Diplomní projekt Revitalizace augustiniánského kláštera na Karlově

Diplomní projekt

REVITALIZACE AREÁLU AUGUSTINIÁNSKÉHO KLÁŠTERA V PRAZE NA KARLOVĚ S FUNKČNÍM VYUŽITÍM PRO EXPOZICI SOCHAŘSTVÍ Žaneta Mlodziková Ateliér Cikán&Ertl Zimní semestr 2016/2017

PŘEDMLUVA

V dnešním uspěchaném světě si často ani nevšímáme důležitých věcí/lidí/činností, které se okolo nás dějí, protože na ně nemáme možná čas, možná energii nebo možná jen nechceme ztrácet čas nad věcmi, které pro nás nejsou “prioritní”. O to smutnější je, když každý den například jedeme do práce po magistrále kolem obrovského areálu Muzea policie, které opuštěně ční na vrcholku Karlova. Když byste se některých Pražanů zeptali, jestli o tomto objektu něco ví, stěží si matně vybaví tři majestátně vyhlížející vežičky Kostela Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého. Co je paradoxně přilehlé k němu, už většina obyvatel netuší.

Dnešní stav kláštera i celého jeho areálu je ve velmi žalostném stavu. Jedná se o velké plochy nevyužitého prostoru. Jde o historickou stavbu, která by si zasloužila více úcty.

Zajímavostí je, že se objekt Augustiniánské kanonie nachází na konci tzv. muzejní míle (koncept související se zklidněním SJ magistrály), což je soustava muzejí podél humanizované magistrály čítající Muzeum Hl. města Prahy na Florenci, Národní muzeum, Armádní muzeum pod Vítkovem a Železniční muzeum = Masarykovo nádraží.

Revitalizovaný areál by tedy byl poslední tečkou muzejní míle při tehdejších hradbách Prahy, bývalým rozhraním krajiny a města.

Tato diplomová práce má za cíl prověřit prostorové možnosti objektu i přilehlých prostranství pro vytvoření expozice českého i evropského sochařství 19. a 20. století, se zaměřením především na českou plastiku po vzoru expozice sochařství na Zbraslavi, která byla bohužel zrušena a sbírky byly rozesety po různých objektech Narodní galerie v Praze.

Dalšími zdroji pro vytvoření práce byla expozice francouzského umění ve Šternberském paláci a jeho zahradě a depozitář Národní galerie se zaměřením na jednoho z největších českých sochařů 20. století — Josefa Václava Myslbeka.

Aby nebylo využití kláštera pouze monofunkční, návrh počítá s doplněním o restaurační provozy, sloužící především návštěvníkům, dále pak s knihovnou zaměřenou na umění a v poslední řadě s křídlem sloužícím administrativě. Kostelu zůstává jeho primárně určená funkce.

Vzhledem k historické stopě a úctě k památkám jsem se snažila při návrhu nepříliš zasahovat do primárního “rázu” objektu. Navenek se tudíž objeví pouze nepatrné změny a kultivace okolních prostranství.

ZADÁNÍ

PROHLÁŠENÍ DIPLOMANTA

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY Bc. Žaneta Mlodziková

AUTOR, DIPLOMANT: AR 2016/2017, ZS NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE: (ČJ)

Revitalization of the Augustinian Monastery in Prague at Karlov with a functional use for sculpture exhibition český

(AJ) JAZYK PRÁCE: Vedoucí práce: Oponent práce: Klíčová slova (česká):

REVITALIZACE AREÁLU AUGUSTINIÁNSKÉHO KLÁŠTERA V PRAZE NA KARLOVĚ S FUNKČNÍM VYUŽITÍM PRO EXPOZICI SOCHAŘSTVÍ

doc. Ing. arch. Miroslav Cikán

Ústav:

15127 Ústav navrhování I

klášter, Karlov, park, sochy, revitalizace, znovuoživení

Anotace (česká):

Obsahem diplomové práce je zpracování tématu areálu Augustiniánského kláštera v Praze na Karlově a prověření jeho prostorových kvalit pro vytvoření expozice nejen české plastiky z depozitářů NG — především díla z expozic na zámku Zbraslav a Šternberského paláce. Dalším stěžejním bodem je zasazení kláštera do kontextu místa, především s ohledem na napojení na okolní parky Ztracenka a Folimanka.

Anotace ​(anglická):

The thesis contains the theme of Augustinian monastery in Prague at Karlov. It deals with its verification of spatial qualities to create an exposition of not just the Czech sculptures from the depositories of National Gallery in Prague — especially sculptures from the Zbraslav castle and Sternberg Palace. Another key point is the context of the place, especially with regard to the connection to the surrounding parks Ztracenka and Folimanka.

Prohlášení autora

Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré použité informační zdroje v souladu s „Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací.“ V Praze dne

podpis autora-diplomanta

Tento č dokument je nedílnou a povinnou sou ástí diplomové práce / portfolia a CD.

