FLORENCE 4/2010

ČASOPIS MODERNÍHO OŠETŘOVATELSTVÍ

vychází pod patronaci ČAS

FLORENCE Vydává Ambit Media, a. s. | ročník VI | 60 Kč | www.florence.cz

O PRESTIŽI SESTER S MINISTRYNÍ

Ohodnocení sester domácí péče Kdo jsou sestry rozhodovatelky Kazuistika: Úraz oka Importované nemoci a možnosti jejich endemizace Čas pro nefrologickou sekci

Odchlípení sítnice

Studium v Itálii

4

FLORENCE 4/2010 53

duben 2010 ÒOPS

KONTAKT: Galén, spol. s r.o., Na Bělidle 34,150 00 Praha 5 tel. 257 326 178, fax 257 326 170 objednavky@galen.cz, www.galen.cz

Nabídka nakladatelství www.galen.cz

Zdeněk Adam, Marta Krejčí, Jiří Vorlíček et al.

SPECIÁLNÍ ONKOLOGIE Příznaky, diagnostika a léčba maligních chorob Nová a moderní učebnice je určena studentům lékařských fakult a lékařům nespecializovaným na onkologii a hematologii. Cílem publikace je podrobně referovat o příznacích jednotlivých chorob, popsat diagnostické postupy, definovat koncepty standardních léčebných postupů pro jednotlivá klinická stadia uvedených nemocí na podkladě »medicíny založené na důkazech « a navrhnout systém preventivních onkologických prohlídek na základě stratifikace pacientů dle rizikových skupin.

Koncepce a šíře podávaných informací je primárně zaměřená na nespecialisty a studenty lékařských fakult, aby získali základní přehled oboru a uměli poznat příznaky maligních chorob, neboť jedině tak budou schopni včas pojmout podezření na určitou chorobu a svoje podezření pak prokázat (či neprokázat) pomocí odpovídajících vyšetření.

Praha : Galén, 2010, 417 s. – První vydání, 195x280 mm, brožované, černobíle, 500 Kč, ISBN 978-80-7262-648-9

Vojtěch Klimt AKORÁT ŽE MI ZABILI TÁTU Příběh Karla Kryla

Třetí, přepracované a doplněné vydání

Kniha Vojtěcha Klimta Akorát že mi zabili tátu vypráví životní příběh písničkáře a básníka Karla Kryla.

Autor při jejím psaní vycházel nejen z důkladného studia všech dostupných tištěných i rukopisných pramenů a z důvěrné znalosti Krylových nahrávek, ale též z desítek osobních rozhovorů s Krylovými příbuznými, přáteli a známými a v neposlední řadě ze zkušeností, které ze svých setkání s Karlem Krylem měl sám. Jeho kniha je tak výsledkem sedmnáctiletého intenzivního zaujetí Krylovou osobností a dílem, přičemž si zachovává věcný styl vyprávění založený výhradně na ověřených faktech. Cennou součástí knihy jsou desítky unikátních fotografií, které jedinečným způsobem přibližují život a dílo jedné z nejvýznamnějších osobností naší kultury druhé poloviny dvacátého století.

Praha : Galén, 2010, 383 s. – Třetí vydání, 155x190 mm, vázané, barevně, 350 Kč, ISBN 978-80-7262-649-6

ZÁVAZNĚ OBJEDNÁVÁM „Vyplněním a podpisem této objednávky souhlasím s tím, aby Galén, spol. s r.o. (dále jen „správce“), zpracovával mé osobní údaje, které správci sdělím prostřednictvím této objednávky nebo jinak, a to za účelem řádného vyřízení mé objednávky a dále za účelem nabídky obchodu a služeb (zejména nových publikací, seminářů a konferencí). Jsem si vědom/a toho, že mé osobní údaje budou oprávněnými zaměstnanci správce uloženy a zatříděny v počítačové databázi správce a dále v nezbytném rozsahu poskytnuty zpracovatelům, konkrétně spol. Galén-Kompas, spol. s r.o., spol. Česká pošta, s.p., za účelem praktické realizace distribuce publikací či nabídky obchodu a služeb.

Souhlasím s tím, aby mé osobní údaje byly správcem a zpracovateli zpracovávány po dobu pěti let ode dne jejich poskytnutí správci. Po uplynutí pěti let budou mé osobní údaje zlikvidovány, s výjimkou údajů, jejichž uchování je nezbytné pro plnění zákonných povinností správce podle zvláštních právních předpisů (zejména předpisů o účetnictví). Jsem si vědom/a toho, že před uplynutím pěti let mohu na výzvu správce prodloužit platnost tohoto souhlasu se zpracováním mých osobních údajů o dalších pět let.

Jsem si vědom/a toho, že poskytnutí mých osobních údajů správci je dobrovolné a že v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, mám: 1. právo přístupu ke svým osobním údajům zpracovávaným správcem, tj. právo na podání informace o zpracování mých osobních údajů za úhradu administrativních nákladů s tím spojených, 2. právo požadovat vysvětlení a odstranění vzniklého stavu v případě, že zpracování mých osobních údajů správcem nebo zpracovatelem bude dle mého názoru v rozporu s ochranou mého soukromého a osobního života nebo v rozporu se zákonem, zejména v případě, budou-li mé osobní údaje nepřesné s ohledem na účel jejich zpracování; odstraněním vzniklého stavu se rozumí zejména blokování mých osobních údajů, jejich oprava, doplnění nebo likvidace, 3. právo obrátit se s podnětem na Úřad pro ochranu osobních údajů a 4. právo požadovat náhradu případné majetkové i nemajetkové újmy podle předpisů práva občanského.“

ks SPECIÁLNÍ ONKOLOGIE, obj. č.: 5870

ks AKORÁT, ŽE MI ZABILI TÁTU, obj. č.: 5412

Titul/Jméno/Příjmení Specializace Adresa, PSČ

Telefon E-mail IČ, DIČ Datum

Podpis

FLORENCE 4/2010 47

HOLISTICKÝ PŘÍSTUP K PACIENTOVI Duben je aprílový měsíc, plný jarních příslibů, a tak mi dovolte alespoň v úvodu tohoto čísla časopisu trochu lehkovážný tón. Chtěla bych se zamyslet jako laik nad slovem holistický ve vztahu k pacientům. Toto slovo mi patří k sestrám. Často se s ním setkávám ať už na přednáškách, či v článcích, a vždy ve spojení s přístupem k pacientům. Holistický přístup je jimi doporučován jako základ správné ošetřovatelské péče.

Překládám si to spojení jako celostní nebo všestranný přístup k pacientovi a pamatuji si je docela dobře, protože mi připomíná známé anglické whole (čteno houl), neboli celý, úplný.

Jaká je asi praxe takového přístupu? Abych byla upřímná, myslím si, že sestry mohou mít mindráky z toho, že se jim ten úplný a celostní přístup určitě nezdaří, že jim vždycky nějaká ta stránka pacienta uklouzne, nebo se pacientům podaří některé věci zatajit, nebo jsou takové, po kterých je neslušné či zbytečné pátrat. Takové pocity nedokonalosti jsou ale zbytečné, protože uchopit člověka v jeho celkové podstatě je nemožné. Žiji s manželem

už pěknou řádku let a nemohu říct, že bych ho chápala celostně. Vždycky mě něčím překvapí, vždy reaguji na nějakou jednu konkrétní stránku jeho osobnosti.

Sestry mívají pacienta v péči mnohem kratší dobu. Z jeho celostnosti, vlivem nemoci, vystupuje jedna stránka nadmíru výrazně – to je právě ta nemoc a potřeby s ní spojené. Toto je úhel pohledu sestry, který zastiňuje všechny ostatní. V jiném úhlu mohou být sestry „slepé“. Pro ilustraci připomínám skvělou upoutávku na jeden díl televizního seriálu Dr. Haus. Tento svérázný doktor vyšetřuje pacienta, který se na jeho povel prstem šťouchne do ruky. Přitom bolestně zaskučí.

Pak se píchne do břicha a řekne „au“.

Píchne se do nohy a řekne „au“. Divák, a nemusí to být ani zdravotník, uvažuje a říká si, co je to za podivnou nemoc, při které na malý šťouchanec prstem reaguje bolestivě každičké místo na těle? Pak přijde střih a divák vidí, jak ten pacient z ordinace odchází a Hausovi kyne zavázaným prstem.

Upoutávka na Hause je skvělým dramaturgickým nápadem, ale ta-

ké ukázkou, jak stačí pootočený úhel pohledu, aby se věc vyřešila. Holistický, celostní přístup, aby nás nezahltil, musí mít i aspekt tvořivý. Literárně řečeno: intelekt sestry se musí točit jako ručička kompasu na celostnosti pacienta a musí hledat akcenty, které jsou pro uspokojení potřeb a dosažení společného cíle rozhodující. Příklady jsou na denním pořádku. Pacientka kupříkladu odmítá chemoterapii a říká, že si nebude huntovat tělo. Konkrétní příčinou, kterou ovšem nikomu nesdělí, je to, že jí opouští manžel a ona má snahu ještě ho získat zpátky. To by však nešlo, pokud by neměla vlasy. Paní se zánětem žil si tvrdohlavě, i přes mnohonásobnou edukaci, při bandážování nohou nechává volnou patu. „Je hloupá?“ myslí si sestra.

Hloupá není, ale má nové boty, do kterých by se jinak nevešla.

Když se podaří najít správný knoflík k problémům pacienta, všechno je mnohem jednodušší. A to není apríl.

Krásný duben vám přeje Jarmila Škubová (jarmila.skubova@ambitmedia.cz)

EDITORIAL

Jarmila Škubová

Hledáte konkrétní článek?

K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz.

Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel.

Další odborné články, recenze a zprávy o knihách najdete ve

Z DUBNOVÉHO ZÁPISNÍKU Tak už je to zase tady… Předvolební kampaň v Česku začala naostro a s ní slibování ráje na Zemi i pečených holubů neomylně zalétávajících do voličových úst, pokud dá hlas těm pravým (nebo levým…). Politické spektrum na volební mapě ČR je letos pestřejší než v minulosti. Na pravici doplňují ODS (otřesenou morální a dost možná i politickou sebevraždou svého předsedy Mirka Topolánka) ještě TOP 09 knížete Schwarzenberga a Věci veřejné, nazývané „béčkem“ ODS. Jejich program ještě nikdo ani neznal a už jim začaly preference růst poté, co jejich předseda, populární novinář a (zatím stále ještě) manžel populární herečky přiznal řadu let tajenou nemanželskou dceru (chlapák, je jeden z nás, mrkají na sebe spiklenecky našinci…). Na levici pevně bok po boku sociální demokraté a komunisté Čech a Moravy. Na jejich pozice si ovšem tajně brousí zuby ješ-

tě Strana práv občanů – Zemanovci, politické uskupení účelově pojmenované po své ikoně. K tomu všemu připočtěme ještě KDU-ČSL (spíše) napravo a Zelené (spíše) ve středu. Ani jedni, ani druzí ale tentokrát nemají vůbec nic jistého. Kvalitní a dostupné zdravotnictví slibují před parlamentními volbami všechny strany. Zatímco pravice neskrývá, že lidé si budou muset připlatit, levice trvá na tom, že peněz je dost, stačí jich prý lépe využít. Evergreenem kampaně jsou regulační poplatky, které chce levice zrušit a pravice zachovat, komerční připojištění a platby za nadstandard.

Sociální demokracie se snaží přetáhnout pravici voliče mezi zdravotníky slibem, že jim zvýší v krátké době platy o polovinu. Zvýšení platů slibují i komunisté. Méně majetné ujišťuje ČSSD, že současných 230 miliard korun ročně pro zdravotnictví stačí, zvyšování spoluúčasti prý není nut-

né. Občanští demokraté poplatky hájí. Jen díky nim prý loni dostali občané historicky nejvíce té nejlepší péče.

ODS sází na konkurenci zdravotních pojišťoven a různých zdravotních plánů. Hovoří o posílení dohledu státu nad hospodařením zdravotních pojišťoven – v tom se shoduje se svými rivaly z ČSSD. Komunisté i Věci veřejné chtějí, aby peníze vybrané na veřejném zdravotním pojištění spravovala jediná pojišťovna. TOP 09, které coby expert na zdravotnictví radí někdejší slovenský ministr Rudolf Zajac, by ponechala více pojišťoven, ale žádá jejich důslednou kontrolu. Jak to všechno dopadne a jak tím vším zamíchá příprava povolebního koaličního koktejlu, si budeme muset ještě počkat. Jisté ale je, že nás čeká vskutku veselé jaro.

Jan Kulhavý, šéfredaktor Zdravotnických novin

Jan Kulhavý

FLORENCE 4/2010 1

OBSAH ČASOPIS MODERNÍHO OŠETŘOVATELSTVÍ

6

17

www.florence.cz

44

Ročník VI., číslo 4, duben 2010 Adresa redakce: Klicperova 8, 150 00 Praha 5 florence.redakce@ambitmedia.cz tel.: +420 222 352 578 Šéfredaktorka: PhDr. Jarmila Škubová e-mail: jarmila.skubova@ambitmedia.cz Redakce: PhDr. Eva Wićazová e-mail: eva.wicazova@ambitmedia.cz

Editorial .................................................................................................................................................................................. 1 Téma O prestiži sester .................................................................................................................................................................... 3 Máte slovo Povolání sestry, zdravotního asistenta a pečovatele .................................................................................................. 4 Ohodnocení sester domácí péče ..................................................................................................................................... 5 Zpravodaj ČAS Čas pro nefrologickou sekci .............................................................................................................................................. 6 Vybrali jsme pro vás Ze zahraničního tisku ......................................................................................................................................................... 9 Rozhovor Ženy, které měnily zdravotnictví 12 ............................................................................................................................. 10 Ze zahraničí Studijní pobyt v Itálii ....................................................................................................................................................... 12 Kazuistika Úraz oka .............................................................................................................................................................................. 14 Praxe Importované nemoci .......................................................................................................................................................

Canisterapie na dětské neurologii ...............................................................................................................................

Péče o pacienty s inkontinencí stolice ........................................................................................................................

Podpora kontinence při akutní péči v nemocnicích ................................................................................................

Přehled vzdělávacích akcí ..............................................................................................................................................

Odchlípení sítnice Recenzovaný článek ..................................................................................................................................

16 17 18 20 22 28

Multikulturní ošetřovatelství Kulturní rozdíly ve vnímání a léčbě bolesti ................................................................................................................ 32 Rodina ako rizikové prostredie pre rómské dieťa Recenzovaný článek .......................................................................... 34 Výzkum Zdravotní a psychosociální dopad vertebrogenních onemocnění na zdravotnický personál Recenzovaný článek ............................................................................................ 37 Role sestry rozhodovatelky Recenzovaný článek ................................................................................................................. 40 Management Mapy starostlivosti ........................................................................................................................................................... 44 Akce, události Sestry na 4. kongresu primární péče ........................................................................................................................... 46 Zaznamenali jsme Nový vzdělávací program ............................................................................................................................................... 46 Křížovka o ceny ................................................................................................................................................................. 48

Redakční rada: Mgr. Dana Jurásková, Ph.D.,MBA, Bc. Mária Dobešová, Jana Dvořáková, Jana Farkačová, MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., Anna Chrzová, Jindra Pavlicová, Mgr. Eva Prošková, Hana Rittsteinová, Milica Sklenčková, Prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., Růžena Wagnerová Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník Jazyková redakce: Pavel Voňka Vydavatel: Ambit Media, a. s. www.ambitmedia.cz Předseda představenstva: Ondřej Novotný Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz Marketing: Petr Belica, tel.: +420 222 352 575 e-mail: petr.belica@ambitmedia.cz Obchod: Alexandra Manová, tel.: +420 724 811 983 e-mail: alexandra.manova@ambitmedia.cz Dana Stripaiová, tel.: +420 725 778 001 e-mail: dana.stripaiova@ambitmedia.cz Markéta Šimoníčková, tel.: +420 734 355 409 e-mail: marketa.simonickova@ambitmedia.cz Josef Müller, tel.: +420 725 826 434 e-mail: josef.muller@ambitmedia.cz Personální inzerce: Petra Štefanová, tel.: +420 725 778 015 e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz Tisk: PROTISK spol. s r. o., Pod Zlatou horou 1414 684 01 Slavkov u Brna Předplatné: ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk Cena výtisku: 60 Kč Roční předplatné: 550 Kč / 31,90 eur Časopis vychází 11krát ročně. (v červenci vychází letní dvojčíslo) Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 3. 2010 Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele.

