Riddle 3 - zlom
9.11.1956 7:16
Strรกnka 3
Riddle 3 - zlom
9.11.1956 7:16
Stránka 2
PfieloÏila Daniela Orlando
Tento román je smy‰len˘ – kromû tûch pasáÏí, které nejsou. © Argo, 2015 THE ATLANTIS WORLD Copyright © 2014 by A. G. Riddle All Rights Reserved Translation © Daniela Orlando, 2015 Cover art © 2014 by Juan Carlos Barquet ISBN 978-80-257-1652-6
Riddle 3 - zlom
9.11.1956 7:16
Stránka 5
M˘m rodiãÛm, ktefií mi kladli na srdce, abych se nikdy nevzdával.
Riddle 3 - zlom
9.11.1956 7:16
Strรกnka 6
Riddle 3 - zlom
9.11.1956 7:16
Stránka 7
Prolog Hvězdárna Arecibo Arecibo, Portoriko Doktorka Mary Caldwellová strávila studiem signálu z radioteleskopu posledních osmaãtyfiicet hodin, s v˘jimkou okamÏikÛ, kdy spala. Byla vyãerpaná, nad‰ená a jedno vûdûla stoprocentnû – Ïe ‰lo o fiízen˘ signál, dÛkaz inteligentního Ïivota. John Bishop, druh˘ badatel pfiidûlen˘ na hvûzdárnu, si za ní zatím naléval dal‰í skleniãku. UÏ dorazil skotskou, bourbon, rum i v‰echen ostatní alkohol, kter˘ si tu nastfiádali mrtví vûdci, aÏ se propil k broskvovému ‰napsu. Pil ho samotn˘; nemûli ho s ãím smíchat. Po prvním dou‰ku udûlal grimasu. Bylo devût hodin ráno a jeho znechucení nápojem potrvá pouze dvacet dal‰ích minut – do tfietí skleniãky. „To se ti jenom zdá, Emíku,“ prohlásil, kdyÏ pokládal prázdnou skleniãku na stÛl, aby si mohl dolít. Mary nesná‰ela, kdyÏ jí fiíkal „Emíku“. Nikdo jí tak nefiíkal. Znûlo to, jako kdyÏ voláte na psa. Jinou spoleãnost tady v‰ak nemûla a uÏ mûli zabûhlou jakous takous rutinu. Za‰ili se na hvûzdárnû po vypuknutí epidemie, kdyÏ po celém Portoriku zaãali lidé umírat po desetitisících, a John po ní bez dal‰ích okolkÛ vystartoval. Pfie‰la to bez komentáfie. Druh˘ pokus následoval o dva dny pozdûji. Pak po ní ‰el den ode dne agresivnûji, dokud ho nenakopla do koulí. Po téhle epizodû zkrotl a uÏ se zamûstnával jen alkoholem a jízliv˘mi poznámkami. Mary vstala a pfie‰la k oknu s v˘hledem na bujnou zeleÀ portorick˘ch kopcÛ a pralesÛ. Jedin˘ náznak civilizace pfiedstavovala satelitní anténa instalovaná na náhorní plo‰inû a namífiená pfiímo k obloze. Radioteleskop v Arecibu byl nejvût‰ím svého druhu na svûtû, triumfem strojafiiny. ·lo o skloubení vûdních oborÛ pfiedstavujících vrchol lidského snaÏení, jeÏ bylo vsazeno do primitivní krajiny symbolizující minulost lidstva a nyní splnilo svÛj nejdÛleÏitûj‰í úkol. Navázání kontaktu. „Ta zpráva je pravá,“ trvala na svém Mary. –7–
Riddle 3 - zlom
9.11.1956 7:16
Stránka 8
A. G. R I D D L E
„Jak to ví‰?“ „Je na ní na‰e adresa.“ John odtáhl skleniãku od rtÛ a zvedl hlavu. „Mûli bychom odsud vypadnout, Emíku. Vrátit se do civilizace, k lidem. Prospûje ti to –“ „MÛÏu to dokázat.“ Mary se vrátila od okna k poãítaãi, zmáãkla pár kláves a vyvolala si zachycen˘ signál. „Skládá se ze dvou sekvencí. Nevím, co je zaã ta druhá. To pfiiznávám. Je moc sloÏitá. Ale první je jen obyãejná repetice. Zapnuto-vypnuto. 0-1. Dvojková soustava.“ „Bity.“ „Pfiesnû. A je u toho je‰tû tfietí kód – koncov˘ znak. Vyskytuje se za kaÏd˘m osm˘m bitem.“ „Osm bitÛ. Bajt.“ John odloÏil láhev. „Je to ‰ifra.“ „âeho?“ „To je‰tû nevím.“ Mary zkontrolovala prÛbûh poãítaãové operace. „Do skonãení anal˘zy zb˘vá necelá hodina.“ „MÛÏe to b˘t obyãejná náhoda.“ „NemÛÏe. První ãást, kterou uÏ máme rozlu‰tûnou, zaãíná na‰í adresou.