Smyčka by Martin Sust

SMYČKA ILUSTRACE & TEXT Simon Stålenhag REDAKCE Nils Karlén GRAFICKÁ ÚPRAVA Christian Granath VEDOUCÍ PROJEKTU Tomas Härenstam PŘEDTISKOVÁ ÚPRAVA Dan Algstrand PŘEKLAD Robert Tschorn REDAKCE A KOREKTURA Petra Mertinová, Renáta Neprašová SAZBA Daniel Trojan

smycka_03.indd 1

22.10.2018 17:25:26

Peláší hoch s neviditelnou šňůrou šikmo k obloze, kde divoký sen o budoucnosti letí jako drak větší než předměstí. Tomas Tranströmer, MÍSTA OTEVŘENÁ A UZAVŘENÁ.

smycka_03.indd 2

22.10.2018 17:25:27

Smyčka byla hluboko pod zemí. Šlo o mamutí kruhový urychlovač částic a výzkumný ústav experimentální fyziky roztažený v severní části ostrovů v jezeře Mälaren od Hilleshögu na východě téměř až k Härjarö na severu; na západ se táhl přes Björkfjärden, kolem západního okraje Adelsö pod Björkö a zdejší pozůstatky po zaniklých civilizacích. Přítomnost Smyčky byla cítit všude na ostrovech. Naši rodiče tam pracovali. Na silnicích i na nebi patrolovaly služební vozy Riksenergi. Po lesích, paloucích a pastvinách se pohybovaly záhadné stroje. Síly ukryté pod zemí vysílaly vibrace podložím, zdmi z křemenných cihel i eternitovými fasádami až do našich obýváků. Krajina byla plná strojů a šrotu tak nebo onak spojených s ústavem. Na obzoru se věčně tyčily obrovské chladicí věže reaktoru v Boně se svými zelenými výstražnými světly. Když člověk přiložil ucho k zemi, slyšel tep Smyčky: předení gravitronu, srdce technické magie a ohniska všech pokusů. Smyčka byla největší zařízení svého druhu na celém světě a říkalo se, že její síly dokážou ohýbat sám časoprostor.

smycka_03.indd 3

22.10.2018 17:25:27

STRUČNÉ DĚJINY SMYČKY Na konci druhé světové války se projevily převratné síly související s jadernou technologií. Bylo jasné, že rozsáhlý výzkum na poli fundamentální fyziky povede k význačným objevům s vojenským i mírovým využitím. V Sovětském svazu zdánlivě náhodný objev magnetrinového jevu umožnil vývoj zázračných magnetických lodí, jež od základu proměnily dopravu. Tyto události naznačovaly, že se vyplatí bádání rozšířit. Švédsko zahájilo množství výzkumných programů, a to i v oboru fúze. Právě na počátku průkopnických padesátých let se zrodily plány na stavbu urychlovače v majetku a pod kontrolou vlády. Brzy bylo jasné, že půjde o největší urychlovač na světě, ještě silnější než ten dokončený o několik let dříve v Nevadě. Projekt nazvali Výzkumné zařízení vysokoenergetické fyziky, ale častěji se říkalo Mälarenský urychlovač a ještě častěji Smyčka. Stavební práce začaly

smycka_03.indd 4

22.10.2018 17:25:28

roku 1961 a trvaly osm let. Zařízení patřilo pod Riksenergiverket (Státní úřad pro energetiku) a sestávalo ze zhruba dvaceti výzkumných pracovišť, v nichž bádalo sto dvacet devět vědců a studentů. S pomocným personálem šel počet zaměstnanců do tisíců. Po slavnostním otevření roku 1969 přišel v červenci 1970 první experiment. V dalších letech se kapacita zařízení zvyšovala a Smyčka zůstala až do ukončení provozu v roce 1994 nejvýkonnějším částicovým urychlovačem na světě. Obrázky v této knize zachycují moji generaci mälarenských dětí a prostředí, v němž jsme vyrůstali. Pokud jde o samo zařízení, stroje a ostatní techniku, snažil jsem se být co nejvěrnější. Své ilustrace a popisky opírám o bohatství vlastních záznamů i fotografií, ale rovněž o tištěné materiály prodejců a subdodavatelů. Pročetl jsem i množství zpráv a dokumentů, které ke Smyčce

