly to kdyšsem spal.

Burt se namňe chodí ďívat každej den a zapisuje rúsný vjeci jako teplotu a krefní tlak a jiní vjeci o mňe. Říká žeje to vjedecká metóda. Museji si omňe vézt záznami a cose se mnou ďeje abi to mohli sopakovat ašbudou chtít. Ne mňe ale jiním lidúm jako mňe co nejsou chitrí.

Proto taki musím psát tihle pracovňý pracovní hlášení. Burt říká je to čázt eksperemintu a oňi si pořítí kopije hlášeňí hlášení abije mohli skoumat a dozvjeďeli se co se ďeje v mím mosku. Nevim jak múžou vjeďet cose ďeje v mí hlavje timže se ďívaj do ťech – 25 –

Keyes - zlom

3.1.1957 15:45

Stránka 26

DANIEL KEYES

hlášení. Četsem sije pořát dokola a znova mockrád abich viďel cosem napsal a stejňe nevím cose ďeje vmí hlavje tak jak to budou vjeďet oňi.

Ale toje prozťe vjeda a já se musím snažit stát chitrí jako ostatní lidi. Aš budu chitrí budou se mnou mluvit a já s nima budu moc seďet a poslouchat jako ďelaj Joe Carp a Frank a Gimpy kdyš hovořujou a dizkutujou o dúležitích vjecích. Ikdiš pracují najednou začnou mluvit o vjecech jako o bohovi nebo o tom jak velkí peňíse prezedent utrácí za nesmisli a nebo i o rebuplikánách a demogratech. A začnou bít celí rosčilení jakobi se chťeli prát a musí přít pan Donner a říctim aď zasedou pécst nebože je všecki virasí otbori ne otbori. Chťel bich mluvit taki o takovích vjecích.

Kdišje človjek chitrí múže mýt hodňe přítelú sekerími povídá a nigdy není pořát jen osamjelí.

Prof Nemur říká žeje správný kdyš píšu v pracovních hlášeních ofšem cosemi stane ale říká žebich mňel víc psát o tom co cíťim a cosi pamatuju sminulosťi. Řeksemu že nevím jak mislet a spamatovávat se a on řek prosťe to skus.

Celou dobu co bili namích očích obvasi semse snažil mislet a spomínat ale nicse nestalo. Nevim co mislet nebo spomínat.

Snat kdyšse zeptám řekne mi jak mám teť kdyšse snat mám stát chitrí mislet. A na co chitrí lidi mislí nebo spomínají. Tobichse vsaďil že to budou zábavný vjeci. Moc rát bich taki vjeďel lecjakí zábavný vjeci.

12 března – Nemusim psát nakaždí papíri snova nahoru PRACOVNÍ HLÁŠENÍ každý den stačí kdyš to napíšu snova kdyšmi prof Nemur přinese noví papýri a starí otnese. Stačí nahoře napsat datum. Šetří to čaz. Je to dobrí nápat. Múžu sedět na posteli a dívat se sokna venku na trávník a na stromi. Ta hubená seztra má méno Hilda a je na mě velmi hodná. Nosími jídlo a ustýlá postel a říká žesem velmi odvážný muš kdyš jsem je nechal udělat ti vjeci s mou hlavou. Řiká ona by je nenechala dělat nic sesvím moskem ani za zlatý prase. Řeksemjí to nebilo zazlatý prase. Bilo – 26 –

Keyes - zlom

3.1.1957 15:45

Stránka 27

RÒÎE

P RO

ALGERNON

to abi mně udělali chitrím. Ona řekla třeba neměli právo udělat mě chitrím protože kdybi búch chtěl abich byl chitrí ztvořil bimně tak. A něco o Adamovi a Evje a hříchu seztromem vjeďění a o jedění japka a o pádu. A možná že prof Nemur a dr Strauss si zahrávaj se vjecemi se kterími se nemají právo zahrávat.

Je moc hubená a kdyš mluví srudne ji celí obličej. Řiká snat bichse měl rači modlit k bohovi a prosit abimi otpustil za to co mi udělaly. Ale jásem nesněd nijakí japka a nedělal nic cobi bilo hříšný. A teť mám ztrach. Možná sem je neměl nechat operovat mi mosek jak říkala jesli je to proti bohovi. Nechci abise namě búch zlobil.

13 března – Dneska mi vimjenili seztru. Tahle je heská. Ménem je Lucille ukázala mi jak to psát pro mí pracovní hlášení a má nažloudlí vlasi a modrí oči. Ptalsem se ji kde je Hilda a ona řekla že Hilda uš ftýhle čázti nemocnice nepracuje. Jeteť u batolatú v porotním odělení kde je jedno jesli mluví moc co nemá.

Kdyš semse ptal co je porotní řekla že to je jak ženi mají děti ale kdiš sem se zeptal jakse jim stane že mají děti stala se červená ve tváři úplně stejně jako Hilda a řekla že musí jít někomu zmjeřit teplotu. Nikdo semnou nemluví o dětích. Snat jesli to zabere a stanu se chitrím na to přídu jakto je.

Dneska se namě přišla podívat slečna Kinnianová a říká Charlie ty vipadáš skvjele. Řeksem ji že cítim dobře ale žese ježtě necítím chitrí. Mislel sem aš bude po operaci a sundaj mi obvasi budu chitrí a budu znát mnoho vjecí a budu umjet číst a mluvit o vísnamných vjecích jako všichni ostatní.

Ona řekla tak to neprobýhá Charlie. Děje se to pomalu a musíš moc tvrdě pracovat abises stal chitrím.

To sem nevjeděl. Jesli musím stejně tvrdě pracovat tak k čemu sem pak mjel tu operaci. Řekla že neví jiztě ale že operaci mi dělaly protože abich aš budu tvrdě pracovat a stávat se chitrí se vemně vjeci udrželi a ne jako přettím kdyš se v mí hlavje nedrželi tak dobře.

– 27 –

Keyes - zlom

3.1.1957 15:48

Stránka 252

Daniel Keyes Růže pro Algernon Z anglického originálu Flowers for Algernon, vydaného nakladatelstvím Bantam Books v New Yorku roku 1975, přeložil Richard Podaný.

Ilustrace na obálce Chris Moore.

Grafická úprava Lukáš Tuma.

Sazba Petr Teichmann.

Odpovědný redaktor Martin Šust.

Jazyková korektura Ondřej Nekola.

Technický redaktor Milan Dorazil.

V roce 2016 vydalo nakladatelství Argo, Milíčova 13, 130 00 Praha 3, www.argo.cz, argo@argo.cz, jako svou 3010. publikaci, 66. svazek edice Fantastika.

Vytiskla tiskárna xxx.

Vydání třetí, v nakladatelství Argo první.

ISBN 978-80-257-1905-3 Knihy nakladatelství Argo distribuuje knižní velkoobchod KOSMAS sklad: Za Halami 877, 252 62 Horoměřice. tel. 226 519 400, fax 226 519 387 e-mail: odbyt@kosmas.cz www.firma.kosmas.cz Knihy je možno pohodlně zakoupit v internetovém knihkupectví www.kosmas.cz