OBSAH

ANALYTICKÁ ČÁST Historie.................................................................................................................... 1-4 Současný stav kláštera........................................................................................... 5-10 Podklady pro expozici............................................................................................. 11-16 Základní prostorové vazby...................................................................................... 17 NÁVRH Cíle.......................................................................................................................... 19 Koncepce prostranství, kompozice......................................................................... 20-23 Funkční uspořádání................................................................................................ 24-28 Výkresy odstraňovaných konstrukcí....................................................................... 29-31 Půdorysy................................................................................................................. 32-35 Řezopohledy........................................................................................................... 36-37 Detail...................................................................................................................... 38 Exteriery................................................................................................................. 39-44 Interiery.................................................................................................................. 46-53 Bibliografie............................................................................................................. 54 Závěr...................................................................................................................... 55 Poděkování............................................................................................................ 56

*příloha č. 1 — katalog vystavených soch

ANALYTICKÁ ČÁST

HISTORIE

Klášter Augustiniánů na Karlově byl založen roku 1350 císařem Karlem IV. při zakládání Nového Města. Během husiských válek byl zpustošen a opuštěn, poté se ale opět vrátili Augustiniánští kanovníci a z této doby také pochází zaklenutí od Hanse Spiesse.

Za třicetileté války byl konvent využit jako vojenská zbrojnice, poté došlo k přestavbě a zvětšení budov, pravděpodobně dle Carla Luraga. Mezi lety 1716-1719 byla vystavena nová prelatura podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky.

Za vlády Josefa II. byl klášter zrušen a změněn na chorobinec pro nevyléčitelně nemocné. V souvislosti se změnou využití objektu na nemocnici/chorobinec byly provedeny stavební úpravy v letech 1789-91, 1808, 1865-1866. V dnešní době můžeme na klášteru vidět již barokní úpravy.

Od roku 1948 se kláštěr octl ve vlastnictví Muzea hlavního města Prahy.

Tímto rokem se využití mění na depozitáře, později , 1960, na Muzeum pohraniční stráže, 1973 změněného na Muzeum Sboru národní bezpečnosti a 1990 na Muzeum Policie České republiky, které zde sídlí do dnešních dnů.

Ke klášteru náleží přilehlý kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého, který je naprvní pohled nepřehlédnutelný kvůli trojici kupolových barokních střech s lucernami.

K lodi kostela, od jihu, přiléhá barokní budova svatých schodů po vzoru Laretánské baziliky v Římě. Autorství těchto schodů je připisováno Janu Blažeji Santinimu, ale pouze nepodloženě.

Rabování a ničení Karlova kolem roku 1611

1

Severovýchodní strana kostela Karlovského, z roku 1881

Karlov 1950

Muzeum pohraniční stráže 1965

Muzeum SNB 1976

Muzeum pohraniční stráže, 60. léta

Muzeum pohraniční stráže, 60. léta

2

Stabilní katastr 1840 -1843

Polohopisný plán královského hlavního města Prahy, 1884

Výškopisný plán hlavního města Prahy s okolím, 1920 - 1924

Plán Prahy, 1944

Černobílé ortofoto, 1953

Černobílé ortofoto, 1953

3

STRUČNĚ O TYPOLOGII KLÁŠTERŮ

Kláštery jsou odjakživa soubory objektů, které slouží/sloužily pro život mnišské komunity. Klášter jako promyšlený stavební celek vznikl cca v 9. století v benediktinském řádu. V této době se počítalo s tím, že bude klášter uzavřená soběstačná jednotka. Tudíž byl vždy vybaven vším potřebným k životu mnichů, čímž byl kostel, prostor pro mnichy, knihovna, škola, voda, mlýn, dílny, sady atp.

Základním členěním klášterů je vždy bazilika a konvent — uzavřená klausura určená pro život mnichů. Konventní budovy pak obklopují ideálně čtvercový rajský dvůr, kolem kterého probíhá krytá křížová chodba (ambit). Dalšími prostory klášterů jsou kapitulní síň, palatorium (hovorna), mnišský dormitář (společná ložnice) a celly (jednotlivé pokoje mnichů, které se začaly objevovat až v pozdější době a jejich důsledkem jsou nově přistavěná křídla klášterů).

Každý klášter pak ještě samozřejmě obsahoval kuchyni a refektář (společná jídelna mnichů) a později i lavatorium (umývárna). Některé kláštery také pojímaly i hřbitov, nemocnici, dům opata, dům pro hosty, školu, prelaturu (sídlo preláta) atp (záleží i na mnišském řádu, který zde sídlí).

Nedílnou součástí života mnišské komunity bylo i rozjímání v přírodě, což souvisí s množstvím různých druhů zahrad, které byly součástí klášterního okrsku. Protože šlo o uzavřenou komunitu, byly kláštery uzavřené zdí tak, aby cizí lidé dovnitř běžného života v klášteře neviděli.

Zdroj http://monasterium.kub.cz/monasterium/o-klasterech/

lusthaus

stará prelatura

nová prelatura

vinný lis

rajský dvůr

hospodářské objekty

kostel Nanebevzetí p. Marie a sv.Karla Velikého kuchyně

refektář

knihovna svaté schody

barokní stodola

Původní půdorys kláštera na Karlově

4

SOUČASNÝ STAV KLÁŠTERA

5

6

7

FAKTA O SOUČASNÉM KLÁŠTEŘE

Klášter Augustiniánů na Karlově je dvoupodlažní budovou, v některých místech podsklepenou. Charakteristickým rysem okolí je mírně svažitý terén gradující směrem k Albertovu. Tento svah je důležitý i z hlediska výhledů — je odsud vidět Vyšehrad, Strahov a Petřín nebo třeba Kostel sv. Apolináře při stejnojmenné nemocnici poblíž.

