ZEP2346 Německá letadla 1. světové války

německá

letadla první světové války

67

bojov ýc stroj h ů

velká encyklopedie

STÍHAČKY BOMBARDÉRY Bitevníky HYDROPLÁNY PRŮZKUMNÍCI zepelíny

JEDNOMÍSTNÉ STÍHAČKY

Roland D.VIa a D.VIb

Přestože zaostal za vše překonávajícím Fokkerem D.VII, také LFG Roland D.VI vstoupil do výroby. Armáda se chtěla pojistit pro případ, že by se vyskytly problémy s produkcí fokkerů

Roland D.VIA Otto Kissenberth byl pozoruhodné eso. Přestože nosil brýle, létal od roku 1914 jako průzkumný pilot a o dva roky později přešel na jednomístné letouny. Jeho osobní znak Edelweiss (alpská protěž) zdobil celočerný trup jeho Albatrosu D.V a také tohoto Rolandu D.VIa, když se Kissenberthova jednotka na jaře 1918 těmito letouny přezbrojila.

Neobvyklé je, že poslední ze svých 20 vítězství zaznamenal v květnu 1918 v ukořistěném Sopwithu Camel

Společnost Luftfahrzeug Gesellschaft

nepodařilo zvítězit, IdFlieg hodnotil

upustila od systému konstrukce trupu

jeho výkony jako dostatečně dobré na

wickelrumpf ve prospěch stylu klin-

to, aby objednal výrobu. První stroje

kerrumpf, kdy trup vznikl překrývá-

přišly k jednotkám v květnu.

ním tenkých smrkových pásů přes

50

lehkou dřevěnou kostru, podobně

Výkony jdou nahoru

jako u lodí. Tento způsob umožňoval

Přestože byl Roland D.VI s motorem

kromě velké pevnosti také vytvoření

Mercedes D.III hodnocen jako horší

jemného proudnicového tvaru, ačkoli

než Fokkerova „sedmička“, nabízel

jeho stavba vyžadovala hodně času

zhruba stejné výkony jako Albatros

Mercedes D.IIIa. Na rozdíl od svého

a byla dražší než konkurenční Fokker

D.V, ale měl lepší manévrovací schop-

předchůdce D.II nebránil ve výhledu

D.VII. Roland poprvé vzlétl koncem

nosti a netrápily ho konstrukční pro-

z kokpitu. Stíhačku Roland dále vylep-

roku 1917 a dva prototypy v lednu

blémy stíhacích albatrosů. Počáteční

šovala instalace motoru Benz Bz.IIIa

1918 čekala přihláška do první stíhací

sériová verze označená D.VIa těžila

o větším výkonu – v této podobě nesl

soutěže v Adlershofu. Ačkoli se typu

z nepatrně výkonnějšího motoru

stroj označení D.VIb.

JEDNOMÍSTNÉ STÍHAČKY

Pozdní nástup První letouny se k bojovým jednotkám dostaly koncem jara 1918, přičemž většinu z nich dostaly bavorské jasty.

Rolandy D.VIb dostaly zároveň námořní jednotky pověřené ochranou základen hydroplánů.

Nikdy se nejednalo o běžně rozšířené letouny – v srpnu jich na frontě sloužilo 70. Jejich výroba pokračovala až do příměří, po roce 1918 pak kořistní rolandy přešly do výzbroje Spojených států amerických a také stály u zrodu československého letectva.

Roland D.VIb Vzletová hmotnost: 846 kg Délka: 6,3 m

Testovací pilot Wilhelm Eickhoff v kabině Rolandu D.VIa na letišti v Hannoveru

Rozpětí 9,4 m Výška: 2,8 m Motor: vodou chlazený řadový šestiválec Benz Bz.IIIa (149 kW) Rychlost: 182 km/h Vytrvalost: 2 hodiny Dostup: 5 800 m Osádka: 1 muž Výzbroj: 2× 7,92mm kulomet 08/15 Spandau

Roland D.VIB Tento atraktivně namalovaný D.VIb pravděpodobně operoval u Jasta 51 a jde o jeden z prvních vyrobených strojů tohoto typu.

Předpokládá se, že se také zúčastnil druhé stíhací soutěže, která se konala v Adlershofu v květnu a červnu 1918

51

Mechanici německého císařského letectva ukazují výběr bomb, které mohl nést těžký bombardér Gotha G.V. Snímek vznikl na jednom z belgických letišť v březnu 1918, dva měsíce předtím, než Němci přestali bombardovat Londýn a přenesli své úsilí na jiné cíle

JEDNOMÍSTNÉ STÍHAČKY

Fokker Dr.I Stroj označený 425/17 patřil mezi několik Fokkerů Dr.I, na nichž létal „Rudý baron“ – a také v něm našel smrt. Není jisté, zda padl za oběť stíhačce Sopwith Camel pilotované Arthurem Brownem, nebo palbě australských jednotek ze země