Nevyžádané příspěvky se nevracejí.

Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů.

Copyright © Ambit Media, a. s., 2010 Foto na obálce: Profimedia

Akcent ................................................................................................................................................................................. 23

O PRESTIŽI SESTER S MINISTRYNÍ ZDRAVOTNICTVÍ

TÉMA

Tématem prvního ročníku kulatého stolu ke stěžejním otázkám ošetřovatelství, uskutečněného v Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství (ÚTPO)1. LF UK 24. února, byla prestiž sester. Pozvání mezi řadové, staniční, vrchní a hlavní sestry z pražských zdravotnických zařízení a učitelky ošetřovatelství přijala ministryně zdravotnictví Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA. Kulatý stůl zorganizovala a řídila přednostka ÚTPO Mgr. Eva Marková.

V úvodu připomněla laické žebříčky „popularity profesí“, které profesi české sestry pravidelně ukazují jako nepříliš prestižní. Proč tomu tak v Česku je, když ošetřovatelství je bezpochyby oborem prospěšným, náročným a odpovědným, je stále trochu záhadou.

Kompetence sester rostou ze starých kořenů Hovořilo se o tom, že ještě není zcela „vypořádán“ vztah lékaře a sestry, který historicky vznikl jako vztah nadřízenosti a podřízenosti. Třebaže se zdravotnictví, zvláště v posledních desetiletích, mohutně rozvinulo a sestra se stala stejně jako lékař vysokoškolskou profesí, onen základní vztah přetrvává a je viditelný i na veřejnosti. Lidé si dosud nejsou schopni uvědomit, že došlo k významné změně v postavení sestry.

O historických kořenech obrazu sester na veřejnosti mluvila také Dana Jurásková. „Za socialismu se zdravotnictví promítlo do jediné profese, kterou byl lékař,“ řekla. „Do určité míry tato představa trvá. Když se dnes laika zeptáte, které profese se o něj během hospitalizace staraly, pak nelékařské odbornosti nedokáže vůbec identifikovat.“ Prestiž profese souvisí podle D. Juráskové s kompetencemi sester. „V péči o pacienta existuje obrovský prostor, množství informací, kterými se lékař vůbec nezabývá. Je to doména sester, daná uznáním důležitosti veškerých potřeb pacientů. Jejich problém není dnes v tom, zda chorobu přežijí, či nikoli, ale to, zda ji přežijí důstojně. Třebaže se sestry v tomto prostoru stále více etablují, jsou kvalifikovanější a nezastupitelnější, lidé jsou i nadále zvyklí své problémy řešit s lékařem v přesvědčení, že sestra udělá to, co jí řekne.“

Ošetřovatelství ukazuje tvář Velký vliv na to, jak veřejnost posuzuje prestiž sester, je „tvář“, kterou se prezentují. V zemích, kde jsou sestry vysoce hodnoceny a na žebříčcích se umisťují vysoko nad jinými profese-

mi, je na tento aspekt kladen velký důraz a běžně je akceptováno, že vzdělání a schopnosti sester jsou stejně důležité jako jejich příjemný a upravený zevnějšek a kultivované chování. Tam, kde sestry projevují zdravé sebevědomí prezentací svého vzdělání (tituly na vizitkách, dopisech, dveřích ambulancí), kde dbají na přitažlivou „tvář“, kterou nastavují veřejnosti, je jejich prestiž hodnocena jako vyšší.

Prezentace oboru na veřejnosti má rysy klasického marketingu. Sestra by měla kupříkladu běžně informovat mediálního mluvčího zdravotnického zařízení o všech významnějších novinkách na oddělení, měly by se pořádat tiskové konference o ošetřovatelství, pokud se něco důležitého z hlediska veřejnosti odehraje. Sestra by měla přispívat nejen do odborného tisku, ale i do dalších médií určených veřejnosti. Lékařům se podařilo vygenerovat takové osobnosti, které obor dokážou na veřejnosti zpopularizovat, prospět medicíně a zároveň připsat mnoho bodů lékařské prestiži (namátkou MUDr. Miroslav Plzák, MUDr. Jan Cimický, prof. MUDr. Petr Weiss).

Přímé působení u lůžka a v terénu S diskuse vyplynulo, že u nás k obrazu sestry nejvíce přispívá její konkrétní práce u pacienta, bezprostřední kontakt s ním. I tady jsou rezervy. „Sestry se trochu uzavřely mezi zdi institucí,“ míní D. Jurásková. „V terénu přicházejí s populací minimálně do styku.

Ošetřovatelství rezignovalo na roli, kterou dříve mělo – na výchovu a prevenci. Vzpomeňme na porodní asistentky, které učily matky, jak se starat o děti, které chodily do rodin a do škol edukovat mládež. Musíme se k tomu vrátit.

Když budeme mít doma velké množství seniorů, když nebudeme schopni umístit je v ústavech, pak v terénu musí být někdo, kdo bude péči o ně koordinovat.

V tomto smyslu roste a mění se význam komunitního plánování. Nesmí být už jen synonymem zdravotnictví, ale musí se starat o občana ve zdraví i nemoci, v každé etapě jeho života. Nejdůle-

žitější je jeho nutné propojení se sociální službou. Sestra v této roli by měla být spojovacím článkem mezi terénem a zdravotnictvím. Komunita by měla mít dostatek služeb a měla by poskytovat takovou podporu, aby občané mohli žít v domácím prostředí. Sestra k práci v této komunitě přidá hodnotu, kterou nemůže poskytnout žádná jiná odbornost.“

Dana Jurásková, Ph.D., MBA

Tíha odpovědnosti Hovořilo se o tom, že se sestry obávají odpovědnosti za svá rozhodnutí.

Mnohdy se raději „schovávají“ za lékaře. Tento názor sdílí i D. Jurásková: „Od doby, kdy vyšel zákon o kompetencích zdravotníků nelékařů s prováděcími předpisy, uplynulo už několik let. Kolik sester je dnes samo ochotno o pacienta pečovat, aniž by jim to někdo naordinoval, a péči zdůvodnit a vysvětlit? A není to proto, že by to lékaři nepovolili. Ti sami možná ani nevědí, že sestra danou intervenci dělat může a že to vlastně umí lépe než oni. Ale sestry to neudělají z toho důvodu, že nejsou ochotny nést odpovědnost. Většina z nich na ni není dostatečně připravená.“

Kvalifikace a nejistota Slabá prestiž našich sester je podle D. Juráskové také důsledkem kvalifikace neodpovídající požadavkům na péči: „Odborná úroveň není někdy vysoká a to zvyšuje nejistotu v komunikaci s lékařem i pacientem. Sestra není schopna populaci vychovat, protože jí není schopna kvalifikovaně poradit. Pokud chceme jít dopředu, musíme předehnat realitu, která je obsažena v pravidlech a zákonech. To znamená udělat vždycky něco navíc. Někde to už funguje. Například v komunitní péči v edukaci diabetika. Dnes ho obvykle lékaři edukují jen při záchytu onemocnění, potom ho předávají sestrám, protože vědí, že to dělají lépe než oni. Totéž platí o péči o rány a některé další oblasti. Osobnost sestry hraje jednoznačně roli. Čili oč jde? Udělat něco navíc a být ochoten přijmout riziko.“ Jarmila Škubová

FLORENCE 4/2010 3

ZPRAVODAJ ČAS

ZPRAVODAJ ČAS

ČAS PRO NEFROLOGICKOU SEKCI

Bc. Jindra Kracíková předsedkyně nefrologické sekce ČAS

Vznik nefrologické sekce úzce souvisí se vznikem a rozvojem dialyzační léčby u nás a potřebou položit základy ošetřovatelství o pacienta s různým stupněm selhání ledvin. Rozvoj dialyzačního léčení v tehdejším Československu nastal v roce 1955, kdy byla poprvé použita umělá ledvina v Praze na II. interní klinice ve Všeobecné fakultní nemocnici. Lékaři již v té době vytvořili nefrologickou komisi při internistické sekci ČLS JEP.

Společné kořeny s lékaři

6 FLORENCE 4/2010

Později Česká nefrologická společnost ČLS JEP začala organizovat celostátní konference. Z popudu významných nefrologů, především prof.

MUDr. Alberta Válka, DrSc, prof.

MUDr. Karla Opatrného, DrSc., sen., prof. MUDr. Josefa Erbena, DrSc., vznikla nejprve komise sester v nefrologii, která byla následně přijata do České společnosti sester. Předsedkyně sekce byla zároveň kooptována do výboru České nefrologické společnosti ČLS JEP. Sestry se začaly zúčastňovat celostátních nefrologických konferencí.

V roce 1975 byla poprvé na celostátní nefrologické konferenci v Českých Budějovicích zařazena samostatná sekce sester a techniků, kde byla prezentována sdělení sester z oblasti hemodialýzy, peritoneální dialýzy, transplantace. Svá sdělení přednesli i technici. Probíhala intenzivní výměna zkušeností v souladu se zavedeným dlouhodobým integrovaným dialyzačně-transplantačním programem v ČSSR.

V roce 1972 se ustavil přípravný výbor České společnosti sester (ČSS) a o rok později zahájila ČSS činnost. ČSS byla přijata jako řádný člen ČLS JEP a založila své odborné sekce. ČSS působila do r. 1991. Nástupnickou organizací se stala 21. 1. 1991 ČAS. Dlouholeté členky ČSS se však zasloužily o opětovné založení ČSS a ještě v roce 1991 začala staronová profesní organizace opět fungovat.

Obě profesní organizace pak téměř deset let pracovaly souběžně, měly stejný program a principy. Díky diplomacii a celé řadě jednání, která vyvolala Mgr. Dana Jurásková, došlo 4. 2. 2000 ve Fakultní Thomayerově nemocnici na slučovacím sjezdu ke sloučení ČSS a ČAS.

Rozvoj oboru a jeho vliv na činnost sester Sestry si vedle přednáškové činnosti potřebovaly rozšiřovat i praktické dovednosti, zejména pro obsluhu dialyzačních přístrojů. Při fakultních nemocnicích, které fungovaly v rámci krajů, vznikala i dialyzační centra, kam byli na odbornou stáž vysíláni obvykle lékař a několik sester. Vedoucí sestry dialyzačních center byly velmi často členkami ČSS, pracovaly ve výboru, a tak probouzely zájem kolegyň na odborných stážích, aby se i ony staly řádnými členkami profesní organizace.

Doba porevoluční nám otevřela cestu „ven“ a zároveň došlo k rozvoji nefrologického ošetřovatelství zejména s rozvojem a nárůstem dialyzačních center, s rozvojem dialyzač-

ní techniky, inovací zdravotnického materiálu, s novými postupy v ošetřovatelství. V roce 1991 bylo 40 dialyzačních center, v kterých pracovalo 500 sester, v roce 1993 70 center se 700 a v roce 1995 85 center s 1000 sestrami. Od tohoto roku se již počty dialyzačních center a sester, které v nich pracují, neliší.

Maraton vzdělávacích akcí Od roku 1994 jsem jakožto předsedkyně nefrologické sekce ČAS navázala na předchozí činnost a začala organizovat vzdělávací akce pro sestry, např. jsme zavedli tradici pracovních dnů a sympozií na aktuální témata. Podrobnější přehled akcí, zpracovaný od r. 1995, svědčí nejen o aktivitě nefrologických sester, ale rýsuje i směr, kterým se obor ubíral.

1995 – Cévní přístupy u chronicky dialyzovaných pacientů; 1996 – sympozium nefrologických sester s mezinárodní účastí ve spolupráci se zástupcem EDTNA/ERCA; 1997 – sympozium nefrologických sester s mezinárodní účastí ve spolupráci se zástupcem EDTNA/ERCA, téma: hemofiltrace on-line; 1998, duben – sympozium nefrologických sester, téma: jak zlepšit kvalitu života dialyzovaného pacienta; 1998, říjen – podzimní pracovní den nefrologických sester ve spolupráci s EDTNA/ERCA, téma: implementace core curricula (učebních osnov) a klinických standardů ošetřovatelské péče v nefrologii; 1999 – seminář pro začínající sestry na HDS; 2000 – psychosociální a etické aspekty práce nefro-

ZE ZAHRANIČNÍHO TISKU YATES T et al. Preventing type 2 diabetes: applying the evidence in nursing practice (Prevence diabetu 2. typu: aplikace důkazů v ošetřovatelské praxi): 10–14.

Prevalence diabetu 2. typu v posledních 50 letech závratně stoupá, takže se nyní hovoří doslova o epidemii. Diabetu předchází stadium narušené regulace glukózy, označované také jako prediabetes.

Podle kritérií WHO trpí ve většině zemí prediabetem kolem 15 % dospělých, odhadem u 5–12 % z nich se vyvine diabetes. Vzhledem k tomu, že diabetes mellitus je hlavním rizikovým faktorem vzniku kardiovaskulárních onemocnění, je důležité zabránit přechodu prediabetu v diabetes. Existují důkazy o tom, že riziko vzniku diabetu 2. typu u pacientů s prediabetem mohou významným způsobem snížit programy na podporu změny životního stylu ve smyslu zvýšení fyzické aktivity, dietních změn a redukce hmotnosti. Přínos fyzické aktivity je významný i v případě, že nedojde ke snížení hmotnosti. Bylo rovněž prokázáno, že riziko vzniku diabetu 2. typu snižují některé perorální léky na snížení glykémie (metformin, rosiglitazon, akarbóza), avšak s výjimkou metforminu existují stále pochyby o jejich bezpečnosti a bylo prokázáno, že změna životního stylu je při snižování rizika vzniku diabetu minimálně stejně efektivní, ne-li efektivnější než farmaceutické intervence.

Byla vyvinuta řada nástrojů na hodnocení rizika vzniku diabetu, např. finský dotazník FINDRISC se zaměřuje na 8 parametrů, z nichž se vypočítá celková výše rizika. Pokud je u pacienta zjištěno vysoké riziko vzniku diabetu, je třeba ho o tom velmi přesvědčivě a jasně informovat a vysvětlit mu všechny příčiny, důsledky a možnosti ovlivnění rizika.

WOOD J. Newer agents for glucose control in type 2 diabetes and implications for nurses (Novější prostředky ke kontrole glykémie u diabetu 2. typu a důsledky pro sestry): 16.

Nové britské směrnice (2009) pro management diabetu 2. typu obsahují doporučení týkající se několika novějších prostředků pro kontrolu glykémie u dospělých pacientů. Zabývají se užíváním nově licencovaných léků, zejména DPP-4 inhibitorů a GLP-1 mimetik (exenatid), a rovněž dlouhodobě působících inzulinových analog. Všechny metody terapie byly vyhodnoceny, pokud jde o jejich klinickou účinnost a ekonomickou

efektivnost. Směrnice poskytují přehledné pokyny pro terapii a zdůrazňují nutnost informovaného souhlasu pacienta a flexibilitu při dosahování cílové hodnoty glykovaného hemoglobinu (HbA1c) u každého pacienta. Zvládání diabetu 2. typu vyžaduje značný podíl sebepéče, proto je důležité, aby byla léčba individualizovaná a aby bylo dosaženo maximální konkordance pacienta.

U každého pacienta je třeba zvážit riziko vzniku hypoglykémie a jeho schopnost ji rozpoznat a rychle zvládnout.

Před každou změnou medikace je nutno vyhodnotit následující skutečnosti: konkordanci pacienta se stávající medikací, stravovací návyky, konzumaci alkoholu, intenzitu a pravidelnost pohybu, práci, koníčky a sociální vztahy, motivaci a schopnost zlepšit stav diabetu, riziko hypoglykémie či riziko zvyšování hmotnosti, to, zda má pacient řidičský průkaz.

BROWN J et al. Nursing assessment and management of alcohol-related brain damage in young people (Jak mohou sestry u mladých lidí rozpoznat známky poškození činnosti mozku alkoholem): 20–23.