“ John se rozesmál a znovu se chopil skleniãky. „Málem jsem ti na to skoãil, Emíku.“ „Kdybys chtûl poslat signál jiné planetû, ãím bys zaãal? Adresou.“ John pfiikyvoval, zatímco si doléval ‰naps. „Jasnû, a nezapomeÀ na PSâ.“ „První bajty pfiedstavují dvû ãísla: 27 624 a 0,00001496.“ John se zarazil. „Zamysli se,“ pokraãovala Mary. „Co je jediná konstanta v celém vesmíru?“ „Gravitace?“ „Gravitace je konstantní, ale její intenzita závisí na zakfiivení ãasoprostoru a na tom, jak blízko se dan˘ hmotn˘ objekt nachází u jiného. Potfiebuje‰ spoleãného jmenovatele, nûco, co by poznala jakákoli civilizace na jakékoli planetû kdekoli ve vesmíru bez ohledu na její hmotnost ãi polohu.“ John se rozhlédl. „Rychlost svûtla. To je univerzální konstanta. Nikdy se nemûní, aÈ jsi kdekoliv.“ „Jasnû…“ –8–
Riddle 3 - zlom
9.11.1956 7:16
Stránka 9
AT L A N T S K ¯
SVùT
„První ãíslo, 27 624, pfiedstavuje vzdálenost Zemû od stfiedu Galaxie ve svûteln˘ch letech.“ „Ta vzdálenost by se mohla vztahovat ke kdovíkolika planetám –“ „Druhé ãíslo, 0,00001496, pfiedstavuje pfiesnou vzdálenost Zemû od Slunce ve svûteln˘ch letech.“ John chvíli zíral pfiímo pfied sebe, neÏ odsunul láhev s poloprázdnou skleniãkou stranou a zaostfiil na Mary. „To je na‰e ‰ance.“ Mary svra‰tila oboãí. John se zaklonil v kfiesle. „Prodáme to.“ „Za co? A v‰echna nákupní stfiediska uÏ mají beztak zavfieno.“ „Jo, ale v˘mûnn˘ obchod by pofiád je‰tû mûl fungovat. Budeme poÏadovat ochranu, slu‰né jídlo a v‰echno, co si jen budeme pfiát.“ „Jde o nejvût‰í objev v dûjinách lidstva. Neprodáme ho.“ „Jde o nejvût‰í objev v dûjinách lidstva – v okamÏiku nejvy‰‰í nouze. Ten signál pfiedstavuje nadûji. Rozpt˘lení. Nebuì hloupá, Emíku.“ „PfiestaÀ mi fiíkat Emíku.“ „KdyÏ vypukl mor, stáhla ses sem, protoÏe jsi chtûla dûlat nûco, co mበráda, dokud nenadejde tvÛj ãas. No a já jsem sem pfii‰el, protoÏe jsem vûdûl, Ïe je tady nejvût‰í zásoba chlastu v dosahu jednoho dne chÛze, a protoÏe jsem vûdûl, Ïe tady bude‰. Jo, zamiloval jsem se do tebe ve chvíli, kdy jsem pfiistál v San Juanu.“ Zvedl ruce, neÏ Mary stihla nûco namítnout. „O to mi nejde. Jde mi o to, Ïe svût, jak ho zná‰, skonãil. Lidi jsou zoufalí. Jednají jen s ohledem na sebezáchovu. CoÏ u mû pfiedstavuje sex a alkohol. U lidí, kter˘m chce‰ zavolat, to znamená udrÏet si moc. Poskytne‰ jim prostfiedek, kter˘m toho dosáhnou – nadûji. Jakmile jim ho vydá‰, uÏ tû nebudou potfiebovat. Tenhle svût není takov˘, jak˘ si pamatuje‰. Rozkou‰e tû a vyplivne, Emíku.“ „Neprodáme to.“ „Jsi blázen. Tenhle svût drtí idealisty na ka‰i.“ Za sebou usly‰ela pípnutí poãítaãe. Anal˘za byla hotová. NeÏ si stihla pfieãíst v˘sledky, rozlehl se chodbou pfied kanceláfií hluk z druhého konce budovy. Îe by nûkdo tloukl na dvefie? Jejich pohledy se stfietly. Vyãkávali. Bu‰ení nabralo na hlasitosti a vyvrcholilo zvukem tfií‰tûného skla sypajícího se na zem. Pomalu postupující kroky. Mary pfiistoupila ke dvefiím, ale John ji chytil za ruku. „ZÛstaÀ tady,“ za‰eptal. –9–
Riddle 3 - zlom
9.11.1956 7:16
Stránka 10
A. G. R I D D L E
Zvedl baseballovou pálku, kterou si s sebou pfiinesl po vypuknutí nákazy. „Zamkni se. Jestli dorazili aÏ sem, tak na ostrovû do‰lo jídlo.“ Mary sáhla po telefonu. Vûdûla, komu teì musí zavolat. Roztfiesen˘ma rukama zvolila ãíslo jediného ãlovûka, kter˘ je mohl zachránit – svého b˘valého manÏela.
