The Genesis of a New Waterfront in Zábrdovice by Zdeňka Strašilová

Geneze nábřeží Zábrdovic

Obsah Úvod O práci

Teorie Veřejná prostranství a komunita

Město a veřejná prostranství

Fenomén řeky

= Proč?

Svitava v Brně Charakteristika Svitavy

Náměty pro rozvoj nábřeží

Výběr lokality k řešení

= Kde?

Analýzy Širší vztahy

Představení lokality

Analýzy lokality

Kontext ÚPD

Rozvojové předpoklady

= Co?

Návrh Vize nového nábřeží

Cesta k realizaci

Vrstvy rozvoje

Vrstva IMAGE

Vrstva NABŘEŽÍ

Vrstva VÝSTAVBY

Shrnutí 82 Závěr 83

___ Použité zdroje

2 2

= Jak?

Úvod

O práci Název diplomové práce:

Abstrakt

Nová nábřeží - urbanistická studie přestavby vybraného území podél řeky Svitavy v Brně

Zadání diplomové práce:

Cílem práce je vytvoření návrhu vedoucího ke vzniku nového nábřeží řeky Svitavy v lokalitě Zábrdovic, kde špatný stav veřejných prostranství i přítomnost brownfieldů způsobují, že

Brno má dvě řeky, ale nemá nábřeží. Vytipujte a analyzujte přestavbovou nebo rozvojovou

území v těsné blízkosti centra města je paradoxně jedním z nejméně využívaných úseků

lokalitu v návaznosti na řeku Svitavu - místo nebo více míst spojených specifickým urbán-

Svitavy v Brně.

ním problémem, kde by byl také potenciál pro vznik atraktivního nábřeží. Toto vybrané

Práce se zabývá vzájemným vztahem nábřeží a města; využitím městotvorného potenciálu

přestavbové území (případně více vybraných území) řešte formou námětové urbanistické

řeky pro rozvoj lokality a zároveň řešením urbanistické studie pro maximální využití nábřeží

studie. Vycházejte z vaší předchozí urbanistické analýzy a širší studie městotvorného poten-

jako veřejného prostoru.

ciálu řeky Svitavy v Brně.

Paralelně se samotným návrhem cílového stavu práce řeší strategii k jeho dosažení.

Rozsah grafických prací: Práce bude obsahovat zejména: - situaci širších vztahů s doložením navazujících úseků řeky Svitavy a napojení řešeného území na urbanistickou strukturu města Brna, měřítko cca 1:5000 (alt. 1:10000), - komplexní urbanistický návrh, měřítko cca 1:1000 (alt. 1:2000, 1:500 dle zvolených území), - řezy (případně též dílčí půdorysy - detaily, pohledy, ideové kresby) charakteristických částí řešeného území, měřítko cca 1:500 (alt. 1:200), - fyzický nebo digitální model řešeného a navazujícího území, - perspektivní pohledy charakteristických řešených městských prostorů, - průvodní zprávu, která bude obsahovat: a) teoretická východiska - soudobé požadavky na městské nábřeží, b) vysvětlení základní ideje vlastního návrhu, c) základní urbanistické ukazatele.

Teorie

Teorie Svitava v brně Analýzy návrh

Veřejná prostranství a komunita Nábřeží jako veřejné prostranství V této práci se zabýváme nábřežím jako veřejným prostranstvím z pohledu urbanisty a architekta. Pro naše účely můžeme definovat veřejné prostranství slovy urbanistů: „Veřejné prostory jsou všechny nezastavěné prostory ve městě, které jsou volně (bezplatně) přístupné všem obyvatelům a návštěvníkům města, buď nepřetržitě nebo s časovým omezením (např. parky zavírané na noc). Základní charakteristikou veřejného prostoru je jeho obyvatelnost spojená s užitností pro obyvatele, musí sloužit obyvatelům města k provozování nejrůznějších činností pohybových (chůze, jízda na kole) a pobytových (sezení, hry).“ (Šilhánková, Koutný 2001)

technicistním a inženýrským přístupem k navrhování, je-

žít pro optimalizaci využití půdy, k návrhu udržitelných

hož výsledkem jsou prostranství dimenzovaná pro pohyb

schémat stavebních pozemků atd.

v autech, která postrádají lidské měřítko. (Gehl 1996)

S výhodou tak při navrhování využívají podporu počítačových systémů, které mohou poskytnout varianty návrhů

Kritika technicistního přístupu, automobilismu a direk-

na základě vstupních parametrů v čase, který by pro urba-

tivního plánování jako přístupu moderní doby je ostatně

nistu nebyl dosažitelný.

sílícím trendem v současné postmoderní společnosti. Stá-

Součástí tohoto přístupu je také vysoká úroveň participa-

le častěji bývají prosazovány alternativní přístupy k tvorbě

ce obyvatel. Možnost vložit do systému požadavky všech

měst zapojující komunitu, metoda zdola nahoru, taktický

zúčastněných stran vedou k procesu popisovanému jako

urbanismus, placemaking.

„bottom-up“ čili „zdola nahoru.“ Tento přístup se staví do opozice klasickému přístupu

Na důležitosti nabývá cit - umění, který by měl být rov-

„top-down“ čili „shora dolů,“ kde hlavní slovo má urba-

nocennou složkou vedle rozumu - jednotlivých inženýr-

nista a který je náchylný k nedostatkům vznikajícím z ne-

ských systémů (Koucký 2006) na rozdíl od současného

dostatčené znalosti místa a potřeb budoucích uživatelů.

stavu - především v českém prostředí - kde hlavní slovo

Na příkladu Kehlbachsiedlung v Horním Rakousku byl

o podobě měst mají dopravní normy.

KaisersRot použit pro vypracování studie přesídlení obyvatel lokalit zastižených povodněmi, kde jedním z po-

Veřejné prostranství má tedy rovinu prostorovou i rovinu

žadavků bylo zachování struktury existující komunity.

sociální. Ta se promítá v podobě aktivit, které se v prosto-

Výstupem byla paleta různých scénářů parcelace, které

ru odehrávají.

Aktivity ve veřejných prostranstvích Pro urbanisty se vžilo jako standardní členění aktivit podle profesora Jana Gehla na nezbytné, volitelné a společenské. Nezbytné aktivity jsou ty, které se v prostoru odehrávají účelově a nemají přímou spojitost s prostředím, volitelné aktivity jsou ty, kterým se lidé věnují, protože chtějí, a tam, kde chtějí. Společenské aktivity jsou volitelné aktivity, které jsou navíc závislé na přítomnosti ostatních lidí, jsou tedy výslednými aktivitami vznikajícími díky kvalitnímu prostředí, které vybízí k přítomnosti lidí. Gehl dále popisuje spojitost mezi kvalitou prostředí a ak-

dokázaly, že takové přesídlení je možné.

Zapojení občanů do plánování Centralistický přístup k územnímu plánování i hospodářství obecně z dob minulého režimu byl již mnohokrát odsouzen jako nevhodný. Soudobé trendy jdou ještě dále a reagují na potřeby obyvatel plánovaných urbanistických celků, kterým klasický přístup developerských projektů a plánování tzv. „od rýsovacího prkna“ nenabízí dostatečně kvalitní prostředí.

KaisersRot

tivitami, které se v něm odehrávají. Aktivity odehrávající se na Svitavských nábřežích

Formulář pro získávání vstupních dat, zdroj www.kaisersrot.ch

Snahou je vytvoření prostředí pro společenské aktivity

Varianty návrhu, zdroj www.kaisersrot.ch

FredericiaC Masterplan

Kvalita prostředí je definována mírou přizpůsobení prostředí člověku, jeho smyslům, psychice a chování. Člověk

(Autor: KCAP/Fakton/Ramboll)

pohybující se pěšky nebo sedící má být primární deter-

Dánský ateliér KCAP založený v roce 1989 architektem

minantou při tvorbě veřejných prostranství. Na rozdíl od

zdroj: ERA 21 #05 2011

die na výstavbu nové čtvrti na ploše bývalého přístavu v

prostranství modernistického města, které je určováno

6 6

Keesem Christiaansem je autorem vítězného návrhu stu-

Skupina KaisersRot je výzkumný tým působící pod švý-

malém městě ve středním Dánsku.

carskou univerzitou ETH Zurich. Jejich stejnojmenný

Na ploše 21 ha tak vznikne nová část města s důrazem na

projekt je urbanistickým nástrojem pro počítačem pod-

kvalitní veřejná prostranství a ekologickou udržitelnost.

porovanou metodu městského plánování. Lze jej pou-

Požadavkem klienta bylo vytvoření multidisciplinárního

Iniciativa občanů, taktický urbanismus V posledních letech se vyvinul přístup k urbanismu malého měřítka, často založený na iniciativě občanů. Cílem je vylepšit prostředí města jednoduchým zásahem o minimálních nákladech. Příručka nazvaná Taktický urbanismus zpracovaná členy americké Next Generation of New Urbanists přináší přehled různých projevů tohoto hnutí, které jsou mnohdy s antikorporátním a antibyrokratickým podtextem. (Steuteville 2012) Hlavní myšlenkou je „krátkodobá akce, dlouhodobá změna.“ Jde o cílenou snahu k inicializaci změny, funguje na principu znalosti lokality. Povaha zásahů je krátkodobá a nízkonákladová a představuje tak velmi malé riziko v případě neúspěchu. Mnohé zásahy tak fungují na principu experimentu, který může být přípravou na realizaci FredericiaC Masterplan, zdroj www.kcap.eu

nákladnějšího opatření ovšem tentokráte natrvalo.

týmu, který vedl dialog se všemi účastníky, odborníky

munitám. Architektonická platforma „re:“ se zaměřuje na

i s místními občany. Ti nebyli projektu na počátku naklo-

malá města či celky do 10 000 obyvatel, které zkoumá ve

Mnohé z těchto trendů se projevují nejen ve Spojených

něni, ovšem v průběhu prací byli postupně zapojováni do

všech souvislostech. Často ve městě několik dní žije a po-

státech ale i v našem prostředí. Nejznámější z nich je zřej-

procesu navrhování.

mocí nabytých znalostí pak formuluje problémy a poža-

mě hnutí „Guerilla Gardening,” které má počátky již v 70.

Zájem vyvolalo otevření areálu, lidé si mohli přijít areál

davky obyvatel do konkrétních zásahů.

letech a stojí tak na počátku taktického urbanismu.

prohlédnout a mohli se sami zapojit do procesu obnovy;

Tvorba architektonické koncepce tak stojí na principech

například takto byl studenty vybudován skatepark.

vzájemné důvěry veřejnosti a architektů, poznání místa

Lidé všech věkových skupin byli zváni a byl s nimi ve-

a komunikace s obyvateli.

den dialog o vývoji areálu. Byly uspořádány prezentace,

Důležitým momentem je již analýza místa, která pomůže

workshopy a iniciovány mnohé diskuze.

obyvatelům uvědomění si potenciálu jejich města a posílí jejich identifikaci s prostředím a i následným návrhem.

Návrh byl úspěšný také proto, že kromě roviny „urban design“ obsahoval i rovinu „process design“ čili scénář

„Nejúspěšnější projekt nebude ten nejdokonalejší, ale ten,

rozvoje a je proto schopný se adaptovat na změny, které

který vezmou lidé za svůj a který lze provádět postupnými

mohou proces v budoucnu ovlivnit.

změnami, aby byl čas na jeho osvojení.“ (ERA 21 #05 2012) Bayerova ulice, Brno, zdroj: internet

Platforma re:

Open-Air-Library Magdeburg (KARO Architekten) Inspirativním aspektem procesu budování otevřené knihovny bylo vybudování dočasného modelu 1:1 jako formy happeningu. Po jeho úspěchu byl návrh realizován v trvalé podobě.

Zásah: model záměru1:1, foto Anja Schlamann

Architektonická koncepce re:Luže- schéma města, páteřní cesta zdroj: ERA 21 #05 2012

Architektonická koncepce re:Luže - základní schéma zdroj: ERA 21 #05 2012

(M. Kuzemenský, I. Čapounová, D. Pavlišta, O. Synek, J. Vlach, J. Žid) I v českém prostředí se prosazují přístupy vstřícné ke ko-

Realizace na trvalo, foto Anja Schlamann

Město a veřejná prostranství Postindustriální město Brno je postindustriálním městem v elementárním smylu tohoto výrazu - nachází se v období po průmyslu. Přitom na příkladu Brna se dá dobře demonstrovat postup urbanizace a právě industrializace od samotného počátku těchto procesů v textilním průmyslu.

dustriální, směřující k rozvoji služeb namísto průmyslu,

jejíž osudem byla demolice. Oproti tomu lze postavit pří-

s projevujícími se procesy suburbanizace (urban sprawlu)

klad dobře známé Vaňkovky, která je zdařilou konverzí

a deurbanizace a vznikem brownfields.

s výhradami ohledně dopadu její do sebe uzavřené galerie na okolní veřejná prostranství. Přímo v řešeném území se

Brownfields

také nachází konverze textilky Moravan na bytový dům,

Opuštěné průmyslové areály na březích Svitavy tedy nejsou náhodně. O přístupu k brownfields bylo již napsáno mnoho, a jistě není pochyb, že pokud stav areálů umož-

která je v Brně z obytných konverzí prozatím výjimkou.

Proměny veřejných prostranství

Vývoj průmyslu v Brně

Součástí komplexních procesů urbanizace jako široké

Od poloviny 18. století v Brně byly zakládány textilní

jsou i proměny veřejných prostranství, jak dokumentuje

manufaktury, jako počátek nadcházející industrializace.

graf vpravo.

Město Brno bylo již na přelomu 18. a 19. století význam-

V počátečních fázích urbanizace se odehrávaly ve veřej-

ným centrem vlnařské manufakturní výroby (Kuča 2000),

ných prostranstvích největším dílem nezbytné aktivity,

drželo krok s nejnovějšími trendy, a tak se tedy od počát-

přítomnost ve veřejných prostranstvích byla součástí kaž-

ku procesu industrializace vyvíjelo jako průmyslové město; proto se mu také přezdívalo „rakouský (též moravský,

proměny nejen hmotného prostředí měst ale i společnosti

dodenního života. Změny životního stylu ovšem umožni-

Konverze textilky Moravan, ulice Zábrdovická

ly většinu těchto aktivit zajistit jiným způsobem ať už jde

český) Manchester.“

o dopravu, poskytování služeb či nakupování.

Průmysl byl vázán nejdříve na vodní toky, továrny tak

S nakupováním souvisí motivy konzumní společnos-

vznikaly v předměstích při náhonech a Svitavě na Starém

ti a nadspotřeby, lidé v postindustriální době mají více

Brně, Křenové, Cejlu a Zábrdovicích.

volného času, který často tráví nakupováním, které se ze

Areál Vlněny na Tkalcovské v území řešeném v návrho-

způsobu obstarávání věcí denní potřeby stalo zábavou,

vé části diplomové práce byl příkladem textilky z tohoto

volnočasovou aktivitou. (Veselá 2012)

období a zároveň jednou z nejstarších v Brně, bohužel se

Konverze strojírny Vaňkovka, zdroj www.galerie-vankovka.cz

S tím souvisí vzestup obchodních / zábavních / společen-

z něj dochoval pouze jeden smíšený blok při ulici Cejl,

ských center, která jistým způsobem konkurují veřejným

ostatní budovy byly po požáru asanovány a nahrazeny hy-

prostranstvím svým interiérem, který často simuluje pro-

permarketem Interspar.

středí ulice. Vzhledem ke kontrole, která je v nákupních centrech všudypřítomná, je ovšem obchodní ulice jen si-

Rozvoj textilního průmyslu, který byl založen na parních

mulací skutečného veřejného prostoru.

strojích stimuloval svou poptávkou průmysl strojírenský

V tento moment roste význam kvality veřejných pro-

a tak byly podél Svitavy, čili v dosahu železnice, zakládány

stranství, která by měla být schopná těžit ze svých výhod

strojírenské závody, a tak vznikla Posvitavská průmyslová

a nabídnout atraktivní prostředí pro trávení volného času

zóna, která se táhne od Obřan přes Židenice a Zábrdovice

všem lidem bez rozdílu a stát se tak prostředím plurality,

až po Komárov.

ktré budou lidé vyhledávat, nikoliv je jen využívat ke vstu-

Po 2. světové válce se naše kultura rozdělila na západní

Hypermarket foto Branislav Bajus

namísto

bývale

Vlněny

a východní blok. Česko jako součást východního bloku tak podléhalo centralizovanému plánování svázanému

ňuje konverzi, jde o správné řešní z hlediska udržitelného

ideologickými zásadami, které stavěly hospodářství na

rozvoje měst, na rozdíl od zastavování zemědělské půdy

průmyslu a výrobě a vývoj, který se od 70. let odehrával v

na periferiích a perimetrálnímu nárůstu měst a suburba-

západních zemích, u nás nastal se zpožděním v 90. letech.

nizaci.

Změna společnosti a měst z industriálních na postin-

Již byl zmíněn případ bývalé Vlněny na ulici Tkalcovské,

Rozsah zástavby Brna k roku 1850, 1919 a 1960, zeleně vyznačen přibližný rozsah Posvitavské průmyslové zóny., zdroj map O. Vičar (Kuča 2000)

8 8

pu do svého oblíbeného obchodu.

transformováno kvalitními a oceňovanými projekty parků a náměstí s budovami různých funkcí, které ve svém důsledku zvrátily úpadek města a staly se vzorem pro urbánní obnovu mnoha dalších měst.(Hewett 1983) „Snad nejpopulárnější atrakcí v lokalitě Inner Harbor je prosté pozorování druhých lidí z laviček a zahrádek kaváren na Promenade.“ (Marshall 2001)

Barking Riverside, Londýn (Autor: Maxwan, obytná čtvrť pro 25 000 obyvatel) „Zásadní roli při etapizaci a růstu ambiciozního rozvojové-

Proměny aktivit ve veřejných prostranstvích, zdroj Gehl Architects, Konference O územním rozvoji Praha 2013

Veřejné prostranství jako katalyzátor rozvoje Veřejným prostranství prostředí města nekončí, ale může jím začínat. Na některých případech revitalizace veřejných prostranství lze demostrovat jejich roli jako katalyzátorů rozvoje města.

levné pronájmy. Oblasti kolem parků s malými kancelářemi přitahují začínající kreativní třídu. Vytvoří tak poptávku po určitých službách, které je brzy následují, například restaurace, kavárny, kluby, ateliéry, módní butiky. Takto oživená lokalita potom začne být atraktivní pro širší spektrum obyvatel. Město investovalo do projektu přes 100 milionů dolarů, investice však nebyla marná. Od roku 2006 v lokalitě developeři investovali přes 2 miliardy dolarů, realizovali 29 nových projektů, 2 500 bytů, 1 000 hotelových pokojů a 46

The High Line, New York

500 m2 kancelářských a výstavních ploch (Shevory 2011).

(Tým: James Corner, Field Operations, Diller Scofidio +

vysoce soudobého a atraktivního designu lokalitu nepo-

Renfro, Piet Oudolf a další)

chybně směřuje na bohatší společenské vrstvy a může tak

Dnes již dobře známá konverze nadzemní dráhy na park

mít za následek gentrifikaci místa.

není jen projektem designově atraktivního veřejného pro-

Ovšem bez nadšení místních obyvatel a občanské incia-

stranství. Snad ještě zajímavější je proces jejího vzniku.

tivy by projekt High Line ani nevznikl, a tak bychom se

Nábřeží Barking Riverside, zdroj www.maxwan.com

Brownfield se z lokality stal v roce 1980, kdy tudy projel

mohli těmito přístupy inspirovat i my.

ho projektu Barking Riverside má nábřeží, které je revitali-

Účast světově známých architektů a použití nákladného

poslední vlak. I když se ozývaly hlasy po jejím zbourání, nezsiková organizace Friends of the High Line svou vytrvalostí dosáhla, společně s podporou známých osobností,

Inner Harbor, Baltimore

zováno hned v počáteční fázi výstavby. Takováto aktivace inspirativních částí areálu před započetím vlastní výstavby pomůže zlepšit jeho obraz“ (ERA 21,#05 2011 )

jakou je například fotograf Joel Sternfeld, realizace projektu konverze. Sternfeldova fotografie dráhy s náletovou

Další

zelení A Railroad Artifact hrála významnou roli při propagaci projektu a získala mnoho příznivců a sponzorů.