Areál je obestavěn ze severozápadní strany městským opevněním, přes které ale z areálu bohužel není vidět.

V severozápadním cípu areálu se nachází několik přístavků, které slouží Muzeu policie jako přístřešek na kola. V zadní zahradě za hradbami je totiž dopravní hřiště.

Samotná budova sestává z 5 částí. Jedná se o ústřední budovu (A) sevřenou kolem rajského dvora (původní klausura), dvě severní křídla (B, C — stará a nová prelatura) a dvě západní křídla (D,E — původní hospodářská stavení) — viz půdorysy str. 10.

Zdivo objektu je převážně původní kamenné. Střechu tvoří krov pokrytý pálenými taškami.

8

park Ztracenka

I. P. Pavlova

Karlovo náměstí

bastion U božích muk Lékařský areál UK

Albertov

Severojižní magistrála počátek Nuselského mostu

park Folimanka

Kostel Zvěstování Panny Marie Na slupi

ČVUT, Fakulta Dopravní

Přírodovědecká Fakulta UK

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

Důležité “body” v lokalitě

vlakové nádraží Vyšehrad

ČVUT Fakulta dopravní

Kostel Zvěstování Panny Marie Na slupi

+- 195 m n. m. tramvajová zastávka Albertov

Schéma svažitosti terénu

9

klášter Augustiniánů na Karlově

park Ztracenka

+- 204 m n. m.

Přírodovědecká fakulta UK

+- 230 m n. m.

PŮDORYSY

severní křídlo C 7 790 m3

severní křídlo B 3 320 m3

západní křídlo D 4 240 m3

ústřední budova A 24 130 m3

západní křídlo E 3 050 m3

10

PODKLADY PRO EXPOZICI

Navržená expozice soch čerpá ze čtyř stěžejních zdrojů, kterými jsou expozice české plastiky na zámku ve Zbraslavi pod záštitou Národní Galerie mezi lety 1941-2009, expozice francouzského umění ve Šternberském paláci a v jeho zahradě, výstava Augusta Rodina v Praze roku 1902 a dále pak z děl předního českého sochaře 20. století Josefa Václava Myslbeka.

Mezi díly ze zámku na Zbraslavi můžeme nalézt například díla sochařů jako Josef Mařatka, Jan Štursa, Otto Gutfreund, Karel Pokorný a další. Je zde podobnost se situací expozice na Karlově jak ve využití původního kláštera k vystavování soch, ale také v kapacitě obou objektů. Dnes jsou exponáty z této výstavy použity částečně v jiných expozicích (například současná kompozice soch v zahradě Šternberského paláce je tvořena z velké části sochami ze Zbraslavi), ale také v depozitářích NG, některé sochy byly například k vidění ve dvoraně Anežského kláštera v Praze před jeho rekonstrukcí v mírně žalostném stavu.

Výstava francouzského umění ve Šternberském paláci byla zaměřena spíše na zahraniční autory, zastoupené jmény jako Auguste Rodin, Antione Luis Barye, Jean Antoine Houdon atp. Sochy v zahradě zde byly umístěny na minimálním prostoru, ale s maximálním efektem.

Pro výstavu světově uznávaného sochaře Augusta Rodina byl v Praze vybudován zvláštní pavilon architektem Janem Kotěrou. Expozice čítala 157 exponátů včetně jeho již tehdy velmi známých děl jako: Polibek, detail pomníku Viktora Huga, Balzac, Muž a jeho myšlenka nebo třeba Měšťané z Calais. Výstava neměla velmi dlouhého trvání, pouze od května do září roku 1902. Rodin v rámci návštěvy Česka poznal tehdejší největší celebrity v Českých zemích a jeho návštěva zde zanechala značný vliv.

Dílo Josefa Václava Myslbeka (1848-1922), vrstevníka Mikoláše Alše, Václava Brožíka či Františka Ženíška, výborně dokumentuje kniha Josef Václav Myslbek od autorů Josef Ehm a Vojtěch Volavka. Můžeme se zde seznámit s jeho tvorbou od raného mládí až po vrcholné dílo včetně pomníku svatého Václava či sochy z bývalého Palackého mostu jako Hygiena či Oddanost. Archiv Národní Galerie vlastní inventář o 319 uměleckých dílech tohoto autora.

Jako součást prověřování prostorových kvalit jednotlivých soch vznikl katalog čerpající z výše zmíněných expozic. Katalog čítá na 169 kusů exponátů.

11

ZÁMEK ZBRASLAV A JEHO PARK

Soubor českého sochařství 19. a 20. století byl až do 1.10.2009 k vidění v barokně— rokokových prostorách zámku na Zbraslavi (bývalého cisterciáckého kláštera), projektovaného Giovannim Stantinim—Aichelem a dostavěném Františkem Maxmiliánem Kaňkou.