Dlouhodobé následky chronického abúzu alkoholu postihují ve stále větší míře mladé lidi. Akutní účinky alkoholu u nich vedou k agresi, nehodám, nechráněnému sexu, otravám alkoholem a sebevraždám. Avšak mezi mladými lidmi se objevuje stále více případů chronického abúzu alkoholu, jenž může vést až k poškození mozku, které se projevuje jako Wernickeho encefalopatie a Korsakovův syndrom.

Příznaky a symptomy Wernickeho encefalopatie se podobají akutní alkoholové intoxikaci (ebrietě), proto zůstává často nediagnostikována. Je způsobena deficitem vitaminu B1 (thiaminu) a projevuje se následujícími symptomy: nejistá chůze, nekoherentní řeč, zmatenost (někdy vede k halucinacím, dezorientaci a agresivnímu chování), oftalmoplegie. I když je obvykle důsledkem abúzu alkoholu, může vzniknout při chronické malnutrici jakéhokoliv původu (hemodialýza, malignity, AIDS, hyperemesis gravidarum, anorexie či bulimie). Klasickými příznaky a symptomy Wernickeho encefalopatie je postiženo kolem 13 % těžkých alkoholiků, z nichž asi u 75–85 % se vyvine Korsakovova psychóza. Vzhledem ke skutečnosti, že Wernickeho encefalopa-

VYBRALI JSME PRO VÁS tii je možné snadno zvrátit podáním vitaminů řady B, je důležité ji rozpoznat a promptně léčit. To platí zejména u mladých lidí, u kterých se na ni obvykle nemyslí, protože nejsou považováni za rizikovou skupinu.

Korsakovův syndrom je ireverzibilní poškození krátkodobé paměti. Alkoholik si není schopen zapamatovat, co před chvílí vnímal. Je postižena i výbavnost paměti. Z toho důvodu je takový člověk dezorientován místem, časem a situací. Protože si nepamatuje nové vjemy, vymýšlí si je (konfabuluje) a svým smyšlenkám věří. Může být přítomna i periferní neuropatie, nejistá chůze, delirium, paranoia a taktilní a olfaktorické halucinace. Ani na Korsakovův syndrom se u mladých lidí běžně nemyslí.

Stejně jako u Wernickeho encefalopatie připomínají příznaky akutní intoxikaci alkoholem. Sestry musí znát tyto potenciální problémy a musí být schopny je rozpoznat a rychle a efektivně je řešit.

Je třeba rovněž upozorňovat mladé lidi na nebezpečí trvalého poškození zdraví, plynoucí z abúzu alkoholu.

Přinášíme výběr z obsahu časopisu Nursing Times, 2009, 105, č. 41

HANNA D et al. The role played by a range of psychological variables in nurses´ handwashing behaviour (Jak ovlivňují psychologické proměnné dodržování zásad mytí rukou sestrami): 18–19.

Dosud byly psychologické modely změny chování využívány k předpovídání zdravotního chování pacienta, avšak jen zřídka byly využity ke zkoumání chování zdravotnických pracovníků ve vztahu ke zdraví.

Cílem studie bylo prozkoumat spojitost mezi uváděnou frekvencí mytí rukou a řadou psychologických proměnných u vzorku sester ve velké nemocnici akutní péče. Byla použita metoda průřezové korelační studie. Respondentky použily analogovou vizuální škálu k vyjádření, jak často v průběhu tří měsíců podle vlastního názoru dodržely doporučenou frekvenci mytí rukou. Ke zkoumání relativního významu potenciálních prediktorů frekvence mytí rukou byla použita regresní analýza. Bylo zjištěno, že sestry si častěji myly ruce, pokud to považovaly za důležité, pokud pociťovaly podporu pracoviště a pokud se domnívaly, že nedostatečné mytí rukou přispívá k šíření infekce.

Mgr. Libuše Dobrovodská (dobrovodska.l@centrum.cz)

FLORENCE 4/2010 9

ROZHOVOR

ŽENY, KTERÉ MĚNILY ZDRAVOTNICTVÍ 12.

LUDMILA NERMUTOVÁ Koncem února proběhl v Praze 4. kongres primární péče. V jeho sesterské sekci vystoupila Ludmila Nermutová, vrchní sestra Interního oddělení Strahov Všeobecné fakultní nemocnice v Praze s přednáškou Peritoneální dialýza v domácím prostředí. lyzačních přístrojů). Když byl pacient zařazen do peritoneálně-dialyzačního programu a z nějakého důvodu tako léčba selhala, pak byl automaticky přeřazen do hemodialyzačního programu. Byla mu tedy dána šance na život. Byli jsme prvním a zpočátku jediným pracovištěm nejen v naší zemi, ale i v zemích východního bloku, které léčbu touto metodou poskytovalo.

Původní metoda byla zatížena poměrně vysokým rizikem infekcí, především peritonitid, hlavní příčinou bylo nedostatečné materiálové zajištění.

Ve Spojených státech byla peritoneální dialýza prováděna zpočátku také s dialyzačním roztokem ve skleněných lahvích, ale poměrně rychle tam přešli na plnění dialyzačního roztoku do plastových vaků. U nás se začaly vaky běžně používat až po roce 1990 a užívání peritoneální dialýzy jako metody očišťování krve se od této doby stává v ČR rutinní metodou.

Ludmila Nermutová vrchní sestra Interního oddělení Strahov Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

10 FLORENCE 4/2010

Kdy vás peritoneální dialýza poprvé „oslovila“?

V sedmdesátém osmém roce jsem jako řadová sestra pracovala na Strahově na hemodialyzačním oddělení. V tomto roce přivezl prof. Albert Válek, přednosta Interního oddělení Strahov, ze Spojených států novou verzi peritoneální dialýzy, tzv. CAPD (kontinuální ambulantní peritoneální dialýza). V praxi to znamenalo zásadní změnu; proti původnímu intermitentnímu léčení, které bylo prováděno v nemocnici, je nyní peritoneální dialýza v režimu CAPD prováděna 4krát denně 7 dnů v týdnu v domácím prostředí nemocného.

Nejprve tuto metodu dostali na starost lékaři. Asi po půl roce jsem byla oslovena, zda bych se nechtěla touto činností zabývat také já jako sestra. To jsem uvítala, protože jsem viděla, že se jedná o něco nového, a měla jsem pocit, že by bylo možno poskytnout dialýzu většímu počtu pacientů.

Nezapomínejme, že mluvíme o době, kdy zařazení do hemodialyzačního programu podléhalo přísným výběrovým kritériím a nyní tady bylo něco, co mohlo zachránit život pacientům, kteří daná kritéria třeba i minimálně nesplňovali nebo je i splnili, ale z kapacitních důvodů pro ně nebylo volné místo na hemodialýze (nedostatek dia-

Jak probíhá péče o pacienty s peritoneální dialýzou?

Pacientovi je založen katetr, potom je hospitalizován do zhojení a průměrně za 5 až 7 dní je propuštěn do domácího ošetřování. Nemocný je asi tři týdny doma v klidovém režimu, aby došlo k perfektnímu vhojení katetru – toto období nazýváme break-in perioda, kdy se provádějí jen malé proplachy v nemocnici. Po perfektním zhojení přijde pacient do nemocnice, kde je dva až tři dny – podle jeho schopností a manuální zručnosti – edukován.

Sestra ho naučí provádět dialýzu a ošetřovat katetr a vysvětlí mu další činnosti, které s léčbou souvisejí. Edukovaný pacient odchází domů.

Jaké výhody má peritoneální dialýza ve srovnání s hemodialýzou?

Lidé s tímto typem dialýzy nejsou závislí na transportu do nemocnice a zpět, dialýza se provádí v jejich domácím prostředí, a to čtyřikrát denně, jedna výměna dialyzačního roztoku trvá přibližně 25 až 30 minut.

Jednou z vĂ˝hod tĂŠto metody je moĹžnost cestovat. MateriĂĄl potĹ™ebnĂ˝ k lĂŠÄ?bÄ› si mohou pacienti nebo jejich rodina dopravit sami na mĂ­sto svĂŠho pobytu (chata apod.), v případÄ› zahraniÄ?nĂ­ dovolenĂŠ je jim materiĂĄl potĹ™ebnĂ˝ k lĂŠÄ?bÄ› firmou dodĂĄn aĹž na mĂ­sto jejich pobytu – napĹ™ na hotelovĂ˝ pokoj. V případÄ›, Ĺže pouŞívajĂ­ k peritoneĂĄlnĂ­ dialĂ˝ze přístroj, cestujĂ­ se zařízenĂ­m, kterĂŠ mĂĄ velikost jednoho kufru na koleÄ?kĂĄch. Mohou se tak na dialĂ˝zu pĹ™ipojit pĹ™es noc a nĂĄsledujĂ­cĂ­ den ji nemusejĂ­ provĂĄdÄ›t. Mohou si lĂŠpe organizovat Ä?as, chodit do zamÄ›stnĂĄnĂ­ apod.

Peritoneålní dialýza må pro pacienta i zdravotní profity. Na hemodialýze ztråcí poměrně velice rychle tzv. zbytkovou diurÊzu. Mít ji zachovånu je pro nemocnÊho velmi výhodnÊ.

Například nemusĂ­ striktnÄ› dodrĹžovat dietu ve smyslu omezenĂ­ tekutin, na rozdĂ­l od pacienta, kterĂ˝ nemoÄ?Ă­. Pacient nemusĂ­ mĂ­t vytvoĹ™enou cĂŠvnĂ­ spojku pro dialĂ˝zu – tzv. fistulu, coĹž bĂ˝vĂĄ nÄ›kdy problĂŠm hlavnÄ› u pacientĹŻ, kteří nemajĂ­ cĂŠvy v dobrĂŠm stavu.

Na druhĂŠ stranÄ› je tu nĂĄroÄ?nost na peÄ?livost provĂĄdÄ›nĂ­ – zĂĄleŞí na individuĂĄlnĂ­ch podmĂ­nkĂĄch a schopnostech kaĹždĂŠho Ä?lovÄ›ka. V případÄ›, Ĺže je pacient nÄ›jakĂ˝m zpĹŻsobem handicapovĂĄn, je tĹ™eba aktivnĂ­ho přístupu a pomoci rodiny. V případÄ›, Ĺže to nenĂ­ moĹžnĂŠ, spolupracujeme se sociĂĄlnĂ­

pracovnicĂ­ a sestrami agentur domĂĄcĂ­ pĂŠÄ?e. U mladĹĄĂ­ch lidĂ­ bĂ˝vĂĄ obava ze zavedenĂ­ katetru do dutiny bĹ™iĹĄnĂ­ – Ä?ili z poĹĄkozenĂ­ tÄ›lesnĂŠho schematu. Obavy bĂ˝vajĂ­ z nemoĹžnosti koupĂĄnĂ­, sprchovĂĄnĂ­ – coĹž za dodrĹženĂ­ urÄ?itĂ˝ch podmĂ­nek moĹžnĂŠ je. Riziko peritonitidy je dnes u peritoneĂĄlnĂ­ dialĂ˝zy ve srovnĂĄnĂ­ s minulostĂ­ minimĂĄlnĂ­ (dříve se tato obĂĄvanĂĄ komplikace vyskytovala cca za 7 mÄ›sĂ­cĹŻ lĂŠÄ?by, dnes je prĹŻmÄ›rnĂ˝ vĂ˝skyt za vĂ­ce neĹž 40 mÄ›sĂ­cĹŻ, nÄ›kterĂŠ statistiky uvĂĄdÄ›jĂ­ i delĹĄĂ­ intervaly). Za tu dobu jsou pacienti Ä?asto jiĹž transplatovĂĄni a tento problĂŠm uĹž vĹŻbec nepoznajĂ­.

Jaký je dnes u nås poměr pacientů na hemodialýze a peritoneålní dialýze?

Na peritoneĂĄlnĂ­ dialĂ˝ze je v ÄŒR kolem 8 procent dialyzovanĂ˝ch pacientĹŻ, poÄ?ty nemocnĂ˝ch lĂŠÄ?enĂ˝ch touto metodou se na jednotlivĂ˝ch dialyzaÄ?nĂ­ch stĹ™ediscĂ­ch liĹĄĂ­. DĂŠlka tohoto typu lĂŠÄ?by se v souÄ?asnosti pohybuje v letech, mĂĄme napĹ™. pacientku, kterĂĄ se lĂŠÄ?Ă­ peritoneĂĄlnĂ­ dialĂ˝zou uĹž osm let, jinĂĄ nemocnĂĄ pak dĂŠle neĹž 7 let.

Mohou sestry vykazovat vĂ˝kony za pĂŠÄ?i o pacienty s peritoneĂĄlnĂ­ dialĂ˝zou?

V pĹŻvodnĂ­m sazebnĂ­ku vĂ˝konĹŻ se s touto moĹžnostĂ­ nepoÄ?Ă­talo. KĂłdy vznikaly postupnÄ› a byly v nich jen materiĂĄlovĂŠ nĂĄklady, nikoli prĂĄce sestry. Postupem Ä?asu jsme potĹ™ebo-

vali, aby nĂĄm pacienty oĹĄetĹ™ovaly sestry z agentur domĂĄcĂ­ pĂŠÄ?e. Ty se k tomu postavily vstřícnÄ› a naĹĄly si cesty, jak nÄ›kterĂŠ vĂ˝kony vykazovat, napĹ™. kĂłdy pĹ™evazĹŻ.

V roce 2008 prezidium ÄŒeskĂŠ asociace sester oslovilo odbornĂŠ sekce, aby naĹĄly Ä?innosti, kde by nositelkou vĂ˝konu byla sestra. NefrologickĂĄ sekce ÄŒAS se shodla na tom, Ĺže peritoneĂĄlnĂ­ dialĂ˝za v domĂĄcĂ­m prostĹ™edĂ­ by byla jednĂ­m z vhodnĂ˝ch vĂ˝konĹŻ.

Byla jsem pověřena zpracovĂĄnĂ­m nĂĄvrhu registraÄ?nĂ­ho listu. Žådost byla podĂĄna a projednĂĄvĂĄna na MZ ÄŒR v prĹŻbÄ›hu roku 2009 a kĂłd pro sestru byl zaĹ™azen do sazebnĂ­ku vĂ˝konĹŻ s bodovĂ˝mi hodnotami, kterĂ˝ vstoupil v platnost od 1. 1. 2010. MoĹžnost vykonĂĄvat a vykazovat provĂĄdÄ›nĂ­ peritoneĂĄlnĂ­ dialĂ˝zy u nesobÄ›staÄ?nĂ˝ch nebo handicapovanĂ˝ch pacientĹŻ v jejich vlastnĂ­m sociĂĄlnĂ­m prostĹ™edĂ­ je navrĹžena nejen pro odbornost 911 a 108, ale i pro odbornosti 913 a 925, coĹž jsou sestry v sociĂĄlnĂ­ch sluĹžbĂĄch a v domĂĄcĂ­ pĂŠÄ?i. Chceme, aby sestry v terĂŠnu byly pro tuto Ä?innost lĂŠpe motivovĂĄny a za ni i odmÄ›ĹˆovĂĄny, coĹž je v zĂĄjmu moĹžnosti zachovĂĄnĂ­ co nejkvalitnÄ›jĹĄĂ­ho zpĹŻsobu Ĺživota pacienta – seniora, nesobÄ›staÄ?nĂŠho nebo handicapovanĂŠho pacienta v jeho vlastnĂ­m sociĂĄlnĂ­m prostĹ™edĂ­.

ROZHOVOR

Text a foto Jarmila Ĺ kubovĂĄ

INZERCE

1&340/™-/¼ */;&3$& (&/&5*, " ;%3"705/¼ -"#03"/5," VŠgenetik a zdravotní laborantka - soukromÊ zdravotnickÊ zařízení v centru Prahy hledå do genetickÊ laboratoře VŠs praxí v oboru a zdravotní laborantku.