Ocas Kormidlo bez samostatné ploutve bylo klasickým znakem raných stíhacích letounů Anthonyho Fokkera. Bezprostředně pod kormidlem byla namontována ocasní ližina

Zdvihací plocha Působivou hbitost letounu Fokker Dr.I dále zvyšovala přídavná vztlaková plocha (aerodynamický kryt), která obepínala nápravu pevného hlavního podvozku

66

JEDNOMÍSTNÉ STÍHAČKY

Marking Manfred von Richthofen poprvé nechal své letadlo natřít na červeno v lednu 1917 a šlo o Albatros D.III. Spolu se šlechtickým původem a oslnivými úspěchy na bojišti mu to přineslo přezdívku „Rudý baron“

Výzbroj Dva lehké kulomety Spandau 08/15 se nacházely vedle sebe v horní části přídě trupu.

Zbraně byly vzduchem chlazené a nabíjené z pásu. Ke každé měl stíhač 500 projektilů umístěných za palivovou nádrží

Konfigurace Svým trojplošným uspořádáním se Dr.I stal jedním z řady soudobých průzkumných letounů, které převzaly osvědčené uspořádání britského Sopwith Triplane. Kromě toho měl aerodynamické vzpěry křídel a konstruktéři v zájmu větší rychlosti odstranili dráty propojující křídla

67

BITEVNÍ A ESKORTNÍ LETOUNY

Halberstadt CL.IV

Tento typ vznikl dalším vývojem CL.II a společnost Halberstadt v něm dodala německému letectvu optimalizovanou zbraň k útokům na pozemní cíle, která se ukázala být extrémně efektivní

Halberstadt CL.IV Na tomto stroji létali v říjnu 1918 6 Günther Ludeke a Karl Steck v rámci jednotky Schlasta 6, které velel Ludekeho bratr Jürgen. Hrubě nanesený motiv lebky a zkřížených kostí vychází z jezdecké služby bratrů Ludekeových u brunšvického 17. husarského pluku Totenkopf, který používal symbol smrtihlava

Typ Halberstadt CL.IV, který měl

Obávaný protivník

Halberstadt CL.IV

doplnit a posléze nahradit CL.II, se

V době, kdy CL.IV vstoupily do akce,

Vzletová hmotnost: 1 068 kg

pyšnil vynikajícími manévrovacími

se německé síly po neúspěchu jarní

Délka: 6,5 m

schopnostmi. Pro nepancéřovaný

ofenzivy nacházely obecně v obraně

Rozpětí: 10,7 m

letoun, který spoléhal na obratnost

a jednotky Schlasta vylepšily svou tak-

Výška: 2,7 m

jako na primární prostředek obrany,

tiku na vysokou úroveň. Operovaly po

to bylo zásadní. Měl kompaktnější,

čtyřech až šesti letounech a v případě

Motor: vodou chlazený řadový šestiválec Mercedes D.III (120 kW)

odlehčený trup a ocasní plochy se

hrozícího útoku neúnavně zaměřovaly

zvětšeným rozpětím, na kterých se

a napadaly nepřátelská shromaždiště.

nyní nacházela vyvážená výškovka,

Podle potřeby také poskytovaly pod-

což přispělo k mnohem citlivější-

poru protiútočícím německým jednot-

mu řízení ve svislé rovině. Výkony

kám. Halberstadty v těchto obtížných

v ostatních parametrech zůstaly

a nebezpečných misích vynikaly,

podobné jako u CL.II, neboť oba pohá-

staly se oblíbenými u svých osádek

něl stejný Mercedes D.III a zůstala

a respektovanými mezi protivníky.

i společná kabina pro oba členy osád-

102

Přestože se CL.IV většinou využívaly

Rychlost: 165 km/h Vytrvalost: 3,3 hodiny Dostup: 6 400 m Osádka: 2 muži Výzbroj: 1× (někdy 2×) vpřed pálící 7,92mm kulomet 08/15 Spandau, 1× pohyblivý dozadu pálící 7,92mm kulomet MG 14 Parabellum, 10 ručních granátů, až pět 2kg tříštivých minometných granátů

ky. Typové zkoušky skončily v dubnu

k útokům na pozemní cíle, příležitost-

1918, přičemž oficiální zpráva kon-

ně fungovaly rovněž jako doprovodné

cející se z náletů. Armáda si objednala

statovala „velmi příznivou stoupavost

stíhačky. Ke konci války pak za dosta-

celkem 450 těchto nesmírně užitečných

a vynikající letové vlastnosti“. Typ

tečně světlých měsíčních nocí opero-

letounů u Halberstadtu a dalších 250

následně začal bojovat na počátku

valy dokonce jako záchytné stíhačky

u LFG Roland. Dodávky probíhaly ještě

léta a sloužil do konce války.

napadající dohodové bombardéry vra-

po podepsání příměří.

BITEVNÍ A ESKORTNÍ LETOUNY

Hannovery CL-verzí

I když nikdy předtím nevyvinula vlastní letadlo, přišla firma Hannover s ohromujícím dvoumístným strojem, který exceloval ve vzdušném boji, ale i při podpoře pozemních jednotek Akciová společnost Hannoversche

výhled i výstřel do horní polosféry.