– 10 –
Riddle 3 - zlom
9.11.1956 7:16
Stránka 11
První část
Vzestup a pád
Riddle 3 - zlom
9.11.1956 7:16
Strรกnka 12
Riddle 3 - zlom
9.11.1956 7:16
Stránka 13
Kapitola 1 Přistávací modul Alfa 365 metrů pod hladinou moře u severního pobřeží Maroka Davida Valea uÏ unavovalo pfiecházet po malé loÏnici a pfiemítat, kdy se Kate vrátí, pfiípadnû jestli vÛbec. Stfielil pohledem po zakrváceném pol‰táfii. Z kaluÏe, která se pfied deseti dny zaãala tvofiit nûkolika kapkami, byla teì fieka zasahující od jejího pol‰táfie aÏ do pÛlky postele. „Nic mi není,“ prohla‰ovala Kate kaÏdé ráno. „Kam to pofiád chodí‰?“ „Potfiebuju jenom ãas. A prostor.“ „âas a prostor na co?“ „Na uzdravení.“ JenÏe Kate se neuzdravovala. KaÏd˘ den vypadala po návratu hÛfi a hÛfi. KaÏdou noc ji ãekaly dal‰í divoké sny, pocení a krvácení z nosu, které podle v‰eho nebraly konce. David ji objímal a byl trpûliv˘, ãekal v nadûji, Ïe Ïena, která mu zachránila Ïivot a jejíÏ Ïivot on sám pfied dvûma t˘dny zachránil, se nûjak vzpamatuje a vzchopí. JenÏe ona se mu kaÏd˘ den vzdalovala víc a víc. A teì mûla zpoÏdûní. Je‰tû nikdy nepfii‰la pozdû. Podíval se na hodinky. Tfiíhodinové zpoÏdûní. Mohla b˘t kdekoli v obrovské atlanÈanské lodi o rozloze sto padesáti kilometrÛ ãtvereãních, která byla pohfibená nedaleko hornatého pobfieÏí severního Maroka pfiímo naproti Gibraltaru. David se posledních ãtrnáct dní uãil ovládat fiízení lodû, kdyÏ Kate byla pryã. Pofiád je‰tû se uãil. Kate zapnula hlasové ovládání, aby Davidovi pomohlo s pfiíkazy, kter˘m nerozumûl. „Alfo, jaká je poloha doktorky Warnerové?“ zeptal se David. Nevelkou místnÛstkou zaburácel odtûlesnûn˘ poãítaãov˘ hlas pfiistávacího modulu Alfa: „Tato informace je tajná.“ „Proã?“ „Nezastáváte vedoucí pozici ve v˘zkumném t˘mu.“ AtlanÈanské poãítaãové systémy zjevnû nebyly imunní vÛãi konstatování – 13 –
Riddle 3 - zlom
9.11.1956 7:16
Stránka 14
A. G. R I D D L E
oãividného. David se posadil na lÛÏko hned vedle krvavé skvrny. Co má pfiednost? Musím vûdût, jestli je v pofiádku. Nûco ho napadlo. „Alfo, mÛÏe‰ mi ukázat fyziologické hodnoty doktorky Warnerové?“ Naproti úzkému lÛÏku se rozsvítil nástûnn˘ panel a David rychle proletûl ãísla i grafy – ty, kter˘m rozumûl. Krevní tlak: 92 / 47 Tep: 31 Je zranûná. Nebo je‰tû hÛfi – umírá. Co se s ní dûje? „Alfo, proã nejsou fyziologické hodnoty doktorky Warnerové v normálu?“ „Tato informace je taj…“ „Tajná.“ David odkopl kfieslo, aÏ narazilo do stolu. „Byl vበdotaz zodpovûzen dostateãnû?“ optal se modul. „Ani omylem.