Kontakt: GENvia, s.r.o., Na Slupi 6, 128 00 Praha 2, e-mail: genvia@volny.cz

*/;&35/ÂĽ 130%&+$& ÄŒasopis Sanquis hledĂĄ absolventa SĹ zdravotnĂ­ nebo medicĂ­ny na pozici inzertnĂ­ho prodejce se specializacĂ­ na farmacii. VĂ˝hodou jsou obchodnĂ­ zkuĹĄenosti. NabĂ­zĂ­me fixnĂ­ zĂĄklad, podĂ­l na provizĂ­ch a Ä?asovou flexibilitu.

Kontakt: vichrova@sanquis.cz

" "

# !

9&' 21 $%# &"1 ) - /, !1 $%# ) '( 21 $%/ ) "'(! )3 # $%# 2 &$# # "#&'

"

' &' &$#: &'($"7 )5 "#! ,5'7 '# # #%9 . )" '6"1 0 6&')1 %(% +" # # $#%# " ')1 )2 # "0 0 6&')1 $ '% &'#! '# # ! " !/ "7 ' # #%"0 $% * ) , % )#'" ')1 ,/ "1 ," #&' $%/ " ; & ($ "+

5$61$ 7 4 !/' ,/ ! " 0 "#(' $# $# 8 ( &+&'0!( , % )#'"1 # $# 2'7"1 , &1 ' &)0 4 )#'#$ &+ # " ! #" $#&$ & #) ),$ ,

FLORENCE 4/2010 11 !"#$%&'$()*%'&%$+),-.$/012334%&55$$$/

/6464/1$$$/1708

ZE ZAHRANIĆÍ

STUDIJNÍ POBYT V ITÁLII – PŘÍLEŽITOST PRO SESTRY V roce 2003 vznikl (s podporou oblasti Lombardie a uznáním ministerstva zdravotnictví v Římě) projekt Progetto formazione (vzdělávací projekt), který má formu roční odborné praxe sester.

Mgr. Hana Svobodová

Projekt byl zahájen ve spolupráci s Kardiologickým centrem Monzino v Miláně (Centro Cardiologico Monzino) za podpory italské společnosti International Consulting. Jeho smyslem je umožnit všeobecným sestrám zemí Evropy absolvovat roční stáž na specializovaném pracoviš-

1982: Střední zdravotnická škola, Žďár nad Sázavou, všeobecná sestra; 1994: FF UK, Praha, pedagogika – péče o nemocné; 1982–1987: nemocnice Oblouková, Praha 10, sestra u lůžka, JIP; 1987–2002: vyučující odborných předmětů na SZŠ; 2002–2007: odborná asistentka Ústavu pro lékařskou etiku a ošetřovatelství 3. LF UK v Praze; od 2007: přednostka Ústavu ošetřovatelství 3. LF UK v Praze

Obr. 1. Cardiologico Monzino

ti, v tomto případě na odděleních intervenční kardiologie, kardiologické intenzivní péče a kardiovaskulární chirurgie.

Součástí stáže je absolvování teoretických lekcí, pozorovacích stáží v laboratořích a ve vyšetřovacím sektoru a samozřejmě absolvování klinických

stáží na zmiňovaných odděleních, celkem 1400 hodin.

Požadavky na studenty – jedním z nich je italština Každý stážista má možnost sledovat diagnostické, terapeutické a ošetřovatelské postupy, kterým jsou hospitalizovaní pacienti podrobováni v předním zdravotnickém centru v Itálii, sídle vědeckého výzkumu a univerzitních studií (IRCCS, viz obr. 1 Cardiologico Monzino). Během stáže (přičemž předpokladem je velmi dobrá znalost italštiny) studenti ošetřovatelství absolvují zkoušky z klinických předmětů a ošetřovatelské péče, a pokud jsou výsledky na konci stáže úspěšné, získávají certifikát o absolvování odborné stáže v oblasti kardiologie.

Uchazeči zahajují studium italštiny v kursech ještě na svých domovských školách a po příjezdu do Milána v nich pokračují. Kardiologické centrum stážistům hradí ubytování, stravu, pojištění, cestu tam i zpět. Pokud se stážista rozhodne své znalosti prohloubit, může pokračovat ve studiu specializace ošetřovatelství v kardiologii na Università degli Studi di Milano. Musí však složit přijímací zkoušky, které jsou prováděny formou písemného testu.

Studium spočívá v absolvování 500 hodin teorie (face-to-face training) a 250 hodin praxe na kardiologických pracovištích. Testy následují po každém modulu. Některá z praktických dovedností, prezentace a diskuse nad závěrečnou prací jsou součástí závěrečné zkoušky.

Pět otázek absolventkám Na otázky odpovídaly absolventky stáže Ludmila Dvořáková (LD) a Petra Škarková (PŠ):

12 FLORENCE 4/2010

Obr. 2. JIP v IEO

Několik z vás zůstalo v nemocnici i po skončení stáže. Jaký byl váš důvod pro toto životní rozhodnutí?

LD: Mým původním důvodem zůstat v Itálii bylo zdokonalit se v kardiochirurgii a kardiologii, zdokonalit italštinu a vydělat si nějaké peníze. Po něja-

ké době jsem si tu našla přítele a dnes tu jsem již šestým rokem.

Někteří se po ukončení studií v ČR vracejí zpět do Milána. Co konkrétně vás vede k takovému rozhodnutí?

PŠ: Dokončuji nyní VOŠZ a po absolutoriu jsem se rozhodla vrátit zpátky do Milána. Musím říci, že rozhodnutí nebylo jednoduché, protože nyní jsou i u nás dobré pracovní příležitosti.

K mému rozhodnutí přispěla určitě otevřená a vstřícná povaha Italů, velmi příjemné pracovní prostředí, touha zdokonalit se v italském jazyce a samozřejmě vědět ještě více z kardiologie. Roli hrál i fakt, že nemocnice je pro mě dnes už domácím prostředím, tudíž nebudu muset začínat úplně od začátku. Myslím si, že takové příležitosti je třeba využít, a domů se mohu vrátit vždycky.

S jakými největšími problémy se v italském prostředí potýkáte?

LD: Je velmi důležité přijet na stáž již s dobrou znalostí italštiny.

PŠ: Největší překážkou je opravdu na začátku jazyk, ale záleží na tom, jak se k tomu člověk postaví. Někdo má větší, někdo menší problémy, záleží samozřejmě na studiu a snaze každého účastníka stáže. Překážkou může být také vlastní povaha jedince: pokud je člověk uzavřený a stydlivý, nepodaří se mu nikdy proniknout do kolektivu, a tudíž se hůře učí i jazyk. S jinými překážkami jsem se nesetkala, ale myslím si, že je to velice individuální.

Kde nyní pracujete?

LD: Nyní pracuji již pátým rokem na kardiochirurgii, pooperačním oddělení.

PŠ: Vykonávám nyní závěrečnou praxi v rámci mé školy, takže jsem pořád v pozici stážistky a nejsem zatím na jednom určitém oddělení.

logické evropské centrum akreditace Joint Commision International. Dnes patří mezi zařízení s širokou vědeckou základnou, je 6. nejlepší nemocnicí na světě (oceněno Westphalia University). Kvalitou poskytované péče se řadí mezi „pain-free hospitals“.

Všechna pracoviště sledují nejnovější trendy v terapii nádorových onemocnění a disponují moderním přístrojovým vybavením, včetně robotické chirurgie. Institut poskytuje péči na odděleních onkologické gynekologie, urologie, hematoonkologie, břišní a pánevní chirurgie, hrudní chirurgie, chirurgie hlavy a krku, obecné a plastické chirurgie, anesteziologie a JIP, kardiologie, senologie a oddělení psychoonkologie (není zde oddělení dětské onkologie a oddělení léčby nádorů mozku). Součástí komplexu jsou oddělení výzkumné a experimentální onkologie, vyšetřovací komplement a radiologie, také nezbytné denní centrum (pro pacienty s chemoterapií), jednotka paliativní péče a rozvíjí se bohatá síť home care. IEO začlenil také tzv. call centrum, kde sestry působí jako podpora pacientů a jejich rodin „na telefonu“.

Probírají se klinické problémy související s nádorovými onemocněními či s terapií (během dvou let tuto službu využilo na 3 tis. pacientů, viz obr. 2).

Ani v oblasti výzkumu zde nejsou sestry pozadu. Deset sester výzkumnic se podílí na zvyšování kvality péče v řadě klinických výzkumů, ale i výzkumů ryze ošetřovatelských.

Velmi důležitou součástí poskytované péče je profesionální rozvoj jak lékařů, tak i sester v oboru onkologie.

Promyšlená koncepce pre- i postgraduálního vzdělávání je založena na rozvoji technických znalostí a znalostí, jež využívají reflexe zkušeností z praxe. Tréninkovou metodou je tzv. diary a self learning plan, který pomáhá studentům rozvíjet sebevzdělávání, zvyšují jejich motivaci a učí samotné reflexi.

ZE ZAHRANIČÍ

Více informací najdete na www.odborne.staze.cz nebo kontaktujte přímo koordinátora v České republice na adrese progettoformazione@email.cz.

(Hana.svobodova@lf3.cuni.cz) Mgr. Hana Svobodová Foto z archivu autorky

INZERCE

12. – 14. května 2010

XXXVIII.

Kongresové centrum LH Thermal Karlovy Vary

MÁJOVÉ HEPATOLOGICKÉ DNY Výroční kongres České hepatologické společnosti ČLS JEP s mezinárodní účastí

Uvažujete o dalším studiu v Miláně, např. o právě nabízené specializaci v kardiologii na milánské univerzitě?

LD: O studiu už neuvažuji. Je mi 27 a nedokážu si představit dalších několik let ve škole. Kdybych byla v jiné situaci a měla o nějaký ten rok méně, určitě bych do toho šla.

Další možnost stáže Progetto formazione V r. 2010 se otevřela další možnost stáže Progetto formazione, a to v European Institute of Oncology v Miláně (IEO). U zrodu této instituce založené v roce 1994 stál světoznámý profesor Umberto Veronesi. Nemocnice dosáhla v roce 2003 jako první onko-

Oficiální adresa:

www.ceska-hepatologie.cz/mhd2010 Pořadatel Česká hepatologická společnost ČLS JEP

ve spolupráci s Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně

Organizátor Congress Prague NOVÉ LOGO

ctverečky zustaly jako v puvodnim navrhu, jsou jen o10% mensi v mensim provedni se nebudu slevat

FLORENCE 4/2010 13

Nemocnice České Budějovice, a. s.

Pořadatel

Odb. sympozium: Akutní stavy v poučných scénářích a kazuistikách

Odb. seminář: Základy přednem. první pomoci Seminář: Preanalytická fáze labor. vyšetření

Symma, s. s r. o.

ČAS: sekce chirurgických oborů

ČAS: region Hradec Králové

ČAS: sekce zdravotních laborantů

MOÚ Brno, ČAS: onkol. sekce

Nemocnice České Budějovice, a. s.

Plic. klinika FN Hradec Králové

AMCA

ČAS: region Polabí

ČAS: transfúzní sekce, Sekce labor. ČHS ČLS JEP, sekce labor. a sester STL ČLS JEP, Panoch. nem. Turnov

Společnost pro návykové nemoci ČLS JEP

Tech. univ. v Liberci, Ústav zdrav. studií a KN Liberec, a. s.

Nemocnice České Budějovice, a. s.

ČAS: region Mladá Boleslav

ČAS: region Karlovy Vary

16.–17. 4.

21. 4.

21. 4.

21. 4.

22.–24. 4.

23. 4.

23.–24. 4.

24. 4.

24. 4.

25.–27. 4.

25.–29. 4.

od 7,30 hod.

30. 4.

duben

ČAS: sekce nutričních terapeutů

ČAS – sekce urol. a sester v primární péči

Česká hepat. spol. ČLS JEP ve spolupr. s ČLS JEP

4. a 5. 5.

8. 5.

12.–14. 5.

(termín bude upřesněn)

duben

28. 4.,

AT konference 2010

Sekce pro gynek. endokrin. ČGPS ČLS JEP

16.–17. 4.

XXXVIII. májové hepatol. dny

Mezioborová konference

Intenzivní nutriční péče

Jihočeské ORL dny

XX. celost.átní konference laborantů a sester „Harrachohorky 2010“

Komunikace – co všechno zmůže

9. konference dětské pneumologie

XIV. hradecké pneumol. dny – Sester. sekce: Ošetř. péče o pacienty s respir. onem.

Jihočeské Timrovy dny

XXXIV. brněn. onkol. dny (BOD)

POCT: konference ZL

Ošetř. pacientů s přenos. infekč. chorobami v zub. ordinaci (uzáv. přihlášek 12. 4.)

Hygiena a epidemiologie. Dezinf., steriliz. – Vyhl. č. 195/2005 Sb.

VI. konference radiologických asistentů

II. Preslovy dny

XVI. pracovní den NLP ČSNM a ČAS

Sekce NLP ČSNM a ČAS: sekce nukl. med.

16. 4.

II. evrop. kongres psychiat. ošetřovatelství: Building Bridges/Budování mostů

ČAS: psychiatrická sekce, Horatio: Europ. Psychiatric Nurses

Konference: Správná výživa a zdravý živ. styl

V. českobuděj. odbor. dny: Hojení ran

Název akce (téma)

15.–17. 4.

15. 4.

FLORENCE ČAS: region Jablonec n. N.

13. 4.

Datum

22 FLORENCE 4/2010 Kongres. centrum LH Thermal, Karlovy Vary

Fakultní Thom. nem. s poliklinikou, Vídeňská 800, 140 59 Praha 4

Praha

KKN a.s. nem. K. Vary, budova 4, zased. místnost naproti chir. ambul. (omez. počet 60 míst)

SZŠ a VOŠZ, Mladá Boleslav, odb. učebna

Hotel Rezidence, Nové Hrady

Divadlo F. X. Šaldy v Liberci

Špindlerův Mlýn

Harrachov, Hotel Sklář

Obecní dům, Smetanova 55, Nymburk

Hotel DAP, Praha

Hradec Králové

Centrum IGY/Bazilika, České Budějovice

BVV, pavilon A, Rotunda, Brno

FN Motol, Praha

FN Hradec Králové, Výukové centrum

Brno

Hotel Hubertus, Valtice

Poděbrady

Lékařský dům, Praha

Hotel Pyramida, Praha

Spolkový dům, Floriánova ul., Jablonec n. N.

Hotel Gomel, České Budějovice

Místo

www.ceska-hepatologie.cz/mhd2010, http://www.congressprague.cz/kongresy/mhd2010.html

Přihlášky k akt. účasti do 15. 4 . na: olga.krpatova@vfn.cz; alice.strnadova@ftn.cz; k pas. účasti do 30. 4. na: olga.bolinova@vfn.cz; jerabkol@seznam.cz

Olga Mengerová, olga.mengerova@ikem.cz, tel.: 261 364 030

helena.marcinkova@kkn.cz

Mgr. Lucie Kopalová, SZŠ a VOŠZ, Boženy Němcové 482, Mladá Boleslav, mobil: 607 258 338, lucie.kopalova@seznam.cz

PhDr. Marie Šotolová, 387 872 015, 723 847 004, pr@nemcb.cz

Informace: www.uzs.tul.cz, petra.hoffmannova@tul.cz

info@atkonference.cz

Zdeňka Drobníková, 777 320 545

Marie Koutová, 607 128 218, m.koutova@seznam.cz

Eva Uhrová, tel: 221 979 351, mobil: 731 496 060, uhrova@amca.cz, www.angiologie.cz, www.amca.cz

Bc. Eva Prchalová, prchaeva@fnhk.cz

PhDr. Marie Šotolová, 387 872 015, 723 847 004, pr@nemcb.cz

pí. Čechmanová, cechmanova@mou.cz, www.mou.cz

Mgr. M. Bunešová, bunesova@seznam.cz

www.cnna.cz, Hana Sündermannová, hana.mamka@seznam.cz

Eva Kvasnicová, ekvasnicova@vnbrno.cz

http://symma.cz/05_akce_2010/

www.congressprague.cz/endokri2010

Milena Matysová, milena.matysova@fnhk.cz, Vlasta Míková, vlasta.mikova@fnol.cz

www.psychiatrickasekcecas.estranky.cz, www.horatio-web.eu, praguecongress@gmail.com, tomas.petr@uvn.cz

www.nemjbc.cz, hauferova@nemjbc.cz

PhDr. Marie Šotolová, 387 872 015, 723 847 004, pr@nemcb.cz

Kontakt

Cyklus „Rok s Ĺživinami“ Konference: Sacharidy ve výŞivÄ› VýŞiva hospital. pacientĹŻ.

