

Výběr správného papíru na kreslení je zásadní a může výrazně ovlivnit výsledné dílo. Vaše volba ovlivní interakci média s povrchem papíru, celkovou strukturu a vzhled kresby, a dokonce i životnost díla. Naučíte-li se rozumět různým vlastnostem a kvalitám kreslicího papíru, můžete zlepšit svůj výtvarný projev a přivést své tvůrčí vize k životu. Podívejme se na vlastnosti papíru.
V celé této knize používám jak bílý, tak tónovaný papír.
Bílý skicovací papír
Při stínování na bílém papíře začínám středními tóny (viz Základy skicování: Techniky stínování). Pomocí gumy pak můžeme přejít k nižším hodnotám valéru, zatímco tmavší tužky umožní přejít k tmavším extrémům. Bílý papír můžeme také „nabarvit“ grafitem nebo uhlem, abychom dosáhli efektu tónovaného papíru, což nám umožní přecházet do obou tónových extrémů.
Tónovaný skicovací papír
Stínování na tónovaném papíře znamená začít středním valérem. Získáte tak volnost pohybovat se v obou směrech tónového spektra pomocí tmavých a bílých tužek. Umožňuje i lepší kontrolu nad tvrdostí a přítlakem tužek. Tuto metodu běžně používají malíři, kteří před malbou nabarví plátno neutrální barvou a valérem. Tónované papíry jsou nejčastěji k dispozici v šedé a hnědé barvě – v této knize budeme používat oba.
Výběr barvy
Může vycházet z referencí, nálady, typu plánovaného stínování a použitých médií. Mé důvody pro výběr papírů zohledňují tyto i další faktory! Obvykle dávám přednost technikám šrafování a křížového šrafování na bílém papíře, protože je na nich dobře vidět samotný proces. Na tónovaném papíře obvykle používám techniku prolínání gradientů.
bílý skicovací papír
Technika šrafování, kterou jsem použil při kresbě Henryho Cavilla (viz Portréty), je na bílém papíře velmi dobře viditelná.
šedě tónovaný papír hnědě tónovaný papír
Chladné mramorové tóny Venuše dobře fungují na šedém papíru, zatímco hnědý tónovaný papír zvýrazňuje vystupující bílé uhly na kresbě Pohled (viz Portréty).
Podle mých zkušeností je pro portréty a běžné skicování vhodný formát 22,9 × 30,5 cm. Používám také menší formát papíru –18,2 × 25,7 cm. V těchto velikostech bývá obvykle k dispozici i tónovaný papír.
Kvalitní papír má určitou gramáž, která je dána jeho tloušťkou. Papíry s větší gramáží lépe odolávají tlaku tužky a mazání než tenčí a lehčí typy. Těžší papír také poskytuje lepší oporu a trvanlivost, zabraňuje rozmazávání a náčrty na něm vydrží déle.
Pro skicování grafitem obecně preferuji gramáž v rozmezí 90–130 g/m2. Při jakékoli nižší hodnotě se papír stává mírně průsvitným a nedokáže efektivně zachytit nuance kresby různě tvrdými tužkami.
Při skicování uhlem volím gramáž papíru do 160–200 g/m2
Hrubost povrchu papíru vystihuje jeho strukturu. Jemný papír je hladší; čím zrnitější, tím hrubší. Hladký papír se obvykle používá na kreslení grafitem a v případech, kdy potřebujeme hladký povrch pro jemné detaily a plynulé přechody valérů. Zatímco grafit je ze své podstaty jemnější materiál, který dobře přilne k papíru, uhel je zrnitější a může být i prašnější. Uhel vyžaduje větší tlak, aby přilnul k povrchu papíru, a drsnější papír je v tomto ohledu výhodnější.
Údaj o struktuře papíru najdete uvedený na obálce nebo deskách skicáku. Ve většině obchodů s výtvarnými potřebami bývají k dispozici vzorové stránky umožňující si papír před zakoupením skicáku vyzkoušet.
Vysoká zrnitost
Střední zrnitost
Jemná zrnitost
grafit
uhel
Hladký nebo lesklý
Uhlový papír lesklý (žebrovaný)
Experimentujte s barvou, texturou a gramáží skicovacích papírů a najděte si takové, které vám budou nejlépe vyhovovat. Můžete si koupit jednotlivé listy různých papírů. Některé značky a prodejci nabízejí i vzorníky. Já si obvykle kupuji skicáky se spirálovou vazbou, protože stránky z nich jde vytrhnout a podle potřeby uložit. Na okrajích bývají perforované, což umožňuje čisté a úhledné odtržení.
Rty jsou důležitou součástí obličeje a klíčovým prvkem při vyjadřování emocí. Drobné odchylky ve tvaru a stínech mohou zcela změnit výraz obličeje fotografované osoby. Opět se podíváme na kresbu rtů z pohledu dvou různých úhlů.
Nakreslete si základní vodicí linie pro stavbu rtů ze tříčtvrtečního profilu.
1 Nakreslete vodorovnou a svislou osu rtů, která se protne mírně vlevo od středu vodorovné čáry, protože kreslíte rty ze tříčtvrtečního profilu.
2 Nakreslete tvar papírového draka, jehož menší strany se nacházejí vlevo. Vzhledem k úhlu rtů bude jejich pravá strana menší a méně viditelná.