V Brightonu i Kodani mělo zvelebení veřejných prostran-

Právě z jejich darů byla společnost Friends of the High

ství za následek nárůst aktivit, známý projekt dopravní-

Line, založená třemi místními obyvateli, schopná sehnat

ho uzavření Times Square v New Yorku měl za následek

téměř třetinu rozpočtu ($44 mil.). Za touto skutečností je

mimo jiné zhodnocení pozemků stejně jako v dánském

možné sledovat jak odlišné je fungování občanských iniciativ v USA od našeho prostředí. Tyto organizace se nejen snaží bránit špatným rozhodnutím, ale i samy vyvíjejí činnost a tvořivě přispívají ke kvalitě svého prostředí. Lokalita High Line je také modelovým příkladem procesu obnovy opuštěných průmyslových areálů. Ve čtvrti Meatpacking District jsou mnohé brownfieldy, které nabízejí

městě Aarhus, kde byla odkryta zatrubněná řeka a ceny Pohled na přístav, Baltimore, foto G. Edward Johnson

nemovistostí náhle vzrostly mezi nejvyšší ve městě. (Gehl

Rozsáhlý projekt redevelopmentu bývalého přístaviště v

2012)

americkém Baltimoru reagoval na rapidní úbytek obyvatelstva v 50.letech. Skladiště a mola byla stržena a nahrazena otevřenými travnatými plochami určenými k rekreaci a občasným shromážděním. Nábřeží bylo postupně

High Line v čase: Funkční průmysl > Brownfield > Konverze > Startup rozvoje lokality, zdroj http://www.thehighline.org

Charon na řece Styx, Joachim Patenier, 1515-24.

Fenomén řeky Řeka fascinuje Kvalita veřejných prostranství je klíčovým předpokladem pro vznik pro člověka přínosných volitelných a společenských aktivit. Na příkladu Svitavy v Brně tak lze demonstrovat potenciál řeky, která láká obyvatele k pobytu na nábřeží, i když většina ostatních aspektů kvality prostředí je na nízké úrovni. Je to právě řeka, která přes všechna omezení civilizace jako regulace koryta, zástavba říční nivy či znečištění stále neúnavně vnáší do městského prostředí přírodu a v podobě záplav připomíná její sílu, na kterou je v městském prostředí snadné zapomenout. Voda v sobě nese výraznou symboliku života. Voda v podobě řeky potom symbolizuje pohyb, dynamiku ale zároveň i jistotu a klid ve své neměnnosti. Její ambivalentní povaha má rovinu stálosti i proměnnosti. Symbolika řeky koresponduje s tvořivou sílou přírody a času. V proměnách řeky po jejím toku je možné vidět analogie samotného lidského života od zrodu po konec v moři. Řeky byly od počátků lidských sídel místy jejich krystalizace. Řeky vstupují do mytologií jako hranice mezi světy – řeka Styx v řecké mytologii a Ífingr v severské mytologii. Řeka ve městě se stává prvkem, který člověka fascinuje a přitahuje, zve k pobytu a vytváří jedinečné prostředí se silným nábojem a pobízí ke spočinutí a zamyšlení, ke hrám i odpočinku. 10 10

Ubývá míst kam chodívala pro vodu starodávná milá kde laně tišily žízeň kde žila rosnička a poutníci skláněli se nad hladinou aby se napili z dlaní Voda si na to vzpomíná voda je krásná voda má voda má rozpuštěné vlasy chraňte tu vodu nedejte aby osleplo prastaré zrcadlo hvězd (Jan Skácel, Modlitba za vodu, zhudebnil Hradišťan)

Po Nilu pluje loď, nad lodí vůně vonná. Na přídi stojí choť mrtvého faraóna. Ve stínu pyramid po břehu běhá lid. A smutek otroků se nedá zastavit. A v řece zapomnění, co bylo, to už není. Valí se ke kaskádám voda, jež do tmy padá.

Večer by zněla od Mojzese melodie dávnověká bylo by léto tisíc devět set deset za domem by tekla řeka (Jaromír Nohavica, Těšínská z alba Divné století)

Po Nilu plují lodě, my na té kalné vodě plyneme zvolna s nimi dlouhými staletími. (Jaromír Nohavica, Řeka zapomění z alba Tak mě tu máš)

12 12

Svitava v Brně

Teorie Svitava v brně Analýzy návrh

Charakteristika Svitavy Svitava

entuje zadními okraji zahrad a areálů, zdmi a ploty.

Řeka Svitava patří k menším řekám i na poměry České

dustrializaci a urbanizaci Brna v 19. století, kdy se podél

republiky. Se svojí délkou 97 km se řadí na 24. místo. Pramení u obce Javorník severozápadně od Svitav, protéká Svitavami, Letovicemi, Boskovicemi, Blanskem a Adamovem a končí na jižním okraji Brna, kde se vlévá do Svratky. Významným přítokem je řeka Punkva, ponorná řeka, která protéká Moravským krasem a je turisticky velice atraktivní. Svitava se nachází v povodí Dyje a Moravy, které je součástí povodí Dunaje a úmoří Černého moře. Správu Svitavy provádí státní podnik Povodí Moravy.

(Ne)přítomnost v Brně Svitava Brnem protéká od severu k jihu v jeho východní části, Svratka v západní části. Na rozdíl od Svratky, která do povědomí obyvatel města vstupuje výrazně, především díky Brněnské přehradě, je Svitava až na výjimky málo známá a využívaná. Je to dáno jejím charakterem „záhumenkové“ řeky, ke které se přilehlá urbánní struktura ori-

Svitava je také úzce spjata s průmyslem. Hrála roli při inní formovala Posvitavská průmyslová zóna. Proto byla během 20. století Svitava postižena znečištěním odpady průmyslových závodů. Díky legislativním opatřením pro ochranu životního prostředí a zároveň ústupu průmyslu z této zóny je dnes Svitava čistější a obecně v dobrém stavu, i když je stále co zlepšovat. Od 18. století také probíhaly výrazné úpravy toku řeky, která meandrovala mnoha rameny v údolní nivě, kte-

Prostorová konfigurace vs. atraktivita

rá začíná už v Obřanech. Důvodem regulací řeky byla

ská řeka úspěšná. Jsou to především úseky na severním a

především ochrana proti povodním, ale i přizpůsobení

jižním okraji města, které jsou hojně využívány k rekreaci

koryta pro potřeby průmyslových závodů. V důsledku

pro svůj krajinný charakter.

těchto optaření je Svitava po většinu délky toku městem

Lokalita v Obřanech je úspěšná díky návaznosti na údolí

napřímená v lichoběžníkovém korytu a zahloubená pod

Svitavy k Bílovicím, Bílovický les a další přírodní celky.

úroveň okolního terénu tak, že její prostorové působení je

Zároveň je lokalita dobře dostupná MHD a navazuje na

minimální, neuplatní se v pohledech z perspektivy chodce

obytnou strukturu města.

téměř vůbec.

Lokalita v Modřicích a Heršpicích na jihu města je spíše definována jako periferie města s projevy urban sprawlu

Potenciál

nákupních center. Přesto je zde řeka využívána k bruslení

V některých aspektech je ovšem Svitava v Brně jako měst-

a cyklistice. Cyklisitka je ostatně tématem po celé délce řeky. Protože nábřeží Svitavy je prostorem na odvrácenem okraji budov a areálů, téměř po celé délce není zatíženo automobilovou dopravou, čehož s výhodou využívají cyklisté pro transportní dopravu po městě, nejen rekreační cyklistiku na okrajích. Podél Svitavy je sice vedena národní cyklotrasa, ovšem místy je jen obtížně sjízdná a její plynulost je značně omezena křížením s rušnými městskými radiálami,

Svitavy

kde chybí přechody pro chodce i cyklisty. Přesto cyklisté řeku využívají a úpravy pro větší komfort a plynulost jízdy

Boskovice Blansko

jsou vhodné a nenáročné na provedení.

Brno

Potenciál řeky potvrzují aktivity, které se na jejích březích odehrávají navzdory již popsaným negativnům. Kromě povodí Moravy

cyklistů se místy na nábřežích objevují procházející se

povodí Dyje

lidé, lidé venčící psy a často také rybáři. Posvitavská průmyslová zóna není jen negativem v podobě brownfieldů, její estetickou a kulturní hodnotou je průmyslové dědictví v podobě mnohých průmyslových

Svratka

budov z počátků období industrializace.

Svitava

Brownfields i rybáři

Definice a rozvoj charakteristických úseků

Venkovský úsek

Úsek brownfieldů

Podle převládající atmosféry místa, prostorové konfigurace, související zástavby či krajiny a aktivit probíhajících na nábřeží, lze Svitavu rozdělit na šest typických úseků.

Krajinný úsek

Nová lávka na Cacovický ostrov

Zbrojovka v Zábrdovicích

Textilka Essler v Obřanech

Nábřeží v řešeném území, pohled směrem k Cejlu

Venkovský charakter zástavby na Cacovickém ostrově

Cejl: Nanebevzetí P.Marie a bývalá přádelna Mitop

Cacovický ostrov u soutoku s náhonem

Bývalý Zetor v Husovicích

Obřany a Maloměřice si zachovaly stopy svého venkov-

Oblast Husovic, Zábrdovic a Židenic je na jednu stranu

ského původu v urbanistické struktuře. Oblast je převáž-

součástí urbanisticky hodnotných celků a obsahuje i in-

ně obytná s bohatým zastoupením zeleně. Rodinné domy

dustriální dědictví v podobě historických budov Zbro-

Řeka na severním okraji města je neregulovaná, oproti

tvoří hlavní složku zástavby, která trpí jen bodovými va-

jovky, pivovaru Briess a Mitopu; na druhou stranu jsou

striktnímu napřímení ve městě a její charakter je přírodní.

dami v podobě malých oplocených výrobních areálů a

tyto hodnoty i problémem, neboť je potřeba je včlenit do

V této oblasti také přechází řeka z údolí do nivy. Zde je

rozpadající se textilky v Obřanech. Tyto celky jsou ovšem

města.

příroda, jistě i díky topografickým podmínkám, nezasa-

využitelné pro konverzi, po které by doplnily stávající

Nábřeží je zde málo využívané, neudržované a ve špatném

žena suburbanizací a „sídelní kaší“, nachází se zde výcho-

strukturu s poklidnou rezidenční atmosférou.

stavu, vyskytují se zde převážně nezbytné aktivity jako

diště turistických stezek do okolních lesů a údolí přímo u

Nábřeží je v dobrém stavu, dokonce je posledním místem

transportní cyklistika, venčení psů a rybaření, v přehled-

konečné tramvaje. Je zde vybudována cyklostezka, po níž

na toku, kde je ještě pohodlně přístupná voda. Je využívá-

nějších částech výjimečně procházky.

vede cyklotrasa směřující na Bílovice nad Svitavou, Ada-

no pro sport, rekreaci a rybaření.

Rozvojové předpoklady:

mov a dále Moravský kras.

Rozvojové předpoklady:

Vzhledem k městotvornému potenciálu nábřeží v cen-

Rozvojové předpoklady:

Území je většinou stabilizované s přestavbovými plo-

trální části města jsou v tomto úseku potřebné výrazné

Toto území je v dobrém stavu a je hojně využíváno k

chami brownfields a několika rozvojovými plochami,

změny podoby i využívání nábřeží. Současně i souvise-

výletům, procházkám a sportu a jako takové je stabili-

pro plné využití nábřeží jsou zapotřebí drobné provoz-

jící urbánní strukturu je místy třeba výrazně předefi-

zované.

ní zásahy a není třeba zásadních změn struktury.

novat. Obě tyto roviny je zároveň třeba koordinovat, protože mohou mít mnoho vzájemně protichůdných podob.

16 16

Průmyslový úsek

Jižní periferní úsek

Úsek urban sprawl

Projekt Olympia park při soutoku Svratky a Svitavy

Hala ve strojírenském areálu ALSTOM

Krajina za Brnem

Nábřeží mezi podniky ALSTOM a Šmeral

Soutok Svratky a Svitavy

Nábřeží směrem k řešené lokalitě

Civilizace 20.století: dálnice, obchodní dům, sídliště, lom

V Komárově řeka přechází do nezastavěného území.

Na jihu města by měl pokračovat krajinný charakter lo-

Zde by již mělo město končit. Nejsou zde přítomné žádné

kality, ovšem oproti očekávání při chůzi po nábřeží se zde

aktivity, ani cyklistika či rybaření.

nachází několik nákupních center s hypermarkety.

Lokalita kolem Křenové a Černovic představuje směsici

Řeka je v rozporuplném stavu, kdy protéká polní kraji-

Paradoxem je panorama u soutoku Svratky a Svitavy – lo-

převážně funkčních výrobních areálů jako ALSTOM a

nou ve svém hlubokém rovném korytě, skryta před zraky

gika je zde naprosto převrácená, krajinu vidíme na straně

Šmeral nebo bývalé škrobárny v Komárově. Tento úsek

kolemjdoucích. Ve světě i u nás existují trendy obnovy

města a nákupní centra na straně odvrácené od města, kde

má nejasnou budoucnost vzhledem k rozsahu areálů a ná-

řek do přírodě blízkého stavu při zachování bezpečí před

bychom očekávali venkov a krajinu.

vaznosti na zamýšlené rozvojové území tzv. Jižního centra

povodněmi. Takové opatření, které by řece navrátilo její

I přes nevhodné umístění nákupní zóny za hranicemi

v souvislosti s přesunem nádraží.

přirozenost, by vytvořilo prostředí, které by bylo vhodnou

města je zde nábřeží živé jednak díky herním zařízením

Nábřeží má specifickou atmosféru vycházející z přítom-

protiváhou kvalitní krajině na severním okraji města, kde

vybudovaným obchodními centry a také díky cyklostezce,

nosti průmyslových hal, železničních kolejí a grafitti. Není

řeka protéká Obřany.

kterou zde intenzivně využívají cyklisté a bruslaři, i když

udržované ani příliš využívané, převažují cyklisté, pejska-

Rozvojové předpoklady:

převážně na straně Svratky.

ři či mladí lidé se specifickými aktivitami.

Stávající průmyslovou zónu je možné doplnit budovami

Rozvojové předpoklady:

na disponibilních plochách, ovšem je zde třeba striktně

Svitavskému nábřeží by proto prospělo umístění bodu

S drobnými úpravami může být nábřeží místem, kde je

vymezit okraj města. Hlavním motivem by měla být

zájmu dále proti toku řeky směrem od OC Olympia,

možné zažít silnou atmosféru v podobě industriálního

krajina, která by měla být předmětem revitalizace.

které je výchozím bodem mnohých bruslařů.

Architektura areálu plynáren

parku. Větší zásahy do struktury definované průmys-

Rozvoj v centrálních částech města na místech bývalých

lem jsou zde předmětem dlouhodobého vývoje a vzdá-

průmyslových areálů by mohl být odpovědí na problém

lenější budoucnosti.

urban sprawlu, důležité je zabránit dalšímu extenzivnímu perimetrálnímu růstu měst. 17 17

Náměty pro rozvoj nábřeží Svitavské nábřeží v Brně je pestrou směsicí prostranství

ranních hodinách, že se na nábřeží neprojevují jako pro-

s různými možnostmi využití. V návaznosti na předchozí

blém. Nábřeží tak představuje trasu, po které se mohou

charakteristiku úseků je vhodné zachovat jejich převláda-

lidé pohybovat pěšky i na kole či bruslích v bezpečí před

jící atmosféru a podpořit jejich přednosti. Řeka tak ne-

silničním provozem. Toto využití je třeba zachovat a ná-

musí být nutně homogenní tzv. zelenomodrou linií parku

břeží mu dále přizpůsobovat. Pěší stezky jsou podél ná-

obklopujícího v pásech oba břehy. Naopak může být sek-

břeží v celé jeho délce, ovšem ne vždy po obou březích.

vencí měnících se prostorů a přidat tak na atraktivitě při

Bylo by tedy vhodné současně s novou výstavbou a při

pohybu podél řeky.

přestavbách brownfields prosadit stezky či přímo nové

V předdiplomní práci jsou definována témata, která jsou

ulice na nábřeží.

Bývalá Mosilana v Husovicích

opakujícím se motivem podél celé Svitavy. Doplněny jsou o soubor konkrétních zásahů v podobě kultivace nábřeží

II. Kontakt s vodou – již popsané prostorové působení

nebo doplnění nových atraktivních prvků, které se stanou

řeky zahloubené v rovném, regulovaném korytu snižuje

body zájmu a vnesou do lokality nové funkce.

atraktivitu nábřeží a prudké svahy nedovolují pohodlný přístup k vodě. Proto je možné použít pro zpřístupnění

Témata jsou rozdělena podle deseti motivů:

vody bermy v podobě víceúrovňových promenád, poby-

I. Brownfields – jsou významným tématem, většina Po-

tové schody či terasovité plošiny a mola.

svitavské průmyslové zóny již neplní svoji výrobní funkci, proto jsou mnohé areály označeny za brownfields. Mnoho z těchto lokalit má velký potenciál, nevýhodou jsou poměrně vysoké náklady na jejich přestavbu, častá

Vhodné místo pro doplnění mobiliáře

kontaminace půdy a podzemních vod a často kompliko-

IV. Mobiliář – pro kultivaci nábřeží je potřeba doplnit

vané vlastnické vztahy. Každý z těchto areálů je velké ur-

městský mobiliář od pouličního osvětlení přes lavičky po

banisticko-architektonické téma, proto se nedá zobecnit

odpadkové koše. Místy je vhodné umístit herní prvky a

postup přestavby. Přesto je třeba při navrhování dbát na

umělecká díla.

vztah města k nábřeží a prosazení nábřeží jako pobytového veřejného prostranství.

V. Krajinné zásahy, ekologické aspekty - jedním z cílů

Nepřístupné břehy

revitalizací nábřeží je výrazné zpřírodnění řeky v Jižním úseku (Komárov a níže). Toto opatření by mělo řece vrá-

III. Provoz podél nábřeží - nábřeží Svitavy má velký

tit původní podobu a plochy pro přirozený rozliv. Jde o

městotvorný potenciál v podobě zachovalé pěší přírodní

vytvoření meandrů, tůní a slepých ramen, které obnoví

linie, která je zcela nezatížená silniční dopravou. Přímo

členitost řeky, její původní délku a v neposlední řadě i bi-

podél řeky sice vedou koleje vleček k průmyslovým zá-

odiverzitu. Dále je třeba počítat se snížením a zprostup-

vodům, ovšem jsou využívány řídce I

něním jezů pro migraci živočichů.

a v tak brzkých

VI. Ostrovy a soutoky - Jde o velice specifická a výjimečná místa, která je vhodné zpřístupnit či odkrýt. Nejde jen o soutok Svratky a Svitavy, ale i o soutoky Svitavy s jejími náhony, čímž také vznikají ostrovy – např. ostrov s textilkou v Obřanech nebo Cacovický ostrov v Maloměřicích.

VIII

I VI

VI I VI VI

I I

VIII

I I

IX I

04 03 I

18 18

05 VII

VII

VII IX

podobně jako městský okruh. Zároveň je ale třeba dbát na vyvážené využití transportu a rekreace či cyklistiky a chůze. Cyklisté se po rovinném terénu pohybují mnohem rychleji, než chodci či bruslaři, proto je zapotřebí poskytnout chodcům patřičné zázemí pro bezpečnou chůzi či stacionární aktivity a navrhovat prostředí především

ALSTOM při Křenové

IX. Funkční průmysl na nábřeží - velké průmyslové areSoutok s mlýnským náhonem, Cacovický ostrov

ály strojíren, nová plynárna a výrobně - logistické areály v

VII. Železnice - v místech, kde to provoz umožní, je mož-

úseku P jsou stabilizovaným průmyslem a je proto výzvou

né železnici použít jako atraktivní prvek. Ten může mít

ztvárnit nábřeží tak, aby z tohoto faktu vytěžila maximum

podobu přírodních záhonů, stezek, pohyblivých laviček či

při daných prostorových omezeních.

pro ně. Tato témata jako náměty k dalšímu zpracování a navržené zásahy společně se stanovenými rozvojovými předpoklady představují program pro revitalizaci Svitavy a přivedení nábřeží do života obyvatel města, které

drezín, které se stanou hrací atrakcí. X. Cyklodoprava - Zajímavým tématem je cyklistická

má dvě řeky, ale žádné skutečné nábřeží.

doprava, která v posledních letech v Brně zažívá velký nárůst. Cyklostezka vedoucí po Svitavském nábřeží cyklistické dopravě ve městě značným dílem přispívá a je

VIII. Prostory pod mosty – např. pod mostem Provazníkova jsou v podstatě zastřešeným veřejným prostranstvím a jako takové je možné do nich vkládat nejrůznější nové funkce a zařízení. hojně využívána v například ranních hodinách pro cesty do práce. Společně se svrateckou cyklostezkou tak vzniká klín páteřních cyklistických tras oddělených od silniční ho provozu, který je možné využít pro transport po městě

Most Provazníkova

U V V

02 VIII

VII

Legenda Navržené zásahy: nové body zájmu Navržené zásahy: kultivace nábřeží Další náměty k zásahům rozdělené podle témat Řešené území

19 19

Zásahy pro celou Svitavu

 01 Osvětlení dálníční křižovatky Zásah spočívá v osvětlení tělesa dálnice a řeky pro zdůraznění kontrastu civilizace a přírody, pro podtržení silného genia loci.