Jak se stravují sestry (uzåv. přihlåťek 10. 5.)

Pracovní konference ZL Sympozium: Ve zdravÊm těle zdravý duch III. Konference: Festival kazuistik Konference: Ztråta zubů a jejich nåslednÊ řeťení Městskå a region. protidrogovå politika v Êře globalizace Studijní cesta Seminåř: Hygien. řåd, mytí rukou – metodika pro zdravot.

FTNsP, Praha

ÄŒAS: region Hradec KrĂĄlovĂŠ

ÄŒAS: sekce zdravotnĂ­ch laborantĹŻ

ÄŒAS: region Motol

ÄŒAS: pediatrickĂĄ sekce

ÄŒAS: stomatologickĂĄ sekce

ResAd, s. r. o.

ÄŒAS: sekce sester seniorek

ÄŒAS: region Karlovy Vary

22. 5.

28.–30. 5.

ÄŒeskĂĄ nefrologickĂĄ spoleÄ?nost

ÄŒAS: sekce nutriÄ?nĂ­ch terapeutĹŻ

10.–12. 6.

10.–12. 6.

Komunitní výŞiva a DM

RĂĄby

NĂĄrodnĂ­ dĹŻm na SmĂ­chovÄ›, Praha

Hotel Horizont, Pec pod SněŞkou

Kongres. sĂĄl, Nem. Na Homolce, Praha

I. P. Pavlova 6, 779 00 Olomouc

KKN a.s. nem. K. Vary, budova 4, zased. mĂ­stnost naproti chir. ambul. (omez. poÄ?et 60 mĂ­st)

Švýcarsko

NovĂĄ radnice HMP, MariĂĄnskĂŠ nĂĄm. 2/2, Praha 1

Brno

Jablonec nad Nisou

Domov pro seniory Hortenzie, Bořanovice

MOĂš, Brno

FN Hradec KrålovÊ, VýukovÊ centrum

FTNsP, Centrum pro vzdÄ›l. a vÄ›du, VĂ­deĹˆskĂĄ 800, Praha 4

Kongres. centrum, Parkhotel PlzeĹˆ

Centrum IGY/Bazilika, ÄŒeskĂŠ BudÄ›jovice

KongresovĂŠ centrum, Hotel Diplomat, Praha

Jaroslava PavlĂ­Ä?kovĂĄ, pavlijar@fnhk.cz

www.nefrol.cz

www.infekce.cz/cskongres2010

jana.hruskova@vfn.cz

Mgr. Bc. Pavla KudlovĂĄ, Ph.D., pavla.kudlova@seznam.cz

helena.marcinkova@kkn.cz

pro Ä?leny sekce, ruzena.wagnerova@vfn.cz

PhDr. Matúť Šucha, Ph.D., Centrum adiktol., Psych. klin. 1. LF UK a VFN., Ke Karlovu 11, 120 00 Praha 2, tel.: 224 965 102, fax: 224 965 035, mobil: 725 090 374, sucha@adiktologie.cz, www.adiktologie.cz

eva.gregrova@fnusa.cz

jiru@nemjbc.cz

sylvie.kreckova@seznam.cz

Mgr. L. DubskĂĄ, dubska@mou.cz

www.cnna.cz, Hana SĂźndermannovĂĄ, hana.mamka@seznam.cz

Jaroslava Polåkovå, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252, www.ftn.cz (vzdělåvåní, seminåře pro nelÊkaře)

www.revma.cz/crs2010

PhDr. Marie Ĺ otolovĂĄ, 387 872 015, 723 847 004, pr@nemcb.cz

Bc. Dagmar Ĺ kochovĂĄ, skochova.dagmar@vfn.cz, http://www.prazskechirurgickedny.cz/2010

XVI Ä?esko-slov. kongres o infekÄ?nĂ­ch nemocech 2010

ÄŒes. spol. inf. lĂŠkaĹ™. ÄŒLS JEP, Slov. spol. infektolĂłgov SLS, Klin. inf. nemocĂ­ FN a LF UK Hradec KrĂĄlovĂŠ, ÄŒAS

9.–11. 6.

33. kongres ÄŒNF

Edukace v oťetřovatelství

ÄŒAS: internĂ­ sekce

5. 6.

Certif. kurs MZ ÄŒR – 70 vyuÄ?. hod.: ZĂĄklady modernĂ­ diagn. a lĂŠÄ?by DM. OĹĄetĹ™. pĂŠÄ?e a terap. eduk. pacienta (42 kred. bodĹŻ)

FZV a LF UP v Olomouci a FNOL

květen–prosinec

(termín bude upřesněn)

květen

květen

22. 5.

19. 5.

19. 5.

19. 5.

19. 5.

54. sjezd Ä?es. a slov. revmatologĹŻ 2010

ÄŒeskĂĄ revmat. spol. ÄŒLS JEP a Slov. reumat. spoloÄ?nosĹĽ

13.–15. 5.

XI X. celost. konfer. oĹĄetĹ™. profesĂ­ prac. v pĂŠÄ?i o novorozence

Nemocnice ÄŒeskĂŠ BudÄ›jovice, a.s.

13.–15. 5.

XVII. praĹžskĂŠ chirurg. dny (JirĂĄskovy dny) s mezinĂĄr. ĂşÄ?astĂ­

1. LF UK a VFN Praha a ÄŒAS: traum.-ortoped. sekce

13.–14. 5.

FLORENCE 4/2010 27

PRAXE

RECENZOVANÝ ČLÁNEK

ODCHLÍPENÍ SÍTNICE Amotio retinae (odchlípení sítnice, OS) je odloučení senzorické části sítnice od retinálního pigmentového epitelu (RPE), čímž dochází k postupnému nebo náhlému zhoršení zraku (výrazněji při postižení centrální části sítnice – žluté skvrny – makuly). Rozdělujeme rhegmatogenní (s trhlinou sítnice) a nonrhegmatogenní (zahrnující trakční a exsudativní odchlípení).

Anna Dolejší, DiS. Oftalmologická klinika FN Královské Vinohrady, Praha 2001: ukonč. CSZŠ Bl. Zdislavy, Praha – všeob. sestra; 2004: absol. VZŠ Suv. řádu malt. rytířů, Praha – dipl. dět. sestra; v současnosti: studium oboru veř. zdravotnictví, 3. LF, UK Praha 10; 2007–2008: ÚVN Praha, všeob. sestra; od 2008: Oftal. klinika FNKV, Praha, všeob. sestra

Ludmila Jahnová Oftalmologická klinika FN Královské Vinohrady, Praha 1978: ukonč. SZŠ, Praha – všeob. sestra; 1978-1987: VÚCHR, Praha; 1988: Kožní klinika FNKV, Praha; 1989–1991: MD; 1992–2007: Oční klinika 1. LF UK a VFN, Praha, všeob. sestra; 2007: ÚVN Praha – všeob. sestra; 2008–2009: Rehab. klinika FNKV, Praha; od 2009: Oftal. klinika FNKV, Praha, všeob. sestra

28 FLORENCE 4/2010

Rhegmatogenní odchlípenní sítnice

(rhegma – trhlina) Vzniká trakcí sklivce v místě ztenčené či degenerativně změněné sítnice (obr. 1), trhlina má typicky podkovovitý tvar. Je-li trhlina lokalizována v místě sítnicové cévy, může nastat i krvácení do sklivce. Krev, která se uvolní do sklivce z natržené cévy při vzniku trhliny, vyvolá falešný zrakový vjem padajících černých sazí.

Není-li riziková trhlina sítnice včas diagnostikována a ošetřena, tekutina ze sklivcového prostoru začne pronikat pod sítnici a odchlipovat ji.

Příznakem postupujícího odchlípení sítnice je clona, která se objeví někde při okraji zorného pole, nejčastěji začíná dole u nosu, může postupovat během hodin až dnů a zastínit centrální vidění. Centrální vidění je postiženo v okamžiku, kdy odchlípení již zasahuje do místa nejostřejšího vidění. Důkladná anamnéza je velmi cenná při primárním zjišťování, kde se sítnice začala odchlipovat a kde může chirurg očekávat primární trhlinu sítnice.

Nonrhegmatogenní odchlípení sítnice Odchlípení sítnice bez přítomnosti trhliny může být způsobeno buď vitreoretinální trakcí (tahem sklivce za sítnici bez jejího natržení), nebo subretinální exsudací (exsudace – tvorba tekutiny).

Trakční odchlípení nalézáme u pacientů s těžkou proliferativní diabetickou retinopatií, po sítnicových cévních uzávěrech, penetrujícím poranění, u retinopatie nedonošených.

Trakční síly vznikají ve sklivci samém, na povrchu sítnice nebo dokonce pod sítnicí (obr. 2). V konečném stadiu může vést trakce ke vzniku trhliny a příčina je potom kombinovaná (tzv. trakčně-rhegmatogenní amoce).

Exsudativní odchlípení sítnice je výsledkem hromadění subretinál-

Neléčené odchlípení sítnice způsobuje narušení metabolismu fotoreceptorů a ztrátu jejich funkce. Proto je důležité amoci diagnostikovat a operovat co nejdříve, zvláště urgentní je operace u nemocných, u nichž dosud není odchlípena makula.

teplotu asi -70 °C, dále našití silikonové plomby různého tvaru, velikosti a pružnosti nevstřebatelnými stehy na skléru v místě trhlin (obr. 3, 4), čímž je dosaženo zmenšení či přerušení tahu sklivce s následným přiložením sítnice. Toto operační řešení je vhodné pro nekomplikované amoce menšího rozsahu s příhodnou lokalizací trhliny, jež dovoluje našití silikonové plomby.

Pneumatická retinopexe – rychlý ambulantní výkon, vhodný jen pro určité typy odchlípené sítnice s trhlinou v horních kvadrantech, kterou lze uzavřít pomocí injikované bubliny expanzivního plynu do oka s předchozí kryoretinopexí nebo laserovou retinopexí (obr. 5).

Pars plana vitrektomie (PPV) se provádí u očí, u nichž nelze uzavřít trhlinu a přiložit sítnici extraokulární procedurou. Při PPV je z oka, pokud to lze, odstraněn veškerý sklivec, vitrektomem jsou přerušeny všechny vitreoretinální trakce. Trhliny jsou poté ošetřeny laserovou koagulací či kryopexí. Sítnice je pak přiložena pomocí vnitřní tamponády. Prostředky vnitřní tamponády jsou vzduch, expanzivní plyny a silikonové oleje. V případě užití silikonového oleje a klidného pooperačního nálezu s přiložením sítnice následuje zhruba po třech měsících jeho vypuštění.

Terapie

Pooperační péče

ní tekutiny v důsledku onemocnění choroidey (cévnatky) či samotné sítnice. Mezi příčiny odchlípení řadíme záněty a nádory, subretinální krvácení v důsledku pokročilé VPMD (věkem podmíněné makulární degenerace).

Vyšetření

Vyšetření zrakové ostrosti (různé typy optotypů).

Při biomikroskopickém vyšetření zadního segmentu oka na štěrbinové lampě nalézáme šedavě zkalenou, nařasenou až balónovitě vlající sítnici. Tvar rhegmatogenního odchlípení je vždy konvexní (vypouklý), na rozdíl od konkávního (dutého) tvaru trakční amoce.

Vyšetření nitroočního tlaku (NOT) – norma 17–22 mm Hg. Ultrazvukové vyšetření – pomáhá při větším rozsahu sklivcového krvácení, kdy nelze při biomikroskopii provést spolehlivé vyšetření sklivcového prostoru a sítnice.

Změny po odchlípení sítnice

Pouze chirurgická léčba. K operaci je indikováno každé rhegmatogenní odchlípení sítnice hrozící progresí a postižením zraku. Cílem operace je dosáhnout přiložení sítnice či alespoň přiložení makuly. Klíčem k úspěchu je dokonalé a trvalé uzavření trhliny sítnice. Používáme různé operační techniky, z nichž nejdůležitější jsou episklerální plombáž, pneumatická retinopexe a pars plana vitrektomie.

Episklerální plombáž – promražení sítnice, tzv. kryoretinopexe, při které jsou trhliny sítnice transklerálně ošetřeny sondou, jež má na konci

Důležité je sledovat nitrooční tlak, stav předního segmentu oka (rohovky, přední komory, zornice) a dbát na dodržování předepsané polohy hlavy pacienta, aby byla vnitřní tamponáda co nejúčinnější. Lokálně se do spojivkového vaku aplikují antibiotika, steroidy, popř. mydriatika, antiglaukomatika aj. Pacient se do domácího ošetření propouští 2.–3. den a přechází do péče obvodního oftalmologa, který dále upravuje lokální terapii. Pracovní neschopnost zpravidla nepřesahuje 3–4 týdny. Pacient s úspěšně přiloženou sítnicí je scho-

33. KONGRES ÄŒESKÉ NEFROLOGICKÉ SPOLEÄŒNOSTI s mezinĂĄrodnĂ­ ĂşÄ?astĂ­

10. – 12. Ä?er vna 2010 Praha - NĂĄrodnĂ­ dĹŻm na SmĂ­chovÄ›

pořadatel

ÄŒeskĂĄ spoleÄ?nost dÄ›tskĂŠ pneumologie ÄŒeskĂŠ lĂŠkaĹ™skĂŠ spoleÄ?nosti J. E. PurkynÄ›

RĂ MCOVĂ? PROGRAM ÄŒtvrtek 10. 6. 2010 5 . .$-.$&2 $ '23 Ä?nĂ­, transplantaÄ?nĂ­ $*+.$ &8 &.$0$.2 0 ÄŒR v r. 2009 5 *-.", /7')9 -2(+*-$/( zahraniÄ?nĂ­ch Ĺ™eÄ?)9&ĹŻ 5 $, ()9 -2(+*-$ 5 *-. ,*07 - Ä›lenĂ­ I. 5 '$)$ &7 ) !,*'*"$ 5 ' 0)*-.)9 3 #7% )9 &*)", -/ 5 09. 9 &*&. %'

PĂĄtek, 11. 6. 2010 5 (* $ 'Ă˝za a mimotÄ›lnĂ­ eliminaÄ?)9 ( .* 2 5 ,$.*) 7')9 $ 'Ă˝za 5 *-. ,*07 - Ä›lenĂ­ II. 5 $, ()9 -2(+*-$ 5 , )-+' ). ' 0$) 5 ')7 #,*( ÄŒNS 5 *,)Ă˝ +,*", ( - -. , . #)$&ĹŻ 5 ' 0)*-.)9 -+*' Ä? )-&Ă˝ veÄ?er

HlavnĂ­ motto MultidisciplinĂĄrnĂ­ pĂŠÄ?e o dÄ›ti s respiraÄ?nĂ­mi onemocnÄ›nĂ­mi – prĹŻĹ™ez oborem a mezioborovĂĄ spoluprĂĄce.

24. dubna 2010 Hotel DAP, Praha

Sobota, 12. 6. 2010 5 $, ()9 -2(+*-$/( 5 +*' Ä?)8 -2(+*-$/( ÄŒNS a ÄŒSKB 5 ,$ 5 &*)Ä? )9 &*)", -/

PodrobnĂŠ informace a moĹžnost registrace na:

www.detskapneumologie.cz

www.nefrol2010.cz

54. VĂ?ROÄŒNĂ? SJEZD

!#$%&'()*+,-./!0!)123)4#506781299%%%0

SekretariĂĄt konference AMCA, spol. s r.o., tel.: 221 979 351, 731 496 060, e-mail: amca@amca.cz

13. – 14. května 2010

6:0/:0!%%%6;!0;6!%<=

Ä&#x152;ESKĂ?CH A SLOVENSKĂ?CH REVMATOLOGĹŽ

Praha KongresovĂŠ centrum Diplomat Hotel Prague

13. â&#x20AC;&#x201C; 15. 5. 2010

KongresovĂŠ centrum Parkhotel PlzeĹ&#x2C6;

XVII.