uvolnila Riksenergi. Cílem této práce rozhodně není zachytit vzestup a pád Smyčky objektivně a přesně, spíše podat osobní, subjektivní a někdy jednoduše jen zábavnou výpověď o tom, jak projekt a Riksenergi ovlivnily obyvatele a krajinu a jaké bylo vyrůstat v takovém prostředí. Občas dokonce opouštím Mälaren a popisuji jiná místa a vzpomínky, jež mi souznějí s náladou a tónem této knihy. Příběhy, jež vyprávím, vycházejí z mých vlastních, ale i cizích vzpomínek, zvláště pak ze vzpomínek mého kamaráda z dětství Ola, který má téměř fotografickou paměť a všechny klukovské historky si dokáže vybavit do nejmenších podrobností. Za pomoc s těmito zápisky jsem mu nesmírně zavázán. Simon Stålenhag, Kungsberga, jaro 2014

smycka_03.indd 5

22.10.2018 17:25:29

smycka_03.indd 6

22.10.2018 17:25:31

OBR Z OSTROVA BASTLAGNÖ Obří trup MS Ancylus byl vidět ze Svartsjölandet, když jste si vyšli na severozápadní konec Göholmenu. Loď se tyčila nad obzor v dálce, až za úžinou Björkfjärden. Z velkého odstupu a přes modrý opar nad vodou připomínala náhorní plošinu v Jižní Americe – ležící obdélník nad linií lesů na ostrovech. Vrak byl cílem všech výprav, které jsme měli v plánu, sotva v zimě zamrzla hladina, ale nevzpomínám si, že bychom se tam kdy opravdu odvážili vydat. MS Ancylus postavila Wimanova loděnice v Sundsvallu začátkem šedesátých let a šlo o jednu z prvních magnetrinových lodí s jedinou turbínou. Původně měla převážet rudu po Tundrové trase, ale se spuštěním Smyčky ji koupila Riksenergi. Mezi lety 1962 až 1968 odvozila obrovské množství zeminy do Prästfjärdenu, kde se budovalo umělé souostroví Mälarkransen. Po závažné poruše u Alholmenu roku 1969 byla loď vyřazena z provozu a odtažena do bastlagnöské loděnice. Zdlouhavý soudní proces zdržel opravu, a když po Uralské krizi v roce 1978 Wimanova loděnice zkrachovala, záležitost nadobro usnula až do jara 1995, kdy Riksenergi na nátlak místních obyvatel a Naturvårdsverketu vrak zlikvidovala.

smycka_03.indd 7

22.10.2018 17:25:31

smycka_03.indd 8

22.10.2018 17:25:33

NÁPRAVA U STAVSBORGU Jednou o přestávce přišel Olof k monoklu. Chtěl se ulít ze školy a já šel s ním. Utíkali jsme přes políčka a schovávali se mezi stromy, aby nás učitelé neviděli. Olof byl pořád samé dobrodružství a žádná hra se mu nezajedla. Když jsme došli ke Stavsborgu, už padala tma. Z pole trčel divný kus šrotu a my se k němu rozběhli. Olof na něj pochopitelně chtěl vylézt, ale já byl promrzlý a utahaný. Stál jsem tam a díval se, jak Olof hájí pevnost proti hordě učitelských kyborgů. Za chvíli jsme se začali hádat: Já chtěl jít k Olofovi domů a pustit si film, Olof byl proti. Dokonce si usmyslel postavit si iglú a přespat v přírodě. Hádka přerostla ve rvačku; sám už nevím proč, ale vzpomínám si, jak jsme se váleli ve sněhu, tahali se za vlasy, tloukli se a štípali. Potom jsme vyčerpaní a potlučení seděli ve sněhu. Vyndal jsem Olofovi něco z oka a on mi řekl, že jeho otec má depresi. Nakonec jsme šli k nám a hráli Sonica, a právě při téhle návštěvě jsem Olofa naučil cheaty.

smycka_03.indd 9

22.10.2018 17:25:33

S IM O N S TÅ LEN H AG SMYČKA Z anglického originálu Tales from the Loop, vydaného nakladatelstvím Free League Publishing ve Stockholmu roku 2015, přeložil Robert Tschorn. Obálka Simon Stålenhag. Sazba Daniel Trojan. Odpovědný redaktor Martin Šust. Jazyková redakce Petra Mertinová Korektura Renáta Neprašová. Technický redaktor Milan Dorazil. V roce 2018 vydalo nakladatelství Argo, Milíčova 13, 130 00 Praha 3, www.argo.cz, argo@argo.cz, jako svou 3778. publikaci. Vytiskla tiskárna Těšínské papírny. Vydání první. ISBN 978-80-257-2675-4 Knihy nakladatelství Argo distribuuje knižní velkoobchod KOSMAS sklad: Za Halami 877, 252 62 Horoměřice. tel. 226 519 400, fax 226 519 387 e-mail: odbyt@kosmas.cz www.firma.kosmas.cz Knihy je možno pohodlně zakoupit v internetovém knihkupectví www.kosmas.cz

smycka_03.indd 128

22.10.2018 18:35:49