3 Pomocí tvaru draka jako vodítka nakreslete hrubý obrys horních a dolních rtů. Tato linie je také známá jako okraj rumělky.
4 Rozdělte horní ret na tři části, které nám pomohou realisticky nakreslit jeho spodní okraj. Tyto oblasti se vyboulí směrem ven a vytvoří konkrétní světla a stíny.
5 V návaznosti na tyto tři úseky ztmavte spodní okraj horního rtu. Všimněte si vlnovité linie tohoto okraje.
6 Přidejte další detaily včetně podobných světel a stínů a vytvořte základní strukturu rtů.
středová čára křížem mimo střed
okraj rumělky
základní tvar horního a dolního rtu
tři části horního rtu
zakřivený okraj horního rtu
stín mezi bradou a rtem obrys Amorova luku
Úsměv Mony Lisy od Leonarda da Vinciho zůstává i po staletích nejúchvatnějším zobrazením duchaplné finesy a jemnosti. Je dokonalým příkladem toho, jak zásadní roli hrají rty při sdělování pocitů a upoutávání pozornosti pozorovatele.
linie spodního rtu
svislá středová osa
přidaná světlá místa
stín mezi bradou a rtem
Amorův luk
přidané střední tóny
Stínování pod rty naznačuje objem.
tmavé tóny a střední tóny se mísí
další stínování
Nakreslete rty v čelním pohledu pomocí základních tvarů.
Základní stavba
1 Na začátku nakreslete svislou středovou čáru. Pomocí této osy jako středu nakreslete základní obrys horních a dolních rtů.
2 Podél obrysů nakreslete detaily podle dříve probrané vlnovité struktury rtů.
Stínování 3 Bílou uhlovou tužkou přidejte odlesky.
4 Celý ret vystínujte středním tónem. Použijte tužku 4B se středním přítlakem.
5 Střední tóny prolněte a přidejte několik jemných stínů pomocí grafitu na samotném nástroji pro prolnutí. Malá mezera mezi spodním rtem a stínem nad bradou znázorňuje tloušťku rtů. Takové drobné detaily dodávají obličeji rozměr a autentičnost, díky nimž rty vyniknou.
6 Pomocí tužky 6B vystínujte několik tmavších tónů na spodním rtu a kolem něj.
7 Tyto tmavší tóny prolněte se středními tóny, které jste přidali v kroku 5.
8 Nakonec pomocí tužky 8B ztmavte stíny podél středu a spodní části rtů.
Herečka Anne Hathaway je díky svým dokonalým rysům skvělým námětem pro portrétní kresbu. Tento referenční obrázek se mi líbil kvůli úhlu, ve kterém pózuje. Dokonale vystihuje Anninu minimalistickou krásu. Díky této póze je zajímavé také kreslit a stínovat vlasy.
Materiály
• Bílý skicovací papír, 22,9 × 30,5 cm
• Grafitové tužky: 2B, 4B, 6B, 8B
• Grafitový prášek
• Papírové tyčinky, vatové tyčinky, štětec s houbičkou
• Plastická guma, gumovací tužka
• Ořezávací nožík
Techniky
• Proporce: Loomisova hlava
• Stínování: Prolínání gradientů
1 Začněte kresbou Loomisovy hlavy. Nakreslete čtverec mírně nad středem stránky a rozdělte jej na čtyři a poté osm dílů (viz vložený náhled). Vodorovná středová čára přestavuje linii obočí a spodní okraj čtverce představuje linii nosu. Poté nakreslete kruh uzavřený v tomto čtverci pro lebku a menší elipsu pro boční plochu hlavy.
2 Doplňte základní Loomisovu hlavu o čelní rovinu a linii čelisti (viz Techniky práce s proporcemi: Loomisova metoda).
3 Nejprve vytvořte hrubé obrysy jako přípravu na obrysy detailní. Nakreslete jednoduché obrysy očních důlků a nosu. Poté nakreslete nosní dírky a základní obrys rtů, přičemž jako vodítko použijte spodní okraj původního čtverce.
4
4 Přidejte základní obrysy obočí, očí, vlasů a ucha. Všimněte si, že oči sedí v jedné linii s horním okrajem ucha.
5 Nakreslete základní obrys krku, vlasů a paže na pravé straně portrétu.
6 Dokončete základní obrysy vlasů a paže na levé straně portrétu. Poté se vraťte zpět a případně opravte proporce.
7 Jakmile jsou proporce v pořádku, přejděte k závěrečné fázi vytváření detailů. Nejprve nakreslete detaily očí a nosu.
8 Doplňte detail ucha. Splývající vlasy obohaťte hrubým náčrtem pramenů. Nakreslete obrys náhrdelníku.
9 Dokončete levou stranu portrétu dokreslením detailů vlasů a horní části těla.
PŘEJDĚTE ROVNOU KE STÍNOVÁNÍ
Pokud finální obrysovou kresbu (krok 9) jednoduše obkreslíte, můžete přejít rovnou k nácviku stínování (viz kapitola Techniky práce s proporcemi: Kreslení od ruky a obkreslování).
V každé fázi kreslení detailů je užitečné dosavadní linky zesvětlit, pokud se vám zdají příliš tmavé. Můžete k tomu použít plastickou gumu (viz Nástroje a materiály: Mazací pomůcky).