Některá z popsaných témat předdiplomní práce řeší formou konkrétních zásahů. Důraz byl kladen na pozvednutí kvality nábřeží při zachování nízkých nákladů. Navržená opatření se věnují prostupnosti a plynulosti nábřeží, využití prostorů pod mosty vkládáním nových

Osvětlení probíhá v sekvenci ve směru toku řeky a toku dopravy. Tři ramena nájezdů se zde sbíhají do jednoho ne nepodobně soutoku řeky. Tok dopravy se zde kříží s tokem říčním a vytváří místo plné symboliky a skrytých významů a poselství o naší době čekajících na ty, kteří jsou připraveni jim naslouchat. Sekvence osvětlení

funkcí, výrazně zastoupeným tématem je zpřístupňování břehů pomocí teras a schodišť. Pozitiva lokality podtrhují zásahy spojující industriální prostředí s uměním a streetartem. Další skupina zásahů se zaměřuje na estetické ztvárnění a humanizaci technické infrastruktury, která je na nábřežích často přítomná a pohledově se uplatňuje. Poslední skupina jsou zásahy, které navrhují nové objekty jako např. rozhlednu či lávku. Mapa na předchozí straně prezentuje rozložení narvžených zásahů podél celé řeky a dělí je na dvě skupiny: zása-

Křížení toku dopravy a toku řeky a výjimečná možnost prohlédnout si dálnici zblízka. zdroj: archiv autorky - Svitavské nábřeží fáze 2: Zásahy

hy, které se zaměřují na kultivaci prostředí a podporují tak aktivity, které jsou již v území přítomny; druhou skupinou jsou zásahy, jejichž cílem je přilákat do lokality více návštěvníků vytvořením nových bodů zájmu. Vybrané návrhy přispívají kvalitě nábřeží dílčím zásahem do lokality. Téma této diplomové práce tak doplňuje soubor zásahů o podrobně řešenou lokalitu Zábrdovic, která vyžaduje rozsáhlejší zásah a komplexní přístup.

02 Lávka u Avionu Cílem zásahu je napojit Svitavu k Avionu tak, aby se obchodní centrum mohlo stát podobným výchozím bodem výletů jako Olympia na jihu. Spojení by také umožnilo lidem ze Svitavské trasy naopak zakončit výlet už v Avionu, nebo pokud budou chtít, pokračovat až k Olympii. Samotná lávka je navržena jako designově atraktivní prvek tak, aby zaujala již při příjezdu po dálnici. Sjízdná je i na kole, bruslích či vozíčku díky rampám, pro které je dostatek prostoru. Je umístěna přibližně ve středové ose areálu Avionu tak, aby mohla proniknout mezi koruny stávajícího stromořadí na protější straně dálnice. Tak vznikne velmi atraktivní procházka korunami stromů. Lávka je zakončena schodišťovou věží, která je napojena na lanové centrum a další atrakce.

zdroj: archiv autorky - Svitavské nábřeží fáze 2: Zásahy

20 20

03 Konec železnice u Intersparu na Tkalcovské

 06 Kontinuální cyklostezka Hlavní myšlenkou je podpoření cyklistiky podél Svitavy a tím i v celém městě doplněním chybějících úseků zpevněné cyklostezky. Zároveň je navržena paralelní pěší linie na druhém břehu, která poskytuje přírodnější alternativu s měkčím povrchem vhodným pro běžce.

autor: Linda Pišová - Svitavské nábřeží fáze 2: Zásahy

04 „Galerie“ u Cejlu

autor: Linda Pišová - Svitavské nábřeží fáze 2: Zásahy

05 Kontakt s vodou Zásahy č.03-05 jsou navrhované v území vybraném jako téma této diplomové práce. Z hlediska strategie, která bude popsána v pozdějších kapitolách (viz str. 57), je možné tyto zásahy řadit jako nízkonákladová dočasná opatření a iniciativu obyvatel do vrstvy IMAGE, která představuje

soubor

opatření, která mají za úkol lokalitu propagovat a pomoci formovat její obraz v povědomí společnosti. zdroj: archiv autorky - Svitavské nábřeží fáze 2: Zásahy pěšiny stávající navrhované cyklostezky stávající autor: Lenka Gulačová - Svitavské nábřeží fáze 2: Zásahy

navrhované

21 21

Výběr lokality k řešení Stručně představená předdiplomní práce se věnovala především drobným zásahům a kultivacím prostoru nábřeží.

Intenzita využití nábřeží podle počtu návštěvníků (odhad z terénních průzkumů/ idea cílového stavu)

Všechny tyto zásahy těží z přítomnosti lidí, kteří v současnosti nábřeží využívají navzdory jeho špatnému a neudr-

žovanému stavu. Pro další řešení zůstaly všechny velké rozvojové či přestavbové plochy popsané v rozvojových předpokladech. Některá místa, která trpí nedostatkem aktivit rovněž potřebují vytvořit zcela novou identitu.

Tématem diplomové práce je nábřeží v Zábrdovicích od Zábrdovického mostu po park před supermarketem Interspar a související nábřeží podél plynárny. Vzhledem ke kontextu celé Svitavy je tato lokalita na rozmezí úseku Brownfieldů a úseku Průmyslu, čili na pomezí městského a periferního. Je to právě zde, kde se nejvýrazněji projevuje, jak svitavské nábřeží ve městě selhává. Řeka zde protéká během své

cesty městem nejrušnější lokalitou, přitom počet návštěvníků nábřeží je minimální a z těch málo aktivit, které se zde odehrávají, jsou mnohé problematické až na hranici ilegality. Cílem práce proto je tento stav zvrátit, vytvořit povědomí o lokalitě, dát jí identitu, přilákat tak návštěvníky a v důsledku toho nastartovat rozvoj celé lokality a vytvořit vizi výsledné podoby prostřednictvím urbanistického návrhu. Zábrdovice v těchto místech, kolem ulice Cejl, jsou čtvrtí ve špatném stavu, trpí na nedostatek údržby, pozemky nejsou lukrativní a existují zde i sociálně-etnické problémy. Přitom přítomnost řeky obvykle zvyšuje ceny pozemků.

K tomu je ovšem potřeba pracovat nejdříve se samotnou řekou a z řeky s identitou stoky vytvořit řeku se skutečným silným nábřežím. Svitava je zde určená k vytvoření rušného, živoucího městského nábřeží – tento úsek Svitavy bude nejvíce městský a přitom bude moci sloužit jako výchozí bod pro související úseky nábřeží.

J Legenda: Intenzita využití nábřeží stávající stav po provedených změnách po provedených změnách (řešené území)

22 22

Kontext souvisejících diplomních projektů

Linda Pišová - Obřany, Maloměřice kvalita stávajícího prostředí město

nábřeží

nákladnost navrhovaných opatření

cíl návrhu

podpora stávajících aktivit

Lenka Gulačová - Maloměřice, Husovice kvalita stávajícího prostředí město

nábřeží

nákladnost navrhovaných opatření

cíl návrhu

podpora stávajících aktivit vnášení nových aktivit

Zdeňka Sedláková - Zábrdovice kvalita stávajícího prostředí město

nábřeží

nákladnost navrhovaných opatření

cíl návrhu

vnášení nových aktivit

23 23

Analýzy

Teorie Svitava v brně Analýzy návrh

Širší vztahy

Stará osada, foto Kirk / Wikimedia Commons

Tomkovo náměstí, foto Kirk / Wikimedia Commons

ALSTOM Olomoucká, foto Dezidor

Divadlo Radost, Oldřich Prokeš a AAA studio Brno foto internet

Šmeral, Křenová

Divadlo Radost, Oldřich Prokeš a AAA studio Brno foto internet

ČAFC Židenice - fotbalové hřiště, foto PhotoGuide.cz

Zbrojovka z Lazaretní, foto Kirk / Wikimedia Commons

Kreativní centrum, bývalá káznice foto www.kreativnibrno.cz/

Dětská nemocnice Černopolní foto Martin Strachoň / Wikimedia Commons

A PLUS: Jihomoravská plynárenská, foto A PLUS

Muzeum romské kultury, foto Jana Šustová Vojenská nemocnice, foto Kirk / Wikimedia Commons

Schreberovy zahrádky, foto Beren / Wikimedia Commons

26 26

Teplárny Brno - provoz Špitálka, foto Jis (encyklopedie.brna.cz)

Bývalý Zetor Husovice

Vila Tugendhat, foto Mr Hyde / Wikimedia Commons

Tomkovo náměstí

níko

az rov

náměstí Republiky

Mendelova univerzita

Zetor

tra

Velký městs

Vozovna Husovice

Schreberovy zahrádky

ký okruh

ká

s Če

b ře

r ,P

Vila Tugendhat

Zbrojovka

rha

Nádraží Židenice

v uto

Dětská nemocnice é

Vojenská nemocnice

la Mi

k orá

Stará osada

koupaliště

Bubeníčkova Muzeum romské kultury

ČAFC Židenice

Káznice

Divadlo Radost

Cejl

Teplárna

ALSTOM Šmeral

tra ť

eň Víd , lav ec ř B

Plynárny

Křenová Olo

mou

cká

Hlavní nádraží

tsk

lk Ve Galerie Vaňkovka

s mě

k ýo

100

200

300

400m

Představení lokality Zábrdovice

Typologie nábřeží

Vybraná lokalita se nachází ve čvtri a katastrálním úze-

V předdiplomím projektu je zpracována typologie svitav-

mí Zábrdovice, která přímo navazuje na historické jádro

ských nábřeží podle převládajícího charakteru. Nábřeží

města. Čtvrť se nachází na předělu tří městských částí Br-

v lokalitě jsou výrazně znehodnocena orientaí průmyslo-

no-střed, Brno-Židenice a Brno-sever.

vých celků, které mají vstupy z Cejlu a k nábřeží se otáčejí

Čtvrť má dlouhou historii, jako předměstí Brna existuje

zadním okrajem se zdmi.

nejméně od 13. století.

V lokalitě je i hodnotné nábřeží v ulici Pastrnkova s cha-

Její dnešní podoba je ovšem výsledkem období industri-

rakterem městských řadových rodinných domů.

alizace, kdy se zde usazovaly průmyslové areály a s nimi nerozlučně svázáná obydlí dělníků. Vznikla tak smíšená zástavba s vysokou hustotou charakterizovaná velkými uzavřenými areály s velkým počtem živelně rostlých užitkových budov ve špatném technickém stavu či dvou- a vícepodlažními městskými domy se zastavěnými vnitrobloky. Z údajů ČSÚ z roku 2011 lze zjistit, že v katastrálním Cejl, okraj řešené lokality je po pravé straně

území Zábrdovice bylo 5 966 bytů. Pokud budeme brát průměrnou velikost domácnosti 2,1 osoby, pak by hustota zalidnění čtvrti byla přes 7 000 obyv./km². Pro srovnání

Nepřístupný břeh podél průmyslu

průměrná hustota zalidnění Amsterdamu je kolem 3 300 obyv./km² a Brna 1 759 obyv./km². Kvůli dělení Zábrdovic do tří městských částí jsou tyto údaje nejbližším možným odhadem, i když nepravděpodobným. Ovšem nasvědčují alespoň řádově tomu, že čtvrť je velice hustě osídlená, s tím také souvisí skladaba obyvatelstva; bydlí zde slabší sociální vrstvy a příslušníci etnických menšin. I přes vysokou hustotu zastavění nemá čtvrť žádné centrum hospodářského a společenského života, většina aktivit se soustřeďuje na hlavní ose, kterou je ulice Cejl s mnoha obchody v parteru. Cejl, pohled k řešené lokalitě

Pešina podél zdi / plotu průmyslu

Zábrdovice Počet bytů Počet obyvatel (2 / byt) Katastrální výměra Hustota

Brno-sever Počet obyvatel 47 643 Katastrální výměra 12,24 km² Hustota 3 892 obyv./km²