“ David pfiistoupil k dvoukfiídl˘m dvefiím, které se se zasyãením otevfiely. Zastavil se a pak hmátl po pistoli. Pro jistotu. * * * Pochodoval matnû osvûtlen˘mi chodbami uÏ skoro deset minut, kdyÏ zaslechl, jak se ve stínech nûkdo pohybuje. Strnul na místû a ãekal, litoval, Ïe si jeho oãi je‰tû nezvykly na slabé osvûtlení zabudované do podlahy a stropu. MoÏná Ïe atlanÈané vidûli i v hor‰ím svûtle, nebo loì – ta ãást lodi, kterou ob˘vali – bûÏela v úsporném reÏimu. Na kaÏd˘ pád to mimozemské plavidlo ãinilo je‰tû tajemnûj‰ím. Ze stínu vystoupila postava. Milo. Davida pfiekvapilo, Ïe potkává mladého TibeÈana tady, v samém nitru lodû. Milo byl jedin˘m dal‰ím ãlovûkem, kter˘ se o loì dûlil s Kate a Davidem, ale vût‰inu ãasu trávil mimo ni. Spal venku, u svaÏité ‰achty, která vedla od pohfibené lodû na vrcholek hory, kde jim Berbefii nechávali jídlo. Milo nejrad‰i spal pod ‰ir˘m nebem a vstával za úsvitu. David ho ãasto nacházel, jak sedí se zkfiíÏen˘ma nohama a medituje, kdyÏ za ním s Kate chodili, aby spoleãnû poveãefieli. Milo byl uplynulé dva t˘dny jejich vrchní motivátor, ale ve sporém osvûtlení teì David rozeznával v mladíkovû tváfii jen obavy. – 14 –
Riddle 3 - zlom
9.11.1956 7:16
Stránka 15
AT L A N T S K ¯
SVùT
„Nevidûl jsem ji,“ oznámil Milo. „AÏ ji uvidí‰, zavolej mi pfies interkom.“ David obnovil pochodové tempo. Milo se zafiadil za nûj a pfiidal do kroku, aby ho dohonil. Vedle Davidovy svalnaté, metr devadesát vysoké postavy se o hlavu men‰í Milo úplnû ztrácel. Vypadali jako obr uhánûjící ztemnûl˘m bludi‰tûm s mladiãk˘m poskokem v patách. „To nebude tfieba,“ vypravil ze sebe Milo. David se po nûm ohlédl. „Budu s vámi.“ „Rad‰i se vraÈ ven.“ „Víte, Ïe to nemÛÏu udûlat.“ „Bude na‰tvaná.“ „KdyÏ bude v bezpeãí, nebude mi to vadit.“ To mnû taky ne, proletûlo Davidovi hlavou. Kráãeli mlãky a jediné, co sly‰eli, byl rytmick˘ dusot Davidov˘ch bot na kovové podlaze následovan˘ Milov˘mi ti‰‰ími kroky. David se zastavil pfied velk˘mi dvoukfiídl˘mi dvefimi a aktivoval nástûnn˘ panel. Na displeji se objevilo: Pomocná zdravotnická stanice 12 ·lo o jedinou zdravotnickou stanici v jejich ãásti lodû a Davida nenapadalo pravdûpodobnûj‰í místo, kam by Kate mohla den co den chodit. Vsunul ruku do oblaku zeleného svûtla, kter˘ se vynofiil z panelu, chvíli pohyboval prsty a dvefie se se zasyãením otevfiely. David rychle ve‰el do místnosti. Uprostfied stály ãtyfii operaãní stoly. Po celé délce místnosti – prázdné – se táhly nástûnné holografické displeje. Îe by uÏ ode‰la? „Alfo, mÛÏe‰ mi sdûlit, kdy byla tato zdravotnická stanice pouÏita naposledy?“ „Tato stanice byla naposledy pouÏita dne 9.12.38.28 expediãního kalendáfie neboli 12.39.12.47.29 standardního kalendáfie –“ David zavrtûl hlavou. „Pfied kolika místními dny?“ „Pfied devíti miliony, sto dvaceti osmi tisíci –“ „Dobfie, tak nic. Je v na‰í ãásti lodi nûjaká jiná zdravotnická stanice?“ „Nikoli.“ – 15 –
Riddle 3 - zlom
9.11.1956 7:16
Stránka 16
A. G. R I D D L E