V přízemí budovy byly k vidění plastiky první poloviny 19. století, soubor J.V. Myslbeka, Františka Bílka, Stanislava Suchardy a díla jejich dalších vrstevníků.

Empírovou plastiku bychom zde našli v zastoupení umělců Václava Prachnera a Josefa Malínského, romantismus a klasicistní tendence zde reprezentovala díla Václava Levého.

V největším zastoupení bychom ale v této expozici našli díla J.V. Myslbeka - zakladatele českého moderního sochařství. Dále pak z Myslbekových vrstevníků byla zastoupena díla Bohuslava Schnircha nebo Josefa Maudera.

Také tvorba Františka Bílka tvořila velmi obsáhlou část expozice.

Za zmínku stojí určitě umístění kolekce medailérství 20. století, instalovaná ve zvláštním kabinetu. Ochozová galerie objektu sloužila jako výstavní prostor pro sochařské kresby.První patro zámku dokumentovalo české sochařství od prvního desetiletí tohoto století až k současnosti. Českou verzi secese a impresionismu zde reprezentovali umělci jako Bohumil Kafka nebo Josef Mařatka. Ústřední sál expozice byl věnován velkým bronzům a mramorům Jana Štursy.

Z dalších významných českých autorů můžeme jmenovat dále Otto Gutfreunda, Karla Pokorného, Jana Laudu, Karla Dvořáka, břetislava Bendu, Karla Kotrbu a Josefa Jiříkovského. Nové podněty z třicátých let představovali osobnosti jako Vincenc Makovský, Josef Wagner, Bedřich Stefan, Hana Wichterlová a Karel Lidický. V převážné většině těchto děl je patrný vliv tehdejších událostí — okolnosti druhé světové války.

V závěru expozice se pak nacházela poválečná díla autorů V. Makovského, J. Laudy, J. Wagnera, B. Stefana, K. Lidického, z mladších umělců pak lze jmenovat například Josefa Malejovského, Jindřicha Wielguse, Aloise Sopra, Karla Hladíka a dalších umělců, narozených převážně mezi lety 1910—14.

12

Půdorys a pohled na Zbraslavský klášter

13

14

VÝSTAVA AUGUSTA RODINA V PRAZE 1902

Vše začalo již v roce 1900 na jubilejní výstavě v Paříži, kde Auguste Rodin svými sochami zaujal členy Spolku výtvarných umělců Mánes. Na podzim téhož roku došlo k propagaci Rodinovy tvorby v časopisu Volné směry. Byl tedy osloven mnohými českými tehdy významnými umělci a pozván do Prahy. Jeho návštěva byla do velké míry zásluhou jeho žáka Josefa Mařatky, který u R. v Paříži pracoval.

Při volbě vhodných prostor pro konání výstavy přišel v úvahu i Průmyslový palác, nakonec se ale přípravný sbor výstavy (jmenovaný městem) rozhodl o vybudování zcela nového pavilonu.

Projekt byl zadán architektu Janu Kotěrovi. Pavilon byl postaven jako ocelová konstrukce tak, aby mohl sloužit jako ideál modernistické stavby a stát se tak součástí expozice.

Pavilon byl dále využíván k pořádání výstav Spolkem výtvarných umělců Mánes až do roku 1917, kdy došlo k jeho demolici.

Otevření výstavy proběhlo 10. května 1902 a skončila 1. srpna téhož roku. Expozice obsahovala 157 exponátů včetně jeho již tehdy velmi známých děl jako: Polibek, detail pomníku Viktora Huga, Balzac, Muž a jeho myšlenka nebo třeba Měšťané z Calais.

Rodin v rámci návštěvy Česka poznal tehdejší největší celebrity v Českých zemích a jeho návštěva zde zanechala značný vliv.

Půdorys pavilonu od Jana Kotěry

15

Rodinův pavilon v areálu paláce Kinských

Zahájení výstavy 10.5.1902

Interier pavilonu

Fotografie hlavního sálu Kotěrova pavilonu

16

PROGRAM

Klášter Augustiniánů je stávajícím objektem. Při návrhu tudíž bude potřeba respektovat mnohé interierové i exterierové zákonitosti. Jelikož se náplň expozice sochařství rovná návrhu galerie, je třeba ctít všeobecné zákonitosti pro tento druh staveb.

kavárna

park

vstupní hala

pokladna

šatna

expozice

sociální zázemí pro návštěvníky

depozitáře

administrativní zázemí galerie

17

zázemí pro zaměstnance

údržba

NÁVRH

18

CÍLE

Cílem projektu je napojení stávajícího objektu na již zažité okolí tak, aby jej vhodně doplnil a vytvořil kvalitní prostor pro pobývání. Jedná se hlavně o připojení okolních parků (především parku Ztracenka) ale i přilehlých prostranství.