5966 max.12 000 1,64 km² až 7500 obyv./km²

c.z.202

c.pp.1_E

c.pp.1_CH

c.pp.1_DB

c.pp.1_BB

c.pp.1_BH

c.pp.1_BJ

c.pp.1_FD

c.pp.1_DH

c.pp.1_EG

c.pp.1_EE

c.pp.1_GC

c.pp.1_FA

c.pp.1_BF

c.pp.1_EH

c.pp.1_J

c.pp.1_DA

c.pp.1_AG

c.z.124

c.pp.1_BC

c.pp.1_EA

c.pp.1_AK

c.pp.1_DG

c.pp.1_FH

c.pp.1_CA

c.pp.1_HA

c.pp.1_CK c.pp.1_AF

c.pp.1_DD

c.pp.1_DJ

c.z.387

c.pp.1_B

c.z.86

c.pp.1_DK

c.pp.1_CB

c.pp.1_BD

c.pp.1_BL

Řešené úemí Výměra

c.pp.1_GB

c.z.172

c.pp.1_GF

c.pp.1_BA

c.pp.1_FE c.z.135

c.pp.498_A

c.pp.190_A

17,15 ha=0,172km²

c.pp.1_EB

c.pp.1_ED

c.pp.498_B

c.pp.190_J

c.pp.190_H

c.pp.190_G

c.pp.190_F

c.pp.190_E

c.pp.190_D

c.pp.190_C c.pp.190_B

c.pp.1_HK

c.z.148

c.pp.685_J

c.pp.1_GG

c.pp.456_B

c.pp.685_AA

c.pp.685_AC

c.pp.685_AB

c.pp.1_GE

c.pp.685_AK

c.pp.1_DE

c.pp.685_G

c.pp.685_C

c.pp.63_D

c.pp.835_A

c.pp.685_F

c.pp.685_B

c.pp.1_CE

c.pp.68_A

c.pp.63_E c.pp.685_D

c.pp.1_GH

c.pp.836_A

c.pp.685_A

999

c.pp.217_B

c.z.396

c.pp.399_E

c.pp.399_D

c.pp.399_C

c.pp.399_B

c.z.7

c.pp.399_A

c.z.48

c.z.314

c.pp.1_H c.z.56

c.z.63 c.pp.399_AB

c.pp.399_F c.z.46

c.pp.399_AA

c.pp.399_G

c.pp.399_H c.pp.399_AK

c.z.16

c.z.58

c.pp.399_J

c.pp.1_G

c.z.274

c.pp.685_E

c.pp.1_HB

c.pp.1_CG

c.pp.1_CC

c.z.441

c.pp.1_GJ

c.pp.1_HC

999

c.pp.1_FC

c.pp.830_D

c.z.127

c.z.90 c.pp.1_DF

c.pp.1_FK

c.pp.1_CF

c.pp.274_A

c.z.153

c.z.92

c.z.364

c.pp.830_C c.d.6

999

c.pp.540_A c.pp.301_C

c.pp.274_B c.z.71

c.pp.1_CJ

c.pp.1_FG

c.pp.1_GD c.pp.1_GA

c.pp.830_B

c.z.185

c.pp.274_C c.z.159

c.pp.845_A

c.pp.301_B

c.pp.770_A

c.pp.830_A

c.pp.446_A

c.z.190

c.pp.845_B c.pp.1_BK c.pp.445_A

c.z.194

c.pp.301_A c.pp.444_A

c.z.325 c.z.351 c.z.268

c.pp.842_A c.z.436

c.pp.1_AD

c.z.188

c.z.221 c.pp.1_FJ

c.pp.713_B

c.z.229

c.pp.768_B

c.pp.1_AH c.pp.713_A

c.pp.842_B

c.z.103

c.pp.1_BE

c.pp.178_AD

c.pp.242_B

c.pp.178_D

c.z.175

c.pp.178_G

c.pp.1_AC

c.pp.178_AL

c.pp.178_AA

c.z.55

c.pp.1_HD

c.pp.178_J

c.pp.178_AK

c.z.156

c.z.303

c.pp.433_A

c.z.247

c.pp.1_FB c.pp.51_A

c.pp.779_F

c.pp.242_A

c.pp.779_E c.pp.245_A

c.pp.1_EJ c.pp.427_H c.pp.50_A

c.pp.9_A

c.pp.779_A

c.z.140

c.z.155

c.pp.178_A

c.pp.53_G c.z.258 c.pp.842_D

c.z.292

c.z.296

c.z.137

c.pp.53_F

c.z.243 c.pp.804_A

c.pp.1_FF c.z.94 c.pp.779_B c.z.70

c.pp.53_E

c.z.75 c.pp.422_E

c.z.50 c.z.38

c.z.343 c.pp.842_E

999 c.pp.411_D

c.z.39 c.z.59

c.z.150

c.z.73 c.z.57

c.z.401

c.z.400

c.z.72

c.pp.427_F

c.pp.425_B

c.pp.413_C c.pp.62_A c.pp.53_B

c.pp.411_C

c.pp.842_F c.pp.779_C c.pp.1_EK

c.pp.402_C c.z.160 c.pp.53_C

c.z.145 c.pp.53_D

c.pp.413_B

c.z.120 c.pp.421_B

c.pp.425_A c.pp.518_A

c.pp.420_C c.pp.424_B

c.z.77 c.pp.423_B

c.z.79 c.z.261 c.z.381

c.pp.47_B

c.pp.402_B

c.pp.427_B

c.z.83 c.pp.411_B

c.z.80

c.pp.47_C

c.pp.427_E c.pp.47_I

c.pp.422_C

c.pp.400_A

c.z.61

c.z.78

c.z.350

c.pp.54_A

c.pp.423_A c.pp.427_D

c.pp.402_A

c.z.165

c.pp.424_A

c.z.69

999

c.pp.417_A

c.pp.385_B

c.pp.47_G

c.z.106 c.z.85

c.z.388 c.pp.47_H

c.pp.413_A c.pp.53_A

c.pp.391_B

c.pp.47_F

c.z.81 c.z.205

999

c.z.82

c.pp.426_C c.pp.420_B

c.pp.411_A

c.pp.1_CD

c.z.65

c.pp.23_AJ

c.pp.421_A

c.pp.1_EC

999 c.z.394

c.pp.420_A c.pp.23_C

c.z.438

c.pp.23_AH

c.z.68

c.z.353 999

c.pp.391_A

c.pp.1_DC

c.pp.422_A

999

c.pp.23_D

c.pp.1_AJ c.pp.23_AG

c.z.54

c.pp.787_A

c.pp.1_GK

c.pp.23_E

c.pp.23_AF

c.z.42

c.pp.389_A c.pp.427_A

c.z.357

c.z.360

c.pp.57_B c.pp.1_F

c.pp.23_F

c.z.288

c.pp.23_AE

c.z.62

c.pp.23_G

c.pp.1_AA

999

c.pp.375_D c.pp.1_AB c.z.51

c.pp.23_AD c.pp.377_A

c.z.49 c.pp.23_AC 999

999 c.z.348

c.z.31 c.pp.23_AB

c.z.117 c.pp.375_A c.z.60 c.pp.375_C

c.pp.23_H

c.pp.23_AA

c.pp.23_J

999 c.z.44

c.pp.23_AK

c.z.30

c.pp.25_A

c.z.47

c.z.108

c.z.40 c.pp.158_F

c.z.34 c.z.158

c.z.26

c.pp.801_B

c.z.76

c.z.376

c.z.402

c.z.193

c.z.372

c.pp.388_E c.d.2

c.pp.347_AA c.pp.347_AB

c.z.167 c.pp.347_AC c.z.301

c.pp.347_AD c.pp.353_A

c.pp.353_B

c.pp.347_AE c.pp.347_AF c.pp.347_AG

c.pp.158_E

c.pp.401_A

c.z.316

c.pp.410_B

c.pp.378_A

c.pp.401_B

c.pp.376_B

c.pp.388_D

c.pp.401_C c.pp.410_C

c.pp.347_A

c.z.334

c.pp.407_A c.pp.416_A

c.pp.347_B

c.pp.401_D c.pp.347_C

999 c.pp.378_B

c.pp.347_D

c.pp.109_A

c.pp.801_C

c.pp.347_E

c.pp.801_A c.pp.347_F c.pp.401_E

c.z.275

c.pp.347_G c.pp.347_H

c.pp.109_B

999

c.pp.347_J c.pp.347_AK

c.pp.401_F

c.z.249

c.pp.414_A

c.pp.109_C c.pp.412_B

c.z.10 c.pp.401_G

999

c.pp.378_C

c.pp.374_A

c.pp.44_B

Městská rodinná zástavba

c.pp.405_A c.pp.401_H

c.pp.297_A

c.pp.57_D

c.pp.299_B

c.pp.158_D

c.pp.745_B

c.pp.44_A

999 c.pp.29_J c.z.347

c.pp.312_A c.z.253 c.pp.109_E

c.z.276 c.pp.376_A

c.pp.109_D c.pp.109_F

c.pp.299_A

c.pp.374_C

c.pp.57_G

c.pp.44_C

c.pp.57_H

999 c.pp.745_A

c.pp.373_A

c.z.254

c.pp.110_A

c.pp.158_A

c.z.230

c.z.278

c.z.311 c.pp.374_B

c.z.298

c.z.413

c.pp.310_A 999

c.d.4 c.z.437

c.pp.19_A

c.pp.29_AK

c.pp.801_AB

c.pp.57_J

c.z.236

c.pp.117_A

c.pp.29_B

c.pp.801_D

c.z.389

c.pp.30_A c.z.105

c.pp.43_A

c.z.100

c.z.234

c.pp.57_F c.pp.358_B

c.z.32 c.z.37

c.pp.269_A

c.z.43

c.pp.358_A

c.z.209

c.z.67

c.z.224 c.z.11 c.z.380

999 c.z.189 c.pp.158_B c.z.283

c.z.98 c.pp.801_F

c.z.289

c.z.252

c.pp.782_B

c.pp.346_A

c.z.151

c.z.33

c.pp.856_A

c.z.36 c.z.28

c.z.179

c.pp.346_B

c.z.52

c.pp.55_C

c.z.29 c.z.45

c.pp.801_E

c.z.393

c.pp.856_B

c.pp.42_E

c.pp.55_D

c.pp.158_C

c.pp.4_F

c.pp.4_E

c.pp.55_A

c.pp.29_H c.pp.29_G c.pp.4_A

c.pp.29_E

c.pp.208_H

c.pp.29_D 999

c.pp.19_B

c.pp.208_G c.z.368 c.z.173

c.pp.31_B c.pp.31_C

c.z.313

c.pp.31_D

c.pp.2_AA

c.pp.292_D

c.pp.31_A c.d.5

c.z.379

c.pp.56_C c.pp.42_C c.pp.827_B

c.pp.2_AK c.pp.329_A

999 999

c.pp.56_A

c.z.197 c.pp.56_B

c.pp.2_J

c.z.161

c.pp.306_B

c.pp.2_H c.pp.116_B

c.z.263

c.pp.2_G

c.z.273

c.pp.208_F

c.pp.329_B c.z.107 c.z.407

c.pp.2_F c.pp.19_C

c.pp.83_B

c.d.3 c.z.255

c.pp.2_E

c.pp.827_A

c.pp.42_B

c.z.384 c.pp.306_A c.pp.307_A

c.z.181 c.pp.42_A

c.pp.2_D c.pp.223_C

c.pp.59_B

c.pp.118_A

c.z.178

c.z.430

c.pp.2_C

c.z.112

c.z.324

c.z.386 c.pp.306_D c.pp.88_A c.z.219

c.pp.58_E

c.pp.2_B

c.pp.17_A

c.pp.2_A c.z.272

c.pp.59_A c.z.403 c.pp.859_C

c.pp.58_D

c.pp.228_H

c.z.382

c.pp.58_A c.pp.58_F

c.pp.87_C

c.pp.218_F

c.pp.236_C

c.pp.120_A

c.pp.815_A 999

c.z.432

c.pp.306_E

c.pp.88_B c.pp.211_C

999

c.pp.19_D

999

c.z.309

c.z.398 c.pp.19_E

c.pp.215_G

c.pp.208_D

c.z.250

c.z.191 999 c.pp.58_G

c.pp.231_C

c.pp.17_E

c.pp.58_C

c.z.395

c.pp.218_E

c.pp.17_B c.pp.16_A

c.z.378

c.pp.16_B

c.z.415

c.pp.859_A

999

c.pp.859_B

c.pp.58_B

c.pp.228_G

c.pp.32_D

c.z.64

c.pp.228_F

c.pp.128_B c.pp.92_A

c.z.88

c.pp.223_B

c.pp.250_A

c.z.279 c.pp.40_H

c.pp.863_A c.pp.218_D

c.pp.211_D 999

c.pp.236_B

c.pp.122_A c.pp.233_E

c.z.321

c.pp.87_B

c.pp.17_C

c.pp.128_A c.pp.246_A

999 c.pp.19_F c.pp.98_A

c.pp.87_A

c.z.332

c.pp.228_E

c.z.346 c.pp.215_E

c.pp.122_B

c.z.409 c.pp.17_D

999

c.z.223

c.pp.131_A

999 c.pp.225_D

c.pp.123_A

c.pp.225_C

c.z.312

c.z.374

c.z.284 c.pp.231_B

c.pp.208_J

c.pp.133_A

999 c.pp.228_D

c.pp.32_A

c.pp.32_B

c.z.200

c.pp.225_B

c.z.152

c.pp.133_C

c.z.95

c.pp.228_C c.pp.215_D c.pp.814_AC c.pp.814_AA c.pp.135_D

c.pp.814_AB

c.z.326 c.z.322

c.pp.211_B

c.pp.125_A c.z.91

999 c.z.328 c.pp.228_B c.z.269

c.pp.133_B c.pp.223_A

c.z.335

c.pp.208_AB c.pp.135_C

c.pp.814_AK

c.pp.208_AA

c.pp.228_A

c.pp.135_A

c.pp.155_A

c.z.15

c.pp.212_A

999 c.z.327

c.pp.231_A c.pp.220_B c.z.25 c.z.349

c.pp.545_A

c.pp.814_A

c.pp.135_B

c.pp.156_A

c.pp.749_A

c.z.24

c.pp.155_C c.z.361

c.z.305

c.pp.814_B

c.pp.200_G

c.pp.156_B

c.pp.749_B

c.pp.225_A

c.pp.545_C

c.pp.639_B 999 c.pp.208_AK c.pp.200_H

c.pp.545_B c.pp.814_C

c.pp.215_A

c.pp.814_H 999 c.pp.103_A

c.pp.814_J

c.pp.129_A c.z.363

c.pp.220_A

c.pp.639_A c.pp.814_F c.pp.266_A

c.pp.746_A

c.z.369 c.z.356

999

c.pp.208_AC c.pp.130_A

c.pp.251_A

c.z.6 c.pp.105_A

c.pp.200_F

c.pp.542_D

c.pp.746_B c.pp.200_J c.z.290

c.pp.208_AE c.pp.826_B

c.z.121 c.pp.208_A c.pp.200_AK

999

c.pp.193_B c.pp.211_A

c.pp.200_K

c.pp.834_A

c.pp.814_E

999

c.pp.542_E

999

c.pp.200_E

c.pp.200_D c.pp.239_A c.z.104 c.pp.742_B

999

c.pp.200_B c.pp.644_B

c.pp.542_B c.pp.542_A c.pp.542_F

c.pp.542_C

999

c.z.293

c.pp.644_A

c.pp.472_A

c.z.417

c.pp.541_A

c.pp.814_G

c.pp.234_C c.pp.239_B c.pp.536_A 999

c.z.318 c.pp.538_A

999

c.z.337

c.pp.200_A

999 c.z.342

c.z.319 c.pp.200_C c.pp.532_A

c.z.192

c.z.338 c.z.371 c.pp.529_C

c.pp.775_A

c.pp.855_A

c.z.271

c.pp.230_A 999 c.pp.230_B

c.z.287

c.pp.234_A c.pp.193_A

c.pp.855_B 999

999 c.z.281

999

c.pp.237_A

c.pp.234_E c.z.166

c.pp.734_A

c.z.425

c.pp.855_C c.z.315 c.d.1 c.z.96

c.z.113

c.pp.60_B

c.pp.855_E

c.z.129

c.pp.234_B 999 c.pp.451_B

c.z.119

c.z.133

999 c.pp.467_A

c.pp.229_A

999

c.pp.193_C c.pp.469_C

999

c.z.370

c.pp.60_A

c.pp.224_A c.z.385 c.pp.451_A

c.z.256 c.pp.855_D

999 999 c.pp.453_A

999

c.pp.36_A

c.pp.529_A

c.z.365 c.z.362

c.pp.513_C

c.pp.219_A c.z.295 c.pp.467_B c.pp.595_A c.pp.523_A

c.pp.509_C

c.pp.36_B

c.pp.210_A c.pp.37_A c.pp.207_A

c.pp.522_A

c.pp.36_C

999

c.pp.521_A c.pp.203_A 999 c.pp.515_A c.pp.828_A 999 c.pp.199_A c.pp.455_A

c.pp.597_A c.pp.36_D c.pp.513_B c.z.5

c.pp.207_B c.pp.219_B c.pp.509_B

999

c.z.286

c.pp.36_E

c.pp.828_B

999 c.pp.712_A

c.pp.37_B

c.pp.823_C

c.z.180

c.pp.219_C

999

c.pp.254_B

999 c.z.109

c.pp.254_A

c.z.375

999

c.pp.36_F

c.z.355

c.z.390 c.z.118

c.pp.511_A

c.pp.513_A c.pp.712_C

c.pp.78_A

c.pp.712_B

c.pp.492_H c.z.259

c.pp.823_B

c.pp.495_A

c.pp.653_A

c.z.339 c.z.341

c.pp.822_A c.pp.712_D

c.pp.36_AA

c.z.416

c.pp.36_G

c.pp.500_C c.pp.661_D c.pp.661_C c.pp.157_A c.pp.36_J c.pp.492_G

c.pp.500_B 999 999

c.pp.492_F

c.z.330 c.z.333

c.pp.492_E

c.pp.661_B c.pp.661_A

999 c.pp.492_D c.pp.663_B

c.z.294

c.pp.492_C

999

c.pp.663_A c.pp.728_A

c.pp.482_A

c.pp.94_F

c.pp.665_B

c.pp.667_A c.pp.500_H

c.pp.665_A

c.pp.669_A

c.pp.94_E

c.pp.492_B c.pp.670_B

c.pp.847_A

c.z.228

c.pp.157_E

c.pp.705_A

c.pp.741_A

c.z.323

c.z.260

c.pp.94_D

c.pp.494_A

c.z.262 c.pp.157_C

c.z.22 c.pp.658_A c.z.359 c.pp.492_A

c.z.27 c.pp.157_G

c.pp.139_B

c.z.336 c.z.405

999

c.z.23

c.pp.139_A

c.pp.660_A

c.pp.662_A

c.z.18

c.pp.737_A

c.z.245 c.pp.524_A

c.pp.503_A

c.pp.139_D

c.z.20

c.pp.502_A

c.pp.488_A

c.pp.660_B

c.pp.479_B

c.pp.606_A

c.pp.662_B

c.pp.504_A c.pp.664_A c.pp.666_A c.pp.524_D c.pp.157_H

c.pp.723_A

c.pp.94_C

c.pp.849_E

c.pp.666_B

c.pp.668_A

c.z.8

c.pp.157_D

999

c.pp.94_B c.pp.477_A

c.pp.502_B

c.pp.94_G c.pp.858_B

c.pp.546_A

c.pp.505_A

c.pp.733_A

c.pp.140_A c.pp.747_A c.pp.157_AK

c.pp.524_B

c.pp.497_A

c.pp.157_J

c.pp.503_E c.z.340 c.pp.479_A

c.pp.733_B

c.z.157

c.z.282

c.pp.141_A c.pp.502_C

c.pp.552_A

c.pp.481_A

c.pp.731_A c.pp.554_A

c.z.392

c.pp.731_B c.z.220 c.z.53

c.pp.731_C

999

c.pp.674_A

c.pp.94_A

c.pp.729_A

c.pp.275_A

c.z.149

c.pp.556_A

c.z.264

c.pp.505_B

c.pp.141_B

c.pp.558_B

c.z.235

c.z.1 c.z.203

c.pp.558_A

c.pp.560_B c.pp.157_AA c.z.242 c.pp.524_E

c.pp.487_A

c.pp.275_B

c.z.171

c.pp.157_AB c.pp.157_AC

c.pp.560_A c.pp.555_A

c.pp.505_C

c.pp.567_B c.z.246

c.z.238

c.pp.504_B c.pp.524_C c.pp.61_A

c.z.204

c.z.226 c.pp.567_A c.pp.505_D

c.pp.503_D

c.pp.487_C

c.pp.614_A

c.pp.502_F c.pp.487_B

c.z.198 999

c.z.411 c.z.213 c.z.251

c.pp.569_A

c.z.233

c.z.199

c.pp.502_E c.pp.619_B

c.z.131 c.pp.825_AG

c.z.206

c.pp.505_E c.pp.825_AE

c.z.232

c.pp.825_AF

c.pp.566_A c.pp.485_B

c.pp.89_A

c.pp.825_AH

c.z.66

c.z.217

c.z.74

c.pp.568_A

c.z.87

c.z.35 c.pp.504_C

c.pp.568_C

c.pp.547_A

c.pp.505_F c.pp.825_AD 999

999

c.z.210

c.z.177

c.pp.485_A

c.pp.618_A c.z.304

c.pp.620_A c.z.237

c.pp.487_D c.pp.502_G

c.pp.573_A

c.z.147

c.pp.619_A

c.z.211

c.pp.825_AJ

c.pp.480_A c.pp.825_AC c.pp.499_E

c.pp.497_B

c.z.302

c.z.201 c.pp.581_A

999

c.pp.485_C

c.z.397

c.z.317

c.pp.825_BC

c.z.240 c.z.168 c.pp.502_H c.z.212 c.z.144

c.z.420

c.pp.499_D

c.pp.825_AA

c.pp.825_BD

c.z.216

c.pp.487_E c.pp.480_B c.z.257 c.pp.580_A c.pp.585_A c.pp.485_E

c.pp.825_BK

c.pp.497_C

c.pp.825_AK

c.z.285

c.pp.586_A

c.pp.487_F

c.pp.586_B

c.z.310

c.z.146

c.pp.528_E

c.pp.825_J c.pp.480_C

c.z.427

c.z.222

c.pp.676_E c.pp.676_D c.pp.676_C c.pp.676_B

c.pp.676_A

c.z.329

c.pp.825_BB

c.pp.586_D

c.pp.825_BF

c.z.270 c.pp.587_A

c.pp.485_D

c.pp.528_D

c.pp.528_C

c.pp.462_A

c.pp.825_BE

c.pp.837_D

c.z.426

c.pp.825_BG c.pp.528_B

c.pp.487_G

c.pp.480_D

c.z.154 c.pp.825_G c.z.214 c.pp.825_BH c.pp.825_BA c.pp.825_CK

c.pp.825_F c.pp.528_A

c.pp.799_AG

c.pp.825_BJ

c.z.231

c.pp.485_G

c.z.297

c.pp.90_A

c.pp.825_D

c.pp.825_E

c.z.408

c.z.299 c.pp.799_B

c.pp.837_C

c.pp.825_CF

c.z.19

c.pp.799_AF c.z.13

c.pp.799_A

c.pp.837_E

c.z.14 c.pp.825_CA

c.pp.480_E

c.z.17 c.pp.623_A c.pp.624_A c.z.12

c.pp.480_G

c.z.227 c.pp.90_C c.z.21 c.z.111 c.pp.161_B c.z.207 c.z.241

c.pp.90_E

c.pp.90_B

c.pp.622_A c.pp.825_CE

c.z.218

c.z.410

c.pp.799_AE

c.pp.161_A

c.pp.825_CB

c.pp.799_AC c.pp.484_A c.z.215 c.pp.825_CC

c.pp.837_H

c.pp.480_F

c.z.266 c.pp.799_C

c.pp.825_EB c.z.428 c.pp.163_E c.pp.163_D

c.pp.485_H

c.z.354

c.z.123

c.z.366

c.pp.837_F

c.pp.90_F

c.z.435

c.pp.163_C

c.z.404

c.pp.825_CD

Brno-střed Počet obyvatel 64 316 Katastrální výměra 15 km² Hustota 4 287 obyv./km²

c.pp.90_AC

c.z.373

c.pp.825_CH

c.pp.480_H

c.z.110

c.pp.825_CJ

c.pp.163_B

c.z.418

c.z.345

c.pp.90_G c.pp.799_E

c.pp.163_A

c.pp.825_DK c.pp.90_J

c.pp.90_AD

c.pp.90_H c.pp.825_DA

c.pp.165_A

c.pp.90_AE

c.pp.825_DB c.z.239 c.z.344

c.pp.480_J

c.pp.824_A

c.z.267 c.pp.480_AB c.pp.825_DF

c.z.307

c.pp.799_F

c.pp.799_AA c.z.114

999

c.pp.799_G

c.z.331

c.pp.837_B

c.pp.480_AC

c.z.101 c.z.367

c.z.277

c.pp.480_AD

c.pp.799_AK

c.z.143 c.pp.825_DD c.pp.485_J

999

c.pp.825_DC

c.pp.837_A

c.pp.825_EA

c.pp.799_J

c.z.421

c.z.300

c.pp.276_A

c.pp.824_B

c.pp.480_AE

c.pp.485_AK

c.pp.276_B

c.pp.485_AA

c.pp.862_C

Brno-Židenice Počet obyvatel 22 000 Katastrální výměra 5,05 km² Hustota 4 356 obyv./km²

c.pp.837_G

c.z.162

c.pp.825_EK

c.pp.480_AF

c.pp.173_B

c.pp.173_A

c.pp.825_DH

c.pp.825_DG

c.z.93

c.pp.862_A

c.pp.862_B

c.pp.485_AB

c.pp.277_A

c.pp.829_A

c.pp.829_B

c.pp.180_A

c.z.128

c.pp.485_AC

c.z.440

c.pp.280_A

c.pp.257_A

c.z.139

Krajinný charakter na jižním okraji

c.z.186

Typologie přířazená nábřeží odpovídá vyznačeným barvám

28 28

Zbrojovka

01 Fara

02 04

Nanebevzetí Panny Marie

Mitop

Vojenská nemocnice

06 03 Hlubna 07 08

Bytový dům Moravan 09 11

Zachovalý blok Vlněny

12 13

Hyperarket Interspar

ZŠ Tyršova 15

17 18

20 19

21 16 22

25 Plynárny

lez

Že

í tr

n nič

Č ť>

řeb

T ká

, vá

Pra

100m

04 30 30

18 23

19 24

25 16

27 31 31

Analýzy lokality

Historický vývoj lokality První písemné zmínky o vsi na místě nynějších Zábrdovic jsou z roku 1237, čili přibližně v době založení kláštera premonstrátů, se kterým byla ves úzce spojena. V době před nástupem projevů urbanizace šlo o předměstí Brna, které bylo vymezené hradbami v trase dnešního vnitřního městského okruhu (Husova, Koliště). Zemědělský charakter vsi s drobnou parcelací, po staletí neměnný, změnila industrializace k nepoznání. Tento proces v Brně začal časně, jen s několikaletým zpožděním oproti kolébce industrializace ve Velké Británii. Továrna Vlněna (první soukromá továrna na sukno) byla vybudována na Cejlu již v roce 1780, tu následovaly další továrny shromažďující se podél řeky, a tak se stala ze Zábrdovic tovární čtvrť. Zemědělské statky tak ustupovaly továrnám a nájemním Předindustriální Brno, klášter s kostelem v Zábrdovicích v pozadí, 1690, zdroj internet

domům na širokých parcelách pro ubytování vzrůstajícího počtu dělníků, kteří v té době stále ještě docházeli do práce pěšky, proto jejich obydlí musela být umístěna v docházkové vzdálenosti od továren. Během první poloviny 19. století byly postupně snášeny hradby, a tak v roce 1850 již byly Zábrdovice připojeny k Velkému Brnu. V tomto roce byla také zregulována Svitava, která do té doby protékala Zábrdovicemi v přírodní podobě řeky meandrující v údolní nivě. Tím byla vymezena urbanistická struktura, která se od té doby jen zahušťovala. Část Vlněny na místě dnešního hypermarketu Interspar byla postavena v 80. letech 19. století, jediný dochovaný blok na Cejlu je nyní památkově chráněn. Mitop, tehdejší Brněnská továrna na plsť, byla vybudována před rokem 1890, ovšem brzy vyhořela a byla přestavěna podle projektu stuttgartského architekta Philippa J. Manze, s cha-