Kam jinam by mohla jít? MoÏná by ji mohl vystopovat jinak. „Alfo, mÛÏe‰ mi ukázat, které sekce lodû momentálnû spotfiebovávají nejvíc energie?“ Jeden z nástûnn˘ch displejÛ se rozsvítil a zhmotnil jim holografick˘ model lodi. Tfii sekce svítily – Ark 1701-D, Pomocná zdravotnická stanice 12 a Adaptivní v˘zkumná laboratofi 47. „Alfo, co je Adaptivní v˘zkumná laboratofi 47?“ „Adaptivní v˘zkumné laboratofie lze nakonfigurovat pro nejrÛznûj‰í biologické i jiné experimenty.“ „Jak je momentálnû nakonfigurovaná Adaptivní v˘zkumná laboratofi 47?“ V duchu uÏ oãekával klasickou odpovûì. „Tato informace je tajná –“ „Tajná,“ zamumlal David. „Jasnû…“ Milo mu podal proteinovou tyãinku. „Na cestu.“ David mladíka odvedl zpátky do chodby, kde roztrhl obal hnûdé tyãinky, velk˘ kus si ukousl a mlãky ji rozÏv˘kal. Mûl pocit, Ïe mu to pomáhá mírnit rozãarování. * * * David se zastavil v chodbû, divÏe do nûj Milo zezadu nevrazil, a pfiidfiepl si, aby prozkoumal nûco na podlaze. „Co je to?“ zeptal se Milo. „Krev.“ David pfiidal do kroku a v‰iml si, Ïe krve na podlaze pfiib˘vá, od nûkolika kapek aÏ po dlouhé ‰mouhy. U dvoukfiídl˘ch dvefií Adaptivní v˘zkumné laboratofie 47 vnofiil ruku do zeleného svûtla nástûnného panelu. Pohybem prstÛ zadal ‰estkrát po sobû pfiíkaz k otevfiení a na displeji se pokaÏdé objevila tatáÏ zpráva: VSTUP ODEP¤EN „Alfo! Proã nemÛÏu otevfiít ty dvefie?“ „Vstup byl odepfien –“ „Jak se dostanu dovnitfi?“ „Dovnitfi se nedostanete.“ Hlas modulu se kategoricky rozlehl chodbou. David s Milem chvíli stáli beze slova. – 16 –
Riddle 3 - zlom
9.11.1956 7:16
Stránka 17
AT L A N T S K ¯
SVùT
Poté David potichu promluvil: „Alfo, ukaÏ mi fyziologické hodnoty doktorky Warnerové.“ Nástûnn˘ displej se zmûnil a objevila se ãísla s grafy. Krevní tlak: 87 / 43 Tep: 30 Milo se otoãil k Davidovi. „Klesá,“ pronesl David. „Co teì?“ „Teì budeme ãekat.“ Milo se usadil do tureckého sedu a zavfiel oãi. David vûdûl, Ïe hledá vnitfiní klid, a v tu chvíli si pfiál, aby mohl udûlat totéÏ a pustit v‰echno z hlavy. Strach mu kalil my‰lenky. Zoufale touÏil po tom, aby se dvefie se sykotem otevfiely, ale zároveÀ se toho bál, bál se zjistit, co je s Kate, jak˘ experiment tady provádí a co se sebou dûlá. * * * UÏ skoro spal, kdyÏ se spustil poplach. Úzkou chodbou zaburácel hlas modulu. „Subjekt v akutním ohroÏení Ïivota. Kritick˘ stav. Zákaz vstupu zru‰en.“ ·iroké dvoukfiídlé dvefie do v˘zkumné laboratofie se rozestoupily. David vbûhl dovnitfi a protfiel si oãi, jak se snaÏil pochopit, co vidí. Milo za ním uÏasle prohodil: „Ty jo.“
– 17 –
Riddle 3 - zlom
9.11.1956 7:16
Stránka 18
Kapitola 2 Přistávací modul Alfa 365 metrů pod hladinou moře u severního pobřeží Maroka „Co je to?“ zeptal se Milo. David pfielétl v˘zkumnou laboratofi pohledem. „Nemám ponûtí.