Je nutné klášter "očistit" od nánostů minulého režimu a nevhodných zásahů do budovy (odstranění nevhodně umisťovaných příček, zídek, atd...) a dát jí nový význam pro okolí — s čímž bezpochyby souvisí zatraktivnění lokality tak, aby přilákala návštěvníky expozice plastiky, tiché pozorovatele nebo jen někoho, kdo si bude chtít posedět v kavárně, přečíst knihu, zahrát petanque nebo jen tak objevitelsky zkoumat panorama Prahy z vyvýšeného místa.

Dalším důležitým bodem je ověření prostorového schématu budovy i okolních prostranství kvůli zanalyzování situace, zda je vůbec možné zde expozici umístit.

kontinuita

napojení

očištění

zastavení, odpočinek

CÍLE

nový význam

19

atraktivita

Sokols k

á

Ke Karlovu

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

Božen

y Něm

cové

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

t

ký mos

Nusels

Horská

20

KONCEPCE PROSTRANSTVÍ, KOMPOZICE

Kompozice návrhu vychází již z původních plánů.

Schéma ukazuje systém významných a méně důležitých vstupů do objektu a jejich propojení a návaznost na důležité osy.

Nejdůležitější osou je spojnice mezi dnešním hlavním vstupem do objektu skrze nově navržený park "Za Hradbou" v návaznosti na průchod skrze ni dále pak do níže položeného parku Ztracenka.

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

Neméně důležitou je symetrická osa spojující svaté schody a vertikální komunikaci nové prelatury, která je v návrhu zachována a respektována již podle původního schematu dle J. B. Santiniho Aichla.

Park Ztracenka

Park “Za Hradbou” Park na Karlově

Kompoziční schéma návrhu

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

významná osa

důležitá osa

významný vstup

vstup

osa nižšího významu

21

22

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

TYPOLOGIE UMISŤOVÁNÍ SOCH

1.

6.

Vincenc Makovský Sedící dívka 1933 bronz

7.

6.

J. V. Myslbek Oddanost 1884 (1886) bronz

8.

7.

2.

Antoine Bourdelle Herakles 1906-1909 bronz

Karel Dvořák Poezie 1942 bronz

1.

5.

9.

3.

8.

J. V. Myslbek JUDr Jiří Lobkowicz 1907 bronz

J. V. Myslbek Stálost ve smýšlení bronz

2.

11.

10.

3.

4.

4.

9.

Karel Dvořák Dvě torza bronz

11. stávající studna

Jan Štursa Raněný 1918 bronz

5.

9.

Bernard Děvče se džbánem 1912 bronz

Bohumil Kafka V objetí lásky a smrti 1907 bronz

Při návrhu exterierových i interierových expozic je nutné brát ohled na plasticitu soch - což je jejich největší specifikum.

Rozlišujeme sochy "2D", u kterých převažují především plošné rozměry. Do této skupiny patří i reliefní sochy či náhrobky. K umisťování takového typu sochy je nutné vybrat místo, kde bude "slepá" strana sochy blíže stěně nebo kulise tvořené zelení, v případě parku.

Příkladem takové sochy může být například socha Bohumila Kafky V objetí lásky a smrti z roku 1907 (viz obrázek 9. výše)

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

Dalším typem soch jsou "3D" sochy, čili sochy "vstupující do prostoru svou plastičností. Největší rozkvět tohoto typu soch můžeme přisoudit baroknímu umění. Pro "3D" sochy je nutné mít velké množství prostoru okolo tak, aby vynikly všechny jejich rozměry (výška, šířka i délka). Typem "3D" sochy je třeba Poezie od sochaře Karla Dvořáka z roku 1942 (viz. obrázek 2. výše). směr úhlu pohledu sochy

Posledním zásadním druhem soch jsou drobné plastiky a busty. Vzhledem k tomu, že jejich hlavní specifikum je výška nižší horizontu stojícího člověka, je nutné je umisťovat na podstavce či do výstavních vitrýn. Dále pak pro ně platí specifika "2D" a "3D" zmíněná výše.

23

FUNKČNÍ USPOŘÁDÁNÍ

Novým stěžejním využitím bývalého kláštera Augustiniánů je funkce expozičních prostorů. Dalšími navrženými funkcemi jsou restaurační provozy v podobě kavárny a vinárny.

Křídlo nové prelatury je věnováno pronajímatelným kancelářím. Jako doplněk expozičních prostorů nechť je knihovna, artotéka a fonotéka v křídle staré prelatury.

Rajský dvůr navrhuji jako další prostor k odpočinku. Prostor za hradbou získává nový význam v podobě průchozího parku s napojením na Ztracenku a revitalizovaný park Na Karlově.

vinárna,1 PP

artotéka, 1 NP knihovna, přízemí

pavilon

hygienické zařízení kavárny, 1 PP

promítací sál, 1 PP

vstupní hala

Kompoziční schéma návrhu

expozice plastiky, 1 584 m2 (výstavní plocha)

restaurační zařízení, 213 m2

pronajímatelné kanceláře, 254 m2

24

25

SCHÉMA PROHLÍDKOVÝCH OKRUHŮ, 1 NP

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

knihovna

začátek prohlídky

konec prohlídky

odpočinek

BASIC, 35 minut rodiny s dětmi, důchodci,ztp... přednáškový sál PRO NÁROČNÉ , >90 minut “vědátoři”

0

5

10

20

ZLATÁ STŘEDNÍ CESTA, 60 minut “zvídavci”

26

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

SCHÉMA PROHLÍDKOVÝCH OKRUHŮ, 2 NP

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

artotéka+fonotéka

začátek prohlídky

konec prohlídky

odpočinek

BASIC, 35 minut rodiny s dětmi, důchodci,ztp...