PRAĹ˝SKĂ&#x2030; CHIRURGICKĂ&#x2030; DNY

(JirĂĄskovy dny)

ChirurgickĂ˝ kongres s mezinĂĄrodnĂ­ ĂşÄ?astĂ­

SouÄ?ĂĄstĂ­ programu kongresu bude ValnĂĄ hromada Ä&#x152;eskĂŠ chirurgickĂŠ spoleÄ?nosti Ä&#x152;LS JEP

PoĹ&#x2122;adatelĂŠ Ä&#x152;eskĂĄ revmatologickĂĄ spoleÄ?nost Ä&#x152;LS JEP a SlovenskĂĄ reumatologickĂĄ spoloÄ?nosĹĽ SLS WebovĂĄ adresa sjezdu:

www.revma.cz/crs2010

PoĹ&#x2122;adatel: I. chirurgickĂĄ klinika 1. lĂŠkaĹ&#x2122;skĂŠ fakulty Univerzity Karlovy a VĹĄeobecnĂŠ fakultnĂ­ nemocnice v Praze Ä&#x152;eskĂĄ chirurgickĂĄ spoleÄ?nost Ä&#x152;LS JEP Ä&#x152;eskĂĄ asociace sester, traumatologicko-ortopedickĂĄ sekce VĹĄeobecnĂĄ fakultnĂ­ nemocnice Praha 1. lĂŠkaĹ&#x2122;skĂĄ fakulta Univerzity Karlovy v Praze OrganizĂĄtor: Congress Prague NOVĂ&#x2030; LOGO

ctvereÄ?ky zustaly jako v puvodnim navrhu, jsou jen o10% mensi v mensim provedni se nebudu slevat

www.prazskechirurgickedny.cz/2010

NÁBYTEK JE O DESIGNU. MIMO JINÉ... Česká společnost Linet, spol. s r. o., je výrobcem nábytku a dalších pomůcek pro zdravotnická a sociální zařízení. Vyrostla před dvaceti lety na zelené louce nedaleko městečka Slaný a dnes platí za jedničku nejen u nás, ale i ve světě.

O filozofii firmy a některých novinkách v nábytku určeném pro sociální péči jsme hovořili s jejím marketingovým ředitelem ing. Tomášem Kolářem.

Požadavky na nábytek pro sociální sféru jsou determinovány typem konkrétního zařízení a potřebami jeho klientů. Vedle stupně jejich závislosti na péči sledujeme i to, jak jsou zařízení specializována. Například dbáme, aby vybavení domovů důchodců nebylo přetechnizované a naopak, aby byla odpovídající technika jinde.

Jinak vycházíme z pravidla, že v zařízeních s plně závislými klienty, není-li dostatečně personálně vybaveno, nelze péči bez moderní techniky kvalitně poskytnout. Víme, že zdravotní stav úzce souvisí s tím, jak je člověk mobilizován. K tomu patří mnoho pomůcek, které pomáhají pasivní nebo aktivní mobilizaci. Například s naším novým lůžkem Latera, s možností naklápět se laterálně na obě strany, dokáže jedna sestra převléknout zcela nehybného pacienta o váze 130 kg nebo upravit lůžko bez toho, aniž by vyvinula sílu větší než 5 kilogramů..

K lůžku patří kvalitní antidekubitární matrace. Tyto pomůcky usnadňují sestrám práci s polohováním pacientů. S jejich použitím se snižuje výskyt dekubitů a šetří finance. K vybavení oddělení s klienty s omezenou mobilitou patří též zdvih, aby personál nemusel pacienty zdvihat ručně a neutrpěla kvalita péče. Dalším vybavením je vhodný přestavitelný nábytek přizpůsobený momentálnímu zdravotnímu stavu klientů. Ten je vybaven různými ochrannými prvky, jako jsou polyuretanové hrany apod. Nábytek může být doplněn „trezorky“, do kterých si klienti ukládají cennosti. Tím se redukují mnohé obavy, které jsou pro klienty (i personál) často velmi trýznivé.

Pro pacienty s Alzheimerovou demencí máme elektricky ovládané lůžko, které dokáže sjet nízko nad podlahu (až 25 cm). Je doplněné postranní pádovou podložkou, která chrání pacienta při pádu. Mezi speciálními výrobky orientovanými

na sociální péči máme ještě další novinku – lůžko Image, které pacienta přímo zmobilizuje, aby z něho mohl vstát. Všichni víme, že vertikalizace je prevencí mnohých závažných komplikací a někdy i nezvratných změn.

Psychické potřeby obyvatel zařízení sociální péče jsou minimálně stejně tak významné jako tělesné. Jste si jich jako výrobci vědomi?

Víme, že dobrý design působí jak na pacienty, tak na zdravotníky uklidňujícím dojmem. Pro nás platí, že i u lůžek nejvyšší třídy nesmí být vidět (například u lůžka) žádný mechanismus, který by kazil dojem luxusního moderního pokoje, skutečného domova. Přitom ale všechny prvky, které starému člověku pomáhají v pohybu či zajišťují jeho bezpečí, obsahovat musí. Nábytek by nikdy neměl signalizovat, že je daní člověka za to, že se už nedokáže sám o sebe postarat.

Chceme říci: „Ano, měl jste jistý komfort doma, ale tady máte větší. Je to nutnost, která musí být.

Ale zároveň ta nejlepší, která být může.“ K psychické pohodě rozhodně patří uklidňující hra barev, světlo, dřevo, používání přírodních a tradičních materiálů (nepřesadíme starého člověka z tradičního prostředí jeho domova do supermoderního pokoje, který by se líbil mladíkovi) atd. Čím si vysvětlujete, že česká firma dokázala ve světovém měřítku prorazit v konkurenci mnohem větších a zavedených firem?

Těch faktorů je hodně. Nejvýznamnějším jsou inovace, do kterých hodně investujeme. Design se vyvíjí a nábytek je o designu. My se snažíme celou problematiku pojmout nějak jinak a vnést do ní inovaci. Realizovali jsme množství inovací v nemocniční péči a teď vidíme prostor i v péči sociální. Jde o propojení obou těchto sfér. Chceme, aby lůžka v sociální péči napomáhala i péči zdravotní, aby monitorovala fyziologické funkce, pohybovou aktivitu apod.

Text jš, Fota Linet

INZERCE

10_03_inzerce_thema_florance_192x91_def_krivky.indd 1

17.3.2010 12:39:05

VÝZKUM

RECENZOVANÝ ČLÁNEK

ZDRAVOTNÍ A PSYCHOSOCIÁLNÍ DOPAD VERTEBROGENNÍCH ONEMOCNĚNÍ NA ZDRAVOTNICKÝ PERSONÁL Souhrn: Práce ve zdravotnictví je náročná ve všech bio-psycho-sociálních ohledech pro všechny zdravotnické pracovníky.

Především pracovní poloha je pokládána za jeden z nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících vznik onemocnění pohybového aparátu v souvislosti s prací. A právě ve zdravotnictví je důležité využívat aktivně všechny prostředky k zajištění vhodné pracovní polohy, tedy komplexně uplatnit ergonomické požadavky na uspořádání pracoviště s přihlédnutím k preventivnímu programu Škola zad. Článek předkládá výzkum provedený v roce 2009 u zdravotnického personálu několika nemocnic v jižních Čechách. Autorky se zaměřily na zdravotní a psychosociální dopad vertebrogenního onemocnění.

Klíčová slova: zdravotnický personál – vertebrogenní onemocnění – fluktuace.

Summary: Working in health services is demanding in all bio-psycho-social aspects for everyone of the health services workers. Mainly the working position is being considered one of the most important factors which are influencing the origin of the moving apparatus illnesses in connection with working. And especially in health services is important to keep using actively all means in order to assure a suitable working position, it means to apply in a complex way the ergonomical demands for a well-ordered workplace with regard to the preventive programme „The School for the Back“. This article presents a research made in 2009 in a health service staff from several hospitals in Southern Bohemia. The research authors aimed mainly at the health and social impact of a vertebrogenous illness.

Key Words: health wolker – spinal column diagnosis – fluctuation.

Úvod Bolesti zad mající původ v oblasti páteře jsou celosvětově považovány za jeden z nejzávažnějších medicínských, ekonomických a sociálních problémů. S tímto typem onemocnění se během svého života setká téměř 85 % veškeré populace. Vertebrogenní onemocnění jsou nejčastější choroby po nemocech z nachlazení, jsou druhou nejčastější příčnou pro vystavení pracovní neschopnosti (10–15 % prostonaných dní) a pátou nejčastější příčinou hospitalizace. Jsou vedoucí příčinou omezení aktivity u lidí do 45. roku věku.

V dnešní společnosti už máme všechno velmi zjednodušené. Nemusíme podávat takové fyzické výkony jako dříve, takže zatěžujeme pohybový aparát méně, často pracujeme dlouho ve stejné, nezřídka nepřirozené poloze. Pohybový aparát se tomu brání a snaží se vše kompenzovat. Vznikají nežádoucí změny v pohybovém aparátu. Nejvíce se to projeví na převodovém článku pohybového aparátu, na páteři. Vznikají onemocnění, která se k ní vztahují – vertebrogenní.

Zcela základním předpokladem správné funkce páteře je, aby všechny struktury a systémy, podílející se na pohybu, byly v dokonalé souhře. Páteř neplní své funkce odděleně, ale naopak funkce jsou vzájemně spjaty a mo-

hou se vzájemně ovlivňovat. Totéž platí i o jejich poruchách. Porucha jedné funkce může ovlivnit i funkce ostatní.

Jak se porucha projeví, závisí nejen na vyvolávající příčině, ale také na kompenzačních schopnostech celého hybného systému a celého organismu.

Jedním z rizikových faktorů vertebrogenních onemocnění je typ profese. Pracovníci ve zdravotnictví jsou zatíženi řadou negativních vlivů, jako jsou únava, stres, stereotypní postavení těla, zvedání břemen, nepravidelný životní režim atd., které je ovlivňují nejen v práci, ale i v soukromém životě. Mezi další zdroje, jež ovlivní celkový stav zdravotnických pracovníků, patří i příčiny sociální. Zde se uplatňují především vztahy v rodině a v zaměstnání. Důležité je sociální klima na oddělení, které je dáno osobními vztahy mezi členy pracovního kolektivu. Vysoké požadavky na práci, nutnost podávat maximální výkon i při nedostatku personálu, nízké finanční ohodnocení nebo nedostatečná prestiž oboru jsou stresory, které vedou k únavě a k pocitu přetrvávající vyčerpanosti, psychickému strádání a vzniku poruch a onemocnění s následnou pracovní neschopností. Na zdravotníky tak působí řada zdravotních, psychosociálních a finančních faktorů, které mohou ovlivnit jejich případný odchod z oboru.

Celkovou terapii vertebrogenních onemocnění můžeme rozdělit na léčbu konzervativní a chirurgickou.

Operační léčba by měla být indikována pouze v krajních případech, kdy konzervativní terapie již není možná.

Klíčovou informací je fakt, že výhřez není choroba, ale jen jedna z komplikací jedné nemoci, a tou je dlouhodobé selhávání páteře jako celku. Tato nemoc je ovšem z principu chirurgicky nedostupná, dostupná je právě jen její komplikace. Operační výkon je dvojsečnou zbraní a je třeba pečlivě zvážit, zda je riziko škod a neúspěchu dostatečně vyváženo pravděpodobným ziskem pro nemocného. Odolnost vůči bolesti a nároky na kvalitu života jsou zcela individuální a subjektivní, a proto se na volbě léčebného postupu musí podílet poučený pacient. Při stanovení léčebné strategie u pacientů s chronickými vertebrogenními problémy nestačí posuzovat obtíže pouze z morfologického pohledu, i když je nezpochybnitelné, že strukturální nález patří k nejčastějším důvodům obtíží. Vždy je nutné poruchu důsledněji hodnotit a případně řešit v kontextu funkčním.

U pacientů s chronickými bolestmi zad je největší problém v tom, že velmi často selhává léčba zaměřená na morfologický nález včetně operačního řešení. Hlavním důvodem je, že

Mgr. Veronika Kubelová Katedra sociální práce a sociální politiky ZSF JU, České Budějovice 2001: ukonč. SZŠ a VZŠ, České Budějovice – zdrav. sestra; 2004: ukonč. ZSF JU – všeob. sestra; 2006: ukonč. ZSF JU – rehab.-psychosoc. péče o postiž. děti, dospělé a staré osoby – navaz. Mgr. studium; 2001–2004: Nemocnice Č. Budějovice a. s., odd. traumat. a plast. chirurgie; 2006: D. důch. a penzion u Hvízdala, soc. pracovnice; od 2006: ZSF JU, Č. Budějovice – prev., náprava a terapie zdrav. a soc. problematiky dětí, mládeže, dospělých a seniorů; od 2007: ZSF JU, Č. Budějovice, kat. soc. práce a soc. politiky, odb. asist., studentka komb. formy doktor. programu na ZSF JU

Mgr. Ivana Beránková 1992: ukonč. SZŠ, České Budějovice – zdrav. sestra; 1993: Nem. Č. Krumlov, ARO, zdrav. sestra; 1998: ukonč. VOŠ, České Budějovice – diplomovaný fyzioterapeut; 1998–2004: Nem. Č. Budějovice a. s., odd. rehab., fyzioterapeutka; 2005: ambul. rehab. centrum Borovany, fyzioterapeutka; 2006: rehab. centrum Šumava, Č. Budějovice; 2009: ukonč.

ZSF JU – rehab.-psychosoc. péče o postiž. děti, dospělé a staré osoby – kombin. navaz.

Mgr. studium

FLORENCE 4/2010 37

MANAGEMENT

MAPY STAROSTLIVOSTI Mapy starostlivosti vznikly v 80. rokoch minulého storočia v USA a Kanade ako požiadavka lekárov a riaditeľov nemocníc. Cieľom bolo sprehľadniť zdravotnícku dokumentáciu, koordinovať prácu členov tímu, dokumentovať ošetrovateľskú starostlivosť so zameraním na rolu sestry.

PhDr. Dagmar Magurová, Ph.D. PU v Prešove, Fakulta zdravotníctva

Mgr. Iveta Artimová Nemocnica arm. gen.

L. Svobodu, Svidník

PhDr. Iveta Ondriová, Ph.D. PU v Prešove, Fakulta zdravotníctva

44 FLORENCE 4/2010

Mapy starostlivosti sú špecifickým nástrojom kontinuálneho zvyšovania kvality, ktoré šetria zdroje, umožňujú holistický prístup, sprehľadňujú prácu multidisciplinárneho tímu, zvyšujú efektivitu a zlepšujú výsledky starostlivosti. Používajú sa v prípadoch, keď je diagnóza jasná, proces poskytovanej starostlivosti je rutinný, problém však predstavuje variabilita poskytovanej starostlivosti. Hlavnou výhodou máp starostlivosti je zníženie variability v liečebnej a ošetrovateľskej starostlivosti. Obsah máp starostlivosti, intervencie a očakávané výsledky sú dopredu určené a zakladajú sa na skúsenostiach multidisciplinárneho tímu, ošetrovateľských štandardoch starostlivosti, literatúre, odporúčaných postupoch a smerniciach odborných organizácií.

Pomôcka pri poskytovaní starostlivosti Mapy starostlivosti sú vytvorené pre špecifickú diagnózu alebo procedúru a slúžia ako pomôcka pri poskytovaní starostlivosti počas 24 hodín pri hospitalizácii pacienta. Založené sú na vedeckých poznatkoch a výskume, osobných vedomostiach, skúsenostiach, algoritmoch, kultúre, tradíciách, etike ako aj ekonomických možnostiach (2). Pomocou mapy znázorníme a zadelíme do menších celkov navrhnutú metódu starostlivosti a ošetrovania pri konkrétnej diagnóze podľa špecifických kategórií – medikácia, procedúry, diéta, pohybový režim, diagnostika, výučba a plánované prepustenie. Takto môžeme vyčísliť, kde nám rastú náklady, a zistiť, kde pri ošetrovaní nastala odchýlka od bežného zaužívaného plánovaného výkonu a starostlivosti o pacienta počas hospitalizácie (3). Mapy starostlivosti umožňujú sestrám sústrediť sa na plánované ošetrovateľské intervencie zamerané individuálne pre každého pacienta. Musí zodpovedať určitému časovému rámcu, diagnóze pacienta, berúc do úvahy aj predpokladanú dĺžku hospitalizácie.