Wagonfabrik vyráběla kolejová vozidla

Na dvoumístný letoun byl Hannover

pro německé železnice, ale od roku

neobvykle malý, a proto si jej nepřátelé

1915 stavěla v rámci subdodávek pro

často pletli s jednomístnou stíhačkou,

jiné firmy také letadla. V roce 1917

„dokud se nedostali natolik blízko, že se

navrhl předválečný průkopník letectví

ze své kanceláře vynořil hunský střelec“,

Hermann Dorner první letoun Hanno-

jak se vyjádřil slavný James McCudden.

veru – lehký C.II, v létě 1917 zpětně

Celkem bylo postaveno 443 exem-

označený CL.II. Žádný C.I přitom

plářů CL.II, přičemž mnoho z nich

neexistoval, Hannover vyráběl Avia-

vyrobila firma LFG Roland a označova-

tik C.I v licenci a označení jeho první

ly se jako CL.IIa.

vlastní konstrukce jednoduše sledovalo tento číselný postup.

CL.II měl překližkou potažený sko-

CL.II prošel typovými zkouškami v červenci 1917 a od října sloužil u Schutzstaffeln (ochranné letky –

řepinový trup, podobně jako soudobé

útvary určené k eskortě pomalejších

albatrosy, a poháněl jej motor Argus

strojů, nezaměňovat s nacistický-

As.III. Neobvyklý prvek představova-

mi SS), kde se osvědčil jako účinný

la dvouplošná ocasní plocha, k níž se

a všestranný. Kromě primárních úkolů

inženýři uchýlili, aby maximalizovali

stíhačky doprovázející specializova-

palebné pole pozorovatele. Jeho sta-

né průzkumné letouny sám fungoval

noviště bylo vyvýšeno nad horní linii

rovněž jako prostředek taktického

trupu, což mu poskytovalo vynikající

průzkumu v malých výškách. Díky

Hannover CL.II Vzletová hmotnost: 1 081 kg Délka: 7,6 m Rozpětí: 12 m Výška: 2,8 m Motor: vodou chlazený řadový šestiválec Argus As.III (134 kW) Rychlost: 165 km/h Vytrvalost: 3,5 hodiny Dostup: 7 500 m Osádka: 2 muži Výzbroj: 1× vpřed pálící 7,92mm kulomet 08/15 Spandau, 1× pohyblivý dozadu pálící 7,92mm kulomet MG 14 Parabellum

Hannover CL.II Stroj od Schlasta 25 nese na trupu charakteristickou malovanou kosočtvercovou kamufláž, kterou mělo mnoho hannoverů, zatímco křídla, vodorovné ocasní plochy a kola jsou potaženy konvenčnější potištěnou látkou. Tento CL.II má těsně pod kabinou pozorovatele namontované úchyty na světlice

103

OBSAH

Obsah Předmluva Úvod

4 6

Jednomístné stíhačky

10

Fokker Eindecker Pfalz E-verzí Albatros D.I a D.II Albatros D.III Albatros D.V a D.Va Fokkery raných D-verzí Fokker D.III Fokker D.V Fokker D.VI Fokker D.VII Fokker D.VIII Halberstadt D.II, D.III a D.V Junkers D.I Roland D.II a D.IIa Roland D.VIa a D.VIb Pfalz D.III a D.IIIa Pfalz D.VIII Pfalz D.XII Siemens-Schuckert D.I Siemens-Schuckert D.III Siemens-Schuckert D.IV Fokker Dr.I

12 18 20 23 27 32 34 35 36 37 41 45 47 48 50 52 54 55 57 58 60 61

Dvoumístné průzkumné a víceúčelové letouny

68

Albatrosy B-verzí Aviatiky B-verzí Taube Fokkery A-verzí AEG C-verzí Albatros C.I až C.III Albatrosy pozdních C-verzí

70 71 72 74 75 76 81

Aviatiky C-verzí DFW C-verzí Halberstadt C.V LFG Roland C.II LVG C.II LVG C.V a C.VI Rumpler C.I Rumpler C.III a C.IV

83 84 89 90 92 93 95 96

Bitevní a eskortní letouny

98

Halberstadt CL.II Halberstadt CL.IV Hannovery CL-verzí Junkers CL.I Albatros J.I a J.II Junkers J.I

100 102 103 108 109 110

Bombardéry a námořní letouny

112

AEG G.I až G.IV Friedrichshafen G.III a G.IV Gotha G.I Gotha G.II až G.V Rumplery G-verzí Siemens-Schuckerty R-verzí Zeppelin-Staakeny R-verzí Gothy WD-verzí Albatrosy W-verzí Hansa-Brandenburg W.12 Hansa-Brandenburg W.19 Hansa-Brandenburg W.29 Vzducholodě Zeppelin

114 116 117 118 126 127 128 133 134 135 139 140 142

Slovníček

144

5