PRO NÁROČNÉ , >90 minut “vědátoři”

0

5

10

20

ZLATÁ STŘEDNÍ CESTA, 60 minut “zvídavci”

27

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

SCHÉMA PROHLÍDKOVÝCH OKRUHŮ, 1 PP

promítání dokumentu

začátek prohlídky

konec prohlídky

odpočinek

BASIC, 35 minut rodiny s dětmi, důchodci,ztp...

PRO NÁROČNÉ , >90 minut “vědátoři”

0

5

10

20

ZLATÁ STŘEDNÍ CESTA, 60 minut “zvídavci”

28

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

VÝKRES ODSTRAŇOVANÝCH KONSTRUKCÍ 1 NP

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

Dnešní dopravní hřiště (4)

Audio sál v rajském dvoře (3)

Vysoká zeď do ulice Horská (2) Kůlny a přístřešky na kola/odpad (1)

SCHÉMA ODSTRAŇOVANÝCH STAVEB

1.

2.

0

bourané konstrukce

4.

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

3.

5

10

20

29

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

VÝKRES ODSTRAŇOVANÝCH KONSTRUKCÍ 2 NP

0

bourané konstrukce

5

10

20

30

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

VÝKRES ODSTRAŇOVANÝCH KONSTRUKCÍ 1+2 PP

2 PP

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

1 PP

0

bourané konstrukce

5

10

20

31

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

funkce

výměra m2

1.01

chodba

55,4

1.02

pokladna

15,4

1.03

šatna

29,6

1.04

chodba

16,4

1.05

schodiště

16,7

1.06

výstavní prostor

46,9

1.07

výstavní prostor

65,6

1.08

výstavní prostor

111,0

1.09

výstavní prostor

202,2

1.10

výstavní prostor

76,2

1.11

hygienické zázemí

6,2

1.12

chodba

14,5

1.13

denní místnost

12,8

1.14

kuchyně

6,0

1.15

kancelář

37,7

1.16

chodba

11,7

1.17

chodba

11,0

1.18

zádveří

7,6

1.19

kancelář

20,8

1.20

odpočinková místnost

36,0

1.21

chodba

6,0

1.22

výtah

4,1

1.23

pavilon

85,0

1.24

chodba

10,0

1.25

chodba

10,0

1.26

zádveří

4,4

1.27

schody

13,4

1.28

výstavní prostor

63,0

1.29

výstavní prostor

36,3

1.30

přednášková místnost

222,0

1.31

chodba

13,4

1.32

WC

10,0

1.33

WC

7,6

1.34

zádveří

9,0

1.35

sociální zázemí zaměstnanci

4,0

1.50 1.51 1.46 1.44

19,8

1.37

křížová chodba

451,0

1.38

chodba

84,6

1.39

chodba

51,7

1.40

knihovna

51,2

1.41

zázemí

14,2

1.42

WC m

10,2

1.43

WC zaměstnanci

4,9

1.44

WC ž

8,8

1.45

chodba

106,2

1.46

kancelář

16,2

1.48

1.49

1.54

1.52 1.53

1.45

1.41

E

E´

1.39 1.40

1.55 1.56 1.01

1.38

1.02 1.08

1.06

1.05 1.04

1.07

1.03

1.36

1.37

A´

zázemí

1.42 1.43

1.14

1.13

1.12

D

1.35

1.09

1.11

1.16 1.17

1.36

1.47

A

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

Č. M.

D´

PŮDORYS 1 NP

1.10

1.19 1.15

1.18

1.26

1.22

1.21

1.27

1.24

1.34 1.25 1.31

1.20

1.62

1.33 1.28

1.23

1.60

1.30

1.57 1.64

1.59

1.29

1.47

kancelář

14,8

1.48

kancelář

17,8

1.49

kancelář

28,2

1.50

schody

20,4

1.51

kuchyně

18,1

Č. M.

funkce

výměra m2

Č. M.