Ilustrační foto Václav Kříž

Mapy starostlivosti , ich význam a výhody: t pomáhajú sestrám vykonávať ich prácu rýchlejšie, kvalitnejšie, efektívnejšie, účinnejšie; t umožňujú holistický prístup a zameranie na ciele a potreby danej skupiny pacientov a naplánovať intervencie tak, aby sa splnili stanovené ciele; t umožňujú prehľadne zmapovať potrebné náklady na každý deň liečby; t sprehľadňujú prácu tímu a podporujú ich spoluprácu; t odstraňujú variabilnosť z procesu starostlivosti o vybrané špecifické diagnózy; t mapujú starostlivosť o pacienta v priestore a času s ohľadom na finančné možností zdravotníckeho zariadenia; t zvyšujú kvalitu starostlivosti a znižujú náklady na lekársku a ošetrovateľskú starostlivosť, znižuje sa výskyt a závažnosť komplikácii, taktiež sa skracuje počet dní hospitalizácie; t zabraňuje sa duplicite; t ide o nástroje pre riadenie starostlivosti (managed care) o pacientov; t sú vypracované pre špecifické skupiny diagnóz, procedúry alebo problematiku; zvyčajne ide o prípady s vysokou frekvenciou a vysokými nákladmi; t QPNÈIBKÞ TFTUSÈN OBISÈE[Bʳ [EʟIBvé zápisy do ošetrovateľskej dokumentácie v priebehu dňa;

t každý deň očakávanej hospitalizácie je rozpracovaný z hľadiska nasledovných dimenzií, napr. posúdenie, konzultácie, testy/vyšetrenia, aktivity, diagnostika, liečba – zákroky, medikamentózna liečba, diéta, pohybový režim, ošetrovateľské diagnózy, intervencie, edukácia, výsledky starostlivosti a plánované prepustenie; t predstavujú štandard starostlivosti na každý deň hospitalizácie až po prepustenie pacienta; t sú vypracované skupinou zdravotníckych profesionálov v danom zdravotníckom zariadení; t reprezentujú štandard pre väčšinu pacientov v danej špecifickej skupine, avšak individuálny proces starostlivosti sa prispôsobuje každému pacientovi zvlášť (3, 4).

Literatúra 1. ARTIMOVÁ I. Kvalita poskytovanej ošetrovateľskej starostlivosti ako základný aspekt profesionálnej zodpovednosti (diplomová práca). Prešov: PU v Prešove, FZ, 2009, 85 s.

2. KOŇOŠOVÁ H. Mapy starostlivosti ako súčasť case manažmentu. In Ošetrovateľský obzor, 2005, roč. II, č. 4, s. 106–107. ISSN 1336-5606.

3. MESÁROŠOVÁ J. Mapy starostlivosti ako špecifický nástroj kvality. In Sestra, 2006, roč. V, č. 1–2, s. 21. ISSN 1335-9444.

4. SLEZÁKOVÁ Z. Ošetrovateľstvo a mapy starostlivosti. In Ošetrovateľský obzor, 2005, roč. 2, č. 1, s. 9–10.

ISSN 1336-5606.

5. ŠKRLA P, ŠKRLOVÁ M. Kreativní ošetřovatelský managment. 1. vyd. Praha: Advent – Orion. 2003, 485 s. ISBN 80-7172-841-1.

6. Vestník MZ SR, roč. 52, č. 22701/2004-00 z 18. 10 2004. Osobitné vydanie pre tvorbu, implementáciu a hodnotenie štandardov v ošetrovateľstve a pôrodnej asistencii.

7. Zákon č. 306/2005 Zb. Vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky, ktorou sa ustanovuje zoznam sesterských diagnóz.

(dmag@unipo.sk)

UKĂ Ĺ˝KA MAPY STAROSTLIVOSTI NA VĂ?KON: OSTEOSYNTĂ&#x2030;ZA STEHNOVEJ KOSTI (1)

ZdravotnĂ­cke zariadenie: Nemocnica arm. gen. L. Svobodu, n. o., SvidnĂ­k JIS pri Chirurgickom odd.

KritickĂĄ cesta

OperaÄ?nĂ˝ deĹ&#x2C6;

1. pooperaÄ?nĂ˝ deĹ&#x2C6;

2. pooperaÄ?nĂ˝ deĹ&#x2C6;

3. pooperaÄ?nĂ˝ deĹ&#x2C6;

4. pooperaÄ?nĂ˝ deĹ&#x2C6;

KonzultĂĄcie

t QSFW[BUJF Q L [ PQFSBÇ?OFK sĂĄly na JIS t BOFTUF[JPMPHJDLĂ? WZĂ?FUSFOJF QP spinĂĄlnej anestĂŠze t PEQPMVEÇŞBKĂ?JB WJ[JUB P IPE t WFÇ?FSOĂ&#x2C6; WJ[JUB TMVäCVLPOBKĂ&#x17E;DJN lekĂĄrom

t SBOOĂ&#x2C6; WJ[JUB P IPE vizita operatĂŠrom t PEQPMVEÇŞBKĂ?JB WJ[JUB P IPE

t SBOOĂ&#x2C6; WJ[JUB P IPE t PEQPMVEÇŞBKĂ?JB WJ[JUB P IPE

t SBOOĂ&#x2C6; WJ[JUB P IPE t PEQPMVEÇŞBKĂ?JB WJ[JUB P IPE

t SBOOĂ&#x2C6; WJ[JUB P IPE t QSFLMBE OB DIJSVSHJDLĂ? PEEFMFOJF

Testy/vyĹĄetrenia

t LPOUSPMOĂ&#x2C6; 35( TOĂ&#x201C;NLB PQFSPWBOFK Ä?asti stehnovej kosti t CBOEĂ&#x2C6;äF EPMOâDI LPOÇ?BUĂ&#x201C;O t IPE QP [Ă&#x2C6;LSPLV PECFS ,0 koagulaÄ?nĂŠ testy, ABR t QSJ PDIPSFOJBDI TSEDB &,( monitoring TK, P â&#x20AC;&#x201C; zĂĄznam Ă 1 hod. t NFSBOJF 55 Ă&#x2039; IPE

t PECFS ,0 LPBHVMBÇ?OĂ? UFTUZ t CJPDIĂ?NJB "#3 NPÇ?

TFEJNFOU t NPOJUPSJOH 5, 1 o [Ă&#x2C6;[OBN Ă 3 hod. t NFSBOJF 55 Y EFOOF

t PECFS ,0 LPBHVMBÇ?OĂ? UFTUZ t NPOJUPSJOH 5, 1 Y EFOOF t NFSBOJF 55 Y EFOOF

t PECFS ,0 t NPOJUPSJOH 5, 1 Y EFOOF t NFSBOJF 55 Y EFOOF

t WâTUVQOâ TDSFFOJOH t NPOJUPSJOH 5, 1 o Y EFOOF TT â&#x20AC;&#x201C; 2 x denne

Intervencie

t QSJEFMFOJF MĂ&#x2122;äLB OB +*4 t QPMPIB W ÇĽBIV WPEPSPWOF IPE t LÇĽVE OB MĂ&#x2122;äLV QP TQJOĂ&#x2C6;MOFK anestĂŠze t QSĂ&#x201C;KFN Q L MFLĂ&#x2C6;SPN +*4 t QPEQĂ&#x201C;TBOJF JOGPSNPWBOĂ?IP TĂ&#x17E;IMBTV t FEVLĂ&#x2C6;DJB QBDJFOUB t QSĂ&#x201C;KFN QBDJFOUB TFTUSPV BOBNOĂ?[B PĂ?FUSPWBUFÇĽTLâ QSPDFT

t EZDIPWĂ&#x2C6; SFIBCJMJUĂ&#x2C6;DJB t TMFEPWBOJF ESĂ?OPW PCTBI NOPästvo, podtlak), permanentnĂ˝ katĂŠter, i. v. kanyla t TMFEPWBOJF LSZUJB PQFSBÇ?OFK SBOZ t IPEOPUJǸ QSĂ&#x201C;UPNOPTǸ a intenzitu bolesti t DJFWOB HZNOBTUJLB neoperovanej DK t QPMPIPWBOJF QSFWFODJB EFLVCJUPW t TMFEPWBOJF QSĂ&#x201C;KNV B WâEBKB tekutĂ­n

t [NFSBǸ B [B[OBNFOBǸ PCTBI z drĂŠnov v ml, Redonov drĂŠn VDIPWBǸ QPE UMBLPN t SBOOĂ&#x2C6; UPBMFUB t QSFWĂ&#x160;[ PQFSBÇ?OFK SBOZ t LPOUSPMB GVOLÇ?OPTUJ J W LBOZMZ permanentnĂŠho katĂŠtra t IPEOPUJǸ QSĂ&#x201C;UPNOPTǸ a intenzitu bolesti t QPMPIPWBOJF BOUJEFLVCJUOĂ?

QPNĂ&#x2122;DLZ

t EZDIPWĂ&#x2C6; SFIBCJMJUĂ&#x2C6;DJB t QP IPE PE TQJOĂ&#x2C6;MOFK BOFTUĂ?[Z QPMPIB W TFEF OB MĂ&#x2122;äLV t 3)# OB MĂ&#x2122;äLV t DJFWOB HZNOBTUJLB PCPDI %, t TMFEPWBOJF CJMBODJF UFLVUĂ&#x201C;O t TUBSPTUMJWPTǸ P WZQSĂ&#x2C6;[EÇŞPWBOJF defekĂĄciu

t [NFSBǸ B [B[OBNFOBǸ PCTBI z drĂŠnov v ml, Redonov drĂŠn VDIPWBǸ QPE UMBLPN t SBOOĂ&#x2C6; UPBMFUB t QSFWĂ&#x160;[ PQFSBÇ?OFK SBOZ Q Q t LPOUSPMB GVOLÇ?OPTUJ J W LBOZMZ permanentnĂŠho katĂŠtra t IPEOPUJǸ QSĂ&#x201C;UPNOPTǸ a intenzitu bolesti t QPMPIPWBOJF WZTBEFOJF do kresla 2x denne t EZDIPWĂ&#x2C6; SFIBCJMJUĂ&#x2C6;DJB t QPEQPSPWBǸ TFCFTUBÇ?OPTǸ Q L t TUBSPTUMJWPTǸ P WZQSĂ&#x2C6;[EÇŞPWBOJF

t QSFWĂ&#x160;[ PQFSBÇ?OFK SBOZ t ESĂ?OZ FY Ă?QJÇ?LB [ 3FEPOPW OB , $ t BTJTUFODJB QSJ SBOOFK UPBMFUF t LPOUSPMB GVOLÇ?OPTUJ permanentnĂŠho katĂŠtra t J W LBOZMB FY t IPEOPUJǸ QSĂ&#x201C;UPNOPTǸ CPMFTUJ t IPEOPUJǸ TUVQFÇŞ sebestaÄ?nosti p/k t WZTBE[PWBOJF EP LSFTMB Y EFOOF t 3)# OĂ&#x2C6;DWJL DIĂ&#x2122;E[F P OFNFDLâDI CBSMĂ&#x2C6;DI CF[ [BǸBäPWBOJB operovanej DK)

t QSFWĂ&#x160;[ PQFSBÇ?OFK SBOZ t BTJTUFODJB QSJ SBOOFK UPBMFUF t QFSNBOFOUOâ LBUĂ?UFS FY t PĂ?FUSPWBUFÇĽTLĂ&#x2C6; QSFQĂ&#x17E;Ă?ǸBDJB TQSĂ&#x2C6;WB t QSFWP[ QBDJFOUB OB DIJSVSHJDLĂ? oddelenie

MedikĂĄcia

t QPEÇĽB PSEJOĂ&#x2C6;DJF MFLĂ&#x2C6;SB o BOBMHFtikĂĄ, antikoagulanciĂĄ, ATB t JOGĂ&#x17E;[OB UFSBQJB DISPOJDLĂ&#x2C6; UFSBQJB t PYZHFOPUFSBQJB t USBOTGĂ&#x17E;[JF QPEÇĽB ,0 B PSEJOĂ&#x2C6;DJF lekĂĄra

t QPEÇĽB PSEJOĂ&#x2C6;DJF MFLĂ&#x2C6;SB "5# analgetikĂĄ, antikoagulanciĂĄ t JOGĂ&#x17E;[OB UFSBQJB t DISPOJDLĂ&#x2C6; UFSBQJB t PYZHFOPUFSBQJB Q Q

t QPEÇĽB PSEJOĂ&#x2C6;DJF MFLĂ&#x2C6;SB "5# analgetikĂĄ, antikoagulanciĂĄ t DISPOJDLĂ&#x2C6; UFSBQJB t MBYBUĂ&#x201C;WB Q Q

t QPEÇĽB PSEJOĂ&#x2C6;DJJF MFLĂ&#x2C6;SB "5# analgetikĂĄ p. p., antikoagulanciĂĄ t DISPOJDLĂ&#x2C6; UFSBQJB t MBYBUĂ&#x201C;WB Q Q

t QPEÇĽB PSEJOĂ&#x2C6;DJF MFLĂ&#x2C6;SB

DiĂŠta

t 4 Ç?BKPWĂ&#x2C6; W MFäF DF[ TMBNLV

t Ă?FUSJBDB EJBCFUJDLĂ&#x2C6; Q Q LBĂ?PWJUĂ&#x2C6; QPEÇĽB TUBWV DISVQV

t [WâĂ?FOâ QSĂ&#x201C;KFN UFLVUĂ&#x201C;O

t Ă?FUSJBDB EJBCFUJDLĂ&#x2C6; Q Q LBĂ?PWJUĂ&#x2C6; QPEÇĽB TUBWV DISVQV %Ă

t [WâĂ?FOâ QSĂ&#x201C;KFN UFLVUĂ&#x201C;O

t Ă?FUSJBDB EJBCFUJDLĂ&#x2C6; LBĂ?PWJUĂ&#x2C6; Q Q t UFLVUJOZ

t Ă?FUSJBDB EJBCFUJDLĂ&#x2C6; LBĂ?PWJUĂ&#x2C6; Q Q t UFLVUJOZ

OĹĄ. diagnĂłzy

A 100, A 112, A114, A115, A 124 B 110, D 104, I 110, I 121, K 101, K 117, P 107, R 122 S 100, S 106, S 109, S 142, S 150 T 101, T 114 V 101, V 109, V 130

A100,A 114, A115, B110, D 104, D 121 K104, K120 S101, S106, S115, S142, V101, V138

A114, A 115, B110, D 104, P 104, S101, S106, S115, S142, V104, V 138

" & D 104, S115, S142 V104, V138

pA115, A116, A117

Ĺ tandardy

1, 2, 4, 5, 6, 7, 8,13, 14, 15, 18, 19, 21, 22, 32, 24, 26, 30, 32, 35, 36, 37, 40,43, 50

1, 2, 4, 5, 6, 7, 13, 14, 15, 18, 19, 22, 32, 24, 26, 29, 30, 32, 35, 36, 37, 40, 43, 50

1, 2, 4, 5, 6, 7, 13, 14, 15,18, 19, 22, 23, 24, 29, 30, 32, 35, 36, 37, 43, 50

1, 2, 4, 5, 6, 7, 13, 14, 15, 16, 18, 19, 29, 35, 36, 37, 43, 50

1, 2, 4, 5, 6, 7, 15, 22, 24, 29, 35, 36, 37 (6)

Aktivity pacienta/ Výsledky starostlivosti

t QPEQĂ&#x201C;TBOâ JOGPSNPWBOâ TĂ&#x17E;IMBT t WFSCBMJ[VKF TWPKF QPUSFCZ t VEĂ&#x2C6;WB OĂ&#x201C;[LV JOUFO[JUV CPMFTUJ t PQFSBÇ?OĂ? WTUVQZ OFLSWĂ&#x2C6;DBKĂ&#x17E; drĂŠny funkÄ?nĂŠ t WJUĂ&#x2C6;MOF GVOLDJF W OPSNF t QSĂ&#x201C;KFN B WâEBK UFLVUĂ&#x201C;O WZWĂ&#x2C6;äFOâ

t WFSCBMJ[VKF TWPKF QPUSFCZ t QSFVLB[VKF [SVÇ?OPTUJ OBEPCVEOVtĂŠ edukĂĄciou t PQFSBÇ?OĂ&#x2C6; SBOB LÇĽVEOĂ&#x2C6; t ESĂ?OZ GVOLÇ?OĂ? t VEĂ&#x2C6;WB OĂ&#x201C;[LV JOUFO[JUV CPMFTUJ t CJMBODJB UFLVUĂ&#x201C;O WZWĂ&#x2C6;äFOĂ&#x2C6; t NĂ&#x2122;äF QSJKBǸ OĂ&#x2C6;WĂ?UFWV

t QSFVLB[VKF TOBIV k sebestaÄ?nosti t KF W QTZDIJDLFK QPIPEF t LPäB Ç?JTUĂ&#x2C6; CF[ QSĂ&#x201C;UPNOPTUJ dekubitov

t BLUĂ&#x201C;WOF TQPMVQSBDVKF QSJ 3)# t NĂ&#x2C6; QSBWJEFMOĂ&#x17E; EFGFLĂ&#x2C6;DJV t PUWPSFOF WFSCBMJ[VKF TWPKF QPDJUZ

t WZIPEOPUFOJF LWBMJUZ PĂ?FUSPWBUFÇĽTLFK TUBSPTUMJWPTUJ t [IPEOPUFOJF BLUVĂ&#x2C6;MOFIP stavu p/k t PEPW[EBOJF Q L TFTUSF OB DIJSVSgickĂŠ oddelenie

(7)

AKCE UDÁLOSTI

SESTRY NA 4. KONGRESU PRIMÁRNÍ PÉČE Již 4. kongres praktických lékařů za hojné účasti jejich kolegů a kolegyň z multidisciplinárních týmů proběhl ve dnech 26.–27. února v Praze. Jeho součástí bylo i setkání sester, pod jehož organizaci se podepsala sekce sester primární péče ČAS.