Svitava, pohled k Mitopu, kolem 1900, zdroj internet

rakteristickou věží vodojemu. Pro tyto svoje historické hodnoty je areál dnes doporučen k památkové ochraně. V druhé polovině 19. století byly vybudovány železniční tratě a vlečky do továren, které dodnes tvoří výraznou bariéru v území, i když například trať Tišnovka vedoucí po pravém břehu na sever (viz mapa 1919) již byla zrušena. S nárůstem hustoty obyvatel a v reakci na špatné hygienické podmínky byly vybudovány městské lázně, které byly přestavěny v roce 1931-1932 podle projektu Bohuslava Fuchse. Ve 20. století rozvoj lokality ustal, průmysl se rozvíjel dále od centra města, kde byly budovány strojírny. Během 20. století postupně nastal úpadek průmyslu a z textilek vznikly dnešní brownfieldy. (Kuča 2000), (Brodesser 2005), (Woff)

Městské lázně u zábrdovické tovární čtvrti (arch. Bohuslav Fuchs), 1931, zdroj internet

32 32

1764 - 1768, před industrializací

1839, počátky průmyslu

Mitop

1858, Svitava po regulaci

Mitop

blok Vlněny Vlněna

1909

Vlněna

1919, na pravém břehu trať Tišnovka

Zábrdovice, klášter premonstrátů s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a kostelíkem sv. Kunhuty (M.Engelbrecht, 1740-1755), zdroj (Kuča 2000)

Interspar

2012, urbánní struktura přes sto let téměř beze změn

Pohled ke klášteru od konce Cejlu, 1907, zdroj internet

33 33

Stávající stav

Výměra řešeného území

Plochy pozemních komunikací a parkovišt

34 34

Zastavěná plocha 4,03 ha

17,78 ha

2,36 ha

Plocha vodního toku

1,50 ha

Vyhrazené plochy 9,16 ha

Plochy veřejných prostranství

4,76 ha

á novsk ní

z La jl

Zá br do á ck vi

Francouzská

Zá

brd

ick

al ov a

Bratislavsk

Šá

ká

ova

trnk

Pas

ldo

alov

Šám

Pastrnk

ova

Tk al co vs ká

áš

m To

alov Šám

čko

í Van va

Plynáre

nská

Pastr

čko

í Van

nkova

vská

Tkalc o

ámalo va

Legenda Objekty Řeka Komunikace Vyhrazené plochy Plochy hřišť Plochy veřejných prostranství 0

100m M=1:2000

ovská ní

z La jl

Zá br do á ck vi

Francouzská

Zá

brd

ick

Cejl

Bratislavsk

Šá

al ov a

ká

ldo

Pastrnk o

áš

m To

alov

Šám

čko

í Van

Prostor - podlažnost

Plynáre

nská

čko

Pastr n

1-2 podlaží, halové objekty

í Van

kova

ovská

Tkalc

2-3 podlaží 3-6 podlaží prostorová dominanta

100m M=1:2000

ovská

Zá

ní

t re

c vi

Francouzská Zá br do á ck vi

Francouzská

Zá

brd

ick

Cejl

Bratislavsk

Šá

al ov a

v Vrano ská

l ej

ká

ká jl

Zá do

Pastrnk o

Francouzská

ldo

áš

m To

alov

Šám

Plynáre

čko

í Van

Cejl

nská

vská

Veřejná prostranství

Plynáre

Pastr

Bratislavsk

nkova

Tkalc o

nská

ovská

plochy pro chodce plochy pozemních komunikací

čko

kova

í Van

zatravněné plochy

Pastr n

Tkalc

štěrk / nezpevněné pěšiny nejasně deﬁnovaná prostranství stromy nad 15 m stromy 10 - 15 m stromy do 10 m jl

koleje vleček

ká

100m M=1:2000

01 areál Hlubna

Funkční využití

výměra ploch v bilancovaném území

plochy bydlení

0,45 ha

plochy smíšené obytné

1,74 ha

plochy komerční vybavenosti plochy veřejné vybavenosti plochy pro dopravu plochy sportu

1,06 ha

plochy městské zeleně

0,60 ha

plochy pro technickou vybavenost plochy výroby a skladování

4,84 ha

plochy nevyužité

2,20 ha

plocha vodního toku

1,50 ha

plochy veřejných prostranství a pozemních komunikací

3,26 ha

Z hlediska funkčního využití je území pestrou směsí. Městské domy s obchodním parterem a polyfunkční domy tvoří linii Cejlu, plochy čistého bydlení v jihovýchodní části tvoří rodinné a méně bytové

02 areál „Pravý břeh“

domy v hodnotné urbanistické struktuře. Objekt hypermarketu Interspar s rozlehlým parkovištěm je výrazným zásahem proti stávájící struktuře, z funkčního hlediska je ovšem umístěn vhodně a je hojně využíván. Z veřejné vybavenosti je v úzmemí dostupná nemocnice a základní škola. K nábřeží je vhodně orientován park se vzrostlou zelení, velké tréninkové fotbalové hřiště reflektuje rekreačně-sportovní potenciál nábřeží, ovšem jako tréninkové je málo využívané a vadou při rozvoji lokality může být fakt, že není přístupné veřejnosti. Areály brownfields poskytují prostředí mnoha drobným firmám, které zde využívají kancelářské prostory i prostory pro lehkou výrobu. Velké množství ploch je také využito pro skladování. Areály nejsou ovšem zdaleka plně využity. Kromě firem, které využívají levné v podstatě zbytkové prostory ve městě jako například autoservisy či kovoobrábění, se zde usazují i zástupci tzv. kreativní třídy - architekti, grafická studia či firmy věnující se vývoji, např. elektro. Jsme tu svědky procesu, který se město snaží vyvolat v bývalé káznici nedaleko odtud. Na rozdíl od káznice se ovšem zde kreativní firmy usazují podle svého uvážení a vytváří tak jistý potenciál rozvoje, který lze využít zachováním prostor pro tyto firmy.

03 areál Mitop

Brněnská továrna plstí - výroba netkaných textilií

Taneční škola DYNAMIC - Evica Šedová, foto www.tsdynamic.eu

38 38

ovská ní

z La jl

Zá br do á ck vi

Francouzská

Zá

brd

ick

Cejl

Bratislavsk

Šá

al ov a

ká

ldo

Pastrnk o

áš

m To

alov Šám

čko

í Van va

Plynáre

nská

Pastr

čko

í Van

nkova

vská

Tkalc o

100m M=1:2000

Doprava Sběrné komunikace a hlavní trasy MHD, zastávky Obslužné komunikace Hlavní železniční tratě Vlečky Významná parkoviště Vybudované cyklostezky Vychozené pěšiny

100

150

200m M=1:5000

100m M=1:2000

ovská ní

z La jl

Zá br do á ck vi

Francouzská

Zá

brd

ick

Cejl

Bratislavsk

Šá

al ov a

ká

ldo

Pastrnk o

áš

m To

alov

Šám

čko

í Van va

Plynáre

nská

Pastr n

čko

í Van

kova

ovská

Tkalc

Významné inženýrské sítě Standardní vedení inženýrských sítí ulicemi Primární kolektor Nadzemní vedení 110 kV, stožár Kanalizace Kanalizace navržena ÚP k rekonstrukci 0

100m M=1:2000

ovská ní

z La jl

Zá br do á ck vi

Francouzská

Zá

brd

ick

Cejl

Bratislavsk

Šá

al ov a

ká

ldo

Pastrnk o

áš

m To

alov Šám

čko

í Van va

Plynáre

nská

Pastr

čko

í Van

nkova

vská

Tkalc o

Stavebně-technický stav novostavba / rekonstrukce stabilizovaný stav špatný stav, neudržované objekty

100m M=1:2000

ovská ní

z La jl

Zá br do á ck vi

Francouzská

Zá

brd

ick

Cejl

Bratislavsk

Šá

al ov a

ká

ldo

Pastrnk o

áš

m To

alov

Šám

čko

í Van va

Plynáre

nská

Pastr n

čko

í Van

kova

ovská

Tkalc

Vlastnické vztahy Česká republika (České dráhy a Povodí Moravy) Město Brno Fyzická / právnická osoba Více spoluvlastníků 0

100m M=1:2000

ovská

Chybějící přechod, přejezd cyklostezky

br do á ck vi

mobilář, atrakce

Neudržované historické domy

Francouzská

Zá

Nefungující nábřeží, chybějící aktivity,

ní

z La

Chybějící okna, vstupy, vizuální propojení

Brownfield Zá

brd

ick

Cejl

Brownfield

al ov a

zeď Vysoká

lot

ový p

Plech

Bratislavsk

Šá

Nevyužité, nepřístupné, zanedbané území Náhlý konec zpevněného povrchu

Objekt hypermarketu a jeho provozní vazby =cizorodý princip ve stávající struktuře

že

ná

ič

ní

čá

še

ní

ldo

Zanedbaný park

Pastrnk o

ká

Chybě jící cy kloste z

áš

m To

alov

Šám

čko

í Van va

Plynáre

nská

kova

čko

Nevyužívané rozlehlé nábřeží

í Van

Pastr n

ovská

Tkalc

Problémy lokality Nezajímavá, zregulovaná řeka

100m M=1:2000

ovská

Fara

Činžovní dům (průčelí)

ní

z La

Činžovní dům (průčelí)

Premonstrátský klášter kostel Nanebevzetí Panny Marie 13.-17. století

Zá br do á ck vi

Francouzská

Činžovní domy (průčelí) Bývalý Mitop

Hodnotné pohledy

Prostorová kompozice

Zá

brd

ick

Cejl

Bratislavsk

Šá

al ov a

Poslední blok Vlněny administrativní budova 80. léta 19. stol.

Nábřeží nezatížené dopravou

Hypermarket je cílem velkého množství lidí, kteří by mohli tvořit část uživatelů nového nábřeží

ZŠ Tyršova, arch. Oskar Poříska 1931-2

ká

Parkoviště hypermarketu = může fugovat jako záchytné parkoviště i pro další aktivity v lokalitě va

ldo

Pastrnk o

Vzrostlé stromy

áš

m To

Hodnotná urbanistická struktura, kvalitní, klidné bydlení

manti

ka“

alov

Šám

Pastr n

kova

je = “ é kole žívan Nevyu

čko

Plynárna = hodnotná současná architektura (ateliér A PLUS)

í Van

Tkalc

ovská

indus triá

nská

čko

lní ro

í Van

Plynáre

Hodnoty lokality Prostor pro novou náplň nábřeží

100m M=1:2000

Kontext ÚPD Studie

Areál bývalých škrobáren, zdroj www.ponavka.brno.cz

Letecký snímek, zdroj www.pelcak.cz

Stará Ponávka

Nová Zbrojovka

studie 2010

územní studie 2009

zpracovali 1. ČERNOPOLNÍ, s r.o.,

zpracovatel Pelčák a Partner Architekti

spoluautoři Atelier Fontes, s r.o., Ing. Eva Wagnerová, Silniční projekt, spol. s r.o.,

spoluautoři Vladimír Pacek, Miloš Schneider

Mgr. Hana Havlíčková

spolupráce K4 a.s.

zadavatel Statutární město Brno

zadavatel Bianko, s.r.o.

Komplexní revitalizační studie Staré Ponávky v rámci projektu Reuris

Protipovodňová ochrana

ových opatření - hrází, zdí, mobilního hrazení a dalších.

tech, kde je navrhováno vybudování liniových opatření

(Konvička 2002)

namísto budov s největší památkovou hodnotou v lokalitě

Přírodě blízká protipovodňová opatření jsou v dnešní době

Zbrojovky.

Z hlediska protipovodňových snah v širším významu lze

preferovaným způsobem. Vznikají tak projekty na revita-

rozlišovat dva směry. Prvním jsou přírodě blízká protipo-

lizace regulovaných řek ve volné krajině i v intravilánech

Řešeného území se ovšem dotýkají pouze drobnější opat-

vodňová opatření, která pracují s celým povodím a snaží

měst. Dopady jsou nejen protipovodňové, ale i ekologické

ření v podobě zídek a hrází ve výšce nepřesahující 0,5 m.

se vhodným hospodařením s ním působit preventivně

a estetické.

Proto s nimi návrh počítá. Dále jsou doporučeny úpravy objektů na řece - zvýšení

- předcházet tomu, aby vznikla velká povodňová vlna. Cílem je zpomalení odtoku v povodí ve volné krajině,

Riziko povodní na Svitavě je oproti jiným řekám v České

podhledů mostovek Zábrdovického mostu (1), pěší lávky

zvětšení zadržení vody v krajině a rozliv mimo zastavěná

republice poměrně nízké. Dílčí povodí Svitavy má pest-

(3) a energolávky (4). Jez Radlas je doporučen k rekon-

území.

ré geologické složení, řeka sbírá své prameny v křídové

strukci, která počítá se snížením a zprostupněním pro

Druhým přístupem jsou klasická inženýrská opatření,

pánvi - její horniny jsou velmi propustné pro povrchovou

migraci.

která se soustřeďují na transformaci povodňové vlny,

vodu. Proto je Svitava řekou s nejvyrovnanějšími průtoky

Na levém břehu je doporučena betonová zídka v trase stá-

v místě, kde se odehrává, a její co nejrychlejší odvedení z

v celém povodí Moravy, zvlášť ve svém horním toku, než

vajícího plechového oplocení nebo zemní hráz s bermou

města. Toho je ve městě dosaženo většinou pomocí lini-

přibere přítoky z jiných než křídových útvarů. (REURIS)

pro umožnění údržby koryta. Na pravém břehu jsou do-

Proto je otázkou, zda jsou klasická protipovodňová opat-

poručeny rovněž betonové zídky.

ření v Brně na Svitavě vhodným řešením, zvláště v mís-

Rozdělení nivy vodního toku podle zájmů protipovodňové ochrany obce (Just 2005) Dvě hlavní revitalizační úlohy v protipovodňové ochraně: ve volné krajině podpora tlumivých rozlivů v nivách, v zastavěných územích ekologizace kapacitních koryt (Just 2005)

46 46

PPO podle konceptu ÚP

Limity využití území

Liniová PPO

Ochranné pásmo železnice

Rozlivové plochy / záplavové území po realizace všech PPO

Záplavové území Q100 ÚSES Ochranné pásmo vedení 110 kV

100

150

200m M=1:5000

2 3

100

150

200m M=1:5000

Platný územní plán

100

200

300

400m

Koncept územního plánu

Varianta I 0

48 48

100

200

300

400m

Varianta II 0

100

200

300

400m

Varianta III 0

100

200

300

400m

49 49

Rozvojové předpoklady Syntézou předcházejících analýz jsou rozvojové předpoklady, které popisují potřebné změny v území odstupňo-

Dostavby a přestavby

Rozvojové plochy

06 Fotbalové hřiště Hřiště slouží jako trénkové pro mládež klubu ČAFC Žide-

11 Rozvojové území na levém břehu

nice. V současnosti je udržované a občasně využívané, což

Území na nábřeží v současné době není využito zcela

je umožněno nízkými náklady vzhledem k lokalitě, která

vůbec. Urbánní lada za plechovým plotem navazují na

v dnešním stavu není příliš hodnotná.

směsici nízkopodlažní zástavby objektů skladování ve

vané podle rozashu změn od běžné pravidelné údržby stabilizovaných ploch, přes plochy a stavby, které vyžadují výraznější renovace a kultivace prostředí, plochy a stavby, které vyžadují koncepční změny hmotné struktury po nová rozvojová území. V následujícím textu jsou popsány pouze plochy v řešeném území.

V souvislosti s rozvojem lokality je ovšem možné zvážit investice, které umožní intenzifikaci využití areálu a jeho

Stabilizované plochy

zpřístupnění pro veřejnost.

špatném technickém stavu a o nízké hodnotě. Jejich odstraněním vzniknou disponibilní plochy pro rozvoj. Kontext obytné čtvrti, hřiště, školy a řeky lokalitu určuje pro vybudování čistého bydlení a vytvoření klidového rekreačního nábřeží.

01 Hypermarket Interspar

07 Brownfield „Pravý břeh“ Areál, který byl určen pro lehký průmysl - vývoj tkacích

Nábřeží řeky

I přes negativní urbanistitcký a estetický dopad novostav-

strojů a polygrafickou výrobu, je dnes využíván jen čás-

Lokalita ve svých mnohých vadách a kolizích ovšem při-

by hypermarket představuje významnou investici do lo-

tečně (viz str. 38). Špatný technický stav, neprostupnost,

náší zároveň veklou výhodu - brownfiledy a jejich pozem-

kality a slouží širšímu území. Tohoto jevu je možné využít

některé nevhodné funkce vzhledem k umístění v centrální

ky zabraly prostor nábřeží, a tak od doby, kdy přestaly

při oživení nábřeží.

části města a negativní dopad na užívání nábřeží vyžadují

sloužit svému účelu, tvoří územní rezervy.

nápravu přestavbou areálu, odstraněním pomocných pro-

02 Bytový dům Moravan Konverze budovy bývalé textilky Moravan na bytový dům je zdařilým příkladem přístupu k brownfields s výhradou řešení předprostoru do ulice Zábrdovická, kde je umístěno parkoviště ohraničené zdí. Tento prostor by mohl být předmětem kultivace.

vozních objektů a dostaveb vybudováním nových propo-

Relativně snadno odstranitelné zdi, objekty skladování

jení s nábřežím a nové veřejné infrastruktury.

a pomocných provozů tak mohou ustoupit nové výstavbě,

Některé přítomné funkce je potřeba podpořit, jiné vylou-

která bude odpovídat současným požadavkům na veřej-

čit. Lokalita by měla mít charakter smíšeného obchodu,

né prostranství nábřeží. Je možné nově definovat uliční

služeb, administrativy a vývoje s malý podílem bydlení.

strukturu a orientaci vstupů i funkční využití tak, aby maximálně těžila z přítomnosti nábřeží a tím podpořila jeho

08 Areál Mitop a Hlubna Kromě hodnotných budov v ulici Zábrdovická (hlavní budovy Mitop a Hlubna) se areály skládají z mnohokrát přestavovaných pomocných provozních hal a nízkopodlažních objektů o nízké technické, památkové i estetické

Kultivace, renovace, údržba

hodnotě. Je vhodné území očistit, zbavit ekologické zátěže, doplnit nová propojení s nábřežím a veřejnou infrastrukturu. Obchodně-administrativní linii se zachováním stávající

03 Blok bývalé Vlněny Památkově chráněná administrativní budova na Cejlu je ve špatném technickém stavu a vyžaduje údržbu. Ostatní budovy bloku prošly rekonstrukcemi a přestavbou, ovšem vnitroblok vyhrazený parkování by mohl být revitalizo-

lehké výroby do ulice Zábrdovická je vhodné doplnit bydlením na straně řeky, případně i v obejktu Mitopu.

09 Nábřeží za hypermarketem Vedení dopravy a umístění parkoviště přímo na nábřeží

ván.

je necitlivým a nevhodným zásahem do území. Zásobo-

04 Činžovní domy na Cejlu

vané parkoviště doplnit zástavbou - možným rozšířením

Secesní domy sice nejsou vedeny v ústředním seznamu

bování.

kulturních památek ČR, přesto jejich fasády jsou velmi hodnotné avšak také v jednom případě dokonce v havarijním stavu, je potřebná údržba a renovace těch domů,

vání hypermarketu by bylo lepší přetrasovat a nevyužíhypermarketu jako kompenzaci za změny provozu záso-

10 Parkoviště hypermarketu

které ji ještě neprodělaly.