“ Místnost byla obrovská, minimálnû tfiicet metrÛ na délku a patnáct na ‰ífiku, ale na rozdíl od zdravotnické stanice v ní nebyly Ïádné stoly. To jediné, co stálo na podlaze, byly dva sklenûné tanky, které mûly pfiinejmen‰ím tfii metry v prÛmûru. Uvnitfi Ïhnul Ïlut˘ svit, jímÏ zdola probublávaly jiskfiivé bílé ãásteãky. Tank napravo byl prázdn˘. V tom druhém byla Kate. Vzná‰ela se necel˘ metr ode dna s rozpaÏen˘ma rukama. Na sobû mûla totéÏ prosté obleãení, ve kterém ráno ode‰la z loÏnice, doplnûné o nûco nového – stfiíbrnou helmu. Helma jí zakr˘vala celou tváfi aÏ k bradû a zpod ní jí padaly na ramena nedávno obarvené tmavé vlasy. Nevelké hledí, které jí zakr˘valo oãi, bylo ãerné a ani náznakem neprozrazovalo, co se s ní dûje. Jedinou indicií byl proud krve, kter˘ se linul z helmy, stékal jí po krku a ‰pinil ‰edivé triãko. Skvrna vypadala, Ïe se vtefiinu od vtefiiny zvût‰uje. „Alfo, co se to… tady dûje?“ zeptal se David. „Upfiesnûte.“ „Co je to za… experiment? Za proceduru?“ „Simulace oÏivovacích vzpomínek.“ Co to znamená? To jí ubliÏuje simulace? „Jak to mÛÏu zastavit?“ „NemÛÏete to zastavit.“ „Proã ne?“ David uÏ zaãínal ztrácet trpûlivost. „Pfieru‰ení oÏivovací pamûÈové sekvence by mûlo za následek usmrcení subjektu.“ Milo se obrátil k Davidovi s obavami v oãích. David zapátral pohledem kolem sebe. Co teì? Potfiebuje nûjakou stopu, aby mûl kde zaãít. Zaklonil hlavu, jak se snaÏil nûco vymyslet. Ze stropu mu pohled oplácela malá polokoule z ãerného skla. – 18 –
Riddle 3 - zlom
9.11.1956 7:16
Stránka 19
AT L A N T S K ¯
SVùT
„Alfo, máme k dispozici videotelemetrii pro tuto laboratofi?“ „Ano.“ „SpusÈ pfiehrávání.“ „Upfiesnûte ãasov˘ rozsah.“ „Zaãni okamÏikem, kdy dnes pfii‰la doktorka Warnerová.“ Z levé stûny vytryskla vlna svûtla, která pozvolna utvofiila hologram laboratofie. Tanky byly prázdné. Dvoukfiídlé dvefie se odsunuly a dovnitfi ve‰la Kate. Pfiistoupila k pravé stûnû, která se rozsvítila, pak na ní zaãaly blikat nejrÛznûj‰í monitory plné písmen a symbolÛ, jimÏ David nerozumûl. Kate stála bez hnutí, jen pfii ãtení tûkala oãima od obrazovky k obrazovce. To, co ukazovaly, nezÛstalo ani vtefiinu stejné. „Hezky,“ vydechl Milo. David se pfiistihl, jak couvá. V tu chvíli si uvûdomil, co se s Kate stalo, a zahlédl náznak propasti, která se ãím dál ‰ífieji rozvírala mezi jeho a jejími du‰evními schopnostmi. Kate pfied dvûma t˘dny objevila lék na atlantsk˘ mor, globální pandemii, jejíÏ vypuknutí si vyÏádalo miliardu obûtí a následná závûreãná mutace bezpoãet dal‰ích. Mor roz‰tûpil svût. Míra pfieÏití byla nízká, ale ti, kdo pfieÏili, prodûlali genetickou zmûnu. Nûkter˘m pfieÏiv‰ím mor prospûl – byli teì silnûj‰í a inteligentnûj‰í. Ostatní zdegenerovali na primitivnûj‰í úroveÀ. Obyvatelstvo planety se rozdûlilo na stoupence dvou soupefiících frakcí – aliance takzvan˘ch orchidejov˘ch státÛ, která se snaÏila zpomalit a vyléãit mor, a firmy Immari International, která mor rozpoutala a prosazovala názor, Ïe genetické transformaci by mûl b˘t ponechán voln˘ prÛbûh. Kate s Davidem a t˘mem vojákÛ a vûdcÛ uãinila pfiítrÏ moru i immarijsk˘m plánÛm, kdyÏ se jí podafiilo izolovat jednotlivé sloÏky léku – endogenní retroviry vzniklé v dÛsledku pfiedchozích