46 FLORENCE 4/2010

Program sesterského pracovního dopoledne zahájilo krátké vystoupení ministryně zdravotnictví ČR Mgr. Dany Juráskové, Ph.D., MBA, která poděkovala sestrám působícím v ordinacích praktických lékařů za jejich nezastupitelnou práci. Odbornou část konference pak uvedla zajímavá a poučná přednáška Význam kompresivních bandáží dolních končetin v péči o pacienty s onemocněním cévního systému, kterou jako vždy bravurně přednesla Bc. Irena Pejznochová. Připomněla výhody, indikace a druhy této základní léčebné (ale i preventivní) metody při chorobách žilního a lymfatického systému a připojila praktické rady a zásady, jak správně naložit bandáž – mj. začít vždy u prstů, nikdy nezapomenout na patu a kotník, používat dostatečný počet obinadel, nedělat na nich uzly a kličky, protože mohou způsobit otlaky, kompresivní punčochy používat pouze na den a jen u pacientů s chronickým onemocněním atd. Zdůraznila rovněž, že indikovat kompresivní bandáž není v kompetenci sestry.

Domácí dialýza – Peritoneální dialýza (PD) v domácím prostředí byla dalším tématem akce, které si pro sestry primární péče připravila Ludmila Nermutová z Interního oddělení Strahov pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Stručně shrnula všechny metody užívané pro náhradu funkce ledvin a pak už se věnovala principům jedné z nich – peritoneální dialýzy. Připomněla mj. dva z režimů PD: CAPD (Continuous Ambulatory Peritoneal Dialysis) – kontinuální ambulantní PD, u níž se provádějí zpravidla čtyři (3–5) manuální výměny denně, přičemž je-

jich čas se přizpůsobuje životnímu rytmu pacienta, a CCPD (Continuous Cycling Peritoneal Dialysis) – kontinuální cyklickou PD spočívající v přístrojové výměně prováděné většinou v noci.

Přednášející zmínila rovněž eventuální komplikace PD, jako jsou např. peritonitida nebo infekce v místě založení peritoneálního katetru. PD v domácím prostředí je metoda nenáročná, koncipovaná tak, aby se dala dělat pohodlně a bezpečně doma a naprostá většina nemocných ji zvládne provádět samostatně. V případě, že nemocný potřebuje pomoc a nemá k dispozici rodinu, lze péči poskytovat i v systému domácí péče. Ludmila Nermutová hovořila právě o roli rodiny a sester dialyzačních pracovišť, LDN či sociální péče a na závěr uvedla předpoklady úspěšné léčby: dobře provádět PD za dodržování všech zásad asepse, dobře pečovat o peritoneální katetr, zajímat se o biopsychosociální stav pacienta, spolupracovat s indikujícím nefrologickým pracovištěm.

Na to, že zdravotníci stále ještě často nevnímají téma nutriční péče jako nezbytnou součást péče o pacienty, upozornila poté Tamara Starnovská, vedoucí nutriční terapeutka Fakultní Thomayerovy nemocnice s poliklinikou (FTNsP) v Praze. Připomněla, že nutriční stav nemocných, ovlivněný nebo ovlivňující jejich choroby, musí zajímat i lékaře a sestry v ambulancích praktických lékařů pro dospělé a dnes stále častěji i v ordinacích terénních pediatrů. K zajištění správné výživy přiměřené zdravotnímu stavu, věku a životnímu režimu pacientů by měli být zváni i nutriční terapeuti, jimž patří nezastupitelné místo v multidisciplinárním tý-

mu. (Sdělení T. Starnovské přinese Florence v některém z příštích čísel.)

Dnes naopak stále frekventovanějšímu tématu stárnutí a stáří se ve své přednášce Péče o seniory věnovala předsedkyně sekce sester primární péče ČAS Mgr. Alice Strnadová, MBA, z Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK a FTNsP v Praze. Uvedla mimo jiné, že střední délka života je v ČR 78,1 roku u žen a 71,5 roku u mužů, 15 % zdejších obyvatel je starších 65 let a každý třetí pacient, který navštíví ordinaci praktického lékaře, je starší 60 let. Zdůraznila, že stáří není nemoc, nýbrž věkové období, které má svá specifika. A ta by měli zdravotníci znát. Měli by také vědět, s jakými problémy se mohou setkat u rizikového starého člověka (osamělé osoby starší 80 let, staré osamělé a ovdovělé ženy, staří lidé v dlouhodobé ošetřovatelské péči) a znát s tím spojené somatické, psychické i sociální změny atd. Měli by se zajímat o péči o seniora v jeho rodině, o to, jak tráví volný čas, jaký má kontakt s okolím, zejména sestry by si měly alespoň občas položit otázku, co vlastně vědí o svých pacientech.

Pozn. redakce: sesterskou sekci moderovali dva lékaři, MUDr. Ctirad Kozderka a MUDr. Roman Houska, kteří po skončení jednotlivých sdělení kladli přednášejícím otázky. Bravurní, suverénní odpovědi svědčily o tom, že dnešní sestry jsou stále častěji na slovo vzaté vzdělané odbornice na svém místě.

ew

Vyhrajte 10 Ă&#x2014;

pĹ&#x2122;Ă­pravek Somatoline proti celulitidÄ&#x203A; v hodnotÄ&#x203A; 1400 KÄ?.

0)3";&/² Ć&#x17D;ÂŤ45* -&4"

JednoduĹĄe proti celulitidÄ&#x203A;!

OĹĄetĹ&#x2122;ujĂ­cĂ­ pĹ&#x2122;Ă­pravek Somatoline Cosmetic Proti CelulitidÄ&#x203A; aktivnÄ&#x203A; vyhlazuje pomeranÄ?ovou kĹŻĹži a zabraĹ&#x2C6;uje jejĂ­mu opÄ&#x203A;tovnĂŠmu vĂ˝skytu. K dostĂĄnĂ­ v lĂŠkĂĄrnĂĄch. Ă&#x2021;&/4,² +.²/0

2. Ä&#x152;Ă ST 5"+&/,:

1"530 7& 450%0-& (NĂ Ĺ&#x2DC;.)

ZNAÄ&#x152;KA 4&-&/6

0#:7"5&45"3² *5-*&

SPZ VOZ. .0456

1. Ä&#x152;Ă ST 5"+&/,:

4/ÂśĂ&#x2021;&/Ă&#x2026; 5Âť/ ------------ZNAÄ&#x152;KA ".&3*$*"

ZNAÄ&#x152;KA RADIA ------------Ĺ&#x2DC;Ă?MSKĂ Ă&#x20AC;&45,"

SOLMIZ. SLABIKA ---------,7Ć&#x201C;5&/457Âś 7Ă&#x2026;70+ STA%*6. ).:;6 ---------#"+0/&5

5Ć&#x201C;-/Âś 5&,65*/"

---------#"3&7/ÂŤ SLITINA

VĂ HOVĂ KA5&( 7 #096 ---------MLADOST

0%&#Âś3"5 ---------7Ă&#x2026;,7Ć&#x201C;5

CYSTA .";07² ŽLà ZY

SOLMIZ. SLABIKA ---------)0Ʋ&5

)&4-0 ---------7Ă&#x2026;;7"

Ä&#x152;Ă STI 70;Ćž

%6Ă&#x20AC;&7/Âś 1036$)"

POTOM ---------4*-/Ă&#x2026; PROVAZ

TĂ?HA ---------45Ʋ&Ă&#x20AC;/Âś ,0/4536,$&

ZĂ POR

0#.Ć&#x201C;/"

ZNAÄ&#x152;KA 5&-636 ---------/0507Ă&#x2026; ;ÂŤ1*4

;#:5&, LODI ---------%Ʋ&7Ć&#x201C;/Ă&#x2026; NOSNĂ?K

VYSOKĂ KARTA

";#&45

HOĹ&#x2DC;Ă?CĂ? PLYNY ------------.&/Ă&#x20AC;Âś %0#:5&, "/(-*Ć&#x17D;"/ ---------7-²5/65Âś

*5"-4,Ă&#x2026; )064-"Ʋ

4&Ć&#x17D;/ÂŤ ZBRAĹ&#x2021;

INDIĂ N. ,.&/ ------------;#3"ĆŞ ,-6,Ćž

Ă&#x2021;-65² BARVIVO

---------6,";07 ;ÂŤ+.&/0

.Ć&#x201C;4Âś$ (BĂ S.)

KRITIZOVAT

+&./Ć&#x201C; POKROPIT

040# ;ÂŤ+.&/0

406)-"4

,0/Ć&#x17D;&5*/"

Pacient se ptĂĄ lĂŠkaĹ&#x2122;e: â&#x20AC;&#x17E;A nemĂĄ ten lĂŠk takĂŠ nÄ&#x203A;jakĂŠ vedlejĹĄĂ­ ĂşÄ?inky?â&#x20AC;? â&#x20AC;&#x17E;S tĂ­m, bohuĹžel, musĂ­te poÄ?Ă­tat. Brzy ... (viz tajenka)!â&#x20AC;?

CHYTĂ NĂ? ;7Ć&#x201C;Ʋ& ---------/"-²7"5

".&3*$,Ă&#x2026; )&3&$ ---------4:.&53ÂŤ-"

0$)3"//Ă&#x2026; ,Âť% Ă Ć&#x17D;56 ---------1Ʋ&%-0Ă&#x2021;,"

%3")Ă&#x2026; ,ÂŤ.&/

DOMĂ CKY OLDĹ&#x2DC;ICH

.Âś450 š0#&$/Ć&#x201C;Ÿ

----------"5 1Ʋ&%Ź LOŽKA

---------SPZ VOZ. 1-;/Ć&#x201C;

3. Ä&#x152;Ă ST 5"+&/,:

ZNAÄ&#x152;KA 7:4"7"Ć&#x17D;Ćž

Ă&#x20AC;1"/Ć&#x201C;-4,Ă&#x2026; MALĂ?Ĺ&#x2DC;

"/(-*$,: POZNĂ MKA

10.Ćž$," AD, ALDA, BANTAM, ODR

Ĺ&#x2DC;eĹĄenĂ­ kĹ&#x2122;Ă­Ĺžovky zasĂ­lejte nejpozdÄ&#x203A;ji do 21. 4. 2010 nÄ&#x203A;kterĂ˝m z uvedenĂ˝ch zpĹŻsobĹŻ. PomocĂ­ SMS ve tvaru FLO KR text tajenky bez diakritiky (napĹ&#x2122;.: FLO KR ZISKATE ENERGII NA CELY DEN) na Ä?Ă­slo 900 06 09. E-mailem na adresu florence.redakce@ambitmedia.cz nebo poĹĄtou na adresu Ambit Media, a. s., Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5-SmĂ­chov (do pĹ&#x2122;edmÄ&#x203A;tu e-mailu nebo na obĂĄlku uveÄ?te heslo â&#x20AC;&#x17E;FLORENCE KĹ&#x2DC;Ă?Ĺ˝OVKAâ&#x20AC;&#x153;) VĂ˝hru zĂ­skĂĄvĂĄ prvnĂ­ch 10 luĹĄtitelek, kterĂŠ zaĹĄlou sprĂĄvnĂŠ znÄ&#x203A;nĂ­ tajenky. VĂ˝hry jsou zasĂ­lĂĄny poĹĄtou do 30 dnĹŻ od uveĹ&#x2122;ejnÄ&#x203A;nĂ­ vĂ˝hercĹŻ v nĂĄsledujĂ­cĂ­m vydĂĄnĂ­ titulu, proto nezapomeĹ&#x2C6;te uvĂŠst svĂŠ jmĂŠno, adresu a kontakt (neplatĂ­ pĹ&#x2122;i zasĂ­lĂĄnĂ­ SMS). Cena jednĂŠ SMS je 9 KÄ? vÄ?etnÄ&#x203A; DPH, SMS servis technicky zajiĹĄĹĽuje Erika a.s.

Na otĂĄzky testu z minulĂŠho Ä?Ă­sla sprĂĄvnÄ&#x203A; odpovÄ&#x203A;dÄ&#x203A;la: Kristina ForsterovĂĄ z DolnĂ­ho Rychnova. SprĂĄvnĂŠ odpovÄ&#x203A;di z Ä?. 3/2010: 1b, 2a, 3c, 4a, 5a, 6a, 7b, 8b, 9c, 10b, 11a, 12b, 13b, 14b, 15a, 16b, 17a, 18b, 19a, 20a

ZeĹĄtĂ­hlujĂ­cĂ­ Ĺ&#x2122;ada pro vaĹĄi siluetu I kdyĹž je kaĹždĂĄ Ĺžena jinĂĄ, jedno mĂĄme spoleÄ?nĂŠ â&#x20AC;&#x201C; chceme se dobĹ&#x2122;e cĂ­tit a jeĹĄtÄ&#x203A; lĂŠpe vypadat. Pokud nynĂ­ pĹ&#x2122;emýťlĂ­te, jak â&#x20AC;&#x17E;vyladitâ&#x20AC;&#x153; svĂŠ kĹ&#x2122;ivky a vÄ?as se pĹ&#x2122;ipravit na lĂŠto, pomĹŻĹže vĂĄm Ĺ&#x2122;ada oĹĄetĹ&#x2122;ujĂ­cĂ­ch pĹ&#x2122;Ă­pravkĹŻ znaÄ?ky Somatoline Cosmetic. JednotlivĂŠ oĹĄetĹ&#x2122;ujĂ­cĂ­ pĹ&#x2122;Ă­pravky nejen zeĹĄtĂ­hlujĂ­ a tĂ­m tvarujĂ­ postavu, ale takĂŠ napomĂĄhajĂ­ k odbourĂĄvĂĄnĂ­ nahromadÄ&#x203A;nĂŠho tuku a eliminujĂ­ projevy spojenĂŠ s celulitidou. K dostĂĄnĂ­ vĂ˝hradnÄ&#x203A; v lĂŠkĂĄrnĂĄch.

VĂ­ce informacĂ­ na www.somatolinecosmetic.cz.