Ačkoli prostor pro velkokapacitní parkování v lokalitě

05 Park na Ponávce

vrchové parkoviště závadou je. Popírá historicky stanove-

Park se vzrostlými stromy postrádá vybavení mobiliářem

velkoplošná hala samotného hypermarketu.

a trpí na nedostatek údržby. Je vhodná krajinářská revitalizace se ztvárněním stávajících kolejí a Svitavského náhonu (Ponávky).

50 50

není z principu špatným prvkem, jeho provedení jako ponou uliční čáru a poškozuje tak vnímání města více než Funkci parkování je vhodné zachovat ovšem s přidáním dalších funkcí a umístěním parkování mimo parter.

rozvoj a využití. Nábřeží Svitavy, na jejichž plochách nastala industrializace později, například severněji Zbrojovka či jižněji ALSTOM a Šmeral, již takovou výhodu nemají - průmysl tvoří obrovskou bariéru mezi řekou a městem - a jejich uvedení na úroveň soudobého kvalitního nábřeží pro lidi budou nákladným procesem na dlouhou dobu. Lokalita nábřeží v Zábrdovicích tak může sloužit jako aktivační bod v obnově svitavských nábřeží. Odtud mohou lidé vycházet do okolních nábřeží a postupně tak vytvořit společenskou poptávku po jejich obnově.

ovská ní

z La jl

Zá br do á ck vi

Francouzská

08 Zá

brd

ick

Cejl

Bratislavsk

al ov a

11 Šá

03 01 06

ká

10 va

ldo

Pastrnk o

áš

m To

alov Šám

čko

í Van va

Plynáre

nská

Pastr

čko

í Van

nkova

vská

Tkalc o

Legenda stabilizované plochy vyžadující kultivace, renovace, údržbu plochy pro dostavbu a přestavbu plochy rozvojové nová koncepce nábřeží 0

100m M=1:2000

Stav dnes ... Intenzita využívání veřejných prostranství Hlavní tepnou v lokalitě je ulice Cejl. Pohybuje se zde mnoho lidí, hypermarket je cílem velkého počtu návštěvníků a mnoho lidí lokalitou denně projíždí. Přesto je nábřeží téměř liduprázdné. I když je řeka atraktivním prostředím, lidé, kteří se na nábřeží pohybují, jej vyhledávají cíleně; není nic, co by ostatní návštěvníky přilákalo, chybí mobiliář, zájmové body, služby, nábřeží je „zastrčené,“ nesměřují do něj vstupy ani používaná okna. Pokud „největší městskou atrakcí jsou lidé“ (Gehl 2012), pak na nábřeží se tato myšlenka potvzuje: nejsou zde přítomni lidé, protože zde nejsou přítomni lidé.

Legenda Přítomnost chodců ve veřejných prostranstvích: Vysoká Nulová Uzlové body Vstupy do uzavřených areálů Propojení

Aktivity v území Důvody přítomnosti lidí -dlouhodobé Bydlení Pracovní příležitosti -krátkodobé: nemocnice Nákupy

Zábava, volnočasové aktivity, hobby

koupaliště

Občerstvení, hospody

Venčení psů

Relaxace, posedávání

Procházky

-transportního charakteru: Docházení, transport, cestování MHD Transport na kole - volitelné a společenské aktivity chybí:

52 52

... Cíl návrhu Intenzita využívání veřejných prostranství Cílem návrhu je zvrátit stávající stav - z nejméně navštěvovaného prostoru vytvořit intenzivní veřejné prostranství. Společně s návrhem nových ulic, které zlepší prostupnost území, je řešena také jejich hierarchie tak, aby odpovídala rušnému městskému charakteru polyfunkčních bloků a klidovém charakteru obytných zón.

Aktivity v území - nábřeží je koncipováno jako prostředí pro volitelné a společenské aktivity:

Setkávání

nemocnice

Pouliční umělci

Pikniky, grilování koupaliště

Hry

Relaxace, posedávání, pozorování

Procházky

53 53

Návrh

Teorie Svitava v brně Analýzy návrh

Vize nového nábřeží Brownfields Nová výstavba

Život mezi budovami

Atraktivní design nábřeží

Setkávání Kultura Prostor pro všechny

Vize projektu

Kontakt s přírodou Městská cyklistika Městská promenáda

Nové nábřeží, nová výstavba, nové centrum Zábrdovic Vize nového nábřeží spočívá v živoucím a pestrém veřejném prostranství s mnoha funkcemi od sportu, rekreace, bydlení po městskou promenádu s obchody a posezením restaurací. Zároveň má lokalita i rozvojový potenciál v hmotné rovině - v podobě přestaveb brownfields i rozvojových ploch na levém břehu. Místo s takovou směsicí funkcí a atraktivitou řeky navíc v kontextu velmi husté čtvrti Zábrdovic, která nemá své vlastní centrum, se zde může stát novým těžištěm. Vize nového nábřeží jako veřejného prostranství cíleně navrhovaného primárně pro lidi zatím nemá v Brně obdoby a jako taková by se mohla stát vzorem pro proměny ostatních nábřeží i dalších veřejných prostranství ve městě.

56 56

Rekreace Sport Hry Atrakce

Cesta k realizaci vize projektu = vytvoření kvalitního nábřeží rušná městská promenáda sport a rekreace na nábřeží nové centrum Zábrdovic obnova brownfields nová výstavba

překážka = velké změny - malá šance realizace vysoké náklady na revitalizaci malá atraktivita browfieldů nevyužívané nábřeží špatný stav celé čtvrti není zde poptávka po změně rizika standardního plánovacího procesu shora dolů

řešení = návrh strategie rozvoje

návrh cílového stavu - revitalizace nábřeží - urbanistická studie návrh procesu rozvoje rozdělení rozvoje do tří navazujících vrstev

Vize a překážky jejího uskutečnění

Strategie rozvoje rozdělená do tří vrstev

Ačkoli vize projektu přináší velmi atraktivní a kvalitní

Odpovědí na otázku realizovatelnosti je vytvoření stra-

prostředí, vyvstávají otázky ohledně realizovatelnosti tak

tegie rozvoje.

rozsáhlého projektu. Kdo bude investorem? Je přijatelné ri-

Cílem projektu je tedy souběžně s návrhem cílového sta-

ziko neúspěchu? Bude revitalizace nábřeží úspěšná? Je úze-

vu návrh strategie jeho realizace. Nalezení odpovědí na

mí atraktivní pro investory a developery?

otázky, jak tohoto stavu dosáhnout.

Zábrdovice, zvláště Cejl, nejsou příliš atraktivní pro nový

Projekt je proto rozdělen do tří vrstev:

rozvoj - hustá zástavba, špatný technický stav, sociálně-

•

Vrstva IMAGE

-etnické problémy.

•

Vrstva Nábřeží

V mnoha případech může být nákladná revitalizace ve-

•

Vrstva VÝSTAVBY

řejného prostoru katalyzátorem širšího rozvoje okolní zástavby. Ovšem i v případě, že by město bylo ochotné a schopné financovat revitalizaci nábřeží, existuje velké riziko neúspěchu takového zásahu a jeho následné chátrání. V případě Zábrdovic je proto nutné zapojit veřejnost do plánovacího procesu již v jeho průběhu na rozdíl od běžné praxe, kdy veřejnost do tohoto procesu vstupuje až po vypracování návrhu odborníky. Protože takový postup má ovlivnit výsledek návrhu, je v této práci předpokládán výsledek spolupráce urbanistů s veřejností v jednom hypotetickém scénáři, který by v reálné podobě mohl mít jiné výsledky. Ovlivněny by ovšem byly dílčí aspekty návrhu a konkrétní detaily provedení.

Vrstva Nábřeží Jakmile vrstva IMAGE přinese nové návštěvníky nábřeží, začne se výrazněji projevovat potřeba revitalizace, potřeba řešení výrazných koncepčních závad, které nelze řešit drobnými zásahy. Zároveň vrstva IMAGE umožní při návrhu revitalizace vycházet z nově zformovaných zákonitostí - rozmístění aktivit, hierarchie klidových a rušných zón a směrů pohybu. Vrstva Nábřeží je doménou města, které je investorem opatření vedoucích ke zprostupnění území, vybudování veřejné infrastruktury a především samotné revitalizacinábřeží. Zárukou úspěchu projektu je navázání na vrstvu IMAGE a vytvoření uzlových bodů na protilehlých okrajích území, které podpoří linii pohybu podél řeky.

Vrstva IMAGE Aktivační vrstva má za cíl vytvořit povědomí o lokalitě, propagovat ji a pomocí drobných zásahů vnést do území nové aktivity a uživatele. Vrstva je reakcí na současný stav, kdy nábřeží je využívané pouze jako dopravní koridor pro odvážnější cyklisty, zásobování hypermarketu a jako skrytá trasa pro sběr a odvoz železného šrotu. Místo nemá identitu a neexistuje důvod jej navštěvovat, proto je potřeba jasně definovat jeho IMAGE - uchopitelný obraz, se kterým je možné se ztotožnit. Hlavní myšlenkou vrstvy je vytvoření nízkonákladového předobrazu následující nákladné revitalizace nábřeží

Vrstva VÝSTAVBY Stejně jako revitalizace nábřeží vychází z dočasných opatření vrstvy IMAGE, navazuje na ni i vrstva VÝSTAVBY. Jejím obsahem je přestavba brownfieldů a nová výstavba na disponibilních plochách. Jde o dlouhodobý proces a strategie počítá s jeho pozvolným průběhem tak, aby bylo možné zachovat stávající kreativní a vývojové firmy sídlící v brownfieldech a jejich přítomností obohatit lokalitu. Developersky může proběhnout dílčí výstavba nových bytových domů v pozdější fázi, kdy se celková atraktivita lokality zvýší. Tomu napomůže velkým dílem revitalizace nábřeží, která se tak stane katalyzátorem rozvoje.

a vnášení nových aktivit. Součástí je i participace veřejnosti, která může mít podobu workshopů a diskuzí, ale i aktivních zásahů do území. 57 57

Vrstvy rozvoje Hele, není to támhle tvoje sestra? Co to tam dělají?

Co se to tu děje?

Pojďme se tam podívat!

Jo, je to ona. To je workshop, staví tam rozhlednu. Tady píšou o nějakým festivalu na nábřeží... Zajdem tam?

Hey guys! Come and join us!

Teda tady je fakt pěkně, zajdeme sem zase někdy?

Říká se tu tomu Kneipenplatz, dřív tu byly jen stánky.

Tak to se pěkně rozjelo.

To asi ten výhled, co?

Škoda, že sem si nevzal běžečky...

Kde se tu berou všichni ti cyklisti?

Je tu krásně, chodíte sem často?

Co já vím, já tudy jezdím do práce.

Tentokrát doběhnu až do Modřic!

Tady se dá určitě v zimě bruslit!

Do těch obchoďáků moc nejezdíme, tady je všechno stejný a ještě si můžeš posedět zadarmo a u řeky.

Mátu, co máš v té čokoládě pěstují tady na střeše.

Opravili jste celou budovu? Nebylo lepší jít do office centra?

Ne, to je moc daleko navíc jsme tu začínali, máme to tu rádi.

Mamí, jdem k řece, jo?

Ale ať na vás vidím z okna!

58 58

Nábřeží? Co tam vlastně teče?

Vrstva IMAGE

Kneipenplatz - příběh oblíbeného náměstí s kavárnami a restauracemi v centru Zábrdovic

propagace lokality

vytvoření identity místa

identifikace obvyvatel s místem

nízkonákladové

realizovatelné ihned

svépomocí experimentální dočasné

První impuls Přehlídka jídla a pití v rámci festivalu „Na nábřeží“ měla takový úspěch, že se někteří stánkaři rozhodli akci zopakovat z vlastního podnětu a stavěli si zde stánky pravidelně o víkendech.

nadšenci, umělci, občanské iniciativy město ve spolupráci s místními podniky

Vrstva nábřeží

veřejná infrastruktura

revitalizace nábřeží

Spolu s revitalizací nábřeží proběh-

vysoké náklady

které poskytlo prostor s krásným

la i výstavba zvýšeného náměstí,

dlouhá návratnost

výhledem pro zahrádky kaváren

ustálení ověřených

sunuly do sousedních budov. Místu

experimentů a zásahů

a restaurací, které se ze stánků přese začalo říkat Kneipenplatz.

rozpočet města

dotace EU

Vrstva výstavby

nová výstavba

Po několika letech se Kneipenplatz

obnova brownfields

stal oblíbeným cílem obyvatel Zá-

vysoké náklady

zvelebení celého areálu na sebe

brdovic i celého Brna a rozsáhlé

vysoké zisky

nenechalo dlouho čekat. V prv-

postupná výstavba či

staurace a kavárny, nad nimi jsou

developerský záměr

ních dvou podlažích jsou stále rekanceláře, ateiéry architektů a dílny vývojářů elektroniky, kteří zde začínali a některé prostory slouží i

investoři developeři

jako home office a studia pro nyní začínající odborníky.

město

59 59

Vrstva IMAGE Image Svitavy ve virtuálním a fyzickém světě Služby jako Flickr či Panoramio jsou komunitními weby pro sdílení fotografií, které umožňují umístění fotografií do mapy, kde byly pořízeny. Mnohé z fotografií nejsou jen momentkami či snímky

vyzkoušejte! >

z osobních archivů, ale mají uměleckou hodnotu, jejich autoři vyhledávají místa se zvláštní poetikou, kterých je v Zábrdovicích mnoho - častým tématem jsou koleje a průmysl. Takové fotografie mají potenciál oslovit širší veřejnost jako v příkladě High Line (viz kapitola Město a veřejná prostranství str.9). Poblíž nábřeží se často pohybují lidé aniž by věděli, že v blízkosti se nachází zajímavá místa. Nasprejováním nápisů s odkazem na umělecké fotografie se o takových místech dozví a mohou se rozhodnout je navštívit.

Shift, autor uživatel tatratank

Svitava river, autor uživatel morten almqvist

Geocaching zve na nábřeží nové návštěvníky Geocaching

je hra na pomezí

sportu a turistiky, která spočívá v použití navigačního systému GPS při hledání skryté schránky nazývané cache / keš, o níž jsou známy její zeměpisné souřadnice. Při hledání se používají turistické přijímače GPS či mobilní telefony s GPS (Wikipedie). Ač je Brno obecně plné keší, na nábřeží Svitavy žádné nejsou. Přitom právě geocaching je jedinečným způsobem, jak poznávat neznámé prostředí díky tomu, že schránky zakládají místní lidé s dobrými znalostmi lokality. Založení tematické keše o řece Svitavě je motivem pro „realizaci“ po obhajobě diplomové práce...

60 60

zaujetí - nové aktivity - propagace - experiment

Festival na nábřeží Svitavy - propagace lokality, participace veřejnosti, experiment Barvení řeky Lávka

V počáteční fázi, kdy je nábřeží nevyuživané a ve veřejném povědomí neukotvené, je potřeba lokalitě pomoci vytvořením jedinečné IMAGE, podpořit genia loci, lokalitu propagovat. Existuje mnoho způsobů, jak toho dosáhnout, od zmíněných webů, přes fanouškovské skupiny na

Festival jídla

sociálních sítích, blogy, občanská sdružení, v úvahu připadají i zásahy nebo happeningy přímo v lokalitě. Takové činnosti závisí na nadšení jednotlivců a částečně se již odehrávají formou uměleckých fotografií (vlevo) či amatéským vyspravováním cyklistického přejezdu přes koleje. Pro potřeby diplomové práce je zde zpracován jeden z mnoha možných scénářů procesu geneze nábřeží, který představuje vrstu IMAGE v podobě festivalu, který shrnuje různé roviny taktického urbanismu. Festival může být pořádáný městem ve spolupráci s majiteli brownfieldů, či místních podniků a neziskových sdružení. Místní restaurace se zúčastní přehlídky jídel, místní taneční studio zde může předvádět ukázky tance. Festival představuje mnohé atrakce, kvůli kterým lidé přijedou na nábřeží cíleně, poté se po lokalitě rozejdou a stráví zde čas, mohou si místo oblíbit a tak se sem vracet i po skončení festivalu. I pouhý článek v novinách má pro vytváření povědomí o lokalitě význam, i když čtenář událost sám nenavštívil.

Chair bombing Historické vozy

Zaujetí Některé z atrakcí představují uzlové body rozložené v území tak, aby mezi sebou tvořily efekt

Stavba věže

pasáže - mezi dvěma body zájmu vzroste atraktivita i samotné cesty mezi nimi. Atrakce také představují formu experimentu - umístěním dočasného levného opatření se prověří jeho vhodnost pro dražší trvalé opatření ve vrstvě revitalizace nábřeží. Například židle vyrobená na místě z nepotřebné europalety, kterou si lidé mohou sami přenést, kam chtějí, značí vhodnost umístění laviček. Lidé se tak podílí na tvorbě místa a zároveň si místo osvojují a mohou se s ním ztotožnit.

experiment Vyjížďky na drezínách

Atrakce popsané na následujících stranách Hlavní cíle návštěvníků Následný pohyb po nábřeží

ustálení

Uzlové body

61 61

Barvení řeky •

Inspirace Chicagem, kde každý rok na svátek sv. Patrika obarví řeku na zeleno, atrakci sledují stovky lidí

•

Vidielné ze Zábrdovického mostu - může přilákat i náhodné kolemjdoucí

•

Tekoucí barvivo (ekologicky nezávadné) zvýrazní dynamiku pohybu po nábřeží - lidé půjdou po proudu

Green Chicago River, foto z blogu little d, big year

Festival jídla a pití •

V místě s atraktivním výhledem na řeku, budovu Mitop i kostel Nanebevzetí Panny Marie vzniká nádvoří se stánky restaurací, které zde prezentují svoje dovednosti

•

někteří ze stánkařů se mohou rozhodnout se zde usadit na trvalo a vytvořit tak předpoklad pro rozvoj v dalších vrstvách

výhled z nádvoří na druhý břeh Svitavy - Mitop a kostel

Chair bombing a natírání problémů •

Zapojení veřejnosti do procesu tvorby místa

•

„Umístěte si lavičku tam, kde chcete sedět, natřete to, co se vám nelíbí.“

•

možnost využití nepotřebných palet a materiálu z místních skladovacích areálů

Chair bombing v USA, foto Aurash Khawarzad

62 62

Vystavené historické vozy •

Koleje vleček nejsou jen bariérou, ale dávají lokalitě jedinečnost

•

Umístění zajímavých historických vagónů podpoří genia loci lokality

Stavba vyhlídkové věže •

Mezinárodní studentský workshop

•

Již průběh stavby je přínosem - lidé jsou tam, kde jsou lidé- přítomnost pracujících studentů vyvolá zájem kolemjdoucích

•

Jeden z vagónů lze využít jako zázemí a dílnu.

< věž na koláži: Carlos Jarpa, Vigilante Maule, Chile

Inspirace: workshop Avanto Architects / Ville Hara and Anu Puustinen | Kupla – Helsinki Zoo Lookout Tower, foto Jussi Tiainen

Vyjížďky na drezínách •

Prostor předávacího kolejiště vlečky je vymezený zdí plynárny a náspem železniční tratě a vytváří tak příjemné zákoutí podpořené hodnotnou soudobou architekturou plynárny

•

Odlehlost prostoru a možné budoucí přestavění na komunikaci je hendikepem

•

Jednoduchý zásah k využití prostoru spočívá v umístění šlapacích drezín, jako jednoduchého, levného, přesto silného opatření, které bude lákat návštěvníky hlouběji do lokality

63 63

Vrstva NABŘEŽÍ ží, které se po revitalizaci stane výrazným katalyzátorem

Obsah vrstvy

rozvoje. Nábřeží a okolní budovy - město - jsou svázány těsným

Iniciátorem a investorem v této vrstvě je především město,

vztahem. Pokud je nábřeží ve špatém stavu, je nízká i

podílet se všem mohou i občanská sdružení či zaintereso-

atraktivita a hodnota budov. A naopak špatný stav města

vané podniky. Předpokládáme, že nábřeží je již využíváno

způsobí výrazné snížení kvality nábřeží a tak i jeho na-

v podobě dočasných zásahů, které jsou výsledkem vrstvy

vštěvovanost.