atlanÈansk˘ch zásahÛ do v˘voje lidstva. Retroviry byly v podstatû virov˘mi zkamenûlinami, genetick˘mi drobeãky mapujícími prÛbûh atlanÈansk˘ch modifikací lidského genomu. V závûreãn˘ch hodinách nákazy, kdy kaÏdou minutu umíraly miliony lidí, objevila Kate zpÛsob, jak slouãit v‰echny virové zkamenûliny a vyléãit mor. Její léãba vytvofiila stabilní jednotn˘ atlanÈansko-lidsk˘ genom. Za tento prÛlom v‰ak Kate zaplatila vysokou cenu. Katiny poznatky pramenily z potlaãen˘ch vzpomínek uloÏen˘ch v jejím podvûdomí – z pamûti ãlenky atlanÈanského vûdeckého t˘mu, kter˘ v prÛbûhu tisíciletí provádûl s lidmi genetické pokusy. AtlanÈanãiny vzpomínky – 19 –
Riddle 3 - zlom
9.11.1956 7:16
Stránka 20
A. G. R I D D L E
jí umoÏnily vyléãit mor, ale také ji pfiipravily o valnou ãást lidství – o tu, která byla ãistû jí samou a ne atlanÈanskou vûdkyní. âas se krátil, svûtem se ‰ífiila choroba a Kate se rozhodla ponechat si atlanÈanské vûdomosti a vyléãit mor místo toho, aby se atlanÈanãin˘ch vzpomínek zbavila a uchovala si vlastní totoÏnost. Kate tvrdila, Ïe by mûla b˘t schopná napravit ‰kody napáchané atlanÈanãin˘mi vzpomínkami, ale dny plynuly a Davidovi zaãínalo docházet, Ïe její pokusy vycházejí naprázdno. Den ode dne byla slab‰í a odmítala mu sdûlit jakékoli podrobnosti. Vnímal, Ïe se mu vzdaluje, a kdyÏ teì vidûl na pfiehrávaném záznamu, jak bleskovû proãítá zobrazené údaje, pochopil, Ïe podcenil, jak drastickou promûnou prochází. „To umí ãíst tak rychle?“ Ïasl Milo. „Nejen to. Myslím, Ïe se umí tak rychle i uãit,“ za‰eptal David. Ucítil, jak se v nûm vzmáhá dal‰í obava. Bylo to tím, Ïe se Kate tolik zmûnila, nebo Ïe si uvûdomil, nakolik mu to pfierostlo pfies hlavu? Zaãneme od nejjednodu‰‰ího, fiekl si. „Alfo, jak tû doktorka Warnerová mÛÏe ovládat bez hlasov˘ch nebo hmatov˘ch pfiíkazÛ?“ „Doktorka Warnerová obdrÏela pfied devíti místními dny neuronov˘ implantát.“ „ObdrÏela? Jak?“ „Doktorka Warnerová mû naprogramovala k provedení operace.“ Dal‰í vûc, o níÏ nepadla ani zmínka bûhem kaÏdodenního: Co je nového v práci, miláãku? Milo stfielil po Davidovi pohledem a na rtech mu vytanul náznak úsmûvu. „Já chci taky.“ „AspoÀ nûkdo.“ David se soustfiedil na holofilm. „Alfo, zrychli pfiehrávání.“ „Interval?“ „Pût minut za vtefiinu.“ Blikající obrazovky s textem splynuly do jednolit˘ch vln jako bílá voda pfielévající se sem a tam v ãerném akváriu. Kate nehnula ani brvou. Vtefiiny plynuly. Pak monitor zhasl a Kate se vzná‰ela v záfiícím Ïlutém tanku. „Stop,“ rozkázal David. „Pfiehraj mi telemetrii tûsnû pfiedtím, neÏ doktorka Warnerová vstoupí do toho kulatého… nûãeho.“ Sledoval záznam se zatajen˘m dechem. Obrazovka s textem zhasla a Kate zamífiila dozadu k tankÛm. Stûna se odsunula, Kate si vzala stfiíbr– 20 –
Riddle 3 - zlom
9.11.1956 7:16
Stránka 21
AT L A N T S K ¯
SVùT