funkce

výměra m2

1.52

WC ž

4,3

1.57

šatna

6,1

1.61

WC zaměstnanci

5,4

1.53

WC m

4,3

1.58

schody

7,9

1.62

kuchyně

23,5

1.54

zasedací místnost

51,0

1.59

sklad

11,1

1.63

kavárna

97,5

1.55

výtah

2,2

1.60

chodba

9,4

1.64

zádveří

6,3

1.56

výtah

2,2

1.63

1.32

1.58

0

1.61

5

10

20

32

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

33,8

chodba

433,0

2.03

výstavní prostor

44,7

2.04

depozit

12,7

2.05

depozit

12,9

2.06

depozit

21,6

2.07

chodba

9,1

2.08

WC m

17,6

2.09

WC ž

13,3

2.10

výstavní prostor

34,2

2.11

výstavní prostor

66,3

2.12

výstavní prostor

66,4

2.13

výstavní prostor

102,7

2.14

depozit

39,9

2.15

chodba

42,0

2.16

výtah

4,1

2.17

schody

38,4

2.18

výstavní prostor

50,5

2.19

výstavní prostor

60,3

2.20

výstavní prostor

73,8

2.21

výstavní prostor

95,5

2.22

výstavní prostor

85,0

2.23

výstavní prostor

29,7

2.24

výstavní prostor

33,1

2.25

výstavní prostor

44,8

2.26

depozit

23,3

2.27

kancelář

14,1

2.28

kancelář

29,3

2.29

kancelář

44,3

2.30

odpočinková místnost

6,5

2.31

chodba

15,7

2.32

kancelář

8,9

2.33

chodba

4,6

2.34

sklad

5,5

2.35

chodba

14,4

1.36

WC

6,6

1.37

schody

5,7

1.38

výtah

2,2

1.39

výtah

2,2

1.40

chodba

66,8

1.41

artotéka/fonotéka

94,7

1.42

zázemí

14,2

1.43

WC zaměstnanci

4,9

1.44

WC muži

10,2

1.45

WC ženy

8,8

1.46

chodba

105,0

1.47

schody

19,1

1.48

kancelář

29,3

1.49

kancelář

17,8

1.50

kancelář

28,2

1.51

úklid

4,0

1.52

WC ž

8,7

1.53

WC m

8,6

1.54

sklad

4,0

1.55

kancelář

50,6

1.56

chodba

8,7

2.57

úklid

5,6

2.58

chodba

8,6

2.59

sklad

7,9

2.47

2.48 2.45

2.49

2.51

2.54 2.53

2.50

2.52

2.55

2.44 2.46

2.43

2.42

E´

E

2.41

2.38 2.39

2.21

2.40

2.01

2.22

2.23

2.24

2.03

2.20

2.02

2.04

2.05

2.30

2.32 2.33

D

schody

2.02

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

2.01

2.34 2.35

2.37

2.36

2.19

2.31

2.29 2.28 2.27

2.25

2.26

2.06

2.18

2.17

2.16

2.15

2.58

2.07

2.13

2.12

2.11

2.10

2.09 2.08

2.14 2.56

2.61 2.60 2.59

2.62

2.57

0

Č. M.

funkce

výměra m2

2.60

kuchyně

8,2

1.61

kancelář

23,9

1.62

kavárna

27,2

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

výměra m2

A´

funkce

A

Č. M.

D´

PŮDORYS 2 NP

5

10

20

33

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

205,7

výtah

2,2

-1.03

výtah

2,2

-1.04

zázemí promítacího sálu

23,0

-1.05

promítací sál

43,6

-1.06

výstavní prostor

13,9

-1.07

výstavní prostor

8,8

-1.08

výstavní prostor

48,7

-1.09

chodba

9,9

-1.10

WC muži

8,2

-1.11

WC ženy

6,4

-1.12

úklid

1,2

-1.13

vinný sklep

79,6

-1.14

WC

6,3

-1.15

chodba

6,0

-1.16

chodba

16,4

-1.17

WC m

5,9

-1.18

WC ž

6,6

-1.19

šatna zaměstnanci

5,5

-1.20

chodba

9,1

-1.21

kuchyně

20,9

-1.22

sklad

2,8

-1.23

WC zaměstnanci

5,3

-1.24

sklad

2,2

-1.25

sklad

2,6

-1.15

-1.16

-1.20

-1.18 -1.17

-1.23 -1.19

-1.21

-1.14 -1.13

-1.22 -1.25 -1.24

E´

E -1.01

-1.02 -1.03

D

hala

-1.02

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

-1.01

-1.04

-1.05

-1.06

-1.07

-1.08

-1.12

-1.09 -1.10 -1.11

0

5

10

20

34

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

výměra m2

A´

funkce

A

Č. M.

D´

PŮDORYS 1 PP

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

funkce

výměra m2

-2.01

sklad

5,9

-2.02

chodba

13,1

-2.03

sklad/technické zázemí

17,8

-2.04

sklad/technické zázemí

57,5

-2.05

sklad/technické zázemí

24,5

-2.06

sklad/technické zázemí

31,4

-2.07

sklad/technické zázemí

10,9

-2.08

sklad/technické zázemí

8,2

-2.09

sklad/technické zázemí

18,0

-2.10

sklad/technické zázemí

10,3

-2.02

-2.03

-2.04

-2.05

-2.07

-2.09

-2.08

-2.10

-2.06

-2.01

E´

E

A´ D

A 0

5

10

20

35

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

Č. M.