IMAGE. Obsahem vrstvy jsou především tyto body:

Pokud bude nábřeží revitalizaováno, zvýší se atraktivita

1. Očištění struktury ve fázích podle plánovaných no-

okolních pozemků a nové uživatele veřejného prostran-

vých ulic

ství budou brzy následovat i služby a obchody a s nimi

2.Vybudování veřejné infrastruktury

i další funkce od pracovních příležitostí až k bydlení.

3. Revitalizace nábřeží

Takový rozvoj lokality se poté opětovně promítne do nábřeží, které bude tím úspěšnější, čím více lidí jej bude vy-

Tato opatření představují nákladné projekty, které jsou

užívat.

1. Očištění struktury ve fázích podle plánovaných nových ulic Jde o odstranění budov, které jsou ve špatném technickém stavu, mají nízkou hodnotu nebo jsou závadou (zdi a ploty areálů, stínění bytových domů). Pro podporu úspěchu revitalizace nábřeží je potřeba odstranit některé budovy na březích řeky a zprostupnit areály, aby bylo nábřeží pohodlně přístpné. Opatření je možné rozfázovat do celků podle budoucích komunikací, provádět je postupně a umožnit tak firmám přítomným v areálech, aby se změnám přizpůsobily.

investicí do území a kladou si za cíl aktivaci rozvoje okolních brownfieldů a následně i nové výstavby na disponibilních plochách.

2. Vybudování veřejné infrastruktury

Myšlenka vychází z předpokladu městotvornosti nábře-

přírodní kvality nábřeží, množství přítomných lidí, a poptávka po službách

Protože areály brownfieldů na obou březích tvoří velké uzavřené celky, je nutné vybudovat novou infranstruktu-

ovlivňují

ru tak, aby umožnila rozvoj nových ulic a budov ve vrstvě VÝSTAVBY. MĚSTO

NÁBŘEŽÍ

Příklady odstraňovaných objektů

vybavenost okolí službami orientace vstupů, oken prostupnost města (ne)přítomnost lidí v budovách ovlivňují

intervence = revitalizace = podpora

MĚSTO

NÁBŘEŽÍ

64 64

vská Vrano

revitalizace - investice - aktivace rozvoje - ustálení experimentů

a az

L jl

á ck vi do br Zá

Francouzská

Zá

brd

ick

Cejl

Bratislavsk

Šá

ká

ldo

Pastrnk

ova

šk

má To

alov

Šám

čko

í Van va

Plynáre

nská

Odstraňované budovy a nová infrastruktura va

čko

í Van

Pastr nkova

ovská

Tkalc

Rozfázování demolic a výstavby infrastruktury 1. fáze 2. fáze 3. fáze Vedení vysokého napětí přeložné do kolektoru

65 65

3. Revitalizace nábřeží

Pravý břeh

městské nábřeží, promenáda, obchody, restaurace

Ponávka

Kneipenplatz

mělký kanál s herním prvkem

Klub nábřeží Vyhlídková věž

Drezíny

Nábřeží U plynárny koleje, hry a sport

Návrh revitalizace nábřeží vychází z vrstvy IMAGE, zachovává její uzlové body a dále je rozvíjí a doplňuje je o další - Klub nábřeží s prostorem pro parkování kol a zázemím. Hypotetický scénář rozvoje předpokládá, že z aktivit veřejnosti při festivalu vyplývají konkrétní detaily jako například rozmístění schodů k řece, mol či laviček a také objekty k odstranění, především ploty a zdi podél řeky. Revitalizace zahrnuje úpravy obou břehů, vybavení mobiliářem, vybudování protipovodňové ochrany a nové rekreační terasy snížené až téměř k hladině vody. Cílem je vytvořit kvalitní prostředí pro pobyt pro všechny

Levý břeh

klidové zelené nábřeží s bydlením a sportem

břeží tak poskytuje prostor pro procházení, posedávání, zahrádky restaurací, ale i například pouliční umělce či výstavy. Souběžně s budováním nového nábřeží se zde budou usazovat obchody, bary, restaurace a hospody, které mohoupostupně obsazovat budovy brownfieldu. Revitalizace zahrnuje i protipovodňovou ochranu v podobě nízké zídky, která se jako stuha vine plynule po nábřeží, místy se rozdvojuje a opět sbíhá a podporuje tak interakci

P3.1

mezi lidmi. Zídka zároveň tvoří předěl mezi dlažbou a travnatým břehem, který je opatřen pobytovými schody pro umožněníkontaktu s vodní hladinou.

věkové i sociální skupiny.

3.2. Levý břeh = obytné nábřeží

Samotný návrh lokalitu člení na několik typologicky

Levý břeh není téměř vůbec zastavěn, proto je zde prostor

odlišných zón, které svou funkcí odpovídají charakteru

pro výrazný zásah do koryta řeky. Odtěžením části břehu

okolních urbánních souborů.

se rozšíří koryto, vytvoří se snížená rekreační terasa a zís-

Je to kamenné městské nábřeží na pravém břehu, zele-

kaná zemina se rozprostře po území a plynule zvýší úro-

né nábřeží volně přecházející do dvorů bytových domů

veň terénu. Nebude proto nutné zde budovat nevzhled-

na levém břehu, dále Svitaský náhon - říčka Ponávka - v

nou zemní hráz jako protipovodňové opatření.

Dlážděný povrch

Mlatové cesty

parku upravená jako kanál s kamenným břehem v úrovni hladiny a v závěru nábřeží U plynárny, které je prosto-

Nábřeží tak svým přírodním charakterem s mlatovými

rem pro sport, hry a atrakce.

cestami, vhodnými pro běžce, kontrastuje s pravým břehem. Na terase vznikne jedinečná „pláž“ v centru města,

3.1. Pravý břeh = městská promenáda

jsou zde umístěna dřevěná mola a dřevěné chodníky.

V návaznosti na areál, který směřuje ve vrstvě VÝSTAV-

pro relaxaci, pikniky, grilování, slunění a procházky.

BY k převážně pracovně-komerčnímu charakteru, je nábřeží nejrušnějším centrem dění. Městskému charakteru odpovídá dlážděný povrch. Páteřní městská cyklostezka, která tudy vede, je vymezená pouze odlišným matriálovým řešením. Jedná se o pěší zónu, vjezd vozidel je proto s výjimkou zásobování vyloučen. Odstraněním přízemních budov se nábřeží rozšíří o 6 až 10 m, až na výslednou velkorysou šířku 19 m. Ná66 66

Pobytové schody

Vzhledem k návaznosti na rodinnou zástavbu a přírodnímu charakteru, je nábřeží klidovým prostorem vhodným Ve vrstvě VÝSTAVBY je tento klidový charakter dále rozvíjen umístěním bytových domů plynule navazujících na nábřeží. Součástí revitalizace je také intenzifikace stávajícího tréninkového hřiště, které bude přestavěno na multifunkční sportoviště, doplněno menšími tribunami a zpřístupněno širší veřejnosti.

P3.2

Visuté lávky

La jl

ní

t re

P3.1

d br Zá ká ic ov A

Zá

brd

ick

Šáma lova

Kneipenplatz

P3.2 0

ova50

rnk ast

100

150

200m M=1:1000

3.3. Zelený most

Kneipenplatz

Nový most pro pěší propojuje nábřeží v místě křížení nej-

Místo s pracovním názvem Kneipenplatz - náměstí hos-

více tras pohybu. Zeleň na mostu propojuje diagonálně

pod a restaurací je představeno jako modelový příklad

rozmístěné přírodní úseky nábřeží v jeden plynulý celek,

rozvoje na str. 59. Inspirováno je čtvrtí Kneipenviertel

který láká k pobytu a s výhodou také spojuje biokoridor

v centru Drážďan, kde seskupení mnoha různých podni-

s biocentrem parku.

ků funguje velmi dobře.

3.4. Výtvarnický park s Ponávkou Stávající park s Ponávkou návrh zachovává ovšem přidává sem nové využití. Stavba vyhlídkové věže jako uzlového

P3.3

Je umístěno na pohledově vysoce exponovaném místě, s krásným výhledem a atraktivní náplní. Orientováno je do nábřeží a zcela tak otáčí dosavadní vztah města a nábřeží. Takové místo se může stát výrazným přínosem pro úspěch a navštěvovanost nábřeží.

bodu, který láká návštěvníky, byla pilotním projektem Výtvarnického parku - místa, kde studenti uměleckých škol a začínající umělci mohou nejen vystavovat svá díla,

P3.4

ale také na nich zde přímo pracovat s využitím vagónů na vlečce jako dílen. Díky kolejím je také možné dílnu po nábřeží přesunout a pracovat například na prototypu designového mobiliáře. Svitavský náhon neboli říčka Ponávka je díky relativně stálé hladině ztvárněn jako mělký kamenný kanál se širokými břehy a herními prvky v podobě přeskakovacích kamenů. Park je doplněn pěšími lávkami přes Ponávku, které leží ve směru častých tras pohybu.

Klub nábřeží

Trávník

Vysoká tráva

3.5. Nábřeží U plynárny Posledním typem nábřeží je herní nábřeží U plynárny. Prostor široký až 45 m je na pomezí rušného městského a odlehlého průmyslového nábřeží. Poloha mezi areálem plynárny a klidovou rodinnou výstavbou určuje tuto plochu jako park s atrakcemi, herními prvky a sportovišti.

Travnaté muldy

Park má sloužit jak místním obyvatelům, tak i krátkodo-

Písek

parkování kol

bějším návštěvníkům nábřeží, kteří sem jdou například nakupovat. Koncepce je inspirována dynamikou kolejí - šikmý rastr mlatových cest tvoří mnohoúhelníková pole s různými povrchovými úpravami a náplní. Tato pole protínají koleje vleček, na kterých jsou umístěné posuvné plošiny s po-

parkování kol

zázemí pro nábřeží

sezením se stolem či lehací plochou. Vzniká tak prostředí, které návštěvníky vybízí k interakci a zapojení představivosti. Je jen na vás, jestli chcete odpočívat ve stínu stromů, hrát si mezi muldami, nebo se ukrýt ve vysoké trávě. Prostor zmáměrně není konkrétně definován - zde je hřiště, zde se sedá, zde se sportuje, naopak konkrétní využití je zázemí pro nábřeží

ponecháno na představivosti lidí, prostranství jim pouze

High Line, New York, foto: internet

poskytuje nástroje. Směrem podél toku se park přirozeně zklidňuje s přechodem do průmyslové části, ovšem využívanost nábřeží podporují atrakce umístěné v závěru při železničním mostu - především vyjížďky na drezínách a hřiště pro různé míčové hry.

Co je pro nábřeží Kneipenplatz večer a v noci, tím je Klub

Koryto řeky je zde více zahloubeno, protipovodňováopat-

nábřeží ve dne. Jednoduchá stavba výrazně přispívá užit-

ření tak nejsou nutná. Jedinými úpravami na obou březích

nosti nábřeží jako sportovního komplexu. Zázemí obsa-

zde jsou opět pobytové schody, které umožňují kontakt s

huje skříňky a hygienické zařízení včetně sprch podobně

vodní hladinou i v hlubokém napřímeném korytu.

jako na koupališti. Není proto nutné plánovat si trasu běhu pouze kolem domu, ale je možné jít si zaběhat při cestě z práce nebo si zahrát plážový volejbal po nakupová-

Uzlové body

ní v hypermarketu. Druhou funkcí je podpora městské transportní cyklistiky - objekt má prostor pro bezpečné parkování kol. V kombi-

Uzlové body již byly v textu zmíněny. Jejich význam spo-

naci se zázemím tak objekt funguje i opačně: při vyjížďce

čívá v potenciálu přilákat do lokality nové návštěvníky a

na kole můžete zde kolo odstavit, zajít nakupovat a pose-

podpořit jejich pohyb podél řeky. Kromě vyhlídkové věže

dět v kavárně. Jednoduchý objekt umístěný v křížení tras

a drezín, jsou to náměstí Kneipenplatz a Klub nábřeží.

tak umožní flexibilní využívání nábřeží.

68 68

P3.5

P3.3

kov

trn Pas Klub

nábřeží

Pastrnk ov

P3.4

m To

ká

o šk

Vyhlídková věž

P3.5

Pastr

va čko

nkova

í Van

Tkalc

ovská

čko

í Van

Drezíny

Hřiště 0

Hřiště

100

150

200m M=1:1000

Řez A

Nájemní domy na Cejlu

protipovodňová zeď

obousměrný cyklopruh

bývalý Mitop

Zábrdovický most - Cejl

Q100

P.T.

Náměstí Kneipenplatz

Zahrádky restaurací 6,0 m

Pěší zóna 12,5 m

0,6 m

Svitava 14,1 m

Rekreační terasa 10,5 m

19,1 m

Pěší stezka 2,5 m 21,6 m

protipovodňová zeď

Řez B

Zábrdovický most - Cejl

Q100

Zahrádky restaurací 4,5 m 4,5 m

Cyklopruhy 3,0 m 18,3 m

4,3 m

2,0 m

P.T.

Svitava 14,6 m

Rekreační terasa 13,6 m 21,0 m

Pěší stezka 2,5 m

Zeď hypermarketu se stříškou do nábřeží

Dvůr hypermarketu

Řez C

P.T.

Q100

Cyklopruhy 3,0 m

Svitava 23,2 m

0,6 m

Rekreační terasa 12,8 m

15,8 m

Řez D

Pastrnkova

Q100

Nábřeží U plynárny

Cyklostezka 3,0 m

Pobytové schody

Svitava 18,4 m

Pěší stezka, trávník 7,5 m

celkem 54,0 m

Komunikace 7,5 m

Chodník 2,0 m

17,0 m

2,5

7,5

10m M=1:250

Vrstva VÝSTAVBY Obsah vrstvy Cílem urbanistické studie, ktrá je předmětem této vrstvy, jsou přestavby brownfieldů a návrh zástavby na disponibilních plochách. Ze strategického hlediska vrstva navazuje na obě vrstvy předchozí a využívá jejich přínosů. Vrstva IMAGE jako vrstva rozvoje probíhajícího od nuly připravuje půdu pro rozvoj především areálu Pravého břehu. Zprostupnění uzavřených areálů a aktivace nábřeží umožní usazování obchodů a služeb v parteru budov, které se budou soustředit na procházející obyvatele a návštěvníky nábřeží. Ve vyšších podlažích stávajících budov jsou záměrně ponechány prostory pro již přítomné kreativní firmy, které se v takovýchto areálech často usazují. Postupné otevírání areálu a zprostupňování potom dává podnět a prostor dalším podobným začínajícím firmám, které by mohlo lákat prostředí nábřeží a nízké ceny ale nevadí jim špatný stav budov. V tomto scénáři tak zde vznikne kreativní centrum přirozenou cestou na základě volby samotných firem, kterým jsou pouze poskytovány podněty. Zároveň je tak podporou většího množství menších podniků zachována ekonomická diverzita, která přispívá k ekonomické stránce udržitelnosti. Levý břeh potom strategicky navazuje více na vrstvu NáBŘEŽÍ, kdy revitalizace řeky vytvoří velmi atrativní prostředí pro výstavbu bytových domů, které jsou v brněnském kontextu unikátní jako typ bydlení na nábřeží. Tyto domy mohou být vybudovány jako jednorázový developerský projekt. Obchodní ulice doplňující hypermarket přivádí do lokality další návštěvníky, vytváří ucelený obchodně- zábavní komplex a jasně vymezuje zbývající veřejná prostranství. Číslo a náplň bloků (platí pro všechny výkresy v této sekci)

Podlaží

HPP

Zast. plocha

01 Kreativní centrum (+stáv. budovy)

6NP

+14000 m

02 Pracovně-obchodní blok (+stáv. budovy)

5NP

+22500 m2

10300 m2

03 Městský dům

5NP

3100 m2

620 m2

04 Městský dům

5NP

3150 m

630 m2

05 Městský dům

5NP

3150 m2

630 m2

06 Polyfunkční dům

6NP

6156 m2

1580 m2

07 Polyfunkční dům Nová Vlněna

3NP

16200 m2

5400 m2

08 Klub nábřeží

2NP

1280 m

640 m2

09 Obchodní dům - rozšíření hypermarketu

5NP

5700 m2

1200 m2

10 Tribuny hřiště

1000 m2

11 Bytové domy

3-5NP

10900 m2

4250 m2

12 Bytové domy

3-5NP

6500 m

2300 m2

13 Polyfunkční dům

3-6NP

6300 m2

1260 m2

3NP

+1530 m2

2450 m2

15 Obchodně-obytný blok

3-6NP

11700 m2

3160 m2

16 Bytový dům

3-5NP

4100 m

950 m2

14 Pracovně-obchodní blok (+stáv. budovy)

17 Vyhlídková věž

8400 m2

•V1 72 72

přestavby - rozvoj - zisk - pracovní příležitosti - bydlení

01 02 •V1

04 05

13 12 14

08 •V2 17

•V2 73 73

Pravý břeh

Urbanistická koncepce

rušné pracovně-obchodní bloky obchody v parteru

Obchodní ulice

Pohledová osa k vyhlídkové věži

Návrh je rozdělen na tři celky: Pravý břeh - ležící mezi Cejlem a nábřežím s obchody, službami a pracovními příležitostmi; Levý břeh - navazující na klidnější ulici Zábrdovickou a rodinnou zástavbu za fotbalovým hřištěm a Obchodní ulici, která doplňuje hypermarket Interspar do komplexního celku směřujícímu k nábřeží.

Nová Vlněna

Interspar

Levý břeh

klidné bydlení otevřené do nábřeží doplněné polyfunkčními domy do městské třídy

do něj domy orientovány štíty, nikoli souvislou uliční čárou. Každý objekt je tak prezentován dvěma fasádami a řada štítů za sebou příjemně rytmizuje a člení prostor. Výška je navržena tak, aby se bytové domy Levého břehu snižovaly směrem k nábřeží a přispívaly tak intimnějšímu charakteru prostoru, zatímco Pravý břeh na nábřeží výškově graduje. Výškové dominanty, kromě stávajícho kostela a Mitopu, tvoří vyhlídková věž (č. 17) a polyfunkč-

Funkční náplň jednotlivých bloků je řešena v součinnosti s koncepcí nábřeží tak, aby celek byl harmonický a fungující. Důraz je kladen na pestrou skladbu funkcí, která je členěná do logických celků podle provozních vazeb. Rušný obchodně-pracovní Pravý břeh je typický polyfunkčními domy s obchody a službami v prvních dvou podlažích (viz řezy str. 81) a prostory pro kanceláře, dílny, laboratoře a ateliéry v dalších podlažích. Bydlení je

ní dům (č. 06) na Cejlu. Odsud jsou komponovány hlavní pohledové osy - obchodní osa začíná náměstím při nejvytíženějším bodě u zastávky MHD a směřuje k náměstí se zeleným mostem na nábřeží, zároveň exponuje všechny obchody dálkovým pohledům. Osa ulicí Tkalcovskou je uzavřená vyhlídkovou věží, která zve k návštěvě nábřeží. Hlavním prostranstvím je náměstí na nábřeží, ke kterému pro celé nábřeží.

Dopravní koncepce

home-oﬃce.

Důraz je kladen na chodce a cyklisty společně s MHD,

funkčními objekty dotváří koncept komerčního centra, započatého hypermarketem Interspar. Levý břeh je vyhrazen klidnějšímu prostředí bydlení s menším zastoupením drobných obchodů v parteru. Od čistého bydlení při nábřeží jsou budovy směrem k ulici Zárdovická více zastoupeny obchody a pracovními prostory. Stávající hřiště nenarušuje povahu bydlení a je zachováno; plochy sportu a rekreace, které navrhuje ÚP, jsou rozmístěny po nábřeží a také do Nové Vlněny na Obchodní ulici, viz vedlejší stranu.