nou helmu a pfie‰la k tanku, kter˘ se otevfiel. Vkroãila dovnitfi, nasadila si helmu, a jakmile se za ní tank opût zavfiel, vznesla se do vzduchu. „Alfo, pokraãuj ve zrychleném pfiehrávání.“ Místnost zÛstala nemûnná s jedinou v˘jimkou – z Katiny helmy zaãala pomalu vytékat krev. V poslední vtefiinû ve‰li do místnosti David s Milem a pak na monitoru naskoãila dvû slova: KONEC TELEMETRIE Milo se otoãil k Davidovi. „Co teì?“ David zatûkal pohledem od monitoru k tanku, v nûmÏ se vzná‰ela Kate. Pak se zadíval na ten prázdn˘. „Alfo, mohu se pfiipojit k… experimentu doktorky Warnerové?“ Panel v zadní ãásti laboratofie se odsunul a odkryl stfiíbrnou helmu. Milo vytfie‰til oãi. „To je ‰patn˘ nápad, pane Davide.“ „Mበnûjak˘ dobr˘?“ „Nemusíte to dûlat.“ „Ví‰, Ïe musím.“ Sklenûn˘ tank se pootoãil a rozevfiel se. David do nûj vstoupil, nasadil si helmu a v˘zkumná laboratofi zmizela.
– 21 –
Riddle 3 - zlom
9.11.1956 7:18
Strรกnka 262
Riddle 3 - zlom
9.11.1956 7:18
Stránka 261
O autorovi A. G. Riddle vyrostl v Boiling Springs ve státu Severní Karolína a uÏ bûhem studií na univerzitû v Chapel Hill zaloÏil spolu s kamarádem svou první spoleãnost. Dal‰ích deset let strávil zakládáním a vedením rÛzn˘ch internetov˘ch firem a pfiitom se staãil vûnovat rovnûÏ své pravé vá‰ni – psaní beletrie. Po peãliv˘ch pfiípravách uspûl hned debutovou trilogií Tajemství pÛvodu, kterou vydal nejprve vlastním nákladem. Do této série patfií romány Atlantsk˘ gen (The Atlantis Gene, 2013), Atlantsk˘ mor (The Atlantis Plague, 2013) a Atlantsk˘ svût (The Atlantis World, 2014). Jen prvního svazku se ve Spojen˘ch státech prodalo pfies milion kopií, následnû byl pfieloÏen do osmnácti svûtov˘ch jazykÛ a mûl by se stát rovnûÏ pfiedlohou k pfiipravovanému filmu. Celá trilogie by mûla v ãeském pfiekladu vyjít v prÛbûhu roku 2015. V samostatném románu Odlet (Departure, 2014) zobrazil osudy skupiny pasaÏérÛ transatlantického letu, ktefií po havárii na anglickém venkovû zji‰Èují, Ïe se ocitli ve zcela jiném svûtû. Dnes Riddle Ïije ve floridském Parklandu a tû‰í se, aÏ nav‰tívíte jeho web na adrese agriddle.com.
– 261 –
Riddle 3 - zlom
9.11.1956 7:18
Stránka 264
A. G. Riddle Atlantsk˘ svût Z anglického originálu The Atlantis World, vydaného nakladatelstvím Riddle Inc. roku 2014, pfieloÏila Daniela Orlando. Ilustrace na obálce Juan Carlos Barquet. Sazba Petr Teichmann. Odpovûdn˘ redaktor Jifií Popiolek. Jazykov˘ redaktor Helena ·ebestová. Technick˘ redaktor Milan Dorazil. V roce 2015 vydalo nakladatelství Argo, Milíãova 13, 130 00 Praha 3, www.argo.cz, argo@argo.cz, jako svou 2757. publikaci. Vytiskla Tû‰ínská tiskárna. Vydání první. ISBN 978-80-257-1652-6 Knihy nakladatelství Argo distribuuje kniÏní velkoobchod KOSMAS sklad: Za Halami 877, 252 62 Horomûfiice. tel. 226 519 400, fax 226 519 387 e-mail: odbyt@kosmas.cz www.firma.kosmas.cz Knihy je moÏno pohodlnû zakoupit v internetovém knihkupectví www.kosmas.cz