D´

PŮDORYS 2 PP

ŘEZOPOHLED D-D´ ŘEZOPOHLEDY

ŘEZOPOHLED A-A´

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

2,5

5

0

2,5

5

ŘEZOPOHLED E-E´ POHLED ULICE HORSKÁ

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

E-E´

0

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

A-A´

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

36

ŘEZOPOHLEDY PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

ŘEZOPOHLED D-D´ D-D´

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

0

2,5

5

0

2,5

PRODUCED BY AN AUTODESK PRODUCED EDUCATIONAL

BY AN AUTODESK PRODUCT EDUCATIONAL PRODUCT

PRODUCED BY AN AUTODESK PRODUCED EDUCATIONAL

BY AN AUTODESK PRODUCT EDUCATIONAL PRODUCT

ŘEZOPOHLED A-A´

ŘEZOPOHLED E-E´

POHLED Z ULICE HORSKÁ

POHLED ULICE HORSKÁ

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT 5

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

37

DETAIL

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

10

socha

ocelový trn

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

900

kotevní šroub 16mm

1310

betonový piedestal

400

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

ocelová destička

700

Detail ukotvení sochy do betonového piedestálu, M 1:10

38

EXTERIERY

39

40

41

42

43

44

45

INTERIERY

Pro návrh interierové expozice byly stěžejní tyto hodnoty — velikost vnitřních prostor (souvisí s bouranými konstrukcemi), kontinuita, přehlednost a hlavně světlo. Jak světlo umělé, v návrhu navržené jako bodové LED, či světlo přirozené, které je ve velké míře nežádoucí.

Z tohoto důvodu byly do interieru navrženy stínící "paravány", které návštěvníka odizolují od okolních ruchů a nechá jej v plné míře vychutnat zážitek z výstavy.

Ostvětlení expozice - Iguzzini, Le Perroquet ø156mm LED 14W 2000lm Světelná účinnost (skutečná hodnota): 97lm/W Optický systém: M - Medium 14° Material: litý hliník a termoplast Rozměry (mm): ø156x215, Váha(kg): 0.90 Designer: Renzo Piano

46

SCHÉMA VYSTAVOVÁNÍ DROBNĚJŠÍ PLASTIKY

Skleněná vitrína v úrovni očí

Neprůhledný vitrinový sokl

47

SCHÉMA VYSTAVOVÁNÍ INTERIEROVÉ “3D” SOCHY

Hliníková konstra paravánu

Ostvětlení expozice Iguzzini, Le Perroquet ø156mm

Zastiňovaná okna

Paraván pro zastínění expozice výplňový materiál tmavý kov nebo světlá textilie

Podstavec sochy (piedestal) kov/kámen

48

49

50

51

52

53

BIBLIOGRAFIE Art et Décoration, Revue Mensuelle D´Art Moderne 1922, Paříž Ehm Josef, Volavka Vojtěch Josef Václav Myslbek 1942, Praha Líbal Dobroslav SHP Kláštera na Karlově 1973 Macková Olga, Stöckelová Gabriela Sbírka českého sochařství 1956, Praha Navrátil Karel Kostel a bývalý klášter na hoře Karlově v Praze 1881, Praha Navrátil Karel Paměti kostela Panny Marie na nebe vzaté a sv. Karla Velikého a bývalého královského kláštera řeholních kanovníků Lateranských sv. Augustina, nyní městské chorobnice, na hoře Karlově v Novém městě Pražském 1877, Praha Pacáková Hošťálková Božena a kolektiv Pražské zahrady a parky 2000, Praha, ISBN 80-902910-0-7 Pocta Rodinovi 1902 - 1992, katalog k výročí výstavy Pyšná Pavlína Josef Václav Myslbek, Inventář 2004, Archiv NG v Praze Procházka Václav Sbírka českého sochařství ve Zbraslavském zámku 1962, Praha Vlček Pavel Encyklopedie českých klášterů 2002, Libri Praha, ISBN 80-85983-17-6 Výstava děl A. Rodina v Praze 1902, katalog k výstavě

54

ZÁVĚR

Tato práce měla za úkol prověřit prostorové kvality kláštera Augustiniánů na Karlově a zhodnotit tak podmínky prostorů pro účely vystavování soch. Ze všech úhlů pohledu, které jsem v této práci zkoumala, se zdá, že zde tyto podmínky jsou, jen je potřeba je ze správných úhlů podpořit.

Park "Za Hradbami", který v práci navrhuji na místě dnešního dopravního hřiště a nevzhledných přístřešků pro kola a kůlen, by mohl být určitým přínosem pro lokalitu.

Vytvoření ucelené sítě parků v okolí kláštera — park Ztracenka, park "Za Hradbami", park na Karlově i park Folimanka by určitě byla strategickým tahem a možností plynule prostoupit lokalitou.

Práce na tomto projektu pro mne byla velmi dobrodružná, vzhledem k tomu, že se jedná o objekt s ne příliš bohatou stavební dokumentací a velmi temným sklepením.

Při získávání různých podkladů a informací jsem se měla možnost setkat se zajímavými lidmi, diskutovat s nimi o dané problematice a tím si vytvářet ucelený pohled na ni.

Zpracovávání diplomové práce mne velmi bavilo, ráda se v budoucnu budu zabývat podobnými projekty a doufám, že tato práce upozorní na dnešní špatný stav areálu a možná motivuje některé zainteresované osoby ke krokům současný stav změnit k lepšímu.

55

PODĚKOVÁNÍ

Srdečně děkuji panu Doc. Ing. arch. Miroslavu Cikánovi za odborné konzultace a skvělé vedení jeho atelieru na FA ČVUT, svým rodičům a přátelům.

56