Prostorová kompozice Návrh vychází z tradiční blokové struktury, kterou v aktualizované podobě se zvýšeným parkovacím vnitroblokem dodržuje zvláště v areálu Pravého břehu. Levý břeh je více otevřený do nábřeží, které se tak stává součástí bydlení a jeho velkou přidanou hodnotou. Necitlivě umístěný hypermarket je doplněn objekty tak, aby byla co nejvíce navrácena původní struktura zástavby daná Vlněnou. Při doplňování stávajících objektů byl kladen důraz na vyloučení slepých fasád dostavbami, nové linie ulic jsou zalomené, aby tvořily zajímavější perspektivu. Nábřeží je pojato jako výstavní prostor města, proto jsou 74 74

café

směřuje nejrušnější osa a které slouží jako výchozí bod

zde zastoupeno méně, je možné například v podobě Na Pravý břeh navazuje Obchodní ulice, která poly-

Místo navrhované Obchodní ulice: stávající stav

OC Nové nábřeží

Funkční využití

která území obsluhuje velmi komfortně. I když auta nej-

Pohled Obchodníulicí od Cejlu k nábřeží: pohledová osa exponuje obchody a směřuje k nábřeží, vpravo je point de vue - vyhlídková věž jako znamení navazujícího rekreačního nábřeží.

sou striktně vyloučena, návrh jejich počty a pohodlí provozu omezuje na nejnižší přípustné hranice. Jedna z největších výhod Svitavského nábřeží - absence dopravy - je zachována a podpořena pěší zónou na městském nábřeží a mlatovou cestou v přírodním. Navržená zpevněná cyklostezka vede městskou páteřní cyklotrasu podél celé Svitavy. Nový most je pěší, silniční most navržen není kvůli zachování klidového charakteru oblasti Levého břehu a nábřeží. Most v těchto místech by se stal výhodnou zkratkou s negativním dopadem na nábřeží a malým přínosem pro řidiče.

Místo navrhované obytné ulice: stávající stav

Nové komunikace jsou obslužné či zklidněné a končí obratištěm před proménadou na nábřeží. Komunikace části Levého břehu jsou v režimu obytné zóny se smíšeným provozem pěších a vozidel, použity jsou mírné šikany pro omezení maximální rychlosti vozidel. Parkování je v garážích vždy ke každému bloku v podzemních podlažích nebo zvýšeném vnitrobloku se zelenou střechou. Parkoviště hypermarketu je přesunuto do Nové Vlněny, viz následující stranu. Vlečky jsou použité jako herní prvky pro nábřeží, ovšem zachovány funkční pro případ potřeby zásobování teplárny v záložním provozu.

Obytná ulice: zalomená linie, smíšená pozemní komunikace - třídy obytná zóna, šikany tvořené parkovacími plochami, stromy a posezení, fasády členěné balkóny a lodžiemi

07 - Polyfunkční objekt Nová Vlněna Z navrhovaných budov je specifická stavba s pracovním názvem Nová Vlněna. Nachází se na místě části dnešní-

90 m

ho parkoviště hypermarketu, které zabírá celý nezasta-

vstupy

obchod

ů podp

orují uli

věný prostor o rozloze 1,8 ha. Takto rozlehlé parkoviště s sebou nese mnoho negativ, ke kterým patří prostorové

zásob ov komun ání vnitřní ikací

(ne)působení, nedostatečná - neekonomická intenzita využití území vzhledem k umístění v centru města, eko-

43 m

logické dopady rozsáhlé vyasfaltované plochy a obecná degradace kvality prostředí. Proto je navrženo jeho přesunutí do dvou podlaží nového objektu. Uvolní se tak plocha nejen pro vznik kvalitních veřejných prostranství, ale i pro novou výstavbu několika objektů a tím i zvýšení zisků z pozemků, což může být impulsem pro vlastníka pozemrtu

spo ost azn náv ábřeží na n

ků a hypermarketu pro zvážení této koncepce. Takto vznikne nová Obchodní ulice, ze které jsou přístupné obchody v parteru Nové Vlněny. Z jižní strany jsou přístupné další provozy krytých sportovišť a zábavních zařízení. Tyto provozy jsou orientovány do nábřeží, na které navazují jako alternativa sportu pro špatné počasí. Nejvíce

0 90 m

vstupy

pohledově exponovaná místa jsou vyhrazena obchodům, ti, protože sem lidé dochází

orují uli

střecha

obchody 0,53 ha veřejné (?)farming urban prostranství

43 m

zásobování

návštěvníků a nabídnout tak alternativu soudobých zá-

ně-zábavnímu centru, které vtahuje své zákazníky dovnitř

bavních center. Výhodou jsou v tomto případě umístění

a ochuzuje tak okolní ulice o jejich přítomnost. Komuni-

v centru města v dosahu MHD, čili vyloučení projevů 3NP 2NP sídelní kaše, městotvornost vzhledem orientaci vstupů

kace, po které probíhá zásobování, obsluhuje také objekt č. 06 a poté pokračuje k Intersparu a ulehčuje nábřeží od

200m

s nábřežím mají šanci oslovit a přivést široké spektrum

tu funguje na principu inverzním ke klasickému obchod-

Pro vylepšení retence vody v území je navržena zelená

150

Nová Vlněna, Interspar a celá Obchodní ulice společně

Umístění hlavní zásobovací komunikace do středu objek-

těchto nežádoucích provozů.

ů podp

roční pokrytí potřeb jedné malé rodiny.

zásob ov cíleně. komun ání vnitřní ikací

100

M=1:1000

obchod

ov která by v případě tradičního zemědělství stěží stačila pro sk á

sport a zábava mohou být umístěna i v této odlehlejší čás-

400 stání parkování 2 podlaží

a podpora nábřeží vzhledem k množství lidí, které sem tu porobjekty tyto st s o n az náv ábřeží na n

přivedou.

střecha, kterou lze využívat pro drobné pěstování plodin,

01: Klasické obchodní centrum se obrací dovnitř, interiér je iluzí

které je možné prodávat v obchodech v objektu. Může jít o

veřejného prostranství, aktivity jsou sem vtahovány zvenčí. Mnohé

pěstování bylinek, které budou použity jako přísady v ka-

sociální skupiny jsou z prostoru vyloučeny.

várnách. Účelem této formy urban farmingu je především

1NP

osvětová činnost pro veřejnost, vzhledem k plošeT0,53 ha, k al

ká

střecha

3NP 2NP

nefungující veřejná prostranství velkoplošné parkoviště absence uliční čáry nulová retence dešťových vod

2971 m2

/ wellness 02: Orientace vstupů do exteriéru významně podpoří ulicezábava jako skutečná veřejná prostranství přístupná všem sociálním skupinám. sport / fitness

0,53 ha

1420 m2

urban farming

obchody

400 stání parkování 2 podlaží

2971 m2

1NP

zábava / wellness sport / fitness

nefungující veřejná prostranství velkoplošné parkoviště absence uliční čáry nulová retence dešťových vod

1420 m2 obchody

kvalitní veřejná prostranství čitelná urbánní struktura nové budovy zlepšení odtokových poměrů

75 75

Komplexní urbanistický návrh

Výměra řešeného území

Zastavěná plocha 5,08 ha

17,78 ha

Vyhrazené plochy 7,96 ha

OV+PP+B

Plochy pozemních komunikací

76 76

1,47 ha

Plocha vodního toku

1,68 ha

Plochy veřejných prostranství

7,07 ha

ovská ní

z La jl

Zá br do á ck vi

Francouzská

V +O +B

+2 m

36N

6NP•OV+PP+B

P• PP

+3 m

V +O B P•

P•B

+O B

Šá

P•

5NP•OV+B

V+

3-5N

P•

+1,5 m

ick

al ov a

5NP

+3 m

Bratislavsk

P•

12 +3 m

+PP+B

brd

4NP

5NP•OV

Zá

PP P• 3N

4-5NP•OV+PP+B

7NP

+1,5 m

1PP

•B

3-5

5NP•OV

1PP jl

ká

Šáma

6NP•OV+PP

3NP•OV

ova

trnk

Pas

2NP•OV va

ldo

alov Šám

Pastrnk o

m To

ká

áš

alov

Šám

čko

í Van va

Plynáre

nská

kova

čko

í Van

Pastr n

ovská

Tkalc

lova

OV - vybavenost - obchod, služby PP - pracovní příležitosti - kanceláře, ateliéry, dílny B - bydlení (+ možné drobné obchody v parteru) navrhované budovy stávající budovy semiprivátní zeleň veřejná zeleň vyhrazené plochy 0

100m M=1:2000

ovská ní

z La jl

Zá br do á ck vi

IPP 3,4 IZP 0,9

Francouzská

IPP 3,5 IZP 1,0

IPP 3,1 IZP 0,6

Zá

brd

ick

IPP 3,5 IZP 0,9

IPP 3,6 IZP 1,0

15 IPP 2,8 IZP 0,9

IPP 4,5 IZP 0,9

al ov a

Šá

IPP 3,06 IZP 0,6

Bratislavsk

IPP 1,5 IZP 0,3

IPP 2,6 IZP 0,9

ká

06 07

ova

trnk

Pas

IPP 3,0 IZP 1,0

ldo

alov Šám

Pastrnk o

m To

ká

áš

alov

Šám

čko

í Van va

Plynáre

nská

Funkční využití

kova

čko

í Van

Pastr n

ovská

IPP 3,9 IZP 1,0

Tkalc

Šáma

lova

IPP 1,2 IZP 0,8

l ej

plochy čistého bydlení

1,60 ha

plochy smíšené - bydlení

2,04 ha

plochy smíšené - pracovní

2,77 ha

plochy komerčně - zábavní vybavenosti

1,76 ha

plochy sportu a rekreace

1,41 ha

plochy městské zeleně

2,10 ha

plocha vodního toku

1,68 ha

plochy veřejných prostranství

4,90 ha

100m M=1:2000

ovská ní

z La jl

Zá br do á ck vi

Francouzská

Zá

brd

02 12

al ov a

ká

Šáma

ova

trnk

Pas

ldo

alov

Šám

Pastrnk

ova

m To

ká

áš

alov Šám

čko

í Van va

Plynáre

nská

Pastr

čko

í Van

nkova

vská

Tkalc o

lova

Šá

ick

Bratislavsk

Prostor 1-2 podlaží, halové objekty 2-3 podlaží 3-6 podlaží prostorová dominanta

25 25

50 50

75 75 100m 100m M=1:2000 M=1:2000

ovská ní

z La jl

Zá br do á ck vi

Bydlení

Francouzská

Zá

brd

02 12

ká

Šáma

lova

al ov a

ick

Bratislavsk

Šá

ova

trnk

Pas

ldo

alov

Šám

Pastrnk

ova

m To

ká

áš

alov Šám

čko

Plynárenská

í Van

Plynáre

nská

vská

nkova

Fvraan couz čko ská

alc

Pastr

Sběrné komunikace a hlavní trasy MHD

í Van

Tkalc o

vsk á

tisla

Bra

Doprava

Obslužné komunikace Zklidněné komunikace

ká

Prostranství pro chodce

Parkoviště

Cyklostezky

Tkalcovská

Tramvajové trasy

Vranovská

Nepoužívané vlečky

100m M=1:2000

81 81

Řez C

Řez B

Řez A

5.5

Nádvoří Kneipenplatz

Svitava

2.5

5.5

3.5

5.5

2.0

6.5

obchodní ulice + obslužná komunikace 25,5 m

9.5

2.0

Polyfunkční dům 14,5 m

Přírodní nábřeží 12,0 m

Polyfunkční dům 17,4 m

Rekreační terasa 12,8 m

Cejl 25,5 m

8.5

8,0 m

Bydlení

Služby

Bytový dům 11,8 m

Polyfunkční dům 11,8 m

Polyfunkční blok + Zelený vnitroblok na garážích 12,6 m 8,0 m 8,0 m 14,1 m

Zelený vnitroblok na garážích 64,9 m

Zelený vnitroblok na garážích 49,0 m

4.5

6.5

2.0

5.5

3.0

Polyfunkční dům 14,3 m

Pracovní příležitosti

Svitava

20m

Dvůr hypermarketu

Zelený vnitroblok na garážích

Pěší promenáda s cyklopruhem 19 m

Bytový dům 16,0 m

Obslužná komunikace 16,3 m

Obchod

11,9 m

6.0

ulice - obytná zóna 16,5 m

5.5

Náměstí Kneipenplatz 33,8 m

M=1:500

Shrnutí větší prostupnost

Vyhrazené plochy: -15 %

Veřejná prostranství jsou multioborovým tématem, protínají se v nich otázky urbanismu, architektury ale i sociologie a dalších oborů. „Zdá se mi, že teprve v průniku těchto pohledů je

Veřejná prostranství: + 52 %

síť veřejných prostranství

možné mluvit o veřejném prostoru trochu hlouběji než jenom jako o módním tématu: je tam třeba dát zajímavé dláždění a atraktivní lavičky.“ (Petr Kratochvíl) Práce používá rovnocenně strategických a ur-

s cílem vytvořit prostor, ve kterém se dá nejen chodit, ale především žít.

banistických nástrojů

méně silnic, více obytných zón podpora cyklisitiky Silnice a parkoviště: -38 %

Piazza della Rotonda, Řím, 2008

čitelná struktura nová výstavba, nové podněty přísun uživatelů veřejných prostranství

navracení řeky do života lidí rozšíření koryta a břehu

navracení k přírodnímu charakteru

82 82

Campo S.S.Apostoli, Benátky, 2008

Závěr

Vytvořením kvalitních a úspěšných veřejných prostranství společně se vznikem fungující a pestré městské části má Blízkost fungujícího centra čtvrti bude

dosah i za hranice řešeného území.

stimulovat rozvoj okolních brownfieldů, jejichž obnova je v současném stavu málo reálná. Nárůst atrakti-

vity, a tak i hodnoty území, vede k lepší údržbě stabilizovaných bloků, ale zároveň postupný proces nepřipustí prudkou gentrifikaci. Stejně tak nové nábřeží Zábrdovic má šanci rozvířit diskuzi a vytvořit poptávku po

zásazích do navazujících úseků nábřeží, které jsou z dnešního

pohledu neřešitelné, jako například nábřeží za železničním mostem s provozní vlečkou semknuté areály strojíren.

83 83

___

Použité zdroje Hlavní zdroje a mapové podklady Mapové podklady •

•

Historické mapové podklady – I. a III. vojenské mapování: © 1st (2nd ) Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně - http://www.geolab.cz © Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz

•

Brno na kole - Cyklomapy, dostupný z www.brnonakole.cz/v-brne-na-kole/cyklomapy/

•

NORC street view, www.norc.cz/street-view

•

Územní plán města Brna, připravovaný ÚPmB, mapa brownfields, ÚAP - oficiální web statutárního města Brna - Odbor územního plánování a rozvoje (OÚPR) dostupný z http://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-rozvoje-mesta/odbor-uzemniho-planovani-a-rozvoje/

•

Prameny Teoretická východiska •

GEHL, Jan. Města pro lidi. Brno: Partnerství, c2012, xi, 261 s. ISBN 978-80-260-2080-6.

•

GEHL, Jan. Život mezi budovami: užívání veřejných prostranství. Vyd. 1. Brno: Nadace Partnerství, 2000, 202 s. ISBN 80-858-3479-0.

•

ERA 21. Brno: ERA, 2012, roč. 2012, č. 05. ISSN 1801-089X.

•

ERA 21. Brno: ERA, 2011, roč. 2011, č. 05. ISSN 1801-089X.

•

ERA 21. Brno: ERA, 2012, roč. 2012, č. 01. ISSN 1801-089X.

•

KOUCKÝ, Roman. Elementární.urbanismus. Vyd. 1. Praha: Zlatý řez, 2006, 2 sv. ISBN 80-902-8109-5.

•

THE STREET PLANS COLLABORATIVE. Tactical Urbanism: Short-Term Action, Long-Term Change. New York, 2012. Dostupné z: http://www.streetplans.org

•

STEUTEVILLE, Robert. Tactical Urbanism seizes the day. In: [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://bettercities.net/article/tactical-urbanism-seizes-day-14498

•

Šilhánková, V., Koutný, J. 2001. Metodika veřejných prostorů města Brna, materiál zpracovaný pro Útvar hlavního architekta Magistrátu města Brna

•

Teplá, Martina. Společenská hodnota veřejných prostranství. Brno, 2007. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií, Katedra sociologie.

•

BŘEZOVSKÁ, M. a J. KRISTEK. Město: růst, ideologie, moc a násilí. Sborník textů ze semináře Moderní vývoj a teorie urbanismu. ISBN 978-80-214-4513-0.

•

MUSIL, J. 2002 „Co je urbanizace.“ In HORSKÁ, Pavla; MUSIL, Jiří. Zrod velkoměsta: urbanizace českých zemí a Evropa. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2002, s. 7-53. ISBN 80-718-5409-3.

•

KUČA, Karel. 2000. Brno: vývoj města, předměstí a připojených vesnic. 1. vyd. Praha: Baset, 644 s. ISBN 80-862-2311-6.

•

Konference O územním rozvoji Praha 2013

•

The High Line. a+u : Architecture and Urbanism. 2010-05, 476, s. 46-59.

•

New York Magazine [online]. 2007-04-30 [cit. 2011-11-25]. A Look at the West Chelsea Skyline. Dostupné z WWW: <http://nymag.com/news/features/31274/>.

•

GREGOR, ALISON . New York’s High Line Stirs Real Estate Development. The New York Times [online]. 2010-08-10, 2010-08-10, [cit. 2011-11-25]. Dostupný z WWW: <http://www.nytimes.com/2010/08/11/realestate/commercial/11highline.html?adxnnl=1&adxnnlx=1322169059-xzK/PxW6vSODEL+EhwfX1g>.

•

Shevory, K. (August 3, 2011). „Cities See the Other Side of the Tracks [Print edition title: After the High Line, Old Tracks Get Another Look“]. The New York Times. Retrieved 2011-08-03.

•

Hewett, Jenni. “Here‘s a Man-Made Waterfront Aristotle would have liked,” Morning Herald, Sydney, Australia, Oct. 27, 1983, p. 12.

•

MARSHALL, Richard. Waterfronts in post-industrial cities: [based on a three-day conference entitled „Waterfronts in post industrial cities“, Cambridge, October 1999]. digital. Nachdr. London [u.a.]: Spon, 2001. ISBN 04-152-5516-3.

Svitava v Brně •

BRODESSER, Slavomír. Staletími podél řeky Svitavy. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2005, 110 s. ISBN 80-702-8217-7.

•

Vodopis České republiky. [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.trasovnik.cz/k_ainfcr/vodopis/vodopis.asp#duna

•

Svitava. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Svitava

Analýzy lokality •

WOFF, František - Výroba plsti na Brněnsku, str.18-31

•

Technická zpráva Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje, Pöyry Environment a.s., 2007

•

PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ, Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, FSv ČVUT v Praze. D26PEU - Projekty podporované z prostředků EU

•

KONVIČKA, Miloš. Město a povodeň: strategie rozvoje měst po povodních. 1. vyd. Brno: ERA, 2002, viii, 219 s. ISBN 80-865-1738-1.

•

JUST, Tomáš. Vodohospodářské revitalizace a jejich uplatnění v ochraně před povodněmi: strategie rozvoje měst po povodních. 1. vyd. Praha: Český svaz ochránců přírody, 2005, 359 s. ISBN 80-239-6351-1.

•

REURIS- příklady dobré praxe - revitalizací vodních toků v urbanizovaném prostředí na území ČR. Zpracovali: Bc. Petr Kolář, Mgr. Lukáš Krejčí, Mgr. Michal Krejčí, Bc. Nicol Perečková. Spolupráce: Ing. Václav Čermák, Doc. Ing. Helena Králová, CSc.

Poznámka Části teoretického rozboru a část Svitava v Brně čerpají z ateliérové práce Svitavské nábřeží fáze 1: Analýza a Svitavské nábřeží fáze 2: Zásahy, která byla zpracována ve spolupráci s Bc. Lenkou Gulačovou a Bc. Lindou Pišovou jako předdiplomní projekt. Zdroje převzatých fotografií jsou uvedeny přímo v textu, grafiky a fotografie bez uvedeného zdroje jsou z archivu autorky. Mapové podklady a výkresy jsou zobrazeny v souřadném systému S-JTSK, proto jsou orientovány severní stranou směrem nahoru s odchylkou od geografického severu přibližně 6,5° směrem k východu. Ortofotomapy jsou zobrazeny v systému WGS84. Severka je uvedena pouze pokud je zobrazení natočeno jinak než je obvyklé.